Podcasts about tlak

Súhrn diania v kresťanskom svete od zástupcu šéfredaktora Imricha Gazdu. V aktuálnom súhrne sa dozviete:  ktorí náboženskí lídri podporili spoločné slávenie veľkonočných sviatkov,  ako vatikanisti komentujú Františkov pontifikát po prepustení z nemocnice,  aký nový filmový projekt pripravuje režisér Umučenia Krista.

Přidej se k The Tapes komunitě na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/thetapes⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pro epizody s předstihem a v plné délce, bonusy, tipy, Q&As, epizody navíc a další!Záznam ze zcela prvního živého The Tapes rozhovoru je tady. A jsem nejvíc ráda, že jsem se nakonec rozhodla ho i natočit, protože byl ne-sku-te-čný

V této epizodě Hypotécastu se zaměříme na nekalé praktiky některých realitních makléřů, které mohou kupující zaskočit a připravit je o klid i peníze

Volodymyr Zelenskyj je bezesporu světová politická ikona. Odvaha, kterou předvedl začátkem války, mu vydobyla značné renomé. Přesto se čím dál víc spekuluje o tom, kdo by ho mohl nahradit. Kde se vzal Volodymyr Zelenskyj a jak změnil Ukrajinu? Na čem nyní stojí jeho popularita? A jak dlouho ještě bude moct vládnout?

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Někteří novináři České televize to považují za finální dějství,“ popisuje ve Studiu N náladu na Kavčích horách investigativní novinářka Zdislava Pokorná. „Ve stresu musí být i Václav Moravec. Je to poslední člověk na seznamu radního Pavla Matochy, jinak jsou všichni pryč,“ říká. Kdo tlačí na sloučení České televize a Českého rozhlasu? Proč se generální ředitel Jan Souček dostal do vydíratelné pozice? A jaké vazby má radní ČT Pavel Matocha s uhlobaronem Pavlem Tykačem? 

Trump chce zřejmě dosáhnout přebytku zahraničního obchodu na co nejvíce frontách, to ale může vyjít draho i USA, říká v novém díle podcastu Evropa zblízka hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Jak hodnotí evropská protiopatření na americká cla? A jaký je černý scénář celní přestřelky?

MLS Season Pass Analyst Brian Dunseth joined the show to talk SDFC

Po štvrtkovom Bruseli a pred utorkovou saudsko-arabskou Džiddou. Po európskom obrannom prebudení a záväzku investovať do obrany 800 miliárd. A pred stretnutím v Džidde v konštalácii Kyjev-Washington, po tom, ako bol rovnako saudsko-arabský Rijád o rokovaniach Washington-Moskva bez Kyjeva a a rovnako po tom, ako prvý muž Kyjeva Volodymyr Zelenskyj pochodil v Bielom dome – kritizovaný za nevďačnosť a prakticky vykázaný, keďže odmietol podpísať dohodu o vzácnych kovoch, v ktorej mu chýbali bezpečnostné záruky. Čo môže priniesť schôdzka Trumpových a Zelenského ľudí, ktorej predchádza stiahnutie vojenskej pomoci USA Ukrajine, z ktorej ťaží Putin masívnymi útokmi?A ako k tomu môže prispieť správa, že Rusko, Čína a Irán chystajú spoločné námorné cvičenie? Nejde o všetko iné, len nie o predohru mierových rokovaní? Alebo akú trvácnosť môže mať mier, či prímerie, ak pôjde v skutočnosti o diktát z pozície sily? Téma pre Mateja Kandríka, experta na bezpečnostné otázky z Adapt Institute. „Snáď americká administratíva pochopí, že vyvíjať tlak len na jednu stranu konfliktu nie je z dlhodobého hľadisko únosné a ani konštruktívne. Tlak bude potrebné vyvinúť aj na Rusko a Vladimíra Putina“, tvrdí obranný expert Kandrík. „Je to enormne znepokojujúce a vyvoláva to mnohé otázniky“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Po štvrtkovom Bruseli a pred utorkovou saudsko-arabskou Džiddou. Po európskom obrannom prebudení a záväzku investovať do obrany 800 miliárd. A pred stretnutím v Džidde v konštalácii Kyjev-Washington, po tom, ako bol rovnako saudsko-arabský Rijád o rokovaniach Washington-Moskva bez Kyjeva a a rovnako po tom, ako prvý muž Kyjeva Volodymyr Zelenskyj pochodil v Bielom dome – kritizovaný za nevďačnosť a prakticky vykázaný, keďže odmietol podpísať dohodu o vzácnych kovoch, v ktorej mu chýbali bezpečnostné záruky. Čo môže priniesť schôdzka Trumpových a Zelenského ľudí, ktorej predchádza stiahnutie vojenskej pomoci USA Ukrajine, z ktorej ťaží Putin masívnymi útokmi?A ako k tomu môže prispieť správa, že Rusko, Čína a Irán chystajú spoločné námorné cvičenie? Nejde o všetko iné, len nie o predohru mierových rokovaní? Alebo akú trvácnosť môže mať mier, či prímerie, ak pôjde v skutočnosti o diktát z pozície sily? Téma pre Mateja Kandríka, experta na bezpečnostné otázky z Adapt Institute. „Snáď americká administratíva pochopí, že vyvíjať tlak len na jednu stranu konfliktu nie je z dlhodobého hľadisko únosné a ani konštruktívne. Tlak bude potrebné vyvinúť aj na Rusko a Vladimíra Putina“, tvrdí obranný expert Kandrík. „Je to enormne znepokojujúce a vyvoláva to mnohé otázniky“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Americký prezident je přesvědčen, že jeho ruský protějšek chce uzavřít mír. Vladimir Putin zatím vzkazuje ruské tajné službě, že se musí zlepšit v boji s diverzními skupinami působícími na okupovaných územích. „Začala první mírová jednání a to, že si Donald Trump a Vladimir Putin skládají poklony, nemusí zítra platit. Jsme u prvního oťukávání obou stran,“ popisuje pro Český rozhlas Plus rusista a historik Marek Příhoda.

Americký prezident je přesvědčen, že jeho ruský protějšek chce uzavřít mír. Vladimir Putin zatím vzkazuje ruské tajné službě, že se musí zlepšit v boji s diverzními skupinami působícími na okupovaných územích. „Začala první mírová jednání a to, že si Donald Trump a Vladimir Putin skládají poklony, nemusí zítra platit. Jsme u prvního oťukávání obou stran,“ popisuje pro Český rozhlas Plus rusista a historik Marek Příhoda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Automobilový svet sa za posledné roky zásadne zmenil – od technológií a bezpečnostných systémov až po elektrifikáciu a nové trendy vo výbave. V tejto epizóde Auto Bild Podcastu sa pozrieme na to, ako sa zmenili autá za poslednú dekádu a čo dnes považujeme za štandard, ktorý bol kedysi luxusom.

Tlak na firmy, aby snižovaly uhlíkovou stopu, neustále roste. Nejde však jen o regulaci, hlavní motivací jsou peníze. První kroky k účinnému šetření energií mohou být ve firmách překvapivě jednoduché. „Začít můžete výměnou žárovek, minimalizací noční spotřeby nebo lepším časováním náročnějších procesů,“ říká v úvodu debaty HN o energetické efektivitě firem Ivo Apfel z Tesla Energy Group. Mezi další jednoduché kroky patří například pravidelná údržba spotřebičů, která zajistí jejich optimální fungování, nebo vzdělávání zaměstnanců o efektivním využívání zdrojů.

Tlak na nižší vypouštění skleníkových plynů do ovzduší nutí k přechodům na jiné zdroje tepla. Teplárny tak z uhlí přechází na biomasu a zemní plyn. Významnou část těchto nových zdrojů postaví energetická společnost ČEZ, a to i v regionech, které byly tradičně uhelné, jako je Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.

Co všechno vedlo od vzniku komunistické Jugoslávie k samostatnosti Kosova? Na začátku překvapivě nešlo o nacionální spor mezi Albánci a kosovskými Srby, nýbrž o spor ideologický, politicky podmíněný, v němž hlavní roli hrála příslušnost k partyzánskému dědictví nového státu. Podstatná ale byla také negramotnost kosovského obyvatelstva, které velmi rychle bylo dovzděláno a zároveň se intenzivně rozmnožilo, takže na Kosovu brzy žilo hodně nesaturované a nespokojené mládeže. Začala se bouřit… To vše vysvětluje v druhé kosovské epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Po vyslechnutí tohoto dílu budete dění na Kosovu konečně dobře rozumět a bezpečně ho odlišíte od jiných konfliktů. Kosovo bylo staletí území bez hranic, ty mu – uměle – přisoudilo až poválečné dvacáté století. Už v tomto bodě byl tedy položen základ budoucích sporů. Obzvláště poté, co v padesátých letech bylo z vlastně stále neznámých důvodů Kosovu přiřčeno i území na sever od města Mitrovica, čili oblast, na které právě žije slovanské obyvatelstvo a kde stojí vzácné srbské pravoslavné kláštery. Komunistická Jugoslávie také opírala svůj aparát o válečné partyzánské zásluhy. Ty měl ovšem na Kosovu málokdo, a tak do funkcí zdejšího státem vyhlášeného autonomního území byli instalováni lidé odjinud, kteří neměli s Kosovem nic společného a neznali jeho specifika. Navíc po roztržce jugoslávského prezidenta Tita se sovětským vůdcem Stalinem začala protijugoslávsky vystupovat s Kosovem sousedící Albánie Envera Hodži. Tlak v Kosovu tedy zpočátku nebyl nacionální, dokonce nevznikal ani kvůli víře, byl politický a ideologický. Kosovo se postupně stávalo místem diverze, kde pro udržování pořádků intenzivně působila státní bezpečnost, což zase nebyli Albánci. Až na těchto základech začal vznikat etnický problém. Společnost na Kosovu byla rurální, zaostalá, negramotná. Komunistický stát se přitom snažil Kosovo výrazně podporovat a tamní životní podmínky pozvednout. Stát tam posílal výraznou finanční podporu a intenzivně budoval například školství. Po válce totiž devadesát procent obyvatelstva byla negramotná. Během deseti let vzdělanost vzrostla natolik, že v zemi byly založeny dvě fakulty a v roce 1968 univerzita, kde se vyučovalo albánsky. Univerzita se brzy stala třetí největší jugoslávskou po bělehradské a záhřebské. Současně žádná část obyvatel vyjma Romů neměla v Jugoslávii horší postavení než Albánci. (Přestože to byli výborní živnostníci.) Se zlepšujícími se problémy začalo docházet k demografické explozi a začalo se rodit mnohem více lidí. Při sčítání obyvatelstva v roce 1921 žilo na Kosovu čtyři sta tisíc lidí. O šedesát let později zjistilo poslední jugoslávské relevantní sčítání obyvatelstva, že v zemi žije již milion osm set tisíc obyvatel, z toho pouze dvě stě tisíc jsou Slované. Čili svými vlastními silami se kosovští Albánci čtyřikrát rozmnožili a v zemi žilo hodně mladých, kteří přitom ale nikam nedocházeli za prací. Po smrti prezidenta Tita začaly na Kosovu velké, nejprve studentské demonstrace – k nim kladou mnozí autoři základ pozdějšího rozpadu Srbska a Kosova. Nespokojenost měla ekonomické příčiny, protože Kosovo nezvládalo smysluplně živit své obyvatelstvo. Další problém byl studentský: třetí největší jugoslávská univerzita neměla žádné zázemí. A především: Kosovo nadále fungovalo jako území autonomní, nikoli jako jugoslávská svazová republika. Přestože v Jugoslávii byly tři republiky, které měly stejně nebo méně obyvatel než Kosovo: Černá Hora, Makedonie, Slovinsko… Následně devadesátá léta přinesla první vyhlášení kosovské republiky, neuznané ještě, potom vznik kosovské osvobozenecké armády, terorismus, do konfliktu vstoupily netrpělivé mocnosti… a na průšvih byla zaděláno. Aneb konečně podcast, který vás přinutí přemýšlet o historii jinak.

Alex začala svoju tvorbu na internete spoločne s priateľom, teraz už manželom, kde rozoberali rôzne situácie, s ktorými sa potýka človek na vozíku. A síce stále spolu tvoria aj párové videá, Alex sa stala najsledovanejším tvorcom, ktorý reaguje na reality shows ako je Love Island či Ruža pre nevestu. Jej reakcie majú milióny pozretí a ľudia často nesledujú ani samotné shows a aj napriek tomu si obľúbili jej reakčný obsah. V dnešnom podcaste preberieme všetko - koľko trvá tvorba takýchto videí, ako vnímala influencerský svet keď do neho prišla, ale aj životné situácie, s ktorými sa potýka človek s pohybovým hendikepom či ako udržať vzťať ''spicy'' aj po 10. rokoch. Podcast bude po týždni dostupný aj na Spotify a všetkých streamovacích platformách, nezabudnite nás odoberať aj tam: https://open.spotify.com/show/1aH0vcj...

Vianoce už klopú na dvere a s nimi aj očakávania „sviatkov pokoja v kruhu rodiny“. Čo však, ak v rodine nie je žiadny pokoj a mier nie je ani v nás samých? S dilemou, akú masku si nasadiť, resp. prečo si ju vôbec nasadzovať, pritom bojujú i mnohé naše deti. Deti, ktoré sa práve s najbližšími cítia osamelé, a ktoré stáli i na samej hrane života a smrti. A budete počuť aj jeden vianočný príbeh obety, takmer až na smrť. Počúvate Aktuality Nahlas, tentoraz o tom, ako prežiť sviatky Vianoc i konca roka a – nezblázniť sa z toho. Tlak tradícií, spoločenských konvencií, ale i všadeprítomnej reklamy vytvára až enormný tlak na to, ako nesklamať očakávania rodiny či blízkych a byť, takpovediac, „v pohode“. Nech už sa v našom vnútri odohráva čokoľvek ťaživé a nesviatočné. Tlak týchto očakávaní o to viac prežívajú naše deti a naša mládež, neraz bojujú z vlastnými démonmi a do spevu kolied im rozhodne nie je. Téma pre šéfa internetovej poradne pre mladých IPčko Mareka Madra.Dodajme, že IPčko pre mladých ostáva otvorené aj počas sviatkov. Tlak na potrebu odbornej pomoci – niekedy doslova na hrane života a smrti, je totiž enormný, no a náš štát – napriek slovným deklaráciám, tému duševného zdravia detí neberie vôbec vážne.„Dostupnosť odbornej pomoci je absolútne katastrofálna. Deti čakajú na hospitalizáciu či pomoc psychiatra celé týždne až mesiace. Veľmi často sa deti k tejto pomoci dostanú, až keď sú úplne na hrane života a smrti. Toto je naozaj alarmujúce a musíme s tým niečo urobiť. Veľa sa o tom začalo rozprávať, ale zatiaľ sa len rozpráva,“ hovorí Marek Madro.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vianoce už klopú na dvere a s nimi aj očakávania „sviatkov pokoja v kruhu rodiny“. Čo však, ak v rodine nie je žiadny pokoj a mier nie je ani v nás samých? S dilemou, akú masku si nasadiť, resp. prečo si ju vôbec nasadzovať, pritom bojujú i mnohé naše deti. Deti, ktoré sa práve s najbližšími cítia osamelé, a ktoré stáli i na samej hrane života a smrti. A budete počuť aj jeden vianočný príbeh obety, takmer až na smrť. Počúvate Aktuality Nahlas, tentoraz o tom, ako prežiť sviatky Vianoc i konca roka a – nezblázniť sa z toho. Tlak tradícií, spoločenských konvencií, ale i všadeprítomnej reklamy vytvára až enormný tlak na to, ako nesklamať očakávania rodiny či blízkych a byť, takpovediac, „v pohode“. Nech už sa v našom vnútri odohráva čokoľvek ťaživé a nesviatočné. Tlak týchto očakávaní o to viac prežívajú naše deti a naša mládež, neraz bojujú z vlastnými démonmi a do spevu kolied im rozhodne nie je. Téma pre šéfa internetovej poradne pre mladých IPčko Mareka Madra.Dodajme, že IPčko pre mladých ostáva otvorené aj počas sviatkov. Tlak na potrebu odbornej pomoci – niekedy doslova na hrane života a smrti, je totiž enormný, no a náš štát – napriek slovným deklaráciám, tému duševného zdravia detí neberie vôbec vážne.„Dostupnosť odbornej pomoci je absolútne katastrofálna. Deti čakajú na hospitalizáciu či pomoc psychiatra celé týždne až mesiace. Veľmi často sa deti k tejto pomoci dostanú, až keď sú úplne na hrane života a smrti. Toto je naozaj alarmujúce a musíme s tým niečo urobiť. Veľa sa o tom začalo rozprávať, ale zatiaľ sa len rozpráva,“ hovorí Marek Madro.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Možná nejtěžší v mé profesní dráze bylo naučit se říkat ne, zamýšlí se Libor Bouček. Přiznává přitom, že „vyčistit prostor“ mu trvalo poměrně dlouho, dospěl k tomu teprve před čtyřmi lety, kdy se se mu narodil syn Albert. I na něj si musel počkat a netají se tím, že cesta k rodičovství pro něj, a především pro jeho ženu byla komplikovaná a plná ztrát. V konečném důsledku ale posílila jeho lásku k manželce a je rád, že se otcem stal až po čtyřicítce. Být to o dekádu dřív, honil by kariéru a zaměstnal chůvy. Teď si uvědomuje, jak moc důležitý je osobní kontakt s dítětem a že je tím, o co má člověk usilovat primárně. Být s rodinou vnímá doslova jako povinnost, což neznamená, že by chtěl po pracovní stránce ustrnout. Právě naopak. Dvě konference ve stejný čas, kdy přejížděl z jednoho hotelu do druhého a zpět, už si neplánuje, ale dozvídat se nové věci a objevovat nové žánry má potřebu pořád. Musí. Do škatulky mladého moderátora už nezapadá, nikdo proto nehodnotí, jestli se zlepšil, ale všichni očekávají, až se předvede. Může být jen standardně dobrý, anebo přeceňovaný. Prakticky tak pořád jenom obhajuje svou dosavadní práci a stresuje se. Hlavně kvůli tlaku, který na sebe vytváří on sám. Bavili jsme se ale taky o tom, co mu dala dvě nevydařená manželství, o budoucnosti v zahraničí, vedení syna k tomu, aby dělal rukama, politických tématech, autorské kuchařce nebo Only Fans.

„Uvedomila si zásadnú vec: Na Slovensku kvalitné a nezávislé verejnoprávne médium nemá miesto. Nie je možné, aby také existovalo. A to najmä pre politikov a ich nevôľu. Nie je tu preň rovnako spoločenská objednávka“, hovorí Soňa Weissová, ktorá po pätnástich rokoch odišla z STVR. Bola dušou odporu, odišla však paradoxne na vlastnú žiadosť. A to krátko po tom, ako sa verejnoprávna RTVS zmenila na STVR, (keď zišlo z toho, že bude STaR). Zmena, naordinovaná vládnou reprezentáciou, lebo tá potrebovala svojevedenie. Nový zákon tak narysoval novú inštitúciu s novým riadiacim pavúkom, aby sa toho starého mohli zbaviť. Zámer, ktorý vyvolal vlnu odporu už na samom začiatku. A bola pri ňom. Hovorila vtedy o svojej obave zo „spolitizovania verejnoprávnosti“, či o jej „únose“. Obavy sa vtedy premietli do vyše 1200 podpisov zvnútra verejnoprávnej RTVS. Nasledovala aj štrajková pohotovosť, či symbolická verejnoprávnosť v čiernom. Napriek tomu sa STVR stala skutočnosťou. A hoci v nej operuje Iniciatíva za verejnoprávnosť a nezávislosť, ktorá sa z času na čas kriticky vyjadrí, tváre a hlasy odporu z STVR zväčša odišli, alebo boli „odídené“. Alebo mlčia. Ako sa spätne pozerá na svoj príbeh s verejnoprávnosťou? Soňa Weissová, ešte donedávna šéfka zahraničnej redakcie rozhlasového spravodajstva, kritik zmien, ktorá neváhala odmietnuť ponúkané peniaze za mlčanlivosť. A pre niektorých aj „synonymum rozhlasu“.„Po novom zákone o STVR nevidím dôvod, prečo by som tam mala zostať“, hovorí Weissová. „Nemala som pocit, že budem môcť naďalej slobodne tvoriť“, dodáva. Weissová spomína, že sa pristihla pri obave, že sa časom poddá „démonovi súhlasu“, ako o ňom čítala u Dominika Tatarku. „Hlavný hrdina sa tam pristihol pri tom, že súhlasí s vecami, s ktorými by inak nesúhlasil. Alebo aj okolie ho prinútilo k tomu, aby s tým súhlasil“, vysvetľuje. „Uvedomila si tiež zásadnú vec: na Slovensku kvalitné a nezávislé verejnoprávne médium nemá miesto. Nie je možné, aby také existovalo. A to najmä pre politikov a ich nevôľu. Nie je tu preň rovnako spoločenská objednávka“, hovorí Soňa Weissová. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Uvedomila si zásadnú vec: Na Slovensku kvalitné a nezávislé verejnoprávne médium nemá miesto. Nie je možné, aby také existovalo. A to najmä pre politikov a ich nevôľu. Nie je tu preň rovnako spoločenská objednávka“, hovorí Soňa Weissová, ktorá po pätnástich rokoch odišla z STVR. Bola dušou odporu, odišla však paradoxne na vlastnú žiadosť. A to krátko po tom, ako sa verejnoprávna RTVS zmenila na STVR, (keď zišlo z toho, že bude STaR). Zmena, naordinovaná vládnou reprezentáciou, lebo tá potrebovala svojevedenie. Nový zákon tak narysoval novú inštitúciu s novým riadiacim pavúkom, aby sa toho starého mohli zbaviť. Zámer, ktorý vyvolal vlnu odporu už na samom začiatku. A bola pri ňom. Hovorila vtedy o svojej obave zo „spolitizovania verejnoprávnosti“, či o jej „únose“. Obavy sa vtedy premietli do vyše 1200 podpisov zvnútra verejnoprávnej RTVS. Nasledovala aj štrajková pohotovosť, či symbolická verejnoprávnosť v čiernom. Napriek tomu sa STVR stala skutočnosťou. A hoci v nej operuje Iniciatíva za verejnoprávnosť a nezávislosť, ktorá sa z času na čas kriticky vyjadrí, tváre a hlasy odporu z STVR zväčša odišli, alebo boli „odídené“. Alebo mlčia. Ako sa spätne pozerá na svoj príbeh s verejnoprávnosťou? Soňa Weissová, ešte donedávna šéfka zahraničnej redakcie rozhlasového spravodajstva, kritik zmien, ktorá neváhala odmietnuť ponúkané peniaze za mlčanlivosť. A pre niektorých aj „synonymum rozhlasu“.„Po novom zákone o STVR nevidím dôvod, prečo by som tam mala zostať“, hovorí Weissová. „Nemala som pocit, že budem môcť naďalej slobodne tvoriť“, dodáva. Weissová spomína, že sa pristihla pri obave, že sa časom poddá „démonovi súhlasu“, ako o ňom čítala u Dominika Tatarku. „Hlavný hrdina sa tam pristihol pri tom, že súhlasí s vecami, s ktorými by inak nesúhlasil. Alebo aj okolie ho prinútilo k tomu, aby s tým súhlasil“, vysvetľuje. „Uvedomila si tiež zásadnú vec: na Slovensku kvalitné a nezávislé verejnoprávne médium nemá miesto. Nie je možné, aby také existovalo. A to najmä pre politikov a ich nevôľu. Nie je tu preň rovnako spoločenská objednávka“, hovorí Soňa Weissová. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rusi majú strategickú iniciatívu od začiatku roka a postupujú ďaleko rýchlejšie, než doteraz. Ukrajinci nerozhodujú, kde sa bude bojovať, hovorí v podcaste generál vo výslužbe Pavel Macko. „Od začiatku augusta postupne zvyšujúci tlak. Snažia sa získať vďaka tejto iniciatíve čo najviac a čo najlepšie si upevniť pozíciu, ale že by sme videli, že to smeruje k tomu, že za pár mesiacov skončí táto vojna, tak určite nie sme v takej situácii," hovorí v podcaste.V rozhovore tiež rozoberáme, ako je to s nasadením severokórejských vojakov na Ukrajine. Generál hovorí, že zatiaľ nie je priamo potvrdené, že by sa vojaci zo Severnej Kórey priamo zapájali do bojov. „No je pravda že na fronte naozaj zahynuli kórejskí dôstojníci. Ale my nevieme, že či boli naozaj zapojení do bojov alebo boli to len poradcovia a inštruktori. Pokiaľ by sa ale potvrdilo, že boli severokórejské vojská zapojené do vojny, bolo by to mimoriadne zlá správa, lebo by to znamenalo internacionalizáciu konfliktu."Nemyslí si však, že by sa Severná Kórea zapojila priamo. „Najpravdepodobnejší variant bude, že formálne vyvedú z ozbrojených síl KĽDR a budú bojovať pod vlajkou Ruskej federácie. Nepredpokladám, že by Severná Kórea priamo bez prevlajkovania nasadila svoje vojská proti Ukrajine," hovorí Macko.V podcaste hovoríme aj tom, či si naši spojenci všímajú cestu europoslanca Smeru Ľuboša Blahu do Moskvy. Podľa Macka sme čoraz nedôveryhodnejší partner. „Na druhej strane Aliancia je ďaleko pevnejšia. Nerozkýva sa na výstrelkoch a nezmyselných misiách ľudí, ako je Ľuboš Blaha alebo konkrétni individuálni politici," uzatvára.Moderuje Denisa Hopková.

Rusi majú strategickú iniciatívu od začiatku roka a postupujú ďaleko rýchlejšie, než doteraz. Ukrajinci nerozhodujú, kde sa bude bojovať, hovorí v podcaste generál vo výslužbe Pavel Macko. „Od začiatku augusta postupne zvyšujúci tlak. Snažia sa získať vďaka tejto iniciatíve čo najviac a čo najlepšie si upevniť pozíciu, ale že by sme videli, že to smeruje k tomu, že za pár mesiacov skončí táto vojna, tak určite nie sme v takej situácii," hovorí v podcaste.V rozhovore tiež rozoberáme, ako je to s nasadením severokórejských vojakov na Ukrajine. Generál hovorí, že zatiaľ nie je priamo potvrdené, že by sa vojaci zo Severnej Kórey priamo zapájali do bojov. „No je pravda že na fronte naozaj zahynuli kórejskí dôstojníci. Ale my nevieme, že či boli naozaj zapojení do bojov alebo boli to len poradcovia a inštruktori. Pokiaľ by sa ale potvrdilo, že boli severokórejské vojská zapojené do vojny, bolo by to mimoriadne zlá správa, lebo by to znamenalo internacionalizáciu konfliktu."Nemyslí si však, že by sa Severná Kórea zapojila priamo. „Najpravdepodobnejší variant bude, že formálne vyvedú z ozbrojených síl KĽDR a budú bojovať pod vlajkou Ruskej federácie. Nepredpokladám, že by Severná Kórea priamo bez prevlajkovania nasadila svoje vojská proti Ukrajine," hovorí Macko.V podcaste hovoríme aj tom, či si naši spojenci všímajú cestu europoslanca Smeru Ľuboša Blahu do Moskvy. Podľa Macka sme čoraz nedôveryhodnejší partner. „Na druhej strane Aliancia je ďaleko pevnejšia. Nerozkýva sa na výstrelkoch a nezmyselných misiách ľudí, ako je Ľuboš Blaha alebo konkrétni individuálni politici," uzatvára.Moderuje Denisa Hopková.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠ Sebedestrukce, smrt, vážná nemoc. Mluvit o tom všem a pak se smát, to se často nestává. Štěpán Kozub je ale fenomén a v tomto rozhovoru asi lidi poměrně překvapí. Velmi otevřeně mluví o tom, jak je vlastně svým způsobem připraven na smrt, že nepolevuje ve svých sebedestruktivních sklonech, a taky přiznává, že zažil výhrůžky smrtí a stalking. Přitom se umí sám sobě smát, stejně jako je připraven dělat si srandu z ostatních. V divadle naopak vyžaduje profesionalitu, jeho kolegové by neměli své problémy nosit na jeviště a zatěžovat jimi diváky. Je to hodně uvolněné povídání, které se ale dotýká podstatných věcí.

Marie Šafrová, místopředsedkyně Odborového svazu justice Helena Válková (ANO), členka sněmovního ústavně-právního výboru, bývalá ministryně spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09), bývalý ministr spravedlnosti Pořadem provázel Daniel Takáč. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000371003/

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhl odvolání ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) kvůli nespokojenosti s digitalizací stavebního řízení. Mají pravdu zastánci odvolávaného ministra poukazující na nátlak velkých softwarových firem? „Pokud chcete udělat z někoho démona, tak bez důkazů použijete nějaká fakta, poskládáte je do předem připraveného příběhu a z toho vytvoříte monstrum,“ říká předseda ICT Unie a Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS).

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhl odvolání ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) kvůli nespokojenosti s digitalizací stavebního řízení. Mají pravdu zastánci odvolávaného ministra poukazující na nátlak velkých softwarových firem? „Pokud chcete udělat z někoho démona, tak bez důkazů použijete nějaká fakta, poskládáte je do předem připraveného příběhu a z toho vytvoříte monstrum,“ říká předseda ICT Unie a Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: 1. Zuzana Čaputová prijala ponuku jednej z top univerzít sveta. Strávi na nej 3 mesiace https://www.startitup.sk/zuzana-caputova-prijala-ponuku-jednej-z-top-univerzit-sveta-stravi-na-nej-3-mesiace/ 2. Dôchodky Slovákov sa môžu zvýšiť o desiatky eur. Poslanci SNS navrhujú kontroverznú novelu https://www.startitup.sk/dochodky-slovakov-sa-mozu-zvysit-o-desiatky-eur-poslanci-sns-navrhuju-kontroverznu-novelu/ 3. Hrozby teroristov na Slovensku sa stupňujú. Chcú uniesť lietadlá a zaútočiť na 3 ikonické stavby https://www.startitup.sk/hrozby-teroristov-na-slovensku-sa-stupnuju-chcu-uniest-lietadla-a-zautocit-na-3-ikonicke-stavby/ 4. Slovensku hrozí strata eurofondov. EÚ chystá devastačný návrh, od vlády môže vymáhať 2,7 miliardy https://www.startitup.sk/slovensku-hrozi-strata-eurofondov-eu-chysta-devastacny-navrh-od-vlady-moze-vymahat-27-miliardy/ 5. Veľká slovenská banka rázne zvyšuje poplatky, jeden až o 50 eur. Zmeny začnú platiť o pár týždňov (PREHĽAD) https://www.startitup.sk/velka-slovenska-banka-razne-zvysuje-poplatky-jeden-az-o-50-eur-zmeny-zacnu-platit-o-par-tyzdnov-prehlad/ 6. Danko túži po odvolaní Šimečku a avizuje turbulencie. Hlas musí ukázať svoj charakter, tvrdí https://www.startitup.sk/danko-tuzi-po-odvolani-simecku-a-avizuje-turbulencie-hlas-musi-ukazat-svoj-charakter-tvrdi/ 7. Kauza Pegasus: Má SIS kontroverzný špionážny systém? Politici otvorene o sledovacom softvéri https://www.startitup.sk/kauza-pegasus-ma-sis-kontroverzny-spionazny-system-politici-otvorene-o-sledovacom-softveri 8. Hokejový Slovan Bratislava má nového majiteľa. Kúpil ho jeden z najbohatších Slovákov https://www.startitup.sk/hokejovy-slovan-bratislava-ma-noveho-majitela-kupil-ho-jeden-z-najbohatsich-slovakov/ 9. Ukrajinci vyvinuli „smrtonosný dron“: Nová zbraň strieľa počas letu z kalašnikova (VIDEO) https://www.startitup.sk/ukrajinci-vyvinuli-smrtonosny-dron-nova-zbran-striela-pocas-letu-z-kalasnikova-video/ 10. Žalostný krok Rusov: Ich tanky dostali prekvapivé „gumené“ vylepšenie, jeho účinnosť je otázna https://www.startitup.sk/zalostny-krok-rusov-ich-tanky-dostali-prekvapive-gumene-vylepsenie-jeho-ucinnost-je-otazna/ 11. Tlak na slovenské lekárne stúpa: Počet prípadov covidu pribúda, antigénové testy miznú vo veľkom https://www.startitup.sk/tlak-na-slovenske-lekarne-stupa-pocet-pripadov-covidu-pribuda-antigenove-testy-miznu-vo-velkom/

Ženy v dnešnom svete čelia mnohým výzvam. Často zastávajú rôzne úlohy a vo všetkých chcú byť dokonalé. Tlak na výkon sa neustále zvyšuje, a zvládať všetko sa stáva čoraz náročnejším. Chceme byť skvelými manželkami, milenkami, matkami, gazdinkami, mať tip-top domácnosť a zároveň byť úspešné v práci... Trendy životného štýlu určujú sociálne siete, a my sa im neraz prispôsobujeme. Aké je postavenie ženy v našej spoločnosti a ako z toho von, sa porozprávame s manželmi Bartošovými, párovými terapeutmi a autormi mnohých úspešných kníh. Svojich klientov a čitateľov inšpirujú k tomu, aby žili zmysluplnejší a radostnejší život. V dnešnom podcaste sme sa s nimi venovali týmto témam: Aké sú zmeny v postavení ženy v porovnaní s minulosťou? Ako nájsť rovnováhu medzi kariérou a osobným životom a nebyť zahltení povinnosťami? Dá sa vôbec nepodľahnúť tlaku na dokonalosť, ktorý na nás číha? Prečo ľudia často strácajú záujem o dlhodobý vzťah? Prečo podľa manželov Bartošových kompromis do vzťahu nepatrí? A oveľa viac... Prajeme príjemné počúvanie a veľa inšpirácie do tvojich dní.

Hosté: Matěj Ondřej Havel /TOP 09/, předseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Michal Kohajda /KDU-ČSL/, místopředseda poslaneckého klubu Zdeněk Kettner /SPD/, místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Aleš Juchelka /ANO/, místopředseda Poslanecké sněmovny Pořad moderovala Jana Peroutková. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370827/

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.

Hromadná oslovení jako „přátelstvo“ a „diváctvo“ nebo nahrazování tradičních rodových koncovek pomocí znaků (*, x) vyjadřujících neutralitu. Další ročník Prague Pride zviditelnil i otázku toho, zda a jak by měla čeština obsáhnout osoby, které se neidentifikují binárně. „S tolerancí to nesmíme přehánět,“ říká v pořadu Pro a proti jazykovědec Karel Oliva. „Snaha o genderovou férovost přirozeně vyvolává debatu. S jazykem bychom měli experimentovat,“ oponuje filolog Vít Kolek.

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.

Hromadná oslovení jako „přátelstvo“ a „diváctvo“ nebo nahrazování tradičních rodových koncovek pomocí znaků (*, x) vyjadřujících neutralitu. Další ročník Prague Pride zviditelnil i otázku toho, zda a jak by měla čeština obsáhnout osoby, které se neidentifikují binárně. „S tolerancí to nesmíme přehánět,“ říká v pořadu Pro a proti jazykovědec Karel Oliva. „Snaha o genderovou férovost přirozeně vyvolává debatu. S jazykem bychom měli experimentovat,“ oponuje filolog Vít Kolek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Úspěch filmu Zápisník alkoholičky je kombinací několika faktorů, říká jeho protagonistka Tereza Ramba s tím, že se zadařit taky vůbec nemuselo. Jeho příběh je totiž svým způsobem šablonovitý, což si uvědomovala i sama herečka. Přesto se filmové adaptaci stejnojmenné knihy podařilo zvrátit trend upadající návštěvnosti tuzemských kin a po třetím víkendu má na kontě bezmála 300 tisíc diváků, čímž se stal nejnavštěvovanějším českým snímkem letošního roku. Připisuje to až nevídané míře autenticity a semknutosti štábu, který kolem sebe dokázal soustředit režisér a producent Dan Svátek. Za klíčovou při ztvárnění postavy Míši propíjející se k závislosti považovala nejen svou fyzickou proměnu, ale také tu psychickou. Jedna věc je změnit kostým, nechat se ostříhat a namaskovat, ale ve výsledku je stejně všechno vidět v očích. Právě v nich chtěla, aby se jí zračila absolutní ztráta zodpovědnosti a neschopnost postarat se o dítě, která ji osobně děsí víc než alkohol. Ke své transformaci využila zahraniční zkušenosti získané od mezinárodní koučky Leny Lessing, která mimo jiné spolupracovala s hercem Michaelem Fassbenderem, ale i konzultace s psychosomatický lékařem Pavlem Čechem. I tak to s ní zamávalo víc, než předpokládala. Nešlo to ale udělat jinak. Co dalšího jí do života hodilo „bombu“? Proč má smysl točit filmy, které na sebe nevydělají? Kolik jí firmy nabízejí za fotky jejích dětí na sociálních sítích? Jakých rolí se jí nedostává? A co má před sebou? I o tom v našem rozhovoru Tereza Ramba mluví.

Optimální krevní tlak je jedním ze základních indikátorů dobré fyzické kondice. Dlouhodobě si ho ale udrží málokdo. Velkou část populace trápí vysoký tlak, nepříjemné chvíle umí přivodit ale i opačný problém, tedy příliš nízký tlak. A doktorka Kateřina Cajthamlová varuje, že v některých případech může i ten být život ohrožující. Co nízký krevní tlak způsobuje a jak proti němu bojovat?

In this episode of The New New, writer and digital content creator Lola Kolade answers listener questions, touching on how to feel comfortable going out alone, negative friends, and how to cultivate a positive internal monologue. follow the pod:⁠⁠⁠⁠⁠ instagram⁠⁠⁠⁠⁠ & ⁠⁠⁠⁠⁠tiktok⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠follow me for additional clownery: ⁠⁠⁠⁠⁠instagram⁠⁠⁠⁠⁠ & ⁠⁠⁠⁠⁠tiktok⁠⁠⁠⁠⁠ the coloring book: being alive is good actually read the newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠here⁠⁠⁠⁠⁠. --- Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/thenewnewpod/support

Ženy dosahují orgasmu méně častěji než muži. Souvisí to s tlakem na výkon a stereotypy, které ovlivňují sexuální prožitek. Moderní přístupy k sexuální edukaci nabízejí možnosti pro zlepšení sexuálního zdraví žen. Ukazují, že socioekonomický status a vzdělání mohou hrát v ženské sexualitě významnou roli, přičemž ženy s nižším statusem častěji hlásí sexuální obtíže. V podcastu Moderní láska odpovídá na téma ženské sexuality Lucie Krejčová z Národního ústavu duševního zdraví. Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Good Morning, Nan tho tha hna maw? Tuzing zong morning devotion i hrawm ti dingin kan in sawm hna. A kan hruaitu: Rev. Sarah Ngun Doi Fam Tlangtar: Umsertu Na Si, Kei Tlak Ka Si Lunglawmhnak ngan pi he, CAPT - CEBC Arts Production Team -- Music By Peder B. Helland

Izrael s nezmenšeným úsilím pronásleduje hnutí Hamás v pásmu Gazy. A zatímco obě strany zvažují, jak se postavit k americkému návrhu na příměří, začalo sever Izraele ostřelovat šíitské hnutí Hizballách. „Napětí by se tam teď dalo krájet. Byly to desítky střel namířené na vojenské cíle. Něco podobného udělal Hizballáh po 7. říjnu, aby ukázal, že i tam existuje hrozba,“ uvádí bezpečnostní expert Jiří Schneider a připouští, že situace na severu může dále eskalovat.

S Lucií Výbornou se setkali v přenosovém voze kapitán českého hokejového týmu Roman Červenka a útočník David Pastrňák. K rozhovoru došlo bezprostředně po setkání prezidenta Petra Pavla s hokejisty na Pražském hradě. „Je to skvělé, opravdu se povedlo něco, co jsme asi úplně nikdo nečekal,“ usmívá se Roman Červenka.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedeniu Markízy sa postavila veľká časť zamestnancov. Pohrozili kolektívnym odporom.„Potichu a plíživo“. Tak má u nás vyzerať boj o „orbanizáciu“ televízií. V širšom zmysle médií ako celku. Do jeho zákulisia v najsilnejšej zo slovenských televízii – v Markíze - dal nahliadnuť Michal Kovačič. V živom vysielaní na záver nedeľňajšej relácie Na telo tomu „potichu a plíživo“ dal rovno pomenovanie: „Tlak nielen politikov, ale aj vedenia; pokusy o cenzúru, denno-denný tlak aj na televízne noviny“. A hoci to vedenie Markízy promptne odmietlo, za Kovačiča sa s odstupom dňa postavila veľká časť televízie. A „za neakceptovateľné“ verejne vo vyhlásení označila, aby „moderátor najúspešnejšej politickej relácie musel okrem tlakov politikov čeliť ešte tlakom vlastného vedenia“. Dali si rovno trojdňové ultimátum – že Na telo bude s Kovačičom pokračovať aj po letnej prestávke. Ak nie, pohrozili „kolektívnym odporom“. Čo priviedlo až k tomuto bodu? Pozrieme sa na to s Martinom Halandom, ktorý je bývalý vedúci vydania televíznych novín Markízy. Aktuálne vedenie televízie sa s ním rozlúčilo ešte začiatkom roka. Hovorí o „mikrosúbojoch“, ktoré vyústili až do nedeľného kroku Michala Kovačiča. Situáciu tiež rozoberieme s politológom Samuelom Spáčom, so Zuzanou Petkovou z nadácie Zastavme korupciu a tiež s Petrom Bárdym, šéfredaktorom a politickým komentátorom Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

*Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny Zistiť, vyšetriť, informovať, varovať a niekedy aj potrestať. Takto v stručnosti by sa dali charakterizovať opatrenia, ktoré mali zamedziť nekontrolovanému šíreniu správ v habsburskej monarchii v období Veľkej francúzskej revolúcie či neskôr, v časoch napoleonských vojen. Tie sa šírili neraz aj napriek varovnému prstu cenzora a vzbudzovali pozornosť úradov, ktoré mali dohliadať na stabilitou domácich pomerov a zabrániť prenikaniu nebezpečných revolučných myšlienok. Ich nositeľom, pochopiteľne, bola už v tomto čase tlač a rodiaca sa žurnalistika, ktorá si nachádzala miesto na stránkach prvých novín. Takými boli aj Pressburger Zeitung, ktoré opakovane spôsobovali roztrpčenosť dokonca i viedenského policajného riaditeľstva. Od začiatku sa tak toto nové remeslo stretávalo so snahou o kontrolu, dohľad či dokonca snahu využiť nové médium pre štátnu propagandu. Čo vlastne vyvolávalo toľkú pozornosť? Ako na prelome 18. a 19. storočia vznikali noviny a ako do ich práce zasahovali cenzori? A kto vlastne boli prví redaktori a ako fungovala ich komunikačná sieť napriek zákazom a dohľadu úradov? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa o počiatkoch novinárskeho remesla rozprával s historičkou Ivonou Kollárovou z Historického ústavu SAV. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Původně čínskou sociální síť TikTok, plnou krátkých videí charakterizovaných touhou vyvolat prchavou pozornost veřejnosti, nečeká jednoduchá budoucnost. Americký Senát v úterý schválil zákon, který de facto ničí byznys Číňanů v Americe. Kromě toho se TikTok dostává i do hledáčku evropských úředníků.

Mladí Rusové čelí během prezidentských voleb nátlaku a donucování ze strany škol, úřadů i zaměstnavatelů. Tyto instituce dostaly za úkol výrazně zvýšit volební účast mladých lidí. Hlasování začalo v pátek a vrcholí v neděli 17. března. Detaily přináší nezávislý ruský server Moscow Times.