Podcasts about turecko

Letná sezóna sa blíži a s ňou aj dovolenky v destináciách ako Turecko, Egypt, Tunisko či Albánsko. Kým v Európskej únii voláme a dátujeme ako doma, za hranicami EÚ na vás môžu čakať nepríjemné prekvapenia. Už pár minút na internete bez správneho balíčka dokáže vytvoriť na faktúre astronomickú sumu.Dobrou správou však je, že časy extrémne drahého roamingu už pomaly končia. Slovenskí operátori dnes ponúkajú balíčky s gigabajtmi dát za rozumné ceny, niekedy dokonca získate menší objem úplne zadarmo. Pre náročnejších cestovateľov je tu možnosť lokálnej SIM karty alebo čoraz populárnejšej elektronickej eSIM od globálnych poskytovateľov. Zákazníci dvoch slovenských operátorov môžu dokonca využiť takzvané VoWi-Fi (Wi-Fi volanie) a telefonovať zo sveta za domáce ceny.O tom, ako si nastaviť mobil pred cestou a ako získať najvýhodnejšie dáta mimo EÚ, sa v podcaste SHARE rozprávajú redaktori Živé.sk Filip Maxa a Maroš Žofčin.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo je najlepšie premyslieť si dátovanie v zahraničí ešte doma a koľko stojí megabajt dát, ak si nekúpite balíček.Porovnanie dovolenkových dátových balíkov od Telekomu, Orangeu, O2 a 4ky.Ktorí operátori vám pri príchode do exotiky dajú 1 GB na privítanie zadarmo.Čo je to eSIM a v ktorých situáciách sa medzinárodné eSIM karty stále oplatia najviac. Čo všetko by ste si mali v mobile vypnúť predtým, než prekročíte hranice Európskej únie.Ako môžu klienti Telekomu a O2 telefonovať napríklad z hotela v Egypte tak, akoby boli na Slovensku.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Južný Kaukaz bol dlhé roky vnímaný ako nestabilná postsovietska periféria. Dnes sa však mení na jeden z najdôležitejších geopolitických priestorov sveta. Oslabujúce Rusko, rastúci vplyv USA a Turecka, energetické trasy aj nový strategický koridor medzi Európou a Áziou menia pravidlá hry. Expert na zahraničnú politiku Alexander Duleba vysvetľuje, prečo Arménsko stratilo dôveru v Moskvu, čo znamená americký projekt TRIPP a aké dôsledky môže mať vývoj v regióne pre Európsku úniu.

Ukrajina sa už viac ako 1500 dní a piaty rok statočne bráni krvavej ruskej vojne. Rusom sa zatiaľ nedarí očakávaná jarná ofenzíva, no dronmi a raketami brutálne útočí na civilné ciele, na uliciach Ukrajinských miest zabíja starých ľudí, ženy aj deti.Spojenca Kremľa Viktora Orbána v Budapešti po voľbách strieda Péter Magyar. Náš premiér Fico sa opäť chystá na oslavy do Moskvy. Jeho špeciál ale bude musieť hľadať inú cestu, pretože po Litve a Lotyšsku mu nedovolí prelet ani Estónsko.Čo teda môže čakať Kyjev po maďarských voľbách? Odblokuje Budapešť 90 miliardovú európsku pôžičku pre Ukrajinu? A čo na to Slovensko, ostane náš premiér v Únii pri kritike Ukrajiny sám? Ako to dnes vyzerá na fronte, kde Ukrajina stále statočne odoláva Rusom? A je reálne stretnutie Zelenského s Putinom, ktoré má pomôcť zorganizovať Turecko? Môžu koncu vojny pomôcť problémy ruskej ekonomiky?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

