Podcasts about jadran

Our Incubator of good music is concluding 2025 and preparing for 2026! Today, we are playing songs that marked this year and up-beat NYE bops, offering the HR Top 100 chart changes and bringing greetings from many singers. Host: Ana Radišić

V dalším díle našeho tradičního Space Z Letné a Strahova Víťa s Michaelem rozebrali především bezgólovou remízu v Uherském Hradišti.Mohl Brian lépe střídat? Co chybělo Rynešovi? A jak probudit Jana Kuchtu?Kromě toho jsme se zaměřili i na skladbu kádru, kde je až příliš mnoho hráčů pocházejících ze zemí mimo EU. Jak bude Tomáš Rosický tento problém adresovat?Řešili jsme také nadcházející utkání proti Rijece, Bohemians nebo poháru na půde Artisu Brno.Jak se připravit na Rijeku a kdo je její největší hvězda? V čem nám bude největší problém způsobovat právě Bohemka? A Víťa jako trenér prozradil, na co se bude nejvíce soustředit náš druholigový soupeř v poháru.Dejte nám follow, lajk a na další díl se budete moci těšit opět v 20:00 příští pondělí po utkáních proti Rijece a doma s Bohemkou.

Přední český fotograf a portrétista Jadran Šetlík se do Hradce Králové rád vrací i proto, že tu má v hotelu U Královny Elišky svoji stálou expozici, kterou neustále dotváří a obměňuje.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Portréty fotí jako obrazy. Využívá klasického negativu, obejde se bez Photoshopu. Jeho díla jsou teď k vidění v Olomouci v rámci tradičního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Portréty fotí jako obrazy. Využívá klasického negativu, obejde se bez Photoshopu. Jeho díla jsou teď k vidění v Olomouci v rámci tradičního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Portréty fotí jako obrazy. Využívá klasického negativu, obejde se bez Photoshopu. Jeho díla jsou teď k vidění v Olomouci v rámci tradičního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Portréty fotí jako obrazy. Využívá klasického negativu, obejde se bez Photoshopu. Jeho díla jsou teď k vidění v Olomouci v rámci tradičního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Portréty fotí jako obrazy. Využívá klasického negativu, obejde se bez Photoshopu. Jeho díla jsou teď k vidění v Olomouci v rámci tradičního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Portréty fotí jako obrazy. Využívá klasického negativu, obejde se bez Photoshopu. Jeho díla jsou teď k vidění v Olomouci v rámci tradičního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Portréty fotí jako obrazy. Využívá klasického negativu, obejde se bez Photoshopu. Jeho díla jsou teď k vidění v Olomouci v rámci tradičního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Fotograf Jadran Šetlík se už delší dobu věnuje projektu s názvem Ve stopách vzorů. „Každý, kdo chce něčeho dosáhnout, potřebuje vzor. V začátcích jsem si vybíral známé osobnosti – třeba mladou brankářku a Dominika Haška. A na jedné z vernisáží se skutečně potkali. On se jí celý večer věnoval a podepsal jí hokejku. Byl to pro ni svátek,“ vypráví v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Je každá jeho fotografie na výstavě originálem? Jakou technikou vzniká? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Skupština Kosova ponovo nije izabrala predsjednika. Vlast ćuti na inicijativu da se brod Jadran proglasi crnogorskim zaštićenim dobrom. Ponovo blokada suda i tužilaštva u Novom Sadu. Kurt Bassuener govori o faktorima koji mogu uticati na opstanak ili nestanak Milorada Dodika sa političke scene.

We are introducing you to the summer edition of podcast Incubator of Good Music by HDU-IFPI Croatia, offering the HR Top 100 chart changes and bringing the local music news. Host: Ana Radišić

It's summer time! We are offering the HR Top 100 chart changes and bringing the local music news. Host: Ana Radišić

V britanskem časopisu Guardian so se vprašali, če se je zlata doba turizma končala. Ali je treba zapleteno razmerje med tistimi, ki želijo obiskati najbolj zanimive kraje na svetu, in tistimi, ki v njih živijo, postaviti na novo? Veliko Slovencev poleti še vedno najbolj vleče na morje, na Jadran, na Hrvaško. To potrjujejo tudi rezultati najnovejše raziskave družbe Valicon. Na Hrvaškem je, ali še bo, poletni dopust preživela kar polovica Slovenk in Slovencev; 8 odstotkov v Italiji, 5 v Grčiji; 21 odstotkov Slovenk in Slovencev bo dopustovalo v Sloveniji. 15 odstotkov prebivalk in prebivalcev pa letos na dopust ne bo odšlo. V tokratni Intelekti vam v poslušanje in razmislek ponujamo nekaj spominov na dopust, počitnice in potovanja, na taka, kot so bila nekoč. Govorili bomo o turizmu danes, za katerega se zdi, da ga bodo prenatrpanost, draginja, vojne in naravne katastrofe, pokopali. Kakšna pa bo, če sploh, torej prihodnost turizma? Sodelujejo: analitičarka Ana Jemec Špik (Slovenska turistična organizacija), politologinja prof. dr. Marjetka Rangus (Fakulteta za turizem Univerze v Mariboru), »sanjač slovenskega turizma« Dominik S. Černjak (Turistična zveza Slovenije) in etnologinja, kulturna antropologinja in zgodovinarka doc. dr. Jasna Fakin Bajec (ZRC SAZU in Fakulteta za Humanistiko Univerze v Novi Gorici).

