Podcasts about tlak

Český vzdělávací systém má velké rezervy v rozvoji socioemočních dovedností, hodnot a postojů. Takzvané měkké dovednosti jsou přitom pro budoucí život natolik významné, že by jejich rozvoj měly podle odborníků podporovat vlády i vzdělávací instituce. „Pro učitele je mnohem důležitější vytvořit prostor, kde mohou znovu zažít možnost sdílení,“ říká v Leonardu Plus Eva Čechová z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hebrejom 10,32-39 32 Rozpamätajte sa na tie prvé dni, v ktorých ste boli osvietení a prekonali ste veľký boj v utrpeniach. 33 Boli ste vystavení verejnému hanobeniu a sužovaniu, inokedy ste boli spoločníkmi tých, ktorých stihlo to isté. 34 Veď ste trpeli spolu s väzňami a s radosťou ste znášali, keď vás obrali o majetok, lebo ste vedeli, že máte lepší a trvalejší majetok. 35 Preto nestrácajte dôveru, lebo bude bohato odmenená. 36 Potrebujete vytrvať, aby ste plnením Božej vôle dosiahli prisľúbenie. 37 Veď už len celkom krátky čas a príde ten, čo má prísť, nebude meškať. 38 Avšak môj spravodlivý z viery bude žiť, ale kto odpadne, v tom nebude mať moja duša zaľúbenie. 39 My však nie sme tí, ktorí ustupujú k záhube, ale ľudia viery k zachovaniu duše. K víťazstvu nad protivenstvami vedie vytrvalosť vo viere. Tlak na vieru má rôzne podoby. V našom európskom priestore nám nehrozí väzenie, strata majetku, či mučenie. Zdá sa, že náš život viery je pod prefíkanejším náporom útokov konzumného života. Investuje sa do tela a duch žobre pred kostolom, či nákupným centrom. Väzením a prenasledovaním sa v našom priestore javí pohodlie, užívanie si, dovoľovanie, či hovenie si telu. Takéto sústredenie sa na seba spôsobuje nezáujem o blížneho, o spoločenstvo. Osobné záujmy sú kritériom a určujú vzťah k Bohu i vzťah k spoločenstvu. Praktizujúca viera sa scvrkla na to, čo a kedy sa mi chce a čo a kedy mi vyhovuje. To nie je „vydávanie seba do opravdivej služby Bohu“. Je to na hony vzdialené obeti! Neochota postaviť sa voči tomuto „prenasledovaniu konzumom“ spôsobuje ústup života vo viere. Dôvodom ústupu je strata vytrvalosti. Oslabuje to jednotlivcov, a tým aj spoločenstvá. Pre život viery je zničujúce, ak si zakrývame oči pred tlakom protivenstiev na našu vieru. Biblia totiž zámerne na tento tlak upozorňuje, odkrýva ho a vyzýva k vytrvalosti. Lebo iba vytrvalosť vo viere prináša odmenu. Modlitba: Nebeský Otče, prosíme Ťa, odpusť nám, že výhody a ponuky tejto časnosti nás oslepujú do takej miery, že nevidíme hodnotu pravej obete vo viere, ktorej podstatou je naša vďačnosť za obeť Tvojho Syna, Pána Ježiša Krista! Amen. Pieseň: ES 545 Autor: Ján Matis Viem, že môj Vykupiteľ žije! Jób 19,25 Kristus však bol vzkriesený z mŕtvych ako prvotina tých, čo zomreli. 1.Korinťanom 15,20 Skutky apoštolov 11,1-18 •   Modlíme sa za: Ružomberok (LOS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes pamätám na prvé dni svojej viery — kde som zažil(a) osvetlenie a prekonal(a) veľký boj v utrpeniach? Kde v mojom živote som zažil(a) verejné hanobenie alebo stratu kvôli viere, a ako ma to formovalo v poznaní, že mám „lepší a trvalejší majetok“? Ako dnes prakticky preukazujem vytrvalosť vo viere, aby som nestratil(a) dôveru, keď príde čas skúšok a očakávania naplnenia prisľúbenia? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Herectví je hrozně těžké v tom, že jsme fakt neustále souzení: jak vypadáme, jak hrajeme, co máme na sobě. A ženské samozřejmě víc než muži,“ říká herečka Patricie Solaříková. Hraje už třicet let, ale přesto mluví o pocitu podvodníka a o tom, že dnes do obsazování vstupují i čísla na Instagramu. „Poslední dva, tři roky si vždycky u všeho říkám: takže tady hraju proč? Protože umím hrát, nebo protože mám čísla?“ říká a mluví o hejtech, které jsou s vystupováním ve veřejném prostoru spojené. Nejtvrdší vlnu podle svých slov zažila po Superstar. „Vůbec jsem na to nebyla připravená,“ vzpomíná a dodává, že jejím úkolem v porotě bylo vyvolávat emoce. Jen jí podle ní nikdo předem neřekl, jaké emoce se pak obrátí proti ní. Mluví také o době, kdy média i lidé řešili její váhu. „Dostávala jsem čočku,“ říká a popisuje tvrdé komentáře na její postavu i odsudky, že by už „neměla lézt do televize“. Tlak na ni tehdy podle ní působil opačně. „Čím víc ten tlak byl, tím víc já jsem nebyla schopná s tím nic dělat,“ říká. V rozhovoru čte i e-mail od muže, který jí píše, že je „příliš slabá a mrzká herečka“ nebo „hloupá nána“. Solaříková říká, že ji podobné zprávy dnes spíš rozesmějí, ale pořád nechápe potřebu si sednout k počítači a něco takového člověku napsat. „Respektuji, že mě nemá rád, že jsem mu nesympatická, že má svoje názory na moje herectví, to je naprosto v pořádku. Ale ta potřeba mi to napsat, to je něco, co můj mozek nedokáže pochopit,“ říká. Mluví také o bulváru, o tom, proč se po rozpadu manželství stáhla z rozhovorů a s nadsázkou říká, že se obává, aby o ní jednou nevyšel lživý, ale pravdivý článek. „Dokud o vás bulvár píše lži, tak je to vlastně v pohodě. Pro mě by bylo nejhorší, kdyby bulvár napsal článek a byl by pravdivý,“ říká. Otevřeně popisuje i rozvod, střídavou péči a to, jak těžké je posílat dítě pryč, i když ví, že je u milujícího táty. „Rozpad rodiny a manželství mě mrzí a myslím si, že vždycky mě mrzet bude,“ říká, ale zároveň dodává, že ji to psychicky posunulo. Kritická je i k systému péče o děti, soudům a OSPODu. „Kolik dětí ještě musí umřít vlivem chyby soudu nebo OSPODu, aby se s tím začalo něco dělat?“ ptá se. A i když o sobě říká, že je odjakživa pozitivně nastavený člověk, dodává, že nejde být sluníčkový čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu a že i vztek musí ven. Jak se žije člověku, kterého lidé hodnotí od šestnácti let každý večer z obýváku? Proč podle ní ženy v televizi odnášejí hejty víc než muži? Co ji naučila Superstar, bulvár, rozvod i roky komentářů k vlastnímu tělu? A proč je někdy nutné zavřít jedny dveře, i když se člověk bojí, jestli se otevřou další? I to se dozvíte v rozhovoru.

