Podcasts about turecko

Hostia: Daniel Gurňák (politický geograf z Univerzity Komenského) a Richard Turcsányi (analytik Stredoeurópskeho inštitútu ázijských štúdií). | Okruhy: Geopolitický kontext: Aké sú špecifiká stretnutí lídrov viacerých krajín. Dokážu sa členovia a partneri Šanghajskej organizácie dohodnúť na spoločnom obranno-bezpečnostnom partnerstve? India s Pakistanom, iba nedávno v bojovom konflikte, sa stretávajú pri rokovacom stole, Turecko s Azerbajdžanom a Arménskom - Irán hľadá partnerov na podporu svojho jadrového programu, India a jej závislosť od ruskej ropy a podobne. Ekonomická a hospodárstva spolupráca: Odbyt ruských surovín, dosah amerických ciel, spoločné ekonomické záujmy krajín, ich ekonomická sila, ruské spojenectvá s východnými krajinami – ich význam a zmysel, ide o potrebu a nevyhnutnosť? Budúcnosť: Môže Čína presadiť svoju ambíciu lídra v multipolárnom svete a nahradiť vodcovskú úlohu USA? Ciele Pekingu, prípadná protiváha k Severoatlantickej aliancii, Turecko ako člen NATO na tomto stretnutí, príklon k východu a podobne. | Geopolitické rozloženie síl. | Moderuje: Soňa Hagarová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Láká vás poznat Turecko jinak než jen z plážového lehátka? V nejnovější epizodě Dopravního podcastu se vydáváme na cestu po této rozlehlé zemi, kde se snoubí dechberoucí příroda s moderními dopravními systémy. Pusťte si nejnovější díl o tramvajích ve městech Kayseri a Konya a také o cestování po Kappadokii a Göreme. Podcastem provází Miloš Keller a Ondřej Matěj Hrubeš

Lenka Hulmanová pracuje ako sprievodkyňa poznávacích zájazdov a dnes nás prevedie jej obľúbenou destináciou - Cappadociou. Táto malebná oblasť v srdci Turecka, je známa rozprávkovými krajinným útvarmi, teplovzdušnými balónmi a fantastickým jedlom. Lenka Hulmanová nas prevedie starokresťanskými chrámami vytesanými do skál, ale aj údolím fantázie. Dozvieme sa aj, ako vyzerá ubytovanie v tradičných jaskynných hoteloch. a Lenka poradí, aké špeciality miestnej kuchyne, určite musíme v Cappadocii ochutnať.

Čeští investoři letos z podílových fondů zatím příliš nevytěžili – v průměru ztratili 1,22 %. Doplácejí na silnou korunu. Výjimečné výsledky doručily „zlaté“ fondy a sázka na střední Evropu. Nejlepší „penzijka“ přidala přes 10 %.Český investor do podílových fondů za první půlrok letoška lehce prodělal. V průměru je v mínusu 1,22 procenta, vyplývá z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 investičních fondů na českém kapitálovém trhu. Loni přitom fondy zhodnotily o devět procent, o rok dříve dokonce o dvanáct.Co za hubeným výsledkem stojí? Portfolio Čechů často obsahuje americké akcie. Těm se sice dařilo, ale kdo neměl investice zajištěné do české koruny, doplatil na oslabení amerického dolaru.„Koruna mi mohla smazat  i celý výnos z akcií. Od začátku roku posílila o nějakých 13 %.  Pokud mám investice v dolarech a přepočítávám je do korun nebo do nich výnos budu potřebovat převést, tak na tom docela dost v letošním roce tratím,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě akciová analytička One Family Office Anna Píchová.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o poslednom dianí okolo rusko-ukrajinskej vojny. Rozoberajú pokračujúce letecké útoky Ruska proti ukrajinským mestám. Kladú si tiež otázku, či americký prezident Donald Trump konečne vystúpi proti ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Na pondelok Biely dom avizoval zásadné rozhodnutie. Avšak hlavnou informáciou je zlom vo vzťahoch Ruska a Azerbajdžanu, ktorý u nás zostal prevažne nepovšimnutý. Tieto vzťahy sa veľmi zhoršili. Vysvetlíme kvôli čomu. Navyše, Turecko posilňuje svoj vplyv na Kaukaze. Vzhľadom na uviaznutie Ruska na Ukrajine sa Moskva nemôže venovať tejto svojej tradičnej oblasti vplyvu. Keďže Azerbajdžan je významný producent ropy a zemného plynu, roztržka medzi Moskvou a Baku môže mať zaujímavé geopolitické dopady.

