Podcasts about tlak

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Opravdu nemám pocit, že bych kdykoliv dostala něco zadarmo,“ říká herečka, produkční a bývalá youtuberka Gabriela Heclová, když přemýšlí o vlastní cestě od internetové slávy k hledání sebe sama. Přestože jí začátky na YouTube přinesly pozornost i příležitosti, zpětně mluví spíš o tlaku, potřebě přijetí a hledání validace, kterou tehdy neuměla dát sama sobě. „Byla to nějaká cesta k tomu, jak i sobě dokázat, že jsem v pohodě,“ popisuje období dospívání prožité před očima stovek tisíc lidí - a zároveň přiznává, že role, kterou tehdy hrála, vůbec nebyla ona a že vlastní identitu objevuje až v posledních letech. Do rozhovoru vstupují i temnější zkušenosti: úzkosti, sebedestruktivní myšlenky nebo útěk k návykovým látkám, který podle ní nic neřešil. „Měla jsem si prostě dojít na terapii,“ říká dnes otevřeně a dodává, že právě terapie pomohla nejen jí, ale i vztahu s otcem. Zkušenost veřejného života ji zároveň naučila přijímat odpovědnost za vlastní chyby. „Když někdo udělá chybu, tak se má sakra omluvit,“ nabádá Heclová. Mluví ale i o současnosti - o herectví, produkci a světě influencerů, který spoluvytvářela, ale dnes k němu cítí odstup. Neustálá potřeba tvořit a být vidět ji vyčerpává a autenticita na sociálních sítích je podle ní spíš paradox: lidé ji chtějí, ale zároveň chtějí, aby všechno zůstalo „čisté a krásné“. I proto dnes víc než dřív řeší vlastní sebehodnotu a připouští, že jejím největším protivníkem bývá i ona sama. Rozhovor se dotýká také vztahů, proměny ženské a mužské role i představ lásky, které podle ní zkreslují filmy a sociální sítě. „Vztahy jsou prostě práce,“ říká a připomíná, že blízkost znamená i konflikty, kompromisy a schopnost odpouštět. Co znamená vyrůstat veřejně? Dá se sláva přežít bez ztráty sebe sama? A jakou roli v tom všem hraje okolí? I o tom je rozhovor s Gabrielou Heclovou.

Internetová seznamka nakluky .cz čelí už delší dobu podezřením, že se na ní vyskytují sexuální predátoři, kteří zneužívají nezletilé chlapce. Adéla Károlyová a Barbora Šturmová z redakce investigace.cz si založily fiktivní profil čtrnáctiletého Jaromíra a vydaly se prozkoumat, co se na seznamce může odehrávat. Natáčel s nimi Jiří Slavičínský.Upozornění: epizoda obsahuje explicitní popisy sexuálního nátlaku

Úspěch, který bolí víc než porážka. Byla juniorskou jedničkou světa. Vyhrávala. Sbírala úspěchy. Plnila si sen, který si vysnila jako malá holka s raketou v ruce. Jenže za medailemi, titulky a potleskem se začal odehrávat jiný příběh. Příběh o tlaku, očekáváních a ceně, kterou někdy sportovec platí za svůj úspěch. Co se stane, když se z radosti stane povinnost? Když výkony začnou být důležitější než člověk? A když si jednoho dne řeknete: „Dost. Dál už to nejde.“ V tomhle rozhovoru s Lucií Havlíčkovou se nebavíme jen o tenise. Bavíme se o psychice vrcholových sportovců, o odvaze říct si o pomoc, o hledání cesty ven a o návratu – ne kvůli tlaku okolí, ale kvůli sobě.Protože někdy není největším vítězstvím trofej, ale rozhodnutí postavit se znovu na nohy.0:00 Úvod1:00 Lucie Havlíčková – juniorská jednička roku 2022 v tenise4:30 Kdy začala Lucie Havlíčková s tenisem?13:00 Měla Lucka talent, nebo si všechno vydřela?19:45 Kdy se začne řešit cena sportovce na základě jeho úspěchu, a ne podle jeho potřeb? Roland Garros změnil všechno.27:00 Tlak na vrcholové sportovce se neustále zvyšuje. Proč se víc neřeší duševní zdraví?31:50 Kdy nastal zlom a Lucka si řekla: „Dost, dál už to nejde“?37:40 Jak těžké bylo říct si o pomoc?49:10 Kdy se začaly měnit věci a všechno se postupně zlomilo? Jak začala vnímat cestu ven?52:00 Podle čeho se Lucka rozhodla vrátit k tenisu, když jí vlastně nechyběl?1:00:40 Jaký byl první trénink? Nezačala znovu vnímat tlak?1:06:20 Jak důležitý je pro Lucku tým? Proč Petr nechce koučovat vlastní dceru ve výživě?1:10:20 Co je pro Lucku definice úspěchu?1:17:00 Jak si Lucka užila volno od tenisu?1:22:10 Co by Lucka poradila svému mladšímu já?1:30:00 Co dělat, když věci přestávají dávat smysl?1:32:00 Závěr