Hostia: Jozef Hrabina (analytik a riaditeľ organizácie GeopoLytics) a Milan Mikulecký (bezpečnostný analytik). | Británia a Francúzsko plánujú misiu na ochranu obchodných trás v Hormuzskom prielive. Na spoločné rokovanie pozvali ministrov obrany viac než štyridsiatich krajín, ktoré by sa mohli zapojiť do mnohonárodnej misie. Irán varoval, že na prítomnosť cudzích vojnových lodí odpovie vojensky. Rokovania prebiehajú na pozadí krehkého prímeria medzi USA a Iránom, počas ktorého obe znepriatelené strany prieplav úzkym hrdlom námorného obchodu blokujú. Armádny patronát nad otvorením Hormuzu: Jednotlivé krajiny by mali poskytnúť kapacity pre odmínovacie operácie, sprevádzanie komerčných lodí a vzdušné hliadkovanie nad prielivom. Je technicky možné vynútiť bezpečnú prevádzku v prielive bez iránskej súčinnosti? Bola by široká obranná koalícia dostatočnou zárukou pre lodné spoločnosti? Má takáto misia precedens v minulosti? Rokovania o mieri: V nedeľu Irán predložil protinávrh, ktorý Donald Trump okamžite zamietol. Podľa CNN americký prezident vážnejšie zvažuje obnovenie veľkých bojových operácií než kedykoľvek v posledných týždňoch. Prečo sú požiadavky Iránu pre USA neprijateľné? Môže k riešeniu konfliktu prispieť plánovaná návšteva Donalda Trumpa v Číne? Irán chce pokračovať vo výbere mýta a žiada uznanie suverenity nad prielivom ako súčasť mierovej dohody, vynútiť si výnimku z existujúceho právneho rámca. Západní právni experti aj G7 to považujú za jasné porušenie platného medzinárodného práva. | Tlak na otvorenie Hormuzského prielivu. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Přilákat zahraniční investice Česko potřebuje – a především takové, které přinášejí nové technologie a vysokou přidanou hodnotu. „Česká republika má na to, aby se prezentovala jako sebevědomý, silný aktér. Máme devátou nejvyspělejší ekonomiku ze států EU. Často také slýchám, že jsme malá země. Česko vůbec není malá země, minimálně ne v evropském kontextu. A má hodně co nabídnout,“ řekl Jan Michal, generální ředitel agentury CzechInvest, v diskusi Hospodářských novin s názvem Unikátní Česko, která se konala koncem dubna. Podle Martina Vohánky, generálního ředitele společnosti Eurowag, která poskytuje služby a řešení pro nákladní dopravce, Česku v očích investorů nepomáhá institucionální dluh. „Státní instituce mnohdy nefungují tak, jak by měly. Proslulé jsou stavební povolení a obecně povolovací procesy. Druhá věc je věda a výzkum. Máme obrovské množství talentů, ale naše vysoké školství to nedokáže převést do spin‑offů, patentů, zkrátka něčeho, z čeho by tato země mohla žít ve smyslu daní, růstu, zaměstnanosti a podobně,“ podotkl Vohánka. Dodal, že podle průzkumu Eurowagu v rámci projektu Brand Česka nás v zahraničí vnímají jako mnohem méně rozvinutou zemi, než tomu ve skutečnosti je. To se pak odráží v konkrétních omezeních – když si například světový talent vybírá, kde bude žít, nebo když si investor vybírá zemi, kde chce investovat, ale také v turismu. I podle třetí diskutující, Hany Součkové, generální ředitelky softwarové společnosti SAP ČR, je velmi důležité, aby Česko umělo získat nejen lokální talenty, ale také ty zahraniční. „Tlak světa je tak velký, že se tady nemůžeme uzavírat. Myslíme si, že stačí, když budeme dost dobří tady doma. Ale ambice musíme mít mnohem větší,“ řekla kromě jiného v diskuzi Součková.

Vysoký krevní tlak a cholesterol - tato civilizační onemocnění probíráme s přednostou II. interní kliniky FN Plzeň prof. Janem Filipovským.

Vysoký krevní tlak a cholesterol - tato civilizační onemocnění probíráme s přednostou II. interní kliniky FN Plzeň prof. Janem Filipovským.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysoký krevní tlak a cholesterol - tato civilizační onemocnění probíráme s přednostou II. interní kliniky FN Plzeň prof. Janem Filipovským.

Príde Slovensko o eurofondy alebo nie?Europarlament vyzval Európsku komisiu aby proti Slovensku spustila mechanizmus zmrazovania miliárd eur z eurofondov. Dôvodom je Dôvodom je ohrozenie právneho štátu a finančných záujmov Únie. Napríklad aj zrušenie špeciálnej prokuratúry či NAKA alebo situácia na pôdohospodárskej platobnej agentúre, ktorá z európskych peňazí financuje poľnohospodárov.Čo teda hlasovanie europoslancov v skutočnosti znamená? Ako ďaleko sme od toho aby nám Európska komisia zastavila eurofondy? A aké sú ďalšie dôvody pre ktoré sa tak europarlament rozhodol? Ako sa k tomu postavili naši europoslanci? A čo by sa stalo ak by sme o eurofondy skutočne prišli? Ako na to doplatilo Maďarsko?Braňo Závodský sa rozprával s vydavateľom portálu EUBrief Radovanom Geistom a s vedúcim Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku Petrom Stanom.

Slovensko hostí v najbližších dňoch jedno z najväčších športových podujatí v tomto roku - v Trenčíne a v Bratislave sa uskutočnia hokejové majstrovstvá sveta hráčov do 18 rokov a fanúšikovia uvidia v akcii aj budúce hviezdy NHL. Veľké ambície má na turnaji aj náš tím a aj o tom sme sa rozprávali s hlavným trénerom slovenskej reprezentácie Martinom Dendisom.

V 87. epizóde som sa rozprával s Martinom Ďurišom, co-founderom a CEO Macaly, AI nástroja, ktorý za krátky čas prešiel cestou od malých tržieb k veľkému exitu. Martin veľmi otvorene rozpráva, ako sa dá vybudovať firma, ktorá ešte nemá „obrovské obraty“, ale pre kupca má hodnotu v niečom inom.Hneď na začiatku rozoberáme rast z malého projektu do momentu, v ktorom riešite predaj firmy a potrebujete vedieť, čo vlastne predávate. Martin vysvetľuje, že klasická chyba je nahírovať ľudí rýchlejšie, než to firma unesie, minúť cash a potom nemať pre investorov dobrú odpoveď na otázku, ako z „flat“ krivky spravíte exponenciálny rast. Práve tlak a stres z tohto momentu ich dotlačil k pragmatickému pivotu a k tomu, že začali stavať produkt tak, aby ho raz vedeli buď škálovať, alebo predať.Veľká časť epizódy je o tom, ako pilotovať produkt a pricing tak, aby ste vedeli predať aj „lacnú vec“ draho. Martin ide do detailu. Hovorí, že cena sa nerobí podľa toho, koľko stojí vyrobiť tool, ale podľa toho, koľko hodnoty ušetrí človeku alebo firme. Rozoberáme aj to, čo bola skutočná hodnota Macaly pre kupca. Martin povedal na rovinu, že v AI dobe bol trh hladný po AI talente, a tak tímy s reálnou expertízou mali pre veľkých hráčov hodnotu aj pri malých tržbách.Riešime aj stret korporátneho sveta a AI startupu po exite. Martin popisuje, čo sa môže stať, keď „rýchly“ tím príde do prostredia, v ktorom sa veci zrazu riešia iným tempom, a prečo je dôležité mať jasnú predstavu, ako má vyzerať AI firma budúcnosti. V závere ide do praxe: ako CEO používa AI pri práci s dátami, pricingom, dokumentáciou a marketingom? Prečo buduje agentný prístup v tímoch a čo podľa neho reálne funguje v marketingu AI nástrojov?Tento diel je plný praktických lekcií o pivote, cenotvorbe, predaji firmy a budovaní AI produktu tak, aby mal hodnotu aj mimo „hype“ obdobia. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly: 00:00:00 – Predstavenie hosťa 00:00:15 – Z 10-tisíc na 15 miliónov 00:03:51 – Ako pilotovať produkt?00:11:48 – Ako predať lacný tool za draho? 00:17:24 – Aká je skutočná hodnota firmy? 00:23:05 – Tlak na predaj od investorov 00:30:53 – Korporátny svet a AI startup 00:35:42 – AI firma budúcnosti 00:44:53 – Ako CEO používa AI?00:50:25 – Ako robiť marketing pre AI nástroje? 00:55:59 – Čo odporúča Martin Ďuriš?00:58:31 – Zmysel života podľa Martina Ďuriša---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-Wl---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pojedu, dokud nezjistím, že už to nejde,“ říká Helena Vondráčková, když mluví o své kariéře, která trvá desítky let a stále nekončí. Připravuje velký koncert k osmdesátinám v pražské O2 areně a přiznává, že „není návratu“ - lístky už jsou prodané a tlak podle jejích slov člověka motivuje, aby něco dělal. Stále koncertuje, plánuje nové písně a překvapuje ji, kolik mladých lidí zná její hity zpaměti. „Viděla jsem, jak zpívají a umí moje texty,“ říká o vystoupení, které ji dojalo. Mluví o tom, že ji drží v kondici neustálá aktivita a optimismus. „Neusnout na vavřínech, nesedět u televize v bačkorách,“ popisuje svůj přístup k životu, ve kterém hraje roli sport, práce i péče o sebe. Zároveň přiznává, že je neposedný člověk, který neumí zastavit a s nadsázkou dodává, že ADHD je její značka. Vzpomíná na dětství plné sportu a hudby, na otce, který v ní rozpoznal talent, i na moment, kdy vyhrála soutěž Hledáme nové zpěváky a odstartovala kariéru, která ji zavedla na světová pódia. Otevřeně mluví i o věcech, které se nepovedly. O nenaplněném přání mít děti říká: „Nikdy člověk nemůže mít všechno,“ tvrdí a připomíná slova Heleny Růžičkové, že jejím úkolem je zpívat. Přiznává také složitý vztah s bratrem, který se rozpadl kvůli jejímu manželství a dodává, že i po letech má „napřaženou ruku“, i když některé věci se zapomínají těžko. Vrací se i k minulosti poznamenané režimem, který jí podle jejích slov znemožnil větší zahraniční kariéru. „Byla to arogance vůči té nabídce,“ popisuje zmařené turné v Kanadě. Mluví ale i o obviněních, která se s ní táhla roky - od fám o vztahu s Lubomírem Štrougalem až po tvrzení, že podepsala Antichartu, což označuje za lež, kterou nakonec vyvrátil soud. Zároveň odmítá spojování s politikou a říká, že jejím úkolem vždy bylo zpívat a držet se stranou. A dnes si Vondráčková přeje jediné - aby po ní zůstal hudební odkaz a aby si ji lidé pamatovali jako férového člověka. „Snažím se nikdy nikomu neublížit,“ dodává. Co ji žene dál i po desítkách let na scéně? Jak se vyrovnává s křivdami minulosti a proč se stále vyhýbá politice? A co by ji skutečně přimělo přestat? Poslechněte si celý rozhovor.

