Podcasts about tlak

Stíhačky NATO v noci na dnešek sestřelily nad Litvou dron, který pravděpodobně přiletěl z Běloruska. V neděli pouhé dva kilometry od polských hranic ruský dron zasáhl vlak jedoucí z Kyjeva do Varšavy. Chystá Rusko vojenskou akci, kterou by prověřilo připravenost a jednotu států NATO? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá Jan Lipavský, poslanec sněmovního zahraničního výboru a bývalý ministr zahraničí.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evě Karlíkové vyšla v červnu nová kniha Obušky a chačapuri: Zápisky z Gruzie, v níž přibližuje současnou Gruzii, její politiku i společnost. Země pod Kavkazem ji přitom fascinuje už od studentských let. Na FSV UK prošla hned třemi instituty – studovala na Institutu politologických studií, Institutu mezinárodních studií a Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, kde dnes pokračuje v doktorském studiu. Oblast Kavkazu přitom zůstává středobodem jejího profesního i akademického zájmu.V čem se dnešní Gruzie přibližuje Rusku? Podobá se v něčem i Česku? A co ji na zemích Kavkazu přitahuje už od studentských let? Dozvíte se v podcastu.

Pomocí speciálního ablačního katétru ve tvaru spirálky přeruší nervy zásobující ledviny a sníží tak pacientovi krevní tlak. Takový je ve stručnosti princip miniinvazivního zákroku, který jako první v Česku začali provádět lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava. Novou metodu zatím využili u prvních pěti pacientů. Byli jsme přímo na sále.

Profesorka Jitka Mlíková Seidlerová patří mezi přední české odborníky na vysoký krevní tlak. „Čím dál víc vidíme i osmnáctileté nebo dvacetileté pacienty. To jsme dřív nevídali,“ upozorňuje. Proč se vysoký tlak objevuje u stále mladších lidí? Jakou roli hrají stres, obezita, pohyb nebo jídelníček? A kolik soli už je příliš?

00:00 témata Magazínu Experiment00:27 Festival vědy a techniky v Brně02:50 výroba očních kapek bez testování na zvířatech06:16 syndrom suchého oka09:52 nová metoda léčení vysokého krevního tlaku13:36 rozhovor se Zdeňkem Ramíkem z Centra hypertenze FN Ostrava17:23 proměna průmyslu a dopady na společnost

Tři šampionáty za sebou, tři medaile. Trenér Dušan Andrašovský vyhlíží s hokejovými juniorkami lednové mistrovství světa v Ostravě. Tlak i očekávání fanoušků na domácím ledě bude vysoký.

Hokejové leto prinieslo na slovenskú scénu viacero trénerských zmien, no tá pod Zoborom pútala azda najväčšiu pozornosť. V najnovšej epizóde obľúbeného podcastu Góly z bufetu si za mikrofón k moderátorskej dvojici Marek Marušiak a Tomáš Prokop sadol Erik Čaládi, aby poodhalil zákulisie svojho príchodu na lavičku úradujúceho majstra z Nitry.Diváci sa dozvedia, aké náročné je prebrať tím, ktorý len pred pár mesiacmi oslavoval zisk majstrovskej trofeje. Erik Čaládi hovorí o známom športovom klišé, že vyhrať titul je ťažké, no obhájiť ho je ešte náročnejšie. Práve to vníma ako svoju najväčšiu výzvu. Nájsť spôsob, ako motivovať hráčov, ktorí už dosiahli vrchol, a posunúť ich herný prejav ešte o úroveň vyššie, keďže latka je nastavená mimoriadne vysoko.Rozhovor sa rýchlo preklopí k špecifickému tlaku, ktorý so sebou prináša pôsobenie v rodnom meste s mimoriadne náročnou a zanietenou fanúšikovskou základňou. Mladý kouč detailne opisuje, ako sa naučil filtrovať vonkajšie vplyvy a prečo sa už vyhýba čítaniu komentárov na internete: „Mal som ‚vysokú školu‘ v Nových Zámkoch a odvtedy si myslím, že som voči sociálnym sieťam oceľový. Sústredím sa len na seba a na to, čo môžem kontrolovať.“V diskusii vysvetľuje tiež svoje trénerské metódy a to, ako si buduje rešpekt v kabíne, v ktorej sedia aj starší a skúsenejší hráči, ako napr. veterán Branislav Mezei. Viac než na autoritu z pozície sily vsádza na vzájomnú dôveru, ktorá sa buduje postupne. Detailne rozoberá aj svoj náročný odchod z Michaloviec, kde mal s vedením rozpracovanú dlhodobú víziu, fungujúci systém a s tímom budoval silnú partiu.Hoci to bolo pre neho jedno z najťažších kariérnych rozhodnutí, vábeniu materského klubu a obrovskej profesionálnej výzve nakoniec neodolal, pričom vníma, že ho práve takto náročné kroky formujú. „Vybral by som si ľahšiu cestu, keby som zostal, ale práve tento diskomfort a ťažšie situácie sú presne tým, čo človeka najviac posúva vpred,“ zdôraznil nový nitriansky kormidelník.V najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk rozobrali spolu s moderátormi aj zloženie aktuálneho nitrianskeho kádra a blížiace sa zápasy hokejovej Ligy majstrov. Erik Čaládi poodhalí, ako sa tím vyrovnáva so stratou kľúčových ofenzívnych ťahúňov, akými boli Samuel Buček či Sebastián Čederle, a prečo sa klub rozhodol ísť do ťažkej európskej konfrontácie s dvojicou mladých brankárov namiesto nákupu drahého legionára. Fanúšikov zároveň ubezpečuje, že Nitra chce naďalej predvádzať atraktívny ofenzívny hokej, ktorý bude ľudí na tribúnach baviť, aj keď občas bude treba pridať viac čiernej roboty v defenzíve.Na záver nebude chýbať ani tradičná rubrika rýchlych otázok, v ktorej na povrch vyplávajú ďalšie pútavé zistenia z jeho života. Zistíte, prečo je podľa neho nemožné porovnávať náročnosť učenia sa maďarčiny a francúzštiny, či by si radšej vybral výbeh na Zobor alebo zjazd na bicykli bez bŕzd a po ktorom legendárnom hokejistovi by sa mal o polstoročie volať nitriansky hokejový štadión.

