Podcasts about jadran

Svetovni dan oceanov, 8. junij, nas vsako leto spomni na pomen morij za življenje na Zemlji, a tudi na škodo, ki jo povzročamo z lastnimi dejavnostmi, vključno s podnebno krizo. Zaradi segrevanja oceanov smo priča biotski globalizaciji. V severni Jadran se je priselila modra rakovica. V lagunah italijanske obale je povzročila tudi do 90-odstoten upad pridelave vongol, s katerimi se hrani. Dejavnost je zaprlo 500 podjetij. Tudi v strunjanski laguni Stjuža je vse bolj prisotna. Čezmejni projekt Bluecrab išče rešitve za omejitev širjenja te izjemno prilagodljive vrste raka, ki je med drugim tudi odličen plavalec. Že zdaj je namreč jasno, da izlov za prehrano nikakor ne bo dovolj. Lahko pa bi pomagala zaščita brancina, njenega naravnega tekmeca, so prepričani italijanski ribiči.

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Končí sa týždeň, ktorý sme v Aktualitách začínali kauzou „Nemam ništa“ o vile na Jadrane, pôvodne spájanú s Robertom Ficom; týždeň, v ktorom Slovensku prischla nálepka „banánová republika“. To pre kauzu haciend a falošných penziónov, ktoré tu prišla preverovať misia europarlamentu pod vedením Tomáša Zdechovského, ktorý si od Andreja Danka vypočul, že je „vúl“. Týždeň, keď sa verejnosť práve vďaka Aktualitám dozvedela, že apartmánový luxus Jadranu si čerstvo dopriala aj sestra prezidenta Pellegriniho. Naviac v dome, kde má apartmán aj prezidentov známy a spolustraník Peter Náhlik. Týždeň, keď ste si v Aktualitách mohli urobiť prehľad o jadranských vilách a apartmánoch, ktorým neodolali muži ako Robert Kaliňák, jeho ostrovný sused Jaroslav Haščák z Penty, oligarcha Jozef Brhel či Michal Gučík, známy svojimi kontaktmi na politikov. A to sú len niektorí. Na tému sa pozrieme s Petrom Sabom z investigatívneho tímu Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ljetovati na otocima u Hrvatskoj je prekrasno. Život tamo mora biti idiličan? Sunca ima, more je svugdje oko vas, dok filozofija otočkog života glasi – “pomalo”. Je li to zaista tako? Kako funkcionira prijevoz, što je s povezanošću, vodoopskrbom, zdravstvenom skrbi i čuvenim visokim cijenama u dućanima? Što donosi novi Zakon o otocima i čemu se otočani mogu nadati? Maja Marić razgovara s Ivanom Zrilić, a zatim i s Denisom Barićem, predsjednikom Otočnog sabora, udruge za razvitak hrvatskih otoka. Von Maja Maric.

Turistička sezona je praktički tu, a cijene iz godine u godinu rastu. Letova je manje, tarife su veće, hoteli su skuplji. Turistička zajednica i dalje tvrdi da osjećamo posljedice corona krize, a onda i inflacije. Je li to realno stanje? Hoće li Nijemci putovati manje? Mijenjaju li svoje navike zbog poskupljenja? I što sve to znači za Hrvatsku kao turističku destinaciju? Maja Marić razgovara s Nenadom Kreizerom i Romeom Draghicchiom iz Hrvatske turističke zajednice u Frankfurtu. Von Maja Maric.

Igor Štiks je pariški lijevi intelektualac koji nakon više od dvadeset pet godina ponovo dolazi na Jadran na čitanje oporuke Waltera Stiklera, konzervativnoga francuskoga filozofa koji je pod nerazjašnjenim okolnostima ubijen na dalmatinskom otoku. Tamo upoznaje zavodljivu aktivisticu Tessu Simon. Njih dvoje u Walterovoj kući polako upoznaju jedno drugo te tajnovitu, napetu i vratolomnu storiju o Walteru, koji je od ljevičara iz 1968. postao vodećim desničarskim misliocem, i njegovu prijatelju Wladimiru, najutjecajnijem lijevom militantu, čiji je teroristički rukopis uvijek odavao dozu ironije i koji nastavlja inspirirati sve mlade buntovnike današnjice. Ovaj napeti politički triler za radio je adaptirao Dubravko Torjanac, a režirao Petar Vujačić. Glazbu je skladao Davor Rocco. U glavnim ulogama pojavljuju se : Darko Milas,Boris Bakal, Dražen Šivak, Vanda Winter, Helena Buljan, Alen Šalinović, Zoran Gogić, Karmen Sunčana Lovrić, Branko Meničanin, Adrian Pezdirc, Tin Rožman i Mateo Videk.

Se Kanin skriva v megli preteklosti ali zre v svetlo prihodnost? Naše najvišje smučišče, nekdaj ponos slovenskega turizma, danes nosi bremena iztrošene infrastrukture in neuresničenih načrtov. Od leta 1973 Kanin ni le smučišče, ampak tudi simbol neuresničenih vizij. Danes se zdi, da Kaninu bolj kot plazovi grozijo finančne vrzeli in neizpolnjene obljube. Ali bo Kanin obstal nad številnimi brezni ali pa bo zdrsnil v zgodovino? Država je obljubljala veliko: milijone za prenovo, zakon za zagon, podporo za rast – a dala bore malo. Kako dolgo bo Kanin še čakal na svojo priložnost? Predsednik bovške občinske komisije za oživitev Kanina Danijel Krivec in poznavalec zgodovine smučanja na Kaninu Žarko Mlekuž bosta razkrila zgodbe o vzponih, padcih in vizijah tega edinstvenega smučišča, ki nam ponuja enega najlepših pogledov na Alpe in Jadran.

I ova turistička sezona je u glavnim središtima pokazala do kojih granica ide turizam koji je prihvatljiv za sve. Sve više turističkih središta uvode posebne mjere kako bi regulirala dotok turista i učinila ga podnošljivijim za domaće stanovništvo. Nenad Kreizer u razgovoru s gradonačelnikom Dubrovnika Matom Frankovićem i Ivanom Zrilić, koja ovogodišnju turističku sezonu prati iz Zadra, razgovara o mjerama kojima bi bili zadovoljni i turisti i domaći koji od turizma i žive. Von Nenad Kreizer.

"Šala" - tako krajani Gažona pravijo osrednji ploščadi ob Kulturnem domu Jadran, kjer je letos v okviru Večerov na placu prvič gostoval tudi Kino Istra: projekt, ki že nekaj let prinaša v istrske kraje evropske in svetovne filme. Kako se je središče utripa kraja spremenilo v kino na prostem in kako so pri tem sodelovali krajani različnih generacij, pa v tokratni oddaji Primorski kraji in ljudje.

Tokrat smo najprej odšli neposredno pod najvišjo goro sveta in izvedeli, kdaj in zakaj se Simon Bučar vnovič podaja pod Everest - s harmoniko. V drugem delu oddaje pa sta nas obiskala zakonca Karolina in Boris Korenčan ter odpeljala v obmorske kraje. Maja letos je po letih skupnega pešačenja in hribolazenja izšel vodnik 55 izletov po Jadranu.

Ima li turizam svoje granice? Diljem Europe stanovništvo prosvjeduje protiv bujanja turizma, viših cijena i manjka stambenog prostora. „Apartmanizacija“ je u zamahu na Jadranu, domaći sve više trpe a sve manje profitiraju od turizma i stranih investicija. U Crnoj Gori narod si jedva može priuštiti stanarinu a o kupnji stana ili kuće može samo maštati. Zašto stranci masovno kupuju nekretnine istražuju Nenad Kreizer i Vesna Rajkovic. Posljedice takvog trenda analizira Prof. Rade Ratković iz Budve. Von Nenad Kreizer.