Třaskavá bitva Dynama a Pražanů došla do rozhodujícího sedmého semifinálového duelu. Co na bitvu gigantů říká hokejový expert Radiožurnálu Sport Martin Procházka? Jaké mimosportovní záležitosti se řeší v sérii Pardubic proti Spartě? Byl email majitele východočeského klubu Petra Dědka směrem k vedení extraligy za čarou? Kazí to jinak povedenou sérii? Jak Litvínov ladí na barážovou bitvu proti Zlínu nebo Jihlavě? Poslechněte si v talkshow a užijte si s námi přímé přenosy duelů.

Hostia: Martin Lazík (analytik Národnej asociácie realitných kancelárií Slovenska) a Ján Šrank (analytik portálu Finančný kompas). | Dostupnosť bývania sa na Slovensku kontinuálne zhoršuje. Tempo, akým rastú ceny bytov, násobne predbieha európsky priemer. Svetová geopolitika navyše tlačí nahor infláciu a tým aj dostupnosť úverov. Bude prudké tempo zdražovania pokračovať? Prečo na slovenský realitný trh vplýva aj vzdialená vojna v Iráne? Stalo sa vlastné bývanie na Slovensku nedostupným luxusom? Ceny domov a bytov rástli v roku 2025 v eurozóne medziročne o 5,2 až 5,4 percenta. Slovensko patrí medzi krajiny s dvojciferným rastom. V roku 2025 zdraželi domy a byty na Slovensku o asi 12,5 percenta. Vyplýva to z dát Eurostat. Aké špecifiká slovenského realitného trhu zapríčiňujú nadpriemerné tempo rastu cien? Prečo developeri napriek vysokému dopytu neprinášajú na trh dostatok nových bytov? Konflikt na Blízkom východe by podľa niektorých analytikov mohol mať tvrdé dosahy na slovenský realitný trh. Tlak drahej ropy na infláciu tlačí ECB do tvrdšej reakcie. Dôsledkom môže byť zdraženie financovania a spomalenie rastu cien nehnuteľností. Na realitný trh vplýva aj konsolidácia, keď znížená disponibilnosť príjmov zvyšuje opatrnosť záujemcov. O akej miere a tempe zdražovania úrokov môžeme hovoriť? Sú tieto trendy dostatočne silné na to, aby zmiernili tempo rastu nehnuteľností? Je trh v súčasnosti nastavený skôr v prospech kupujúceho? | Bývanie zdražuje nadpriemerným tempom. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Firmy dnes fungujú v prostredí neistoty, kde tlak na efektivitu a rýchlosť rastie na úkor skutočných inovácií. Práve preto je kľúčové rozumieť tomu, kde sa trh nachádza a čo odlišuje vyspelejšie organizácie od tých, ktoré ešte len hľadajú svoj prístup k CX.0:00 Úvod a predstavenie hosťky2:33 Genéza CX vyspelosti slovenských firiem5:34 Metodika výskumu6:44 Kľúčové zistenia štúdie 12:43 Trendy v CX u nás a vo svete 17:37 Znaky najvyspelejších CX firiem19:45 Výsledky CX vyspelosti v telekomunikáciách21:03 Výsledky v maloobchode22:08 Výsledky v poisťovníctve25:14 Odporúčané akčné kroky pre CX lídrov V aktuálnej epizóde Minimum Viable Podcast Sprint* sa Dominika Babulicová rozpráva s Kristínou Malíkovou o výsledkoch najnovšieho výskumu s titulom "Správa o stave CX na slovenskom trhu v roku 2026". Ten prináša detailný pohľad na vyspelosť trhu na základe kombinácie dát zo samohodnotenia viac než stovky firiem, stretnutí so zástupcami organizácií a hĺbkových rozhovorov s CX lídrami.Dozviete sa, ako je definovaných šesť úrovní CX vyspelosti, kde sa dnes nachádza slovenský trh, ktoré odvetvia sú najvyspelejšie a prečo vyššia produktivita automaticky neznamená lepšie výsledky. Kristína zároveň približuje aj širší kontext rozdielov medzi Slovenskom a zahraničím v prístupe ku kapacitám alokovaných na Customer Experience.Stiahnite si dokument "Správa o stave CX na slovenskom trhu v roku 2026", ktorý hĺbkovo mapuje, ako sa darí slovenským organizáciám budovať konkurenčnú výhodu pomocou zákazníckej skúsenosti: https://www.lbstudio.sk/sk/zurnal/sprava-o-stave-cx-na-slovenskom-trhu-v-roku-2026.Správa o stave Customer Experience na Slovensku 2026 je určená CX lídrom, ktorí cítia, že ich organizácia má v tejto oblasti väčší potenciál, než dnes využíva. Mapuje systém práce so zákazníckou skúsenosťou naprieč odvetviami. Správa vyhodnocuje, ako sa posúvajú vpred a čo ich naopak brzdí.Minimum Viable Podcast Sprint* je formát rozhovorov s expertmi z Lighting Beetle*, v ktorom odhaľujeme zákulisie našich projektov a ich reálny dopad na biznis. Po dopozeraní epizód získate praktické inšpirácie pre váš biznis.