Motoristé ještě nedávno trvali na tom, že Filip Turek zůstává jejich kandidátem na ministra životního prostředí. V zákulisí se ale mezitím hromadily problémy. Podle novinářky a vedoucí domácího oddělení HN, Michaely Ryšavé, sehrály roli klesající preference, rostoucí únava poslanců z toho, že se celá agenda strany zúžila na jedno jméno, i stále otevřenější tlak premiéra Andreje Babiše, kterému situace začala politicky překážet. K tomu se přidaly stížnosti z úřadů, že ministerstvo bez plnohodnotného vedení fakticky nefunguje. V ranním brífinku HN tak rozebíráme, proč Motoristé nakonec ustoupili, co víme o novém kandidátovi Igoru Červeném a zda jeho případné jmenování přinese stabilizaci resortu, nebo jen jinou formu vlivu Filipa Turka.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Motoristé ještě nedávno trvali na tom, že Filip Turek zůstává jejich kandidátem na ministra životního prostředí. V zákulisí se ale mezitím hromadily problémy. Podle novinářky a vedoucí domácího oddělení HN, Michaely Ryšavé, sehrály roli klesající preference, rostoucí únava poslanců z toho, že se celá agenda strany zúžila na jedno jméno, i stále otevřenější tlak premiéra Andreje Babiše, kterému situace začala politicky překážet. K tomu se přidaly stížnosti z úřadů, že ministerstvo bez plnohodnotného vedení fakticky nefunguje. V ranním brífinku HN tak rozebíráme, proč Motoristé nakonec ustoupili, co víme o novém kandidátovi Igoru Červeném a zda jeho případné jmenování přinese stabilizaci resortu, nebo jen jinou formu vlivu Filipa Turka.

Zpěvačka Markéta Poulíčková v podcastu Men's Factor otevřeně popisuje svou cestu od dětského zpívání přes mezinárodní soutěže až po tvrdé střety s realitou hudební branže. V rozhovoru se dotýká i zákulisí českého showbyznysu. „Mám pocit, že u nás pořád hodně fungují kamarádské vazby. I u cen, jako je Anděl, se často oceňují ti samí lidé,“ říká a dodává, že v menší zemi se tomu úplně vyhnout nedá. Jak jí pomohl úspěch v soutěží Česko hledá Superstar a s jakými démony se v životě musela potýkat?

Akrobatický lyžař Matěj Švancer patří ke špičce, ale na olympijskou medaili musí ještě čekat. Do juniorských let úspěšně reprezentoval ČR, ale už na minulých hrách v Pekingu bojoval v rakouských barvách. V Číně skončil ve slopestylu osmý, teď v Livignu byl sedmý. Viditelně zklamaný Švancer hodnotil svůj posun s nadhledem: „Tlak na mě nebyl tak velký jako před třemi roky. Asi s tím umím trošku líp zacházet, ale ne dost dobře. Upgrade o jedno místo? Trošku líp mi to asi šlo.“

Parkování patří v Plzni k největším komunálním tématům. Čtyřdílný seriál Českého rozhlasu přinesl pohled přímo z ulic, zkušenosti rezidentů i plány města. Vedle nedostatku míst na sídlištích otevřel také debatu o regulaci dodávek, výstavbě parkovacích domů nebo rozšiřování zón.

Akrobatický lyžař Matěj Švancer patří ke špičce, ale na olympijskou medaili musí ještě čekat. Do juniorských let úspěšně reprezentoval ČR, ale už na minulých hrách v Pekingu bojoval v rakouských barvách. V Číně skončil ve slopestylu osmý, teď v Livignu byl sedmý. Viditelně zklamaný Švancer hodnotil svůj posun s nadhledem: „Tlak na mě nebyl tak velký jako před třemi roky. Asi s tím umím trošku líp zacházet, ale ne dost dobře. Upgrade o jedno místo? Trošku líp mi to asi šlo.“Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Eva Horníková (riaditeľka ZŠ Karloveská) a Soňa Puterková (viceprezidentka komory učiteľov). | Prechod na gymnáziá: Záujem o osemročné gymnáziá, ako to vyzerá v súčasnosti a porovnanie s minulosťou, ide o odliv tých najlepších, náročnosť samotnej prípravy, dosah na žiakov, kolektívy a psychologický aspekt, porovnanie sa formou prijímacích testov, berú to tak aj rodičia? Tlak na deti a výsledky už v nižších ročníkoch, priaznivé hodnotenie môže pri prípadnom prijatí zavážiť. Budúcnosť všeobecného vzdelávania: Regulácia zo strany štátu, prípadné zmeny pri 5-ročných bilingválnych odboroch, klasických 4-ročných, psychologická a vzdelávacia príprava pre stredné školy, ponuka kvalitného vzdelávania zo základných škôl – stačí to na stredoškolskú úroveň? Ak budú počty gymnázií regulované nezabránime žiakom znižovaním počtov štúdium všeobecného vzdelávania, pomer záujmu o gymnázií oproti odborným školám, dokedy má všeobecné vzdelávanie pozitívny efekt, a kde už má zmysel odborná škola? | Prechod na gymnáziá. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tomia Okamuru považuji za geniálního politika. Ukazuje slabiny systému a ztrátu novinářské autonomie,“ říká moderátor a tvář České televize Václav Moravec a hned tím otevírá téma, které se v rozhovoru neustále vrací: otázku, kdo dnes ve skutečnosti řídí veřejnoprávní média a kde končí redakční autonomie novinářů. Mluví o tom, že spor kolem zvaní Tomia Okamury do Otázek Václava Moravce pro něj není osobní, ale systémový. „Příběh Tomia Okamury je příběhem obecnějším. To je spor o redakční autonomii, o autonomii žurnalistiky jako takové,“ vysvětluje a popisuje, jak se podle něj postupně prolomují hranice mezi kontrolní rolí Rady ČT a reálným zasahováním do dramaturgie a obsahu. „Žádný jiný politik neudělal to, že by si začal stěžovat přes Radu ČT na frekvenci pozvání,“ dodává moderátor a popisuje, jak snaha o vyváženost vede k systému „čárkování“ účasti jednotlivých zástupců politických stran. Moravec mluví i o odvolání dlouholeté dramaturgyně Hany Andělové, které označuje za profesně absurdní krok. „Vydat tiskovou zprávu, že je neprofesionální, je úplně absurdní,” dodává. V jejím příběhu vidí symbol širšího tlaku na veřejnoprávní média a jejich tvůrce. Moderátor se vrací i k vlastní pozici uvnitř České televize a k tomu, jak se jeho role v posledních letech proměnila. Do osobní roviny vstupuje ve chvíli, kdy popisuje vlastní pozici uvnitř ČT. „Nakonec jsem ta černá ovce, která se dozví, že tady ničí Českou televizi. To je úplně absurdní, protože v těch uplynulých 22 letech jsem dělal to, že jsem se snažil věci vysvětlovat,“ tvrdí Moravec. Přesto o své práci mluví bez hořkosti a s nadhledem: „Je to stejně skvělý flám těch 22 let,“ říká o své profesní dráze, ale vrací se i k pocitu, že každý pořad vysílá „jako by byl poslední“. Do rozhovoru vstupují i širší paralely - zkušenosti z BBC, proměna mediálního prostředí, fragmentace publika, ztráta autority institucí a otázka, zda je ještě možné takový proces zastavit. Kde dnes končí redakční autonomie a začíná politický tlak? Je spor o Tomia Okamuru skutečně jen zástupným symbolem hlubší systémové krize? Kdo má dnes reálně moc nad veřejnoprávními médii - novináři, management, rady, nebo politici? A existuje ještě prostor, jak tuhle „plíživou erozi“ zastavit dřív, než se stane nevratnou? Nejen o tom je tento rozhovor.