Zůstane Česko na maďarské cestě i po Orbánově pádu? Trumpovo čarování v Hormuzském průlivu. Trh končí, ekonomiku uřídí viditelná ruka vlády. Zelenskyj navrhuje obranný svaz pro Evropu. Zahrnuje Ukrajinu, Británii, Turecko a Norsko. A na konec glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Hartman.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna v Iráne, na Ukrajine a vplyv tohto diania na palivá a automobilový priemysel v roku 2026.Text pripravil Vladimír Orth, hosť podcastu Autobazar.EU.Dňa 28. februára sa začal vojenský konflikt v Iráne a z operácie v Perzskom zálive sa veľmi rýchlo stal rozsiahly regionálny konflikt, ktorý priamo zasiahol 10 krajín: Irán, Izrael, Bahrajn, Katar, Saudskú Arábiu, Spojené arabské emiráty, Irak, Omán, Turecko a Libanon.Odhadnúť jeho vplyv už dnes nie je také náročné, najmä v dobe dostupných dát, analytických nástrojov a umelej inteligencie. Zároveň však platí, že len málokto ešte verí pôvodným odhadom, podľa ktorých nemal zásah trvať dlhšie ako tri týždne. Dnes je zrejmé, že ide o rozsiahly konflikt, pri ktorom nikto nevie spoľahlivo odhadnúť jeho trvanie ani konečné dôsledky.Uzavretím strategického dopravného koridoru cez Hormuzský prieliv bola prakticky výrazne obmedzená doprava oboma smermi. Práve tadiaľ pritom denne preplávali desiatky tankerov s ropou, čo robí z tejto oblasti jedno z najcitlivejších miest globálnej ekonomiky. Priamy dosah na automotiveTo, čo už dnes vidíme v automobilovom priemysle, je strata trhu s novými vozidlami v objeme približne 4,43 milióna automobilov ročne. Zároveň boli narušené aj dodávateľské reťazce, ktoré sú pre automotive kľúčové. Najviac postihnuté pritom nie sú len krajiny priamo zasiahnuté konfliktom, ale aj okolité štáty regiónu Blízkeho východu a Arabského polostrova.Vojna nie je zameraná iba na vojenskú infraštruktúru. Zasahuje aj zariadenia na ťažbu, skladovanie a distribúciu ropy, ropných produktov a plynu. Tento výpadok následne ovplyvňuje významných odberateľov v Ázii a ich výrobné kapacity. Až 32 % globálnej produkcie ropných produktov totiž pochádza práve z tejto oblasti. Najväčšími odberateľmi sú najmä Čína, India, Indonézia a Filipíny. Vplyv na automobilový trh v Ázii a EurópeTieto zmeny môžu ešte viac urýchliť nástup elektrických vozidiel v Ázii, pretože tlak na cenu klasických palív bude rásť. V Európe naopak očakávame, že vzhľadom na prebiehajúcu recesiu bude dochádzať k znižovaniu spotreby pohonných hmôt v domácnostiach a k väčšiemu záujmu o ekologickejšie a úspornejšie vozidlá. Zároveň bude pokračovať trend downsizingu, teda presunu k menším a lacnejším autám.Energetická kríza, ktorá sa začala vojnou na Ukrajine a následným obmedzením nákupu ruských ropných produktov zo strany EÚ, sa dnes spája s dôsledkami vojny v Iráne. Kombinácia týchto dvoch faktorov vytvára pre európskych spotrebiteľov aj priemysel mimoriadne nepriaznivé podmienky.Nebudem sa teraz púšťať do diskusie o tom, ako dlho bude tento konflikt trvať a aký vplyv bude mať na vojnu na Ukrajine. Podstatné je pochopiť, aký dopad bude mať na ľudí a ich mobilitu. Mobilita bude drahšiaMobilita sa postupne mení a je nutné si uvedomiť, že pre ľudí je čoraz finančne náročnejšia, a to nielen z pohľadu obstarania vozidla, ale aj jeho samotného vlastníctva. Downsizing je už dnes viditeľný v západnej Európe, kde pri rozhodovaní o kúpe automobilu dominujú menšie autá a ekologickejšie riešenia.Populárne sú najmä malé crossovery a vozidlá pre menšie rodiny. Naopak, modely ako kombi a limuzíny postupne strácajú svoje pozície a viaceré automobilky už ich výrobu obmedzili alebo ukončili. Čo sa stane, ak konflikt potrvá dlhšie?Ak bude konflikt trvať dlhšie než jeden až tri mesiace, tlak na ceny pohonných hmôt bude ešte väčší a trh začne hľadať alternatívy. Nie je vylúčené, že sa opäť otvorí diskusia o nákupe ruskej ropy a o prehodnotení sankcií, ktoré doteraz nepriniesli výsledok v rozsahu, aký Európska únia očakávala.Z pohľadu výroby automobilov budú mať niektoré automobilky problémy s produkciou, pretože ich dodávatelia aj logistické trasy, ktoré boli nastavené pred konfliktom, nebudú schopné plniť pôvodné plány. Najvýraznejšie môže konflikt zasiahnuť ázijských výrobcov automobilov a segment vozidiel s batériovým pohonom. Európa a Slovensko už klesajúPriemerný pokles nákupu nových automobilov v Európe sa za prvé dva mesiace roku 2026 pohybuje na úrovni -3,9 %. Na Slovensku je prepad ešte výraznejší a dosahuje -7,05 %.Trh má svojich víťazov aj porazených, no najviac strácajú automobilky, ktoré síce v predchádzajúcom období rýchlo získali pozície, no nemajú dostatočne lojálny segment zákazníkov.Najväčší prepad za obdobie 1–2/2026 zaznamenali:1. SsangYong (Kórea): -81,82 %2. Mitsubishi (Japonsko): -77,27 %3. Dongfeng (Čína): -50,00 %4. Lexus (Japonsko): -41,61 %5. Mini (Veľká Británia): -40,00 %Za týmto prepadom, ktorý je vyšší ako priemer EÚ27, stoja najmä tieto faktory:● prebiehajúca recesia,● konsolidačné opatrenia,● zmeny pri odpočte DPH,● slabšia schopnosť financovania v dôsledku vysokého zadlženia. Historické minimá a starnutie vozového parkuNákup nových áut klesol na nové historické minimá. Stačí sa pozrieť na cesty a sledovať, koľko nových vozidiel reálne pribúda. Z toho následne vyplývajú ďalšie efekty: vysoká miera dovozu jazdených vozidiel, vyšší podiel starších áut nad 5 rokov a rastúca potreba opráv a náhradných dielov.Tento tlak bude pravdepodobne ďalej narastať vzhľadom na charakter ekonomiky a na prehlbujúce sa dôsledky vládnych opatrení, ktoré majú priamy vplyv na spomaľovanie hospodárstva.Nemyslím si, že by sa situácia v najbližších mesiacoch výraznejšie zlepšila. Súčasné dodané vozidlá sú totiž vo veľkej miere ešte autá objednané v roku 2025, ktoré sa len postupne expedujú. Pokles nových objednávok hlásia prakticky všetky značky, pričom nejde len o problém Slovenska, ale celej Európskej únie. Rozdiel je len v tom, do akej miery je ktorá krajina zasiahnutá. Spotrebiteľ bude opatrnejšíV súvislosti s vojnou v Iráne bude opatrnosť spotrebiteľov pri kúpe automobilov ešte rásť a pokles dopytu môže byť ešte výraznejší. Spotrebiteľ sa v obdobiach vysokej neistoty prirodzene obáva a nemá záujem nakupovať tovary dlhodobej spotreby, pokiaľ nevie vyhodnotiť riziká takejto situácie pre svoju budúcnosť.V reakcii na rast cien palív zaviedla slovenská vláda zastropovanie cien palív a následne aj obmedzenie ich predaja zahraničným občanom, keďže v okolitých krajinách ceny palív vzrástli o 15 až 17 %. Nie je však jasné, ako dlho bude štát schopný tento model udržať, pretože takéto zvýhodnenie musí niekto financovať. Ročný objem kompenzácií sa môže pohybovať v rozsahu 250 až 550 miliónov eur. Ak konflikt potrvá dlhšie, štátny rozpočet túto záťaž nemusí zvládnuť. Inflácia ako ďalší problémVeľmi významným faktorom, ktorý ovplyvní slovenskú aj európsku ekonomiku v súvislosti s konfliktom, bude budúca inflácia. Zatiaľ sú vyjadrenia ekonómov zdržanlivé, no vzhľadom na možné trvanie konfliktu a jeho intenzitu sa domnievam, že môžeme očakávať infláciu na úrovni viac ako 5 % v druhej polovici roka 2026.To zároveň znamená znehodnocovanie úspor, pokles životnej úrovne a rast nákladov prakticky na všetko. Aj z tohto dôvodu považujem za jednu z ciest postupné znižovanie závislosti na vlastníctve auta a väčší presun k nájomným a predplatným modelom mobility, kde sa časť týchto rizík dá efektívnejšie rozložiť.Vyššia inflácia zároveň zvýši cenu materiálov aj práce, čo sa v strednodobom horizonte opäť premietne do obstarávacích cien automobilov. Podobný vývoj sme už videli v rokoch 2022 až 2023, keď ceny áut výrazne rástli práve pod tlakom inflácie. ZáverNajbližšie obdobie neprinesie automobilovému priemyslu veľa pozitívnych správ. O to dôležitejšie je vedieť, čo môže prísť, a pripraviť sa na to vopred. Schopnosť správne čítať vývoj a včas reagovať bude rozhodujúca pre firmy, spotrebiteľov aj celý trh mobility.Zmienená epizóda podcastu o autopriemysle v EÚ a na Slovensku:Na vysoké platy a lacné autá zabudnime. Autopriemysel nie je budúcnosť Slovenskahttps://www.youtube.com/watch?v=S5eyZvzuSoo