V poslední knize Bible - Zjevení Janově - je mimo jiné poselství pro církev v Pergamu. Místo existuje dodnes a právě do něj zavítáme v rámci cestovatelského týdeníku Za obzor. Uchváceni životem v tureckém městě Bergama - životem studentů, pro které v jednom z místních parků připravili odpolední programy, a životem zaniklých antických památek, se z dvoutýdenního výjezdu vrátili Ester Pučálková a Tomáš Gaja.

Turecko bude usilovat o schůzku Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Mohl by se jí účastnit také prezident USA Donald Trump. Po pondělním druhém kole přímých rozhovorů ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Pondělní rozhovory, které podle agentur trvaly necelou hodinu, označil za skvělé. Skvělý byl ovšem spíše ukrajinský dronový útok na základny ruských strategických bombardérů.

Dušan Janovský je jeden z nejrespektovanějších českých expertů na vyhledávání a internetové technologie. Na volné noze působí jako spolutvůrce a konzultant vyhledávání Seznamu a je autorem legendární stránky Jak psát web i dalších užitečných webů. V našem rozhovoru jsme s Dušanem probrali zásadní otázku dneška: Končí éra klasického webu? A jak umělá inteligence mění způsob, jakým hledáme informace? Došlo ale i na jeho vášeň pro cestování – a věřte, že i tady má co vyprávět.

Turecko hostí přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Na návrh Vladimira Putina, i když bez jeho osobní účasti. Ať už se ale jednání nakonec zúčastní kdokoliv, faktem zůstává, že si ruský prezident pro obnovení tři roky neprobíhajících jednání vybral Istanbul. Proč vlastně? A čím si Turecko získalo důvěru obou stran konfliktu? Host: Jan Šír - politolog z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ruská strana nemá zásadní motivaci mír uzavřít. Má před sebou léto – a to je doba, kdy může Rusko dosáhnout územních zisků,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Podle něj to zatím fyzicky na mír nevypadá, ale mentálně do této fáze vstupujeme. Kyvadlo se navíc dle experta v posledních týdnech začalo vychylovat na opačnou stranu – Donald Trump „nebaští“ vše, co mu Vladimir Putin naservíruje, a nechválí ho jako svého kamaráda. Stejně tak se změnil povýšenecký přístup Trumpa k Ukrajině od doby, kdy proti němu ukrajinský prezident Zelenskyj seděl jako oukropek v Oválné pracovně. Podle Břízy Ukrajina konečně našla společnou řeč s americkou administrativou – a to je podle něj dobře. Díky tomu věří, že se Spojené státy z vojenské pomoci válkou zasažené zemi nestáhnou. Rusko podle něj na druhé straně rozhodně krvácí – ekonomicky i lidsky – a drtivá většina západních států by v takovém případě válku za určitých podmínek ukončila. Na to ale nelze u Ruska spoléhat, protože je ochotno obětovat hodně. Může být uzavřen mír tak, jak si ho přejeme? Jakou roli hraje Turecko? Co by se stalo, kdyby na Moskvu dopadla jaderná zbraň? A jak vnímá současnou situaci v Pásmu Gazy? Také o tom mluvil Vlastislav Bříza.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Jsme v období plánování dovolených. Inspirací může být lehce recesistická cestovatelská zkušenost, kterou popisuje Daniel Horský v pravidelném pořadu pro dálekmilovné Za obzor. Vydejte se také trabantem napříč Evropou!