Slovenský basketbal sa po rokoch čakania pozerá na generáciu, ktorá by mohla vrátiť náš mužský reprezentačný tím na európsku mapu. Jedným z najvýraznejších budúcich lídrov bude nepochybne Sebastian Rančík, ktorý bol hosťom najnovšej epizódy basketbalového podcastu Pod košom s moderátorom Tomášom Kotlárikom.Dvestodesať centimetrov vysoký hráč tímu Colorado Buffaloes sa otvorene rozhovoril o svojej sezóne v prestížnej americkej univerzitnej súťaži NCAA. Tú hodnotí ako cennú skúsenosť, hoci priznáva, že si prešiel aj náročnejšími obdobiami, ktoré ho výrazne posilnili po mentálnej stránke. Popri zlepšení v obrane či na doskoku sa aktuálne sústredí najmä na stabilizáciu streľby.Značnou témou rozhovoru bola aj jeho životná cesta za oceánom. Do Spojených štátov amerických odišiel už ako 14-ročný, čo ho podľa vlastných slov prinútilo rýchlo dospieť a vybudovať si víťaznú mentalitu. Práve tá ho dnes radí medzi najväčšie nádeje slovenského basketbalu, hoci s tým prirodzene prichádza aj tlak verejnosti.„Anglicky sa hovorí, že pressure is privilege (tlak je privilégium, pozn. red.), a ja tomu fakt verím. Príliš ten tlak necítim, tú hru milujem a hrám ju preto, že ma baví,“ vysvetľuje svoj prístup mladý talent, ktorý zdôrazňuje dôležitosť zdravého sebavedomia bez skĺznutia do arogancie.Podcast sa nevyhol ani téme draftu NBA a najprestížnejšej ligy sveta. Sebastian Rančík má vo svojich prioritách jasno a otvorene hovorí o tom, kam smerujú jeho kroky. „Môj cieľ je NBA. Európa tu vždy bude, ale teraz rozmýšľam iba nad NBA. To je jediný môj cieľ,“ vyhlásil jednoznačne.Zaujímavý je aj jeho pohľad na rozdiely medzi európskym a americkým basketbalom. Kým európsky štýl vníma ako tímovejší a založený na pohybe lopty, americký označuje za mimoriadne fyzický, rýchly a orientovaný na individuálne súboje jeden na jedného.V rozsiahlom rozhovore nechýbala ani osobnejšia rovina. Mládežnícky reprezentant hovorí o silnom rodinnom zázemí, pričom s úsmevom spomína návštevu starého otca v USA či svoje slovenské korene. S veľkou vďakou vyzdvihuje aj trénera Karola Wimmera, o ktorom úprimne vyhlásil, že nebyť jeho pomoci na ihrisku i mimo neho, nevie, kde by dnes vôbec bol.Ak chcete zistiť, prečo si tento vyše dvojmetrový obor na uvoľnenie mysle najradšej stavia detské stavebnice lego, s ktorými spoluhráčmi je v najužšom kontakte, a aké sú jeho očakávania smerom k reprezentácii, určite si nenechajte ujsť túto inšpiratívnu epizódu podcastu Pod košom na ŠPORT.sk.

Slovenský basketbal sa po rokoch čakania pozerá na generáciu, ktorá by mohla vrátiť náš mužský reprezentačný tím na európsku mapu. Jedným z najvýraznejších budúcich lídrov bude nepochybne Sebastian Rančík, ktorý bol hosťom najnovšej epizódy basketbalového podcastu Pod košom s moderátorom Tomášom Kotlárikom.Dvestodesať centimetrov vysoký hráč tímu Colorado Buffaloes sa otvorene rozhovoril o svojej sezóne v prestížnej americkej univerzitnej súťaži NCAA. Tú hodnotí ako cennú skúsenosť, hoci priznáva, že si prešiel aj náročnejšími obdobiami, ktoré ho výrazne posilnili po mentálnej stránke. Popri zlepšení v obrane či na doskoku sa aktuálne sústredí najmä na stabilizáciu streľby.Značnou témou rozhovoru bola aj jeho životná cesta za oceánom. Do Spojených štátov amerických odišiel už ako 14-ročný, čo ho podľa vlastných slov prinútilo rýchlo dospieť a vybudovať si víťaznú mentalitu. Práve tá ho dnes radí medzi najväčšie nádeje slovenského basketbalu, hoci s tým prirodzene prichádza aj tlak verejnosti.„Anglicky sa hovorí, že pressure is privilege (tlak je privilégium, pozn. red.), a ja tomu fakt verím. Príliš ten tlak necítim, tú hru milujem a hrám ju preto, že ma baví,“ vysvetľuje svoj prístup mladý talent, ktorý zdôrazňuje dôležitosť zdravého sebavedomia bez skĺznutia do arogancie.Podcast sa nevyhol ani téme draftu NBA a najprestížnejšej ligy sveta. Sebastian Rančík má vo svojich prioritách jasno a otvorene hovorí o tom, kam smerujú jeho kroky. „Môj cieľ je NBA. Európa tu vždy bude, ale teraz rozmýšľam iba nad NBA. To je jediný môj cieľ,“ vyhlásil jednoznačne.Zaujímavý je aj jeho pohľad na rozdiely medzi európskym a americkým basketbalom. Kým európsky štýl vníma ako tímovejší a založený na pohybe lopty, americký označuje za mimoriadne fyzický, rýchly a orientovaný na individuálne súboje jeden na jedného.V rozsiahlom rozhovore nechýbala ani osobnejšia rovina. Mládežnícky reprezentant hovorí o silnom rodinnom zázemí, pričom s úsmevom spomína návštevu starého otca v USA či svoje slovenské korene. S veľkou vďakou vyzdvihuje aj trénera Karola Wimmera, o ktorom úprimne vyhlásil, že nebyť jeho pomoci na ihrisku i mimo neho, nevie, kde by dnes vôbec bol.Ak chcete zistiť, prečo si tento vyše dvojmetrový obor na uvoľnenie mysle najradšej stavia detské stavebnice lego, s ktorými spoluhráčmi je v najužšom kontakte, a aké sú jeho očakávania smerom k reprezentácii, určite si nenechajte ujsť túto inšpiratívnu epizódu podcastu Pod košom na ŠPORT.sk.

Ruská ofenzíva na Ukrajine stráca tempo, USA pritvrdzujú voči Iránu aj NATO a veľmoci opäť súťažia o Mesiac. Generál Pavol Macko analyzuje kľúčové bezpečnostné udalosti uplynulých dní a ich dopady na Európu aj Slovensko.

Firmy čelia rastúcemu daňovo-odvodovému zaťaženiu a prísnejším kontrolám. Zvyšuje sa aj zdanenie majetku naprieč Európou. Marcové obdobie tradične patrí daňovým priznaniam, no tento rok prináša podnikateľom aj širší balík výziev. Konsolidácia verejných financií sa premietla do vyššieho daňovo-odvodového zaťaženia, zmien v DPH aj do zavedenia dane z finančných transakcií Daňový poradca Martin Kiňo za jednu z najkontroverznejších noviniek označuje práve transakčnú daň. Tá zatiaľ neprináša jednoznačné výsledky ani z pohľadu kontrolnej praxe. „Zatiaľ evidujeme len jednotky kontrol, čo je vzhľadom na počet podnikateľov zanedbateľné číslo. O to viac sa vynára otázka efektívnosti tejto dane,“ upozorňuje M. Kiňo. V relácii Umenie biznisu s Veronikou Vaňkovou vysvetľuje, aké výzvy prináša pre firmy transferové oceňovanie. Upozorňuje aj na tlak na zavádzanie majetkových daní, ktorý rastie v celej Európe. Viac si vypočujete v podcaste. Celý videorozhovor si môžete pozrieť tu: https://www.youtube.com/watch?v=FRNY8jiEXeM&t=2034s

Jedenáctý díl autorského podcastu Michaela Mareše a Pavla P. Novotného rozebírá košatou kauzy okolo franšízové skupiny Twist, pod kterou patří známé značky Kytky od Pepy, Trdlokafe, Kofi Kofi, Oxo a Bubblify. Tlak na skupinu Twist, která je známá rozsáhlou sítí franšízantů, se stupňuje. Zatímco se brání insolvenci, známá obchodní centra jí vypovídají nájemní smlouvy. Kdo na ni útočí a proč? Jak si skupina buduje obrannou linii? A jak s tím vším souvisí naivní hokejista-investor Jakub Voráček?