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel v úterý svolal mimořádnou tiskovou konferenci, na které uvedl, že se ho ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka pokouší vydírat a podá proto podnět bezpečnostním složkám a obrátí se na právníky, aby posoudili, jestli se skutečně nejedná o trestný čin vydírání. Reaguje tak na textové zprávy, které Macinka poslal v nočních prezidentovu poradci. Šéfredaktor Erik Tabery v úterní epizodě rozebírá nejen obsah zpráv, ale upozorňuje také, že za téměř třicet let, kdy se novinářsky věnuje politice, podobný spor a tlak na prezidenta nezažil. Co to říká o postavení Petra Macinky? V čem se dá prezidentův postup hodnotit jako silný a v čem udělal chybu? A hrozí, že se zcela rozpadne vztah vlády a hlavy státu?

 We are going out to TENNESSEE to chat with Chris P. James is their front man. He plays keyboards and guitar and harmonica. Writes great songs too. He wound up with the Burrito Brothers in 2009. He was offered and accepted a record deal to make a new Burritos album in 2010 by the group that would trademark the name “Burrito Brothers” and would enable them to continue performing and recording as The Burrito Brothers, thus, continuing the band's legacy. Will James from Gram Parsons International says, ““This latest incarnation is the closest to the original FBB sound of all of the previous bands.” Gram Parsons said it best…The idea'll keep going on. It's not like it's dead or anything. Whether I do it or anybody else does it, it's got to keep going."   The band has a new album entitled, The Magic Time Machine of Love, released worldwide on the TLAK record label.For more on The Burrito Brothers check out their website! https://www.theburritobrothers.net 

Európa: Mrazy v Kyjive, Ázia: Japonsko spustilo ďalší jadrový reaktor, Afrika: Vláda v Ugande sa nemení, Latinská Amerika: Požiare v Čile,

Hostia: Vladimír Vaňo (hlavný ekonóm spoločnosti Wealth Effect Management) a Lukáš Kovanda (hlavný ekonóm Trinity bank a socioekonomický analytik pri OSN). | Nakoľko pravdepodobné je zvýšenie colného zaťaženia na európsky export do USA v súvislosti s postojom ku Grónsku? Nakoľko silná rana pre európsku ekonomiku by to bola? Ktoré odvetvia by boli najviac zasiahnuté? Je takýto postup USA pravdepodobný, alebo ide o zastrašovanie? Aké sú možné protiopatrenia zo strany EÚ – spomína sa „obchodná bazuka“ aj aktivácia vlaňajšieho balíka colnej odvety – nakoľko účinné by mohli tieto nástroje byť? Koho by v skutočnosti poškodili viac? Ako rýchlo dokáže EÚ takúto protiakciu podniknúť? Ako doterajšia obchodná politika USA vplýva na jednotlivé trhy – podľa Amazon zaťažuje zatiaľ najmä amerického spotrebiteľa – zvýšila by ďalšia eskalácia tlak? V akej pozícii je Európa v kontexte nárastu závislosti od amerického LNG v posledných rokoch – komplikuje to vyjednávaciu pozíciu aj pri Grónsku? Prečo na aktuálnu výmenu hrozieb reagujú trhy citlivejšie? | Obchodný tlak USA na Európu. | Moderuje: Juraj Jedinák; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Další epizoda podcastu De Facto představuje absolventa Institutu mezinárodních studií a Institutu politologických studií FSV UK Pavla Grubera, bývalého ředitele české pobočky Amnesty International a nastupujícího šéfa organizace Greenpeace. V rozhovoru mluvil o svém působení v čele největší lidskoprávní organizace, tlaku na neziskový sektor či o tom, proč považuje klimatickou krizi i za zásadní lidskoprávní otázku.Jaké výzvy obnáší vedení největší lidskoprávní organizace v Česku? Jak se připravit na politický tlak vůči neziskovým institucím? A vybral by si dnes jiný studijní obor? Dozvíte se v podcastu.