Kdysi bylo Chorvatsko synonymem pro letní dovolenou většiny Čechů. Dnes ale jeho dominance pozvolna slábne. „Vidíme, že zájem o Chorvatsko každým rokem mírně klesá. Očekáváme podobný vývoj i letos,“ říká Jan Foret, generální ředitel cestovní agentury Invia v pořadu Agenda.Hlavním důvodem je postupné zdražování, které nutí české turisty hledat dostupnější alternativy.„Kvůli zdražování v posledních letech, si lidé místo Chorvatska zvykli hledat pro dovolenou alternativy. Jsou to nové destinace, kam cestují vlastní dopravou – například Albánie nebo Bosna a Hercegovina a pak také některé letecké destinace, jako je Turecko,“ uvedl šéf Invia v rozhovoru.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Svět není černobílý. A neměla by být ani politika. Sýrie a Turecko se potkaly na eskalátoru. Odsouzení Le Penové zamíchá celou francouzskou politikou. Brazílie a diktatura. Josef Topol. Talent mu zničila normalizace.

V Turecku a v Sýrii, dvou sousedních blízkovýchodních zemích, se v těchto dnech odehrávají významné politické posuny. Jenže oba státy jakoby se míjely na pomyslném eskalátoru, každý míří jiným směrem. Turecko, stále ještě formálně demokracie, snad nikdy nezažilo tak masové protesty.

Svět není černobílý. A neměla by být ani politika. Sýrie a Turecko se potkaly na eskalátoru. Odsouzení Le Penové zamíchá celou francouzskou politikou. Brazílie a diktatura. Josef Topol. Talent mu zničila normalizace.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Turecku a v Sýrii, dvou sousedních blízkovýchodních zemích, se v těchto dnech odehrávají významné politické posuny. Jenže oba státy jakoby se míjely na pomyslném eskalátoru, každý míří jiným směrem. Turecko, stále ještě formálně demokracie, snad nikdy nezažilo tak masové protesty. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na přelomu roku do Česka vstoupil obří švýcarský velkoobchodník s plynem a elektřinou MET Group. Jeho loňské tržby se pohybují kolem půl bilionu korun. Domácnosti se s ním do kontaktu ale prozatím nedostanou, cílí totiž hlavně na průmyslové podniky. Pavel Balada je v MET Group už deset let a kvůli tomu v poslední dekádě žil zejména ve Švýcarsku. Ve firmě například řídil rozvoj nových trhů, jako je Itálie nebo Turecko. Teď se ale vzhledem ke své nové roli šéfa české pobočky bude čím dál častěji vracet do tuzemska. Jaké má MET Group byznysové cíle v České republice? Odkud odebírá plyn a je ho na světovém trhu dostatek? Má MET Group sílu snížit ceny energií? To vše si poslechněte v podcastu.

Informacje przedstawia Mikołaj Murkociński.

Desítky tisíc lidí vyšly v poslední dnech do ulic v největších tureckých městech poté, co policie zatkla istanbulského starostu Ekrema Imamoglua. Viní ho z korupce a z podpory teroristické organizace. Právě Imamoglu, lídr opoziční Republikánské lidové strany, se přitom profiluje jako možný soupeř dosavadní hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana v příštích prezidentských volbách.Host: Václav Černohorský - zpravodaj České televize v IstanbuluČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Sezon rozkręca się na dobre więc nie mogło zabraknąć dogłebnej analizy weekendowego ścigania dookoła świątyni (tym razem nie sprintu) i paru słów o ogórasku z Mediolanu (Genovy) do San Remo. Boomer opowiada po co komu LT1 i skąd fascynacja zginaczami, Pawełek tłumaczy dlaczego haki to nie wieszaki i jak sobie zrobić koło na airlinerze. Jest też wątek legginsowo-getrowy i afera sutkowo-zamkowa.Chcesz folołować? – Facebook: https://www.facebook.com/pncastCykChcesz popaczeć? – Instagram: https://www.instagram.com/pncast/Chcesz połoglondać? – YouTube: https://www.youtube.com/channel/UC5hNRM9CimnQAZTho-FBAcQ Chcesz pobiznesować? – e-mail: podnominal@gmail.com Chcesz dać zapomogę? – PATRONITE: https://patronite.pl/pncast Buycoffee: www.buycoffee.to/pncastPatroni : HIGROSYSTEM.PLMarek DrÓb

