Podcasts about zelensk

Slovensko zastavilo dodávky núdzovej elektriny pre Ukrajinu. Po tom, čo Rusi zbombardovali časť ropovodu Družba na Ukrajine, nás vláda dva týždne neinformovala, že na Slovensko a do Maďarska neprúdi ruská ropa.Premiér Fico najskôr Ukrajine pohrozil, že ak sa dodávky neobnovia stopneme Ukrajine elektrinu. Na štvrté výročie ruskej invázie premiér svoje vyhrážky splnil a hovoril o nepriateľských aktoch prezidenta Zelenského.Čo to všetko znamená? Stoplo Slovensko dodávky elektrina na Ukrajinu? Je to vôbec technicky možné a aké sú riziká? Čo je to núdzová alebo havarijná elektrina? Čo je to blackout a kedy k nemu môže dôjsť? A čo to spôsobí Ukrajine, ktorej v najväčších mrazoch Rusi bombardujú elektrárne a zdroje tepla?Ako vôbec funguje európska elektrická sieť a ako je na tom Slovensko? Vieme vyrobiť viac elektriny ako spotrebujeme a čo to pre nás znamená? A prečo u nás platia firmy za elektrinu podstatne viac ako je priemer v Európskej únii?Braňo Závodský sa rozprával s bývalým šéfom Slovenskej elektrizačnej a prenosovej sústavy a exministrom hospodárstva Petrom Dovhunom.

1. Severná Amerika: Čo ukázal Mníchov o spojenectve s Európou 2. Ázia: Bangladéš má nového lídra 3. Latinská Amerika: Zakliata prezidentská funkcia v Peru 4. Afrika: V JAR zapoja do bojov proti gangom aj armádu

Konec války na Ukrajině možná nikdy nebyl tak blízko a tak daleko. Poprvé od zahájení invaze jednali v lednu a únoru Ukrajinci a Rusové v Abú Zabí o konkrétním mírovém plánu. K průlomu ale nedošlo. Kreml navíc v témže období zesílil útoky na ukrajinské civilisty. Tisíce bytů v Kyjevě se v mrazivých dnech ocitly na dlouhou dobu bez topení, elektřiny a vody. Pro prezidenta Volodymyra Zelenského má tato krize také trpkou pachuť kvůli korupčnímu skandálu jeho spolupracovníků.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú aktuálne udalosti okolo rusko-ukrajinskej vojny a ďalších globálnych geopolitických ohnísk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij priznal 55-tisíc padlých vo vojne s Ruskom. Podľa Andreja Žiarovského je to viac. Predstavuje vlastný odhad ukrajinských i ruských strát na životoch. Mierové rokovanie medzi Ruskom a Ukrajinou v Spojených arabských emirátoch síce narazili na otázku územia a bezpečnostných garancií, no strany sa dohodli aspoň na výmene vojnových zajatcov. Porozprávame sa aj o zmluve New START, ktorá vypršala. Ako sa bude vyvíjať situácia okolo jadrových arzenálov Ruska a USA? Andrej Žiarovský tiež predstaví pozoruhodné novinky ohľadne diania vo Venezuele. Tá zdvojnásobila vývoz ropy a je ochotná vpustiť do ropného priemyslu americký kapitál. No proti spolupráci s Američanmi narastá opozícia priamo znútra chávezistického režimu.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Moderuje Josef Pazderka.

Moderuje Josef Pazderka.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepomáhat Ukrajině je riskantní, protože Rusko by po pádu naší země mohlo pokračovat ve válce, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odpovídal i na otázky, zda věří v pokračování pomoci své zemi po změně vlády v Česku. „Jsem obyvatelům České republiky nesmírně vděčný,“ podotýká.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z jakého důvodu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ostře kritizoval Evropu za nečinnost? Proč mají některým skupinám státních zaměstnanců stoupnout platy víc a jiným méně? A k jak důležitým informacím se mohl dostat čínský novinář, kterého policie zadržela kvůli podezření ze špionáže? Témata publicistiky Tomáše Pancíře.