Hokejové leto prinieslo na slovenskú scénu viacero trénerských zmien, no tá pod Zoborom pútala azda najväčšiu pozornosť. V najnovšej epizóde obľúbeného podcastu Góly z bufetu si za mikrofón k moderátorskej dvojici Marek Marušiak a Tomáš Prokop sadol Erik Čaládi, aby poodhalil zákulisie svojho príchodu na lavičku úradujúceho majstra z Nitry.Diváci sa dozvedia, aké náročné je prebrať tím, ktorý len pred pár mesiacmi oslavoval zisk majstrovskej trofeje. Erik Čaládi hovorí o známom športovom klišé, že vyhrať titul je ťažké, no obhájiť ho je ešte náročnejšie. Práve to vníma ako svoju najväčšiu výzvu. Nájsť spôsob, ako motivovať hráčov, ktorí už dosiahli vrchol, a posunúť ich herný prejav ešte o úroveň vyššie, keďže latka je nastavená mimoriadne vysoko.Rozhovor sa rýchlo preklopí k špecifickému tlaku, ktorý so sebou prináša pôsobenie v rodnom meste s mimoriadne náročnou a zanietenou fanúšikovskou základňou. Mladý kouč detailne opisuje, ako sa naučil filtrovať vonkajšie vplyvy a prečo sa už vyhýba čítaniu komentárov na internete: „Mal som ‚vysokú školu‘ v Nových Zámkoch a odvtedy si myslím, že som voči sociálnym sieťam oceľový. Sústredím sa len na seba a na to, čo môžem kontrolovať.“V diskusii vysvetľuje tiež svoje trénerské metódy a to, ako si buduje rešpekt v kabíne, v ktorej sedia aj starší a skúsenejší hráči, ako napr. veterán Branislav Mezei. Viac než na autoritu z pozície sily vsádza na vzájomnú dôveru, ktorá sa buduje postupne. Detailne rozoberá aj svoj náročný odchod z Michaloviec, kde mal s vedením rozpracovanú dlhodobú víziu, fungujúci systém a s tímom budoval silnú partiu.Hoci to bolo pre neho jedno z najťažších kariérnych rozhodnutí, vábeniu materského klubu a obrovskej profesionálnej výzve nakoniec neodolal, pričom vníma, že ho práve takto náročné kroky formujú. „Vybral by som si ľahšiu cestu, keby som zostal, ale práve tento diskomfort a ťažšie situácie sú presne tým, čo človeka najviac posúva vpred,“ zdôraznil nový nitriansky kormidelník.V najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk rozobrali spolu s moderátormi aj zloženie aktuálneho nitrianskeho kádra a blížiace sa zápasy hokejovej Ligy majstrov. Erik Čaládi poodhalí, ako sa tím vyrovnáva so stratou kľúčových ofenzívnych ťahúňov, akými boli Samuel Buček či Sebastián Čederle, a prečo sa klub rozhodol ísť do ťažkej európskej konfrontácie s dvojicou mladých brankárov namiesto nákupu drahého legionára. Fanúšikov zároveň ubezpečuje, že Nitra chce naďalej predvádzať atraktívny ofenzívny hokej, ktorý bude ľudí na tribúnach baviť, aj keď občas bude treba pridať viac čiernej roboty v defenzíve.Na záver nebude chýbať ani tradičná rubrika rýchlych otázok, v ktorej na povrch vyplávajú ďalšie pútavé zistenia z jeho života. Zistíte, prečo je podľa neho nemožné porovnávať náročnosť učenia sa maďarčiny a francúzštiny, či by si radšej vybral výbeh na Zobor alebo zjazd na bicykli bez bŕzd a po ktorom legendárnom hokejistovi by sa mal o polstoročie volať nitriansky hokejový štadión.

Návrat do akce je za dveřmi a my odstartujeme naši sérii týmových preview! V prvním z nich si posvítíme na konferenci AFC, která je opět nabitá k prasknutí a nabízí obrovské množství otazníků. Kdo drží trumfy v rukou, kdo má našlápnuto k nečekanému průlomovému roku a kde naopak hrozí pořádný sešup dolů?V dnešním dílu NFL.cz Studia si probereme všech čtyři divize od severu k jihu, zhodnotíme letní změny v kádrech a podíváme se na to, jakým směrem se jednotlivé franšízy vydávají. Začínáme jako vždy ve středu 19.8. od 17:45.

1. Premiér čistí cestu jadrovej elektrárni, viac ako na cene mu záleží na rýchlosti 2. Fanúšikovia Ruska, pozrite sa, čo podporujete

Týždenné spravodajstvo z finančných trhov.Napätie okolo Hormúzskeho prielivu neohrozuje len dodávky ropy a plynu, ale cez rast cien síry a hnojív môže výrazne zasiahnuť aj globálne poľnohospodárstvo a ceny potravín. Ak sa nedostatok kľúčových vstupov spojí so silným El Niñom, jedným z hlavných investičných príbehov roka 2027 nemusia byť energie, ale poľnohospodárske komodity. Téme sa vo svojom týždňovom komentári z finančných trhov podrobnejšie venuje Adam Záhorský...IAD TALKS, týždenník, IAD Investments,správ. spol., a.s., Malý trh 2/A, 811 08 Bratislava, IČO: 17 330 254, dátum vydania: 17.8.2026, 40/2026, EV 139/23/EPP..*UPOZORNENIE. Tento materiál je marketingovým oznámením. Kompletné znenie upozornenia nájdete na stránke www.iad.sk/marketingoveoznamenia

Tlak větší než kdy dříve přináší dětem aktuální doba. Jak zvládat stres, nejistotu a strach z neúspěchu? Tímto tématem se ve své nejnovější knize zabývá mentální kouč Jan Mühlfeit. Spolu s lektorkou Kateřinou Krůtovou vytvořili průvodce mentální odolností dětí a díky moderním poznatkům neurovědy ukazují, jak v náročných situacích obstát.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diskuze vznikla v rámci Meltingpot forum na Colours of Ostrava. Děkujeme za příležitost.Žijeme v době, kdy algoritmy přesně vědí, jak útočit na naše nejzákladnější pudy. Lov na levný dopamin, polarizace společnosti a plíživá toxicita sítí už nejsou jen abstraktní hrozbou, ale každodenní realitou.Hostem nové epizody je Josef Holý. Probrali jsme kognitivní bezpečnost, teorie mrtvého internetu, digitální manipulaci i to, co pro sebe můžeme udělat jako jednotlivci. Jak si udržet vlastní myšlení ve světě nastaveném na kradení pozornosti? Pusťte si celý rozhovor!Minutáž:00:00 Úvod01:41 Sociální sítě jako odraz našich pudů05:31 Gamifikace a kradení pozornosti07:49 Tlak na naši kognici: Žijeme v bezprecedentní době?11:38 Ztrácíme kontrolu nad algoritmy?15:07 Plíživá toxicita sítí a levný dopamin19:21 Co můžeme dělat pro lepší kognitivní bezpečnost22:37 Emoční manipulace a útěk do králičích nor26:15 Externí flow: Jak nás algoritmy uvězní30:16 Digitální demokracie a hledání systémového řešení32:10 Zákaz mobilů ve školách a monetizace dětí38:14 Polarizace společnosti a informační bubliny42:40 Co pro sebe mohu udělat jako jedinec?45:53 Experiment krysího ráje a budování reálných koníčků50:08 Teorie mrtvého internetu a ztráta vlastního myšlení55:08 AI a jazykové modely jako nový level manipulace

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se nám druhá strana při vyjednávání zdá iracionální, pravděpodobně jsme ještě nepochopili její racionalitu,“ říká vyjednavač Adam Dolník. Dřív působil jako akademik, pracoval pro OSN a učil vyjednávací týmy po celém světě, později se dostal přímo ke krizovému vyjednávání. Odvaha je podle něj základní předpoklad práce ve stresu, kde „jde o hodně a kdy jde vlastně o život“, ale sama nestačí. Klíčové je ustát tlak, nenechat se řídit emocemi a vědět, co je skutečný cíl. Dolník popisuje, že cílem vyjednavače není „přijít a potrestat viníky“, ale dostat rukojmího zpátky k rodině. Únos podle něj často není sofistikovaná operace, ale náhodný a brutální byznys: gangy chtějí někoho „rychle vyždímat“ a chytit dalšího. Přesto se ani v takové situaci nesmí ustupovat ve chvíli, kdy druhá strana tlačí a vyhrožuje. „Slow is smooth and smooth is fast,“ říká Dolník. Když se chce člověk někam dostat rychle, musí jít pomalu. Stejné principy podle něj platí i mimo únosy. „Tlak způsobuje protitlak,“ říká. Dobrý vyjednavač proto nejde automaticky do protiútoku, i když by to přineslo dobrý pocit. „Když už máte na jazyku nějakou větu a cítíte, jak to bude dobrý pocit vypustit ven, tak buďte zticha,“ vysvětluje. Právě takové věty podle něj často slouží spíš egu než cíli, kterého chceme dosáhnout. Důležité je i rozlišovat empatii a sympatii. „Empatie a sympatie jsou dvě naprosto rozdílné věci,“ říká Dolník. Pochopit logiku Al-Káidy, únosce, politického protivníka nebo člověka v extrémních emocích podle něj neznamená souhlasit. Znamená to získat vliv. „Když uslyší svůj úhel pohledu a svůj příběh z mých úst, ví, že chápu,“ popisuje moment, kdy se otevírá prostor pro skutečné ovlivnění. Řeč je i o dětech, rodičovství, manipulaci a politických debatách. Děti se podle Dolníka velmi rychle naučí, jak tlačit na ta správná tlačítka, zatímco v politických debatách se často nenaslouchá kvůli pochopení, ale kvůli útoku. Tomu říká „kombativní naslouchání“ - posloucháme hlavně proto, abychom našli něco, co se dá použít proti druhému. Kdy je ovlivňování ještě fér a kdy už jde o manipulaci? Proč emoce vždycky snižují racionalitu? Dá se s teroristou mluvit bez souhlasu, ale s pochopením? Proč může rychlé ustupování v krizi rukojmímu uškodit? A co by se změnilo v politice, rodičovství, byznysu i partnerských konfliktech, kdybychom místo smečování dokázali opravdu poslouchat? Poslechněte si celý rozhovor.

„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pro Mexiko znamenalo spolupořádání fotbalového šampionátu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pro Mexiko znamenalo spolupořádání fotbalového šampionátu?

Learn English useful for talking about cosy meals and winter comfort food. Practise everyday phrases for describing cravings, warm meals, and food that makes you feel comfortable in cold weather. - Khuasak a tlak caan, khua kih lio caan ah ei khawh mi le ei ah a thaw khun mi ti-rawl he a pehtlai mi chim le rel kan duh tikah kan hman khawh mi biafang le biatlang pawl kan cawng ti hna lai.Keep practising the phrases from this episode and test what you've learned with our quiz here. - Keep practising the phrases from this episode and test what you've learned with our quiz here.

Vykořisťování Filipínek na Ostravsku? Případy vydírání a nátlaku? Zajímá se o to ministerstvo sociálních věcí. Co se dělo v síti nehtových studií? Poví Martin Štorkán z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vykořisťování Filipínek na Ostravsku? Případy vydírání a nátlaku? Zajímá se o to ministerstvo sociálních věcí. Co se dělo v síti nehtových studií? Poví Martin Štorkán z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím být sám se sebou, a skrz hudbu je to jediný moment, kdy to zvládnu,“ říká herec, muzikant a student režie Tomas Sean Pšenička. Je mu 21 let, má za sebou filmy, seriály, vlastní album, práci na desce Marie April oceněné Andělem, čeká ho StarDance i muzikál Klan Baťa, ale sám říká, že nejvíc hrdý je na režii. „Byl to takový můj největší sen od patnácti,“ říká a vrací se k Amerikánce Viktora Tauše, kde poprvé viděl, že by jednou chtěl být na místě člověka, který může dělat svoje věci. Hudba je pro něj intimnější než herectví a otevřenost nebere jako pózu. Naopak říká, že mu bylo nepříjemné hrát v prvních rozhovorech na „bezproblémového a milého člověka“. „Já se tak strašně často stydím,“ přiznává a na rovinu mluví i o herectví. Už kdysi o sobě totiž řekl, že je údajně „fakt špatný herec“. Ve skutečnosti tím podle ale myslí, že věci neumí jen „zahrát“, ale musí si je fyzicky vytvořit. Když má být udýchaný, běhá před akcí na místě, když má přijít vztek nebo pláč, chodí do kruhu a vytváří v těle „přetlak“. Velkou výzvou pro něj bude StarDance, kde ho stresuje srovnávání s předchozími mladými vítězi. „Nejsem Oskar Hes,“ říká, ale zároveň přiznává, že vyhrát by chtěl. „Ten, kdo říká, že ne, tak samozřejmě lže,“ dodává. Důležité pro něj ale je hlavně to, aby na sebe zpětně nebyl naštvaný, že něco podcenil. V rozhovoru mluví i o připravovaném filmu Rychlý prachy s Adamem Sedlákem, který podle něj otevírá téma toxické maskulinity. „Je to pro mě silné téma v momentě, kdy vidím moje vrstevníky adorovat lidi jako Nick Fuentes nebo Andrew Tate,“ říká. Vzpomíná, jak na konzervatoři slyšel sedmnáctileté kluky mluvit o Tateovi jako o lídrovi a o tom, „že musí být minimálně čtyři holky naráz“. „Je to vlastně strašný,“ říká k tomu. Sám ale odmítá vystupovat jako vzor. Přesto připouští, že citlivost a otevřenost považuje za důležité. Mluví i o politice a atmosféře kolem České televize, kterou při návštěvách kvůli StarDance vnímá jako zvláštní a smutnou. A když dojde na režii, připouští, že je to úplně jiný typ stresu než herectví, protože u ní jde všechno za režisérem. „Když to bude blbý, tak za to může on,“ říká. Jak se vyrovnává s očekáváním, že bude další mladou hvězdou StarDance? Proč ho děsí manosféra a co podle něj dělá s kluky jeho generace? A proč se bojí, že jeho jméno Tomas Sean Pšenička může působit jako póza, i když se tak opravdu jmenuje? Pusťte si celý rozhovor.

O bezpečnosti se jedná i koncem tohoto týdne, který přinesl například memorandum mezi Spojenými státy a Íránem, taky setkání zástupců NATO, setkání představitelů zemí EU. I tento týden ukrajinské drony zasáhly cíle v Moskvě. Jak je možné, že se Ukrajincům daří poškodit například tamní rafinerii? „Útoky sílí. Ukrajina posílila stran svých prostředků vzdušného boje s delším dosahem. To je velmi pozitivní zpráva,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků? Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků?Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Športový fanúšik vidí na obrazovke predovšetkým výkony hráčov, no za každým veľkým prenosom sa skrýva obrovský boj o vysielacie práva, tvrdé vyjednávania a miliónové investície. O to viac fascinuje pohľad do zákulisia televízneho biznisu, ktorý určuje, čo a kde budeme v nasledujúcich rokoch sledovať. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! prijal pozvanie šéf televízie JOJ Šport Roman Neuschl.V otvorenom a mimoriadne pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil fungovanie trhu so športovými právami, pozadie získania historickej licencie na futbalové MS, ale aj dlhodobú stratégiu a budovanie športovej televízie od samotných základov.Získať vysielacie práva na najsledovanejší športový turnaj planéty nie je vôbec jednoduché a predchádzajú tomu mimoriadne náročné tendre. Roman Neuschl v diskusii neskrýval, že moderný televízny trh sa po pandémii zásadne zmenil a s ním aj prístup k nákupu prémiového obsahu. Sledovanie zápasov sa pre neho samotného už dávno spája s hlbšou analýzou, nielen s čistou fanúšikovskou vášňou.„Odkedy riadim JOJ Šport, tak hovorím, že nechodím sa pozerať na šport, ale chodím ho vnímať, aby som vedel, čo sa deje. Veľa športových prenosov pozerám tak, že mám otvorený Excel,“ opísal s úsmevom svoj pohľad na vec.Zároveň veľmi detailne zhodnotil obrovský logistický aj finančný skok, ktorý so sebou prinášajú tohtoročné majstrovstvá sveta v zámorí. Turnaj s rozšíreným počtom tímov a masívnou porciou 104 zápasov v rôznych časových pásmach je pre televíziu extrémnou výzvou. Preto prišlo k logickému kroku a strategickému spojeniu s verejnoprávnym vysielateľom, vďaka čomu slovenský divák nepríde o jediný duel.Vo podcaste nechýbalo ani rozprávanie o tom, prečo do podobných projektov nevstupujú len z krátkodobého hľadiska, ale s víziou presahujúcou aktuálne desaťročie. Televízia cielene získava práva na mládežnícke kategórie a menšie podujatia, aby postupne pomáhala vychovávať novú generáciu športovcov, ktorí by o pár rokov mohli žiariť na svetovej scéne.„Pokiaľ by sme to dnes robili tak, ako sa to robievalo v minulosti, že si kúpime iba to, kde sú Slováci, na tom vyťažíme ‚ryžu' a potom nám je jedno, ako to bude fungovať ďalej, tak by sme sa dostali do toho, že vytvoríme ďalšiu dieru,“ zhrnul šéf JOJ Športu ústrednú filozofiu ich dlhodobého televízneho projektu.Reč prišla aj na konkrétne tváre, ktoré budú počas turnaja dotvárať televízny zážitok v pozícii expertov. Šéf športovej stanice prezradil, že do štúdií si sadnú zvučné mená ako Marek Hamšík, Martin Škrtel či Juraj Kucka. Cieľom je priniesť divákom odborné postrehy priamo zvnútra kabíny a od ľudí, ktorí sú s moderným futbalom neustále v úzkom a každodennom kontakte.Roman Neuschl v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, ako veľmi by pomohlo, keby na turnaj postúpila slovenská reprezentácia, prečo by sa podľa neho mohlo zrodiť na aktuálnych MS množstvo nečakaných prekvapení a prečo si pri spomienke na majstrovstvá sveta aj tí najväčší televízni profíci takmer ihneď spomenú na speváčku Shakiru.

Pondělní tiskové konference po zasedání české vlády se přeměňují v nevyhlášenou válku Andreje Babiše proti některým médiím. Změnu formátu většina šéfredaktorů nepostřehla a stále tam posílá novináře, pro něž je obtížné pohotově na tyto výpady reagovat. Nechápou, že už se nehraje klasický fotbal, ale spíš ragby nebo MMA.Tiskovky po zasedání vlády nejsou laskavostí ze strany premiéra a ministrů, ale jde o prvek veřejné kontroly. Nicméně premiérovy útoky a submisivní postoje části novinářů předefinovávají pravidla celé profese. Babiš tím současně podkopává legitimitu médií. Důvodem mimo jiné je, že ze současné politické opozice nejde strach, a premiér jako patentovaný populista potřebuje obraz silného nepřítele, vůči němuž se může vymezit.Našel si ho v médiích. To, co byl dříve Rakušan nebo Fiala, jsou dnes například média z vydavatelství Seznam. Tento tlak vyvolává i protitlak. Když neexistuje účinná kontrola moci a opozice si zrovna vybírá slabší období, musí média silněji hájit veřejný zájem.Dnes se čeští novináři nacházejí na rozcestí. Buď zvolí postoj, kdy budou kontrolovat moc, nebo se rozhodnou pro kooperativní model s vládními politiky.

Host: prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Tlak na ponechávání dětí v biologických rodinách neexistuje,“ říká ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Jan Louška. Investigativní podcast Ve stínu se vrací k případu, který otevřel debatu o ochraně ohrožených dětí. Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

„Tlak na ponechávání dětí v biologických rodinách neexistuje,“ říká ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Jan Louška. Investigativní podcast Ve stínu se vrací k případu, který otevřel debatu o ochraně ohrožených dětí. Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

Je málo cestopisných, cestovatelských témat, kde mám pocit, že dává velký smysl, pobavit se o nich. Jedno přináším dnes!Už několik let se hovoří o napětí mezi Čínou a Spojenými státy v souvislosti s ostrovem Taiwan. Přitom opravdu málo lidí tuší, kde ten ostrov je, jak vypadá, jak se tam žije. Jen málo lidí tuší, jaký má Taiwan vztah ke Spojeným státům anebo k Číně. O co v tomto potenciálním sporu doopravdy jde? Hledal jsem někoho, kdo na Taiwan jezdí, kdo jej zná, ale přitom tam pracuje, zná místní lidi i historii.Moc si vážím toho, že na dané téma kývnul pan Ondřej Dostál, který je velkou osobností mezinárodního akademického života - a tentokrát přišel povídat vlastně jako cestovatel, jako pracovník, který zná realitu na Taiwanu i u nás. O to zajímavější to bylo setkání, o to zajímavější povídání. Možná Taiwan znáte, já tolik ne a moc jsem si doplnil mozaiku mého pohledu na svět o pohled Ondřeje Dostála.To je pro dnešek vše. Srdečně vás zvu na můj kanál http://herohero.co/petrhorky, kde najdete více než dvojnásobnou délku rozhovoru s Ondřejem a navíc bonusové video, ve kterém Vám Ondřej poradí, co neminout při návštěvě Taiwanu. Přeji vám dobré cesty, ať už míří kamkoli!00:00 První dojmy z Tchaj-wanu.07:11 Z čeho se skládá tchajwanská identita.14:32 Náboženská tolerance a smysl pro kolektivismus.23:14 Rodina, výchova dětí a drsný tlak na vzdělání.Support the show

Český vzdělávací systém má velké rezervy v rozvoji socioemočních dovedností, hodnot a postojů. Takzvané měkké dovednosti jsou přitom pro budoucí život natolik významné, že by jejich rozvoj měly podle odborníků podporovat vlády i vzdělávací instituce. „Pro učitele je mnohem důležitější vytvořit prostor, kde mohou znovu zažít možnost sdílení,“ říká v Leonardu Plus Eva Čechová z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Majstrovský titul, enormný tlak a sezóna, v ktorej sa z očakávaní stala realita. Hosťom podcastu Góly z bufetu bol tréner Andrej Kmeč, ktorý v uplynulom ročníku doviedol Nitru k zisku majstrovského titulu. Moderátori Marek Marušiak a Tomáš Prokop s ním rozobrali cestu za titulom, psychológiu favorita aj zákulisie finálovej série, ktorá sa zapísala do dejín. Rozhovor vznikol ešte pred koncom angažmánu Andreja Kmeča v Nitre.Nitrania vstupovali do sezóny s nálepkou hlavného kandidáta na titul, čo so sebou prinieslo úplne iný druh tlaku. Stabilizovaný káder, vysoké ambície a očakávania okolia si vyžadovali dôslednú prácu nielen po hernej, ale najmä po mentálnej stránke. Andrej Kmeč v rozhovore vysvetľuje, že práve zvládanie tlaku bolo jednou z najväčších výziev ročníka, keďže súperi sa na Nitru pripravovali ako na tím, ktorý treba zdolať za každú cenu.Vyraďovacia časť sezóny tento fakt len potvrdila. Náročná séria s Michalovcami preverila vnútornú odolnosť mužstva. Finále proti Slovanu Bratislava zas prinieslo dramatický hokej plný zlomových momentov. Rozhodnutie v predĺžení siedmeho zápasu bolo vyústením dlhodobého procesu, v ktorom hrala dôležitú úlohu disciplína a trpezlivosť.„Play-off je čarovné. Človek nikdy nevie, aký príbeh napíše. Pokiaľ nie je odpískaný štvrtý víťazný zápas, tak stále žije a môže sa stať čokoľvek,“ zdôraznil slovenský tréner, pričom za kľúč k úspechu označil vyrovnanosť celej nitrianskej zostavy. Témou preto bola aj práca s brankármi. Rotácia nebola otázkou náhody, ale systémového prístupu, ktorým si Nitra udržiavala vysokú úroveň konkurencie počas celej sezóny.Andrej Kmeč sa dotkol aj mediálneho tlaku a emócií, ktoré sprevádzali najmä finálové zápasy, keď sú reakcie po prehrách často ostrejšie a menej racionálne. Aj to však podľa neho patrí k realite boja o titul. „Niekedy tam je frustrácia. Človek nie je úplne tak otvorený ako napríklad teraz, že som úplne v pokoji,“ vysvetlil úprimne.Treba dodať, že v čase nahrávania podcastu ešte nebolo známe, že po vypršaní zmluvy sa cesty Andreja Kmeča a HK Nitra rozídu. Pútavý rozhovor v podcaste Góly z bufetu sa tak nesie výlučne v duchu hodnotenia majstrovskej sezóny a procesu, ktorý viedol k zisku druhého titulu v rade v rodnom meste trénera.Najnovšia epizóda podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk tak ponúka autentický pohľad do zákulisia šampióna, odhaľuje detaily trénerovej práce a pripomína, aké tenké sú hranice medzi očakávaním, tlakom a úspechom na najvyššej úrovni slovenského hokeja.

Umiestnenie amerických serverov v Európe je len falošný pocit bezpečia. Neslávne známy zákon Cloud Act jasne hovorí: Ak ste americká firma, musíte vydať dáta vašej vláde, bez ohľadu na to, v ktorej časti sveta sa fyzicky nachádzajú. Európa si preto konečne začína uvedomovať obrovské riziko, ktoré prináša masívne spoliehanie sa na služby od gigantov ako Amazon, Google či Microsoft.Už to dávno nie sú len teoretické hrozby. Tlak na Dánsko ohľadom anexie Grónska či tvrdé digitálne odstrihnutie Medzinárodného trestného súdu OSN ukázali, ako rýchlo môže Európa prísť o svoju infraštruktúru, ak nevlastní jej zdrojový kód. Liekom na túto závislosť majú byť „suverénne cloudy“ a masívny prechod na open-source riešenia. O tom, prečo je aj na Slovensku potrebné budovať vlastnú digitálnu nezávislosť a ako sa reťazec Lidl stal poskytovateľom cloudu, sa v podcaste SHARE rozpráva Maroš Žofčin s riaditeľom spoločnosti dNation Martinom Pilkom.Podcast vznikol v spolupráci so spoločnosťou dNation.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste sa dozviete aj o týchto témach:Prečo fyzické umiestnenie servera v EÚ nestačí a ako funguje sporný zákon Cloud Act.Ako v priebehu 24 hodín úplne zmizla z internetu celá digitálna identita Medzinárodného trestného súdu.Prečo je otvorený zdrojový kód kľúčom k tomu, aby ste neboli rukojemníkom poskytovateľa licencií.Ako nástroje ako Nextcloud dokážu plnohodnotne nahradiť obľúbený Office 365 či Google Disk.Ako si známy európsky supermarket vybudoval cloud pre e-shop a dnes ho predáva ako infraštruktúru.Prečo slovenskí výskumníci stavajú vlastný privátny cloud s mimoriadne citlivými dátami.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nečekal jsem, že to budeme zrovna my, kdo vypadne ze hry,“ říká moderátor Honza Dědek o konci své talkshow na Primě. Po pěti letech v televizi se vrací na vlastní nohy, do menšího divadla, s menším štábem a na placenou platformu. Připouští, že i když měl pořad podle něj dobrá čísla, v televizi rozhoduje někdo jiný. Teď ho čeká jiný tlak: přesvědčit diváky, aby za obsah, který měli roky zdarma, začali platit. Přiznává, že trh podcastů i placeného obsahu je přesycený, ale věří, že jeho výhodou zůstává publikum v sále. „Když máš publikum, tak host reaguje úplně jinak, než když ho nemáš,“ říká. Mluví i o tom, proč chce dál „sbírat legendy“, připomínat pozapomenuté osobnosti a dávat prostor lidem, na které by si diváci na YouTube možná sami neklikli. Vedle pracovního zlomu ale Dědek prožívá i osobní proměnu. Má malou dceru a přiznává, jak ho to všechno změnilo. „Před očima ti běží vlastní život,“ popisuje rodičovství a fascinuje ho, jak dítě den po dni objevuje svět. Zároveň dodává, že kvůli věku začal víc přemýšlet o sobě, zdraví i kondici. „Chtěl bych ji aspoň vyprovodit na maturitní ples,“ říká k tomu, proč začal cvičit. Rodičovství podle něj není jen dojetí, ale i únava, přerušovaný spánek a velký obdiv k partnerce. Otevřeně mluví i o tom, proč před pěti a půl lety přestal pít. „Žil jsem už příliš moc kulturně,“ říká s nadsázkou a popisuje prostředí, kde je alkohol na vernisážích, v divadle, na koncertech i večírcích všude. Vzpomíná přitom i na reakce, kdy mu při odmítnutí alkoholu byly nabídnuty jiné návykové látky, protože okolí nechápalo, že si zvládne užít večer i bez toho. V rozhovoru dojde i na stárnutí, proměnu práce, tlak okolí, svobodu mimo televizi a otázku, proč je pro něj pořád důležité, aby rozhovor nebyl jen o známých jménech, ale i o lidech, které stojí za to znovu objevit. Proč podle něj konec v televizi nemusí být prohra? Dá se v Česku uživit talkshow za paywallem? Co s ním udělalo pozdní rodičovství a proč kvůli dceři začal jinak přemýšlet o vlastním těle? A jak těžké je nepít ve světě, kde se velká část vztahů, práce i networkingu odehrává u alkoholu? Poslechněte si celý rozhovor.

Po statistiki ima vsak četrti človek v starosti od 25 do 64 let povišan krvni tlak. Je znan dejavnik tveganja za srčne bolezni, srčno popuščanje in možgansko kap, zato ga znižujemo in kontroliramo, da preprečujemo zaplete. Pogosto ga imenujemo “tihi ubijalec”, saj ne dela težav in povzroča škodo, ne da bi to opazili. O povišanem krvnem tlaku ali hipertenziji bomo govorili v petkovem svetovalnem servisu, naša gostja bo doc. dr. Jana Brguljan Hitij, dr. med., predstojnica KO za hipertenzijo, UKC Ljubljana - bolnica dr. Petra Držaja. Pokličite ali nam pišite.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Herectví je hrozně těžké v tom, že jsme fakt neustále souzení: jak vypadáme, jak hrajeme, co máme na sobě. A ženské samozřejmě víc než muži,“ říká herečka Patricie Solaříková. Hraje už třicet let, ale přesto mluví o pocitu podvodníka a o tom, že dnes do obsazování vstupují i čísla na Instagramu. „Poslední dva, tři roky si vždycky u všeho říkám: takže tady hraju proč? Protože umím hrát, nebo protože mám čísla?“ říká a mluví o hejtech, které jsou s vystupováním ve veřejném prostoru spojené. Nejtvrdší vlnu podle svých slov zažila po Superstar. „Vůbec jsem na to nebyla připravená,“ vzpomíná a dodává, že jejím úkolem v porotě bylo vyvolávat emoce. Jen jí podle ní nikdo předem neřekl, jaké emoce se pak obrátí proti ní. Mluví také o době, kdy média i lidé řešili její váhu. „Dostávala jsem čočku,“ říká a popisuje tvrdé komentáře na její postavu i odsudky, že by už „neměla lézt do televize“. Tlak na ni tehdy podle ní působil opačně. „Čím víc ten tlak byl, tím víc já jsem nebyla schopná s tím nic dělat,“ říká. V rozhovoru čte i e-mail od muže, který jí píše, že je „příliš slabá a mrzká herečka“ nebo „hloupá nána“. Solaříková říká, že ji podobné zprávy dnes spíš rozesmějí, ale pořád nechápe potřebu si sednout k počítači a něco takového člověku napsat. „Respektuji, že mě nemá rád, že jsem mu nesympatická, že má svoje názory na moje herectví, to je naprosto v pořádku. Ale ta potřeba mi to napsat, to je něco, co můj mozek nedokáže pochopit,“ říká. Mluví také o bulváru, o tom, proč se po rozpadu manželství stáhla z rozhovorů a s nadsázkou říká, že se obává, aby o ní jednou nevyšel lživý, ale pravdivý článek. „Dokud o vás bulvár píše lži, tak je to vlastně v pohodě. Pro mě by bylo nejhorší, kdyby bulvár napsal článek a byl by pravdivý,“ říká. Otevřeně popisuje i rozvod, střídavou péči a to, jak těžké je posílat dítě pryč, i když ví, že je u milujícího táty. „Rozpad rodiny a manželství mě mrzí a myslím si, že vždycky mě mrzet bude,“ říká, ale zároveň dodává, že ji to psychicky posunulo. Kritická je i k systému péče o děti, soudům a OSPODu. „Kolik dětí ještě musí umřít vlivem chyby soudu nebo OSPODu, aby se s tím začalo něco dělat?“ ptá se. A i když o sobě říká, že je odjakživa pozitivně nastavený člověk, dodává, že nejde být sluníčkový čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu a že i vztek musí ven. Jak se žije člověku, kterého lidé hodnotí od šestnácti let každý večer z obýváku? Proč podle ní ženy v televizi odnášejí hejty víc než muži? Co ji naučila Superstar, bulvár, rozvod i roky komentářů k vlastnímu tělu? A proč je někdy nutné zavřít jedny dveře, i když se člověk bojí, jestli se otevřou další? I to se dozvíte v rozhovoru.

Vysoký krevní tlak a cholesterol - tato civilizační onemocnění probíráme s přednostou II. interní kliniky FN Plzeň prof. Janem Filipovským.

Príde Slovensko o eurofondy alebo nie?Europarlament vyzval Európsku komisiu aby proti Slovensku spustila mechanizmus zmrazovania miliárd eur z eurofondov. Dôvodom je Dôvodom je ohrozenie právneho štátu a finančných záujmov Únie. Napríklad aj zrušenie špeciálnej prokuratúry či NAKA alebo situácia na pôdohospodárskej platobnej agentúre, ktorá z európskych peňazí financuje poľnohospodárov.Čo teda hlasovanie europoslancov v skutočnosti znamená? Ako ďaleko sme od toho aby nám Európska komisia zastavila eurofondy? A aké sú ďalšie dôvody pre ktoré sa tak europarlament rozhodol? Ako sa k tomu postavili naši europoslanci? A čo by sa stalo ak by sme o eurofondy skutočne prišli? Ako na to doplatilo Maďarsko?Braňo Závodský sa rozprával s vydavateľom portálu EUBrief Radovanom Geistom a s vedúcim Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku Petrom Stanom.

„Víme, že české děti ve věku 13 až 17 let tráví na telefonu v průměru něco přes čtyři hodiny denně. Sedmnáctiletí odemknou telefon asi 105krát denně, za polovinu otevření mohou notifikace, které děti vyrušují,“ říká novinářka Anna Košlerová, která se věnuje tomu, jak děti používají telefony doma i ve školách.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 87. epizóde som sa rozprával s Martinom Ďurišom, co-founderom a CEO Macaly, AI nástroja, ktorý za krátky čas prešiel cestou od malých tržieb k veľkému exitu. Martin veľmi otvorene rozpráva, ako sa dá vybudovať firma, ktorá ešte nemá „obrovské obraty“, ale pre kupca má hodnotu v niečom inom.Hneď na začiatku rozoberáme rast z malého projektu do momentu, v ktorom riešite predaj firmy a potrebujete vedieť, čo vlastne predávate. Martin vysvetľuje, že klasická chyba je nahírovať ľudí rýchlejšie, než to firma unesie, minúť cash a potom nemať pre investorov dobrú odpoveď na otázku, ako z „flat“ krivky spravíte exponenciálny rast. Práve tlak a stres z tohto momentu ich dotlačil k pragmatickému pivotu a k tomu, že začali stavať produkt tak, aby ho raz vedeli buď škálovať, alebo predať.Veľká časť epizódy je o tom, ako pilotovať produkt a pricing tak, aby ste vedeli predať aj „lacnú vec“ draho. Martin ide do detailu. Hovorí, že cena sa nerobí podľa toho, koľko stojí vyrobiť tool, ale podľa toho, koľko hodnoty ušetrí človeku alebo firme. Rozoberáme aj to, čo bola skutočná hodnota Macaly pre kupca. Martin povedal na rovinu, že v AI dobe bol trh hladný po AI talente, a tak tímy s reálnou expertízou mali pre veľkých hráčov hodnotu aj pri malých tržbách.Riešime aj stret korporátneho sveta a AI startupu po exite. Martin popisuje, čo sa môže stať, keď „rýchly“ tím príde do prostredia, v ktorom sa veci zrazu riešia iným tempom, a prečo je dôležité mať jasnú predstavu, ako má vyzerať AI firma budúcnosti. V závere ide do praxe: ako CEO používa AI pri práci s dátami, pricingom, dokumentáciou a marketingom? Prečo buduje agentný prístup v tímoch a čo podľa neho reálne funguje v marketingu AI nástrojov?Tento diel je plný praktických lekcií o pivote, cenotvorbe, predaji firmy a budovaní AI produktu tak, aby mal hodnotu aj mimo „hype“ obdobia. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly: 00:00:00 – Predstavenie hosťa 00:00:15 – Z 10-tisíc na 15 miliónov 00:03:51 – Ako pilotovať produkt?00:11:48 – Ako predať lacný tool za draho? 00:17:24 – Aká je skutočná hodnota firmy? 00:23:05 – Tlak na predaj od investorov 00:30:53 – Korporátny svet a AI startup 00:35:42 – AI firma budúcnosti 00:44:53 – Ako CEO používa AI?00:50:25 – Ako robiť marketing pre AI nástroje? 00:55:59 – Čo odporúča Martin Ďuriš?00:58:31 – Zmysel života podľa Martina Ďuriša---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-Wl---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pojedu, dokud nezjistím, že už to nejde,“ říká Helena Vondráčková, když mluví o své kariéře, která trvá desítky let a stále nekončí. Připravuje velký koncert k osmdesátinám v pražské O2 areně a přiznává, že „není návratu“ - lístky už jsou prodané a tlak podle jejích slov člověka motivuje, aby něco dělal. Stále koncertuje, plánuje nové písně a překvapuje ji, kolik mladých lidí zná její hity zpaměti. „Viděla jsem, jak zpívají a umí moje texty,“ říká o vystoupení, které ji dojalo. Mluví o tom, že ji drží v kondici neustálá aktivita a optimismus. „Neusnout na vavřínech, nesedět u televize v bačkorách,“ popisuje svůj přístup k životu, ve kterém hraje roli sport, práce i péče o sebe. Zároveň přiznává, že je neposedný člověk, který neumí zastavit a s nadsázkou dodává, že ADHD je její značka. Vzpomíná na dětství plné sportu a hudby, na otce, který v ní rozpoznal talent, i na moment, kdy vyhrála soutěž Hledáme nové zpěváky a odstartovala kariéru, která ji zavedla na světová pódia. Otevřeně mluví i o věcech, které se nepovedly. O nenaplněném přání mít děti říká: „Nikdy člověk nemůže mít všechno,“ tvrdí a připomíná slova Heleny Růžičkové, že jejím úkolem je zpívat. Přiznává také složitý vztah s bratrem, který se rozpadl kvůli jejímu manželství a dodává, že i po letech má „napřaženou ruku“, i když některé věci se zapomínají těžko. Vrací se i k minulosti poznamenané režimem, který jí podle jejích slov znemožnil větší zahraniční kariéru. „Byla to arogance vůči té nabídce,“ popisuje zmařené turné v Kanadě. Mluví ale i o obviněních, která se s ní táhla roky - od fám o vztahu s Lubomírem Štrougalem až po tvrzení, že podepsala Antichartu, což označuje za lež, kterou nakonec vyvrátil soud. Zároveň odmítá spojování s politikou a říká, že jejím úkolem vždy bylo zpívat a držet se stranou. A dnes si Vondráčková přeje jediné - aby po ní zůstal hudební odkaz a aby si ji lidé pamatovali jako férového člověka. „Snažím se nikdy nikomu neublížit,“ dodává. Co ji žene dál i po desítkách let na scéně? Jak se vyrovnává s křivdami minulosti a proč se stále vyhýbá politice? A co by ji skutečně přimělo přestat? Poslechněte si celý rozhovor.

Slovenský basketbal sa po rokoch čakania pozerá na generáciu, ktorá by mohla vrátiť náš mužský reprezentačný tím na európsku mapu. Jedným z najvýraznejších budúcich lídrov bude nepochybne Sebastian Rančík, ktorý bol hosťom najnovšej epizódy basketbalového podcastu Pod košom s moderátorom Tomášom Kotlárikom.Dvestodesať centimetrov vysoký hráč tímu Colorado Buffaloes sa otvorene rozhovoril o svojej sezóne v prestížnej americkej univerzitnej súťaži NCAA. Tú hodnotí ako cennú skúsenosť, hoci priznáva, že si prešiel aj náročnejšími obdobiami, ktoré ho výrazne posilnili po mentálnej stránke. Popri zlepšení v obrane či na doskoku sa aktuálne sústredí najmä na stabilizáciu streľby.Značnou témou rozhovoru bola aj jeho životná cesta za oceánom. Do Spojených štátov amerických odišiel už ako 14-ročný, čo ho podľa vlastných slov prinútilo rýchlo dospieť a vybudovať si víťaznú mentalitu. Práve tá ho dnes radí medzi najväčšie nádeje slovenského basketbalu, hoci s tým prirodzene prichádza aj tlak verejnosti.„Anglicky sa hovorí, že pressure is privilege (tlak je privilégium, pozn. red.), a ja tomu fakt verím. Príliš ten tlak necítim, tú hru milujem a hrám ju preto, že ma baví,“ vysvetľuje svoj prístup mladý talent, ktorý zdôrazňuje dôležitosť zdravého sebavedomia bez skĺznutia do arogancie.Podcast sa nevyhol ani téme draftu NBA a najprestížnejšej ligy sveta. Sebastian Rančík má vo svojich prioritách jasno a otvorene hovorí o tom, kam smerujú jeho kroky. „Môj cieľ je NBA. Európa tu vždy bude, ale teraz rozmýšľam iba nad NBA. To je jediný môj cieľ,“ vyhlásil jednoznačne.Zaujímavý je aj jeho pohľad na rozdiely medzi európskym a americkým basketbalom. Kým európsky štýl vníma ako tímovejší a založený na pohybe lopty, americký označuje za mimoriadne fyzický, rýchly a orientovaný na individuálne súboje jeden na jedného.V rozsiahlom rozhovore nechýbala ani osobnejšia rovina. Mládežnícky reprezentant hovorí o silnom rodinnom zázemí, pričom s úsmevom spomína návštevu starého otca v USA či svoje slovenské korene. S veľkou vďakou vyzdvihuje aj trénera Karola Wimmera, o ktorom úprimne vyhlásil, že nebyť jeho pomoci na ihrisku i mimo neho, nevie, kde by dnes vôbec bol.Ak chcete zistiť, prečo si tento vyše dvojmetrový obor na uvoľnenie mysle najradšej stavia detské stavebnice lego, s ktorými spoluhráčmi je v najužšom kontakte, a aké sú jeho očakávania smerom k reprezentácii, určite si nenechajte ujsť túto inšpiratívnu epizódu podcastu Pod košom na ŠPORT.sk.

Ruská ofenzíva na Ukrajine stráca tempo, USA pritvrdzujú voči Iránu aj NATO a veľmoci opäť súťažia o Mesiac. Generál Pavol Macko analyzuje kľúčové bezpečnostné udalosti uplynulých dní a ich dopady na Európu aj Slovensko.

Firmy čelia rastúcemu daňovo-odvodovému zaťaženiu a prísnejším kontrolám. Zvyšuje sa aj zdanenie majetku naprieč Európou. Marcové obdobie tradične patrí daňovým priznaniam, no tento rok prináša podnikateľom aj širší balík výziev. Konsolidácia verejných financií sa premietla do vyššieho daňovo-odvodového zaťaženia, zmien v DPH aj do zavedenia dane z finančných transakcií Daňový poradca Martin Kiňo za jednu z najkontroverznejších noviniek označuje práve transakčnú daň. Tá zatiaľ neprináša jednoznačné výsledky ani z pohľadu kontrolnej praxe. „Zatiaľ evidujeme len jednotky kontrol, čo je vzhľadom na počet podnikateľov zanedbateľné číslo. O to viac sa vynára otázka efektívnosti tejto dane,“ upozorňuje M. Kiňo. V relácii Umenie biznisu s Veronikou Vaňkovou vysvetľuje, aké výzvy prináša pre firmy transferové oceňovanie. Upozorňuje aj na tlak na zavádzanie majetkových daní, ktorý rastie v celej Európe. Viac si vypočujete v podcaste. Celý videorozhovor si môžete pozrieť tu: https://www.youtube.com/watch?v=FRNY8jiEXeM&t=2034s

Rok 2026 sice ještě není ani ve své čtvrtině, ale na burzách je hodně živo – začalo to armagedonem akcií firem, které nabízí svůj software za předplatné, a teď přišla válka s Íránem, která vyhnala vzhůru mimo jiné ceny ropy. „Je třeba to detailně sledovat, jsme ve střehu,“ řekl v nejnovějším dílu podcastu Money Maker Hedge investor Filip Kejla z Next Wealth. A popsal, jak s kolegy průběžně ladí portfolia svých klientů, aby byla co nejodolnější. Michal Semotan z J&T pak doplnil, že pozoruhodné je i dění v Praze: „Docela věřím, že dojde k zestátnění aspoň části ČEZu.“Debaty o tom, jak to bude dál s energetickým molochem, jsou totiž aktuálně velmi vzrušené – vláda Andreje Babiše se nijak netají, že by to udělat chtěla, a hodně se do toho vložil i miliardář Pavel Tykač, který oznámil, že v ČEZ drží několikaprocentní podíl. „Tlak roste,“ řekl Semotan a následně popsal i to, jak by takový krok ovlivnil kondici pražské burzy. Bylo toho ale mnohem víc, co s Filipem Kejlou ve studiu CzechCrunche zhodnotili: kromě ČEZu a války v Íránu došlo na dění kolem Nvidie, na propouštění v technologických firmách, na burzovní emise OpenAI, Anthropicu či SpaceX či na vývoj hodnoty indexu S&P 500.Tento podcast slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji. Investování na kapitálových trzích nese riziko a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Před jakoukoli investicí si proveďte vlastní analýzu nebo se poraďte s licencovaným investičním poradcem.00:00:00 Začínáme00:04:32 Big Tech a americký dolar00:15:26 Důsledky útoku na Írán00:22:47 Čím zalepit slabá místa v portfoliu?00:25:32 Nástup AI a propouštění ve firmách00:33:15 Ceny ropy00:41:44 Kdo z AI hráčů vstoupí na burzu?00:52:11 Podstřelená cena ČEZu00:57:02 Začarovaný kruh

Jsou to necelé dva týdny od začátku americko-izraelských úderů na íránské cíle. Teherán se brání útoky na okolní státy i kontrolou Hormuzského průlivu. „Jestliže každý den opakujete, že vaší vládní politikou je zničit demokratický Stát Izrael, tak ho ohrožujete,“ tvrdí v pořadu Pro a proti poslanec Petr Sokol (ODS). „Tlak, který vyvolal americký prezident tím, že do oblasti povolal obrovskou armádu, mohl přinést změny. Nepřinesl,“ oponuje senátor Pavel Fischer (nez.).

„Vláda priznala porážku, legislatívnu mŕtvolu pochoval strach o eurofondy“, tvrdí Katarína Batková z Via Iuris. „Snaha o zrušenie nezávislého úradu narúša fungovanie právneho štátu. Potrebujeme inštitúcie, ktoré konajú nezávisle od aktuálnej politickej moci“, dodáva.Legislatívna mŕtvola, ktorej sa treba zbaviť – premiér Robert Fico dal povel na ústup. Pôvodný zámer zrušiť Úrad na ochranu oznamovateľov korupcie vládnej koalícii prerušil až Brusel. Poukazom na fakt, že na jeho existenciu sú naviazané stovky miliónov z Plánu obnovy. Ak vládna väčšina pôvodne robila všetko pre to, aby úrad zanikol, pod tlakom zvonku sa teraz sťahuje. Zákon skončil na Ústavnom súde a nateraz má pozastavenú účinnosť. Už budúci týždeň ho má „pochovať“ vládna väčšina. Pochová však aj svoj pôvodný zámer zbaviť sa úradníkov, ktorí chránili policajtov čurillovcov so statusom „chránených oznamovateľov“?Naviac prípad zapadá do širšieho pohonu vládnej väčšiny proti inštitúciám, ktoré kontrolujú štát. Ministerstvá na žiadosť premiéra pripravujú prehľad dotácií a grantov, ktoré štát poskytol mimovládkam. Keď to opozičný líder označil za „škandál“, od premiéra si vyslúžil status, že „by mal dostať kazajku“.Na tému sa pozrieme s Katarínou Batkovou z mimovládnej organizácie Via Iuris.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Európa: Mrazy v Kyjive, Ázia: Japonsko spustilo ďalší jadrový reaktor, Afrika: Vláda v Ugande sa nemení, Latinská Amerika: Požiare v Čile,

Šéf americké centrální banky Fed Jerome Powell leží v žaludku prezidentu Donaldu Trumpovi už dlouho. Během loňského roku jej mnohokrát častoval nevybíravými nadávkami, kritizoval ho, že otálí se snižováním úrokových sazeb i za údajně předraženou rekonstrukci budovy centrální banky. Tlak vyvrcholil teď, když ministerstvo spravedlnost začalo guvernéra vyšetřovat kvůli jeho výrokům před Kongresem v létě, kam byl předvolán právě kvůli rekonstrukci budov Fedu.