Proč ceny ropy znovu atakují psychologickou hranici 100 dolarů za barel? Jak se Turecko staví k případné změně režimu v Íránu? A hrozí nějaká větší uprchlická vlna? A v jaké kondici je energetická společnost ČEZ, kterou v příštích letech čeká spolufinancování dostavby jaderných bloků v Dukovanech?

Proč ceny ropy znovu atakují psychologickou hranici 100 dolarů za barel? Jak se Turecko staví k případné změně režimu v Íránu? A hrozí nějaká větší uprchlická vlna? A v jaké kondici je energetická společnost ČEZ, kterou v příštích letech čeká spolufinancování dostavby jaderných bloků v Dukovanech?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marek Duranský s partiou troch rovnako dobrodužných kamarátov mali jednoduchý, no bláznivý nápad. Vycestovať do Indie, kúpiť si tam miestne dieselové motorky, a doviezť ich po vlastnej osi až na Slovensko. Táto neuveriteľná cesta z roku 2023 trvala takmer 6 mesiacov. Ich trasa viedla cez Indiu, Pakistan, Irán, krajiny Arabského polostrova, Blízky východ, Turecko, Balkán až na Slovensko. Marek Duranský sa podelí o najsilnejšie zážitky z cesty - no na úvod popíše, kde tento nápad vôbec vznikol.