Z jakého důvodu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ostře kritizoval Evropu za nečinnost? Proč mají některým skupinám státních zaměstnanců stoupnout platy víc a jiným méně? A k jak důležitým informacím se mohl dostat čínský novinář, kterého policie zadržela kvůli podezření ze špionáže? Témata publicistiky Tomáše Pancíře.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2026 sa začal dramaticky. Donald Trump vyhlásil, že nepotrebuje medzinárodné právo a hrozí anexiou Grónska. To však patrí Dánsku, ktoré je členom NATO. Rusi ďalej zabíjajú ľudí na Ukrajine, no od Zelenského žiadajú celý Donbas. Čína sa vyhráža Taiwanu.Slovenský premiér Fico sa medzitým chváli rokovaním a fotkami s Trumpom z jeho súkromnej luxusnej floridskej rezidencie a vyhlasuje, že nie sme bruselskí papagáji. Naše peňaženky ale majú po jeho troch konsolidáciách vážny problém. A koalícia chce po kajúcnikoch ďalšou novelou trestného zákona oslabiť aj postihovanie extrémizmu.Mení sa nám pred očami svetový poriadok a stáva sa z Ameriky namiesto svetového ochrancu, svetový problém? Kam sa teraz zaradí Slovensko, ak náš premiér cestuje do Moskvy, Pekingu či Washingtonu, no útočí na Európsku úniu, hovorí o jej kríze a kríze demokracie? Aký rok má za sebou Slovensko a svet a čo nás čaká v roku 2026?Braňo Závodský sa rozprával s politickým komentátorom a šéfredaktorom časopisu .týždeň Štefanom Hríbom.

Kolmapäeval antud intervjuus ütles USA president Donald Trump, et Putin on valmis lõpetama sissetungi Ukrainasse, kuid Zelenskõi takistab edasiliikumist. Nii Ukraina rahuleppe seisust kui olukorrast Gröönimaal ja Venezuelas räägime Postimehe «Sõjastuudios» vaatleja Raivo Varega. Saatejuht on Ulla Länts.

Vyznat se ve směřování nové vlády složené z ANO, SPD a Motoristů je čím dál těžší. Výroky lídrů si často protiřečí. Má to jediné řešení: Andrej Babiš si vzpomene, že je alfa samec a ukáže menším partnerům, kde je jejich místo.Kdybychom vycházeli z postojů SPD, tak česká vláda právě rozhoduje o vystoupení z EU, ministr obrany Jaromír Zůna ruší tendr na americké stíhačky F-35 a zastavuje podporu „ukrajinských zlodějů kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata“.Jestliže bychom věřili Motoristům, tak kabinet právě dokončuje stamiliardové škrty, neboť v rozpočtu neexistuje „žádné tabu, kde nejde zde šetřit, protože přece stát není automat na peníze“. Budeme-li nejvíc věřit hnutí ANO, nejsilnější vládní straně, tak nic z toho neplatí. Kabinet naopak zvýší výdaje rozpočtu, čili zvýší letošní deficit. Vláda také bude pokračovat v muniční iniciativě, klíčové pomoci ukrajinské armádě. A samozřejmě také dokončí rozjetý nákup F-35.Proč každý koaliční subjekt může tvrdit něco jiného? Co říkáme na všechny projevy politiků ke konci roku? Jakou funkci by Filipu Turkovi dali posluchači Vlevo dole? A jaké sporty musejí provozovat Václav a Lucie poté, co si rozbalili vánoční dárky? A je „dokonalou praxí“ na ministra zkušenost z parlamentních záchodků? Uslyšíte v nejnovější epizodě vašeho oblíbeného politického podcastu.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Když předseda Sněmovny umisťoval na sociální sítě svou novoroční promluvu, jistě předpokládal, že vzbudí pobouřené reakce. Především od stran bývalé vládní koalice, které musely podráždit jak výroky Tomia Okamury coby jednoho z pětice nejvyšších ústavních činitelů k Ukrajině a konkrétně k prezidentu Zelenskému a jeho okolí, tak celý tón vystoupení až po vyjádření víry, že republika „vyskočí z bruselského vlaku“. A tak dále, veřejným prostorem už citáty pár dní kolují.

V Paříži se v úterý odpoledne sešli lídři zemí takzvané koalice ochotných, kteří jednali mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Česko tam poprvé zastupoval premiér Andrej Babiš z ANO, který je přitom ve vládě s SPD, jehož politici v posledním týdnu nešetřili kontroverzními výroky vůči této válce zasažené zemi a jejímu vedení. Šéf hnutí a předseda sněmovny Tomio Okamura například ve svém novoročním projevu mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty", Radim Fiala z SPD zase zpochybnil, že by za výbuchem skladu ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Jak k tomu zbytek koalice přistupuje? Čím jsou některé aktuální kroky vlády problematické? A co očekávat od hlasování o důvěře, které je naplánováno na příští týden? Nejen o tom mluví v další epizodě Výtahu Respektu Kristýna Jelínková.