Premiér sa vrátil zo služobnej cesty v Spojených štátoch, kde sa stretol aj s Donaldom Trumpom. Ten stále nezmenil svoje chúťky, čo sa týka nárokov na Grónsko. No a máme tu aj avizované kroky Európskej únie v prípade, že by k tomu naozaj došlo, čo by mohlo znamenať možno aj rozpad Severoatlantickej aliancie, ktorá tu 80 rokov stráži takpovediac svetový poriadok. O týchto, ale aj ďalších témach zo zahraničia sa v relácii Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s poslancami NR SR Michalom Stuškom (Smer-SD) a Tomášom Valášekom (PS).

Příchod nových aerolinek do Česka a navyšování kapacit stávajících dopravců rozpoutalo na trhu tvrdý konkurenční boj. Těží z toho cestující, říká v pořadu Agenda Josef Trejbal, obchodní ředitel společnosti Asiana, provozující portál Letuška.cz. Tlak na ceny bude podle jeho slov v některých lokalitách pokračovat i letos. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Šéf americké centrální banky Fed Jerome Powell leží v žaludku prezidentu Donaldu Trumpovi už dlouho. Během loňského roku jej mnohokrát častoval nevybíravými nadávkami, kritizoval ho, že otálí se snižováním úrokových sazeb i za údajně předraženou rekonstrukci budovy centrální banky. Tlak vyvrcholil teď, když ministerstvo spravedlnost začalo guvernéra vyšetřovat kvůli jeho výrokům před Kongresem v létě, kam byl předvolán právě kvůli rekonstrukci budov Fedu.

Americký prezident Donald Trump dává bez okolků najevo, že Spojené státy potřebují získat Grónsko. Bílý dům dokonce odmítá vyloučit, že k dosažení tohoto cíle využije vojenskou sílu. Největší ostrov světa je ale - jak známo - autonomní součástí Dánského království. Jakou strategii k odražení bezprecedentního tlaku Kodaň volí? A na jakou stranu se staví samotní Gróňané?Host: Markus Bernsen - redaktor dánského týdeníku WeekendavisenČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koaličné zmeny vo fungovaní mimovládok dopadli na neziskový sektor v tvrdej miere a odnesú si to najmä tí, čo pomáhajú v oblasti zdravotníctva, sociálnych služieb či vzdelávania. Tvrdí to šéf Komory mimovládnych organizácií Marcel Zajac. Dopady sprísnenia tak smerujú práve do tých oblastí, kde si služby mimovládok objednal samotný štát.Povinné zverejňovanie - neraz už i tak zverejnených zmlúv v Centrálnom registri zmlúv - sprísnené vykazovanie darcov, sprístupňovanie informácií o hospodárení s verejnými prostriedkami, ale najmä vnímanie mimovládok ako raz zahraničných agentov a potom zasa ako akýchsi nekalých lobistov. Tlak vládnej koalície na mimovládny sektor - ako i aktívnu občiansku spoločnosť - už začína prinášať svoje ovocie. Pre neziskovky, ktoré neraz suplujú povinnosti štátu pri starostlivosti o seniorov, umierajúcich, chudobných, marginalizované komunity či ľudí bez domova alebo pri vzdelávaní našich detí či starostlivosti o ich duševné zdravie, sú však plody koaličnej práce veľmi trpké a otvorene povedané aj dosť drahé. Drahé na úkor potenciálu občianskej spoločnosti, ako i možností mimovládneho sektora v rámci služieb vo verejnom záujme.Novelizáciu Zákona o neziskových organizáciách z dielne koaličnej SNS prijal parlament s účinnosťou od prvého júna tohto roka. Je december, uplynulo pol roka a je teda čas zbilancovať plody práce našej vládnej koalície v oblasti mimovládneho sektora - teda tých, ktorí neraz suplujú zlyhávajúci štát pri starostlivosti o našich umierajúcich rodičov či naše deti, naše komunity či ľudí na okraji spoločnosti. Teda presne tam, kde na svoje služby i povinnosti neraz rezignoval i tento náš štát.No a kam sa to vytratila ambícia vlády nasadiť divokému slovenskému lobingu konečne nejaké zákonné a transparentné pravidlá? Mimovládky svoje princípy už predstavili, štát sa však akosi odmlčal. Viac prezradí riaditeľka Via Iuris Katarína Batková.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Koaličné zmeny vo fungovaní mimovládok dopadli na neziskový sektor v tvrdej miere a odnesú si to najmä tí, čo pomáhajú v oblasti zdravotníctva, sociálnych služieb či vzdelávania. Tvrdí to šéf Komory mimovládnych organizácií Marcel Zajac. Dopady sprísnenia tak smerujú práve do tých oblastí, kde si služby mimovládok objednal samotný štát.Povinné zverejňovanie - neraz už i tak zverejnených zmlúv v Centrálnom registri zmlúv - sprísnené vykazovanie darcov, sprístupňovanie informácií o hospodárení s verejnými prostriedkami, ale najmä vnímanie mimovládok ako raz zahraničných agentov a potom zasa ako akýchsi nekalých lobistov. Tlak vládnej koalície na mimovládny sektor - ako i aktívnu občiansku spoločnosť - už začína prinášať svoje ovocie. Pre neziskovky, ktoré neraz suplujú povinnosti štátu pri starostlivosti o seniorov, umierajúcich, chudobných, marginalizované komunity či ľudí bez domova alebo pri vzdelávaní našich detí či starostlivosti o ich duševné zdravie, sú však plody koaličnej práce veľmi trpké a otvorene povedané aj dosť drahé. Drahé na úkor potenciálu občianskej spoločnosti, ako i možností mimovládneho sektora v rámci služieb vo verejnom záujme.Novelizáciu Zákona o neziskových organizáciách z dielne koaličnej SNS prijal parlament s účinnosťou od prvého júna tohto roka. Je december, uplynulo pol roka a je teda čas zbilancovať plody práce našej vládnej koalície v oblasti mimovládneho sektora - teda tých, ktorí neraz suplujú zlyhávajúci štát pri starostlivosti o našich umierajúcich rodičov či naše deti, naše komunity či ľudí na okraji spoločnosti. Teda presne tam, kde na svoje služby i povinnosti neraz rezignoval i tento náš štát.No a kam sa to vytratila ambícia vlády nasadiť divokému slovenskému lobingu konečne nejaké zákonné a transparentné pravidlá? Mimovládky svoje princípy už predstavili, štát sa však akosi odmlčal. Viac prezradí riaditeľka Via Iuris Katarína Batková.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Končící vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v Press klubu popisuje vliv Donalda Trumpa na vývoj na Ukrajině. Podle něho udělá na všechny strany tlak, aby mu to přineslo nějaký výsledek. Popsal situaci kolem Jermaka i jakou roli zastává Evropská unie.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Od 1. listopadu by řidiči měli mít na autech zimní pneumatiky. Policii a pojišťovny to bude zajímat zejména v případě nehody, když bude na silnici souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza.