Tars, Efez, Laodikea... místa, která známe z biblických spisů, jsou dodnes reálné cíle na mapě. Stopy apoštola Pavla sledovali při své cestě před řádkou let manželé Zdeňka a Roman Neumannovi. Přidejte se k jejich putování z Řecka do Turecka. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Turecko je připraveno okamžitě zaútočit. Aneb jak Turci znovu mocně expandují na BalkánPřed sto lety se Turci stáhli z Balkánu. Od 19. století zde prohrávali jednu válku za druhou, a když po první světové válce skončilo multikulturní osmanské období a vznikla národnostně homogenní Turecká republika, kopírovala sice život styl v západní Evropě, leč k Balkánu se obrátila zády. To se mění až nyní, kdy se mění i Turecko. Opět objevuje svou muslimskou minulost, a vrací se i proto znovu na Balkán. Především ekonomicky: opravuje tamní muslimské památky či podporuje kulturní, turistický i podnikatelský rozvoj – a to dokonce i v místech, kam dříve osmanská moc nesahala. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi o této nové turecké expanzi a rovněž o tom, jak vypadá imigrace na Balkán, který si s ní neví rady, s historikem a balkanistou Františkem Šístkem z Historického ústavu AV ČR. Nepřítomnost Turků na Balkáně v druhé půli 20. století byla dána přítomností železné opony, historicky šlo o nezvyklé období. Turci navíc v období svého sekulárního státu hodnotili své osmanské dějiny jako nepovedené a příliš se k nim nehlásili. Od devadesátých let a zejména po roce dva tisíce ovšem Turci ke svým dějinám a sekularizmu změnili postoj. Nový kontakt na Balkán tak nyní probíhá třeba přes školní výměny. Především zde ale Turci vítězí kulturně: fenoménem postjugoslávského prostoru jsou nesmírně oblíbené turecké telenovely. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích není zvykem dabovat, je balkánské obyvatelstvo – slovanské i albánské – čím dál více pasivně znalé turečtiny. Ostatně zvyšuje se počet studentů turkistiky.Turci zkrátka začali být populární i v zemích, kde islám není a kde ani nikdy nebyl, například v některých oblastech Černé Hory. Turecké sebevědomí na Balkáně jde dokonce tak daleko, že turecký prezident Erdoğan neváhá prohlašovat – když srbský prezident veřejně zvažoval vtrhnout do Kosova –, že pokud by Srbsko nebo kdokoli jiný měl ambice zaútočit na muslimské země, je Turecko připraveno okamžitě zaútočit na něj. To jsou tvrdé a otevřené výhrůžky. (Aby to nebylo tak jednoznačné, odvyprávíme vám nedávný příběh černohorský: kdy se černohorský dav vrhl na auta tureckých turistů, živnostníků, došlo na velké bitky, přičemž zřejmě šlo o uměle vyvolaný konflikt, který nařídil možná někdo ze Srbska, kde si prezident Vučić postěžoval, že „těch Turků je v Černé Hoře nějak moc“. Složité vztahy.) V další části epizody je řeč o tom, že ačkoli západní Balkán vnímáme jako prostor, z kterého se neustále odchází, tedy z kterého neustále odchází slovanské obyvatelstvo, je tu živo i v opačném gardu, protože se tam usazují jiná etnika: Nepálci, Bangladéšané, Ázerbajdžánci, různí Afričané. Nezřídka vás obsluhují v obchodech, v restauracích, vezou vás taxíkem, aniž projevují sebemenší potřebu naučit se místní jazyk a osvojit si místní zvyklosti. Balkánské státy totiž na silnou imigraci neumějí reagovat, jelikož historicky s takovými vlnami nemají (na rozdíl od Česka, Polska, Německa) žádné zkušenosti, takže nevědí, jak s novými obyvateli pracovat. Z Balkánu se totiž vždycky odcházelo, ale příchozí davy jsou novinka. Aneb konečně podcast, který vám objevuje naprosto nové souvislosti.

Jak změna ústavy na Slovensku ovlivní životy lidí a tamní politickou scénu? Vyplní Turecko žádost Donalda Trumpa a přestane kupovat z Ruska ropu? A co a koho představí letošní filmový festival Finále Plzeň?

Jak změna ústavy na Slovensku ovlivní životy lidí a tamní politickou scénu? Vyplní Turecko žádost Donalda Trumpa a přestane kupovat z Ruska ropu? A co a koho představí letošní filmový festival Finále Plzeň?

Jak změna ústavy na Slovensku ovlivní životy lidí a tamní politickou scénu? Vyplní Turecko žádost Donalda Trumpa a přestane kupovat z Ruska ropu? A co a koho představí letošní filmový festival Finále Plzeň? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Čeští investoři letos z podílových fondů zatím příliš nevytěžili – v průměru ztratili 1,22 %. Doplácejí na silnou korunu. Výjimečné výsledky doručily „zlaté“ fondy a sázka na střední Evropu. Nejlepší „penzijka“ přidala přes 10 %.Český investor do podílových fondů za první půlrok letoška lehce prodělal. V průměru je v mínusu 1,22 procenta, vyplývá z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 investičních fondů na českém kapitálovém trhu. Loni přitom fondy zhodnotily o devět procent, o rok dříve dokonce o dvanáct.Co za hubeným výsledkem stojí? Portfolio Čechů často obsahuje americké akcie. Těm se sice dařilo, ale kdo neměl investice zajištěné do české koruny, doplatil na oslabení amerického dolaru.„Koruna mi mohla smazat  i celý výnos z akcií. Od začátku roku posílila o nějakých 13 %.  Pokud mám investice v dolarech a přepočítávám je do korun nebo do nich výnos budu potřebovat převést, tak na tom docela dost v letošním roce tratím,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě akciová analytička One Family Office Anna Píchová.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Turecko bude usilovat o schůzku Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Mohl by se jí účastnit také prezident USA Donald Trump. Po pondělním druhém kole přímých rozhovorů ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Pondělní rozhovory, které podle agentur trvaly necelou hodinu, označil za skvělé. Skvělý byl ovšem spíše ukrajinský dronový útok na základny ruských strategických bombardérů.

Turecko hostí přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Na návrh Vladimira Putina, i když bez jeho osobní účasti. Ať už se ale jednání nakonec zúčastní kdokoliv, faktem zůstává, že si ruský prezident pro obnovení tři roky neprobíhajících jednání vybral Istanbul. Proč vlastně? A čím si Turecko získalo důvěru obou stran konfliktu? Host: Jan Šír - politolog z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ruská strana nemá zásadní motivaci mír uzavřít. Má před sebou léto – a to je doba, kdy může Rusko dosáhnout územních zisků,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Podle něj to zatím fyzicky na mír nevypadá, ale mentálně do této fáze vstupujeme. Kyvadlo se navíc dle experta v posledních týdnech začalo vychylovat na opačnou stranu – Donald Trump „nebaští“ vše, co mu Vladimir Putin naservíruje, a nechválí ho jako svého kamaráda. Stejně tak se změnil povýšenecký přístup Trumpa k Ukrajině od doby, kdy proti němu ukrajinský prezident Zelenskyj seděl jako oukropek v Oválné pracovně. Podle Břízy Ukrajina konečně našla společnou řeč s americkou administrativou – a to je podle něj dobře. Díky tomu věří, že se Spojené státy z vojenské pomoci válkou zasažené zemi nestáhnou. Rusko podle něj na druhé straně rozhodně krvácí – ekonomicky i lidsky – a drtivá většina západních států by v takovém případě válku za určitých podmínek ukončila. Na to ale nelze u Ruska spoléhat, protože je ochotno obětovat hodně. Může být uzavřen mír tak, jak si ho přejeme? Jakou roli hraje Turecko? Co by se stalo, kdyby na Moskvu dopadla jaderná zbraň? A jak vnímá současnou situaci v Pásmu Gazy? Také o tom mluvil Vlastislav Bříza.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa. Téma pro bezpečnostního analytika Jakuba Drmolu z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Svět není černobílý. A neměla by být ani politika. Sýrie a Turecko se potkaly na eskalátoru. Odsouzení Le Penové zamíchá celou francouzskou politikou. Brazílie a diktatura. Josef Topol. Talent mu zničila normalizace.

V Turecku a v Sýrii, dvou sousedních blízkovýchodních zemích, se v těchto dnech odehrávají významné politické posuny. Jenže oba státy jakoby se míjely na pomyslném eskalátoru, každý míří jiným směrem. Turecko, stále ještě formálně demokracie, snad nikdy nezažilo tak masové protesty.

Svět není černobílý. A neměla by být ani politika. Sýrie a Turecko se potkaly na eskalátoru. Odsouzení Le Penové zamíchá celou francouzskou politikou. Brazílie a diktatura. Josef Topol. Talent mu zničila normalizace.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Turecku a v Sýrii, dvou sousedních blízkovýchodních zemích, se v těchto dnech odehrávají významné politické posuny. Jenže oba státy jakoby se míjely na pomyslném eskalátoru, každý míří jiným směrem. Turecko, stále ještě formálně demokracie, snad nikdy nezažilo tak masové protesty. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na přelomu roku do Česka vstoupil obří švýcarský velkoobchodník s plynem a elektřinou MET Group. Jeho loňské tržby se pohybují kolem půl bilionu korun. Domácnosti se s ním do kontaktu ale prozatím nedostanou, cílí totiž hlavně na průmyslové podniky. Pavel Balada je v MET Group už deset let a kvůli tomu v poslední dekádě žil zejména ve Švýcarsku. Ve firmě například řídil rozvoj nových trhů, jako je Itálie nebo Turecko. Teď se ale vzhledem ke své nové roli šéfa české pobočky bude čím dál častěji vracet do tuzemska. Jaké má MET Group byznysové cíle v České republice? Odkud odebírá plyn a je ho na světovém trhu dostatek? Má MET Group sílu snížit ceny energií? To vše si poslechněte v podcastu.

Na přelomu roku do Česka vstoupil obří švýcarský velkoobchodník s plynem a elektřinou MET Group. Jeho loňské tržby se pohybují kolem půl bilionu korun. Domácnosti se s ním do kontaktu ale prozatím nedostanou, cílí totiž hlavně na průmyslové podniky. Pavel Balada je v MET Group už deset let a kvůli tomu v poslední dekádě žil zejména ve Švýcarsku. Ve firmě například řídil rozvoj nových trhů, jako je Itálie nebo Turecko. Teď se ale vzhledem ke své nové roli šéfa české pobočky bude čím dál častěji vracet do tuzemska. Jaké má MET Group byznysové cíle v České republice? Odkud odebírá plyn a je ho na světovém trhu dostatek? Má MET Group sílu snížit ceny energií? To vše si poslechněte v podcastu.