Opozice už několikátý den cupuje představitele vládní SPD. Ostře se vymezila vůči novoročnímu projevu šéfa Sněmovny Okamury, ve kterém zaútočil na Ukrajinu, i slovům místopředsedy SPD o Vrběticích. Co konkrétně chce opozice dělat?Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně sněmovního bezpečnostního výboru Michaela Opltová (STAN). Zatímco opoziční politici označili výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů Tomia Okamury (SPD) za ostudné a nepřijatelné a vláda by se od nich měla distancovat, premiér Andrej Babiš (ANO) je příliš komentovat nechtěl. Konstatoval pouze, že Okamura svůj projev pojal jako projev šéfa SPD. Lídr hnutí a šéf Sněmovny v novoročním videu kritizoval poskytování zbraní Ukrajině i vedení země. Postavil se proti ukrajinskému členství v EU, kritizoval tvrdě postoj EU i lidi z okolí prezidenta Volodymyra Zelenského, když mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem  Zelenského junty“.  Jeho slova vyvolala ostrou reakci nejen opozičních poslanců a senátorů, ale také ukrajinských politiků a diplomatů. Znepokojení následně vyvolala i slova místopředsedy SPD Radima Fialy v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Fiala prohlásil, že není prokázané, že za útokem ve Vrběticích v roce 2014 stálo Rusko. Vůči tomu už se předseda vlády ohradil, ani tyto výroky - stejně jako Okamurův projev - ale kabinet podle něj neřešil. Sám šéf SPD si za svými slovy stojí. Opozice chce sbírat podpisy pod návrh na jeho odvolání v tomto týdnu.„Že to během pár týdnů začne takhle gradovat, jak na sítích, tak ve veřejném prostoru, že pan premiér bude ochotný tolerovat tyhle výroky a že pan Okamura vůbec bude mít tu drzost jako ústavní činitel takto vystupoval, jsem nečekala,“ reagovala místopředsedkyně bezpečnostního výboru Michaela Opltová. Proč premiér nekoriguje své koaliční partnery z SPD? Pokusí se opozice vyvolat hlasování o odvolání Tomia Okamury z čela Sněmovny? A jak postoje nové vlády dopadnou na bezpečnost Česka?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: prečo Trumpovi klesá popularita? prečo je koniec vojny na Ukrajine v nedohľadne? v čom zlyhávalo Slovensko v roku 2025?

USA president Donald Trump kohtus pühapäeval oma Florida Mar-a-Lago häärberis Ukraina riigipea Volodõmõr Zelenskõiga, et arutada plaane Ukraina-Venemaa sõja lõpetamiseks. Postimehe Sõjastuudios käis külas riigikogu väliskomisjoni esimees Marko Mihkelson, kellega analüüsisime läbirääkimiste hetkeseisu.

Je mírová dohoda pro Ukrajinu blíž než kdykoliv od začátku ruské agrese? Jak se letošní svátky odrazily na epidemiologické situaci v Česku? A k jaké bilanci spěje letošní státní rozpočet a jeho schodek?

Je mírová dohoda pro Ukrajinu blíž než kdykoliv od začátku ruské agrese? Jak se letošní svátky odrazily na epidemiologické situaci v Česku? A k jaké bilanci spěje letošní státní rozpočet a jeho schodek?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Iniciativa Dárek pro Putina patří mezi největší české projekty, které vybírají od veřejnosti peníze pro Ukrajinu. Ty přitom nejdou na humanitární účely, ale na zbraně. Proč jsou Češi stále ochotni posílat na válku tolik peněz?Hostem Ptám se já byl je šéf iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.Od spuštění projektu v květnu 2022 iniciativa v několika sbírkách vybrala na zbraně a další vojenské vybavení pro Ukrajinu už víc než jednu miliardu korun. Částka, kterou se každý rok podaří vybrat, navíc stále narůstá. „Máme několik skvělých influencerů. Jako třeba Donalda Trumpa. Když si Donald Trump vzal Zelenského při první návštěvě (v Bílém domě) před novináře, tak nám během sedmi dní přišlo 29 milionů korun. My na datech třeba vidíme i to, když nový předseda Poslanecké sněmovny drží štafle při sundávání (ukrajinské) vlajky,“ popsal Ondráček, kdy se solidarita mezi dárci v Česku zvedá nejvíc.  „Nebo když Rusové trefí, nedejbože, nějaký civilní objekt a někoho zabijí. Spousta lidí to řeší terapeuticky. Vyndá kreditku a udělá něco pro to, aby tu generální nespravedlnost, která se Ukrajině děje, pomohla aspoň trošku napravit,“ dodal.  Iniciativu organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Název Dárek pro Putina ironicky odkazuje na jméno ruského vládce Vladimira Putina, na jehož příkaz v únoru 2022 začala ruská agrese vůči Ukrajině.  Organizátoři iniciativy pořádají sbírky například na protitankové střely či drony. V minulosti pořídili a předali ukrajinské armádě například střelomet RM-70 nazvaný Přemysl za 50 milionů korun, tank T-72 za 30 milionů korun nebo americký vrtulník Black Hawk nazvaný Čestmír, na který lidé přispěli 72,64 milionu korun. Mají organizátoři iniciativy pocit, že zbraně, které posílají na Ukrajinu něco mění? Jak je složité vybírat, od koho je nakoupí? A jak se změní ochota pomáhat Ukrajině s novou vládou, která říká, že chce pomáhat hlavně Čechům?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Diplomatický tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského sílí. Zaslouží americká strana ocenit? Jaké jsou reálné šance na uzavření mírové dohody do Vánoc, jak by si mnozí přáli? „Aby se mír uzavřel třeba zítra, nesměla by Moskva trvat na začlenění Donbasu a dalších oblastí do svého území. Musela by říct: Bude to svobodná ekonomická zóna. Jenže oni říkali: demilitarizovaná zóna, kde budou mít své vojáky,“ přibližuje rusista Karel Svoboda v pořadu Jak to vidí...Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diplomatický tlak na ukrajinského prezidenta Zelenského sílí. Zaslouží americká strana ocenit? Jaké jsou reálné šance na uzavření mírové dohody do Vánoc, jak by si mnozí přáli? „Aby se mír uzavřel třeba zítra, nesměla by Moskva trvat na začlenění Donbasu a dalších oblastí do svého území. Musela by říct: Bude to svobodná ekonomická zóna. Jenže oni říkali: demilitarizovaná zóna, kde budou mít své vojáky,“ přibližuje rusista Karel Svoboda v pořadu Jak to vidí...

O chvíľu to budú už štyri roky krvavej vojny Ruska proti Ukrajine. Vojny, ktorú chcel mať Putin ako špeciálnu vojenskú operáciu vybavenú za tri dni. A ktorú chcel do 24 hodín ukončiť Trump. Aká je dnes šanca na mier?Trumpov mierový plán sa snažia napraviť európski lídri. Trump obviňuje Zelenského že návrh ani nečítal. A Putin za žiadnu cenu neustupuje a na Ukrajine ďalej ničí mestá a vraždí jej civilných obyvateľov aj ďaleko za frontovou líniou.Ako je na tom Ukrajina, ktorá sa stále hrdinsky bráni? Akú podporu má po korupčnej kauze Zelenský? A je Trumpov mierový plán a jeho nová bezpečnostná stratégia v prospech Ruska, no proti Ukrajine a Európe? Stoja európski lídri stále za Kyjevom? A čo naša vláda, ktorá chce pre stopku na ruský plyn a ropu žalovať Úniu?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

