POPULARITY
Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku
Izraelský parlament schválil zákon, který ustavuje zvláštní tribunál pro pachatele útoku ze 7. října 2023. Autoři zákona mluví o unikátním rozsahu a závažnosti činů, kvůli kterým soud vzniká. A také o nezvykle vysokém počtu možných pachatelů, míst činu a obtížích při shromažďování důkazů. Jde tedy prý o bezprecedentní výzvu pro tamní soudní systém.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Abatyše odmítla obžalobu, podle níž zpronevěřila klášteru 73 milionů korun. Německé úřady odmítly vysokému představiteli Ruské pravoslavné církve vstup do země. Izraelská armáda v pohraničí Libanonu zdemolovala části katolického kláštera. A papež Lev XIV. jmenoval biskupem v USA duchovního, který do země přišel ilegálně. O událostech posledních dní s Naděždou Hávovou.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V Maďarsku nedávno prohrál volby Viktor Orbán po zhruba šestnácti letech v čele vlády. Izraelská opozice nyní usiluje o podobný tah. Ve hře je otázka, jestli se jí podaří odstavit od moci podobně dlouho vládnoucího Benjamina Netanjahua. Není ale jisté, jestli když dva dělají totéž, stane se totéž.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelský parlament přijal těsnou většinou zákon, kterým se zavádí povinně uplatňovaný trest smrti oběšením pro palestinské teroristy, mající na svědomí život některého z Židů, žijících v Izraeli. V řadě evropských států zákon vyvolal řádné pozdvižení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nedávno skončil ramadán a miliony muslimů po celém světě slavily konec půstu. Třetí nejposvátnější místo islámu, mešita al-Aksá v Jeruzalémě, ale zůstalo zavřené. Izraelské úřady to zdůvodňovaly bezpečností. Někteří věřící se tak k modlitbám scházeli alespoň před branami Starého Města. Za jeho hradby nahlédla naše reportérka Jana Karasová – a vůně ji dovedla až do jedné z mála otevřených pekáren.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelský parlament tento týden schválil zákon zavádějící trest smrti za terorismus. Oběšení bude hrozit těm, kteří zavraždí Izraelce s cílem popřít stát Izrael. „Ukazuje se, že do legislativy se mohou promítnout i ty nejextremističtější názory, když dostanou prostor ve vládní koalici,“ konstatuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dziś w programie zaczynamy od kontrowersyjnej decyzji Knesetu - izraelski parlament wprowadza karę śmierci dla Palestyńczyków skazanych za terroryzm, co budzi ostry sprzeciw ONZ i Europy. Następnie przeniesiemy się do Wilna, by poznać historię lekarzy spoczywających na Cmentarzu na Rossie, opisanych w najnowszej publikacji polonijnej. Na koniec zajrzymy do archiwów - Polskie Radio uratuje tysiące godzin bezcennych nagrań z paryskiej „Kultury”. Zapraszamy!
Výtah Respektu: Izraelská armáda zkraje týdne oznámila, že zahájila pozemní operaci na jihu Libanonu, a to s cílem zlikvidovat vojenské kapacity proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Ke vzájemným útokům nicméně po víc než ročním příměří dochází už od 2. března, kdy Hizballáh udeřil na Izrael, a to v rámci solidarity s Íránem, na který jen pár dní předtím Izrael zaútočil společně se Spojenými státy. Válka v Libanonu každopádně výrazně dopadá na civilisty. Podle agentury AP bylo doposud vysídlených milion lidí, zhruba každý sedmý člověk v zemi. Jaké postavení v ní má Hizballáh? Jaké jsou jeho vztahy s libanonskou vládou a jaký je její postoj k útokům na Izrael? Mohou běžným Libanoncům a Libanonkám pomoct mezinárodní organizace? Dozvíte se v úterní epizodě s Magdalénou Fajtovou.
