Podcasts about izraelsk

Mohou mít falešné účty na sociální síti TikTok, s často proruským obsahem, vliv na férovost sněmovních voleb? Izraelský premiér Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Trumpem – přiblíží to dohodu o příměří v Gaze? Brusel chválí Česko za snižování enviromentální zátěže – proč ale zůstáváme stále závislí na fosilních palivech?

Mohou mít falešné účty na sociální síti TikTok, s často proruským obsahem, vliv na férovost sněmovních voleb? Izraelský premiér Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Trumpem – přiblíží to dohodu o příměří v Gaze? Brusel chválí Česko za snižování enviromentální zátěže – proč ale zůstáváme stále závislí na fosilních palivech?

Mohou mít falešné účty na sociální síti TikTok, s často proruským obsahem, vliv na férovost sněmovních voleb? Izraelský premiér Netanjahu dorazil do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Trumpem – přiblíží to dohodu o příměří v Gaze? Brusel chválí Česko za snižování enviromentální zátěže – proč ale zůstáváme stále závislí na fosilních palivech?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská vláda schválila v srpnu 2025 kontroverzní projekt E1 na okupovaném Západním břehu Jordánu. Židovští osadníci budou moct vybudovat asi 3 tisíce nových domů na území, které Palestinci považují za své, a které jim podle mezinárodního práva náleží. Nové osady v praxi vytvoří jakýsi ostrov uprostřed Západního břehu.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Francie se připojují ke skoro 150 zemím světa, které uznávají Stát Palestina. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že jde o odměnu terorismu. „Zvyšuje se tlak na Izrael, aby zastavil vojenské operace,“ nesouhlasí s ním v Pro a proti europoslankyně Lucia Yar (Progresivní Slovensko). „Chybný krok, který ničemu nepomůže,“ odmítá uznat Palestinu europoslanec a bývalý ministr zahraniční i obrany Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská armáda spustila útok na palestinské město Gaza. Je ale izraelská ambice zničit Hamás dostatečným důvodem k tak rizikové operaci? A jaký vliv má uznání státu Palestina ostatními státy? „Je to odměna pro hamásovský terorismus. Jde uznat stát Palestinu, nicméně nikdo neví, co to přesně je,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinář a historik Ondřej Šmigol.

Izraelská armáda spustila útok na palestinské město Gaza. Je ale izraelská ambice zničit Hamás dostatečným důvodem k tak rizikové operaci? A jaký vliv má uznání státu Palestina ostatními státy? „Je to odměna pro hamásovský terorismus. Jde uznat stát Palestinu, nicméně nikdo neví, co to přesně je,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinář a historik Ondřej Šmigol.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyhlásil, že každá země má právo se bránit i mimo své území. Obhajoval tak izraelský letecký útok na vilu v katarské metropoli Dauhá, v níž se před týdnem sešli představitelé hnutí Hamás. Komu riskantní operace prospěla? A přibližuje se Izrael postupem v Gaze svému cíli, tedy eliminaci hnutí Hamás a propuštění rukojmí? Petr Dudek se zeptal admirála Amiho Ajalona, který dříve velel izraelskému námořnictvu a také vedl tajnou službu Šin Bet.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská armáda zahájila v noci na úterý očekávanou pozemní ofenzivu, jejímž cílem je obsazení města Gaza. Podle serveru Axios tomu předcházelo intenzivní bombardování už v pondělí večer, následně do města vjely první izraelské tanky. „Lidé říkají, že nemají peníze ani jiné zdroje, jak se evakuovat. Někteří z nich nemají peníze na taxi, jdou tedy pěšky, často se přesouvají už po několikáté. BBC popisuje svědectví lidí, kteří zmateně pobíhají po ulicích, někteří se snaží schovat v okolí nemocnic, protože doufají, že tam útoky nepřijdou," popisuje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Zatímco izraelská vláda své kroky vysvětluje jako nutnost zničit teroristické hnutí Hamás, podle zveřejněné zprávy nezávislé vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území se Izrael dopouští genocidy. Naplňuje to, čeho se Izrael v Pásmu Gazy dopouští, její definici? Nebo je organizace zaujatá, jak izraelská vláda opakuje? A kam až Izrael chce ve snaze zničit představitele Hamásu zajít?

