Podcasts about tlak

Koaličné zmeny vo fungovaní mimovládok dopadli na neziskový sektor v tvrdej miere a odnesú si to najmä tí, čo pomáhajú v oblasti zdravotníctva, sociálnych služieb či vzdelávania. Tvrdí to šéf Komory mimovládnych organizácií Marcel Zajac. Dopady sprísnenia tak smerujú práve do tých oblastí, kde si služby mimovládok objednal samotný štát.Povinné zverejňovanie - neraz už i tak zverejnených zmlúv v Centrálnom registri zmlúv - sprísnené vykazovanie darcov, sprístupňovanie informácií o hospodárení s verejnými prostriedkami, ale najmä vnímanie mimovládok ako raz zahraničných agentov a potom zasa ako akýchsi nekalých lobistov. Tlak vládnej koalície na mimovládny sektor - ako i aktívnu občiansku spoločnosť - už začína prinášať svoje ovocie. Pre neziskovky, ktoré neraz suplujú povinnosti štátu pri starostlivosti o seniorov, umierajúcich, chudobných, marginalizované komunity či ľudí bez domova alebo pri vzdelávaní našich detí či starostlivosti o ich duševné zdravie, sú však plody koaličnej práce veľmi trpké a otvorene povedané aj dosť drahé. Drahé na úkor potenciálu občianskej spoločnosti, ako i možností mimovládneho sektora v rámci služieb vo verejnom záujme.Novelizáciu Zákona o neziskových organizáciách z dielne koaličnej SNS prijal parlament s účinnosťou od prvého júna tohto roka. Je december, uplynulo pol roka a je teda čas zbilancovať plody práce našej vládnej koalície v oblasti mimovládneho sektora - teda tých, ktorí neraz suplujú zlyhávajúci štát pri starostlivosti o našich umierajúcich rodičov či naše deti, naše komunity či ľudí na okraji spoločnosti. Teda presne tam, kde na svoje služby i povinnosti neraz rezignoval i tento náš štát.No a kam sa to vytratila ambícia vlády nasadiť divokému slovenskému lobingu konečne nejaké zákonné a transparentné pravidlá? Mimovládky svoje princípy už predstavili, štát sa však akosi odmlčal. Viac prezradí riaditeľka Via Iuris Katarína Batková.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Koaličné zmeny vo fungovaní mimovládok dopadli na neziskový sektor v tvrdej miere a odnesú si to najmä tí, čo pomáhajú v oblasti zdravotníctva, sociálnych služieb či vzdelávania. Tvrdí to šéf Komory mimovládnych organizácií Marcel Zajac. Dopady sprísnenia tak smerujú práve do tých oblastí, kde si služby mimovládok objednal samotný štát.Povinné zverejňovanie - neraz už i tak zverejnených zmlúv v Centrálnom registri zmlúv - sprísnené vykazovanie darcov, sprístupňovanie informácií o hospodárení s verejnými prostriedkami, ale najmä vnímanie mimovládok ako raz zahraničných agentov a potom zasa ako akýchsi nekalých lobistov. Tlak vládnej koalície na mimovládny sektor - ako i aktívnu občiansku spoločnosť - už začína prinášať svoje ovocie. Pre neziskovky, ktoré neraz suplujú povinnosti štátu pri starostlivosti o seniorov, umierajúcich, chudobných, marginalizované komunity či ľudí bez domova alebo pri vzdelávaní našich detí či starostlivosti o ich duševné zdravie, sú však plody koaličnej práce veľmi trpké a otvorene povedané aj dosť drahé. Drahé na úkor potenciálu občianskej spoločnosti, ako i možností mimovládneho sektora v rámci služieb vo verejnom záujme.Novelizáciu Zákona o neziskových organizáciách z dielne koaličnej SNS prijal parlament s účinnosťou od prvého júna tohto roka. Je december, uplynulo pol roka a je teda čas zbilancovať plody práce našej vládnej koalície v oblasti mimovládneho sektora - teda tých, ktorí neraz suplujú zlyhávajúci štát pri starostlivosti o našich umierajúcich rodičov či naše deti, naše komunity či ľudí na okraji spoločnosti. Teda presne tam, kde na svoje služby i povinnosti neraz rezignoval i tento náš štát.No a kam sa to vytratila ambícia vlády nasadiť divokému slovenskému lobingu konečne nejaké zákonné a transparentné pravidlá? Mimovládky svoje princípy už predstavili, štát sa však akosi odmlčal. Viac prezradí riaditeľka Via Iuris Katarína Batková.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Končící vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v Press klubu popisuje vliv Donalda Trumpa na vývoj na Ukrajině. Podle něho udělá na všechny strany tlak, aby mu to přineslo nějaký výsledek. Popsal situaci kolem Jermaka i jakou roli zastává Evropská unie.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Občanská válka mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá dva roky a mezinárodní organizace ji označují za jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Podle agentury AP zahynuly desítky tisíc civilistů, dvanáct milionů lidí muselo opustit své domovy a humanitární pomoc potřebuje třicet milionů osob. V posledních týdnech se navíc už tak katastrofální situace ještě zhoršila. Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru nyní zkraje týdne informoval o tom, že hladomor se šíří do dalších oblastí. Ještě loni v prosinci informoval o pěti oblastech země. Podle čtyř agentur OSN tisíce dětí v zemi čelí smrtelnému riziku kvůli akutní podvýživě. „Jednotky RSF dobyly velké město Fášir, o které usilovaly poslední rok a půl. Obléhání vypadalo tak, že jednotky kolem města, ve kterém žije kolem dvou set padesáti tisíc obyvatel, postavily hliněnou zeď a bránily jakémukoliv dovozu potravin či léků. Ostřelovaly město, včetně trhů a nemocnic, a to jak střelami, tak i drony," popisuje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč se v Súdánu válčí? Co se ve třetí největší africké zemi děje civilistům? A jak jim může zbytek světa pomoct?

Ve čtvrtek se preventivní měření hladiny cukru v krvi uskuteční v Děčíně v tamním obchodním centru Pivovar od 12.00 do 17.00.

Být mámou nebo tátou je přirozené. Ale rozhodně to není snadné. Spánek na etapy, věčný multitasking, tlak na výkon a k tomu všemu očekávání, že si to hlavně máme užívat.S Kateřinou Trávníček si v této epizodě povídáme o rodičovském vyhoření. O tom, proč vzniká, jak se projevuje a co s tím můžeš dělat. Dozvíš se třeba, že hladina stresu u rodičů bývá vyšší než u lidí s chronickými onemocněními, nebo že pokud se nepostaráš o sebe, kortizol ti nedovolí postarat se o druhé.Přidáme i tipy na drobnosti, které můžou v každodenním chaosu přinést úlevu, a vysvětlíme, proč je důležité sdílet i „autentické momenty“ a ne jen ty instaperfektní.

„Po císařském řezu zůstane jizva na děloze a v dalších sedmi vrstvách. Nejdůležitější je ale mysl. Žena, která chce zkusit vaginální porod po císařském řezu, to musí skutečně sama chtít,“ říká porodní asistentka Julie Bischofová o takzvaném porodu VBAC, tedy o situaci, kdy se žena rozhodne rodit vaginálně poté, co předchozí porod proběhl císařským řezem. „Žena s jizvou na děloze je brána jako riziková a postup českých porodnic není jednotný.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Po císařském řezu zůstane jizva na děloze a v dalších sedmi vrstvách. Nejdůležitější je ale mysl. Žena, která chce zkusit vaginální porod po císařském řezu, to musí skutečně sama chtít,“ říká porodní asistentka Julie Bischofová o takzvaném porodu VBAC, tedy o situaci, kdy se žena rozhodne rodit vaginálně poté, co předchozí porod proběhl císařským řezem. „Žena s jizvou na děloze je brána jako riziková a postup českých porodnic není jednotný.“

1. Minister Huliak nedokázal zachrániť ani zopár kasín. 2. Opozícia sa bráni proti obvineniu, že kvôli nej prešla Huliakova novela. 3. Usilovala sa o odstránenie pamätníka Jána Kuciaka, Danko ju poslal dohliadať na médiá

V jaké míře jsou na českém trhu využívané CRM systémy? Kdy se dočkáme plné implementace AI do CRM? Jaké množství firem stále řídí své procesy pomocí excelových tabulek?   Tomáš Wiesner je odborník na digitalizaci a automatizaci obchodních procesů, zakladatel a CEO společnosti Dáváme. Ta pomáhá malým a středním firmám nastavit obchodní procesy a propojit klíčové nástroje s využitím AI, automatizací a pokročilého reportingu.

Hostem Pátečního finiše Kateřiny Neumannové byl skokan do výšky Jan Štefela, který jako jediný český reprezentant vybojoval na letošním mistrovství světa v Tokiu medaili. Jaká byla jeho cesta k bronzové radosti? Jaký pokrm si během sezony nemůže dopřát? Už se po návratu z dovolené těší na začátek přípravy na novou sezonu? Věří si, že v budoucnu dokáže překonat i trenéra Jaroslava Bábu? Jaké plány má pro halovou sezonu v roce 2026? Poslechněte si věčně usměvavého výškaře.

„Nejlepší by bylo řešení, aby si Motoristé dali do vlády experty jako SPD. Tak zkuste napsat Macinkovi, možná ho ukecáte. Já jsem to nedal,“ napsal na sociální síti Andrej Babiš (ANO). Reagoval tím na problémy kolem volebního lídra Motoristů sobě Filipa Turka. Jeho „specifický humor“ lze těžko skloubit s případným postem ministra zahraničí. Babiš si to uvědomuje a musí tento problém vyřešit. Tlak veřejného mínění, pokud by byl skutečně masivní, mu v tom může zčásti pomoci.

Talk Fishing with Music and ReportsBecome a supporter of this podcast: https://www.spreaker.com/podcast/angling-waters-outdoors--2728518/support.

Řetězec „drobných“ incidentů překresluje mapu rizik: Narva, žhářské útoky, přestřelky. Cvičení Západ 2029 sílí. Tlak si najde cestu i do Prahy a hranice mezi „tam“ a „tady“ se rozmazává. Pak přijde moment, na který se nedá připravit.—Co když je válka blíž, než si myslíte? Prožijte klíčové okamžiky rozhodování lídrů v podcastové sérii inspirované projektem Sky News.Wargame: Česko je fiktivní audio-simulace inspirovaná reálnými postupy a rozhodovací praxí.

Ranní brífink Štěpána Svobody: České automobilky po slabším začátku roku v létě zvýšily výrobu a rostl i podíl elektromobilů. Přesto sektor čelí hrozbě odstávek kvůli nízkému odbytu v Evropě, novým clům při exportu do USA i sílícímu tlaku čínských značek. O stavu a budoucnosti odvětví jsme v ranním brífinku Hospodářských novin mluvili s výkonným ředitelem Sdružení automobilového průmyslu Zdeňkem Petzlem.

Ranní brífink Štěpána Svobody: České automobilky po slabším začátku roku v létě zvýšily výrobu a rostl i podíl elektromobilů. Přesto sektor čelí hrozbě odstávek kvůli nízkému odbytu v Evropě, novým clům při exportu do USA i sílícímu tlaku čínských značek. O stavu a budoucnosti odvětví jsme v ranním brífinku Hospodářských novin mluvili s výkonným ředitelem Sdružení automobilového průmyslu Zdeňkem Petzlem.

Vysoký krevní tlak nebolí. A možná právě proto je tak zrádný, protože často probíhá bez příznaků, ale přitom výrazně zatěžuje srdce, cévy i další orgány.MUDr. Pavel Rutar, vedoucí interního oddělení Nemocnice Na Homolce, v podcastu vysvětluje, jak hypertenzi včas odhalit, proč nestačí čekat na příznaky a jak vypadá účinná léčba. Dozvíš se, proč pravidelná kontrola u praktického lékaře dává smysl, co všechno může tlak ovlivnit a jaké role hrají doplňky stravy, životní styl nebo věk.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta01:10 Vysoký krevní tlak a jeho výskyt v populaci 04:00 Co vše vysoký krevní tlak způsobuje 05:19 Příznaky velmi vysokého krevního tlaku 08:20 Původci vysokého krevního tlaku 11:20 Kontrola u praktického lékaře 18:30 Kdy zpozornět 21:05 Doplňky stravy 22:36 Léčba hypertenze

Necelé dva týdny před volbami vládní Starostové předhánějí hnutí SPD. Podle STEM by se teď do Sněmovny dostali za ANO a Spolu jako třetí se ziskem 12,2 procenta hlasů. Jak jejich konečný výsledek ovlivní soud v kauze Dozimetr?  Hostem Ptám se já byla poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Starostové a nezávislí dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny po delší době výrazněji posílili. Podle průzkumu agentury STEM předstihli hnutí SPD a do dolní komory by se tak dostali jako třetí za hnutím ANO a koalicí Spolu. Do vrcholící kampaně by ovšem mohla promluvit kauza Dozimetr, kterou začal v pondělí projednávat soud a ve které je jedním z obžalovaných bývalý člen STAN a někdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Druhá nejsilnější vládní strana má přitom velké ambice. Při startu ostré fáze kampaně ohlásila cíl získat 15 procent hlasů a stanout v čele příští vlády se svým předsedou Vítem Rakušanem jako premiérem. Kabinet by STAN chtěl opět sestavovat se Spolu a s Piráty, kteří loni odešli do opozice. V programu hnutí slibuje například zavedení eura v nejbližším možném termínu, zdanění slazených nápojů, manželství pro stejnopohlavní páry, podporu výdajů na obranu, ale i otevření tématu eutanazie. V kampani přitom STAN donedávna sázel na pozitivní témata i komunikaci. V posledních týdnech ale zejména šéf Starostů přitvrdil a začal se vymezovat zejména proti favoritovi voleb, hnutí ANO. V odmítnutí Andreje Babiše jako možného partnera po volbách se Vít Rakušan veřejně ujišťoval i na pivu s lídrem Spolu Petrem Fialou. Rakušan chtěl krátce před volbami také uspořádat „společnou manifestaci demokratických sil“, plán mu ale nevyšel. Jaké důsledky bude mít kauza Dozimetr pro Starosty? Jak chtějí získat další hlasy? A vážně by chtěl být Vít Rakušan premiérem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mluvčí společnosti Heidelberg Materials Šestáková ubezpečuje, že o rozšíření těžebních ploch mimo hranice současného povolení v současnosti neusilují. Předseda osadního výboru Lhotka tomu ale nevěří.

Vyšší zdanění spotřeby i majetku a naopak nižší zatížení práce a chudých – jaké daňové změny navrhují politikům ekonomové? Kteří političtí vězni v Bělorusku se dostali na svobodu a co za to získá Lukašenkův režim? Proč má krevní tlak v normě jen desetina lidí, kterým lékaři předepsali léky na hypertenzi?

Vyšší zdanění spotřeby i majetku a naopak nižší zatížení práce a chudých – jaké daňové změny navrhují politikům ekonomové? Kteří političtí vězni v Bělorusku se dostali na svobodu a co za to získá Lukašenkův režim? Proč má krevní tlak v normě jen desetina lidí, kterým lékaři předepsali léky na hypertenzi?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan?

Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Světoví lídři jednají o možné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem, která by mohla vést ke konci konfliktu. Analytik a novinář The Kyiv Independent Adam Sybera však neočekává, že by se na takovém jednání mohlo odehrát něco podstatného. „Ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit. Kdyby měla Moskva zájem o ukončení agrese, tak to ukončí,” říká Sybera v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tlak na vzhled je v dnešní společnosti ohromný. Nejen Češi objevili „kouzlo“ léků na hubnutí, které jsou primárně určené lidem s cukrovkou. „Hrozně moc se bojím toho, co to bude dělat s dětskou populací,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitelka neziskové organizace 3pe, která pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy Lada Brůnová. „Naše společnost je hodně fatfobická, máme tendenci lidi posuzovat podle toho, jak vypadají.“ Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Snažím se, aby bylo poznat, že jsem to napsala já,“ říká o svém moderování Marcela Augustová, která už pětadvacet let uvádí Události České televize a letos slaví šedesátiny. Ani po tolika letech na obrazovkách a ani s životním jubileem nemá potřebu nic měnit. „Cítím se v tom, co dělám, spokojeně a komfortně,“ chválí si a dodává, že je pro ni důležité, aby byla za každými zprávami, které moderuje, vidět dobře odvedená práce. Augustová žije na malé vsi Záskalí u Hodkovic nad Mohelkou, kde má k veřejné debatě mnohem blíž než v pražských ulicích. Na nedalekém trhu na náměstí si s lidmi otevřeně vyříká, co se jim ve které relaci líbilo i nelíbilo. Veřejnoprávní média považuje za maják a kotvu, na kterou se lidé mohou spolehnout, i když přiznává, že tlak politiků sílí. „Možná to nebude lehké, ale věřím, že odolají,“ dodává. Marcela Augustová vzpomíná na odchod z Prahy s ročním a čtyřletým synem po rozpadu manželství. První skončilo ve chvíli, kdy jí manžel na návrh, aby šel po přechodnou dobu učit, odpověděl, že jako umělec pracovat nemůže. „Tam pro mě nastal zlom, pak už to těžké nebylo,“ vypráví otevřeně o rozhodnutí ukončit životní kapitolu v Karlíně. Dnes to už bude asi třicet let, co na pražské Kavčí hory, kde sídlí Česká televize, jen dojíždí, protože její život už zůstal v horách. „Můžu do lesa a když to jde, tak si v zimě ráno dvě hodiny zalyžuju. Člověk pak přijde do práce a i když se vás snaží někdo rozčílit, tak to prostě nejde,“ říká o rytmu, který by v metropoli těžko našla. Významnou roli v jejím životě sehrál i otec – velkorysý, ale přísný, když se mu něco nelíbilo. Když se její synové narodili a dostali jména po svých otcích, její otec se jen těžko smiřoval s tím, že ani jeden z vnuků není Augusta. „Byla jsem překvapená, jak moc se ho to dotklo,“ přiznává. Jeho podpora však jinak byla zásadní – půjčil jí první auto, aby mohla z Liberce dojíždět do Prahy, i když jí přísně nařídil nejet víc než devadesát. V rozhovoru mluví i o proměně zpravodajského jazyka. Bojuje proti slovní vatě a věří v přesná a výstižná slova i v to, že zprávy mají být srozumitelné pro všechny diváky. Hyperkorektnost podle ní jazyk zbytečně svazuje, stejně jako extrémy v debatě o genderu – tvrdí, že není feministka a že se „někdy moc tlačí na pilu“. Výrazy jako „hoststvo“ jí znějí nepřirozeně, sociálním sítím se vyhýbá, protože podle ní „vraždí diskusi“ a uzavírají lidi do bublin. Jak se žije televizní tváři ve vesnici, kde ji lidé znají jménem a jak zvládá balancovat mezi životem v horách a prací v centru Prahy? Jaký otisk chce po sobě v Událostech zanechat? A co by muselo přijít, aby po čtvrtstoletí přece jen začala novou kapitolu? I to se dozvíte v rozhovoru s Marcelou Augustovou.

Hudobník Igor Kmeťo ml. patrí k známym tváram slovenskej hudobnej scény. Hoci ho diváci poznajú z dlhoročného pôsobenia v kapele Kmeťoband po boku otca, už viac ako desať rokov úspešne buduje sólovú kariéru. Iba nedávno vydal nový temperamentný singel s Tinou s názvom „Av Ke Mande“ a zároveň pendluje medzi Slovenskom a Španielskom, ktoré sa stalo jeho druhým domovom a zdrojom inšpirácie. Práve tam nachádza pokoj a uvoľnenie, ktoré sa pretavuje aj do jeho tvorby. „Keď dôjdem tam, vystúpim z lietadla, už cítim ten vzduch, tak normálne to všetko zo mňa opadne,“ opisuje v relácii Ide o nás. Ako vznikla takmer telepatická spolupráca s Tinou a prečo musel na novú „kmeťovicu“ čakať niekoľko rokov? Prečo bol odchod z rodinnej kapely taký náročný a otvorený aj pre samotného Igora Kmeťa staršieho? „Nebolo to ľahké ani pre mňa, ani pre neho. Lebo povedzme si na rovinu, boli tam peniaze,“ priznáva otvorene. V rozhovore odhaľuje aj svoj jasný postoj k využívaniu umelej inteligencie v hudbe či k dnešnej rýchlej dobe, v ktorej sa podľa neho vytráca kvalita. V relácii Ide o nás sa dozviete aj to, prečo nechal réžiu svojho videoklipu k pesničke V sebe máme úplne v rukách svojej dcéry Rebeky, ako ho ovplyvňujú balkánske korene z maminej strany a prečo si myslí, že najdôležitejšou vlastnosťou v dnešnom svete je tolerantnosť. Viac sa dozviete v novej epizóde relácie Ide o nás.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.David Marek působí přes deset let jako hlavní ekonom v Deloitte. Zastával ale i pozici v poradním týmu Petra Pavla, kterou předčasně opustil. Radil prezidentovi nepodepisovat rozpočet předložený Zbyňkem Stanjurou. Obsahoval nevyjasněné desítky miliard korun. Petr Pavel ho ale podepsal. „Nemáme žádné regulační mechanismy, které by zabránily tomu aby se veřejné finance zvrhly. Dluhová brzda nebrzdí, způsob jmenování Národní rozpočtové je silně závislý na vládě a Parlamentu. Třetí pojistkou je prezident, který se rozhodl, že tuto svou roli nepřijme,” říká Marek.Co k tomu hlavu státu vedlo? Čeho se ministr financí dopustil, když na ČEZ uvalil windfall tax? Mluvili jsme také o tom, že vláda se nesmí vymlouvat na „těžkou dobu” a o tom, co lidem a ekonomice způsobí zavedení ETS 2 povolenek.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

Jedna z prvních věcí, kterou po volbách uděláme, bude zrušení televizního a rozhlasového poplatku, slibuje hnutí ANO. Plány na zásadní změny týkající se ČT a ČRo mají i další opoziční strany. Máme se o veřejnoprávní média bát?Hostem Ptám se já byl bývalý ředitel ČT a ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák.Poté, co Rada České televize letos na jaře odvolala z funkce generálního ředitele Jana Součka a vybrala jako jeho nástupce Hynka Chudárka, zažívá ČT relativně klidné období. To by se ale mohlo změnit už po podzimních sněmovních volbách. Opoziční strany, mezi nimi i dosavadní favorit voleb, hnutí ANO, totiž prohlašují, že provedou zásadní změny ve financování a fungování veřejnoprávních médií. Bývalý šéf televize Petr Dvořák je zatím optimistický: „Současný management České televize patřil k mým nejbližším spolupracovníkům 12 let. A já věřím tomu, že i v tom tandemu, který nakonec z volby vypadl, to znamená generální ředitel Hynek Chudárek a jeho statutární zástupce Milan Fridrich, přispěje k tomu, že televize se nebude užírat nějakými vnitřními spory a nastartuje přesně tím směrem, aby se dokázala obhájit.“Nové vedení televize by podle něj ale mělo v příštím půlroce jasně říct, jak a kam hodlá investovat peníze z navýšených poplatků. ČT a zejména její zpravodajství před sebou má podle Dvořáka také další velký úkol. „A to je vrátit důvěryhodnost, která za poslední rok a půl klesla o asi šest nebo sedm procentních bodů, což je poměrně zásadní. Tohle je věc, které by se teď vedení zpravodajství mělo velmi intenzivně věnovat.“„Myslím, že jedním z důvodů, proč byl Jan Souček odvolán, bylo i to, že ve zpravodajství se děly věci, které se těžko vysvětlují. A sám za sebe musím říct, že se mě to také i osobně dotýkalo v momentě, kdy jsem viděl, jak tam vzniká tlak na Václava Moravce. Byl jsem nervózní, když jsem viděl, jakým způsobem, kdy a s jakým vysvětlením došlo ke zrušení 168 hodin,“ prohlásil bývalý ředitel ČT. Pomohla, nebo uškodila veřejnoprávním médiím bitva vládní koalice o zvýšení poplatků? V jaké kondici je Česká televize po dramatické výměně na pozici ředitele? A jak zásadní je pro Prahu projekt Vltavské filharmonie.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem dokázala toto, tak dokážu cokoli. A to je pocit, který si myslím, že každá žena si zaslouží,“ říká podnikatelka a zakladatelka nadačního fondu Propolis Lilia Khousnoutdinova k tomu, jak by v ideálním případě měly ženy vnímat porod. Otevřeně mluví o tom, proč příchod dítěte na svět nemusí být traumatem, ale naopak transformační zkušeností – pokud má žena kolem sebe bezpečné podmínky. „My máme fantastickou zdravotnickou péči, ale co se týká takových těch měkkých věcí – komunikace, respekt, možnost volby – tam jsou ještě nějaké rezervy,“ popisuje, jak se snaží pomáhat pracovištím, která chtějí různými cestami tohle změnit. Vypráví i o vlastních zkušenostech s porody doma, porodních gaučích a o tom, proč je důležité, aby ženy měly možnost volby bez strachu z odsouzení nebo nepřijetí. Také dodává, že rozhodně není nekritickou propagátorkou domácích porodů – žena má podle ní rodit tam, kde se cítí bezpečně a pro domácí porod musí být splněna řada podmínek. Podle Khousnoutdinové Česko často selhává v tom, co se děje těsně po porodu, kdy žena zůstává na čerstvě narozené dítě úplně sama. Pokud by byla větší dostupnost porodních asistentek, které pomáhají i doma, možná by to podle ní mohlo o něco zpomalit trend klesající porodnosti. Řeč přišla i na to, jaké to je být vnímána především jako „manželka Karla Janečka“, přestože si jeho příjmení nikdy nevzala. „Velmi často mě někdo představuje manželovým příjmením. Definovat ženu skrz manžela je velmi zastaralé,“ kritizuje Khousnoutdinova a vzpomíná i, jak jí kvůli některým vyjádřením manžela přicházely výhrůžky. Někdy má také obavu, aby tlak nezasáhl i její rodinu. „Nechci, aby s tím byly děti konfrontovány v nějakém třeba křehkém, zranitelném období dospívání,“ vysvětluje a dodává, že nejen kvůli tomu, ale také kvůli vzdělání, by si přála, aby v budoucnu trávili více času v zahraničí. A otevřeně mluví i o svém původu – má tatarské kořeny a její rodina zažila perzekuce v sovětském gulagu. Její příbuzní byli konfrontováni i válkou na Ukrajině. „Mí bratranci utekli pěšky přes hranice, protože nechtěli být zataženi do cizí války,“ dává za příklad, že přece ne všichni Rusové podporují Putina. Sama pomáhala například ženám, které zažily sexuální násilí v důsledku konfliktu. Co pro ni dnes znamená označení „kněžka“? Proč jí vadí škatulka „manželka slavného muže“, ale nebrání se označení matky tří dětí? Co říká na společenský tlak na „správné matky“ a rivalitu mezi ženami? A proč věří, že klíčem k proměně porodnictví není jen zdravotnická reforma, ale i proměna vztahu k ženskému tělu – už od první menstruace? I to se dozvíte v rozhovoru.

Do Slejváku tentokrát dorazila Johana Bázlerová, autorka instagramového profilu Jsem v obraze, na kterém své vrstevníky stravitelně informuje o aktuálním dění. Vilma s Mírou se jí ptali na krásné pojmy typu „hustle culture“ nebo „work life balance,“ ale i na její TikTok, ve kterém tvrdí, že si oholila celé tělo kvůli Dakotě Johnson.

Do Slejváku tentokrát dorazila Johana Bázlerová, autorka instagramového profilu Jsem v obraze, na kterém své vrstevníky stravitelně informuje o aktuálním dění. Vilma s Mírou se jí ptali na krásné pojmy typu „hustle culture“ nebo „work life balance,“ ale i na její TikTok, ve kterém tvrdí, že si oholila celé tělo kvůli Dakotě Johnson.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tlak režimu na běžné Rusy je velký. Co dělají a co si myslí, sleduje ruský stát přímo na jejich vlastních telefonech. Případní oponenti jsou důsledně kontrolováni. „Stavba tohoto systému je v základě hotová. Pokud si vás represivní složky vyberou, jsou schopny zjistit cokoliv,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Daniela Kolenovská, šéfka Katedry ruských a východoevropských studií na Univerzitě Karlově. Míra dohledu je přesto zatím velmi vzdálená čínskému sociálního ratingu.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tak dostanu infarkt ve čtyřiceti, no a co?“ říká s nadsázkou hudebnice PAM Rabbit, která má za sebou dvě ceny Anděl, cenu Apollo, nominaci na Slavíka i vyprodané koncerty. Přesto si pořád skládá texty, stříhá klipy i produkuje svoji hudbu sama. „Chci mít věci pod kontrolou. Když se něco pokazí, tak to vždycky půjde za mnou. Mám tam obličej, tak za to zodpovídám,“ vysvětluje. Právě proto zatím odmítá předávat práci dál, i když si je vědomá, že všechno zvládat nemůže. V rozhovoru mluví o tom, že tlak často nevychází zvenku, ale od ní samotné. „Na mě nikdo netlačí. Mám super tým, ale já jsem na sebe vždycky nejtvrdší,“ přiznává zpěvačka s tím, že by se ráda izolovala alespoň od sociálních sítí. „Chci se vrátit zpátky do toho mindsetu na začátku, kde mám pocit, že to nikoho nezajímá, protože pak doopravdy tvořím,“ vysvětluje. Zároveň si nastavuje nové hranice vůči lidem kolem sebe: „Říkám rovnou: já nechci tvůj názor.“ PAM Rabbit mluví otevřeně také o terapii, na kterou chodí pravidelně a dlouhodobě. „Beru ji jako cheat code na život. Máte naproti sobě někoho, kdo má mapu vašeho života. Je to takový váš rádce,“ říká a také vysvětluje, že zpětně díky terapii například chápe, proč dlouho vstupovala do nefunkčních vztahů. „Volila jsem si partnery, se kterými jsme na sebe řvali, protože to bylo povědomé,“ dodává ke vzorcům, které si přenesla z rodiny. Dětství popisuje jako napjaté, ale spolu s tím vysvětluje, že to mělo logické důvody. „Mně se nic špatného nedělo, ale dělo se všechno špatné kolem mě,“ vzpomíná na to, jak vyrůstala v arménské rodině imigrantů, kde se víc řešilo přežití než školní prospěch. Její matka byla podle ní silná žena, která „jela bomby“, živila všechny a přitom vypadala skvěle, dodává k rodičovskému vzoru. S arménskými kořeny má PAM Rabbit blízko i k ruskojazyčnému prostředí - její prarodiče jazyk používají dodnes. „Když babička začne mluvit rusky nahlas, děda jí hned říká: ‚Toňa, ne!‘ Má v sobě zakořeněný, že je to špatně,“ popisuje rodinné reflexy spojené s migrací z Gruzie v době občanské války. Její příbuzní tehdy museli odejít kvůli svému arménskému původu. „Všichni se soustředili na nějaký základní přežití, že ani nebyl prostor přemýšlet nad tím, co si o vás někdo myslí,“ vzpomíná také zpěvačka. Sama se s rasismem nikdy nesetkala. „Tím, že jsem zapadala, si toho nikdo moc nevšímal,“ reflektuje. Proč se snaží ve svých vyjádřeních vyhnout politice? Kde je hranice mezi tím, co tvoříme pro sebe, a co už kvůli ostatním? Jak moc v Česku posloucháme ruský pop a ani o tom nevíme? A jaké bylo vyrůstání v imigrantské rodině? I o tom mluvila hudebnice PAM Rabbit.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE VŠECHNY EPIZODY AŽ DO KONCE „Jeden ze sentimentů, který ve všech datech nejvíc roste, je nihilismus. Je to nejprogresivnější postoj dneška,“ říká ve Studiu N odhadkyně trendů a konzultantka Pavlína Louženská. „Společnost tak odpovídá na trumpismus, inflaci, války nebo klimatickou krizi. Hudba je tvrdší, slyšíme více techna. Do módy se vrací černá, kožené kalhoty a úzký střih. Vrací se i temný sex-appeal, protože očekáváme, že jsme vstoupili do temné éry – jako v dystopickém filmu.“ Nihilismus podle Louženské není jen nálada, ale celospolečenský posun ve způsobu, jak přemýšlíme o budoucnosti, o sobě a o ostatních. „Vidíme to v trendech jako quiet quitting nebo goblin mode – všichni se nějakým způsobem vypojují,“ popisuje trendforecasterka. Louženská v rozhovoru říká, že místo rozvíjení diverzity a inkluze přichází radikální individualismus. „Dopředu jde manosféra, pochybní podnikatelé, peníze. Řada mladých lidí si říká, že nemá smysl studovat vysokou školu, protože to tu stejně celé shoří. To je narativ, který prostupuje celou společností.“ Zároveň upozorňuje na posedlost zdravím. „Chodíme do posilovny a pijeme kreatin. I to je výsledkem událostí, které vidíme kolem sebe. Populace stárne, zdravotnictví ve Spojených státech je drahé, takže lidé potřebují prevenci, aby neskončili v nemocnici. Potřebujeme mít co největší výkonnost, protože před sebou vidíme velkou krizi a chceme natrénovat na ten maraton, který nás pravděpodobně čeká. Dnes je trapný ten, kdo nechodí běhat, kdo se o sebe nestará a nejí suplementy. Tlak na zdraví je velký,“ tvrdí analytička. „Pro někoho éra zelených džusů a počítání kalorií skončila a přepnul se do nihilismu a temného módu. Někdo naopak chodí běhat ultramaratony. Jedno i druhé jsou stejně validní reakce na energii, se kterou dnes musíme pracovat,“ říká v rozhovoru. Jak se predikují trendy? Naskakujeme na ně vědomě, nebo nevědomě? Proč ztrácíme komunitní místa a vznikají uzavřené události pouze pro pozvané? A co přijde po temném módu? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion Vysvětlivky k epizodě: Quiet quitting znamená, že člověk v práci plní jen nezbytné minimum, bez ambicí nebo nadměrného nasazení. Goblin mode je záměrné opuštění společenských očekávání – styl života, kdy si člověk bez výčitek dopřává lenost, chaos a neuhlazenost. Manosféra je online prostředí, kde se sdružují muži (často anonymně) kolem témat mužské identity, síly, dominance a odporu vůči feminismu – a kde se často šíří mizogynie, konspirační teorie i pochybné modely úspěchu.  

České platy a mzdy se opět dostávají do popředí zájmu politiků. S blížícími se volbami se řeší platy učitelů, policistů, vojáků a dalších zaměstnanců státu. Stranou ale nezůstávají ani mzdy, které by mohly růst rychleji. „Tlak na růst mezd v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Jakou podobu by mohlo mít rusko-ukrajinské jednání o míru příští týden v Istanbulu, které navrhl Vladimir Putin? O co hlavně jde v dnešních volbách v Albánii, které její současný premiér slibuje brzký vstup do EU? A jsou dnešní matky malých dětí pod větším tlakem než dříve?