Dubrovník, Zadar, Split nebo Plitvická jezera. Chorvatsko i letos zůstává oblíbenou dovolenkovou destinací mnoha Čechů. A to i navzdory rostoucím cenám ubytování a služeb. Jak drahá bude letos dovolená na jihu Evropy? Jak se budou nově na chorvatských dálnicích platit poplatky? A kde vyhledat pomoc, když se na dovolené u jižních sousedů něco pokazí?Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svetovni dan oceanov, 8. junij, nas vsako leto spomni na pomen morij za življenje na Zemlji, a tudi na škodo, ki jo povzročamo z lastnimi dejavnostmi, vključno s podnebno krizo. Zaradi segrevanja oceanov smo priča biotski globalizaciji. V severni Jadran se je priselila modra rakovica. V lagunah italijanske obale je povzročila tudi do 90-odstoten upad pridelave vongol, s katerimi se hrani. Dejavnost je zaprlo 500 podjetij. Tudi v strunjanski laguni Stjuža je vse bolj prisotna. Čezmejni projekt Bluecrab išče rešitve za omejitev širjenja te izjemno prilagodljive vrste raka, ki je med drugim tudi odličen plavalec. Že zdaj je namreč jasno, da izlov za prehrano nikakor ne bo dovolj. Lahko pa bi pomagala zaščita brancina, njenega naravnega tekmeca, so prepričani italijanski ribiči.

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ljetovati na otocima u Hrvatskoj je prekrasno. Život tamo mora biti idiličan? Sunca ima, more je svugdje oko vas, dok filozofija otočkog života glasi – “pomalo”. Je li to zaista tako? Kako funkcionira prijevoz, što je s povezanošću, vodoopskrbom, zdravstvenom skrbi i čuvenim visokim cijenama u dućanima? Što donosi novi Zakon o otocima i čemu se otočani mogu nadati? Maja Marić razgovara s Ivanom Zrilić, a zatim i s Denisom Barićem, predsjednikom Otočnog sabora, udruge za razvitak hrvatskih otoka. Von Maja Maric.

Turistička sezona je praktički tu, a cijene iz godine u godinu rastu. Letova je manje, tarife su veće, hoteli su skuplji. Turistička zajednica i dalje tvrdi da osjećamo posljedice corona krize, a onda i inflacije. Je li to realno stanje? Hoće li Nijemci putovati manje? Mijenjaju li svoje navike zbog poskupljenja? I što sve to znači za Hrvatsku kao turističku destinaciju? Maja Marić razgovara s Nenadom Kreizerom i Romeom Draghicchiom iz Hrvatske turističke zajednice u Frankfurtu. Von Maja Maric.

Igor Štiks je pariški lijevi intelektualac koji nakon više od dvadeset pet godina ponovo dolazi na Jadran na čitanje oporuke Waltera Stiklera, konzervativnoga francuskoga filozofa koji je pod nerazjašnjenim okolnostima ubijen na dalmatinskom otoku. Tamo upoznaje zavodljivu aktivisticu Tessu Simon. Njih dvoje u Walterovoj kući polako upoznaju jedno drugo te tajnovitu, napetu i vratolomnu storiju o Walteru, koji je od ljevičara iz 1968. postao vodećim desničarskim misliocem, i njegovu prijatelju Wladimiru, najutjecajnijem lijevom militantu, čiji je teroristički rukopis uvijek odavao dozu ironije i koji nastavlja inspirirati sve mlade buntovnike današnjice. Ovaj napeti politički triler za radio je adaptirao Dubravko Torjanac, a režirao Petar Vujačić. Glazbu je skladao Davor Rocco. U glavnim ulogama pojavljuju se : Darko Milas,Boris Bakal, Dražen Šivak, Vanda Winter, Helena Buljan, Alen Šalinović, Zoran Gogić, Karmen Sunčana Lovrić, Branko Meničanin, Adrian Pezdirc, Tin Rožman i Mateo Videk.

Se Kanin skriva v megli preteklosti ali zre v svetlo prihodnost? Naše najvišje smučišče, nekdaj ponos slovenskega turizma, danes nosi bremena iztrošene infrastrukture in neuresničenih načrtov. Od leta 1973 Kanin ni le smučišče, ampak tudi simbol neuresničenih vizij. Danes se zdi, da Kaninu bolj kot plazovi grozijo finančne vrzeli in neizpolnjene obljube. Ali bo Kanin obstal nad številnimi brezni ali pa bo zdrsnil v zgodovino? Država je obljubljala veliko: milijone za prenovo, zakon za zagon, podporo za rast – a dala bore malo. Kako dolgo bo Kanin še čakal na svojo priložnost? Predsednik bovške občinske komisije za oživitev Kanina Danijel Krivec in poznavalec zgodovine smučanja na Kaninu Žarko Mlekuž bosta razkrila zgodbe o vzponih, padcih in vizijah tega edinstvenega smučišča, ki nam ponuja enega najlepših pogledov na Alpe in Jadran.

I ova turistička sezona je u glavnim središtima pokazala do kojih granica ide turizam koji je prihvatljiv za sve. Sve više turističkih središta uvode posebne mjere kako bi regulirala dotok turista i učinila ga podnošljivijim za domaće stanovništvo. Nenad Kreizer u razgovoru s gradonačelnikom Dubrovnika Matom Frankovićem i Ivanom Zrilić, koja ovogodišnju turističku sezonu prati iz Zadra, razgovara o mjerama kojima bi bili zadovoljni i turisti i domaći koji od turizma i žive. Von Nenad Kreizer.

"Šala" - tako krajani Gažona pravijo osrednji ploščadi ob Kulturnem domu Jadran, kjer je letos v okviru Večerov na placu prvič gostoval tudi Kino Istra: projekt, ki že nekaj let prinaša v istrske kraje evropske in svetovne filme. Kako se je središče utripa kraja spremenilo v kino na prostem in kako so pri tem sodelovali krajani različnih generacij, pa v tokratni oddaji Primorski kraji in ljudje.

Tokrat smo najprej odšli neposredno pod najvišjo goro sveta in izvedeli, kdaj in zakaj se Simon Bučar vnovič podaja pod Everest - s harmoniko. V drugem delu oddaje pa sta nas obiskala zakonca Karolina in Boris Korenčan ter odpeljala v obmorske kraje. Maja letos je po letih skupnega pešačenja in hribolazenja izšel vodnik 55 izletov po Jadranu.

Tokrat smo najprej odšli neposredno pod najvišjo goro sveta in izvedeli, kdaj in zakaj se Simon Bučar vnovič podaja pod Everest - s harmoniko. V drugem delu oddaje pa sta nas obiskala zakonca Karolina in Boris Korenčan ter odpeljala v obmorske kraje. Maja letos je po letih skupnega pešačenja in hribolazenja izšel vodnik 55 izletov po Jadranu.

Ima li turizam svoje granice? Diljem Europe stanovništvo prosvjeduje protiv bujanja turizma, viših cijena i manjka stambenog prostora. „Apartmanizacija“ je u zamahu na Jadranu, domaći sve više trpe a sve manje profitiraju od turizma i stranih investicija. U Crnoj Gori narod si jedva može priuštiti stanarinu a o kupnji stana ili kuće može samo maštati. Zašto stranci masovno kupuju nekretnine istražuju Nenad Kreizer i Vesna Rajkovic. Posljedice takvog trenda analizira Prof. Rade Ratković iz Budve. Von Nenad Kreizer.

Gost 165. Izdanja podkasta pod kapicom bio je Marko Petković, vaterpolista Strazbura. Teško je rečima opisati koliko je ova epizoda bila zanimljiva, jer se Marko potrudio da nam i kroz anegdote dočara živopisnu karijeru, i podseti na iskustva iz zajedničkog igranja sa Denisom Šefikom, Aleksandrom Ćirićem… radu sa trenerima, pokojnim Makom Makuljevićem, pa Nenadom Mijalkovskim Koletom…. Malo je reći da smo se siti ismejali :) Marko nas je upoznao sa aktuelnostima iz Strazbura, planovima posle karijere, zašto je pecanje važno za izbor svakog kluba u karijeri, kako su izgledali počeci u Beogradu, i zbog čega je sa 18 godina otišao u Tursku… Budva kao važna stanica, život u Barseloni, i događaj koji je prethodio osvajanju titulu prvaka Evrope protiv Radničkog… Prelazak u Kragujevac i uloga kafane ili popijenih piva u pobedama Radničkog, kako je prvi čovek Miskolca uticao na Markovu karijeru i prelazak u Jadran, gde je ostao šest godina i kasnije sa reprezentacijom Crne Gore osvojio bronzanu medalju na EP u Budimpešti… Ovaj podkast jednostavno ne smete da propustite :)Kupite naše majice, knjige i podržite nas na: https://shop.infinitylighthouse.com Postanite član na YouTube-u: https://www.youtube.com/channel/UCQ2D37u3DU1XGxxriq5779Q/joinPodržite nas na Patreonu: https://www.patreon.com/infinitylighthouse ★ Support this podcast on Patreon ★

Yes, Jim's does insurance as well and there is a very good reason why! We caught up with Jim's Insurance manager, Jadran Sango who has been with Jim's Group for more than 12 years to talk about the journey, it's an interesting one! To learn more visit www.jimsinsurance.net.au --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/jimsgroup/message

Novih pet epizoda: Radnja romana smještena je u razdoblje grčke kolonizacije Jadrana te govori o susretima kultura, o međuodnosu s domicilnim stanovništvom i asimilaciji doseljenika na području sirakuške kolonije na otoku Visu (Issa). Pritom se kao likovi u romanu, uz roba Kaliju i fiktivnog Vjetropira, pojavljuju i pojedine životinje. Roman pripovijeda priču o egipatskoj mački Miu koja u 4. stoljeću prije naše ere sa grčkim kolonizatorima dolazi na Jadran i svjedoči osnutku grada Isse (današnjeg Visa). Miu je pri tome prva mačka na Jadranu, a roman, uz ostalo, osvjetljava postojanje životinjske po-vijesti, te neraskidive povezanosti brodskih migracija i povijesti mačaka. Suživot s prirodom istaknuti je motiv romana, a vrijednost tog suživota očituje se u razvoju kompleksnoga odnosa prema okolišu koji nas okružuje. Istovremeno povijest i fikcija, bajka i intimistička studija ovaj roman osvaja od prvih rečenica pa je tako zasluženo našao mjesto i u ciklusu radijskih emisija Radio roman ovoga puta u deset nastavaka kroz dva tjedna. Apdaptacija : Ivana Gudelj, režija : Stephanie Jamnicky U glavnim ulogama: Siniša Popović, Alma Prica, Lovro Juraga, Goran Grgić, Dražen Šivak, Jelena Miholjević, Slavko Juraga i drugi.

Radnja romana smještena je u razdoblje grčke kolonizacije Jadrana te govori o susretima kultura, o međuodnosu s domicilnim stanovništvom i asimilaciji doseljenika na području sirakuške kolonije na otoku Visu (Issa). Pritom se kao likovi u romanu, uz roba Kaliju i fiktivnog Vjetropira, pojavljuju i pojedine životinje. Roman pripovijeda priču o egipatskoj mački Miu koja u 4. stoljeću prije naše ere sa grčkim kolonizatorima dolazi na Jadran i svjedoči osnutku grada Isse (današnjeg Visa). Miu je pri tome prva mačka na Jadranu, a roman, uz ostalo, osvjetljava postojanje životinjske po-vijesti, te neraskidive povezanosti brodskih migracija i povijesti mačaka. Suživot s prirodom istaknuti je motiv romana, a vrijednost tog suživota očituje se u razvoju kompleksnoga odnosa prema okolišu koji nas okružuje. Istovremeno povijest i fikcija, bajka i intimistička studija ovaj roman osvaja od prvih rečenica pa je tako zasluženo našao mjesto i u ciklusu radijskih emisija Radio roman ovoga puta u deset nastavaka kroz dva tjedna. Apdaptacija : Ivana Gudelj, režija : Stephanie Jamnicky U glavnim ulogama: Siniša Popović, Alma Prica, Lovro Juraga, Goran Grgić, Dražen Šivak, Jelena Miholjević, Slavko Juraga i drugi.

Radnja romana smještena je u razdoblje grčke kolonizacije Jadrana te govori o susretima kultura, o međuodnosu s domicilnim stanovništvom i asimilaciji doseljenika na području sirakuške kolonije na otoku Visu (Issa). Pritom se kao likovi u romanu, uz roba Kaliju i fiktivnog Vjetropira, pojavljuju i pojedine životinje. Roman pripovijeda priču o egipatskoj mački Miu koja u 4. stoljeću prije naše ere sa grčkim kolonizatorima dolazi na Jadran i svjedoči osnutku grada Isse (današnjeg Visa). Miu je pri tome prva mačka na Jadranu, a roman, uz ostalo, osvjetljava postojanje životinjske po-vijesti, te neraskidive povezanosti brodskih migracija i povijesti mačaka. Suživot s prirodom istaknuti je motiv romana, a vrijednost tog suživota očituje se u razvoju kompleksnoga odnosa prema okolišu koji nas okružuje. Istovremeno povijest i fikcija, bajka i intimistička studija ovaj roman osvaja od prvih rečenica pa je tako zasluženo našao mjesto i u ciklusu radijskih emisija Radio roman ovoga puta u deset nastavaka kroz dva tjedna. Apdaptacija : Ivana Gudelj, režija : Stephanie Jamnicky U glavnim ulogama: Siniša Popović, Alma Prica, Lovro Juraga, Goran Grgić, Dražen Šivak, Jelena Miholjević, Slavko Juraga i drugi.

Radnja romana smještena je u razdoblje grčke kolonizacije Jadrana te govori o susretima kultura, o međuodnosu s domicilnim stanovništvom i asimilaciji doseljenika na području sirakuške kolonije na otoku Visu (Issa). Pritom se kao likovi u romanu, uz roba Kaliju i fiktivnog Vjetropira, pojavljuju i pojedine životinje. Roman pripovijeda priču o egipatskoj mački Miu koja u 4. stoljeću prije naše ere sa grčkim kolonizatorima dolazi na Jadran i svjedoči osnutku grada Isse (današnjeg Visa). Miu je pri tome prva mačka na Jadranu, a roman, uz ostalo, osvjetljava postojanje životinjske po-vijesti, te neraskidive povezanosti brodskih migracija i povijesti mačaka. Suživot s prirodom istaknuti je motiv romana, a vrijednost tog suživota očituje se u razvoju kompleksnoga odnosa prema okolišu koji nas okružuje. Istovremeno povijest i fikcija, bajka i intimistička studija ovaj roman osvaja od prvih rečenica pa je tako zasluženo našao mjesto i u ciklusu radijskih emisija Radio roman ovoga puta u deset nastavaka kroz dva tjedna. Apdaptacija : Ivana Gudelj, režija : Stephanie Jamnicky U glavnim ulogama: Siniša Popović, Alma Prica, Lovro Juraga, Goran Grgić, Dražen Šivak, Jelena Miholjević, Slavko Juraga i drugi.

Před objektivem mu stály světové osobnosti, například Brigitte Bardot, Robert Kennedy, Václav Havel a třeba také Tomáš Baťa nebo Karel Gott. Hostem Záletů je Jadran Šetlík, fotograf, o kterém se mluví jako o novodobém Rembrandtovi. Nejvíc ho baví dialog s tím, koho fotí. Fotoaparát je pro něj mediem, které zachycuje na film emoce a všechno, co mezi fotografem a fotografovaným objektem probíhá.

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Loni přibylo Čechů, kteří si koupili byt či dům mimo Česko. Zájem českých investorů se podle realitní kanceláře Rellox, která se na domy v zahraničí specializuje, zvedl o 36 procent. „Jde o nízké jednotky tisíc nemovitostí za rok,“ odhaduje prodeje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a Golem Finance.Zájem o zahraniční nemovitosti tlačí podle něj nahoru tři motivy. „Když opadly první lockdowny, byla tu euforie z home office. Po příchodu konfliktu na Ukrajině nabídly domy v zahraničí únikovou strategii. A za třetí, extrémně nám narostla cena nemovitostí v České republice,“ vypočítává Ostatek v podcastu Ve vatě.Češi se stěhují hlavně na jih. Největší zájem je o Jadran a Španělsko, ale taky o Rakousko. „Ve Španělsku a Itálii ceny výrazně zkorigovaly,“ říká Ostatek. Zatímco průměrný panelákový byt o rozloze 60 metrů čtverečních na pražském Jižním Městě se aktuálně prodává kolem pěti milionů korun, ve Středomoří lze byt o podobné rozloze a kvalitě sehnat už od tří milionů.„Ve Španělsku se můžeme velmi komfortně pohybovat v kategorii tří až pěti milionů,“ říká Ostatek.Ve Španělsku se dobře kupuje, v Chorvatsku je to divočejší„Pobřeží Středozemního moře od Barcelony dolů přes Valencii, Malagu až po Costa del Sol je obsazeno desítkami, možná i stovkami nabídek v této kategorii. Od pěti milionů se dá úplně běžně najít hezký byt 3+kk o nějakých 60, 70 metrech čtverečních. Samozřejmě v závislosti na lokalitě, dostupnosti služeb a toho, co od toho vlastně požaduju. V Chorvatsku platí podobný budget. Obecně si myslím, že s koupí není na co čekat,“ myslí si Ostatek.Co se komfortu při nákupu týká, vítězí však jasně Španělé. „Výběr té nemovitosti můžu podniknout jako turistickou cestu, podívat se na to, co se nabízí, a pak se rozhodovat se seriózním zástupcem na dálku, to na každém trhu neplatí.“V Bulharsku se dá velmi slušně koupit byt nebo nemovitost, populární začíná být i Albánie. Z exotičtějších destinací, kde je cena výrazně nižší, ale zároveň je tam dobrodružnější prostředí, je to třeba Egypt,” míní Ostatek.Dům za jedno euro. Spíš barabiznaDům v Itálii lze koupit i za pakatel, a to v projektu „Dům za euro“. Tamější obce se potýkají s odlivem obyvatel, dlouhodobě neobydlené nemovitosti ve snaze nalákat nové rezidenty skutečně nabízejí k prodeji za cenu zhruba 26 korun. Často jsou však v dezolátním stavu a majitel se musí zavázat k tomu, že je v určitém termínu zrenovuje.„Řekl bych, že dva miliony jsou minimální rozpočet. Ale musím se zavazovat k tomu, že tam mám trvalé bydliště, je tam i nějaké věkové kritérium. Mluvím teď hodně o Švýcarsku, ale i v Itálii je to hodně podobné,“ hodnotí Ostatek.Část kupujících počítá s byznys modelem, kdy hodlají byt po část roku pronajímat. V apartmánových domech v Rakousku je to často i podmínkou.„Když si jako zahraniční vlastník koupím apartmán nebo byt, tak je relativně dost lokalit, kde mě přinutí k tomu, abych ho dal do pronájmu a neblokoval volnou kapacitu. Já mám stanovený kontingent čtyři až šest týdnů v roce, kdy ten byt můžu využívat,“ upozorňuje Ostatek.Jaké daně se při nákupu nemovitostí v zahraničí platí? Na co si dát pozor v katastru? A kam půjdou ceny bytů ve Středomoří dál? Poslechněte si celý díl Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

“Conan” Gonzalez of Exmortus is back on the show! We discuss the five year break between records for Exmortus, fighting the depression of being unable to perform shows during the pandemic, finding the new inspiration through that break, being a guitar teacher and the age that he thinks is best to learn the craft, the time needed to be able to play video games, and our thoughts on potential shoe deals for heavy metal bands. Petar and Jozalyn discuss Tim “Ripper” Owens being surprised he wasn't asked to be at the Rock 'N' Roll Hall of fame induction of Judas Priest and David Draiman wanting to collaborate with Taylor Swift. Song: Exmortus “Beyond The Grave” Song: Exmortus “Mind of Metal” Song: Marc Hudson “Starboard Stories” Learn more about your ad choices. Visit podcastchoices.com/adchoices

V nedeljo, 5.marca, bo čebelarska sekcija v slovenskem Klubu Jadran v Melbournu imela letni čebelarski festival. Pogovarjali smo se z presednikom čebelarskega kluba ‘J Beekeeping club' Mickom Symczyczom, ki nam je povedal kaj bodo obiskovalci pričakovali ko se udeležijo festivala.

CAPTION SOCIAL Srećna nova godina i božićni praznici! E tako, sad kad smo pregurali taj obavezni deo, dobrodošli u prvu ovogodišnju ABA Šestu Ličnu! Na tanjiru, osim ruske salate i kiflica, standardni meni – večiti i njihove (ne)zgode, te ostatak regiona koji pokušava da se priključi... Crvena Zvezda nikako da se kompletira, ili makar da se kompletira u onom stanju koji bi oni hteli. Luka Vildosa odsustvovaće mesec dana nakon doživljene povrede u meču protiv Barselone, pridruživši se tako Nikoli Ivanoviću i Hasanu Martinu u klupskom dispanzeru. Sa druge strane, očekuje se da Faku Kampaco ubrzo „prebrodi“ papirološku bravuru koja je bila neophodna da bi zaigrao za crveno-bele u Evroligi, a šupka se ponešto i o novom centru, ali o tome malo preciznije u samoj emisiji! Zvezda, inače, rezultatski gura odlično – poraz brotiv Barse je boleo, ali oporavak je stigao u vidu rutinske pobede u Splitu. Što se Partizana tiče, i tamo stvari napreduju stabilno. Crno-beli su nakon crne serije isplivali na površinu i vezali tri pobede u Evroligi – u ABA, takođe, sve ide svojim prirodnim tokom. Zadar je rutiniran u Areni, a i iz ovog tabora se sve jače čuje neki žubor tračeva o novom pojačanju...koje možda već i bude u dresu dok vi ovo slušate? U smiraj 2022. proradio je i Janis Papapetru, koji pruža sve bolje partije. A šta reći o Danteu Egzamu, koji možda igra i sezonu karijere? Nisu male reči za nekoga ko je bio visok draft pik. Ostali? Budućnost je za praznike malo renovirala sastav – otišli su Eron Vajt i Fil But (kome je dva dana pred odlazak, u bizarnom obrtu, zvanični nalog kluba čestitao rođendan), obojica u Tursku, a stigli su Džej Džej O'Brajen i Erik Grin, nekada vrlo atraktivno ime evropske košarke na najvišem nivou. Zanimljiv transfer viđen je i u Laktašima, koji su umesto deda Mraza dočekali Gagija Milosavljevića. U ligu se vratio i Đorđe Gagić, koji je pojačao Borac iz Čačka. Pali su i neki rekordi...ma, bilo je stvari. A o stvarima, mi – dabome – pričamo! Pa se lepo uvalite i poslušajte šta još imamo da kažemo o regionalnim zbivanjima, jer desilo se ponešto u ovih par nedelja dok je Edo bio u Denveru. Uživajte, pa se vidimo u četvrtak za NBA apdejt! I još jednom – srećni praznici!

Jadran Lazić Splitski je fotograf s Hollywoodskom adresom. Jedan je od najvećih svjetskih celebrity fotografa na svijetu, i jedan od najdugovječnijih. U životu je imao preko 300 naslovnica, a objavljivao je u časopisima kao što su Times, Newsweek, Paris Match i mnogi drugi. Za njega su pozirali i Marlon Brano, Robert DeNiro, Faye Dunaway, Richard Gere, Jodie Foster i još mnogo njih, a s mnogima je ostao i cjeloživotni prijatelj. Jedan je od rijetkih ljudi koje bi bez problema nazvali "frajer" u najpozitivnijem smislu, jer cijeli život kao da mu je iz filma. Autor je živopisnih knjiga „Reporter“, „Ja paparazzo“ i predivne monografije „50 godina fotografije“ koju smo uspjeli vidjeti i rad je koji doslovno obogaćuje prostor oko sebe svojom svjetskom klasom. Razgovarali smo prvenstveno o njegovom životu - kako je došao do toga da bude jedan od rijetkih ljudi na važnim svjetskim događajima - kao pokop Brežnjeva, kako je godinama razvijao stav i tankoćutnost koji je primio od Splitskog stanja uma, te o njegovoj izložbi u Zagrebu koja se otvara 15.12. na adresi Praška 6 u Galeriji Dalia i koju definitivno ne smijete propustiti! Želite li da napredujemo u stvaranju ovakvog sadržaja? Onda podržite Surove Strasti na Patreonu (https://patreon.com/surovestrasti), to je platforma gdje možete odrediti da se Surovim Strastima svaki mjesec automatski pošalje neki iznos, na primjer 15-tak eura. To nije veliki iznos - manje od jednog izlaska s par prijatelja, a nama puno znači da ostvarimo kvalitetniju produkciju. Tri načina kako slušati podcastKako slušati podcast u autu koji nema Mp3 playerTop lista najslušanijih epizoda

U 108. epizodi podkasta Pod kapicom ugostili smo Ognjena Kržića, nekadašnjeg vaterpolistu, a danas direktora dubrovačkog Juga. Najveći deo vremena pričali smo o tekućoj sezoni, planovima kluba, pripremi za proslavu 100 godina od osnivanja koja ce biti obeležena 2023. Kako funkcioniše Jug, ko su članovi uprave, kako je “profitirao” i Hajduk, aktuelni trenutak hrvatskog vaterpola… Zašto nikad nije izgubio od današnjeg trenera Juga Vjekoslava Kobešćaka, kako sa pozicije direktora gleda na prvotimca kluba, sina Filipa. Dečački dani i uzori na početku vaterpolo karijere, sećanje na prvu utakmicu, treninge na Gružu, pa za mnoge i neočekivani prelazak u splitski Jadran, iako je imao potpisan ugovor sa ekipom zagrebačke Mladosti. U Splitu dve titule prvaka Evrope, uz nezaboravan doček “u stilu Gorana Ivaniševića”. Zašto je zima prva asocijacija za vreme provedeno u Savoni. Povratak u Jug obeležen sa još dve titule šampiona Evrope, po čemu pamti duele sa Bečejom, kakva je razlika između vaterpola nekad i danas, šta uraditi za bolju afirmaciju sporta… Sećanje na titulu svetskog juniorskog šampiona sveta sa starom državom uz uspomene na najlepši trenutak karijere i osvojeno srebro sa Hrvatskom na Olimpijskim igrama u Atlanti 1996. godine, iako zna razloge poraza koji je i danas bolan. Koliko mu je i zbog čega važna titula šampiona Evrope Juga kad je bio na funkciji direktora i zašto jedan meč u Beogradu nikad nece prežaliti…Gost: Ognjen KržićDomaćini: Pavle Živković i Aleksandra RadivojevićDatum: 1. decembar 2022. godineLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse Studios#podkapicom #infinitylighthouse #pavlezivkovic ★ Support this podcast on Patreon ★

Za tu dobu, co jsme se neviděli by snad už člověk zapomenul i jezdit na kole, my tam ale sázíme jednu věc za druhou. Více než sedm týdnů bez nás, bez hlubokých úvah nad skutečnou krásou, krásou Victoria's Secret Angels a krásou Lely Ceterové. Nad Lelou otevíráme oči Honzovi, kterému ukazujeme taje a krásy českého bulváru, přihodíme Ovčáčkovu svatbu, jeden krimi příběh jak z krimi zpráv a posteskneme si po železničním tunelu až na Jadran. Projektu, který strčí do kapsy i Milošův kanál Dunaj–Odra–Labe.

Slovensko društvo Jadran v Melbournu je nedavno imelo letni občni zbor in ima druga redna srečanja. Kmalu bodo praznovali velik jubilej. Oglasil se je predsednik Milan Ogrizek in razložil kaj pripravljajo.

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Zdravo. Pred začetkom epizode pošljemo Aljota na osemletno pot okoli sveta. Donacije in druge vrste podpore sprejemamo na hvalazavseribe.si. Kot pravi nesmrtni rek našega prijatelja Dakija: "Ne išči poti, pot bo našla tebe." A ker smo resen podkast odvode daleč od zgodbe Arturja Denta pustimo v nemar, ko enkra zaslišimo avizo. Artur se znajde pred hišo, ki so mu jo pred 8. leti podrli rumeni buldožerji, hiša pa še zmeraj stoji. Celo telefon zvoni v njej, a se le stežka prebije čez goro oglasne pošte in ob vstopu doživi dve presenečenji. Prva je mrtva mačka, druga pa magična posoda (za ribo Babilonko), ker jo zdaj ne bo več potreboval. Mi pa se spomnimo še na dejstvo da rib (in z njimi ribologov) sploh ni, da je vse skupaj nekakšna prevara, ki jo podpira Soros in njemu podobni. Spomnimo se na vremensko poročilo za Jadran in na to, da smo stari. Aljo doda, da sta bila z Jezusom sošolca, Zi pa pripomni: "Spomnim se ga, zmeri je čupo fural." Vmes pa še o Southamptonu (ki ni Southend). In najbrž še čem. Uživajte v preostanku poletja, če ste na dopustu ali če niste več.

Pod kapicom #76 | Mirko VičevićU 76. epizodi podkasta Pod kapicom, gost je bio Mirko Vičević, trener Crvene Zvezde, najtrofejniji crnogorski vaterpolista svih vremena i član Kuće slavnih. Vičević se prisetio odrastanja, kako je deda bio jedan od pionira VK Primorac, učenju od oca Pavla i strica Slobodana, i lepota početka karijere kada su sve rođeni Kotorani Primorcu doneli titulu prvaka Jugoslavije. Pregovori sa Partizanom i kako ga je Vlaho Orlić “ubedio” da dođe u splitski Jadran. U Italiji se najbolje osećao u Savoni, kasnije je birao klubove koji se lokacijski nalaze pored Savone, sećanje na Pjera Borelija i kako je uspeo da sa Pro Rekom ne osvoji nijedan trofej. Debi za reprezentaciju 1983. i kako je umesto Milivoja Bebića zaigrao na SP u Madridu 1986. Gol protiv Italije jedan od najdražih u karijeri. 92 dana priprema za OI u Seulu, razlika između Rudića i Stamenića, “skromni doprinos” Vičevića zlatnoj evropskoj medalji u Atini 1991. godine. Trofej koji nedostaje klupski prvak Evrope, menjao bi 4 u LEN kupu za jedan u Ligi šampiona. Detalji osvajanja Kupa LEN kao trener Katara, šta se dešavalo u poslednjim sekundama. Sin debitovao za Kataro, četvrta generacija Vičevića igra vaterpolo u Kotoru…Gost: Mirko VičevićDomaćini: Pavle Živković i Sara RadovićDatum: 03. februar 2022. godineLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse Studios#infinitylighthouse #studionakrajuuniverzuma #podkapicom

Pod Kapicom #74 | Ivica TucakU 74. epizodi podkasta Pod kapicom ugostili smo Ivicu Tucka, selektora reprezentacije Hrvatske. Pričali smo sa Ivicom o aktuelnom trenutku “barakuda”, koliko teško je podneo neuspeh u Tokiju, najlepši i najteži momenti u ulozi selektora, šta Hrvatsku čeka u budućnosti… Neizbežna tema druženje sa Dejanom Savićem, šta radi posle poraza, koliko su dobri odnosi selektora uticali na relacije medju igračima. Problem sa LEN i FINA, kad će biti Svetsko prvenstvo, zašto smatra da “umire” timski sport u Hrvatskoj, vaterpolo sa slabom bazom kvalitetnih klubova i trenera… Kako je Nikola Stamenić uticao na njega, zašto ga je Beograd “ubio”, a kafana sprečila da napravi bolju igračku karijeru. Žal što nije igrao za reprezentaciju Hrvatske, zna i razlog, ko su pravi prijatelji u porazu i šta mu je pomoglo da se vrati koliko-toliko u normalu posle velike lične tragedije. Uspomene na Jadran i Herceg Novi, život u Palermu i da li je moguće mešati crveno, crno i belo…Gosti: Ivica TucakDomaćini: Pavle Živković Datum: 20. januar 2022. godineLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse Studios#infinitylighthouse #studionakrajuuniverzuma #podkapicom