Občanská válka mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá dva roky a mezinárodní organizace ji označují za jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Podle agentury AP zahynuly desítky tisíc civilistů, dvanáct milionů lidí muselo opustit své domovy a humanitární pomoc potřebuje třicet milionů osob. V posledních týdnech se navíc už tak katastrofální situace ještě zhoršila. Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru nyní zkraje týdne informoval o tom, že hladomor se šíří do dalších oblastí. Ještě loni v prosinci informoval o pěti oblastech země. Podle čtyř agentur OSN tisíce dětí v zemi čelí smrtelnému riziku kvůli akutní podvýživě. „Jednotky RSF dobyly velké město Fášir, o které usilovaly poslední rok a půl. Obléhání vypadalo tak, že jednotky kolem města, ve kterém žije kolem dvou set padesáti tisíc obyvatel, postavily hliněnou zeď a bránily jakémukoliv dovozu potravin či léků. Ostřelovaly město, včetně trhů a nemocnic, a to jak střelami, tak i drony," popisuje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč se v Súdánu válčí? Co se ve třetí největší africké zemi děje civilistům? A jak jim může zbytek světa pomoct?

„Po císařském řezu zůstane jizva na děloze a v dalších sedmi vrstvách. Nejdůležitější je ale mysl. Žena, která chce zkusit vaginální porod po císařském řezu, to musí skutečně sama chtít,“ říká porodní asistentka Julie Bischofová o takzvaném porodu VBAC, tedy o situaci, kdy se žena rozhodne rodit vaginálně poté, co předchozí porod proběhl císařským řezem. „Žena s jizvou na děloze je brána jako riziková a postup českých porodnic není jednotný.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Po císařském řezu zůstane jizva na děloze a v dalších sedmi vrstvách. Nejdůležitější je ale mysl. Žena, která chce zkusit vaginální porod po císařském řezu, to musí skutečně sama chtít,“ říká porodní asistentka Julie Bischofová o takzvaném porodu VBAC, tedy o situaci, kdy se žena rozhodne rodit vaginálně poté, co předchozí porod proběhl císařským řezem. „Žena s jizvou na děloze je brána jako riziková a postup českých porodnic není jednotný.“

1. Minister Huliak nedokázal zachrániť ani zopár kasín. 2. Opozícia sa bráni proti obvineniu, že kvôli nej prešla Huliakova novela. 3. Usilovala sa o odstránenie pamätníka Jána Kuciaka, Danko ju poslal dohliadať na médiá

„Nejlepší by bylo řešení, aby si Motoristé dali do vlády experty jako SPD. Tak zkuste napsat Macinkovi, možná ho ukecáte. Já jsem to nedal,“ napsal na sociální síti Andrej Babiš (ANO). Reagoval tím na problémy kolem volebního lídra Motoristů sobě Filipa Turka. Jeho „specifický humor“ lze těžko skloubit s případným postem ministra zahraničí. Babiš si to uvědomuje a musí tento problém vyřešit. Tlak veřejného mínění, pokud by byl skutečně masivní, mu v tom může zčásti pomoci.

Řetězec „drobných“ incidentů překresluje mapu rizik: Narva, žhářské útoky, přestřelky. Cvičení Západ 2029 sílí. Tlak si najde cestu i do Prahy a hranice mezi „tam“ a „tady“ se rozmazává. Pak přijde moment, na který se nedá připravit.—Co když je válka blíž, než si myslíte? Prožijte klíčové okamžiky rozhodování lídrů v podcastové sérii inspirované projektem Sky News.Wargame: Česko je fiktivní audio-simulace inspirovaná reálnými postupy a rozhodovací praxí.