Gost 165. Izdanja podkasta pod kapicom bio je Marko Petković, vaterpolista Strazbura. Teško je rečima opisati koliko je ova epizoda bila zanimljiva, jer se Marko potrudio da nam i kroz anegdote dočara živopisnu karijeru, i podseti na iskustva iz zajedničkog igranja sa Denisom Šefikom, Aleksandrom Ćirićem… radu sa trenerima, pokojnim Makom Makuljevićem, pa Nenadom Mijalkovskim Koletom…. Malo je reći da smo se siti ismejali :) Marko nas je upoznao sa aktuelnostima iz Strazbura, planovima posle karijere, zašto je pecanje važno za izbor svakog kluba u karijeri, kako su izgledali počeci u Beogradu, i zbog čega je sa 18 godina otišao u Tursku… Budva kao važna stanica, život u Barseloni, i događaj koji je prethodio osvajanju titulu prvaka Evrope protiv Radničkog… Prelazak u Kragujevac i uloga kafane ili popijenih piva u pobedama Radničkog, kako je prvi čovek Miskolca uticao na Markovu karijeru i prelazak u Jadran, gde je ostao šest godina i kasnije sa reprezentacijom Crne Gore osvojio bronzanu medalju na EP u Budimpešti… Ovaj podkast jednostavno ne smete da propustite :)Kupite naše majice, knjige i podržite nas na: https://shop.infinitylighthouse.com Postanite član na YouTube-u: https://www.youtube.com/channel/UCQ2D37u3DU1XGxxriq5779Q/joinPodržite nas na Patreonu: https://www.patreon.com/infinitylighthouse ★ Support this podcast on Patreon ★

Yes, Jim's does insurance as well and there is a very good reason why! We caught up with Jim's Insurance manager, Jadran Sango who has been with Jim's Group for more than 12 years to talk about the journey, it's an interesting one! To learn more visit www.jimsinsurance.net.au --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/jimsgroup/message

Novih pet epizoda: Radnja romana smještena je u razdoblje grčke kolonizacije Jadrana te govori o susretima kultura, o međuodnosu s domicilnim stanovništvom i asimilaciji doseljenika na području sirakuške kolonije na otoku Visu (Issa). Pritom se kao likovi u romanu, uz roba Kaliju i fiktivnog Vjetropira, pojavljuju i pojedine životinje. Roman pripovijeda priču o egipatskoj mački Miu koja u 4. stoljeću prije naše ere sa grčkim kolonizatorima dolazi na Jadran i svjedoči osnutku grada Isse (današnjeg Visa). Miu je pri tome prva mačka na Jadranu, a roman, uz ostalo, osvjetljava postojanje životinjske po-vijesti, te neraskidive povezanosti brodskih migracija i povijesti mačaka. Suživot s prirodom istaknuti je motiv romana, a vrijednost tog suživota očituje se u razvoju kompleksnoga odnosa prema okolišu koji nas okružuje. Istovremeno povijest i fikcija, bajka i intimistička studija ovaj roman osvaja od prvih rečenica pa je tako zasluženo našao mjesto i u ciklusu radijskih emisija Radio roman ovoga puta u deset nastavaka kroz dva tjedna. Apdaptacija : Ivana Gudelj, režija : Stephanie Jamnicky U glavnim ulogama: Siniša Popović, Alma Prica, Lovro Juraga, Goran Grgić, Dražen Šivak, Jelena Miholjević, Slavko Juraga i drugi.

Radnja romana smještena je u razdoblje grčke kolonizacije Jadrana te govori o susretima kultura, o međuodnosu s domicilnim stanovništvom i asimilaciji doseljenika na području sirakuške kolonije na otoku Visu (Issa). Pritom se kao likovi u romanu, uz roba Kaliju i fiktivnog Vjetropira, pojavljuju i pojedine životinje. Roman pripovijeda priču o egipatskoj mački Miu koja u 4. stoljeću prije naše ere sa grčkim kolonizatorima dolazi na Jadran i svjedoči osnutku grada Isse (današnjeg Visa). Miu je pri tome prva mačka na Jadranu, a roman, uz ostalo, osvjetljava postojanje životinjske po-vijesti, te neraskidive povezanosti brodskih migracija i povijesti mačaka. Suživot s prirodom istaknuti je motiv romana, a vrijednost tog suživota očituje se u razvoju kompleksnoga odnosa prema okolišu koji nas okružuje. Istovremeno povijest i fikcija, bajka i intimistička studija ovaj roman osvaja od prvih rečenica pa je tako zasluženo našao mjesto i u ciklusu radijskih emisija Radio roman ovoga puta u deset nastavaka kroz dva tjedna. Apdaptacija : Ivana Gudelj, režija : Stephanie Jamnicky U glavnim ulogama: Siniša Popović, Alma Prica, Lovro Juraga, Goran Grgić, Dražen Šivak, Jelena Miholjević, Slavko Juraga i drugi.

Radnja romana smještena je u razdoblje grčke kolonizacije Jadrana te govori o susretima kultura, o međuodnosu s domicilnim stanovništvom i asimilaciji doseljenika na području sirakuške kolonije na otoku Visu (Issa). Pritom se kao likovi u romanu, uz roba Kaliju i fiktivnog Vjetropira, pojavljuju i pojedine životinje. Roman pripovijeda priču o egipatskoj mački Miu koja u 4. stoljeću prije naše ere sa grčkim kolonizatorima dolazi na Jadran i svjedoči osnutku grada Isse (današnjeg Visa). Miu je pri tome prva mačka na Jadranu, a roman, uz ostalo, osvjetljava postojanje životinjske po-vijesti, te neraskidive povezanosti brodskih migracija i povijesti mačaka. Suživot s prirodom istaknuti je motiv romana, a vrijednost tog suživota očituje se u razvoju kompleksnoga odnosa prema okolišu koji nas okružuje. Istovremeno povijest i fikcija, bajka i intimistička studija ovaj roman osvaja od prvih rečenica pa je tako zasluženo našao mjesto i u ciklusu radijskih emisija Radio roman ovoga puta u deset nastavaka kroz dva tjedna. Apdaptacija : Ivana Gudelj, režija : Stephanie Jamnicky U glavnim ulogama: Siniša Popović, Alma Prica, Lovro Juraga, Goran Grgić, Dražen Šivak, Jelena Miholjević, Slavko Juraga i drugi.

Radnja romana smještena je u razdoblje grčke kolonizacije Jadrana te govori o susretima kultura, o međuodnosu s domicilnim stanovništvom i asimilaciji doseljenika na području sirakuške kolonije na otoku Visu (Issa). Pritom se kao likovi u romanu, uz roba Kaliju i fiktivnog Vjetropira, pojavljuju i pojedine životinje. Roman pripovijeda priču o egipatskoj mački Miu koja u 4. stoljeću prije naše ere sa grčkim kolonizatorima dolazi na Jadran i svjedoči osnutku grada Isse (današnjeg Visa). Miu je pri tome prva mačka na Jadranu, a roman, uz ostalo, osvjetljava postojanje životinjske po-vijesti, te neraskidive povezanosti brodskih migracija i povijesti mačaka. Suživot s prirodom istaknuti je motiv romana, a vrijednost tog suživota očituje se u razvoju kompleksnoga odnosa prema okolišu koji nas okružuje. Istovremeno povijest i fikcija, bajka i intimistička studija ovaj roman osvaja od prvih rečenica pa je tako zasluženo našao mjesto i u ciklusu radijskih emisija Radio roman ovoga puta u deset nastavaka kroz dva tjedna. Apdaptacija : Ivana Gudelj, režija : Stephanie Jamnicky U glavnim ulogama: Siniša Popović, Alma Prica, Lovro Juraga, Goran Grgić, Dražen Šivak, Jelena Miholjević, Slavko Juraga i drugi.

Před objektivem mu stály světové osobnosti, například Brigitte Bardot, Robert Kennedy, Václav Havel a třeba také Tomáš Baťa nebo Karel Gott. Hostem Záletů je Jadran Šetlík, fotograf, o kterém se mluví jako o novodobém Rembrandtovi. Nejvíc ho baví dialog s tím, koho fotí. Fotoaparát je pro něj mediem, které zachycuje na film emoce a všechno, co mezi fotografem a fotografovaným objektem probíhá.

Před objektivem mu stály světové osobnosti, například Brigitte Bardot, Robert Kennedy, Václav Havel a třeba také Tomáš Baťa nebo Karel Gott. Hostem Záletů je Jadran Šetlík, fotograf, o kterém se mluví jako o novodobém Rembrandtovi. Nejvíc ho baví dialog s tím, koho fotí. Fotoaparát je pro něj mediem, které zachycuje na film emoce a všechno, co mezi fotografem a fotografovaným objektem probíhá.

Před objektivem mu stály světové osobnosti, například Brigitte Bardot, Robert Kennedy, Václav Havel a třeba také Tomáš Baťa nebo Karel Gott. Hostem Záletů je Jadran Šetlík, fotograf, o kterém se mluví jako o novodobém Rembrandtovi. Nejvíc ho baví dialog s tím, koho fotí. Fotoaparát je pro něj mediem, které zachycuje na film emoce a všechno, co mezi fotografem a fotografovaným objektem probíhá.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před objektivem mu stály světové osobnosti, například Brigitte Bardot, Robert Kennedy, Václav Havel a třeba také Tomáš Baťa nebo Karel Gott. Hostem Záletů je Jadran Šetlík, fotograf, o kterém se mluví jako o novodobém Rembrandtovi. Nejvíc ho baví dialog s tím, koho fotí. Fotoaparát je pro něj mediem, které zachycuje na film emoce a všechno, co mezi fotografem a fotografovaným objektem probíhá.

Před objektivem mu stály světové osobnosti, například Brigitte Bardot, Robert Kennedy, Václav Havel a třeba také Tomáš Baťa nebo Karel Gott. Hostem Záletů je Jadran Šetlík, fotograf, o kterém se mluví jako o novodobém Rembrandtovi. Nejvíc ho baví dialog s tím, koho fotí. Fotoaparát je pro něj mediem, které zachycuje na film emoce a všechno, co mezi fotografem a fotografovaným objektem probíhá.