Rok 2026 sice ještě není ani ve své čtvrtině, ale na burzách je hodně živo – začalo to armagedonem akcií firem, které nabízí svůj software za předplatné, a teď přišla válka s Íránem, která vyhnala vzhůru mimo jiné ceny ropy. „Je třeba to detailně sledovat, jsme ve střehu,“ řekl v nejnovějším dílu podcastu Money Maker Hedge investor Filip Kejla z Next Wealth. A popsal, jak s kolegy průběžně ladí portfolia svých klientů, aby byla co nejodolnější. Michal Semotan z J&T pak doplnil, že pozoruhodné je i dění v Praze: „Docela věřím, že dojde k zestátnění aspoň části ČEZu.“Debaty o tom, jak to bude dál s energetickým molochem, jsou totiž aktuálně velmi vzrušené – vláda Andreje Babiše se nijak netají, že by to udělat chtěla, a hodně se do toho vložil i miliardář Pavel Tykač, který oznámil, že v ČEZ drží několikaprocentní podíl. „Tlak roste,“ řekl Semotan a následně popsal i to, jak by takový krok ovlivnil kondici pražské burzy. Bylo toho ale mnohem víc, co s Filipem Kejlou ve studiu CzechCrunche zhodnotili: kromě ČEZu a války v Íránu došlo na dění kolem Nvidie, na propouštění v technologických firmách, na burzovní emise OpenAI, Anthropicu či SpaceX či na vývoj hodnoty indexu S&P 500.Tento podcast slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji. Investování na kapitálových trzích nese riziko a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Před jakoukoli investicí si proveďte vlastní analýzu nebo se poraďte s licencovaným investičním poradcem.00:00:00 Začínáme00:04:32 Big Tech a americký dolar00:15:26 Důsledky útoku na Írán00:22:47 Čím zalepit slabá místa v portfoliu?00:25:32 Nástup AI a propouštění ve firmách00:33:15 Ceny ropy00:41:44 Kdo z AI hráčů vstoupí na burzu?00:52:11 Podstřelená cena ČEZu00:57:02 Začarovaný kruh

Před dvěma týdny zahájily Izrael a USA útok na Írán. Boje pokračují, i když americký prezident Donald Trump řekl, že Írán byl poražen během první hodiny. O situaci a širším kontextu konfliktu hovořili v podcastu Zbytečná válka expert na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Brankársky post v najslávnejšom slovenskom futbalovom klube neznamená len chytať strely súperov. Zahŕňa aj obrovský psychický tlak, s ktorým sa musí vyrovnať každý, kto si oblečie dres Slovana Bratislava. Práve o tejto realite prišiel do najnovšej epizódy podcastu Striedame! porozprávať brankár „belasých” Dominik Takáč.Rodák z Galanty v otvorenom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom priblížil zákulisie svojho pôsobenia v klube z hlavného mesta. Prestup z konkurenčného Spartaka Trnava patril medzi najdiskutovanejšie presuny v slovenskom futbale posledných rokov a sprevádzali ho aj silné reakcie fanúšikov oboch táborov. Samotný brankár priznáva, že začiatky v novom prostredí neboli jednoduché, no dnes sa už v Bratislave cíti ako doma.V podcaste zároveň vysvetľuje, aký veľký rozdiel vníma medzi pôsobením v menšom klube a v mužstve, ktoré je na Slovensku často prirovnávané k Realu Madrid. V Slovane sa totiž víťazstvo považuje za samozrejmosť, zatiaľ čo každá strata bodov ihneď vyvoláva kritiku.Debata sa nevyhla ani náročnému jesennému programu spojenému s európskymi pohármi, počas ktorého tím bojoval s kolísavou formou aj zdravotnými problémami. Dominik Takáč bez okolkov hovoril o tom, ako brankár prežíva zápasy, keď naňho smeruje jedna strela za druhou, ale aj o obdobiach, keď sa tímu nedarí a každá chyba je ihneď viditeľná.„Niekedy ma lopta doslova triafa tak, že sa jej neviem ani uhnúť, všetko ide na mňa. A potom príde obdobie, keď ani nezasvieti. Všetko sa vtedy jednoducho kazí,” opísal nevďačnú stránku brankárskeho remesla.Zaujímavou témou bola aj jeho digitálna absencia. V čase, keď väčšina profesionálnych futbalistov komunikuje so svetom prostredníctvom sociálnych sietí, Dominik Takáč patrí k výnimkám. Vysvetľuje, že za tým nestojí odpor k technológiám, ale skôr pocit zodpovednosti voči mladým fanúšikom. „Neprišlo by mi to úplne zodpovedné. Nechcem sa tam tváriť, že toto som ja, toto robím a tu som najlepší,“ vysvetľuje svoj postoj k svetu Instagramu či Facebooku.Okrem vážnych tém však nechýbal ani odľahčený tón. Reč prišla na atmosféru v kabíne Slovana, majstrovské oslavy či tradičné rituály, ktorými si noví hráči musia prejsť po príchode do tímu. Dominik Takáč prezradil aj to, kto v kabíne patrí medzi najväčších zabávačov a ako vyzerajú oslavy úspechov „belasých”.Diskusia sa dotkla aj slovenskej reprezentácie, spolupráce s brankárskymi legendami či otázky, či by dal prednosť boju o záchranu v jednej z top európskych líg pred pravidelným účinkovaním v európskych súťažiach so Slovanom.Ako sa pozerá na svoju budúcnosť, či má na stole novú zmluvu a čo všetko mu dal prestup do najúspešnejšieho slovenského klubu? To všetko a ešte oveľa viac sa dozviete v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk.

Jsou to necelé dva týdny od začátku americko-izraelských úderů na íránské cíle. Teherán se brání útoky na okolní státy i kontrolou Hormuzského průlivu. „Jestliže každý den opakujete, že vaší vládní politikou je zničit demokratický Stát Izrael, tak ho ohrožujete,“ tvrdí v pořadu Pro a proti poslanec Petr Sokol (ODS). „Tlak, který vyvolal americký prezident tím, že do oblasti povolal obrovskou armádu, mohl přinést změny. Nepřinesl,“ oponuje senátor Pavel Fischer (nez.).

Jsou to necelé dva týdny od začátku americko-izraelských úderů na íránské cíle. Teherán se brání útoky na okolní státy i kontrolou Hormuzského průlivu. „Jestliže každý den opakujete, že vaší vládní politikou je zničit demokratický Stát Izrael, tak ho ohrožujete,“ tvrdí v pořadu Pro a proti poslanec Petr Sokol (ODS). „Tlak, který vyvolal americký prezident tím, že do oblasti povolal obrovskou armádu, mohl přinést změny. Nepřinesl,“ oponuje senátor Pavel Fischer (nez.). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vláda priznala porážku, legislatívnu mŕtvolu pochoval strach o eurofondy“, tvrdí Katarína Batková z Via Iuris. „Snaha o zrušenie nezávislého úradu narúša fungovanie právneho štátu. Potrebujeme inštitúcie, ktoré konajú nezávisle od aktuálnej politickej moci“, dodáva.Legislatívna mŕtvola, ktorej sa treba zbaviť – premiér Robert Fico dal povel na ústup. Pôvodný zámer zrušiť Úrad na ochranu oznamovateľov korupcie vládnej koalícii prerušil až Brusel. Poukazom na fakt, že na jeho existenciu sú naviazané stovky miliónov z Plánu obnovy. Ak vládna väčšina pôvodne robila všetko pre to, aby úrad zanikol, pod tlakom zvonku sa teraz sťahuje. Zákon skončil na Ústavnom súde a nateraz má pozastavenú účinnosť. Už budúci týždeň ho má „pochovať“ vládna väčšina. Pochová však aj svoj pôvodný zámer zbaviť sa úradníkov, ktorí chránili policajtov čurillovcov so statusom „chránených oznamovateľov“?Naviac prípad zapadá do širšieho pohonu vládnej väčšiny proti inštitúciám, ktoré kontrolujú štát. Ministerstvá na žiadosť premiéra pripravujú prehľad dotácií a grantov, ktoré štát poskytol mimovládkam. Keď to opozičný líder označil za „škandál“, od premiéra si vyslúžil status, že „by mal dostať kazajku“.Na tému sa pozrieme s Katarínou Batkovou z mimovládnej organizácie Via Iuris.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vláda priznala porážku, legislatívnu mŕtvolu pochoval strach o eurofondy“, tvrdí Katarína Batková z Via Iuris. „Snaha o zrušenie nezávislého úradu narúša fungovanie právneho štátu. Potrebujeme inštitúcie, ktoré konajú nezávisle od aktuálnej politickej moci“, dodáva.Legislatívna mŕtvola, ktorej sa treba zbaviť – premiér Robert Fico dal povel na ústup. Pôvodný zámer zrušiť Úrad na ochranu oznamovateľov korupcie vládnej koalícii prerušil až Brusel. Poukazom na fakt, že na jeho existenciu sú naviazané stovky miliónov z Plánu obnovy. Ak vládna väčšina pôvodne robila všetko pre to, aby úrad zanikol, pod tlakom zvonku sa teraz sťahuje. Zákon skončil na Ústavnom súde a nateraz má pozastavenú účinnosť. Už budúci týždeň ho má „pochovať“ vládna väčšina. Pochová však aj svoj pôvodný zámer zbaviť sa úradníkov, ktorí chránili policajtov čurillovcov so statusom „chránených oznamovateľov“?Naviac prípad zapadá do širšieho pohonu vládnej väčšiny proti inštitúciám, ktoré kontrolujú štát. Ministerstvá na žiadosť premiéra pripravujú prehľad dotácií a grantov, ktoré štát poskytol mimovládkam. Keď to opozičný líder označil za „škandál“, od premiéra si vyslúžil status, že „by mal dostať kazajku“.Na tému sa pozrieme s Katarínou Batkovou z mimovládnej organizácie Via Iuris.Pripravil Jaroslav Barborák.

Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.

Za sledovanie obľúbených televíznych staníc si diváci čoskoro opäť priplatia. Jarné mesiace prinášajú na slovenský trh už tradične zlú správu – ďalšiu vlnu zdražovania. Obdobie, kedy sme za základné televízne balíčky platili euro či dve, je definitívne preč.Slovenskí televízni operátori opäť plošne zvyšujú ceny svojich služieb a viacerí už ohlásili veľké zmeny v cenníkoch. Napríklad operátor DSI Data zvyšuje od apríla cenu základného balíčka z 2,60 eura na 5,20 eura, čo predstavuje nárast o 100 %. Platforma Lepšia.TV plošne zvýšila poplatky o štyridsať centov už v priebehu februára.Za týmto prudkým rastom cien stojí tlak veľkých komerčných televízií, predovšetkým skupín Markíza a JOJ, ktoré každoročne žiadajú čoraz vyššie platby za šírenie svojho obsahu. Do hry navyše vstúpil aj Slovenský ochranný zväz autorský (SOZA), ktorý od poskytovateľov požaduje vyššie poplatky za hudobné diela. O tom, prečo operátori nemôžu komerčné stanice jednoducho vyradiť a aké má divák v tejto situácii možnosti, sa v novej časti podcastu SHARE rozprávajú redaktori Živé.sk Maroš Žofčin a Filip Maxa.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Veľké zdražovanie: Ktorí operátori prepisujú cenníky a prečo základné balíčky zdražejú aj o 100 %.Tlak televízií: Prečo sú Markíza a Joj na Slovensku skutočnými pánmi situácie a prečo ich operátori nemôžu vyradiť z ponuky.Vyššie poplatky pre autorov: Aké požiadavky má zväz SOZA a čo hovoria TV operátori.Koniec klasickej TV: Ako káblovka a satelit ustupujú sledovaniu cez internet a prečo sa operátori menia na poskytovateľov aplikácií.Sila streamingu: Ako služby Voyo, JOJ Play, Netflix či HBO Max menia trh a konkurujú tradičným poskytovateľom.Možnosti diváka: Ako sa brániť zdražovaniu a prečo je najlepšou obranou revízia vlastných výdavkov a osekávanie zbytočností.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Snažím se změnit atmosféru mezi poslanci,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny a člen hnutí ANO Patrik Nacher. Věří, že když spolu poslanci hrají fotbal, sedí v jedné šatně a sdílejí sprchy, posílí to jejich vztahy a debata na sněmovním plénu pak bude úplně jinde. Politická rivalita má podle něj zůstat ostrá obsahově, ale měla by se obejít bez tvrdých nálepek, které mezi poslanci občas padají. „Ostrá výměna názoru z hlediska obsahu, to je v pohodě, ale bez urážek a diskvalifikujících slov,“ ohrazuje se proti označením jako svoloč nebo sebranka. Nelíbí se mu ani, když kolegové z koaličních řad nazývají šéfa Pirátů „feťákem“. Nacher navíc chce, aby změna v poslaneckých lavicích nezůstala jen u slov. Mluví o tom, že poslanci nemají jenom „sedět a kynout do tloušťky“ a chlubí se konkrétními čísly. „Zhubl jsem 8 kilo, Marian Jurečka zhubl 14 kilo,“ vyjmenovává a dodává, že když politici vyzývají veřejnost ke zdravému životnímu stylu, měli by jít sami příkladem. Přímočaře ale mluví Nacher také o veřejnoprávních médiích. Zrušení koncesionářských poplatků a převod financování pod státní rozpočet nadále hájí, i přestože se k takové myšlence vyhrazují sami novináři. Současný systém je podle něj „vrcholně nespravedlivý“ a představa, že peníze ze státního rozpočtu automaticky znamenají ztrátu nezávislosti, je podle něj falešná. „Policie je nezávislá, soudy jsou nezávislé. Ale u České televize a Českého rozhlasu by to byla výjimka a nemělo by to být placeno ze státního rozpočtu?“ ptá se. Zároveň chce otevřít otázku, co má být skutečnou veřejnoprávní službou v době internetu a komerčních platforem. V debatě o obraně pak místopředseda Sněmovny odmítá, že by šlo jen o čísla na papíře. „Formální splnění procent se nerovná zvýšení obranný schopnosti,“ tvrdí a nový rozpočet označuje za „poctivý“ a „pravdivý“. Protesty iniciativy Milion chvilek nezpochybňuje jako právo, ale jejich motivy ano: „Ať demonstrují, jak chtějí, do bezvědomí,“ tvrdí. Zároveň je přesvědčený, že „kopou za opoziční strany“. Je možné kultivovat politiku přes společné zápasy a sprchy? Je změna financování médií návratem ke spravedlnosti, nebo rizikem pro jejich postavení? I to se dozvíte v rozhovoru s Patrikem Nacherem.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Opravdu nemám pocit, že bych kdykoliv dostala něco zadarmo,“ říká herečka, produkční a bývalá youtuberka Gabriela Heclová, když přemýšlí o vlastní cestě od internetové slávy k hledání sebe sama. Přestože jí začátky na YouTube přinesly pozornost i příležitosti, zpětně mluví spíš o tlaku, potřebě přijetí a hledání validace, kterou tehdy neuměla dát sama sobě. „Byla to nějaká cesta k tomu, jak i sobě dokázat, že jsem v pohodě,“ popisuje období dospívání prožité před očima stovek tisíc lidí - a zároveň přiznává, že role, kterou tehdy hrála, vůbec nebyla ona a že vlastní identitu objevuje až v posledních letech. Do rozhovoru vstupují i temnější zkušenosti: úzkosti, sebedestruktivní myšlenky nebo útěk k návykovým látkám, který podle ní nic neřešil. „Měla jsem si prostě dojít na terapii,“ říká dnes otevřeně a dodává, že právě terapie pomohla nejen jí, ale i vztahu s otcem. Zkušenost veřejného života ji zároveň naučila přijímat odpovědnost za vlastní chyby. „Když někdo udělá chybu, tak se má sakra omluvit,“ nabádá Heclová. Mluví ale i o současnosti - o herectví, produkci a světě influencerů, který spoluvytvářela, ale dnes k němu cítí odstup. Neustálá potřeba tvořit a být vidět ji vyčerpává a autenticita na sociálních sítích je podle ní spíš paradox: lidé ji chtějí, ale zároveň chtějí, aby všechno zůstalo „čisté a krásné“. I proto dnes víc než dřív řeší vlastní sebehodnotu a připouští, že jejím největším protivníkem bývá i ona sama. Rozhovor se dotýká také vztahů, proměny ženské a mužské role i představ lásky, které podle ní zkreslují filmy a sociální sítě. „Vztahy jsou prostě práce,“ říká a připomíná, že blízkost znamená i konflikty, kompromisy a schopnost odpouštět. Co znamená vyrůstat veřejně? Dá se sláva přežít bez ztráty sebe sama? A jakou roli v tom všem hraje okolí? I o tom je rozhovor s Gabrielou Heclovou.