V momente ak Ukrajina padne, sa môže stať, že proti nám nebude stáť jedna, ale rovno dve najlepšie vycvičené armády na svete: Ruská - a v jej radách aj časť ukrajinskej armády, varuje vojnový reportér Tomáš Forró. Ako vážne to myslíme s tým, že Európa je "našim miestom pre život," pýta sa. 1383 dní alebo 3 roky a vyše 9 mesiacov. Už toľko trvá vojna na území nášho východného suseda - Ukrajiny. S pôvodne Putinom ohlásenej krátkej Špeciálnej vojenskej operácie sa tak stala plnoformátová a nesmierne krvavá vojna, v ktorej Rusko deň čo deň nivočí ukrajinské domovy a zabíja ukrajinských občanov. Koniec tohto najničivejšieho konfliktu na európskom území je pritom stále v nedohľadne. Mierové pokusy z dielne amerického prezidenta Donalda Trumpa - či skôr z dielne jeho proruských vyjednávačov, sú pre Ukrajincov absolútne neprijateľné, no a Rusko o žiadny mier - aspoň taký, ktorý by nebol kapituláciou Ukrajiny, záujem nejaví.Namiesto ukončenia bojov tak pokračujú dennodenné nálety ruských rakiet a dronov na ukrajinské mestá ako i veľmi pomalý - a za cenu brutálnych obetí vykúpený, no i tak vytrvalý postup ruskej armády. Ukrajine pritom dochádzajú vojaci a jej morálku oslabil aj obrovský korupčný škandál, v ktorom figuruje najbližšie okolie samotného prezidenta Zelenského. Takzvaná mindičgate otriasla i odhodlaním európskych donorov, bez ktorých peňazí však Ukrajina nemá šancu prežiť. No a na dvere nám už klope zima, ktorá bude podľa všetkých predpovedí pre našich východných susedov asi najnáročnejšia od začiatku vojny. Ako tento krvavý konflikt skončí a môže skončíť v nejakej dohľadnej dobe? Ako vnímajú dnes vojnu samotní Ukrajinci a to aj tí priamo na frontovej línií? A ako otriasol korupčný škandál Zelenského blízkeho okolia ich morálkou a odhodlaním? No a prečo sa ruská agresia na Ukrajine bytostne týka aj nás, tu na Slovensku?Čas ukáže, ukáže či Ukrajina vyhrá alebo prehrá i to, či Európa - ako ju poznáme, ostane. No ak neostane, lebo ju Rusko napadne, tak potom dospejeme k tomu, že sme nemali právo hovoriť si, že toto je "naše miesto na život." Ak sme neboli ochotní ho brániť a ani platiť tých, ktorí bojujú za nás, tak to znamená, že sme to právo asi nemali, hovorí Tomáš Forró. Témy pre vojnového reportéra, ktorý situáciu na Ukrajine dobre pozná i priamo z vojnových zákopov Tomáša Forróa. Pekný deń a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V momente ak Ukrajina padne, sa môže stať, že proti nám nebude stáť jedna, ale rovno dve najlepšie vycvičené armády na svete: Ruská - a v jej radách aj časť ukrajinskej armády, varuje vojnový reportér Tomáš Forró. Ako vážne to myslíme s tým, že Európa je "našim miestom pre život," pýta sa. 1383 dní alebo 3 roky a vyše 9 mesiacov. Už toľko trvá vojna na území nášho východného suseda - Ukrajiny. S pôvodne Putinom ohlásenej krátkej Špeciálnej vojenskej operácie sa tak stala plnoformátová a nesmierne krvavá vojna, v ktorej Rusko deň čo deň nivočí ukrajinské domovy a zabíja ukrajinských občanov. Koniec tohto najničivejšieho konfliktu na európskom území je pritom stále v nedohľadne. Mierové pokusy z dielne amerického prezidenta Donalda Trumpa - či skôr z dielne jeho proruských vyjednávačov, sú pre Ukrajincov absolútne neprijateľné, no a Rusko o žiadny mier - aspoň taký, ktorý by nebol kapituláciou Ukrajiny, záujem nejaví.Namiesto ukončenia bojov tak pokračujú dennodenné nálety ruských rakiet a dronov na ukrajinské mestá ako i veľmi pomalý - a za cenu brutálnych obetí vykúpený, no i tak vytrvalý postup ruskej armády. Ukrajine pritom dochádzajú vojaci a jej morálku oslabil aj obrovský korupčný škandál, v ktorom figuruje najbližšie okolie samotného prezidenta Zelenského. Takzvaná mindičgate otriasla i odhodlaním európskych donorov, bez ktorých peňazí však Ukrajina nemá šancu prežiť. No a na dvere nám už klope zima, ktorá bude podľa všetkých predpovedí pre našich východných susedov asi najnáročnejšia od začiatku vojny. Ako tento krvavý konflikt skončí a môže skončíť v nejakej dohľadnej dobe? Ako vnímajú dnes vojnu samotní Ukrajinci a to aj tí priamo na frontovej línií? A ako otriasol korupčný škandál Zelenského blízkeho okolia ich morálkou a odhodlaním? No a prečo sa ruská agresia na Ukrajine bytostne týka aj nás, tu na Slovensku?Čas ukáže, ukáže či Ukrajina vyhrá alebo prehrá i to, či Európa - ako ju poznáme, ostane. No ak neostane, lebo ju Rusko napadne, tak potom dospejeme k tomu, že sme nemali právo hovoriť si, že toto je "naše miesto na život." Ak sme neboli ochotní ho brániť a ani platiť tých, ktorí bojujú za nás, tak to znamená, že sme to právo asi nemali, hovorí Tomáš Forró. Témy pre vojnového reportéra, ktorý situáciu na Ukrajine dobre pozná i priamo z vojnových zákopov Tomáša Forróa. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Je to skandál, který zasahuje až do nejvyšších pater vedení válčící Ukrajiny. Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře a pravá ruka Volodymyra Zelenského, podal v pátek rezignaci. Na muže s pověstí takřka všemocného politika dopadlo podezření, že byl členem skupiny, která po léta okrádala ukrajinský stát. Ohrozí odchod blízkého spojence pozici samotného Volodymyra Zelenského?Hostka: Lenka Víchová - ukrajinistka a šéfredaktorka časopisu Ukrajinský žurnálČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Tento díl měl být jako obvykle průlet od české politiky, přes Ukrajinu a zprávičky z Reichu až k AI bublině, ale trochu jsme se "zakecali" právě u Ukrajiny a další témata odložili na příště.Doslova na poslední chvíli jsme si totiž pozvali hosta, respektive zahraničního zpravodaje Adama Syberu, analytika a novináře z ukrajinského média Kyiv Independent , který na Ukrajině dlouhodobě žije.Probrali jsme jak korupční aféru, která zasáhla i nejbližší okolí prezidenta Zelenského, tak i 28 bodový plán, který je v médiích nesprávně označován za mírový. Rusáci si ho totiž doslova napsali sami.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podal demisi a byl odvolán krátce po domovní prohlídce vedené dvěma nezávislými protikorupčními úřady. Listu New York Post řekl, že odchází na frontu, aby nezpůsoboval problémy prezidentu Zelenskému.

Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak podal demisi a byl odvolán krátce po domovní prohlídce vedené dvěma nezávislými protikorupčními úřady. Listu New York Post řekl, že odchází na frontu, aby nezpůsoboval problémy prezidentu Zelenskému.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

Donald Trump chcel Putinovu vojnu na Ukrajine ukončiť do 24 hodín, no vojna trvá už 1371 dní. Trumpov najnovší, pôvodne 28 bodový mierový plán, má po rokovaniach s európskou koalíciou ochotných a Ukrajinou v Ženeve už len 19 bodov. Trump dal pôvodne Zelenskému ultimátum na jeho prijatie, ktoré malo vypršať zajtra. Pre Ukrajinu by to však prakticky znamenalo kapituláciu a pre Európu ohrozenie našej bezpečnosti.Čo všetko mierový plán obsahuje teraz, ako sa k nemu stavia Kyjev a čo naň povie Moskva? Čo pre mier môže urobiť Európa a Slovensko? Je to už reálny plán, ktorý skutočne môže ukončiť krvavú ruskú vojnu?A čo vybavil na summite v Afrike náš premiér? Berie nás Európa vážne po slovách štátneho tajomník ministerstva obrany Melichera, ktorý volá po Ukrajine pod Ruskou kontrolou a premiér na základe mailov medzi jeho poradcom Lajčákom a Epsteinom konšpiruje o páde jeho vlády v roku 2018 a vražde Jána a Martiny?Braňo Závodský sa rozprával s poslancami Národnej rady, predsedom Zahraničného výboru parlamentu za Smer – SD Mariánom Kérym a podpredsedom Zahraničného výboru za hnutie PS Tomášom Valášekom.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Fact-checking býva zvyčajne reaktívny – vyvracia dezinformácie, ktoré sa už šíria. Preto sa k ľuďom často dostáva až ako druhý v poradí. Ako sa však dá s dezinformáciami bojovať ešte predtým, než sa vôbec začnú šíriť? Aj o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou projektu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a analytikom Demagóg.sk Pavlom Valíkom.V úvode Veronika Frankovská priblížila, že na dezinformačnej scéne opäť rezonovali témy zdravia, vakcín a ruskej invázie na Ukrajinu. Najnovšie sa veľa pozornosti sústreďuje na boje o Pokrovsk, odkiaľ sa šíria videá vytvorené umelou inteligenciou, na ktorých sa údajne vzdáva veľký počet ukrajinských vojakov. „Nevieme presne, aká je tam situácia, keďže z oblasti prichádza málo nezávislých informácií. Musíme si však dávať pozor, aby sme nešírili nepravdivé videá vytvorené pomocou AI,“ dodáva Frankovská.Ďalšou veľkou témou je podľa Frankovskej digitálne euro, o ktorom sa v súčasnosti rokuje na európskej pôde. „Ľudia šíria obavy, že v budúcnosti nahradí hotovosť, alebo že hotovosť bude zakázaná, prípadne že niekto bude sledovať ich nákupy či uhlíkovú stopu. V skutočnosti je však digitálne euro len koncept, na základe ktorého by Európska centrálna banka vydávala digitálnu formu peňazí. Na rozdiel od súčasného systému, kde digitálne peniaze vytvárajú najmä komerčné banky, by tak išlo o oficiálnejšiu a nezávislejšiu formu,“ vysvetľuje Frankovská.Samotnou podstatou fact-checkingu je podľa Veroniky Frankovskej sledovanie, aké dezinformácie sa objavujú, a následná reakcia na ne. „Máme množstvo dát a výskumov, ktoré ukazujú, že k ľuďom sa často dostane len tá prvá správa. V kombinácii s tým, že nepravdivé – a najmä negatívne – správy sa šíria rýchlejšie a častejšie, to vedie k tomu, že veľa ľudí zachytí práve tú nepravdivú informáciu, ale už sa k nim neskôr nedostane jej oprava,“ vysvetľuje Frankovská.Dodáva, že čoraz viac sa presadzuje prístup, podľa ktorého je dôležité, aby sa k ľuďom ako prvé dostali pravdivé informácie. „V témach, kde sa očakáva, že sa budú šíriť dezinformácie, by si mali factcheckeri aj oficiálne inštitúcie dať pozor na to, aby v zrozumiteľnej forme komunikovali, aké nepravdivé tvrdenia sa môžu objaviť, ale predovšetkým poskytovali overené informácie, ktoré majú k dispozícii. Tento prístup sa nazýva prebunking,“ uzatvára.V druhej časti diskusie analytik Demagóg.sk Pavol Valík priblížil prebunkingový materiál o údajných nákupoch Volodymyra Zelenského. „Snažili sme sa zistiť, či sa niektoré dezinformácie šíria častejšie alebo s väčšou intenzitou. Jeden z výsledkov nášho výskumu ukázal, že sa naozaj objavujú pravidelne a veľmi často sa opakujú. Najviac sa vracajú v obdobiach, keď sa rozhoduje o pomoci Ukrajine,“ vysvetlil Valík.Valík zdôraznil, že nejde o náhodné dezinformácie, ktoré by boli vypustené bez cieľa, ale o systémovú operáciu, zameranú najmä na európskych a amerických občanov.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Slovenská a Ukrajinská vláda rokovali v Košiciach. Trump telefonoval s Putinom a Zelenský opäť navštívil amerického prezidenta v Bielom Dome. Trump sa má stretnúť s Putinom v Budapešti. Koniec ruskej vojny je však stále v nedohľadne.Aký balík pomoci chystá Bratislava pre Kyjev a čo dohodli premiéri našich krajín na rokovaniach v Košiciach? O čom telefonoval Trump s Putinom a ako dopadla jeho ďalšia schôdzka so Zelenským v Bielom dome? Budeme už konečne bližšie ku koncu vojny? Čo sa očakáva od schôdzky Trumpa s Putinom v Budapešti?Na Blízkom východe medzitým Donald Trump dohodol krehký mierový plán medzi Izraelom a Hamasom na ukončení vojny v pásme Gazy. Aká je realita Trumpovej mierovej dohody medzi Izraelom a Hamasom o konci vojny v Gaze? Je skutočne reálna, alebo ju teroristi s Hamasu opäť nedodržia? Čo znamenajú Izraelské útoky v Rafahu, ktoré boli reakciou na útok Hamasu?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