Turecko je na nohou. A také částečně ve vězení. Na protest proti zatčení nejdůležitějšího opozičního vůdce a desítek dalších lidí vyšly do ulic tureckých měst tisíce demonstrantů. Něco podobného země už zažila, ale něco je přece jen jinak.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záujem o letné dovolenky je už teraz vysoký a kapacity sa rýchlo vypredávajú. Výrazne narastá dopyt po Turecku, Grécku či exotických destináciách. Ako sa menia cestovateľské návyky Slovákov? O trendoch v dovolenkovom segmente hovoríme s Tomášom Lazarovom, obchodným riaditeľom cestovnej kancelárie Hydrotour. „Cestovanie sa po pandémii opäť dostalo na popredné miesto v prioritách Slovákov. V roku 2023 a 2024 sme zaznamenali výrazný nárast záujmu o letecké zájazdy. Ľudia si začali viac vážiť možnosť vycestovať a venovať čas oddychu,“ vysvetľuje Tomáš Lazarov. Podľa neho sa v súčasnosti mnoho dovolenkárov rozhoduje pre skorý nákup zájazdov. „Obdobie od októbra do marca je hlavným časom predaja first moment ponúk. Klienti si tak zabezpečia najlepšie ceny, široký výber izieb a flexibilnejšie podmienky storna,“ dodáva. Medzi najžiadanejšie destinácie patrí Turecko, a to nielen tradičná Turecká riviéra, ale aj Egejská riviéra so strediskami ako Izmir, Bodrum či Dalaman. Veľký záujem je aj o grécke ostrovy, Cyprus, Španielsko či Kapverdské ostrovy. Zvýšený dopyt vedie k rýchlemu vypredávaniu kapacít. „Letecké spoločnosti majú obmedzené kapacity, výrobcovia lietadiel meškajú s dodávkami a hotelieri sa snažia rezervovať kapacity pre trhy, ktoré nakupujú v predstihu. To znamená, že tí, ktorí čakajú na last minute ponuky, môžu mať problém nájsť vyhovujúcu dovolenku,“ upozorňuje T. Lazarov. Podľa neho sa dnes Slováci snažia nájsť optimálny pomer ceny a kvality. Sú ochotní investovať viac, ak vidia pridanú hodnotu – kvalitnejšie služby, lepšiu lokalitu alebo exkluzívnejšie hotely Záujem Slovákov o cestovanie už nie je viazaný len na letnú sezónu. Stále populárnejšie sú exotické destinácie, najmä v zimných mesiacoch. „Vidíme rastúci záujem o Bahrajn, Katar, Omán či Kapverdské ostrovy. Tieto miesta ponúkajú príjemné podnebie, krátky časový posun a dnes už majú porovnateľné ceny s letnými dovolenkami,“ vysvetľuje obchodný riaditeľ spoločnosti Hydrotour. Mnohí cestovatelia si dnes kladú otázku, či sa oplatí organizovať dovolenku individuálne alebo využiť služby cestovnej kancelárie. „Cestovné kancelárie nakupujú veľké objemy ubytovania a leteniek, čím dosahujú výrazne lepšie ceny. Navyše, klient má istotu, že v prípade neočakávaných situácií, ako sú zrušené lety či extrémne počasie, sa o neho postaráme,“ hovorí T. Lazarov. Ako príklad uvádza pandemické obdobie či požiare na ostrove Rhodos v roku 2023, keď Hydrotour ako jediná cestovná kancelária poslala špeciálny let na evakuáciu klientov. Podľa T. Lazarova bude záujem o cestovanie ďalej rásť. „Ľudia dnes uprednostňujú investície do zážitkov pred materiálnymi statkami. Dovolenka sa stáva nevyhnutnou súčasťou psychohygieny a oddychu. Verím, že v najbližších rokoch budeme svedkami ďalšej expanzie cestovania, pričom dôraz sa bude klásť na kvalitu a zážitkovú hodnotu pobytov,“ uzatvára. Viac informácií sa dozviete v celom videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/slovaci-planuju-letne-dovolenky-predstihu-zaujem-rastie?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Už jsme si zvykli na to, že Turecko řadíme mezi země, které hledají spojenectví a spolupráci mimo Evropskou unii po tom, co Unie po jeho marném 20letém čekání dala najevo, že členství nejspíš nepřichází v úvahu. Soudíme tak proto, že Turecko jako náhradu zvolilo sdružení zemí BRICS.

Už jsme si zvykli na to, že Turecko řadíme mezi země, které hledají spojenectví a spolupráci mimo Evropskou unii po tom, co Unie po jeho marném 20letém čekání dala najevo, že členství nejspíš nepřichází v úvahu. Soudíme tak proto, že Turecko jako náhradu zvolilo sdružení zemí BRICS.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sportovní zbraně ale i odstřelovačské útočné pušky od firem Česká zbrojovka, Beretta nebo Steyr Mannlicher se dostávají na ruský trh přes zpřísnění evropských sankcí po ruské invazi do Ukrajiny. Někdy se tak děje dokonce prostřednictvím stejných firem, které s evropskými zbrojovkami spolupracovali už v letech před uvalením sankcí na Rusko. Dovoz teď probíhá přes třetí země jako Kazachstán, Arménie nebo i Turecko. Evropské i americké odstřelovací pušky jsou navíc zdokumentované na ukrajinských bojištích. Dovozem evropských pušek a pistolí do Ukrajiny se zabýval mezinárodní tým investigativních novinářů. Sergej Panov, který o tématu psal pro ruský exilový server The Insider, Lorenzo Bodrero z italské IRPI media a Kristina Vejnbender z investigace.cz objasňují souvislosti. Ptá se Petr Gojda.

Ladislav Zibura je cestovatel, spisovatel a přednášející. Od roku 2011 podniká pěší poutě, během nichž procestoval například Turecko, Izrael, Nepál nebo Čínu. O svých cestách napsal několik knih, včetně 40 dní pěšky do Jeruzaléma nebo Pěšky mezi buddhisty a komunisty, a pravidelně o nich přednáší po celé republice. V tomhle dílu se dozvíte:

Ruské jednotky na Ukrajině, za cenu velkých ztrát, stále pomalu, ale jistě postupují. Vítězství Kyjeva ve válce je nereálně, shodli se v podcastu Zbytečná válka redaktor Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Ani případné příměří konflikt neukončí, Ukrajina bude čekat na příležitost.Dále se v tomto díle podcastu Zbytečná válka dozvíte, jak velkou roli hrají v současném konfliktu FPV drony a jak jejich nasazení přispívá k změně načasování ruských útoků. Závěr pak patřil proměně Blízkého východu, kde ustupuje do pozadí Írán a naopak posiluje Turecko.

Oblíbená destinace poloviny české ligy? Turecko. „Nejlepší hotel tady měl Jablonec. Jeho název? Titanic,“ usmívá se redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Koštuřík, který soustředění řady klubů sledoval na vlastní oči. „Pokud jde o Ewertona a Egypt, on jasně řekl vedení Baníku, že chce zůstat,“ říká Koštuřík. „Z Jablonce cítím velkou sílu, i hráči mi potvrdili, že Miroslav Pelta je při chuti a nechce posilovat konkurenci,“ pokračuje. Blíží se návrat Klimenta? A jak jsou na tom Bohemians?

Donald Trump zložil prísahu a vyhlásil revolúciu rozumu. Ako prebehne odvolávanie Fica? Máme ďalšieho strategického partnera – Turecko. Smer by teraz vládu nemal s kým zostaviť.