Izraelský pokus zabít část exilového vedení Hamásu v Kataru do určité míry připomínal jiné podobné operace, jako byla likvidace velení libanonského Hizballáhu. Výsledek nemusí být stejně úspěšný, a lišit se mohou i důsledky této operace. Zatím to nikdo nemůže přesně říct.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc děti blbnou, tím víc mají strach. A my to nebereme vážně,“ říká dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe. V rozhovoru vysvětluje, že dospělí často přehlížejí úzkosti dětí – ať už z budoucnosti, klimatických změn nebo umělé inteligence. „Jsme úplně hloupí. Mávneme rukou nad tím, že se děti bojí, co tady bude za pět, deset let,“ varuje odborník před tím, jak málo se dnes dospělí snaží nahlédnout na svět očima svých dětí – a to je podle něj velká chyba. Mluví také o tom, jak technologie mění dětské vnímání reality. „Dítě je složené hlavně z toho, na co je jeho mozek připojen. A rodiče na to kašlou, nebo řeknou: zakážu ti chytrý telefon. Vůbec tomu nerozumí,“ upozorňuje na to, jak jsou modely ve světě internetu návykové a nebezpečné a zdůrazňuje, že nestačí je jen zakazovat. Zkreslené vnímání světa ale nemají jen mladiství. Pöthe vypráví také o své účasti na dokumentu Velký vlastenecký výlet a setkání s lidmi, kteří popírají realitu války na Ukrajině. „To, co člověk říká a čemu věří, nemusí vůbec odrážet to, co prožívá,“ vysvětluje psychiatr a dodává, že čím blíž se takoví lidé realitě dostanou, tím agresivněji se mohou bránit. Po návratu z Ukrajiny říká, že je přesvědčen, že podobný konflikt čeká i Česko. „Putin neusiluje o území, ale o destrukci našich hodnot. Dokážu si představit, že pokud Rusko vojensky vyhraje, máme ho tady,“ říká s tím, že si máme uvědomit, že i mezi námi existují lidé, kteří by byli schopni páchat násilí nebo pomáhat tomu, kdo ho koná. Podle Pötheho má každý z nás „potenciál být zlý“. Proto mluví o tom, že nestačí jen respektovat názory, které nás ohrožují – je třeba přiznat, že kdo popírá válku a podporuje Putina, je pro společnost nebezpečný. Vyjadřuje se i k kontroverzi kolem mikiny Izraelských obranných sil, kterou měl na sobě během natáčení dokumentu a vysvětluje, proč by si ji dnes už nevzal. „Od té doby, co Netanyahu zahájil válku v této podobě, s tím nesouhlasím,“ dodává, ale zdůrazňuje, že za situaci v Gaze podle něj nenese odpovědnost pouze Izrael, ale především Hamás. Dětský psychiatr v rozhovoru často opakuje, jak důležité je snažit se při debatě „mít rád“ i lidi s odlišnými názory. Společný dialog by měli hledat lidé nejen ve společnosti, ale také rodiče doma s dětmi. Jak mluvit s lidmi, kteří popírají realitu, aniž bychom je jen odepsali jako „dezoláty“? Proč nestačí jen respektovat jiné názory a kde je hranice, kdy už se musíme bránit? Co dnešní děti nejvíc děsí – a jak jim pomoci, aby se v tom neztratily? A lze být v dnešním světě dobrým rodičem? I to se dozvíte v rozhovoru.