Do najnovšej epizódy podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk prijal pozvanie mládežnícky reprezentant Tomáš Královič, ktorý si vybudoval pevné miesto v zostave HC Slovan Bratislava. V rozhovore s Marekom Marušiakom a Tomášom Prokopom hovoril obranca o svojom vývoji, skúsenostiach z mládežníckej reprezentácie, tlaku fanúšikov, ale aj o ambíciách do budúcnosti.Úvod podcastu sa niesol v znamení aktuálnej situácie Slovana i samotného Tomáša Královiča, ktorý má s klubom zmluvu aj na ďalšiu sezónu. Mladý pravák sa snaží zostať nohami pevne na zemi, hoci jeho výkony neunikajú pozornosti skautov a odborníkov. Ako sám priznal, najdôležitejšie je sústrediť sa na každodennú prácu a tímový úspech.„Každý je rád, že o sebe počuje v tom dobrom svetle, ale ja sa na to úprimne nejako nezameriavam. Chcem stále tvrdo pracovať a snáď sa mi to vyplatí,” priznáva mladý Slovák.V diskusii sa viackrát preberala téma jeho herného štýlu. Tomáš Královič sa označuje za obojsmerného obrancu, ktorý si uvedomuje, že ofenzíva môže prísť až vtedy, keď má splnené defenzívne povinnosti. Priznal, že mu vyhovuje dôvera trénera, ktorý dokáže hráča podržať aj po chybe, a zároveň podporuje kreativitu zo zadných radov.Výrazná časť rozhovoru patrila aj fanúšikom a atmosfére na domácom štadióne. Dvadsaťročný obranca podotkol, že pískanie z tribún hráč vníma, no berie ho ako súčasť profesionálneho hokeja. Nezabudol však oceniť, že vyššie návštevy ženú tím dopredu a vytvárajú prostredie hodné veľkého klubu.„Myslím si, že návštevnosť oproti minulému roku stúpla. Je super takto hrať. Ľudia nás ženú dopredu, ale niekedy sa proste stane, že sa prehráva a ľudia pískajú. Počujeme to na tom ľade. Chodia sa na nás pozerať a chcú vidieť víťazstvá, my im to chceme všetko dopriať,” vysvetlil.Rodák z Bratislavy sa vrátil aj k mládežníckym majstrovstvám sveta, ktoré absolvoval v kategóriách do 18 a do 20 rokov. Skúsenosti z medzinárodnej konfrontácie považuje za kľúčové pre svoj ďalší rast, rovnako ako pôsobenie v seniorskom hokeji, ktorý je podľa neho viac o rozume než o bezhlavom tempe.V najnovšej epizóde podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk sa Tomáš Královič rozrozprával aj o svojich snoch. Túži po úspechu so Slovanom, po reprezentácii a raz aj po šanci v zámorí. Zároveň však zdôraznil, že na všetko pôjde postupne, bez skratiek a s maximálnym rešpektom k práci, ktorú má pred sebou. „Chcem podávať čo najlepšie výkony teraz v Slovane a odohrať túto sezónu čo najlepšie. Potom sa uvidí, čo bude ďalej,” uzavrel.

Internetová seznamka nakluky .cz čelí už delší dobu podezřením, že se na ní vyskytují sexuální predátoři, kteří zneužívají nezletilé chlapce. Adéla Károlyová a Barbora Šturmová z redakce investigace.cz si založily fiktivní profil čtrnáctiletého Jaromíra a vydaly se prozkoumat, co se na seznamce může odehrávat. Natáčel s nimi Jiří Slavičínský.Upozornění: epizoda obsahuje explicitní popisy sexuálního nátlaku

Akrobatický lyžař Matěj Švancer patří ke špičce, ale na olympijskou medaili musí ještě čekat. Do juniorských let úspěšně reprezentoval ČR, ale už na minulých hrách v Pekingu bojoval v rakouských barvách. V Číně skončil ve slopestylu osmý, teď v Livignu byl sedmý. Viditelně zklamaný Švancer hodnotil svůj posun s nadhledem: „Tlak na mě nebyl tak velký jako před třemi roky. Asi s tím umím trošku líp zacházet, ale ne dost dobře. Upgrade o jedno místo? Trošku líp mi to asi šlo.“

Parkování patří v Plzni k největším komunálním tématům. Čtyřdílný seriál Českého rozhlasu přinesl pohled přímo z ulic, zkušenosti rezidentů i plány města. Vedle nedostatku míst na sídlištích otevřel také debatu o regulaci dodávek, výstavbě parkovacích domů nebo rozšiřování zón.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tomia Okamuru považuji za geniálního politika. Ukazuje slabiny systému a ztrátu novinářské autonomie,“ říká moderátor a tvář České televize Václav Moravec a hned tím otevírá téma, které se v rozhovoru neustále vrací: otázku, kdo dnes ve skutečnosti řídí veřejnoprávní média a kde končí redakční autonomie novinářů. Mluví o tom, že spor kolem zvaní Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce pro něj není osobní, ale systémový. „Příběh Tomia Okamury je příběhem obecnějším. To je spor o redakční autonomii, o autonomii žurnalistiky jako takové,“ vysvětluje a popisuje, jak se podle něj postupně prolomují hranice mezi kontrolní rolí Rady ČT a reálným zasahováním do dramaturgie a obsahu. „Žádný jiný politik neudělal to, že by si začal stěžovat přes Radu ČT na frekvenci pozvání,“ dodává moderátor a popisuje, jak snaha o vyváženost vede k systému „čárkování“ účasti jednotlivých zástupců politických stran. Moravec mluví i o odvolání dlouholeté dramaturgyně Hany Andělové, které označuje za profesně absurdní krok. „Vydat tiskovou zprávu, že je neprofesionální, je úplně absurdní,” dodává. V jejím příběhu vidí symbol širšího tlaku na veřejnoprávní média a jejich tvůrce. Moderátor se vrací i k vlastní pozici uvnitř České televize a k tomu, jak se jeho role v posledních letech proměnila. Do osobní roviny vstupuje ve chvíli, kdy popisuje vlastní pozici uvnitř ČT. „Nakonec jsem ta černá ovce, která se dozví, že tady ničí Českou televizi. To je úplně absurdní, protože v těch uplynulých 22 letech jsem dělal to, že jsem se snažil věci vysvětlovat,“ tvrdí Moravec. Přesto o své práci mluví bez hořkosti a s nadhledem: „Je to stejně skvělý flám těch 22 let,“ říká o své profesní dráze, ale vrací se i k pocitu, že každý pořad vysílá „jako by byl poslední“. Do rozhovoru vstupují i širší paralely - zkušenosti z BBC, proměna mediálního prostředí, fragmentace publika, ztráta autority institucí a otázka, zda je ještě možné takový proces zastavit. Kde dnes končí redakční autonomie a začíná politický tlak? Je spor o Tomia Okamuru skutečně jen zástupným symbolem hlubší systémové krize? Kdo má dnes reálně moc nad veřejnoprávními médii - novináři, management, rady, nebo politici? A existuje ještě prostor, jak tuhle „plíživou erozi“ zastavit dřív, než se stane nevratnou? Nejen o tom je tento rozhovor.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na které uvedl, že se ho ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka pokouší vydírat a podá proto podnět bezpečnostním složkám a obrátí se na právníky, aby posoudili, jestli se skutečně nejedná o trestný čin vydírání. Reaguje tak na textové zprávy, které Macinka poslal v nočních prezidentovu poradci. Šéfredaktor Erik Tabery v úterní epizodě rozebírá nejen obsah zpráv, ale upozorňuje také, že za téměř třicet let, kdy se novinářsky věnuje politice, podobný spor a tlak na prezidenta nezažil. Co to říká o postavení Petra Macinky? V čem se dá prezidentův postup hodnotit jako silný a v čem udělal chybu? A hrozí, že se zcela rozpadne vztah vlády a hlavy státu?