Necelé dva týdny před volbami vládní Starostové předhánějí hnutí SPD. Podle STEM by se teď do Sněmovny dostali za ANO a Spolu jako třetí se ziskem 12,2 procenta hlasů. Jak jejich konečný výsledek ovlivní soud v kauze Dozimetr?  Hostem Ptám se já byla poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Starostové a nezávislí dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny po delší době výrazněji posílili. Podle průzkumu agentury STEM předstihli hnutí SPD a do dolní komory by se tak dostali jako třetí za hnutím ANO a koalicí Spolu. Do vrcholící kampaně by ovšem mohla promluvit kauza Dozimetr, kterou začal v pondělí projednávat soud a ve které je jedním z obžalovaných bývalý člen STAN a někdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. Druhá nejsilnější vládní strana má přitom velké ambice. Při startu ostré fáze kampaně ohlásila cíl získat 15 procent hlasů a stanout v čele příští vlády se svým předsedou Vítem Rakušanem jako premiérem. Kabinet by STAN chtěl opět sestavovat se Spolu a s Piráty, kteří loni odešli do opozice. V programu hnutí slibuje například zavedení eura v nejbližším možném termínu, zdanění slazených nápojů, manželství pro stejnopohlavní páry, podporu výdajů na obranu, ale i otevření tématu eutanazie. V kampani přitom STAN donedávna sázel na pozitivní témata i komunikaci. V posledních týdnech ale zejména šéf Starostů přitvrdil a začal se vymezovat zejména proti favoritovi voleb, hnutí ANO. V odmítnutí Andreje Babiše jako možného partnera po volbách se Vít Rakušan veřejně ujišťoval i na pivu s lídrem Spolu Petrem Fialou. Rakušan chtěl krátce před volbami také uspořádat „společnou manifestaci demokratických sil“, plán mu ale nevyšel. Jaké důsledky bude mít kauza Dozimetr pro Starosty? Jak chtějí získat další hlasy? A vážně by chtěl být Vít Rakušan premiérem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mluvčí společnosti Heidelberg Materials Šestáková ubezpečuje, že o rozšíření těžebních ploch mimo hranice současného povolení v současnosti neusilují. Předseda osadního výboru Lhotka tomu ale nevěří.

Vyšší zdanění spotřeby i majetku a naopak nižší zatížení práce a chudých – jaké daňové změny navrhují politikům ekonomové? Kteří političtí vězni v Bělorusku se dostali na svobodu a co za to získá Lukašenkův režim? Proč má krevní tlak v normě jen desetina lidí, kterým lékaři předepsali léky na hypertenzi?

Vyšší zdanění spotřeby i majetku a naopak nižší zatížení práce a chudých – jaké daňové změny navrhují politikům ekonomové? Kteří političtí vězni v Bělorusku se dostali na svobodu a co za to získá Lukašenkův režim? Proč má krevní tlak v normě jen desetina lidí, kterým lékaři předepsali léky na hypertenzi?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná a šéfredaktorka Page Not Found Apolena Rychlíková v posledních měsících čelily vlnám výhrůžek, urážek a online nenávisti. V některých případech verbální útoky koordinovali sami politici. Co to s nimi dělá, jak se proti tomu bránit – a proč se stupňuje agresivita vůči ženám v médiích? Podívejte se na otevřený rozhovor s oběma novinářkami v nové epizodě Studia N. Prvním spouštěčem tři týdny trvající koordinované vlny nenávisti vůči Apoleně Rychlíkové bylo zveřejnění zpravodajského textu o europoslanci Filipu Turkovi, na kterého jeho bývalá partnerka podala trestní oznámení kvůli podezření ze sexuálního a domácího násilí. „Obrovskou reakci to vyvolalo hlavně kvůli aktivitě předsedy Motoristů sobě Petra Macinky,“ říká Rychlíková. Útoky přitom daleko přesáhly běžnou kritiku. „Byla jsem terčem extrémně sexistické kampaně. Vytáhli si moje nejškaredější fotky a začali je masivně sdílet. Vznikly taky falešné účty, které rozšiřovaly, že jsem sexuálně neuspokojená, nešťastná, neatraktivní a že žárlím na ženy, kterým Filip Turek věnuje pozornost,“ popisuje. „Chodily mi i výhrůžky smrtí. Některé z nich byly explicitní – typu ‚chtěl bych tě rozčtvrtit a rozházet prasatům‘. Běžně mi psali, že mě vypnou, že si objednali mou vraždu nebo že ví, kde bydlím, a najdou si mě.“ Investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná se stala terčem nenávisti kvůli sérii textů odhalujících bitcoinovou kauzu. „Postupně se to stupňovalo, vrchol to mělo v červnu,“ říká. Ačkoliv šlo o jiný typ útoků – častěji sofistikovanější než v případě Rychlíkové –, tlak byl dlouhodobý a vyčerpávající. „Denně jsem si procházela patnáct e-mailů, proč jsem neschopná, nevzdělaná, co všechno na mě vytáhnou nebo kde žije můj otec. Byl to nátlak, který mě měl znevěrohodnit.“ Obě novinářky se shodují, že cílem takových útoků bývá právě pokus o znevěrohodnění jejich osoby: „Z mezinárodních průzkumů víme, že v případě útoků na novinářky je to kromě výhrůžek sexualizovaným násilím také snaha o delegitimizaci. Jsou-li mladé, poukazuje se na jejich věk nebo domnělou nevzdělanost. Jsou-li etablovanější, přichází narativ, že se ke své práci dostaly přes postel,“ zmiňuje Rychlíková. Součástí útoků je i jazyk a oslovování. „Obě máme problém s tím, že máme atypická jména. U nás dvou se znormalizovalo, že se nemusí dodávat příjmení, protože tolik Apolen a Zdislav ve veřejném prostoru není. Politici a jejich fanoušci a fanynky nám říkají ‚paní Apolenka‘ nebo ‚slečna Zdíša‘… Je to iritující. Mně bude za čtyři roky čtyřicet, jsem máma dvou dětí a mám dvanáctiletou novinářskou kariéru. Neumím si představit, že bych přišla za nějakým mužem, oslovovala ho křestním jménem a ještě ho zdrobňovala,“ říká Rychlíková. Je to podle ní jedna ze strategií, jak novinářky hned v úvodu diskuze oslabit. „Cítíš se méněcenná, bezbranná, ohrožená a ve stresu,“ popisuje. Rozdíl v diskuzích s muži popisuje i Pokorná: „Každý den se se mnou muži baví zvláštním způsobem. Vyvolávají ve mně pocit, že jsem úplně vymaštěná a že o světě nic nevím.“ Tlak přitom nezmizí po pár dnech. „Vyvine se v tobě extrémní sebekontrola. Člověk má až úzkostný strach, jestli někde neudělal byť jen drobnou chybičku a nezačali ho na sítích vláčet lidé, kteří na to čekají,“ říká Rychlíková. „Každý čeká na tvou chybu,“ popisuje stejný pocit Pokorná. „A může tě to zlomit. Je to dlouhotrvající pocit, ze kterého je člověk unavený.“ Kteří politici roztleskávají útoky na novináře a novinářky? Proč se tolik lidí nechá strhnout k nenávisti? A doporučily by mladým lidem, aby šli pracovat do médií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Vymůže ministerstvo zemědělství od Agrofertu zpět více než pět miliard unijních i národních dotací? V čem je výhoda nové injekce na prevenci nákazy virem HIV, která se bude moci začít používat v Evropské unii? Zvýší EU včetně Česka tlak na Izrael kvůli postupu v Gaze a na Západním břehu? A jak těžké je vylézt na nejvyšší vrchol pohoří Ťan-šan?