Desítky tisíc lidí vyšly v poslední dnech do ulic v největších tureckých městech poté, co policie zatkla istanbulského starostu Ekrema Imamoglua. Viní ho z korupce a z podpory teroristické organizace. Právě Imamoglu, lídr opoziční Republikánské lidové strany, se přitom profiluje jako možný soupeř dosavadní hlavy státu Recepa Tayyipa Erdogana v příštích prezidentských volbách.Host: Václav Černohorský - zpravodaj České televize v IstanbuluČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Turecko je na nohou. A také částečně ve vězení. Na protest proti zatčení nejdůležitějšího opozičního vůdce a desítek dalších lidí vyšly do ulic tureckých měst tisíce demonstrantů. Něco podobného země už zažila, ale něco je přece jen jinak.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záujem o letné dovolenky je už teraz vysoký a kapacity sa rýchlo vypredávajú. Výrazne narastá dopyt po Turecku, Grécku či exotických destináciách. Ako sa menia cestovateľské návyky Slovákov? O trendoch v dovolenkovom segmente hovoríme s Tomášom Lazarovom, obchodným riaditeľom cestovnej kancelárie Hydrotour. „Cestovanie sa po pandémii opäť dostalo na popredné miesto v prioritách Slovákov. V roku 2023 a 2024 sme zaznamenali výrazný nárast záujmu o letecké zájazdy. Ľudia si začali viac vážiť možnosť vycestovať a venovať čas oddychu,“ vysvetľuje Tomáš Lazarov. Podľa neho sa v súčasnosti mnoho dovolenkárov rozhoduje pre skorý nákup zájazdov. „Obdobie od októbra do marca je hlavným časom predaja first moment ponúk. Klienti si tak zabezpečia najlepšie ceny, široký výber izieb a flexibilnejšie podmienky storna,“ dodáva. Medzi najžiadanejšie destinácie patrí Turecko, a to nielen tradičná Turecká riviéra, ale aj Egejská riviéra so strediskami ako Izmir, Bodrum či Dalaman. Veľký záujem je aj o grécke ostrovy, Cyprus, Španielsko či Kapverdské ostrovy. Zvýšený dopyt vedie k rýchlemu vypredávaniu kapacít. „Letecké spoločnosti majú obmedzené kapacity, výrobcovia lietadiel meškajú s dodávkami a hotelieri sa snažia rezervovať kapacity pre trhy, ktoré nakupujú v predstihu. To znamená, že tí, ktorí čakajú na last minute ponuky, môžu mať problém nájsť vyhovujúcu dovolenku,“ upozorňuje T. Lazarov. Podľa neho sa dnes Slováci snažia nájsť optimálny pomer ceny a kvality. Sú ochotní investovať viac, ak vidia pridanú hodnotu – kvalitnejšie služby, lepšiu lokalitu alebo exkluzívnejšie hotely Záujem Slovákov o cestovanie už nie je viazaný len na letnú sezónu. Stále populárnejšie sú exotické destinácie, najmä v zimných mesiacoch. „Vidíme rastúci záujem o Bahrajn, Katar, Omán či Kapverdské ostrovy. Tieto miesta ponúkajú príjemné podnebie, krátky časový posun a dnes už majú porovnateľné ceny s letnými dovolenkami,“ vysvetľuje obchodný riaditeľ spoločnosti Hydrotour. Mnohí cestovatelia si dnes kladú otázku, či sa oplatí organizovať dovolenku individuálne alebo využiť služby cestovnej kancelárie. „Cestovné kancelárie nakupujú veľké objemy ubytovania a leteniek, čím dosahujú výrazne lepšie ceny. Navyše, klient má istotu, že v prípade neočakávaných situácií, ako sú zrušené lety či extrémne počasie, sa o neho postaráme,“ hovorí T. Lazarov. Ako príklad uvádza pandemické obdobie či požiare na ostrove Rhodos v roku 2023, keď Hydrotour ako jediná cestovná kancelária poslala špeciálny let na evakuáciu klientov. Podľa T. Lazarova bude záujem o cestovanie ďalej rásť. „Ľudia dnes uprednostňujú investície do zážitkov pred materiálnymi statkami. Dovolenka sa stáva nevyhnutnou súčasťou psychohygieny a oddychu. Verím, že v najbližších rokoch budeme svedkami ďalšej expanzie cestovania, pričom dôraz sa bude klásť na kvalitu a zážitkovú hodnotu pobytov,“ uzatvára. Viac informácií sa dozviete v celom videorozhovore: https://www.trend.sk/biznis/slovaci-planuju-letne-dovolenky-predstihu-zaujem-rastie?itm_brand=trend&itm_template=listing&itm_modul=articles-rubric-list&itm_position=1

Už jsme si zvykli na to, že Turecko řadíme mezi země, které hledají spojenectví a spolupráci mimo Evropskou unii po tom, co Unie po jeho marném 20letém čekání dala najevo, že členství nejspíš nepřichází v úvahu. Soudíme tak proto, že Turecko jako náhradu zvolilo sdružení zemí BRICS.

Už jsme si zvykli na to, že Turecko řadíme mezi země, které hledají spojenectví a spolupráci mimo Evropskou unii po tom, co Unie po jeho marném 20letém čekání dala najevo, že členství nejspíš nepřichází v úvahu. Soudíme tak proto, že Turecko jako náhradu zvolilo sdružení zemí BRICS.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sportovní zbraně ale i odstřelovačské útočné pušky od firem Česká zbrojovka, Beretta nebo Steyr Mannlicher se dostávají na ruský trh přes zpřísnění evropských sankcí po ruské invazi do Ukrajiny. Někdy se tak děje dokonce prostřednictvím stejných firem, které s evropskými zbrojovkami spolupracovali už v letech před uvalením sankcí na Rusko. Dovoz teď probíhá přes třetí země jako Kazachstán, Arménie nebo i Turecko. Evropské i americké odstřelovací pušky jsou navíc zdokumentované na ukrajinských bojištích. Dovozem evropských pušek a pistolí do Ukrajiny se zabýval mezinárodní tým investigativních novinářů. Sergej Panov, který o tématu psal pro ruský exilový server The Insider, Lorenzo Bodrero z italské IRPI media a Kristina Vejnbender z investigace.cz objasňují souvislosti. Ptá se Petr Gojda.

Ladislav Zibura je cestovatel, spisovatel a přednášející. Od roku 2011 podniká pěší poutě, během nichž procestoval například Turecko, Izrael, Nepál nebo Čínu. O svých cestách napsal několik knih, včetně 40 dní pěšky do Jeruzaléma nebo Pěšky mezi buddhisty a komunisty, a pravidelně o nich přednáší po celé republice. V tomhle dílu se dozvíte:

Ruské jednotky na Ukrajině, za cenu velkých ztrát, stále pomalu, ale jistě postupují. Vítězství Kyjeva ve válce je nereálně, shodli se v podcastu Zbytečná válka redaktor Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Ani případné příměří konflikt neukončí, Ukrajina bude čekat na příležitost.Dále se v tomto díle podcastu Zbytečná válka dozvíte, jak velkou roli hrají v současném konfliktu FPV drony a jak jejich nasazení přispívá k změně načasování ruských útoků. Závěr pak patřil proměně Blízkého východu, kde ustupuje do pozadí Írán a naopak posiluje Turecko.

Oblíbená destinace poloviny české ligy? Turecko. „Nejlepší hotel tady měl Jablonec. Jeho název? Titanic,“ usmívá se redaktor deníku Sport a webu iSport.cz Michal Koštuřík, který soustředění řady klubů sledoval na vlastní oči. „Pokud jde o Ewertona a Egypt, on jasně řekl vedení Baníku, že chce zůstat,“ říká Koštuřík. „Z Jablonce cítím velkou sílu, i hráči mi potvrdili, že Miroslav Pelta je při chuti a nechce posilovat konkurenci,“ pokračuje. Blíží se návrat Klimenta? A jak jsou na tom Bohemians?

Donald Trump zložil prísahu a vyhlásil revolúciu rozumu. Ako prebehne odvolávanie Fica? Máme ďalšieho strategického partnera – Turecko. Smer by teraz vládu nemal s kým zostaviť.

Brněnský patriot Jiří Hlavenka je byznysovým průkopníkem hned v několika úrovních: jeho internetový obchod Vltava.cz byl jedním z prvních velkých e-shopů v Česku, stál s Oliverem Dlouhým u vzniku Kiwi.com a na jeho prodeji vydělal přes 1,5 miliardy korun, patří k vyhledávaným startupovým investorům a drží – buď sám, nebo přes spřízněné fondy – podíly ve firmách jako Fabini, Retino či Grizly. A patří také k výrazným tvářím Pirátů nejen na jižní Moravě. V podcastu Money Maker hovořil o Donaldu Trumpovi a věku sobectví, který přichází, o inspiraci Taiwanem, o svých podnikatelských začátcích, o rozjezdu e-commerce v Česku, o Kiwi.com či o malých modulárních reaktorech. Poslechněte si celý podcast! 0:00:00 Začínáme 0:01:22 Éra nacionalismu a protekcionismu 0:04:25 Draghiho zpráva 00:09:03 Příklon ke konzervatismu a cesta pro EU 00:11:40 „Tchajwanci jsou extrémní sobci“ 00:18:10 Jaderná energetika: Proč Hlavenka nevěří v modulární reaktory? 00:26:16 AI a její dopad na byznys, práci, limity AI 00:36:45 Politické spektrum Jiřího Hlavenky 00:49:51 „Lepší být Dánsko než Turecko.” Hlavenkovo pojetí kapitalismu 00:56:08 Jak se Jiří Hlavenka angažuje na startupové scéně? 00:59:25 Vltava.cz jako český Amazon 1:04:57 Kiwi.com 1:08:30 Proč neplánuje koupit fotbalový klub 1:10:00 Další plány – hardware? 1:14:23 Největší hobby? Motýli