Izraelská armáda zaútočila v katarském Dauhá na několik představitelů hnutí Hamás. Jedná Izrael v boji proti Hamásu v souladu s humanitárním právem? A proč v Senátu vznikla výzva, aby Česko pokračovalo ve své proizraelské politice? „Cílem je nepodléhat dezinformacím,“ objasňuje pro Český rozhlas Plus Jan Pirk (v klubu ODS a TOP 09). „Česká vláda by měla přestat hájit zájmy izraelských extremistů,“ oponuje nezávislý senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer (bezpp.)

Izraelská armáda zaútočila v katarském Dauhá na několik představitelů hnutí Hamás. Jedná Izrael v boji proti Hamásu v souladu s humanitárním právem? A proč v Senátu vznikla výzva, aby Česko pokračovalo ve své proizraelské politice? „Cílem je nepodléhat dezinformacím,“ objasňuje pro Český rozhlas Plus Jan Pirk (v klubu ODS a TOP 09). „Česká vláda by měla přestat hájit zájmy izraelských extremistů,“ oponuje nezávislý senátor a bývalý diplomat Pavel Fischer (bezpp.)Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael pokračuje v pozemním útoku proti městu Gaza. Právě v hustě obydlené metropoli Pásma Gazy přitom podle prohlášení odborného panelu pro potravinovou bezpečnost (IPC), koordinovaného OSN, prokazatelně zuří hladomor. Izraelská vláda to odmítá a označuje tento verdikt za výsledek propagandy Hamásu. Jak to vidí expert na potravinovou bezpečnost z renomované mezinárodní organizace?Host: Christopher Newton - analytik organizace International Crisis GroupČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

Izraelská armáda oznámila v pátek, že chce převzít kontrolu nad městem Gaza a vystěhovat civilisty. „Už dva roky se dostáváme do situace, kdy si myslíme, že už to nemůže být horší a ono se to vždy stane,“ popisuje situaci v Gaze Tereza Wyn Haniaková z organizace Lékaři bez hranic. V jakých podmínkách tamní lidé žijí, v jakých tam pracují doktoři? „Naši zaměstnanci jedí jednou za den, někdy jednou za 48 hodin,“ říká v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelský bezpečnostní kabinet odmítl plán premiéra Benjamina Netanjahua na okupaci celého Pásma Gazy, ale přistoupil na obsazení města Gaza. „Objevuje se i interpretace, že to není kompromis, ale první fáze a podle reakce následně politické a vojenské vedení Izraele rozhodne jak dál,“ doplňuje pro Český rozhlas Plus historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Eva Taterová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Gaze už umírají lidé na podvýživu. Informují o tom světové agentury s odkazem na místní úřady. Izraelská vláda čelí mezinárodní kritice, že používá hlad jako nástroj války, její vojenská operace v Pásmu přesto neutuchá. Na pozadí konfliktu v Gaze teď několik západních států oznámilo, že je připraveno uznat Palestinu jako samostatný stát. Proč přichází tento krok právě teď?Host: Pavel Novotný - komentátor Hospodářských novin a Seznam Zpráv, který se dlouhodobě zabývá izraelsko-palestinským konfliktemČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle vláda je nejhorší v historii Izraele. To nejhorší, co izraelská politika poskytla.“ Tak ostře hodnotí současný kabinet Benjamina Netanjahua novinář Pavel Pawlusha Novotný. Spolu s Jakubem Szántó rozebírají mezinárodní tlak na Jeruzalém, zločiny páchané v Gaze i sílící vliv extremistických ministrů, kteří mluví o „vyčištění“ Gazy, „deradikalizaci“ nebo „koncentračním městě“ v Rafáhu. „To je jeden z nejšílenějších nápadů, které jsem letos slyšel,“ komentuje Novotný. A dodává, že právě v tuto chvíli cítí Izrael historické okno, ve kterém může svoje plány uskutečnit. Evropa ale mezitím přitvrzuje. Paříž i Londýn signalizují, že plán na uznání Palestiny jako státu není jen symbolický krok, ale rázný vzkaz. A mohl by také znamenat stopku plánům na anexi palestinského území – v situaci, kdy by šlo o uznanou entitu západními státy, šlo by o útok na stát s pozicí v rámci mezinárodního společenství. Jakub Szántó k tomu připojuje varování, že i zdánlivě deklaratorní zákony v izraelském Knesetu ukazují, jak hluboko je vůle k anexi zakořeněná: „Je tam většinová vůle, aby skutečně došlo k anexi – nejen Gazy, ale i rozsáhlých částí Západního břehu.“ Rozhovor odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské vlády, zpochybňuje roli Benjamina Netanjahua jako skutečného lídra a upozorňuje na nebezpečný vliv postav jako Itamar Ben Gvir nebo Becalel Smotrič, kteří podle Szántó dlouhodobě chtějí anektovat Palestinu a odsunout arabské obyvatelstvo. Situaci komplikuje fakt, že Netanjahu není stratég, ale oportunista. „Nemá žádný velký plán,“ myslí si novinář České televize. Do debaty vstupují i témata jako blokování humanitární pomoci, nárůst antisemitismu ve světě, ztráta mezinárodního kreditu Izraele i neschopnost české vlády jakkoliv kriticky reagovat. Podle Novotného i Szántó česká politická reprezentace často přemýšlí o Izraeli jako o „nepotopitelné letadlové lodi demokracie“, ale reálně ignoruje, co se v regionu odehrává. Co se stane, pokud Izrael překročí další hranici? Je uznání Palestiny jako státu posledním nástrojem Západu, jak Netanjahuovu vládu zastavit? A neztratil už Izrael to, co mu dávalo morální autoritu? Poslechněte si.