Nemohla schůzka prezidenta Zelenského v Bílém domě přinést více konkrétních výsledků? A co může být na stole, až se Trump v dohledné době setká s Vladimirem Putinem? „Vracení území, které jste za cenu mnoha obětí obhájil, je těžko přijatelné; té obranné či válečné čáře každý rozumí, ta se mění silou, ne jednáním. Myslím si, že to je za Američany asi cesta, kterou se budou snažit jít,“ domnívá se Jakub Landovský, bývalý náměstek ministra obrany i velvyslanec při NATO.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policajtov nechcú pustiť na dnešný protest pred NR SR. Trump ohlásil mierovú dohodu pre Blízky východ. USA dali Zelenskému voľnú ruku.

Slovensko protestovalo proti Ficovej vláde. Ficov Smer sa ocitne v úplnej izolácii. Trump sa stretne so Zelenským a žiada, aby sme prestali kupovať ruskú ropu. Zomrel Robert Redford.

Naša vláda stále odsúva predstavenie ďalšej multimiliardovej konsolidácie, ktorá sa dotkne každého občana naše krajiny. Predseda vlády má ale inú prácu. Tentokrát oslavuje s diktátormi v Číne. Je tam ako jediný z lídrov krajín Európskej únie a NATO. On sám. A okolo neho Putin, Lukašenko či Kim Čong-un. Opozícia hovorí o vlastizrade. A že si premiér vybral Putina a nie Slovensko. Z Putina je sklamaný aj americký prezident Trump, nemecký kancelár Merz ho rovno nazval vojnovým zločincom.Čo to celé znamená pre Slovensko a čo na to občania, ktorí v prieskumoch stále vyjadrujú odhodlanie zostať v únii aj v NATO? A čo na to hovorí opozícia? Európa zvažuje rozmiestnenie mierových síl na Ukrajine, slovenská vláda je proti, slovenská opozícia s ňou v tomto donedávna súhlasila, zmenilo sa niečo? A a, ak najväčšou záťažou na naše výdavky sú napríklad trináste dôchodky, výdavky na obranu či vládne dotácie na ceny energií pre domácnosti?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom hnutia Progresívne Slovensko a poslancom parlamentu Michalom Šimečkom.

Rusko zatiaľ mier nezaujíma. Aj počas mierových rokovaní Rusko a samitu Trumpa s Putinom Rusi útočia na Ukrajinu. Výsledok. Ďalšie desiatky mŕtvych civilistov vrátane detí, domy v ruinách. Raketový útok poškodil aj veľvyslanectvo Európskej únie v Kyjeve. Aký efekt mal teda americko-ruský samit na Aljaške, okrem toho že sa Putin previezol v americkej prezidentskej limuzíne na americkej vojenskej základni? Uskutoční sa vôbec sľubované rokovanie Putina so Zelenským? A čo na to Európska únia? Budú pokračovať ďalšie kolá sankcií? Ako by mohli vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, vrátane rozmiestnenia vojakov? A prečo Slovenská diplomacia mlčí, je už Slovensko na strane Ruska? Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine, našou diplomatkou Katarínou Mathernovou.

1. Najprv s Putinom, potom so Zelenským 2. Aké tetovanie, taký syn 3. Ficov klan utrpel ďalšiu porážku

V tomto díle uslyšíte o Velkém Vlastenenckém Výletu, o skvělé analýze dezinfa od Voxpotu, vrátíme se k jedné z nejúspěšnějších vlivových operací Ruska na našem území, ale samozřejmě nemůžeme pominout ani schůzku Trumpa, Zelenského a dalších evropských leaderů, ve zprávičkách z Reichu se podíváme na audiozáznam výslechu Ghislaine Maxwell, a nebo na to, proč Trump nasazuje Národní Gardu do ulic Washingtonu. Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Je zajisté dobře, že Spojené státy budou konečně napřímo jednat s Ruskem o ukončení ukrajinského konfliktu. Problém je ale v tom, že se aljašská schůzka mezi prezidenty Trumpem a Putinem uskuteční pravděpodobně bez přítomnosti ukrajinského Volodymyra Zelenského. Bude to tedy klasické: „O nás bez nás“. A zatímco Zelenského účast je v tuto chvíli nadále ještě jaksi přetřásána, ta evropská se zdá být předem vyloučena.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion