POPULARITY
PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE VŠECHNY EPIZODY AŽ DO KONCE „Jeden ze sentimentů, který ve všech datech nejvíc roste, je nihilismus. Je to nejprogresivnější postoj dneška,“ říká ve Studiu N odhadkyně trendů a konzultantka Pavlína Louženská. „Společnost tak odpovídá na trumpismus, inflaci, války nebo klimatickou krizi. Hudba je tvrdší, slyšíme více techna. Do módy se vrací černá, kožené kalhoty a úzký střih. Vrací se i temný sex-appeal, protože očekáváme, že jsme vstoupili do temné éry – jako v dystopickém filmu.“ Nihilismus podle Louženské není jen nálada, ale celospolečenský posun ve způsobu, jak přemýšlíme o budoucnosti, o sobě a o ostatních. „Vidíme to v trendech jako quiet quitting nebo goblin mode – všichni se nějakým způsobem vypojují,“ popisuje trendforecasterka. Louženská v rozhovoru říká, že místo rozvíjení diverzity a inkluze přichází radikální individualismus. „Dopředu jde manosféra, pochybní podnikatelé, peníze. Řada mladých lidí si říká, že nemá smysl studovat vysokou školu, protože to tu stejně celé shoří. To je narativ, který prostupuje celou společností.“ Zároveň upozorňuje na posedlost zdravím. „Chodíme do posilovny a pijeme kreatin. I to je výsledkem událostí, které vidíme kolem sebe. Populace stárne, zdravotnictví ve Spojených státech je drahé, takže lidé potřebují prevenci, aby neskončili v nemocnici. Potřebujeme mít co největší výkonnost, protože před sebou vidíme velkou krizi a chceme natrénovat na ten maraton, který nás pravděpodobně čeká. Dnes je trapný ten, kdo nechodí běhat, kdo se o sebe nestará a nejí suplementy. Tlak na zdraví je velký,“ tvrdí analytička. „Pro někoho éra zelených džusů a počítání kalorií skončila a přepnul se do nihilismu a temného módu. Někdo naopak chodí běhat ultramaratony. Jedno i druhé jsou stejně validní reakce na energii, se kterou dnes musíme pracovat,“ říká v rozhovoru. Jak se predikují trendy? Naskakujeme na ně vědomě, nebo nevědomě? Proč ztrácíme komunitní místa a vznikají uzavřené události pouze pro pozvané? A co přijde po temném módu? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion Vysvětlivky k epizodě: Quiet quitting znamená, že člověk v práci plní jen nezbytné minimum, bez ambicí nebo nadměrného nasazení. Goblin mode je záměrné opuštění společenských očekávání – styl života, kdy si člověk bez výčitek dopřává lenost, chaos a neuhlazenost. Manosféra je online prostředí, kde se sdružují muži (často anonymně) kolem témat mužské identity, síly, dominance a odporu vůči feminismu – a kde se často šíří mizogynie, konspirační teorie i pochybné modely úspěchu.
České platy a mzdy se opět dostávají do popředí zájmu politiků. S blížícími se volbami se řeší platy učitelů, policistů, vojáků a dalších zaměstnanců státu. Stranou ale nezůstávají ani mzdy, které by mohly růst rychleji. „Tlak na růst mezd v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Arterijska hipertenzija ali kronično visok krvni tlak prizadene že vsakega četrtega zemljana, v Sloveniji pa ima povišan krvni tlak že vsak drugi odrasel. Nezdravljena ali prepozno odkrita hipertenzija lahko poveča tveganje za pojav hudih zdravstvenih težav, za preventivo in zdravljenje je zelo pomembna sprememba življenjskega sloga. Na vaša vprašanja o hipertenziji bo v petkovem svetovalnem servisu odgovarjala doc. dr. Jana Brguljan Hitij, dr. med., predstojnica Kliničnega oddelka za hipertenzijo UKC Ljubljana. Pokličite ali nam pišite.
Po desiatich mesiacoch urputných bojov o každú loptu je tu vyvrcholenie euroligovej sezóny! Aké Final 4 ponúkne rozhorúčené Abu Dhabi? V úvode sme sa zamysleli nad tým, na ktorom tíme a hráčovi je pred úvodným rozskokom najväčší tlak. Potom sme sa už venovali semifinálovým dvojiciam, pomenovali sme faktory, ktoré podľa nás budú rozhodovať a kto postúpi do nedeľného finále. Ojedinele sme sa nezhodli ani v jednom postupujúcom tíme:) Na záver sme prišli s tipom na víťaza, MVP ako aj na potenciálne x faktory. Nech už tipujeme na víťazstvo kohokoľvek, rozhodne si užime creme de la creme európskeho basketbalu!
S vysokým krevním tlakem se v Česku podle kardiologů léčí asi 35 procent dospělých. U většiny z nich se daří korigovat tlak pomocí jednoho nebo dvou léků, které musí užívat celoživotně, jinak jim hrozí například cévní mozková příhoda nebo srdeční selhání. Některým pacientům ale ani tato dávka nestačí, připomínají lékaři na Světový den hypertenze.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jaké jsou největší dietní chyby, kterých se lidé dopouštějí? Které potraviny skrývají největší množství soli? Jak snížit chuť na slané? Jak je to se slazením? Jsou potraviny, které pomáhají snižovat krevní tlak? Měli by si milovníci kávy dávat větší pozor? Jak je to s konzumací alkoholu? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.
Jakou podobu by mohlo mít rusko-ukrajinské jednání o míru příští týden v Istanbulu, které navrhl Vladimir Putin? O co hlavně jde v dnešních volbách v Albánii, které její současný premiér slibuje brzký vstup do EU? A jsou dnešní matky malých dětí pod větším tlakem než dříve?
Jakou podobu by mohlo mít rusko-ukrajinské jednání o míru příští týden v Istanbulu, které navrhl Vladimir Putin? O co hlavně jde v dnešních volbách v Albánii, které její současný premiér slibuje brzký vstup do EU? A jsou dnešní matky malých dětí pod větším tlakem než dříve?
Jakou podobu by mohlo mít rusko-ukrajinské jednání o míru příští týden v Istanbulu, které navrhl Vladimir Putin? O co hlavně jde v dnešních volbách v Albánii, které její současný premiér slibuje brzký vstup do EU? A jsou dnešní matky malých dětí pod větším tlakem než dříve?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Julie Hrstkové: Předseda Rady České televize Karel Novák svolá na návrh třetiny radních na 6. května mimořádnou schůzi k odvolání generálního ředitele České televize Jana Součka. Důvodem je nespokojenost části s jeho působením v čele veřejnoprávní televize nespokojena. Samotný Souček tvrdí, že čelil výhrůžkám a má pro to prý důkazy. Co se bude odehrávat v České televizi a jaký to může mít dopad nejen na ni, ale třeba i na další veřejnoprávní médium Český rozhlas? Tak o tom jsme v Ranním brífinku hovořili s mediálním analytikem Filipem Rožánkem.
Ranní brífink Julie Hrstkové: Předseda Rady České televize Karel Novák svolá na návrh třetiny radních na 6. května mimořádnou schůzi k odvolání generálního ředitele České televize Jana Součka. Důvodem je nespokojenost části s jeho působením v čele veřejnoprávní televize nespokojena. Samotný Souček tvrdí, že čelil výhrůžkám a má pro to prý důkazy. Co se bude odehrávat v České televizi a jaký to může mít dopad nejen na ni, ale třeba i na další veřejnoprávní médium Český rozhlas? Tak o tom jsme v Ranním brífinku hovořili s mediálním analytikem Filipem Rožánkem.
Drsná politika Donalda Trumpa může mít pro Evropu pozitivní efekt, tvrdí v podcastu Echo Pavla Štrunce viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: "Trumpův tlak nás možná konečně donutí využít to nejcennější, co máme - půlmiliardový vnitřní trh - a začneme se starat o vlastní bezpečnost a obranu." Pokud však Spojené státy budou dál prosazovat vysoká cla, Evropa podle něj musí reagovat: „Z ekonomického hlediska bychom měli zachovat poker face, ale z politického je to nereálné. Cla jsou připravená.“A mluvilo se i o tom, co brzdí evropskou ekonomiku: "Revize Green Dealu je naprosto v pořádku. To už chceme šest let," zdůrazňuje Špicar a připomíná, že mnoho částí legislativy vznikalo bez dostatečných dopadových studií a před pandemií či energetickou krizí. „Dekarbonizace je správná, ale nesmí nás zlikvidovat,“ dodává Špicar.A jak Špicar hodnotí vládu Petra Fialy? Reformy podle něj vláda nezvládla. „Čekali jsme reformu vysokého školství, ale nestalo se vůbec nic. Ani to nezkusili." Zároveň upozornil na zklamání v oblasti podpory inovací a nových technologií: "O zaměstnaneckých akciích se hádáme s vládou několik let. Možná to ani nestihnou prosadit." Ale premiéra i chválí, odvedl prý fantastickou práci v oblasti bezpečnosti po vypuknutí války na Ukrajině.
Súhrn diania v kresťanskom svete od zástupcu šéfredaktora Imricha Gazdu. V aktuálnom súhrne sa dozviete: ktorí náboženskí lídri podporili spoločné slávenie veľkonočných sviatkov, ako vatikanisti komentujú Františkov pontifikát po prepustení z nemocnice, aký nový filmový projekt pripravuje režisér Umučenia Krista.
Přidej se k The Tapes komunitě na herohero.co/thetapes pro epizody s předstihem a v plné délce, bonusy, tipy, Q&As, epizody navíc a další!Záznam ze zcela prvního živého The Tapes rozhovoru je tady. A jsem nejvíc ráda, že jsem se nakonec rozhodla ho i natočit, protože byl ne-sku-te-čný
V této epizodě Hypotécastu se zaměříme na nekalé praktiky některých realitních makléřů, které mohou kupující zaskočit a připravit je o klid i peníze
Volodymyr Zelenskyj je bezesporu světová politická ikona. Odvaha, kterou předvedl začátkem války, mu vydobyla značné renomé. Přesto se čím dál víc spekuluje o tom, kdo by ho mohl nahradit. Kde se vzal Volodymyr Zelenskyj a jak změnil Ukrajinu? Na čem nyní stojí jeho popularita? A jak dlouho ještě bude moct vládnout?
PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Někteří novináři České televize to považují za finální dějství,“ popisuje ve Studiu N náladu na Kavčích horách investigativní novinářka Zdislava Pokorná. „Ve stresu musí být i Václav Moravec. Je to poslední člověk na seznamu radního Pavla Matochy, jinak jsou všichni pryč,“ říká. Kdo tlačí na sloučení České televize a Českého rozhlasu? Proč se generální ředitel Jan Souček dostal do vydíratelné pozice? A jaké vazby má radní ČT Pavel Matocha s uhlobaronem Pavlem Tykačem?
Trump chce zřejmě dosáhnout přebytku zahraničního obchodu na co nejvíce frontách, to ale může vyjít draho i USA, říká v novém díle podcastu Evropa zblízka hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Jak hodnotí evropská protiopatření na americká cla? A jaký je černý scénář celní přestřelky?
MLS Season Pass Analyst Brian Dunseth joined the show to talk SDFC
Po štvrtkovom Bruseli a pred utorkovou saudsko-arabskou Džiddou. Po európskom obrannom prebudení a záväzku investovať do obrany 800 miliárd. A pred stretnutím v Džidde v konštalácii Kyjev-Washington, po tom, ako bol rovnako saudsko-arabský Rijád o rokovaniach Washington-Moskva bez Kyjeva a a rovnako po tom, ako prvý muž Kyjeva Volodymyr Zelenskyj pochodil v Bielom dome – kritizovaný za nevďačnosť a prakticky vykázaný, keďže odmietol podpísať dohodu o vzácnych kovoch, v ktorej mu chýbali bezpečnostné záruky. Čo môže priniesť schôdzka Trumpových a Zelenského ľudí, ktorej predchádza stiahnutie vojenskej pomoci USA Ukrajine, z ktorej ťaží Putin masívnymi útokmi?A ako k tomu môže prispieť správa, že Rusko, Čína a Irán chystajú spoločné námorné cvičenie? Nejde o všetko iné, len nie o predohru mierových rokovaní? Alebo akú trvácnosť môže mať mier, či prímerie, ak pôjde v skutočnosti o diktát z pozície sily? Téma pre Mateja Kandríka, experta na bezpečnostné otázky z Adapt Institute. „Snáď americká administratíva pochopí, že vyvíjať tlak len na jednu stranu konfliktu nie je z dlhodobého hľadisko únosné a ani konštruktívne. Tlak bude potrebné vyvinúť aj na Rusko a Vladimíra Putina“, tvrdí obranný expert Kandrík. „Je to enormne znepokojujúce a vyvoláva to mnohé otázniky“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Po štvrtkovom Bruseli a pred utorkovou saudsko-arabskou Džiddou. Po európskom obrannom prebudení a záväzku investovať do obrany 800 miliárd. A pred stretnutím v Džidde v konštalácii Kyjev-Washington, po tom, ako bol rovnako saudsko-arabský Rijád o rokovaniach Washington-Moskva bez Kyjeva a a rovnako po tom, ako prvý muž Kyjeva Volodymyr Zelenskyj pochodil v Bielom dome – kritizovaný za nevďačnosť a prakticky vykázaný, keďže odmietol podpísať dohodu o vzácnych kovoch, v ktorej mu chýbali bezpečnostné záruky. Čo môže priniesť schôdzka Trumpových a Zelenského ľudí, ktorej predchádza stiahnutie vojenskej pomoci USA Ukrajine, z ktorej ťaží Putin masívnymi útokmi?A ako k tomu môže prispieť správa, že Rusko, Čína a Irán chystajú spoločné námorné cvičenie? Nejde o všetko iné, len nie o predohru mierových rokovaní? Alebo akú trvácnosť môže mať mier, či prímerie, ak pôjde v skutočnosti o diktát z pozície sily? Téma pre Mateja Kandríka, experta na bezpečnostné otázky z Adapt Institute. „Snáď americká administratíva pochopí, že vyvíjať tlak len na jednu stranu konfliktu nie je z dlhodobého hľadisko únosné a ani konštruktívne. Tlak bude potrebné vyvinúť aj na Rusko a Vladimíra Putina“, tvrdí obranný expert Kandrík. „Je to enormne znepokojujúce a vyvoláva to mnohé otázniky“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Americký prezident je přesvědčen, že jeho ruský protějšek chce uzavřít mír. Vladimir Putin zatím vzkazuje ruské tajné službě, že se musí zlepšit v boji s diverzními skupinami působícími na okupovaných územích. „Začala první mírová jednání a to, že si Donald Trump a Vladimir Putin skládají poklony, nemusí zítra platit. Jsme u prvního oťukávání obou stran,“ popisuje pro Český rozhlas Plus rusista a historik Marek Příhoda.
Americký prezident je přesvědčen, že jeho ruský protějšek chce uzavřít mír. Vladimir Putin zatím vzkazuje ruské tajné službě, že se musí zlepšit v boji s diverzními skupinami působícími na okupovaných územích. „Začala první mírová jednání a to, že si Donald Trump a Vladimir Putin skládají poklony, nemusí zítra platit. Jsme u prvního oťukávání obou stran,“ popisuje pro Český rozhlas Plus rusista a historik Marek Příhoda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Automobilový svet sa za posledné roky zásadne zmenil – od technológií a bezpečnostných systémov až po elektrifikáciu a nové trendy vo výbave. V tejto epizóde Auto Bild Podcastu sa pozrieme na to, ako sa zmenili autá za poslednú dekádu a čo dnes považujeme za štandard, ktorý bol kedysi luxusom.
Alex začala svoju tvorbu na internete spoločne s priateľom, teraz už manželom, kde rozoberali rôzne situácie, s ktorými sa potýka človek na vozíku. A síce stále spolu tvoria aj párové videá, Alex sa stala najsledovanejším tvorcom, ktorý reaguje na reality shows ako je Love Island či Ruža pre nevestu. Jej reakcie majú milióny pozretí a ľudia často nesledujú ani samotné shows a aj napriek tomu si obľúbili jej reakčný obsah. V dnešnom podcaste preberieme všetko - koľko trvá tvorba takýchto videí, ako vnímala influencerský svet keď do neho prišla, ale aj životné situácie, s ktorými sa potýka človek s pohybovým hendikepom či ako udržať vzťať ''spicy'' aj po 10. rokoch. Podcast bude po týždni dostupný aj na Spotify a všetkých streamovacích platformách, nezabudnite nás odoberať aj tam: https://open.spotify.com/show/1aH0vcj...
Vianoce už klopú na dvere a s nimi aj očakávania „sviatkov pokoja v kruhu rodiny“. Čo však, ak v rodine nie je žiadny pokoj a mier nie je ani v nás samých? S dilemou, akú masku si nasadiť, resp. prečo si ju vôbec nasadzovať, pritom bojujú i mnohé naše deti. Deti, ktoré sa práve s najbližšími cítia osamelé, a ktoré stáli i na samej hrane života a smrti. A budete počuť aj jeden vianočný príbeh obety, takmer až na smrť. Počúvate Aktuality Nahlas, tentoraz o tom, ako prežiť sviatky Vianoc i konca roka a – nezblázniť sa z toho. Tlak tradícií, spoločenských konvencií, ale i všadeprítomnej reklamy vytvára až enormný tlak na to, ako nesklamať očakávania rodiny či blízkych a byť, takpovediac, „v pohode“. Nech už sa v našom vnútri odohráva čokoľvek ťaživé a nesviatočné. Tlak týchto očakávaní o to viac prežívajú naše deti a naša mládež, neraz bojujú z vlastnými démonmi a do spevu kolied im rozhodne nie je. Téma pre šéfa internetovej poradne pre mladých IPčko Mareka Madra.Dodajme, že IPčko pre mladých ostáva otvorené aj počas sviatkov. Tlak na potrebu odbornej pomoci – niekedy doslova na hrane života a smrti, je totiž enormný, no a náš štát – napriek slovným deklaráciám, tému duševného zdravia detí neberie vôbec vážne.„Dostupnosť odbornej pomoci je absolútne katastrofálna. Deti čakajú na hospitalizáciu či pomoc psychiatra celé týždne až mesiace. Veľmi často sa deti k tejto pomoci dostanú, až keď sú úplne na hrane života a smrti. Toto je naozaj alarmujúce a musíme s tým niečo urobiť. Veľa sa o tom začalo rozprávať, ale zatiaľ sa len rozpráva,“ hovorí Marek Madro.