Takhle si to Andrej Babiš rozhodně nepředstavoval. Měl tak hezky naplánované, jak za pomoci obřího schodku státního rozpočtu bude uplácet své voliče, zatímco si zajistí další dotace pro Agrofert, a navíc pomocí dojemné starosti o to, aby „Češi žili dlouho“, bude nenápadně nahánět klienty do svých zdravotnických zařízení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ján 12,12-19 12 Na druhý deň sa veľký zástup, ktorý prišiel na sviatky, dopočul, že Ježiš prichádza do Jeruzalema. 13 Vzali palmové ratolesti, vyšli mu v ústrety a volali: „Hosanna, Požehnaný, ktorý prichádza v mene Pánovom, kráľ Izraela!“ 14 Ježiš si našiel osliatko, posadil sa naň, ako je napísané: 15 Neboj sa, dcéra Siona, hľa, tvoj kráľ prichádza, sediac na osliatku! 16 Jeho učeníci tomu spočiatku nerozumeli, ale keď bol Ježiš oslávený, rozpamätali sa, že to bolo napísané o ňom a že sa tak stalo. 17 Zástup, ktorý bol s ním vtedy, keď vyvolal Lazára z hrobu a keď ho vzkriesil z mŕtvych, vydával o tom svedectvo. 18 Preto mu vyšiel v ústrety veľký zástup, lebo počuli, že urobil toto znamenie. 19 Vtedy si farizeji hovorili medzi sebou: „Vidíte, že nič nezmôžete. Hľa, svet odišiel za ním!“ Ježiš prichádza ako Kráľ. Pán Ježiš vchádza do Jeruzalema ako zasľúbený dedič Dávidovho trónu. Ten, ktorý tak dlho odmietal kráľovské pocty, vchádza do mesta sediac na osliatku ťažnej oslice. Riadil sa pritom židovským zvykom pre kráľovský príchod. Izraelskí králi sa nosievali na osliatku a Mesiáš sa mal podľa proroctva proroka Zachariáša takto ujať Svojho kráľovstva (Zach 9,9). Izraelský národ v tom období tak intenzívne očakával príchod Mesiáša, že pred Veľkou nocou v každej dedinke okolo Jeruzalema bola priviazaná oslica a s ňou aj mladé osliatko. Pán Ježiš vchádza do Jeruzalema a s Ním veľký zástup ľudí naplnených radosťou. Bol to síce triumfálny vstup, a predsa bol úplne iný než vstup iných slávnych dobyvateľov. Spasiteľa sprevádzali trofeje Jeho ohromujúcej lásky k hriešnemu človeku. Boli tu zajatci, ktorých vytrhol zo satanovej moci a ktorí za to oslavovali Boha. V čele bol slepec, ktorému vrátil zrak. Najhlasnejšie „Hosanna!“ volali tí, ktorým vrátil reč. Ľudia, kedysi chromí, lámali palmové ratolesti a mávaním pozdravovali Svojho Spasiteľa. Vdovy a siroty velebili Ježišovo meno za skutky milosrdenstva, ktorými im pomohol. Malomocní, ktorých vyliečil, prestierali svoje čisté rúcha na cestu a pozdravovali Ho ako Kráľa slávy. V zástupe boli aj tí, ktorých Jeho hlas prebudil zo spánku smrti. Toto všetko Pán ponúka aj nám, ak Ho prijmeme do svojho života volajúc: „Hosanna! Požehnaný, ktorý prichádza v mene Pánovom.“ Modlitba: Bože, ďakujem, že si neprišiel s hnevom a súdom, ale v Božom Synovi – pokorne a s milosťou. Odpusť, že si to príliš málo pripomínam a príliš málo ma to ovplyvňuje. Obživ Tvojím Duchom môj duchovný zrak, nech vnímam v plnosti Tvoju lásku, a daj mi srdce, ktoré Ťa miluje. Amen. Pieseň: ES 349 Autor: Peter Kevický Prečo majú hovoriť pohania: „Kde je ich Boh?“ Náš Boh je na nebesiach, všetko robí podľa Svojej vôle. Žalm 115,2-3 Ježiš mu povedal: „Kto videl Mňa, videl aj Otca.“ Ján 14,9 Galaťanom 2,16-21 • Modlíme sa za: Modra – Kráľová (BaS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes vychádzam Ježišovi v ústrety s palmovou ratolesťou, volajúc „Hosanna!“, keď prichádza ako Kráľ na osliatku do môjho Jeruzalema? Čo pre mňa znamená triumfálny vstup Spasiteľa sprevádzaného zajatcami zotročenými láskou, slepcami s novým zrakom a mŕtvymi vzkriesenými? Ako môžem dnes lámať palmové ratolesti svojho života a pozdravovať Ježiša ako Kráľa slávy, ktorý prichádza v mene Pánovom? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu
Izraelská armáda vybízí část obyvatel libanonského Bejrútu k evakuaci. Hrozí masivní letecké útoky? Podle prezidenta Petra Pavla nastává doba, kdy se Evropa musí postavit na vlastní nohy a postarat se sama o sebe. Co dalšího zaznělo na Pražské bezpečnostní konferenci? Jak se promítne elektromobilita do jednostopých vozidel a jaký je o ně zájem?
Pět dní po společném útoku Spojených států amerických a Izraele na Írán zůstává mnoho nezodpovězených otázek – nejasná zůstává zejména motivace Spojených států k zásahu. Přední američtí představitelé přišli s několika protichůdnými vyjádřeními. „Musíme se smířit s tím, že je to improvizace a žádný americký plán není. Izraelská strategie je naopak konzistentní,“ shrnuje v pořadu Osobnost Plus politolog Pavel Barša z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelská armáda vybízí část obyvatel libanonského Bejrútu k evakuaci. Hrozí masivní letecké útoky? Podle prezidenta Petra Pavla nastává doba, kdy se Evropa musí postavit na vlastní nohy a postarat se sama o sebe. Co dalšího zaznělo na Pražské bezpečnostní konferenci? Jak se promítne elektromobilita do jednostopých vozidel a jaký je o ně zájem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V Pásmu Gazy se letos podařilo dojednat křehké příměří, které trvá od 10. října. Jak stabilní je současná situace? „Já myslím, že situace se zlepšila,“ říká v Pořadu Pro a proti ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Izrael se bude muset starat o obě strany, nejenom o ‚své Palestince‘,“ varuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.
V Pásmu Gazy se letos podařilo dojednat křehké příměří, které trvá od 10. října. Jak stabilní je současná situace? „Já myslím, že situace se zlepšila,“ říká v Pořadu Pro a proti ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Izrael se bude muset starat o obě strany, nejenom o ‚své Palestince‘,“ varuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelská rozvědka má slavnou minulost, působivou přítomnost, a možná i velkou budoucnost. Záležet bude i na jejím budoucím řediteli, jehož jméno bylo před pár dny zveřejněno. Měl by jím být Roman Gofman, muž blízký premiéru Benjaminu Netanjahuovi.
Izraelská rozvědka má slavnou minulost, působivou přítomnost, a možná i velkou budoucnost. Záležet bude i na jejím budoucím řediteli, jehož jméno bylo před pár dny zveřejněno. Měl by jím být Roman Gofman, muž blízký premiéru Benjaminu Netanjahuovi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.
Izraelský premiér Netanjahu se možná přiblížil k bodu, na který dlouho čekal. Tedy okamžiku, kdy by se zbavil zátěže, kterou pro něj představuje několik trestněprávních kauz, kvůli kterým je vyšetřován.
Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelský premiér Netanjahu musí řešit staronový problém, jemuž se zatím vyhýbal. Totiž násilí extremistů z řad osadníků vůči Palestincům, ale občas i izraelské armádě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres důrazně odsoudil smrt civilistů, včetně mnoha dětí, způsobenou izraelskými leteckými útoky v Gaze. Reagoval tak na to, že izraelská armáda podle agentury AFP, která se odkazuje na pět místních nemocnic, tento týden v Pásmu Gazy zabila přes sto Palestinců a Palestinek, přičemž děti tvořily víc než třetinu. Dvě stovky lidí pak byly zraněny. V oblasti přitom od 10. října platí příměří. „Izraelská armáda odůvodňuje z porušování příměří Hamás. Její jednotky se podle ní v oblasti Rafáhu dostaly pod palbu, ale Hamás tvrdí, že s tím nemá nic společného," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc tvrdí, že Hamás důsledně nevrací ostatky mrtvých rukojmích, kteří zůstávají v Pásmu Gazy." I přesto americký prezident Donald Trump, jehož administrativa společně s Katarem a Egyptem pomohla příměří dojednat, mluví o tom, že jeho mír přetrvává. Jak je to s porušováním dohody? Jaké jsou její další fáze? A jak se momentálně v Pásmu Gazy žije civilistům?
Slovenská a Ukrajinská vláda rokovali v Košiciach. Trump telefonoval s Putinom a Zelenský opäť navštívil amerického prezidenta v Bielom Dome. Trump sa má stretnúť s Putinom v Budapešti. Koniec ruskej vojny je však stále v nedohľadne.Aký balík pomoci chystá Bratislava pre Kyjev a čo dohodli premiéri našich krajín na rokovaniach v Košiciach? O čom telefonoval Trump s Putinom a ako dopadla jeho ďalšia schôdzka so Zelenským v Bielom dome? Budeme už konečne bližšie ku koncu vojny? Čo sa očakáva od schôdzky Trumpa s Putinom v Budapešti?Na Blízkom východe medzitým Donald Trump dohodol krehký mierový plán medzi Izraelom a Hamasom na ukončení vojny v pásme Gazy. Aká je realita Trumpovej mierovej dohody medzi Izraelom a Hamasom o konci vojny v Gaze? Je skutočne reálna, alebo ju teroristi s Hamasu opäť nedodržia? Čo znamenajú Izraelské útoky v Rafahu, ktoré boli reakciou na útok Hamasu?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Proč chce hnutí ANO po Fialově vládě, aby znovu poslala do sněmovny návrh státního rozpočtu. Podle Putina probíhá ve světě další vlna jaderného zbrojení. Německý program na podporu elektromobility. To jsou vybraná témata pondělních Názorů a argumentů. Moderuje Ondřej Konrád.
Izraelskí rukojemníci smerujú domov na slobodu. Cenzúra v STVR je už úplne očividná – môžu za to medvede. Babišovi sa skladanie vlády komplikuje. Trump opäť pritvrdil.
Viete, aký je rozdiel medzi českým a slovenským prezidentom? Izraelská vláda schválila prvú časť dohody Trumpovho mierového plánu.
Izraelská armáda začala opouštět část území Pásma Gazy poté, co byla schválena dohoda o příměří s palestinským hnutím Hamás. Obě strany se shodly na počáteční fázi mírového plánu. Dohodu oznámil prezident USA Donald Trump, který přes svá očekávání neobdržel Nobelovu cenu za mír. „Zasadil se o to, že Izrael začal brát dohodu vážně,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a amerikanista Tomáš Klvaňa.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mohou mít falešné účty na sociální síti TikTok, s často proruským obsahem, vliv na férovost sněmovních voleb? Izraelský premiér Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Trumpem – přiblíží to dohodu o příměří v Gaze? Brusel chválí Česko za snižování enviromentální zátěže – proč ale zůstáváme stále závislí na fosilních palivech?
Mohou mít falešné účty na sociální síti TikTok, s často proruským obsahem, vliv na férovost sněmovních voleb? Izraelský premiér Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Trumpem – přiblíží to dohodu o příměří v Gaze? Brusel chválí Česko za snižování enviromentální zátěže – proč ale zůstáváme stále závislí na fosilních palivech?
Izraelská vláda schválila v srpnu 2025 kontroverzní projekt E1 na okupovaném Západním břehu Jordánu. Židovští osadníci budou moct vybudovat asi 3 tisíce nových domů na území, které Palestinci považují za své, a které jim podle mezinárodního práva náleží. Nové osady v praxi vytvoří jakýsi ostrov uprostřed Západního břehu.
Velká Británie, Kanada, Austrálie a Francie se připojují ke skoro 150 zemím světa, které uznávají Stát Palestina. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že jde o odměnu terorismu. „Zvyšuje se tlak na Izrael, aby zastavil vojenské operace,“ nesouhlasí s ním v Pro a proti europoslankyně Lucia Yar (Progresivní Slovensko). „Chybný krok, který ničemu nepomůže,“ odmítá uznat Palestinu europoslanec a bývalý ministr zahraniční i obrany Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelská armáda spustila útok na palestinské město Gaza. Je ale izraelská ambice zničit Hamás dostatečným důvodem k tak rizikové operaci? A jaký vliv má uznání státu Palestina ostatními státy? „Je to odměna pro hamásovský terorismus. Jde uznat stát Palestinu, nicméně nikdo neví, co to přesně je,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinář a historik Ondřej Šmigol.
Izraelská armáda spustila útok na palestinské město Gaza. Je ale izraelská ambice zničit Hamás dostatečným důvodem k tak rizikové operaci? A jaký vliv má uznání státu Palestina ostatními státy? „Je to odměna pro hamásovský terorismus. Jde uznat stát Palestinu, nicméně nikdo neví, co to přesně je,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinář a historik Ondřej Šmigol.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izraelská armáda zahájila v noci na úterý očekávanou pozemní ofenzivu, jejímž cílem je obsazení města Gaza. Podle serveru Axios tomu předcházelo intenzivní bombardování už v pondělí večer, následně do města vjely první izraelské tanky. „Lidé říkají, že nemají peníze ani jiné zdroje, jak se evakuovat. Někteří z nich nemají peníze na taxi, jdou tedy pěšky, často se přesouvají už po několikáté. BBC popisuje svědectví lidí, kteří zmateně pobíhají po ulicích, někteří se snaží schovat v okolí nemocnic, protože doufají, že tam útoky nepřijdou," popisuje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Zatímco izraelská vláda své kroky vysvětluje jako nutnost zničit teroristické hnutí Hamás, podle zveřejněné zprávy nezávislé vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území se Izrael dopouští genocidy. Naplňuje to, čeho se Izrael v Pásmu Gazy dopouští, její definici? Nebo je organizace zaujatá, jak izraelská vláda opakuje? A kam až Izrael chce ve snaze zničit představitele Hamásu zajít?
Izraelský pokus zabít část exilového vedení Hamásu v Kataru do určité míry připomínal jiné podobné operace, jako byla likvidace velení libanonského Hizballáhu. Výsledek nemusí být stejně úspěšný, a lišit se mohou i důsledky této operace. Zatím to nikdo nemůže přesně říct.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc děti blbnou, tím víc mají strach. A my to nebereme vážně,“ říká dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe. V rozhovoru vysvětluje, že dospělí často přehlížejí úzkosti dětí – ať už z budoucnosti, klimatických změn nebo umělé inteligence. „Jsme úplně hloupí. Mávneme rukou nad tím, že se děti bojí, co tady bude za pět, deset let,“ varuje odborník před tím, jak málo se dnes dospělí snaží nahlédnout na svět očima svých dětí – a to je podle něj velká chyba. Mluví také o tom, jak technologie mění dětské vnímání reality. „Dítě je složené hlavně z toho, na co je jeho mozek připojen. A rodiče na to kašlou, nebo řeknou: zakážu ti chytrý telefon. Vůbec tomu nerozumí,“ upozorňuje na to, jak jsou modely ve světě internetu návykové a nebezpečné a zdůrazňuje, že nestačí je jen zakazovat. Zkreslené vnímání světa ale nemají jen mladiství. Pöthe vypráví také o své účasti na dokumentu Velký vlastenecký výlet a setkání s lidmi, kteří popírají realitu války na Ukrajině. „To, co člověk říká a čemu věří, nemusí vůbec odrážet to, co prožívá,“ vysvětluje psychiatr a dodává, že čím blíž se takoví lidé realitě dostanou, tím agresivněji se mohou bránit. Po návratu z Ukrajiny říká, že je přesvědčen, že podobný konflikt čeká i Česko. „Putin neusiluje o území, ale o destrukci našich hodnot. Dokážu si představit, že pokud Rusko vojensky vyhraje, máme ho tady,“ říká s tím, že si máme uvědomit, že i mezi námi existují lidé, kteří by byli schopni páchat násilí nebo pomáhat tomu, kdo ho koná. Podle Pötheho má každý z nás „potenciál být zlý“. Proto mluví o tom, že nestačí jen respektovat názory, které nás ohrožují – je třeba přiznat, že kdo popírá válku a podporuje Putina, je pro společnost nebezpečný. Vyjadřuje se i k kontroverzi kolem mikiny Izraelských obranných sil, kterou měl na sobě během natáčení dokumentu a vysvětluje, proč by si ji dnes už nevzal. „Od té doby, co Netanyahu zahájil válku v této podobě, s tím nesouhlasím,“ dodává, ale zdůrazňuje, že za situaci v Gaze podle něj nenese odpovědnost pouze Izrael, ale především Hamás. Dětský psychiatr v rozhovoru často opakuje, jak důležité je snažit se při debatě „mít rád“ i lidi s odlišnými názory. Společný dialog by měli hledat lidé nejen ve společnosti, ale také rodiče doma s dětmi. Jak mluvit s lidmi, kteří popírají realitu, aniž bychom je jen odepsali jako „dezoláty“? Proč nestačí jen respektovat jiné názory a kde je hranice, kdy už se musíme bránit? Co dnešní děti nejvíc děsí – a jak jim pomoci, aby se v tom neztratily? A lze být v dnešním světě dobrým rodičem? I to se dozvíte v rozhovoru.
Izraelská armáda zaútočila v katarském Dauhá na několik představitelů hnutí Hamás. Jedná Izrael v boji proti Hamásu v souladu s humanitárním právem? A proč v Senátu vznikla výzva, aby Česko pokračovalo ve své proizraelské politice? „Cílem je nepodléhat dezinformacím,“ objasňuje pro Český rozhlas Plus Jan Pirk (v klubu ODS a TOP 09). „Česká vláda by měla přestat hájit zájmy izraelských extremistů,“ oponuje nezávislý senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer (bezpp.)
Izraelská armáda zaútočila v katarském Dauhá na několik představitelů hnutí Hamás. Jedná Izrael v boji proti Hamásu v souladu s humanitárním právem? A proč v Senátu vznikla výzva, aby Česko pokračovalo ve své proizraelské politice? „Cílem je nepodléhat dezinformacím,“ objasňuje pro Český rozhlas Plus Jan Pirk (v klubu ODS a TOP 09). „Česká vláda by měla přestat hájit zájmy izraelských extremistů,“ oponuje nezávislý senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer (bezpp.)Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Izrael pokračuje v pozemním útoku proti městu Gaza. Právě v hustě obydlené metropoli Pásma Gazy přitom podle prohlášení odborného panelu pro potravinovou bezpečnost (IPC), koordinovaného OSN, prokazatelně zuří hladomor. Izraelská vláda to odmítá a označuje tento verdikt za výsledek propagandy Hamásu. Jak to vidí expert na potravinovou bezpečnost z renomované mezinárodní organizace?Host: Christopher Newton - analytik organizace International Crisis GroupČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
V Gaze už umírají lidé na podvýživu. Informují o tom světové agentury s odkazem na místní úřady. Izraelská vláda čelí mezinárodní kritice, že používá hlad jako nástroj války, její vojenská operace v Pásmu přesto neutuchá. Na pozadí konfliktu v Gaze teď několik západních států oznámilo, že je připraveno uznat Palestinu jako samostatný stát. Proč přichází tento krok právě teď?Host: Pavel Novotný - komentátor Hospodářských novin a Seznam Zpráv, který se dlouhodobě zabývá izraelsko-palestinským konfliktemČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz.
Izraelská armáda připravuje pozemní ofenzivu v Gaze v oblasti Dajr Balah. Kam mají jít tamní Palestinci? Ceny potravin v Česku zřejmě dál porostou. Kdo na tom má větší podíl? Zeptáme se zástupců obchodníků a zemědělců. A do Telče se vrací díla malíře Jana Zrzavého. Podrobnosti přidá kurátorka nové expozice.
Izraelská armáda je motivovaná a v zemi má velmi specifické postavení. „Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot,“ popisuje pro Český rozhlas Plus spisovatel a bývalý izraelský voják David Shorf, který sloužil v Gaze i na Západním břehu Jordánu.
Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Izraelské a americké údery podle něj nedokázaly zničit vše, a je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.
Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na cíle v Íránu, v neděli se přidaly také Spojené státy. Írán zvažuje uzavření Homuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem. „Pohledem situační etiky byl útok do jisté míry nutný,“ tvrdí ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj. „Teherán se může ještě víc uzavřít,“ varuje pro Český rozhlas Plus exministr a výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Petříček.
Boje v Gaze trvají už více než 1,5 roku. V lednu to vypadalo na trvalejší příměří, ale izraelská armáda se vrátila k bojům, v posledních dnech tlak ještě zesílila. Vedle toho ale zesílil také tlak západních států na Izrael. Izraelská vláda dlouhodobě stojí před dvěma variantami – konec války v podobě nějakého příměří, anebo boj do porážky Hamásu a vítězství, i když v podobných konfliktech je těžké vítězství definovat.