Může v dohledné době Evropská unie (EU) přijmout Kosovo nebo Srbsko do svých řad? Nemá sedmadvacítka dost starostí s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny? „Problém je v tom, že ani my v EU na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy fungování,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Může v dohledné době Evropská unie (EU) přijmout Kosovo nebo Srbsko do svých řad? Nemá sedmadvacítka dost starostí s finanční a vojenskou podporou Ukrajiny? „Problém je v tom, že ani my v EU na rozšíření příliš připraveni nejsme. V předpokoji čeká deset zemí a kdyby se měla EU rozšířit o dalších deset států, pak to rozhodně nejde bez reformy fungování,“ říká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Severokórejskí vojaci sú už v Kusku. Čo to bude znamenať? Moskva chce vytvoriť protiváhu Svetovej obchodnej organizácii – podarí sa to? Turecko útočí na Kurdov podobným spôsobom ako Izrael na teroristov.

Nové vlasy, zuby, klouby. Delší nohy, lepší zrak, hezčí nos. Cokoli si přejete, umí v Turecku. Loni tamní úřady očekávaly skoro dva miliony zdravotních turistů. Téma pro Lucii Tungul, odbornici na Turecko a politoložku z Univerzity Palackého. Paní Tungul je současně šéfkou předsedkyně akademické rady think-tanku TOP 09 TOPAZ. Na zdravotní turistiku v Turecku se jí ptá Matěj Skalický.

Nové vlasy, zuby, klouby. Delší nohy, lepší zrak, hezčí nos. Cokoli si přejete, umí v Turecku. Loni tamní úřady očekávaly skoro dva miliony zdravotních turistů. Téma pro Lucii Tungul, odbornici na Turecko a politoložku z Univerzity Palackého. Paní Tungul je současně šéfkou předsedkyně akademické rady think-tanku TOP 09 TOPAZ. Na zdravotní turistiku v Turecku se jí ptá Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Íránu začal ve čtvrtek ráno smuteční obřad za šéfa teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji. Byl zabit ve středu v Teheránu při úderu, který je připisován Izraeli. Zabití Haníji odsoudilo mimo jiné Turecko, člen Severoatlantické aliance, a taky Rusko. „Linka Íránu do Moskvy je velmi očividná. A ta druhá je samozřejmě do Pekingu,“ myslí si Pavel Havlíček, analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na Rusko.

Tentokrát vám řeknu svůj update ohleně toho, jak se mi líbí, či nelíbí v Česku a taky se trochu vypovídám o nefér rozhodčíím v zápase EURA 2024 Česko versus Turecko. Tuto epizodu jsem nahrál na kole a neexistuje k ní video.Fotbalový podcast v angličtině_________________________________________________________________________✅Pokud chceš být i nadále patronem ZČP nebo se jím chceš stát, už nebudeš dostávat epizody na Podbeanu, ale musíš přejít na moje Hero Hero._________________________________________________________________________Pro posluchače ZČP:Kurz zdarmaSkupinový kurzZČP YouTubeDiscord skupinaFacebook skupinaProsím ohodnoť ZČP na:Apple PodcastsČeské podcastyAnglicky se Zdeňkem:Anglicky mluvící komunitaThe Footglish PodcastZdenek's English PodcastTeacher Zdenek YouTube

Tentokrát vám řeknu svůj update ohleně toho, jak se mi líbí, či nelíbí v Česku a taky se trochu vypovídám o nefér rozhodčíím v zápase EURA 2024 Česko versus Turecko. Tuto epizodu jsem nahrál na kole a neexistuje k ní video.Fotbalový podcast v angličtině_________________________________________________________________________✅Pokud chceš být i nadále patronem ZČP nebo se jím chceš stát, už nebudeš dostávat epizody na Podbeanu, ale musíš přejít na moje Hero Hero._________________________________________________________________________Pro posluchače ZČP:Kurz zdarmaSkupinový kurzZČP YouTubeDiscord skupinaFacebook skupinaProsím ohodnoť ZČP na:Apple PodcastsČeské podcastyAnglicky se Zdeňkem:Anglicky mluvící komunitaThe Footglish PodcastZdenek's English PodcastTeacher Zdenek YouTube

Tentokrát vám řeknu svůj update ohleně toho, jak se mi líbí, či nelíbí v Česku a taky se trochu vypovídám o nefér rozhodčíím v zápase EURA 2024 Česko versus Turecko. Tuto epizodu jsem nahrál na kole a neexistuje k ní video.Fotbalový podcast v angličtině_________________________________________________________________________✅Pokud chceš být i nadále patronem ZČP nebo se jím chceš stát, už nebudeš dostávat epizody na Podbeanu, ale musíš přejít na moje Hero Hero._________________________________________________________________________Pro posluchače ZČP:Kurz zdarmaSkupinový kurzZČP YouTubeDiscord skupinaFacebook skupinaProsím ohodnoť ZČP na:Apple PodcastsČeské podcastyAnglicky se Zdeňkem:Anglicky mluvící komunitaThe Footglish PodcastZdenek's English PodcastTeacher Zdenek YouTube

Druhý díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.