Světoví lídři jednají o možné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem, která by mohla vést ke konci konfliktu. Analytik a novinář The Kyiv Independent Adam Sybera však neočekává, že by se na takovém jednání mohlo odehrát něco podstatného. „Ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit. Kdyby měla Moskva zájem o ukončení agrese, tak to ukončí,” říká Sybera v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tlak na vzhled je v dnešní společnosti ohromný. Nejen Češi objevili „kouzlo“ léků na hubnutí, které jsou primárně určené lidem s cukrovkou. „Hrozně moc se bojím toho, co to bude dělat s dětskou populací,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus ředitelka neziskové organizace 3pe, která pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy Lada Brůnová. „Naše společnost je hodně fatfobická, máme tendenci lidi posuzovat podle toho, jak vypadají.“ Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Snažím se, aby bylo poznat, že jsem to napsala já,“ říká o svém moderování Marcela Augustová, která už pětadvacet let uvádí Události České televize a letos slaví šedesátiny. Ani po tolika letech na obrazovkách a ani s životním jubileem nemá potřebu nic měnit. „Cítím se v tom, co dělám, spokojeně a komfortně,“ chválí si a dodává, že je pro ni důležité, aby byla za každými zprávami, které moderuje, vidět dobře odvedená práce. Augustová žije na malé vsi Záskalí u Hodkovic nad Mohelkou, kde má k veřejné debatě mnohem blíž než v pražských ulicích. Na nedalekém trhu na náměstí si s lidmi otevřeně vyříká, co se jim ve které relaci líbilo i nelíbilo. Veřejnoprávní média považuje za maják a kotvu, na kterou se lidé mohou spolehnout, i když přiznává, že tlak politiků sílí. „Možná to nebude lehké, ale věřím, že odolají,“ dodává. Marcela Augustová vzpomíná na odchod z Prahy s ročním a čtyřletým synem po rozpadu manželství. První skončilo ve chvíli, kdy jí manžel na návrh, aby šel po přechodnou dobu učit, odpověděl, že jako umělec pracovat nemůže. „Tam pro mě nastal zlom, pak už to těžké nebylo,“ vypráví otevřeně o rozhodnutí ukončit životní kapitolu v Karlíně. Dnes to už bude asi třicet let, co na pražské Kavčí hory, kde sídlí Česká televize, jen dojíždí, protože její život už zůstal v horách. „Můžu do lesa a když to jde, tak si v zimě ráno dvě hodiny zalyžuju. Člověk pak přijde do práce a i když se vás snaží někdo rozčílit, tak to prostě nejde,“ říká o rytmu, který by v metropoli těžko našla. Významnou roli v jejím životě sehrál i otec – velkorysý, ale přísný, když se mu něco nelíbilo. Když se její synové narodili a dostali jména po svých otcích, její otec se jen těžko smiřoval s tím, že ani jeden z vnuků není Augusta. „Byla jsem překvapená, jak moc se ho to dotklo,“ přiznává. Jeho podpora však jinak byla zásadní – půjčil jí první auto, aby mohla z Liberce dojíždět do Prahy, i když jí přísně nařídil nejet víc než devadesát. V rozhovoru mluví i o proměně zpravodajského jazyka. Bojuje proti slovní vatě a věří v přesná a výstižná slova i v to, že zprávy mají být srozumitelné pro všechny diváky. Hyperkorektnost podle ní jazyk zbytečně svazuje, stejně jako extrémy v debatě o genderu – tvrdí, že není feministka a že se „někdy moc tlačí na pilu“. Výrazy jako „hoststvo“ jí znějí nepřirozeně, sociálním sítím se vyhýbá, protože podle ní „vraždí diskusi“ a uzavírají lidi do bublin. Jak se žije televizní tváři ve vesnici, kde ji lidé znají jménem a jak zvládá balancovat mezi životem v horách a prací v centru Prahy? Jaký otisk chce po sobě v Událostech zanechat? A co by muselo přijít, aby po čtvrtstoletí přece jen začala novou kapitolu? I to se dozvíte v rozhovoru s Marcelou Augustovou.

Hudobník Igor Kmeťo ml. patrí k známym tváram slovenskej hudobnej scény. Hoci ho diváci poznajú z dlhoročného pôsobenia v kapele Kmeťoband po boku otca, už viac ako desať rokov úspešne buduje sólovú kariéru. Iba nedávno vydal nový temperamentný singel s Tinou s názvom „Av Ke Mande“ a zároveň pendluje medzi Slovenskom a Španielskom, ktoré sa stalo jeho druhým domovom a zdrojom inšpirácie. Práve tam nachádza pokoj a uvoľnenie, ktoré sa pretavuje aj do jeho tvorby. „Keď dôjdem tam, vystúpim z lietadla, už cítim ten vzduch, tak normálne to všetko zo mňa opadne,“ opisuje v relácii Ide o nás. Ako vznikla takmer telepatická spolupráca s Tinou a prečo musel na novú „kmeťovicu“ čakať niekoľko rokov? Prečo bol odchod z rodinnej kapely taký náročný a otvorený aj pre samotného Igora Kmeťa staršieho? „Nebolo to ľahké ani pre mňa, ani pre neho. Lebo povedzme si na rovinu, boli tam peniaze,“ priznáva otvorene. V rozhovore odhaľuje aj svoj jasný postoj k využívaniu umelej inteligencie v hudbe či k dnešnej rýchlej dobe, v ktorej sa podľa neho vytráca kvalita. V relácii Ide o nás sa dozviete aj to, prečo nechal réžiu svojho videoklipu k pesničke V sebe máme úplne v rukách svojej dcéry Rebeky, ako ho ovplyvňujú balkánske korene z maminej strany a prečo si myslí, že najdôležitejšou vlastnosťou v dnešnom svete je tolerantnosť. Viac sa dozviete v novej epizóde relácie Ide o nás.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.David Marek působí přes deset let jako hlavní ekonom v Deloitte. Zastával ale i pozici v poradním týmu Petra Pavla, kterou předčasně opustil. Radil prezidentovi nepodepisovat rozpočet předložený Zbyňkem Stanjurou. Obsahoval nevyjasněné desítky miliard korun. Petr Pavel ho ale podepsal. „Nemáme žádné regulační mechanismy, které by zabránily tomu aby se veřejné finance zvrhly. Dluhová brzda nebrzdí, způsob jmenování Národní rozpočtové je silně závislý na vládě a Parlamentu. Třetí pojistkou je prezident, který se rozhodl, že tuto svou roli nepřijme,” říká Marek.Co k tomu hlavu státu vedlo? Čeho se ministr financí dopustil, když na ČEZ uvalil windfall tax? Mluvili jsme také o tom, že vláda se nesmí vymlouvat na „těžkou dobu” a o tom, co lidem a ekonomice způsobí zavedení ETS 2 povolenek.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE VŠECHNY EPIZODY AŽ DO KONCE „Jeden ze sentimentů, který ve všech datech nejvíc roste, je nihilismus. Je to nejprogresivnější postoj dneška,“ říká ve Studiu N odhadkyně trendů a konzultantka Pavlína Louženská. „Společnost tak odpovídá na trumpismus, inflaci, války nebo klimatickou krizi. Hudba je tvrdší, slyšíme více techna. Do módy se vrací černá, kožené kalhoty a úzký střih. Vrací se i temný sex-appeal, protože očekáváme, že jsme vstoupili do temné éry – jako v dystopickém filmu.“ Nihilismus podle Louženské není jen nálada, ale celospolečenský posun ve způsobu, jak přemýšlíme o budoucnosti, o sobě a o ostatních. „Vidíme to v trendech jako quiet quitting nebo goblin mode – všichni se nějakým způsobem vypojují,“ popisuje trendforecasterka. Louženská v rozhovoru říká, že místo rozvíjení diverzity a inkluze přichází radikální individualismus. „Dopředu jde manosféra, pochybní podnikatelé, peníze. Řada mladých lidí si říká, že nemá smysl studovat vysokou školu, protože to tu stejně celé shoří. To je narativ, který prostupuje celou společností.“ Zároveň upozorňuje na posedlost zdravím. „Chodíme do posilovny a pijeme kreatin. I to je výsledkem událostí, které vidíme kolem sebe. Populace stárne, zdravotnictví ve Spojených státech je drahé, takže lidé potřebují prevenci, aby neskončili v nemocnici. Potřebujeme mít co největší výkonnost, protože před sebou vidíme velkou krizi a chceme natrénovat na ten maraton, který nás pravděpodobně čeká. Dnes je trapný ten, kdo nechodí běhat, kdo se o sebe nestará a nejí suplementy. Tlak na zdraví je velký,“ tvrdí analytička. „Pro někoho éra zelených džusů a počítání kalorií skončila a přepnul se do nihilismu a temného módu. Někdo naopak chodí běhat ultramaratony. Jedno i druhé jsou stejně validní reakce na energii, se kterou dnes musíme pracovat,“ říká v rozhovoru. Jak se predikují trendy? Naskakujeme na ně vědomě, nebo nevědomě? Proč ztrácíme komunitní místa a vznikají uzavřené události pouze pro pozvané? A co přijde po temném módu? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion Vysvětlivky k epizodě: Quiet quitting znamená, že člověk v práci plní jen nezbytné minimum, bez ambicí nebo nadměrného nasazení. Goblin mode je záměrné opuštění společenských očekávání – styl života, kdy si člověk bez výčitek dopřává lenost, chaos a neuhlazenost. Manosféra je online prostředí, kde se sdružují muži (často anonymně) kolem témat mužské identity, síly, dominance a odporu vůči feminismu – a kde se často šíří mizogynie, konspirační teorie i pochybné modely úspěchu.  

České platy a mzdy se opět dostávají do popředí zájmu politiků. S blížícími se volbami se řeší platy učitelů, policistů, vojáků a dalších zaměstnanců státu. Stranou ale nezůstávají ani mzdy, které by mohly růst rychleji. „Tlak na růst mezd v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Jakou podobu by mohlo mít rusko-ukrajinské jednání o míru příští týden v Istanbulu, které navrhl Vladimir Putin? O co hlavně jde v dnešních volbách v Albánii, které její současný premiér slibuje brzký vstup do EU? A jsou dnešní matky malých dětí pod větším tlakem než dříve?