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Slavný fotograf pracuje na novém projektu s názvem Naši junioři, naděje budoucnosti aneb ve stopách legend. „Základní kritérium je být pro něco zapálený.“

Piše Bojan Sedmak, bere Igor Velše. Tretji roman Borisa Kolarja se tako kot prva dva dogaja v neslovenskih pripovednih prostorih; po Afriki v Iqbal hotelu ter severni Evropi, Baltiku in Atlantiku v romanu Potopimo Islandijo je v delu O vinu, kozah in drugih prevarah v ospredju provansalska in delno bretonska Francija, književne osebe pa se nekoliko pomudijo še v obmejnih krajih med Furlanijo in Sočo, ki so bili v preteklosti povezani z domenami oglejskih patriarhov in s tročanskim staroselstvom. A tokratna dodana vrednost Kolarjeve proze je dodobra proučena in uporabljena zgodovina. Iz uporabljenih zgodovinskih raziskav 13. stoletja izstopajo pogromi katoliške ortodoksije nad saraceni, katari, bogomili in drugimi heretiki, kar pa kljub omenjanju številnih resničnih ljudi, krajev in običajev ne prekriva osnovne fiktivnosti zgodbe. Kako bi jo le, če je že v sami besedi zgodovina nekaj, kar se zgodi, ko in ker se doda še nekaj vina, ki se preliva s časom ali čas z njim! Kolarjev spoj historije in storije tako v dvaindvajsetih naslovljenih enotah in dodani razlagalni vsebuje dogajanje, ki iz kompleksnega 13. stoletja sega še v 14. stoletje, ko je sedem vrhovnih božjih namestnikov po premestitvi iz Rima papeževalo v Avignonu, zaključi pa se v pričujočem tisočletju v poglavju z indikativnim naslovom Cabernet franc iz Saint-Emiliona, letnik 2009. V tolikšen zajem je nabranih veliko književnih likov; med njimi so glavni škof Erwan Yves, njegov vdani podanik Ugos iz Nimesa z orjaškim pomočnikom Gombalom ter diplomatski posrednik oglejskega partiarha Svetovid … Vsi so zaposleni s pitoreskno misijo, ki jih vodi od Marseilla mimo Sicilije v severni Jadran, da bi v nekrščanskih deželah ojarili kozo, katere sir lahko edini reši skisano okcitansko škofovsko vino, za nameček pa v nekrščanske dežele k tamkajšnjim odpadnikom od prave vere pretihotapijo še apokrifne spise. Med ženskami pomembneje izstopajo pobudnica tematskega zapleta Aicelina, obtožena zastrupljanja, preroška druidinja Argantlowen, ki se iz dneva v noč spreminja iz strašne zlobnice v modreca, ter spremljevalka ključne kozice, pametna Rixsenda, ki se ji v obetih usode edini zasvetlika suverenost zunaj takrat običajnega ženskega životarjenja v revščini, samostanu ali duhomornem zakonu. Stranske zgodbe, značaji in odnosi med številnimi preostalimi liki, vpetimi v razmerja pretežno cerkvene hierarhije, so prilagojeni osrednji ideji, izvršitvi nenavadne naloge. Aristotel, ki je v Poetiki pripisal literaturi splošnost pod okrilji verjetnosti, zgodovini pa omejenost na posamezno in tako pravzaprav podredil fakte fikciji, je bil po izobrazbi biolog. Tako kot Boris Kolar, ki ob podpori še ene priročne avtoritete, namreč očeta relativnosti z mislijo, da je domišljija močnejša od znanja, podaja preverljive podatke v zvezi z očarljivimi izmišljijami. Za primerjavo recimo manj mogočimi kot piščev mestni pisateljski kolega, ki je v naslov enega svojih romanov prav tako spravil tri samostalnike: žensko, pava in jezuita. Zato lahko bralec ob vinu, kozah in drugih prevarah doživlja motive, na primer izboljšanje vina z okusom kozje scaline s kozjim sirom, recepte androginskih prerokov ali uresničena prekletstva tako imenovanih čarovnic z zavestjo, da je v bistvu priča pripovedki. V vsakem primeru se izdatno zabava ob poglavjih, zvrhanih sočnih jezikovnih pasaž, ki že na nivoju stavkov učinkovito združujejo erudicijo in duhovitost, poznavalske detajle z dobro začinjenimi bralnimi učinkovinami. Srednjeveške oblastniške plemiške in religiozne zdrahe v sodobnih romanih nasploh rade malo dišijo po Ecovih ekspertizah, a Kolar zna zgodovinske suhoparnosti primerno začinjati s ščepci radoživosti, ki jo ljudje vnašajo v domnevno grešna telesa s hrano in pijačo. Tretjeosebni pripovedovalec med nazornimi sprehodi po slepem nemiru človeštva tako bralcem mimogrede streže z izbornimi jedilniki in tisti, ki so bolj podrobno seznanjeni z avtorjevo biografijo, lahko v njih zasledijo lovca, potapljača in premišljenega uživalca naravnih danosti. Iz romana O vinu, kozah in drugih prevarah veje duh humanista, ki ohranja do vsakršnega veroslovja razumno distanco. Po duši in poklicu znanstvenik dobro ve, da se vera s čistim izvirom v mističnih doživetjih prevečkrat paradoksalno izteka v kalno institucionalno demagogijo, stalni pripomoček za nasilje volje do oblastnih moči. A ta vednost ga ne navdaja z jezljivostjo do fanatizmov vseh vrst, do človeških slabosti je kvečjemu blago hudomušen, do sprevrženih neumnosti pa modro zadržan. Kolarjev svet, skratka, se suče po bioloških, ne po teoloških silnicah. Vprašanje, ki se ob tem panteizmu potemtakem zastavlja, pa je – zakaj si je pisatelj v svojem zrelem romanu zadal enormno opraviti prav s srednjeveško vojaško, plemiško in pretežno cerkveno zgodovino? Samo zato, da bi izpostavil primat favne in flore nad človekovimi iluzijami, vzdrževanimi s priročnimi bogovi oziroma njihovimi zemeljskimi namestniki, se ne zdi prvenstveni domet. Seveda gre prozaistom predvsem za zgodbe in zanje ni nujno, da naredijo dobro vino (razen če so, kot v pričujočem romanu, prepletene s kozami in prevarami) malo večja verjetnost, da vino naredi dobre zgodbe, pa je seveda odvisna od spretnosti pripovedovalcev. Zgodbarji, ki se prilagajajo zgodovini s skrbmi, da bodo pravilno uokvirjeni v ustrezne silnice, nemalokrat tavajo po zakotjih izginulega časa, četudi si strokovnjaki za preteklost še tako zelo prizadevajo za dokazljivost vzročnega in posledičnega dogajanja v njih. Če je zgodovinopisje predstavljano v poljubno izbranih segmentih ali poudarja ponavljanje večno istega, na primer v nenehnih vojnah, to še ne pomeni, da je logično in da se lahko enakovredno postavlja ob biološke, kemijske ali fizikalne akcije in reakcije. Naravoslovje tako ostaja samosvoja skala na obalah učenosti, kamor družboslovje plivka ali vihari svoje sile. In to je tudi kleč z estetsko luknjo, skozi katero nekoliko uhaja napetost tokratnega Kolarjevega romaneskne akcije, prešpikane z natančnostjo, ki jo v lepoto povzdiguje malodane pravljična ideja. Za reševanje kvadrature kroga med history in story pa bi bil gotovo zanimiv izziv, če bi se Kolar v naslednjem romanu preizkusil v prvoosebni slovenski sedanjosti. Glede na bogato biografijo in prepričljivo pripovedno energijo mu to ne bi smelo predstavljati večjega problema.

Loni přibylo Čechů, kteří si koupili byt či dům mimo Česko. Zájem českých investorů se podle realitní kanceláře Rellox, která se na domy v zahraničí specializuje, zvedl o 36 procent. „Jde o nízké jednotky tisíc nemovitostí za rok,“ odhaduje prodeje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a Golem Finance.Zájem o zahraniční nemovitosti tlačí podle něj nahoru tři motivy. „Když opadly první lockdowny, byla tu euforie z home office. Po příchodu konfliktu na Ukrajině nabídly domy v zahraničí únikovou strategii. A za třetí, extrémně nám narostla cena nemovitostí v České republice,“ vypočítává Ostatek v podcastu Ve vatě.Češi se stěhují hlavně na jih. Největší zájem je o Jadran a Španělsko, ale taky o Rakousko. „Ve Španělsku a Itálii ceny výrazně zkorigovaly,“ říká Ostatek. Zatímco průměrný panelákový byt o rozloze 60 metrů čtverečních na pražském Jižním Městě se aktuálně prodává kolem pěti milionů korun, ve Středomoří lze byt o podobné rozloze a kvalitě sehnat už od tří milionů.„Ve Španělsku se můžeme velmi komfortně pohybovat v kategorii tří až pěti milionů,“ říká Ostatek.Ve Španělsku se dobře kupuje, v Chorvatsku je to divočejší„Pobřeží Středozemního moře od Barcelony dolů přes Valencii, Malagu až po Costa del Sol je obsazeno desítkami, možná i stovkami nabídek v této kategorii. Od pěti milionů se dá úplně běžně najít hezký byt 3+kk o nějakých 60, 70 metrech čtverečních. Samozřejmě v závislosti na lokalitě, dostupnosti služeb a toho, co od toho vlastně požaduju. V Chorvatsku platí podobný budget. Obecně si myslím, že s koupí není na co čekat,“ myslí si Ostatek.Co se komfortu při nákupu týká, vítězí však jasně Španělé. „Výběr té nemovitosti můžu podniknout jako turistickou cestu, podívat se na to, co se nabízí, a pak se rozhodovat se seriózním zástupcem na dálku, to na každém trhu neplatí.“V Bulharsku se dá velmi slušně koupit byt nebo nemovitost, populární začíná být i Albánie. Z exotičtějších destinací, kde je cena výrazně nižší, ale zároveň je tam dobrodružnější prostředí, je to třeba Egypt,” míní Ostatek.Dům za jedno euro. Spíš barabiznaDům v Itálii lze koupit i za pakatel, a to v projektu „Dům za euro“. Tamější obce se potýkají s odlivem obyvatel, dlouhodobě neobydlené nemovitosti ve snaze nalákat nové rezidenty skutečně nabízejí k prodeji za cenu zhruba 26 korun. Často jsou však v dezolátním stavu a majitel se musí zavázat k tomu, že je v určitém termínu zrenovuje.„Řekl bych, že dva miliony jsou minimální rozpočet. Ale musím se zavazovat k tomu, že tam mám trvalé bydliště, je tam i nějaké věkové kritérium. Mluvím teď hodně o Švýcarsku, ale i v Itálii je to hodně podobné,“ hodnotí Ostatek.Část kupujících počítá s byznys modelem, kdy hodlají byt po část roku pronajímat. V apartmánových domech v Rakousku je to často i podmínkou.„Když si jako zahraniční vlastník koupím apartmán nebo byt, tak je relativně dost lokalit, kde mě přinutí k tomu, abych ho dal do pronájmu a neblokoval volnou kapacitu. Já mám stanovený kontingent čtyři až šest týdnů v roce, kdy ten byt můžu využívat,“ upozorňuje Ostatek.Jaké daně se při nákupu nemovitostí v zahraničí platí? Na co si dát pozor v katastru? A kam půjdou ceny bytů ve Středomoří dál? Poslechněte si celý díl Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Lepo, povezovalno, slovensko vzdušje je bilo ob božiču tudi pri rojakih na vzhodu Francije, v Freyming-Merlebachu, nam je povedal slovenski župnik in delegat Jože Kamin, saj sta se v župnijski cerkvi srečali obe skupnosti. Prejšnja leta je k večerni sveti maši prišlo okoli 400 ljudi, letos pa več kot 600. Sodeloval je tudi slovenski zbor msgr. Stanka Grimsa, pa tudi slovenski zbor Jadran. K tej sveti maši so prišle tudi mlade družine z otroki. Poudarjeno je bilo, da je Gospod postal otrok, da imamo v sebi nekaj božjega. Slovensko božično praznovanje ohranjata tudi skupnosti v Parizu in na severu Francije v Mericourtu.

“Conan” Gonzalez of Exmortus is back on the show! We discuss the five year break between records for Exmortus, fighting the depression of being unable to perform shows during the pandemic, finding the new inspiration through that break, being a guitar teacher and the age that he thinks is best to learn the craft, the time needed to be able to play video games, and our thoughts on potential shoe deals for heavy metal bands. Petar and Jozalyn discuss Tim “Ripper” Owens being surprised he wasn't asked to be at the Rock 'N' Roll Hall of fame induction of Judas Priest and David Draiman wanting to collaborate with Taylor Swift. Song: Exmortus “Beyond The Grave” Song: Exmortus “Mind of Metal” Song: Marc Hudson “Starboard Stories” Learn more about your ad choices. Visit podcastchoices.com/adchoices

Hrvatska je jedna od zemalja koja nesrazmjerno veliki dio proračuna puni prihodima od turizma. Stoga ne čudi da se kretanja tijekom turističke sezone prate intenzivnije nego u drugim zemljama. Zbog ulaska zemlje u zone eura i Šengena očekivanja su velika, ali i strahovi da bi zbog visokih cijena turisti Hrvatskoj mogli okrenuti leđa. O perspektivama, prednostima i manama hrvatskog turizma razgovaramo i sa stručnjakom za turizam i profesorom na Ekonomskom fakultetu u Zagrebu Josipom Mikulićem. Von Nenad Kreizer.

Jadran Šetlík je světově proslulým fotografem. Ve své práci se zaměřil především na portréty žen v rozmanitých podobách. Věnoval se i reklamním fotografiím či architektuře. Mezi stovkami portrétů, které za léta své tvůrčí činnosti vytvořil, patří na čestné místo fotografie Raquel Welchové, Anthonyho Quinna či Giny Lollobrigidy a mnoha dalších včetně českých i slovenských osobností. Se Štěpánem se do podcastu přišel pobavit o svém životě, bohaté kariéře i fotografickém řemeslu a jeho proměně.

Na ljubljanskem gradu je na ogled razstava Jadrana Lazića, jugoslovanskega paparaca in fotografa. Na rdeči preprogi, kot se razstava imenuje, prikazuje fotografije slavnih v 70. in 80. prejšnjega stoletja iz Jugoslavije, Hollywooda in vsega vmes.

„Češi přijeli na Jadran už před sto lety, tehdy objevili krásy Chorvatska. Přijeli první hosté a začali stavět první hotely a vily. Pro oba národy je důležitá znalost jazyk – a jeho podoba. Máme také stejnou mentalitu,“ popisuje ředitel Chorvatského turistického sdružení pro Českou a Slovenskou republiku Miodrag Mlačić, který byl dopoledním hostem Rádia ZET.

V nedeljo, 5.marca, bo čebelarska sekcija v slovenskem Klubu Jadran v Melbournu imela letni čebelarski festival. Pogovarjali smo se z presednikom čebelarskega kluba ‘J Beekeeping club' Mickom Symczyczom, ki nam je povedal kaj bodo obiskovalci pričakovali ko se udeležijo festivala.

Episode 7 – LuttJeg heter Astrid Kirschner, og dette er en ny episode av min podkast BAROKKPODDEN! I dagens episode skal jeg fortsette å prate om nerdete temaer fra barokken, og jeg har med meg to spennende gjester: Lars Tørresen, luttmaker i Bergen og luttenist Jadran Duncumb.Vi har en svært interessant og hyggelig prat om luttens historie, om renessanse- og barokklutter, om John Dowland og Silvius Leopold Weiss, om lutt-tabulatur fra Italia, Tyskland, Spania og Frankrike og mye mer.Luttmaker Lars Tørressen er utdannet arkitekt fra NTNU og lærte luttbygging på Birkagården Folkhøgskola i Sverige og av Tom H. Pettersen i Oslo. Lars har samlet seg kunnskap om klang, repertoar og spilleteknikk fra kurs i luttspill med J.Lindberg, H. Smith og R. Lislevand. Instrumentene lages for å imøtekomme profesjonelle musikeres krav og behov. Studier av originalinstrumenter i Europa og oppmåling ved Ringve Museum er en viktig kunnskapskilde. Instrumentene lages av gammelt treverk lagret opp mot 40 år. Siden 2017 er instrumentbygging hovedvirksomhet.Norsk-engelsk-kroatiske Jadran Duncumb er en av Europas ledende luttenister i dag. Han kombinerer en aktiv karriere som solist og kammermusiker på tidlige instrumenter, som har ført ham til konsertsaler som Wigmore Hall i London og Wiener Konzerthaus, med undervisning som førsteamanuensis i lutt ved Civica Scuola di Musica Claudio Abbado i Milano. Han er fast medlem av Barokkanerne – Norwegian Baroque Ensemble (som han også leder iblant), Repicco med Kinga Ujszaszi, Musica Alchemica med Lina Tur Bonet, Ensemble Diderot, og i duoer med Giulia Semenzato, Emil Duncumb og André Lislevand. Jadran har utgitt en rekke solo CDer på det franske plateselskapet Audax Records. Den siste, første volum av Bachs luttverker, ble tildelt den prestisjerike franske prisen Diapason D'Or. Fremtidige slipp inkluderer andre volum av Bach, et duoprogram med sopranen Giulia Semenzato på romantisk gitar for Alpha Classics, og det nyeste samarbeidet for Arcana med André Lislevand og Emil Duncumb, med musikk av Johann Sebastian Bach (1685–1750), Carl Philipp Emanuel Bach (1747–1788) og Carl Friedrich Abel (1723–1787). Denne gangen er det mine to gjester som har laget en fin og fyldig spilleliste for dere til dagens episode nr.7 - LUTT, den ligger allerede ute på Spotify og venter på dere, der kan dere lytte Lars' og Jadrans favorittmusikk for lutt.Søk den opp og kos deg med musikken!Dette er linken til spillelisten til denne episoden om LUTT:https://open.spotify.com/playlist/5dtoObGxsxIoi114JsusUg?si=209c40a8c60c461e&pt=95beca30ca63b3eb2027912b9a57b614(Denne linken virker kun innenfor Spotify! Hvis du lytter på Barokkpodden fra andre platformer enn Spotify, må du søke opp spillelisten separat!)*** Musikkeksemplene brukt i 7.episode av Barokkpodden, om LUTT:Silvius Leopold Weiss: Passacaglia i D-dur, SW 18/6 (Jadran Duncumb, lutt)John Dowland: Can she excuse, P. 42, The Right Honourable Robert, Earl of Essex His Galliard (Bor Zuljan)Johann Sebastian Bach: Works for lute: Fra Partita c-moll BWV 997: Double (Jadran Duncumb) ***Takk til Fond for Lyd og Bilde som støtter prosjektet Barokkpodden!Photo cred: Lars Bryngelsson

Episode 6 – Basso continuoBasso continuo (på norsk: generalbass) er en akkompagnementsteknikk i barokkmusikk, brukt på 1600- og 1700-tallet, og den er skrevet opp i en slags stenografi-skrift for musikere!Jeg heter Astrid Kirschner, og i dagens episode av min podkast BAROKKPODDEN har jeg med meg hele tre gjester, og alle tre er spesialister i basso-continuo-spill: Cembalisten Christian Kjos ph.d., luttenisten Jadran Duncumb og cellisten/gambisten Gunnar Hauge. Vi snakker sammen om et av de viktigste temaene innen barokkmusikk, nemlig generalbass-spill. Hva er så egentlig en generalbass, hvordan er den notert, hvem spiller den, når oppsto den, og hvorfor? Hvilke kilder har vi for å lære hvordan musikerne på 1600- og 1700-tallet spilte generalbass?Vi hører også at oppstarten av basso continuo skjer omtrent samtidig med oppstarten av opera-sjangren og er en av de store musikalske ‘oppfinnelsene' som definerer hele barokk-epoken.Mine gjester forteller meg også hvor forskjellig tilnærmingen til generalbassen for de ulike instrumentalistene kan være, slik at den samme basslinjen kan interpreteres veldig ulikt! Ulike instrumenter har ulike midler og muligheter på sine respektive instrumenter, og alle kan interpretere et bestemt musikalsk uttrykk, for eks sinne, eller kjærlighet på hver sin ulike måte. Men også komponistene, for eks. Monteverdi, Händel og Bach – alle hadde sin egen spesielle måte å skrive generalbass.Igjen har jeg laget for dere en egen spilleliste til dagens episode nr.6 – Basso continuo, den ligger allerede ute på Spotify og venter på dere, den er smekkfull av spesielt kule, betegnende, sære, beskrivende basso-continuo-steder fra den barokke musikklitteraturen. Spillelisten er denne gangen laget i samarbeid med mine gjester.Søk den opp og kos deg med musikken!Dette er linken til spillelisten for BASSO CONTINUO:https://open.spotify.com/playlist/3zI7kLIqIpgIQfsdGTRq03?si=eadc86bd3ce742da&pt=279d9e5a6645597d994ece2f9245a3a0(Denne linken virker kun innenfor Spotify! Hvis du lytter på Barokkpodden fra andre platformer enn Spotify, må du søke opp spillelisten separat!)*** Musikkeksemplene brukt i 6.episode av Barokkpodden, Basso continuo:Johann Mattheson: Fra Der Brauchbare Virtuose, Sonata Nr. 2, 1.sats: A tempo (Pablo Valetti, Petr Skalka, Dirk Börner)Dietrich Buxtehude: Sonate i F-dur for 2 fioliner, viola da gamba og basso continuo (Stylus Phantasticus)***Takk til Fond for Lyd og Bilde som støtter prosjektet Barokkpodden!Photo cred: Lars Bryngelsson

CAPTION SOCIAL Srećna nova godina i božićni praznici! E tako, sad kad smo pregurali taj obavezni deo, dobrodošli u prvu ovogodišnju ABA Šestu Ličnu! Na tanjiru, osim ruske salate i kiflica, standardni meni – večiti i njihove (ne)zgode, te ostatak regiona koji pokušava da se priključi... Crvena Zvezda nikako da se kompletira, ili makar da se kompletira u onom stanju koji bi oni hteli. Luka Vildosa odsustvovaće mesec dana nakon doživljene povrede u meču protiv Barselone, pridruživši se tako Nikoli Ivanoviću i Hasanu Martinu u klupskom dispanzeru. Sa druge strane, očekuje se da Faku Kampaco ubrzo „prebrodi“ papirološku bravuru koja je bila neophodna da bi zaigrao za crveno-bele u Evroligi, a šupka se ponešto i o novom centru, ali o tome malo preciznije u samoj emisiji! Zvezda, inače, rezultatski gura odlično – poraz brotiv Barse je boleo, ali oporavak je stigao u vidu rutinske pobede u Splitu. Što se Partizana tiče, i tamo stvari napreduju stabilno. Crno-beli su nakon crne serije isplivali na površinu i vezali tri pobede u Evroligi – u ABA, takođe, sve ide svojim prirodnim tokom. Zadar je rutiniran u Areni, a i iz ovog tabora se sve jače čuje neki žubor tračeva o novom pojačanju...koje možda već i bude u dresu dok vi ovo slušate? U smiraj 2022. proradio je i Janis Papapetru, koji pruža sve bolje partije. A šta reći o Danteu Egzamu, koji možda igra i sezonu karijere? Nisu male reči za nekoga ko je bio visok draft pik. Ostali? Budućnost je za praznike malo renovirala sastav – otišli su Eron Vajt i Fil But (kome je dva dana pred odlazak, u bizarnom obrtu, zvanični nalog kluba čestitao rođendan), obojica u Tursku, a stigli su Džej Džej O'Brajen i Erik Grin, nekada vrlo atraktivno ime evropske košarke na najvišem nivou. Zanimljiv transfer viđen je i u Laktašima, koji su umesto deda Mraza dočekali Gagija Milosavljevića. U ligu se vratio i Đorđe Gagić, koji je pojačao Borac iz Čačka. Pali su i neki rekordi...ma, bilo je stvari. A o stvarima, mi – dabome – pričamo! Pa se lepo uvalite i poslušajte šta još imamo da kažemo o regionalnim zbivanjima, jer desilo se ponešto u ovih par nedelja dok je Edo bio u Denveru. Uživajte, pa se vidimo u četvrtak za NBA apdejt! I još jednom – srećni praznici!

Jadran Lazić Splitski je fotograf s Hollywoodskom adresom. Jedan je od najvećih svjetskih celebrity fotografa na svijetu, i jedan od najdugovječnijih. U životu je imao preko 300 naslovnica, a objavljivao je u časopisima kao što su Times, Newsweek, Paris Match i mnogi drugi. Za njega su pozirali i Marlon Brano, Robert DeNiro, Faye Dunaway, Richard Gere, Jodie Foster i još mnogo njih, a s mnogima je ostao i cjeloživotni prijatelj. Jedan je od rijetkih ljudi koje bi bez problema nazvali "frajer" u najpozitivnijem smislu, jer cijeli život kao da mu je iz filma. Autor je živopisnih knjiga „Reporter“, „Ja paparazzo“ i predivne monografije „50 godina fotografije“ koju smo uspjeli vidjeti i rad je koji doslovno obogaćuje prostor oko sebe svojom svjetskom klasom. Razgovarali smo prvenstveno o njegovom životu - kako je došao do toga da bude jedan od rijetkih ljudi na važnim svjetskim događajima - kao pokop Brežnjeva, kako je godinama razvijao stav i tankoćutnost koji je primio od Splitskog stanja uma, te o njegovoj izložbi u Zagrebu koja se otvara 15.12. na adresi Praška 6 u Galeriji Dalia i koju definitivno ne smijete propustiti! Želite li da napredujemo u stvaranju ovakvog sadržaja? Onda podržite Surove Strasti na Patreonu (https://patreon.com/surovestrasti), to je platforma gdje možete odrediti da se Surovim Strastima svaki mjesec automatski pošalje neki iznos, na primjer 15-tak eura. To nije veliki iznos - manje od jednog izlaska s par prijatelja, a nama puno znači da ostvarimo kvalitetniju produkciju. Tri načina kako slušati podcastKako slušati podcast u autu koji nema Mp3 playerTop lista najslušanijih epizoda

U 108. epizodi podkasta Pod kapicom ugostili smo Ognjena Kržića, nekadašnjeg vaterpolistu, a danas direktora dubrovačkog Juga. Najveći deo vremena pričali smo o tekućoj sezoni, planovima kluba, pripremi za proslavu 100 godina od osnivanja koja ce biti obeležena 2023. Kako funkcioniše Jug, ko su članovi uprave, kako je “profitirao” i Hajduk, aktuelni trenutak hrvatskog vaterpola… Zašto nikad nije izgubio od današnjeg trenera Juga Vjekoslava Kobešćaka, kako sa pozicije direktora gleda na prvotimca kluba, sina Filipa. Dečački dani i uzori na početku vaterpolo karijere, sećanje na prvu utakmicu, treninge na Gružu, pa za mnoge i neočekivani prelazak u splitski Jadran, iako je imao potpisan ugovor sa ekipom zagrebačke Mladosti. U Splitu dve titule prvaka Evrope, uz nezaboravan doček “u stilu Gorana Ivaniševića”. Zašto je zima prva asocijacija za vreme provedeno u Savoni. Povratak u Jug obeležen sa još dve titule šampiona Evrope, po čemu pamti duele sa Bečejom, kakva je razlika između vaterpola nekad i danas, šta uraditi za bolju afirmaciju sporta… Sećanje na titulu svetskog juniorskog šampiona sveta sa starom državom uz uspomene na najlepši trenutak karijere i osvojeno srebro sa Hrvatskom na Olimpijskim igrama u Atlanti 1996. godine, iako zna razloge poraza koji je i danas bolan. Koliko mu je i zbog čega važna titula šampiona Evrope Juga kad je bio na funkciji direktora i zašto jedan meč u Beogradu nikad nece prežaliti…Gost: Ognjen KržićDomaćini: Pavle Živković i Aleksandra RadivojevićDatum: 1. decembar 2022. godineLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse Studios#podkapicom #infinitylighthouse #pavlezivkovic ★ Support this podcast on Patreon ★

Za tu dobu, co jsme se neviděli by snad už člověk zapomenul i jezdit na kole, my tam ale sázíme jednu věc za druhou. Více než sedm týdnů bez nás, bez hlubokých úvah nad skutečnou krásou, krásou Victoria's Secret Angels a krásou Lely Ceterové. Nad Lelou otevíráme oči Honzovi, kterému ukazujeme taje a krásy českého bulváru, přihodíme Ovčáčkovu svatbu, jeden krimi příběh jak z krimi zpráv a posteskneme si po železničním tunelu až na Jadran. Projektu, který strčí do kapsy i Milošův kanál Dunaj–Odra–Labe.

Zašto se na otoku Ugljanu sve više djece upisuje u vrtić? Zbog čega se mnogi odlučuju za otočki život, iako godinama slušaju priče o napuštanju jadranskih otoka zbog neuvjetnog života? Ivana Zrilić izvještava iz Zadra. Načelnik Općine Vir, Marino Radović, iznosi svoje mišljenje. Naučni pogled dr.sc. Sanje Klempić Bogadi iz Instituta za migracije i narodnosti. Koautorica knjige „Gradovi potopili škoje“ analizira tko su pravi i polupravi povratnici - i što su zapravo „lifestyle“ migranti? Von Amir Kamber.

Slovensko društvo Jadran v Melbournu je nedavno imelo letni občni zbor in ima druga redna srečanja. Kmalu bodo praznovali velik jubilej. Oglasil se je predsednik Milan Ogrizek in razložil kaj pripravljajo.

Z Robertom D. Kaplanom, novinarjem in politologom, ki ga je ameriška revija Foreign Policy dvakrat uvrstila med najpomembnejših sto mislecev sveta, se je Andrej Stopar pogovarjal o njegovi najnovejši knjigi Jadran, o Sloveniji, Balkanu, Ukrajini, Rusiji in seveda o ameriških interesih.

Julija letos so v Italiji, ob obali Gradeža, odkrili ostanke neraziskane rimske ladje. Po prvih ocenah bi lahko bila dolga 24 metrov. Najdbo so strokovnjaki že označili kot izjemno pomembno za celoten severni Jadran. Rimsko ladjo so odkrili karabinjerji enote za zaščito kulturne dediščine iz Vidma, ko so bili na enem od rednih obhodov podvodnih arheoloških najdišč na območju gradeške lagune. Delovanje enote, kakor tudi zadnje odkritje, v oddaji predstavlja poveljnik enote, major Lorenzo Pella.

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Jadran Šetlík říká, že u portrétu je důležité si s fotografovaným vytvořit vztah. „Ale aby to někdo nechápal špatně – neportrétuju nikdy nikoho, koho vidím poprvé.“

Zdravo. Pred začetkom epizode pošljemo Aljota na osemletno pot okoli sveta. Donacije in druge vrste podpore sprejemamo na hvalazavseribe.si. Kot pravi nesmrtni rek našega prijatelja Dakija: "Ne išči poti, pot bo našla tebe." A ker smo resen podkast odvode daleč od zgodbe Arturja Denta pustimo v nemar, ko enkra zaslišimo avizo. Artur se znajde pred hišo, ki so mu jo pred 8. leti podrli rumeni buldožerji, hiša pa še zmeraj stoji. Celo telefon zvoni v njej, a se le stežka prebije čez goro oglasne pošte in ob vstopu doživi dve presenečenji. Prva je mrtva mačka, druga pa magična posoda (za ribo Babilonko), ker jo zdaj ne bo več potreboval. Mi pa se spomnimo še na dejstvo da rib (in z njimi ribologov) sploh ni, da je vse skupaj nekakšna prevara, ki jo podpira Soros in njemu podobni. Spomnimo se na vremensko poročilo za Jadran in na to, da smo stari. Aljo doda, da sta bila z Jezusom sošolca, Zi pa pripomni: "Spomnim se ga, zmeri je čupo fural." Vmes pa še o Southamptonu (ki ni Southend). In najbrž še čem. Uživajte v preostanku poletja, če ste na dopustu ali če niste več.

Građani iz Bosne i Hercegovine sve više ljetuju u Egiptu i Turskoj jer je Jadran za mnoge skup ili, jednostavno, preskup. Aranžmani nepovoljni. Inflacija je otanjila džepove. Naravno, neki si ljetovanje ne mogu priuštiti čak ni u samoj Bosni i Hercegovini koja inače ima dosta neiskorištenog turističkoj potencijala. Razgovor sa bosansko-hercegovačkim stručnjakom za turizam Dinom Felićem. Kakvu ulogu igraju politika i institucije? Novinarska analiza kolege Amira Sužnja. Von Amir Kamber.

U 167. epizodi našeg podkasta Rastko Marjanović, Petar Tadić i Luka Nikolić analizirali su finale ABA lige. U finalnoj seriji ABA lige Crvena zvezda je uspela da odbrani titulu i savlada Partizan sa 3-2. Košarku je, nažalost, zasenilo nedolično ponašanje navijača zbog čega su utakmice prekidane, tribine pražnjene, pripadnici kluboa i sudije gađani predmetima... Da li su crveno-beli zasluženo pokorili Jadran, ima li smisla ponovo igrati u ovakvoj atmosferi i šta očekivati u KLS-u?

Koje su posledice globalnog zagrevanja na Jadransko more i život u njemu i uz njega? Kakve promene se već sada uočavaju u Jadranu? Šta o tome kažu naučnici, ribari i građani? Da li je sve učestalija pojava meduza zabrinjavajuća i može li se odraziti na turizam? O tome govore koleginica Ivana Zrilić iz Zadra i dr. sc. Jakov Dulčić, voditelj Laboratorije za ihtiologiju i priobalni ribolov pri Institutu za oceanografiju i ribarstvo u Splitu. Von Boris Rabrenovic.

Jiří Schmidt je šéfem strategie Regiojetu. Jaké jsou plány RegioJetu na evropských kolejích v dalších letech? Jak se v posledních letech změnily vztahy mezi dopravci na železnici? Proč nemohou jezdit vlaky RegioJetu v čele s lokomotivami Traxx více než 140 km/h? Bude RegioJet zajímat provoz na připravovaných vysokorychlostních tratích? Vyjede už letos zimní vlak z Polska přes Česko do Alp? Bude letošní jízdní řád vlaku na Jadran stabilnější, než loni? Proč musí RegioJet v případě připravovaného depa v Dolních Měcholupech žádat o tzv. velkou EIA? Jaké zkoušky ještě čekají na okruhu ve Velimi elektrické jednotky od Pesy pro Ústecký kraj? Proč se Regiojet rozhodl pro nákup lokomotiv Traxx místo Vectronů? A proč jim přezdívají puberťačky? O jaké linky bude mít RegioJet v tendrech zájem? Proč se první nákladní vlak na licenci RegioJetu zasekl zbytečně na slovensko-maďarské hranici a jak argumentovali výpravčí, když vlak nechtěli pustit bez dlouhého čekání do Maďarska? Odpovědi na tyto a další otázky uslyšíte v novém díle podcastu, včetně odpovědí na některé dotazy čtenářů deníku Zdopravy.cz. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Episode 1786: Our article of the day is Jadran (training ship).

Pod kapicom #76 | Mirko VičevićU 76. epizodi podkasta Pod kapicom, gost je bio Mirko Vičević, trener Crvene Zvezde, najtrofejniji crnogorski vaterpolista svih vremena i član Kuće slavnih. Vičević se prisetio odrastanja, kako je deda bio jedan od pionira VK Primorac, učenju od oca Pavla i strica Slobodana, i lepota početka karijere kada su sve rođeni Kotorani Primorcu doneli titulu prvaka Jugoslavije. Pregovori sa Partizanom i kako ga je Vlaho Orlić “ubedio” da dođe u splitski Jadran. U Italiji se najbolje osećao u Savoni, kasnije je birao klubove koji se lokacijski nalaze pored Savone, sećanje na Pjera Borelija i kako je uspeo da sa Pro Rekom ne osvoji nijedan trofej. Debi za reprezentaciju 1983. i kako je umesto Milivoja Bebića zaigrao na SP u Madridu 1986. Gol protiv Italije jedan od najdražih u karijeri. 92 dana priprema za OI u Seulu, razlika između Rudića i Stamenića, “skromni doprinos” Vičevića zlatnoj evropskoj medalji u Atini 1991. godine. Trofej koji nedostaje klupski prvak Evrope, menjao bi 4 u LEN kupu za jedan u Ligi šampiona. Detalji osvajanja Kupa LEN kao trener Katara, šta se dešavalo u poslednjim sekundama. Sin debitovao za Kataro, četvrta generacija Vičevića igra vaterpolo u Kotoru…Gost: Mirko VičevićDomaćini: Pavle Živković i Sara RadovićDatum: 03. februar 2022. godineLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse Studios#infinitylighthouse #studionakrajuuniverzuma #podkapicom

Jadran "Conan" Gonzalez is the founder, vocalist, and lead guitarist of Exmortus. David and Jadran riff on shredding, guitar gear, and the Metaverse.   https://exmortusmusic.com/ https://www.twitch.tv/shredtalk https://www.patreon.com/shredtalk https://www.instagram.com/slave2thesword/   Thank you for your support.  Please visit https://www.patreon.com/riffsordie to subscribe for free merch, bonus episodes, Zoom hangouts, discounts, patron shout-outs, and more.     Donate PayPal Donate Crypto RiffsOrDie.com youtube.com/c/riffsordie instagram.com/riffsordie_ facebook.com/riffsordie twitter.com/riffsordie_ David's personal Instagram @david_havok

hosť: Vladimír Porvazník, svetobežník, ktorý prešiel najvyššie hory aj oboplával svet na svojej plachetnici Niekto má rád vysoké a nebezpečné hory, iného zláka výroba luxusných praliniek a niekoho to ťahá na šíry oceán. A potom sú takí, ktorí vyskúšajú všetko. Vlado Porvazník vyrába čokoládové pralinky, ako horolezec zdolal nebezpečné štíty a steny a ako moreplavec oboplával celý svet. Narodil sa v roku 1961 v Bratislave. Je ženatý, má dve dcéry a štyri vnúčatá. V rokoch 1975 až 1990 sa venoval horolezectvu. Liezol vo Vysokých Tatrách, Alpách a na Pamíre. Najvýznamnejší výstup podnikol vo februári 1983, prelezením prvého zimného výstupu „Via Martini“ v severozápadnej stene Civetta v talianskych Dolomitoch. V roku 2005 sa vrátil k lezeniu a po výstupoch v Dolomitoch v rokoch 2009, 11, 13 a 16 liezol v Yosemitoch, Kalifornia, USA v stene El Capitan a Half Dome. Jachtingu sa začal venovať pred štrnástimi rokmi. Po niekoľkých rokoch strávených v Stredozemnom mori na vlastných lodiach začal pokukovať po oceánoch. V rokoch 2009 až 2010 s jedenásť metrovou plachetnicou „CIVETTA“, plával z Chorvátska do Karibiku a späť. O dva roky neskôr plával tú istú trasu, aby odskúšal novú štrnásť metrovú plachetnicu „CIVETTA II“. V októbri 2013 opustil severný Jadran, aby v januári 2014 začal cestu okolo sveta z Karibiku do Karibiku. Po úspešnom zavŕšení plavby pristál v júni 2015 v Gibraltare. V súčasnosti sa Vlado pripravuje na ďalšie plavby, venuje sa rodine a práci. Moderuje: Marcel Hanáček

Pod Kapicom #74 | Ivica TucakU 74. epizodi podkasta Pod kapicom ugostili smo Ivicu Tucka, selektora reprezentacije Hrvatske. Pričali smo sa Ivicom o aktuelnom trenutku “barakuda”, koliko teško je podneo neuspeh u Tokiju, najlepši i najteži momenti u ulozi selektora, šta Hrvatsku čeka u budućnosti… Neizbežna tema druženje sa Dejanom Savićem, šta radi posle poraza, koliko su dobri odnosi selektora uticali na relacije medju igračima. Problem sa LEN i FINA, kad će biti Svetsko prvenstvo, zašto smatra da “umire” timski sport u Hrvatskoj, vaterpolo sa slabom bazom kvalitetnih klubova i trenera… Kako je Nikola Stamenić uticao na njega, zašto ga je Beograd “ubio”, a kafana sprečila da napravi bolju igračku karijeru. Žal što nije igrao za reprezentaciju Hrvatske, zna i razlog, ko su pravi prijatelji u porazu i šta mu je pomoglo da se vrati koliko-toliko u normalu posle velike lične tragedije. Uspomene na Jadran i Herceg Novi, život u Palermu i da li je moguće mešati crveno, crno i belo…Gosti: Ivica TucakDomaćini: Pavle Živković Datum: 20. januar 2022. godineLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse Studios#infinitylighthouse #studionakrajuuniverzuma #podkapicom

Jadran je žijící legenda. Nestor českých uměleckých fotografů portrétistů. Známé jsou jeho portréty významných osobností, podnikatelů, ale i rodinné a dětské portréty. Svým osobitým pojetím, umocněným originální ruční technologií přenosu fotografie na plátno, vytváří fotografické obrazy, které evokují pocit malířského plátna malovaného starými mistry a slouží jako odkaz budoucím generacím. Jadran se narodil v italském Terstu jako syn českého novináře a matky Slovinky. Začal fotit v Římě, a v tomto městě potkal první velkou hvězdu, kterou vyfotografoval, Claudii Cardinale. Pak přišly i další hvězdy světového formátu … Brigitte Bardot, Raquel Welch, Anthony Quinn, Peter Sellers, Robert Kennedy. 

Čekanje je gotovo – nova sezona može da počne! Kada su se ugasile kamere u našem omiljenom studiju sredinom leta, Milvoki je postao novi šampion NBA, a na Jadran je, na prvi pogled barem, mirovao. Ispostaviće se da je taj mir bio samo zatišje pred pravu buru, jer ono što se desilo leta 2021. istorija će pamtiti kao uvertiru pred jednu od – čvrsto verujemo – najkvalitetnijih ABA sezona u istoriji. Zašto tako mislimo? Pa, verujem da znate o čemu se radi do sada...dok su Miloš i Edin odmarali posle de facto dve spojene sezone, Partizan je vratio Željka Obradovića i doveo de facto ceo novi tim, Zvezda je najavila odbranu titule sa transferima Nikole Kalinića i Nikole Ivanovića, a Budućnost je „ispod radara“ napravila odličnu ekipu koju će sa klupe ponovo voditi Aleksandar Džikić. Ali dobro. Da krenemo redom... ABA liga će, dakle, i ove godine brojati 14 ekipa. Plej-of je proširen na šest mesta, u formatu koji nalikuje NFL takmičenju – prvoplasirane dve ekipe će odmoriti prvo kolo i imati direktan plasman u finale, dok će se ostali nadmetati u četvrtfinalu. Pobednik (najverovatnije) dobija plasman u Evroligu. Poslednji ispada, a pretposlednji ide u baraž. U grupi „ugroženih“, Miloš i Edin pre svih vide novajliju Derbi iz Podgorice (tj. Studentski Grad), koji opet nije bez svojih kvaliteta i može iznenadi. Tu je i standardni trojac u sastavu Split – Zadar – Krka, a po nekim procenama, i FMP lako može da im se priključi. „Srednji dom“ broji četiri ekipe, i neko će se od njih boriti za plej-of poziciju. Nešto dalji od tog cilja su Cibona i Borac, koji će jedva dočekati navijače u svojoj hali kraj Morave. Mega je ostala bez gotovo svih nosilaca igre iz prethodne sezone – tu su sada neki novi klinci, a videćemo jesu li i jednako talentovani kao ova generacija koja im je prethodila. Igokea je u poslednjih par sezona uspešno tranzicionirala iz ekipe koja je neretko umela da se nađe u „nebranom grožđu“ i dovede opstanak u pitanje, do standardnog borca za učešće u plej-ofu. Sportski sektor predvođen Vukom Radivojevićem je ponovo dobro proučio tržište i povukao neke poteze, videćemo da li i dovoljne za još jednu kartu za doigravanje i dobar plasman u FIBA LŠ. „Širi krug“ favorita čine ekipe Mornara, Cedevite Olimpije i Budućnosti. Mornar je na papiru slabiji nego prošlih sezona – braća Pavićević su odustali od „putujući Jadran All-Stars“ koncepta, i sada imaju nešto kompaktniji roster predvođen Nemanjom Gordićem. Cedevita Olimpija je zadržala Jaku Blažiča i dovela neke nove strance – najopasnija je, svakako, Budućnost sa već spomenutim Džikićem, koji je učvrstio kadar doveđenjem nekolicine proverenih veterana poput Vladimira Micova. Ali, ostaje da se vidi kako će se ekipa izboriti sa prisiljenim odsustvom Danila Nikolića, i igrački i mentalno. I naravno, tu su na kraju Crvena Zvezda i Partizan, dva najveća favorita. Ovi prvi su vladajući šampioni – na klupi imaju Dejana Radonjića koji zna kako se osvajaju ABA trofeji, a na parketu su jači za Nikolu Kalinića, Ostina Holinsa, Nikolu Ivanovića i još ponekog. Oni drugi – pa, oni su doveli Željka Obradovića...i ne samo njega, već i Kevina Pantera, Rodionsa Kuruksa, Jama Madara, Zeka Ledeja, Alena Smailagića... Jasno vam je da će borba za titulu biti do poslednjeg daha. I zato, nema boljeg načina da se „uvedete“ u sezonu od uvodnog podkasta koji će vam najaviti ABA liga sezonu 21-22, uz sve informacije koje vam trebaju, a i mnoge koje vam ne trebaju. Saznaćete, između ostalog, i koji je Edinov omiljeni argentinski fudbaler, informacija bez koje do danas sigurno niste mogli. Uživajte u premijeri nove sezone kako ABA, tako i podkasta. Naše druženje je tek počelo...odvojite par sati i uživajte. I vidimo se sledeće nedelje!

!!! Danas u gostima Edi Matić sa svojim romanom "Pop" (Hena-com, 2020) !!! Roman Pop Edija Matića počinje od kraja, od mjesta gdje je za lažnog fratra Jadrana Grobareka skrivanje pod svećeničkom haljom već završilo jer mu je policija ušla u trag. No priča ide „unatrag“ s razlogom jer iako je ono zbog čega je Jadran pobjegao na otok i zbog čega su ga kasnije priveli u sobu za ispitivanje materijal za policijski zapisnik – sve ono između puno je više od toga. To između materijal je za roman, pa se Jadran Grobarek u isljedničkoj sobi i ponaša tako – kao literarni junak koji je jedva dočekao svoju priliku da zaživi i dočara inspektoru mikrokozmos otoka na kojem je od robusnog tjelohranitelja političara evoluirao u ateističkog duhovnog pastira. Kao što lopov ne može odoljeti prilici za krađu, tako ni vrstan pripovjedač Edi Matić ne odolijeva prilici da od neobične biografije svoga junaka isplete priču od koje se ne odustaje do zadnje stranice – ne samo zbog svih junaka koje ćemo zavoljeti i za njih navijati, nego i zato što ovaj pisac zna bobu reći bob, a popu – pop. EDI MATIĆ, književnik i fotograf Rođen je 1962. u Splitu, bavio se grafičkim dizajnom i glazbenom i video produkcijom. Jedan je od pokretača projekta Writers in residence, a zatim udruge SpLitera. Organizirao je hrvatske i međunarodne nastupe na sajmovima knjiga u Leipzigu, Frankfurtu i Beču; Za vrijeme rata vodio je njemačku mirovnu i humanitarnu organizaciju na području Hrvatske i BiH; Bio pokretač i koproducent mjuzikla „Sarajevski krug“, postavljenog u 10-ak zemalja Europe i Amerike; Do 2011. vodio agenciju u kojoj se najviše bavi grafičkim dizajnom, ali i organizacijom koncerata, glazbenom i video produkcijom. Kao fotograf imao je samostalne izložbe u Beču, Grazu, Leipzigu i Splitu. Kratke priče i poezija objavljivane su mu u Hrvatskoj, Srbiji, Crnoj Gori, Bugarskoj, Bosni i Hercegovini, Turskoj, Austriji, Njemačkoj, Makedoniji i portalu svjetske književnosti Asymptote. 2020. u izdanju Hena-com izlazi roman „Pop“ 2016. u izdanju Hena-com izlazi roman „Regija stranaca“. 2012. u izdanju Naklade Ljevak izlazi roman „Grimalda“, za koji dobija i austrijsku književnu nagradu Steiermärkische Bank. „Grimaldu“ u Austriji objavljuje izdavačka kuća Leykam, u Srbiji KR Rašić, a u Makedoniji Goten publishing. 2008. u izdanju Naklade Ljevak izlazi roman „Ovdje fali ženska ruka“. Kao rukopis ulazi u uži izbor VBZ-ovog natječaja za neobjavljeni roman 2007., a 2008. i za nagradu T-portala i nominaciju nagrade Kiklop. Član je Hrvatske zajednice samostalnih umjetnika, Hrvatskog društva pisaca (UO) i počasni član PEN Centra BiH *Najava: Od 27.8. slušajte odlomke iz mog romana "Krivo je jugo" (Fraktura, 2017)! *Musik: George Gershwin, "Promenade. Walking the Dog"

Chorvatská vláda zkomplikovala cestu na Jadran. Šíření epidemie v Česku zrychluje. Čeští komunisté slaví 100 let.

Pod kapicom #44 | Denis Šefik- Kako je jedan mladi vaterpolista imao bolje vreme od plivača i zašto je jedna fudbalska utakmica uticala na karijeru- Vaterpolo škola Partizana ravna Ajaksovoj u fudbalu, učili su ih na Banjici da pre svega budu ljudi, slabe ocene u školi nisu bile u skladu sa klupskim načelima- Bečej lepa stanica u karijeri, žal što nije potrajalo, uticaj i stavovi Vlaha Orlića- Zašto je Jadran prekretnica u karijeri, prvi put postaje prvi golman, sećanje na finale Lige šampiona i zbog čega je Crna Gora ”specifična”- Da nije branio u Kranju na EP odustao bi od reprezentacije, a šta misli o toku šampionata i čuvenoj odbrani posle Hinićevog šuta devet sekundi pre kraja- Utisci sa Olimpijskih igara, žal za Atinom, sukobu sa Šapicem u Pekingu i kakvu lekciju je naučio od Željka Obradovića- Kako mu je sin David krio Zvezdinu opremu, i zašto je sa tribina vikao da ”Tata nema pojma”, i koliko je zvezdašima trebalo da ga prihvate kao velikog ”Grobara”- Kako je osvajao trofeje u Arabiji i Egiptu, koliko je tamo težak zivot, i zašto su peterci bili presudniGost: Denis ŠefikDomaćini: Pavle Živković i Marina SekulićDatum: 27. maj 2021. godineLokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse Studios#infinitylighthouse #studionakrajuuniverzuma

Umělecký fotograf a portrétista se narodil v italském Terstu. „V Itálii jsem začal kariéru nejmladšího římského paparazzi. Bylo mi 13 a do hledáčku se mi dostala Claudia Cardinale,“ vypráví Jadran Šetlík.

Umělecký fotograf a portrétista se narodil v italském Terstu. „V Itálii jsem začal kariéru nejmladšího římského paparazzi. Bylo mi 13 a do hledáčku se mi dostala Claudia Cardinale,“ vypráví Jadran Šetlík.

Umělecký fotograf a portrétista se narodil v italském Terstu. „V Itálii jsem začal kariéru nejmladšího římského paparazzi. Bylo mi 13 a do hledáčku se mi dostala Claudia Cardinale,“ vypráví Jadran Šetlík.

Umělecký fotograf a portrétista se narodil v italském Terstu. „V Itálii jsem začal kariéru nejmladšího římského paparazzi. Bylo mi 13 a do hledáčku se mi dostala Claudia Cardinale,“ vypráví Jadran Šetlík.

durée : 00:16:27 - Forqueray Unchained - André Lislevand, Jadran Duncumb, Paola Erdas - André Lislevand - qui n’est autre que le fils de Rolf - nous propose avec son instrument, un voyage dans la musique française baroque.

IT'S THE WARS BABY! Episode 17 I'm joined by Lovro and Jadran once more and we discuss if we like the prequels or nah. Find out! Video version available on my Youtube channel KrisJokicPro

Ekipa Cro Wrestlinga se vraca ovaj put s Payback reviewom :) Kako se vama svidio event? Poslusajte sto imaju za reci Deno Babic,Jadran i Kris Jokic u novoj epizodi Feel it Podcasta Video verzija podcasta dostupna na Youtube kanalu KrisJokicPro

Kris Jokić,Deno Babić i Jadran su ljudi iza Cro Wrestlinga,u debitantnom segmentu Feel it Podcasta (CroW Talk) pričamo o pro wrestlingu na Balkanu i nuspojavama istoga. Dotakli smo se glavnih organizacija u svijetu wrestlinga i naših domaćih wrestlera i umjetnika. Ovo je priča o Outsiderima... Audio Format dostupan na Podbean,Apple Podcast i Spotify Video format dostupan na Youtube kanalu KrisJokicPro https://www.youtube.com/channel/UCVx2HiVOxv1DUBIRLrQnA3A

Za hranice se prostě nepodíváme! Miloš Zeman s hradní partou nemůže na výlet do Ruska, my ostatní nesmíme vůbec nikam. Jen studenty možná čeká nucený výlet na pole. S nápadem přišel komunista „Obušek“ Ondráček – když už nic jiného, můžou prý mlátit aspoň obilí. A mezitím naplno pokračuje drama nad osudy statisíců lidí: Kdo bude vylosován v cinklé vládní rozvolňovací loterii pod dohledem vrchního ANOtáře a komu zůstane zavřený krám? Pusťte si novou epizodu Topol Show a dobře se bavte!