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Vianoce už klopú na dvere a s nimi aj očakávania „sviatkov pokoja v kruhu rodiny“. Čo však, ak v rodine nie je žiadny pokoj a mier nie je ani v nás samých? S dilemou, akú masku si nasadiť, resp. prečo si ju vôbec nasadzovať, pritom bojujú i mnohé naše deti. Deti, ktoré sa práve s najbližšími cítia osamelé, a ktoré stáli i na samej hrane života a smrti. A budete počuť aj jeden vianočný príbeh obety, takmer až na smrť. Počúvate Aktuality Nahlas, tentoraz o tom, ako prežiť sviatky Vianoc i konca roka a – nezblázniť sa z toho. Tlak tradícií, spoločenských konvencií, ale i všadeprítomnej reklamy vytvára až enormný tlak na to, ako nesklamať očakávania rodiny či blízkych a byť, takpovediac, „v pohode“. Nech už sa v našom vnútri odohráva čokoľvek ťaživé a nesviatočné. Tlak týchto očakávaní o to viac prežívajú naše deti a naša mládež, neraz bojujú z vlastnými démonmi a do spevu kolied im rozhodne nie je. Téma pre šéfa internetovej poradne pre mladých IPčko Mareka Madra.Dodajme, že IPčko pre mladých ostáva otvorené aj počas sviatkov. Tlak na potrebu odbornej pomoci – niekedy doslova na hrane života a smrti, je totiž enormný, no a náš štát – napriek slovným deklaráciám, tému duševného zdravia detí neberie vôbec vážne.„Dostupnosť odbornej pomoci je absolútne katastrofálna. Deti čakajú na hospitalizáciu či pomoc psychiatra celé týždne až mesiace. Veľmi často sa deti k tejto pomoci dostanú, až keď sú úplne na hrane života a smrti. Toto je naozaj alarmujúce a musíme s tým niečo urobiť. Veľa sa o tom začalo rozprávať, ale zatiaľ sa len rozpráva,“ hovorí Marek Madro.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Možná nejtěžší v mé profesní dráze bylo naučit se říkat ne, zamýšlí se Libor Bouček. Přiznává přitom, že „vyčistit prostor“ mu trvalo poměrně dlouho, dospěl k tomu teprve před čtyřmi lety, kdy se se mu narodil syn Albert. I na něj si musel počkat a netají se tím, že cesta k rodičovství pro něj, a především pro jeho ženu byla komplikovaná a plná ztrát. V konečném důsledku ale posílila jeho lásku k manželce a je rád, že se otcem stal až po čtyřicítce. Být to o dekádu dřív, honil by kariéru a zaměstnal chůvy. Teď si uvědomuje, jak moc důležitý je osobní kontakt s dítětem a že je tím, o co má člověk usilovat primárně. Být s rodinou vnímá doslova jako povinnost, což neznamená, že by chtěl po pracovní stránce ustrnout. Právě naopak. Dvě konference ve stejný čas, kdy přejížděl z jednoho hotelu do druhého a zpět, už si neplánuje, ale dozvídat se nové věci a objevovat nové žánry má potřebu pořád. Musí. Do škatulky mladého moderátora už nezapadá, nikdo proto nehodnotí, jestli se zlepšil, ale všichni očekávají, až se předvede. Může být jen standardně dobrý, anebo přeceňovaný. Prakticky tak pořád jenom obhajuje svou dosavadní práci a stresuje se. Hlavně kvůli tlaku, který na sebe vytváří on sám. Bavili jsme se ale taky o tom, co mu dala dvě nevydařená manželství, o budoucnosti v zahraničí, vedení syna k tomu, aby dělal rukama, politických tématech, autorské kuchařce nebo Only Fans.
„Uvedomila si zásadnú vec: Na Slovensku kvalitné a nezávislé verejnoprávne médium nemá miesto. Nie je možné, aby také existovalo. A to najmä pre politikov a ich nevôľu. Nie je tu preň rovnako spoločenská objednávka“, hovorí Soňa Weissová, ktorá po pätnástich rokoch odišla z STVR. Bola dušou odporu, odišla však paradoxne na vlastnú žiadosť. A to krátko po tom, ako sa verejnoprávna RTVS zmenila na STVR, (keď zišlo z toho, že bude STaR). Zmena, naordinovaná vládnou reprezentáciou, lebo tá potrebovala svojevedenie. Nový zákon tak narysoval novú inštitúciu s novým riadiacim pavúkom, aby sa toho starého mohli zbaviť. Zámer, ktorý vyvolal vlnu odporu už na samom začiatku. A bola pri ňom. Hovorila vtedy o svojej obave zo „spolitizovania verejnoprávnosti“, či o jej „únose“. Obavy sa vtedy premietli do vyše 1200 podpisov zvnútra verejnoprávnej RTVS. Nasledovala aj štrajková pohotovosť, či symbolická verejnoprávnosť v čiernom. Napriek tomu sa STVR stala skutočnosťou. A hoci v nej operuje Iniciatíva za verejnoprávnosť a nezávislosť, ktorá sa z času na čas kriticky vyjadrí, tváre a hlasy odporu z STVR zväčša odišli, alebo boli „odídené“. Alebo mlčia. Ako sa spätne pozerá na svoj príbeh s verejnoprávnosťou? Soňa Weissová, ešte donedávna šéfka zahraničnej redakcie rozhlasového spravodajstva, kritik zmien, ktorá neváhala odmietnuť ponúkané peniaze za mlčanlivosť. A pre niektorých aj „synonymum rozhlasu“.„Po novom zákone o STVR nevidím dôvod, prečo by som tam mala zostať“, hovorí Weissová. „Nemala som pocit, že budem môcť naďalej slobodne tvoriť“, dodáva. Weissová spomína, že sa pristihla pri obave, že sa časom poddá „démonovi súhlasu“, ako o ňom čítala u Dominika Tatarku. „Hlavný hrdina sa tam pristihol pri tom, že súhlasí s vecami, s ktorými by inak nesúhlasil. Alebo aj okolie ho prinútilo k tomu, aby s tým súhlasil“, vysvetľuje. „Uvedomila si tiež zásadnú vec: na Slovensku kvalitné a nezávislé verejnoprávne médium nemá miesto. Nie je možné, aby také existovalo. A to najmä pre politikov a ich nevôľu. Nie je tu preň rovnako spoločenská objednávka“, hovorí Soňa Weissová. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
„Uvedomila si zásadnú vec: Na Slovensku kvalitné a nezávislé verejnoprávne médium nemá miesto. Nie je možné, aby také existovalo. A to najmä pre politikov a ich nevôľu. Nie je tu preň rovnako spoločenská objednávka“, hovorí Soňa Weissová, ktorá po pätnástich rokoch odišla z STVR. Bola dušou odporu, odišla však paradoxne na vlastnú žiadosť. A to krátko po tom, ako sa verejnoprávna RTVS zmenila na STVR, (keď zišlo z toho, že bude STaR). Zmena, naordinovaná vládnou reprezentáciou, lebo tá potrebovala svojevedenie. Nový zákon tak narysoval novú inštitúciu s novým riadiacim pavúkom, aby sa toho starého mohli zbaviť. Zámer, ktorý vyvolal vlnu odporu už na samom začiatku. A bola pri ňom. Hovorila vtedy o svojej obave zo „spolitizovania verejnoprávnosti“, či o jej „únose“. Obavy sa vtedy premietli do vyše 1200 podpisov zvnútra verejnoprávnej RTVS. Nasledovala aj štrajková pohotovosť, či symbolická verejnoprávnosť v čiernom. Napriek tomu sa STVR stala skutočnosťou. A hoci v nej operuje Iniciatíva za verejnoprávnosť a nezávislosť, ktorá sa z času na čas kriticky vyjadrí, tváre a hlasy odporu z STVR zväčša odišli, alebo boli „odídené“. Alebo mlčia. Ako sa spätne pozerá na svoj príbeh s verejnoprávnosťou? Soňa Weissová, ešte donedávna šéfka zahraničnej redakcie rozhlasového spravodajstva, kritik zmien, ktorá neváhala odmietnuť ponúkané peniaze za mlčanlivosť. A pre niektorých aj „synonymum rozhlasu“.„Po novom zákone o STVR nevidím dôvod, prečo by som tam mala zostať“, hovorí Weissová. „Nemala som pocit, že budem môcť naďalej slobodne tvoriť“, dodáva. Weissová spomína, že sa pristihla pri obave, že sa časom poddá „démonovi súhlasu“, ako o ňom čítala u Dominika Tatarku. „Hlavný hrdina sa tam pristihol pri tom, že súhlasí s vecami, s ktorými by inak nesúhlasil. Alebo aj okolie ho prinútilo k tomu, aby s tým súhlasil“, vysvetľuje. „Uvedomila si tiež zásadnú vec: na Slovensku kvalitné a nezávislé verejnoprávne médium nemá miesto. Nie je možné, aby také existovalo. A to najmä pre politikov a ich nevôľu. Nie je tu preň rovnako spoločenská objednávka“, hovorí Soňa Weissová. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Rusi majú strategickú iniciatívu od začiatku roka a postupujú ďaleko rýchlejšie, než doteraz. Ukrajinci nerozhodujú, kde sa bude bojovať, hovorí v podcaste generál vo výslužbe Pavel Macko. „Od začiatku augusta postupne zvyšujúci tlak. Snažia sa získať vďaka tejto iniciatíve čo najviac a čo najlepšie si upevniť pozíciu, ale že by sme videli, že to smeruje k tomu, že za pár mesiacov skončí táto vojna, tak určite nie sme v takej situácii," hovorí v podcaste.V rozhovore tiež rozoberáme, ako je to s nasadením severokórejských vojakov na Ukrajine. Generál hovorí, že zatiaľ nie je priamo potvrdené, že by sa vojaci zo Severnej Kórey priamo zapájali do bojov. „No je pravda že na fronte naozaj zahynuli kórejskí dôstojníci. Ale my nevieme, že či boli naozaj zapojení do bojov alebo boli to len poradcovia a inštruktori. Pokiaľ by sa ale potvrdilo, že boli severokórejské vojská zapojené do vojny, bolo by to mimoriadne zlá správa, lebo by to znamenalo internacionalizáciu konfliktu."Nemyslí si však, že by sa Severná Kórea zapojila priamo. „Najpravdepodobnejší variant bude, že formálne vyvedú z ozbrojených síl KĽDR a budú bojovať pod vlajkou Ruskej federácie. Nepredpokladám, že by Severná Kórea priamo bez prevlajkovania nasadila svoje vojská proti Ukrajine," hovorí Macko.V podcaste hovoríme aj tom, či si naši spojenci všímajú cestu europoslanca Smeru Ľuboša Blahu do Moskvy. Podľa Macka sme čoraz nedôveryhodnejší partner. „Na druhej strane Aliancia je ďaleko pevnejšia. Nerozkýva sa na výstrelkoch a nezmyselných misiách ľudí, ako je Ľuboš Blaha alebo konkrétni individuálni politici," uzatvára.Moderuje Denisa Hopková.
Rusi majú strategickú iniciatívu od začiatku roka a postupujú ďaleko rýchlejšie, než doteraz. Ukrajinci nerozhodujú, kde sa bude bojovať, hovorí v podcaste generál vo výslužbe Pavel Macko. „Od začiatku augusta postupne zvyšujúci tlak. Snažia sa získať vďaka tejto iniciatíve čo najviac a čo najlepšie si upevniť pozíciu, ale že by sme videli, že to smeruje k tomu, že za pár mesiacov skončí táto vojna, tak určite nie sme v takej situácii," hovorí v podcaste.V rozhovore tiež rozoberáme, ako je to s nasadením severokórejských vojakov na Ukrajine. Generál hovorí, že zatiaľ nie je priamo potvrdené, že by sa vojaci zo Severnej Kórey priamo zapájali do bojov. „No je pravda že na fronte naozaj zahynuli kórejskí dôstojníci. Ale my nevieme, že či boli naozaj zapojení do bojov alebo boli to len poradcovia a inštruktori. Pokiaľ by sa ale potvrdilo, že boli severokórejské vojská zapojené do vojny, bolo by to mimoriadne zlá správa, lebo by to znamenalo internacionalizáciu konfliktu."Nemyslí si však, že by sa Severná Kórea zapojila priamo. „Najpravdepodobnejší variant bude, že formálne vyvedú z ozbrojených síl KĽDR a budú bojovať pod vlajkou Ruskej federácie. Nepredpokladám, že by Severná Kórea priamo bez prevlajkovania nasadila svoje vojská proti Ukrajine," hovorí Macko.V podcaste hovoríme aj tom, či si naši spojenci všímajú cestu europoslanca Smeru Ľuboša Blahu do Moskvy. Podľa Macka sme čoraz nedôveryhodnejší partner. „Na druhej strane Aliancia je ďaleko pevnejšia. Nerozkýva sa na výstrelkoch a nezmyselných misiách ľudí, ako je Ľuboš Blaha alebo konkrétni individuálni politici," uzatvára.Moderuje Denisa Hopková.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Sebedestrukce, smrt, vážná nemoc. Mluvit o tom všem a pak se smát, to se často nestává. Štěpán Kozub je ale fenomén a v tomto rozhovoru asi lidi poměrně překvapí. Velmi otevřeně mluví o tom, jak je vlastně svým způsobem připraven na smrt, že nepolevuje ve svých sebedestruktivních sklonech, a taky přiznává, že zažil výhrůžky smrtí a stalking. Přitom se umí sám sobě smát, stejně jako je připraven dělat si srandu z ostatních. V divadle naopak vyžaduje profesionalitu, jeho kolegové by neměli své problémy nosit na jeviště a zatěžovat jimi diváky. Je to hodně uvolněné povídání, které se ale dotýká podstatných věcí.
Marie Šafrová, místopředsedkyně Odborového svazu justice Helena Válková (ANO), členka sněmovního ústavně-právního výboru, bývalá ministryně spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09), bývalý ministr spravedlnosti Pořadem provázel Daniel Takáč. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000371003/
Premiér Petr Fiala (ODS) navrhl odvolání ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) kvůli nespokojenosti s digitalizací stavebního řízení. Mají pravdu zastánci odvolávaného ministra poukazující na nátlak velkých softwarových firem? „Pokud chcete udělat z někoho démona, tak bez důkazů použijete nějaká fakta, poskládáte je do předem připraveného příběhu a z toho vytvoříte monstrum,“ říká předseda ICT Unie a Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS).
Premiér Petr Fiala (ODS) navrhl odvolání ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) kvůli nespokojenosti s digitalizací stavebního řízení. Mají pravdu zastánci odvolávaného ministra poukazující na nátlak velkých softwarových firem? „Pokud chcete udělat z někoho démona, tak bez důkazů použijete nějaká fakta, poskládáte je do předem připraveného příběhu a z toho vytvoříte monstrum,“ říká předseda ICT Unie a Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hosté: Matěj Ondřej Havel /TOP 09/, předseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Michal Kohajda /KDU-ČSL/, místopředseda poslaneckého klubu Zdeněk Kettner /SPD/, místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Aleš Juchelka /ANO/, místopředseda Poslanecké sněmovny Pořad moderovala Jana Peroutková. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370827/
Hromadná oslovení jako „přátelstvo“ a „diváctvo“ nebo nahrazování tradičních rodových koncovek pomocí znaků (*, x) vyjadřujících neutralitu. Další ročník Prague Pride zviditelnil i otázku toho, zda a jak by měla čeština obsáhnout osoby, které se neidentifikují binárně. „S tolerancí to nesmíme přehánět,“ říká v pořadu Pro a proti jazykovědec Karel Oliva. „Snaha o genderovou férovost přirozeně vyvolává debatu. S jazykem bychom měli experimentovat,“ oponuje filolog Vít Kolek.
Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.
Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.
In this episode of The New New, writer and digital content creator Lola Kolade answers listener questions, touching on how to feel comfortable going out alone, negative friends, and how to cultivate a positive internal monologue. follow the pod: instagram & tiktok follow me for additional clownery: instagram & tiktok the coloring book: being alive is good actually read the newsletter here. --- Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/thenewnewpod/support
Good Morning, Nan tho tha hna maw? Tuzing zong morning devotion i hrawm ti dingin kan in sawm hna. A kan hruaitu: Rev. Sarah Ngun Doi Fam Tlangtar: Umsertu Na Si, Kei Tlak Ka Si Lunglawmhnak ngan pi he, CAPT - CEBC Arts Production Team -- Music By Peder B. Helland
Izrael s nezmenšeným úsilím pronásleduje hnutí Hamás v pásmu Gazy. A zatímco obě strany zvažují, jak se postavit k americkému návrhu na příměří, začalo sever Izraele ostřelovat šíitské hnutí Hizballách. „Napětí by se tam teď dalo krájet. Byly to desítky střel namířené na vojenské cíle. Něco podobného udělal Hizballáh po 7. říjnu, aby ukázal, že i tam existuje hrozba,“ uvádí bezpečnostní expert Jiří Schneider a připouští, že situace na severu může dále eskalovat.
*Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny Zistiť, vyšetriť, informovať, varovať a niekedy aj potrestať. Takto v stručnosti by sa dali charakterizovať opatrenia, ktoré mali zamedziť nekontrolovanému šíreniu správ v habsburskej monarchii v období Veľkej francúzskej revolúcie či neskôr, v časoch napoleonských vojen. Tie sa šírili neraz aj napriek varovnému prstu cenzora a vzbudzovali pozornosť úradov, ktoré mali dohliadať na stabilitou domácich pomerov a zabrániť prenikaniu nebezpečných revolučných myšlienok. Ich nositeľom, pochopiteľne, bola už v tomto čase tlač a rodiaca sa žurnalistika, ktorá si nachádzala miesto na stránkach prvých novín. Takými boli aj Pressburger Zeitung, ktoré opakovane spôsobovali roztrpčenosť dokonca i viedenského policajného riaditeľstva. Od začiatku sa tak toto nové remeslo stretávalo so snahou o kontrolu, dohľad či dokonca snahu využiť nové médium pre štátnu propagandu. Čo vlastne vyvolávalo toľkú pozornosť? Ako na prelome 18. a 19. storočia vznikali noviny a ako do ich práce zasahovali cenzori? A kto vlastne boli prví redaktori a ako fungovala ich komunikačná sieť napriek zákazom a dohľadu úradov? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa o počiatkoch novinárskeho remesla rozprával s historičkou Ivonou Kollárovou z Historického ústavu SAV. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.