Brněnský patriot Jiří Hlavenka je byznysovým průkopníkem hned v několika úrovních: jeho internetový obchod Vltava.cz byl jedním z prvních velkých e-shopů v Česku, stál s Oliverem Dlouhým u vzniku Kiwi.com a na jeho prodeji vydělal přes 1,5 miliardy korun, patří k vyhledávaným startupovým investorům a drží – buď sám, nebo přes spřízněné fondy – podíly ve firmách jako Fabini, Retino či Grizly. A patří také k výrazným tvářím Pirátů nejen na jižní Moravě. V podcastu Money Maker hovořil o Donaldu Trumpovi a věku sobectví, který přichází, o inspiraci Taiwanem, o svých podnikatelských začátcích, o rozjezdu e-commerce v Česku, o Kiwi.com či o malých modulárních reaktorech. Poslechněte si celý podcast! 0:00:00 Začínáme 0:01:22 Éra nacionalismu a protekcionismu 0:04:25 Draghiho zpráva 00:09:03 Příklon ke konzervatismu a cesta pro EU 00:11:40 „Tchajwanci jsou extrémní sobci“ 00:18:10 Jaderná energetika: Proč Hlavenka nevěří v modulární reaktory? 00:26:16 AI a její dopad na byznys, práci, limity AI 00:36:45 Politické spektrum Jiřího Hlavenky 00:49:51 „Lepší být Dánsko než Turecko.” Hlavenkovo pojetí kapitalismu 00:56:08 Jak se Jiří Hlavenka angažuje na startupové scéně? 00:59:25 Vltava.cz jako český Amazon 1:04:57 Kiwi.com 1:08:30 Proč neplánuje koupit fotbalový klub 1:10:00 Další plány – hardware? 1:14:23 Největší hobby? Motýli

Může v dohledné době Evropská unie (EU) přijmout Kosovo nebo Srbsko do svých řad? Nemá sedmadvacítka dost starostí s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny? „Problém je v tom, že ani my v EU na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy fungování,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Může v dohledné době Evropská unie (EU) přijmout Kosovo nebo Srbsko do svých řad? Nemá sedmadvacítka dost starostí s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny? „Problém je v tom, že ani my v EU na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy fungování,“ říká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti letech zhroutil. Co se v této zemi děje teď? Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? A povede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? Politolog Marek Čejka ještě vysvětlí, jaké zájmy má v regionu Turecko, i to, co dění v Sýrii může znamenat pro Ruskou federaci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti letech zhroutil. Co se v této zemi děje teď? Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? A povede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? Politolog Marek Čejka ještě vysvětlí, jaké zájmy má v regionu Turecko, i to, co dění v Sýrii může znamenat pro Ruskou federaci.

Severokórejskí vojaci sú už v Kusku. Čo to bude znamenať? Moskva chce vytvoriť protiváhu Svetovej obchodnej organizácii – podarí sa to? Turecko útočí na Kurdov podobným spôsobom ako Izrael na teroristov.

Nové vlasy, zuby, klouby. Delší nohy, lepší zrak, hezčí nos. Cokoli si přejete, umí v Turecku. Loni tamní úřady očekávaly skoro dva miliony zdravotních turistů. Téma pro Lucii Tungul, odbornici na Turecko a politoložku z Univerzity Palackého. Paní Tungul je současně šéfkou předsedkyně akademické rady think-tanku TOP 09 TOPAZ. Na zdravotní turistiku v Turecku se jí ptá Matěj Skalický.

Nové vlasy, zuby, klouby. Delší nohy, lepší zrak, hezčí nos. Cokoli si přejete, umí v Turecku. Loni tamní úřady očekávaly skoro dva miliony zdravotních turistů. Téma pro Lucii Tungul, odbornici na Turecko a politoložku z Univerzity Palackého. Paní Tungul je současně šéfkou předsedkyně akademické rady think-tanku TOP 09 TOPAZ. Na zdravotní turistiku v Turecku se jí ptá Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nové vlasy, zuby, klouby. Delší nohy, lepší zrak, hezčí nos. Cokoli si přejete, umí v Turecku. Loni tamní úřady očekávaly skoro dva miliony zdravotních turistů. Téma pro Lucii Tungul, odbornici na Turecko a politoložku z Univerzity Palackého. Paní Tungul je současně šéfkou předsedkyně akademické rady think-tanku TOP 09 TOPAZ. Na zdravotní turistiku v Turecku se jí ptá Matěj Skalický.

V Íránu začal ve čtvrtek ráno smuteční obřad za šéfa teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji. Byl zabit ve středu v Teheránu při úderu, který je připisován Izraeli. Zabití Haníji odsoudilo mimo jiné Turecko, člen Severoatlantické aliance, a taky Rusko. „Linka Íránu do Moskvy je velmi očividná. A ta druhá je samozřejmě do Pekingu,“ myslí si Pavel Havlíček, analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na Rusko.

V Íránu začal ve čtvrtek ráno smuteční obřad za šéfa teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji. Byl zabit ve středu v Teheránu při úderu, který je připisován Izraeli. Zabití Haníji odsoudilo mimo jiné Turecko, člen Severoatlantické aliance, a taky Rusko. „Linka Íránu do Moskvy je velmi očividná. A ta druhá je samozřejmě do Pekingu,“ myslí si Pavel Havlíček, analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na Rusko.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát vám řeknu svůj update ohleně toho, jak se mi líbí, či nelíbí v Česku a taky se trochu vypovídám o nefér rozhodčíím v zápase EURA 2024 Česko versus Turecko. Tuto epizodu jsem nahrál na kole a neexistuje k ní video.Fotbalový podcast v angličtině_________________________________________________________________________✅Pokud chceš být i nadále patronem ZČP nebo se jím chceš stát, už nebudeš dostávat epizody na Podbeanu, ale musíš přejít na moje Hero Hero._________________________________________________________________________Pro posluchače ZČP:Kurz zdarmaSkupinový kurzZČP YouTubeDiscord skupinaFacebook skupinaProsím ohodnoť ZČP na:Apple PodcastsČeské podcastyAnglicky se Zdeňkem:Anglicky mluvící komunitaThe Footglish PodcastZdenek's English PodcastTeacher Zdenek YouTube

Tentokrát vám řeknu svůj update ohleně toho, jak se mi líbí, či nelíbí v Česku a taky se trochu vypovídám o nefér rozhodčíím v zápase EURA 2024 Česko versus Turecko. Tuto epizodu jsem nahrál na kole a neexistuje k ní video.Fotbalový podcast v angličtině_________________________________________________________________________✅Pokud chceš být i nadále patronem ZČP nebo se jím chceš stát, už nebudeš dostávat epizody na Podbeanu, ale musíš přejít na moje Hero Hero._________________________________________________________________________Pro posluchače ZČP:Kurz zdarmaSkupinový kurzZČP YouTubeDiscord skupinaFacebook skupinaProsím ohodnoť ZČP na:Apple PodcastsČeské podcastyAnglicky se Zdeňkem:Anglicky mluvící komunitaThe Footglish PodcastZdenek's English PodcastTeacher Zdenek YouTube

Tentokrát vám řeknu svůj update ohleně toho, jak se mi líbí, či nelíbí v Česku a taky se trochu vypovídám o nefér rozhodčíím v zápase EURA 2024 Česko versus Turecko. Tuto epizodu jsem nahrál na kole a neexistuje k ní video.Fotbalový podcast v angličtině_________________________________________________________________________✅Pokud chceš být i nadále patronem ZČP nebo se jím chceš stát, už nebudeš dostávat epizody na Podbeanu, ale musíš přejít na moje Hero Hero._________________________________________________________________________Pro posluchače ZČP:Kurz zdarmaSkupinový kurzZČP YouTubeDiscord skupinaFacebook skupinaProsím ohodnoť ZČP na:Apple PodcastsČeské podcastyAnglicky se Zdeňkem:Anglicky mluvící komunitaThe Footglish PodcastZdenek's English PodcastTeacher Zdenek YouTube

Druhý díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.

První díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.