Izraelská hudebnice Noga Erez má venku teprve tři studiová alba, za tu dobu ale stihla spolupracovat se jmény jako Missy Elliot nebo Robbie Williams. Už debut Off The Radar (2017) nastavil v její kariéře trajektorii, kdy postupně zpívá a rapuje na čím dál větších pódiích – před dvěma lety například po boku Florence + The Machine. Do bývalého areálu hutí, dolů a železáren v Dolních Vítkovicích jsme se, stejně jako ona, vydali kvůli festivalu Colours Of Ostrava.

Izraelská hudebnice Noga Erez má venku teprve tři studiová alba, za tu dobu ale stihla spolupracovat se jmény jako Missy Elliot nebo Robbie Williams. Už debut Off The Radar (2017) nastavil v její kariéře trajektorii, kdy postupně zpívá a rapuje na čím dál větších pódiích – před dvěma lety například po boku Florence + The Machine. Do bývalého areálu hutí, dolů a železáren v Dolních Vítkovicích jsme se, stejně jako ona, vydali kvůli festivalu Colours Of Ostrava.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská armáda připravuje pozemní ofenzivu v Gaze v oblasti Dajr Balah. Kam mají jít tamní Palestinci? Ceny potravin v Česku zřejmě dál porostou. Kdo na tom má větší podíl? Zeptáme se zástupců obchodníků a zemědělců. A do Telče se vrací díla malíře Jana Zrzavého. Podrobnosti přidá kurátorka nové expozice.

Izraelská armáda připravuje pozemní ofenzivu v Gaze v oblasti Dajr Balah. Kam mají jít tamní Palestinci? Ceny potravin v Česku zřejmě dál porostou. Kdo na tom má větší podíl? Zeptáme se zástupců obchodníků a zemědělců. A do Telče se vrací díla malíře Jana Zrzavého. Podrobnosti přidá kurátorka nové expozice.

Izraelská armáda připravuje pozemní ofenzivu v Gaze v oblasti Dajr Balah. Kam mají jít tamní Palestinci? Ceny potravin v Česku zřejmě dál porostou. Kdo na tom má větší podíl? Zeptáme se zástupců obchodníků a zemědělců. A do Telče se vrací díla malíře Jana Zrzavého. Podrobnosti přidá kurátorka nové expozice.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je opět ve Spojených státech, kde už potřetí za půl roku jedná se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Řešit mají vztahy s Íránem, ale také situaci v Pásmu Gazy. Ta byla předmětem i přímých víkendových rozhovorů v Kataru, kam byly vyslány delegace Izraele a Hamásu. Výsledky ale nepřinesly. Situace v Gaze se přitom pro dva miliony Palestinců a Palestinek žijících na území zhruba o velikosti Prahy nezlepšuje. Humanitární pomoc na místě koordinuje organizace GHF podporovaná Spojenými státy a Izraelem, u které se humanitární organizace napříč světem obávaly neefektivity, upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Distribuci pomoci zahájila ve druhé polovině května, a to po uvolnění dvouměsíční blokády ze strany Izraele. Nicméně úřady v Gaze pod správou Hamásu varují obyvatele, aby se na tuto organizaci neobraceli, protože tím riskují své životy. Při přebírání pomoci od této organizace dochází k tomu, že civilisté umírají. Úřad vysokého komisaře OSN uvedl, že ke konci června měl informaci o 600 případech zabití u center spravovaných GHF." Izraelská armáda v minulém týdnu přiznala, že u center skutečně došlo ke střelbě do civilistů. Existuje momentálně nějaký plán na obnovu Pásma Gazy a poválečné uspořádání? Jak silné je teroristické hnutí Hamás? A jak se k situaci v Gaze vyjadřují různé státy?

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Izraelská armáda je motivovaná a v zemi má velmi specifické postavení. „Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot,“ popisuje pro Český rozhlas Plus spisovatel a bývalý izraelský voják David Shorf, který sloužil v Gaze i na Západním břehu Jordánu.

Izraelská armáda je motivovaná a v zemi má velmi specifické postavení. „Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot,“ popisuje pro Český rozhlas Plus spisovatel a bývalý izraelský voják David Shorf, který sloužil v Gaze i na Západním břehu Jordánu.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Izraelské a americké údery podle něj nedokázaly zničit vše, a je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.

Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Izraelské a americké údery podle něj nedokázaly zničit vše, a je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na cíle v Íránu, v neděli se přidaly také Spojené státy. Írán zvažuje uzavření Homuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem. „Pohledem situační etiky byl útok do jisté míry nutný,“ tvrdí ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj. „Teherán se může ještě víc uzavřít,“ varuje pro Český rozhlas Plus exministr a výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Petříček.

Nepokoje Izraelem a Íránem pokračují i tento týden. Izraelská armáda podle ministra obrany Kace útočí na cíle spojené s íránským režimem a vládou v centru Teheránu s bezprecedentní silou, Írán dopoledne odpálil několik raket nazpět. O víkendu se navíc do konfliktu i přes původní zdrženlivost prezidenta Donalda Trumpa přímo zapojily i Spojené státy, které v noci na neděli zaútočily na tři íránská jaderná zařízení. K jakým škodám došlo doposud není jasné. USA i státy Evropské unie nicméně nyní vyzývají Írán k míru a návratu k jednacímu stolu. Je to ale po útoku vůbec možné? Proč se Spojené státy do konfliktu zapojily zrovna teď? A je cílem pád íránského režimu? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Jiří Sobota.

Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na cíle v Íránu, v neděli se přidaly také Spojené státy. Írán zvažuje uzavření Homuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem. „Pohledem situační etiky byl útok do jisté míry nutný,“ tvrdí ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj. „Teherán se může ještě víc uzavřít,“ varuje pro Český rozhlas Plus exministr a výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Petříček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Země skupiny G7 na summitu v Kanadě podpořily Izrael v konfliktu s Íránem, který označily za zdroj teroru a nestability v regionu. Írán podle nich nesmí nikdy získat jadernou zbraň. Teherán reagoval slovy, že se brání izraelské agresi a že G7 používá jednostrannou rétoriku. Co vývoj konfliktu ukazuje? A proč židovský stát zaútočil právě nyní? Analytik Michal Smetana zmíní i paralelu izraelského útoku s minulými operacemi v Iráku a Sýrii a možné dopady na válku na Ukrajině.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská vláda v pátek útokem vyostřila dlouholetý konflikt s Íránem. Teherán spoléhá na zapojení Spojených států. „Donald Trump dlouhodobě hovořil o tom, že bude válečné konflikty ukončovat a nebude nové začínat. Nyní ale otevřeně podpořil Izrael v útoku na Írán,“ říká bývalý diplomat a expert univerzity CEVRO Bořek Lizec. Dále rozebere nálady v rozpolcené Americe a nasazení Národní gardy v Los Angeles.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak tvrdá může být odveta Íránu za izraelské útoky na jeho jaderná a vojenská zařízení? Jak zatím probíhá obranná mise českých gripenů na Islandu? A jak složité je chovat pumu a jaká to má rizika?

Jak tvrdá může být odveta Íránu za izraelské útoky na jeho jaderná a vojenská zařízení? Jak zatím probíhá obranná mise českých gripenů na Islandu? A jak složité je chovat pumu a jaká to má rizika?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku června vyplula z italské Katánie loď Madleen, se kterou se dvanáctičlenná posádka, včetně třeba švédské aktivistky Grety Thunberg nebo francouzské europoslankyně Rimy Hasan, snažila dostat do Pásma Gazy. Cílem bylo nejen dostat do oblasti humanitární pomoc, ale především upozornit na katastrofální situaci. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac však armádě nařídil, aby loď zastavila a přesměrovala ji do izraelského přístavu Ašdod. Izraelská diplomacie navíc na síti X uvedla: „'Selfie jachta' s 'celebritami' bezpečně směřuje k břehům Izraele. Předpokládá se, že se pasažéři vrátí do svých zemí. Dostali sendviče a vodu. Show skončila," dodalo ministerstvo. Má ale Izrael právo blokovat aktivisty i z pohledu mezinárodního práva? Byla vůbec šance, že by se loď Madleen do Pásma Gazy dostala? A co je vlastně Koalice flotily svobody, která výpravu zorganizovala, za hnutí? I o tom mluví ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu Dominika Perlínová.

Izraelská armáda pokračuje s bombardováním Pásma Gazy, kam se dostává jen omezené množství humanitární pomoci, a předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže tamní situaci popsala jako „horší než peklo“. Utrpení civilistů kritizuje teolog Tomáš Halík, jeho výroky ale Federace židovských obcí a další židovské organizace odsoudily jako urážlivé vůči obětem nacismu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petros si tentokrát pozval dva kamarády, kteří rozumějí Izraeli a Blízkému východu lépe než on – Jakuba Szántó a Pavla „Pawluschu“ Novotného. Společně probrali nejen aktuální situaci v Izraeli a Gaze, ale i širší souvislosti v regionu. Řeč přišla na financování Hamásu a roli, kterou v tom hraje Netanjahu, důvody, proč válka v Gaze trvá tak dlouho, a také na to, jak ovlivňuje soukromé problémy izraelského premiéra. Mluvili i o roli Saúdské Arábie, Spojených států a Turecka v mírových jednáních, stejně jako o situaci v Sýrii a vlivu Íránu. Došlo i na to, jak je o válce v Gaze referováno u nás a jaký je český pohled i postoj k tomuto konfliktu.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mezinárodní kritika Izraele kvůli humanitární situaci v Gaze sílí. Vyslovila ji drtivá většina evropských zemí, USA, ale třeba i nový papež. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu kritiku ostře odmítl. Kam může situace zajít? Hostem Ptám se já byla analytička a ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Humanitární situace v Pásmu Gazy vyvolala ostré reakce Západu. Evropská unie v souvislosti s katastrofálními podmínkami v Gaze chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Znepokojení vyjádřili také představitelé USA, Kanady a Velké Británie nebo nový papež Lev XIV.Do otevřené kritiky Izraele se pustil i český prezident Petr Pavel, který označil humanitární situaci v Gaze za neudržitelnou a vyžadující velice urgentní řešení. Česko by podle něj mělo oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých kroků vlády premiéra Benjamina Netanjahua. K prudkému zhoršení humanitární situace v Pásmu Gazy vedla více než dvouměsíční izraelská blokáda. Dodávky nové pomoci a zásob potravin do oblasti nepřicházely od začátku března, kdy vypršela první fáze příměří s teroristickým hnutím Hamás. Izrael o víkendu oznámil omezené obnovení dodávek, podle humanitárních organizací se tak ale stále neděje. Nedávnou kritiku od EU Izrael odmítl jako naprosté nepochopení složité reality. Premiér Netanjahu poté oznámil, že Izrael je nyní ochoten přistoupit na dočasné příměří kvůli výměně rukojmích. Zároveň dodal, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou židovského státu.Ofenzivu zahájil Izrael 7. října 2023 v reakci na teroristický útok hnutí Hamás a jeho spojenců. Při něm ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli asi 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů  ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 600 Palestinců.Do jaké pozice na mezinárodní scéně se Izrael dostal? Chystá se změna české politiky vůči Izraeli? A sílí antisemitské nálady ve světě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Evropská unie chystá revizi asociační dohody s Izraelem, odůvodňuje to katastrofální situací v Pásmu Gazy. Izraelská armáda tam vede novou ofenzivu a dva a půl měsíce tam nevpouštěla humanitární pomoc. „České republice jako spojenci Izraele by slušelo, kdybychom nedávali Izraeli bianco šek,“ souhlasí s revizí v pořadu Pro a proti senátor Pavel Fischer (nez.). „Nezbavujme se nástroje, jak na Izrael tlačit,“ namítá pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Krutílek (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké dozvuky má vražda dvou zaměstnanců izraelského velvyslanectví ve Washingtonu? Jaké nástroje by po schválení zákona o podpoře bydlení mohly zlepšit situaci nejen pro sociálně slabší skupiny populace? A na jaká neuralgická místa českého školství upozornila rozsáhlá debata v rámci projektu Česko 2025?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Boje v Gaze trvají už více než 1,5 roku. V lednu to vypadalo na trvalejší příměří, ale izraelská armáda se vrátila k bojům, v posledních dnech tlak ještě zesílila. Vedle toho ale zesílil také tlak západních států na Izrael. Izraelská vláda dlouhodobě stojí před dvěma variantami – konec války v podobě nějakého příměří, anebo boj do porážky Hamásu a vítězství, i když v podobných konfliktech je těžké vítězství definovat.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Izraelský generální štáb má nového náčelníka. Ejal Zamir má stát v čele proměny armády v době, kdy konflikty na Blízkém východě, ale třeba i na Ukrajině přinesly zcela nové impulzy pro armády celého světa.

Velká část světa už nějakou dobu bedlivě sleduje propouštění izraelských rukojmí zadržovaných v Gaze. Jedna unesená Izraelka je zadržována v Iráku, ale o jejím osudu obvykle vědí jen ti, kdo se o region zajímají. Jmenuje se Elizabeth Tsurkov, nebo Tsurkovová, je jí 27 let, a byla či je to nadějná mladá americká vědkyně.

Izraelské hospodářství má podobné problémy jako všechny západní ekonomiky – nedostatek pracovních sil v hůře placených oborech. Až do relativně nedávné doby tuto potíž řešila pracovní povolení pro Palestince. Jenže toto řešení ztroskotalo.