 We are going out to TENNESSEE to chat with Chris P. James is their front man. He plays keyboards and guitar and harmonica. Writes great songs too. He wound up with the Burrito Brothers in 2009. He was offered and accepted a record deal to make a new Burritos album in 2010 by the group that would trademark the name “Burrito Brothers” and would enable them to continue performing and recording as The Burrito Brothers, thus, continuing the band's legacy. Will James from Gram Parsons International says, ““This latest incarnation is the closest to the original FBB sound of all of the previous bands.” Gram Parsons said it best…The idea'll keep going on. It's not like it's dead or anything. Whether I do it or anybody else does it, it's got to keep going."   The band has a new album entitled, The Magic Time Machine of Love, released worldwide on the TLAK record label.For more on The Burrito Brothers check out their website! https://www.theburritobrothers.net 

Európa: Mrazy v Kyjive, Ázia: Japonsko spustilo ďalší jadrový reaktor, Afrika: Vláda v Ugande sa nemení, Latinská Amerika: Požiare v Čile,

Šéf americké centrální banky Fed Jerome Powell leží v žaludku prezidentu Donaldu Trumpovi už dlouho. Během loňského roku jej mnohokrát častoval nevybíravými nadávkami, kritizoval ho, že otálí se snižováním úrokových sazeb i za údajně předraženou rekonstrukci budovy centrální banky. Tlak vyvrcholil teď, když ministerstvo spravedlnost začalo guvernéra vyšetřovat kvůli jeho výrokům před Kongresem v létě, kam byl předvolán právě kvůli rekonstrukci budov Fedu.

Americký prezident Donald Trump dává bez okolků najevo, že Spojené státy potřebují získat Grónsko. Bílý dům dokonce odmítá vyloučit, že k dosažení tohoto cíle využije vojenskou sílu. Největší ostrov světa je ale - jak známo - autonomní součástí Dánského království. Jakou strategii k odražení bezprecedentního tlaku Kodaň volí? A na jakou stranu se staví samotní Gróňané?Host: Markus Bernsen - redaktor dánského týdeníku WeekendavisenČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koaličné zmeny vo fungovaní mimovládok dopadli na neziskový sektor v tvrdej miere a odnesú si to najmä tí, čo pomáhajú v oblasti zdravotníctva, sociálnych služieb či vzdelávania. Tvrdí to šéf Komory mimovládnych organizácií Marcel Zajac. Dopady sprísnenia tak smerujú práve do tých oblastí, kde si služby mimovládok objednal samotný štát.Povinné zverejňovanie - neraz už i tak zverejnených zmlúv v Centrálnom registri zmlúv - sprísnené vykazovanie darcov, sprístupňovanie informácií o hospodárení s verejnými prostriedkami, ale najmä vnímanie mimovládok ako raz zahraničných agentov a potom zasa ako akýchsi nekalých lobistov. Tlak vládnej koalície na mimovládny sektor - ako i aktívnu občiansku spoločnosť - už začína prinášať svoje ovocie. Pre neziskovky, ktoré neraz suplujú povinnosti štátu pri starostlivosti o seniorov, umierajúcich, chudobných, marginalizované komunity či ľudí bez domova alebo pri vzdelávaní našich detí či starostlivosti o ich duševné zdravie, sú však plody koaličnej práce veľmi trpké a otvorene povedané aj dosť drahé. Drahé na úkor potenciálu občianskej spoločnosti, ako i možností mimovládneho sektora v rámci služieb vo verejnom záujme.Novelizáciu Zákona o neziskových organizáciách z dielne koaličnej SNS prijal parlament s účinnosťou od prvého júna tohto roka. Je december, uplynulo pol roka a je teda čas zbilancovať plody práce našej vládnej koalície v oblasti mimovládneho sektora - teda tých, ktorí neraz suplujú zlyhávajúci štát pri starostlivosti o našich umierajúcich rodičov či naše deti, naše komunity či ľudí na okraji spoločnosti. Teda presne tam, kde na svoje služby i povinnosti neraz rezignoval i tento náš štát.No a kam sa to vytratila ambícia vlády nasadiť divokému slovenskému lobingu konečne nejaké zákonné a transparentné pravidlá? Mimovládky svoje princípy už predstavili, štát sa však akosi odmlčal. Viac prezradí riaditeľka Via Iuris Katarína Batková.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Koaličné zmeny vo fungovaní mimovládok dopadli na neziskový sektor v tvrdej miere a odnesú si to najmä tí, čo pomáhajú v oblasti zdravotníctva, sociálnych služieb či vzdelávania. Tvrdí to šéf Komory mimovládnych organizácií Marcel Zajac. Dopady sprísnenia tak smerujú práve do tých oblastí, kde si služby mimovládok objednal samotný štát.Povinné zverejňovanie - neraz už i tak zverejnených zmlúv v Centrálnom registri zmlúv - sprísnené vykazovanie darcov, sprístupňovanie informácií o hospodárení s verejnými prostriedkami, ale najmä vnímanie mimovládok ako raz zahraničných agentov a potom zasa ako akýchsi nekalých lobistov. Tlak vládnej koalície na mimovládny sektor - ako i aktívnu občiansku spoločnosť - už začína prinášať svoje ovocie. Pre neziskovky, ktoré neraz suplujú povinnosti štátu pri starostlivosti o seniorov, umierajúcich, chudobných, marginalizované komunity či ľudí bez domova alebo pri vzdelávaní našich detí či starostlivosti o ich duševné zdravie, sú však plody koaličnej práce veľmi trpké a otvorene povedané aj dosť drahé. Drahé na úkor potenciálu občianskej spoločnosti, ako i možností mimovládneho sektora v rámci služieb vo verejnom záujme.Novelizáciu Zákona o neziskových organizáciách z dielne koaličnej SNS prijal parlament s účinnosťou od prvého júna tohto roka. Je december, uplynulo pol roka a je teda čas zbilancovať plody práce našej vládnej koalície v oblasti mimovládneho sektora - teda tých, ktorí neraz suplujú zlyhávajúci štát pri starostlivosti o našich umierajúcich rodičov či naše deti, naše komunity či ľudí na okraji spoločnosti. Teda presne tam, kde na svoje služby i povinnosti neraz rezignoval i tento náš štát.No a kam sa to vytratila ambícia vlády nasadiť divokému slovenskému lobingu konečne nejaké zákonné a transparentné pravidlá? Mimovládky svoje princípy už predstavili, štát sa však akosi odmlčal. Viac prezradí riaditeľka Via Iuris Katarína Batková.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

1. Minister Huliak nedokázal zachrániť ani zopár kasín. 2. Opozícia sa bráni proti obvineniu, že kvôli nej prešla Huliakova novela. 3. Usilovala sa o odstránenie pamätníka Jána Kuciaka, Danko ju poslal dohliadať na médiá

„Nejlepší by bylo řešení, aby si Motoristé dali do vlády experty jako SPD. Tak zkuste napsat Macinkovi, možná ho ukecáte. Já jsem to nedal,“ napsal na sociální síti Andrej Babiš (ANO). Reagoval tím na problémy kolem volebního lídra Motoristů sobě Filipa Turka. Jeho „specifický humor“ lze těžko skloubit s případným postem ministra zahraničí. Babiš si to uvědomuje a musí tento problém vyřešit. Tlak veřejného mínění, pokud by byl skutečně masivní, mu v tom může zčásti pomoci.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion