Podcasts about tlak

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím být sám se sebou, a skrz hudbu je to jediný moment, kdy to zvládnu,“ říká herec, muzikant a student režie Tomas Sean Pšenička. Je mu 21 let, má za sebou filmy, seriály, vlastní album, práci na desce Marie April oceněné Andělem, čeká ho StarDance i muzikál Klan Baťa, ale sám říká, že nejvíc hrdý je na režii. „Byl to takový můj největší sen od patnácti,“ říká a vrací se k Amerikánce Viktora Tauše, kde poprvé viděl, že by jednou chtěl být na místě člověka, který může dělat svoje věci. Hudba je pro něj intimnější než herectví a otevřenost nebere jako pózu. Naopak říká, že mu bylo nepříjemné hrát v prvních rozhovorech na „bezproblémového a milého člověka“. „Já se tak strašně často stydím,“ přiznává a na rovinu mluví i o herectví. Už kdysi o sobě totiž řekl, že je údajně „fakt špatný herec“. Ve skutečnosti tím podle ale myslí, že věci neumí jen „zahrát“, ale musí si je fyzicky vytvořit. Když má být udýchaný, běhá před akcí na místě, když má přijít vztek nebo pláč, chodí do kruhu a vytváří v těle „přetlak“. Velkou výzvou pro něj bude StarDance, kde ho stresuje srovnávání s předchozími mladými vítězi. „Nejsem Oskar Hes,“ říká, ale zároveň přiznává, že vyhrát by chtěl. „Ten, kdo říká, že ne, tak samozřejmě lže,“ dodává. Důležité pro něj ale je hlavně to, aby na sebe zpětně nebyl naštvaný, že něco podcenil. V rozhovoru mluví i o připravovaném filmu Rychlý prachy s Adamem Sedlákem, který podle něj otevírá téma toxické maskulinity. „Je to pro mě silné téma v momentě, kdy vidím moje vrstevníky adorovat lidi jako Nick Fuentes nebo Andrew Tate,“ říká. Vzpomíná, jak na konzervatoři slyšel sedmnáctileté kluky mluvit o Tateovi jako o lídrovi a o tom, „že musí být minimálně čtyři holky naráz“. „Je to vlastně strašný,“ říká k tomu. Sám ale odmítá vystupovat jako vzor. Přesto připouští, že citlivost a otevřenost považuje za důležité. Mluví i o politice a atmosféře kolem České televize, kterou při návštěvách kvůli StarDance vnímá jako zvláštní a smutnou. A když dojde na režii, připouští, že je to úplně jiný typ stresu než herectví, protože u ní jde všechno za režisérem. „Když to bude blbý, tak za to může on,“ říká. Jak se vyrovnává s očekáváním, že bude další mladou hvězdou StarDance? Proč ho děsí manosféra a co podle něj dělá s kluky jeho generace? A proč se bojí, že jeho jméno Tomas Sean Pšenička může působit jako póza, i když se tak opravdu jmenuje? Pusťte si celý rozhovor.

O bezpečnosti se jedná i koncem tohoto týdne, který přinesl například memorandum mezi Spojenými státy a Íránem, taky setkání zástupců NATO, setkání představitelů zemí EU. I tento týden ukrajinské drony zasáhly cíle v Moskvě. Jak je možné, že se Ukrajincům daří poškodit například tamní rafinerii? „Útoky sílí. Ukrajina posílila stran svých prostředků vzdušného boje s delším dosahem. To je velmi pozitivní zpráva,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Kybernetické útoky jsou stále sofistikovanější a zneužívají psychologický tlak i umělou inteligenci. Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost a pedagoga CEVRO Univerzity Aleše Špidly je nejdůležitější obranou obezřetnost a schopnost nepodlehnout panice. „Nikomu nevěřte a vše si ověřujte,“ radí.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kybernetické útoky jsou stále sofistikovanější a zneužívají psychologický tlak i umělou inteligenci. Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost a pedagoga CEVRO Univerzity Aleše Špidly je nejdůležitější obranou obezřetnost a schopnost nepodlehnout panice. „Nikomu nevěřte a vše si ověřujte,“ radí.

Afghánské ženy nesmějí studovat, cestovat bez mužského doprovodu ani veřejně promlouvat tak, aby je slyšeli cizí muži. Hnutí Tálibán, které je v Afghánistánu u moci už téměř pět let, skrz nový trestní zákoník znovu ukrojilo z jejich svobod. Za zprávami o nových dekretech, které extremističtí duchovní vydali, se ale skrývá mnohem složitější příběh. A netýká se jen žen samotných. Jak se v Afghánistánu dnes žije? Proč o něm slyšíme většinou jen na pozadí boje za ženská práva? A jak se v zemi otiskla dvacetiletá přítomnost amerických vojáků?Do podcastu MDŽ přijaly pozvání novinářka Deníku Referendum a psychoterapeutka afghánského původu Fatima Rahimi a politoložka a islamoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filosofického ústavu Akademie věd Zora Hesová. Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Športový fanúšik vidí na obrazovke predovšetkým výkony hráčov, no za každým veľkým prenosom sa skrýva obrovský boj o vysielacie práva, tvrdé vyjednávania a miliónové investície. O to viac fascinuje pohľad do zákulisia televízneho biznisu, ktorý určuje, čo a kde budeme v nasledujúcich rokoch sledovať. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! prijal pozvanie šéf televízie JOJ Šport Roman Neuschl.V otvorenom a mimoriadne pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil fungovanie trhu so športovými právami, pozadie získania historickej licencie na futbalové MS, ale aj dlhodobú stratégiu a budovanie športovej televízie od samotných základov.Získať vysielacie práva na najsledovanejší športový turnaj planéty nie je vôbec jednoduché a predchádzajú tomu mimoriadne náročné tendre. Roman Neuschl v diskusii neskrýval, že moderný televízny trh sa po pandémii zásadne zmenil a s ním aj prístup k nákupu prémiového obsahu. Sledovanie zápasov sa pre neho samotného už dávno spája s hlbšou analýzou, nielen s čistou fanúšikovskou vášňou.„Odkedy riadim JOJ Šport, tak hovorím, že nechodím sa pozerať na šport, ale chodím ho vnímať, aby som vedel, čo sa deje. Veľa športových prenosov pozerám tak, že mám otvorený Excel,“ opísal s úsmevom svoj pohľad na vec.Zároveň veľmi detailne zhodnotil obrovský logistický aj finančný skok, ktorý so sebou prinášajú tohtoročné majstrovstvá sveta v zámorí. Turnaj s rozšíreným počtom tímov a masívnou porciou 104 zápasov v rôznych časových pásmach je pre televíziu extrémnou výzvou. Preto prišlo k logickému kroku a strategickému spojeniu s verejnoprávnym vysielateľom, vďaka čomu slovenský divák nepríde o jediný duel.Vo podcaste nechýbalo ani rozprávanie o tom, prečo do podobných projektov nevstupujú len z krátkodobého hľadiska, ale s víziou presahujúcou aktuálne desaťročie. Televízia cielene získava práva na mládežnícke kategórie a menšie podujatia, aby postupne pomáhala vychovávať novú generáciu športovcov, ktorí by o pár rokov mohli žiariť na svetovej scéne.„Pokiaľ by sme to dnes robili tak, ako sa to robievalo v minulosti, že si kúpime iba to, kde sú Slováci, na tom vyťažíme ‚ryžu' a potom nám je jedno, ako to bude fungovať ďalej, tak by sme sa dostali do toho, že vytvoríme ďalšiu dieru,“ zhrnul šéf JOJ Športu ústrednú filozofiu ich dlhodobého televízneho projektu.Reč prišla aj na konkrétne tváre, ktoré budú počas turnaja dotvárať televízny zážitok v pozícii expertov. Šéf športovej stanice prezradil, že do štúdií si sadnú zvučné mená ako Marek Hamšík, Martin Škrtel či Juraj Kucka. Cieľom je priniesť divákom odborné postrehy priamo zvnútra kabíny a od ľudí, ktorí sú s moderným futbalom neustále v úzkom a každodennom kontakte.Roman Neuschl v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, ako veľmi by pomohlo, keby na turnaj postúpila slovenská reprezentácia, prečo by sa podľa neho mohlo zrodiť na aktuálnych MS množstvo nečakaných prekvapení a prečo si pri spomienke na majstrovstvá sveta aj tí najväčší televízni profíci takmer ihneď spomenú na speváčku Shakiru.

Športový fanúšik vidí na obrazovke predovšetkým výkony hráčov, no za každým veľkým prenosom sa skrýva obrovský boj o vysielacie práva, tvrdé vyjednávania a miliónové investície. O to viac fascinuje pohľad do zákulisia televízneho biznisu, ktorý určuje, čo a kde budeme v nasledujúcich rokoch sledovať. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! prijal pozvanie šéf televízie JOJ Šport Roman Neuschl.V otvorenom a mimoriadne pútavom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom poodhalil fungovanie trhu so športovými právami, pozadie získania historickej licencie na futbalové MS, ale aj dlhodobú stratégiu a budovanie športovej televízie od samotných základov.Získať vysielacie práva na najsledovanejší športový turnaj planéty nie je vôbec jednoduché a predchádzajú tomu mimoriadne náročné tendre. Roman Neuschl v diskusii neskrýval, že moderný televízny trh sa po pandémii zásadne zmenil a s ním aj prístup k nákupu prémiového obsahu. Sledovanie zápasov sa pre neho samotného už dávno spája s hlbšou analýzou, nielen s čistou fanúšikovskou vášňou.„Odkedy riadim JOJ Šport, tak hovorím, že nechodím sa pozerať na šport, ale chodím ho vnímať, aby som vedel, čo sa deje. Veľa športových prenosov pozerám tak, že mám otvorený Excel,“ opísal s úsmevom svoj pohľad na vec.Zároveň veľmi detailne zhodnotil obrovský logistický aj finančný skok, ktorý so sebou prinášajú tohtoročné majstrovstvá sveta v zámorí. Turnaj s rozšíreným počtom tímov a masívnou porciou 104 zápasov v rôznych časových pásmach je pre televíziu extrémnou výzvou. Preto prišlo k logickému kroku a strategickému spojeniu s verejnoprávnym vysielateľom, vďaka čomu slovenský divák nepríde o jediný duel.Vo podcaste nechýbalo ani rozprávanie o tom, prečo do podobných projektov nevstupujú len z krátkodobého hľadiska, ale s víziou presahujúcou aktuálne desaťročie. Televízia cielene získava práva na mládežnícke kategórie a menšie podujatia, aby postupne pomáhala vychovávať novú generáciu športovcov, ktorí by o pár rokov mohli žiariť na svetovej scéne.„Pokiaľ by sme to dnes robili tak, ako sa to robievalo v minulosti, že si kúpime iba to, kde sú Slováci, na tom vyťažíme ‚ryžu' a potom nám je jedno, ako to bude fungovať ďalej, tak by sme sa dostali do toho, že vytvoríme ďalšiu dieru,“ zhrnul šéf JOJ Športu ústrednú filozofiu ich dlhodobého televízneho projektu.Reč prišla aj na konkrétne tváre, ktoré budú počas turnaja dotvárať televízny zážitok v pozícii expertov. Šéf športovej stanice prezradil, že do štúdií si sadnú zvučné mená ako Marek Hamšík, Martin Škrtel či Juraj Kucka. Cieľom je priniesť divákom odborné postrehy priamo zvnútra kabíny a od ľudí, ktorí sú s moderným futbalom neustále v úzkom a každodennom kontakte.Roman Neuschl v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk odpovedal aj na to, ako veľmi by pomohlo, keby na turnaj postúpila slovenská reprezentácia, prečo by sa podľa neho mohlo zrodiť na aktuálnych MS množstvo nečakaných prekvapení a prečo si pri spomienke na majstrovstvá sveta aj tí najväčší televízni profíci takmer ihneď spomenú na speváčku Shakiru.

Pondělní tiskové konference po zasedání české vlády se přeměňují v nevyhlášenou válku Andreje Babiše proti některým médiím. Změnu formátu většina šéfredaktorů nepostřehla a stále tam posílá novináře, pro něž je obtížné pohotově na tyto výpady reagovat. Nechápou, že už se nehraje klasický fotbal, ale spíš ragby nebo MMA.Tiskovky po zasedání vlády nejsou laskavostí ze strany premiéra a ministrů, ale jde o prvek veřejné kontroly. Nicméně premiérovy útoky a submisivní postoje části novinářů předefinovávají pravidla celé profese. Babiš tím současně podkopává legitimitu médií. Důvodem mimo jiné je, že ze současné politické opozice nejde strach, a premiér jako patentovaný populista potřebuje obraz silného nepřítele, vůči němuž se může vymezit.Našel si ho v médiích. To, co byl dříve Rakušan nebo Fiala, jsou dnes například média z vydavatelství Seznam. Tento tlak vyvolává i protitlak. Když neexistuje účinná kontrola moci a opozice si zrovna vybírá slabší období, musí média silněji hájit veřejný zájem.Dnes se čeští novináři nacházejí na rozcestí. Buď zvolí postoj, kdy budou kontrolovat moc, nebo se rozhodnou pro kooperativní model s vládními politiky.

Hostia: Miroslav Kiraľvarga (prezident Republikovej únii zamestnávateľov) a Alexander Matušek (prezident Zväzu automobilového priemyslu SR). | Nahrávka: Alexander Štefuca (renomovaný slovenský motoristický novinár). | Krajiny EÚ v nasledujúcich rokoch riskujú masívne straty pracovných miest, varuje Európska komisia. Slabšia hospodárska aktivita prinútila Komisiu prehodnotiť svoje prognózy nezamestnanosti. Európa stráca pozície v strategických odvetviach v prospech rivalov, a to aj napriek plánom na podporu domácej výroby. V európskom automobilovom sektore, je podľa Komisie ohrozených 600 000 pracovných miest, keďže priemysel zápasí s prechodom od vozidiel so spaľovacími motormi a silnou konkurenciou z Číny. Aký je slovenský a aj európsky rozmer problematiky a možné riešenia? | Ustojí slovenský automobilový priemysel tlak? | Moderuje: Ivana Kapráliková. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Host: prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Tlak na ponechávání dětí v biologických rodinách neexistuje,“ říká ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Jan Louška. Investigativní podcast Ve stínu se vrací k případu, který otevřel debatu o ochraně ohrožených dětí. Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

Je málo cestopisných, cestovatelských témat, kde mám pocit, že dává velký smysl, pobavit se o nich. Jedno přináším dnes!Už několik let se hovoří o napětí mezi Čínou a Spojenými státy v souvislosti s ostrovem Taiwan. Přitom opravdu málo lidí tuší, kde ten ostrov je, jak vypadá, jak se tam žije. Jen málo lidí tuší, jaký má Taiwan vztah ke Spojeným státům anebo k Číně. O co v tomto potenciálním sporu doopravdy jde? Hledal jsem někoho, kdo na Taiwan jezdí, kdo jej zná, ale přitom tam pracuje, zná místní lidi i historii.Moc si vážím toho, že na dané téma kývnul pan Ondřej Dostál, který je velkou osobností mezinárodního akademického života - a tentokrát přišel povídat vlastně jako cestovatel, jako pracovník, který zná realitu na Taiwanu i u nás. O to zajímavější to bylo setkání, o to zajímavější povídání. Možná Taiwan znáte, já tolik ne a moc jsem si doplnil mozaiku mého pohledu na svět o pohled Ondřeje Dostála.To je pro dnešek vše. Srdečně vás zvu na můj kanál http://herohero.co/petrhorky, kde najdete více než dvojnásobnou délku rozhovoru s Ondřejem a navíc bonusové video, ve kterém Vám Ondřej poradí, co neminout při návštěvě Taiwanu. Přeji vám dobré cesty, ať už míří kamkoli!00:00 První dojmy z Tchaj-wanu.07:11 Z čeho se skládá tchajwanská identita.14:32 Náboženská tolerance a smysl pro kolektivismus.23:14 Rodina, výchova dětí a drsný tlak na vzdělání.Support the show

Vysoký krevní tlak je diagnóza, kterou člověk dlouho nemusí cítit. Za číslem na tlakoměru se ale může skrývat i způsob života, nedostatek pohybu, průmyslově zpracované potraviny nebo chronický stres. „Víme, že se v České republice pohybuje možná 800 tisíc až milion osob, které mají vysoký krevní tlak a neví o tom,“ poukazuje v Hovorech Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. Interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešním díle podcastu Pay Gap mluvíme o produktivitě, workoholismu i hustle culture. Proč máme pocit, že pořád děláme málo? Jak se v tlaku na výkon promítá gender a co s tím dělají sociální sítě a AI? A co můžeme dělat místo toho, abychom se snažily být nezničitelné? Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Děkujeme za poskytnutí úvodní animace k podcastu Pay Gap Marii Procházkové (režie, střih), Bety Suchanové (animace, scénář), Miroslavu Chaloupkovi (zvuk, hudba) a Pavlu Mandysovi (scénář). Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Když slova zlevní: univerzity čeká největší proměna od jejich vzniku„Žiji v zemi, kde jsou váha a radioaktivita slov daleko větší než jinde,“ pronesl 15. října 1989 Václav Havel. Dnes slovo svou radioaktivitu ztratilo. Je všudypřítomné, levné, podléhá inflaci. Nejinak je tomu s informacemi. A slova mezitím začal vyrábět stroj. To nemůže nezasáhnout instituce, které jsou na práci se slovy založeny. Jak upozorňuje Ethan Mollick ve své knize Život a práce s AI. Co-Inteligence, třeba vysokoškolští učitelé tvoří většinu z dvaceti profesí, jejichž pracovní náplň se nejvíce překrývá se schopnostmi umělé inteligence.Přirozeně z toho neplyne, že budou vysokoškolští učitelé nahrazeni; zastávají více úkolů než jen předávání informací. Přesto lze očekávat, že vzdělávání čeká hluboká proměna. Ostatně už dnes některé školy ruší eseje či bakalářské práce. Jenže právě schopnost napsat delší souvislý text, formulovat argument a dovést jej k závěru byla dosud považována za jeden z hlavních výstupů univerzitního vzdělání. Vycházelo se přitom z předpokladu, že absolvent bude podobné dovednosti uplatňovat i ve svém profesním životě. Pokud však tento předpoklad padá, bude třeba nově promyslet sám smysl studia.Netřeba však mluvit jen o rozvratu. Díky umělé inteligenci možná právě splaskává jedna bublina. Tlak na stále vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí vedl k tomu, že některé školy produkovaly stále více titulů, jejichž skutečná hodnota byla sporná. V tomto smyslu vítá nástup umělé inteligence německý klasický filolog Michael Sommer. „Kvalifikace, které existují pouze na papíře, rychle ztrácejí hodnotu. Umělá inteligence nutí univerzity k upřímnosti, které se po desetiletí vyhýbaly: vysokoškolský diplom je důkazem znalostí jen tehdy, pokud tyto znalosti skutečně existují. Masová univerzita požírá své děti – a umělá inteligence jí k tomu dodává nástroj,“ poznamenává.Tuto logiku můžeme uplatnit šířeji. Umělá inteligence připomíná studentům i vyučujícím, že generování textů z jiných textů ještě není myšlení. Pokud dokáže jazykový model relativně snadno vytvořit odborně znějící shrnutí, kompilaci či literární rešerši, vyvstává otázka: V čem vlastně spočívá intelektuální přínos? Umělá inteligence tak může zvýšit nároky zejména na humanitní vědy. Ty budou muset přesvědčivěji ukázat rozdíl mezi reprodukcí existujících významů a skutečným porozuměním, mezi kompilací a originální myšlenkou. Nejde však jen o otřes jedné instituce. Znovu se ukazuje něco, co platilo už od vzniku univerzit. Otázka po smyslu univerzity je nakonec otázkou antropologickou. Co vlastně znamená myslet? A co je na člověku nenahraditelné? Možná právě dnes zjišťujeme, že tradiční antická definice člověka jako bytosti nadané řečí není tím nejlepším výměrem.

Český vzdělávací systém má velké rezervy v rozvoji socioemočních dovedností, hodnot a postojů. Takzvané měkké dovednosti jsou přitom pro budoucí život natolik významné, že by jejich rozvoj měly podle odborníků podporovat vlády i vzdělávací instituce. „Pro učitele je mnohem důležitější vytvořit prostor, kde mohou znovu zažít možnost sdílení,“ říká v Leonardu Plus Eva Čechová z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český vzdělávací systém má velké rezervy v rozvoji socioemočních dovedností, hodnot a postojů. Takzvané měkké dovednosti jsou přitom pro budoucí život natolik významné, že by jejich rozvoj měly podle odborníků podporovat vlády i vzdělávací instituce. „Pro učitele je mnohem důležitější vytvořit prostor, kde mohou znovu zažít možnost sdílení,“ říká v Leonardu Plus Eva Čechová z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU.

Majstrovský titul, enormný tlak a sezóna, v ktorej sa z očakávaní stala realita. Hosťom podcastu Góly z bufetu bol tréner Andrej Kmeč, ktorý v uplynulom ročníku doviedol Nitru k zisku majstrovského titulu. Moderátori Marek Marušiak a Tomáš Prokop s ním rozobrali cestu za titulom, psychológiu favorita aj zákulisie finálovej série, ktorá sa zapísala do dejín. Rozhovor vznikol ešte pred koncom angažmánu Andreja Kmeča v Nitre.Nitrania vstupovali do sezóny s nálepkou hlavného kandidáta na titul, čo so sebou prinieslo úplne iný druh tlaku. Stabilizovaný káder, vysoké ambície a očakávania okolia si vyžadovali dôslednú prácu nielen po hernej, ale najmä po mentálnej stránke. Andrej Kmeč v rozhovore vysvetľuje, že práve zvládanie tlaku bolo jednou z najväčších výziev ročníka, keďže súperi sa na Nitru pripravovali ako na tím, ktorý treba zdolať za každú cenu.Vyraďovacia časť sezóny tento fakt len potvrdila. Náročná séria s Michalovcami preverila vnútornú odolnosť mužstva. Finále proti Slovanu Bratislava zas prinieslo dramatický hokej plný zlomových momentov. Rozhodnutie v predĺžení siedmeho zápasu bolo vyústením dlhodobého procesu, v ktorom hrala dôležitú úlohu disciplína a trpezlivosť.„Play-off je čarovné. Človek nikdy nevie, aký príbeh napíše. Pokiaľ nie je odpískaný štvrtý víťazný zápas, tak stále žije a môže sa stať čokoľvek,“ zdôraznil slovenský tréner, pričom za kľúč k úspechu označil vyrovnanosť celej nitrianskej zostavy. Témou preto bola aj práca s brankármi. Rotácia nebola otázkou náhody, ale systémového prístupu, ktorým si Nitra udržiavala vysokú úroveň konkurencie počas celej sezóny.Andrej Kmeč sa dotkol aj mediálneho tlaku a emócií, ktoré sprevádzali najmä finálové zápasy, keď sú reakcie po prehrách často ostrejšie a menej racionálne. Aj to však podľa neho patrí k realite boja o titul. „Niekedy tam je frustrácia. Človek nie je úplne tak otvorený ako napríklad teraz, že som úplne v pokoji,“ vysvetlil úprimne.Treba dodať, že v čase nahrávania podcastu ešte nebolo známe, že po vypršaní zmluvy sa cesty Andreja Kmeča a HK Nitra rozídu. Pútavý rozhovor v podcaste Góly z bufetu sa tak nesie výlučne v duchu hodnotenia majstrovskej sezóny a procesu, ktorý viedol k zisku druhého titulu v rade v rodnom meste trénera.Najnovšia epizóda podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk tak ponúka autentický pohľad do zákulisia šampióna, odhaľuje detaily trénerovej práce a pripomína, aké tenké sú hranice medzi očakávaním, tlakom a úspechom na najvyššej úrovni slovenského hokeja.

Majstrovský titul, enormný tlak a sezóna, v ktorej sa z očakávaní stala realita. Hosťom podcastu Góly z bufetu bol tréner Andrej Kmeč, ktorý v uplynulom ročníku doviedol Nitru k zisku majstrovského titulu. Moderátori Marek Marušiak a Tomáš Prokop s ním rozobrali cestu za titulom, psychológiu favorita aj zákulisie finálovej série, ktorá sa zapísala do dejín. Rozhovor vznikol ešte pred koncom angažmánu Andreja Kmeča v Nitre.Nitrania vstupovali do sezóny s nálepkou hlavného kandidáta na titul, čo so sebou prinieslo úplne iný druh tlaku. Stabilizovaný káder, vysoké ambície a očakávania okolia si vyžadovali dôslednú prácu nielen po hernej, ale najmä po mentálnej stránke. Andrej Kmeč v rozhovore vysvetľuje, že práve zvládanie tlaku bolo jednou z najväčších výziev ročníka, keďže súperi sa na Nitru pripravovali ako na tím, ktorý treba zdolať za každú cenu.Vyraďovacia časť sezóny tento fakt len potvrdila. Náročná séria s Michalovcami preverila vnútornú odolnosť mužstva. Finále proti Slovanu Bratislava zas prinieslo dramatický hokej plný zlomových momentov. Rozhodnutie v predĺžení siedmeho zápasu bolo vyústením dlhodobého procesu, v ktorom hrala dôležitú úlohu disciplína a trpezlivosť.„Play-off je čarovné. Človek nikdy nevie, aký príbeh napíše. Pokiaľ nie je odpískaný štvrtý víťazný zápas, tak stále žije a môže sa stať čokoľvek,“ zdôraznil slovenský tréner, pričom za kľúč k úspechu označil vyrovnanosť celej nitrianskej zostavy. Témou preto bola aj práca s brankármi. Rotácia nebola otázkou náhody, ale systémového prístupu, ktorým si Nitra udržiavala vysokú úroveň konkurencie počas celej sezóny.Andrej Kmeč sa dotkol aj mediálneho tlaku a emócií, ktoré sprevádzali najmä finálové zápasy, keď sú reakcie po prehrách často ostrejšie a menej racionálne. Aj to však podľa neho patrí k realite boja o titul. „Niekedy tam je frustrácia. Človek nie je úplne tak otvorený ako napríklad teraz, že som úplne v pokoji,“ vysvetlil úprimne.Treba dodať, že v čase nahrávania podcastu ešte nebolo známe, že po vypršaní zmluvy sa cesty Andreja Kmeča a HK Nitra rozídu. Pútavý rozhovor v podcaste Góly z bufetu sa tak nesie výlučne v duchu hodnotenia majstrovskej sezóny a procesu, ktorý viedol k zisku druhého titulu v rade v rodnom meste trénera.Najnovšia epizóda podcastu Góly z bufetu na ŠPORT.sk tak ponúka autentický pohľad do zákulisia šampióna, odhaľuje detaily trénerovej práce a pripomína, aké tenké sú hranice medzi očakávaním, tlakom a úspechom na najvyššej úrovni slovenského hokeja.

Telefon podržíme jednu minutu před obličejem a necháme aplikaci, aby provedla analýzu našeho zdravotního stavu. Za minutu telefon z čelní kamery pořídí 1800 fotek tváře, které pak vyhodnotí umělá inteligence. Měří se dynamika průtoku krve obličejem, z níž se pak dají odvodit údaje nejen o krevním tlaku, ale i o glykovaném hemoglobinu, takzvaném dlouhém cukru, což je průměr množství cukru v krvi za poslední tři měsíce. Stejně tak aplikace zhodnotí i srdeční tep a dýchání. „Podobně jako vám tepe krev v rukou, tepe i v obličeji. Vypočítáme přesně, jak vysoký máte krevní tlak, protože jsme předtím za pomocí AI ten přístroj deset let trénovali,“ říká v podcastu Hospodářských novin Jiří Pecina.

Umiestnenie amerických serverov v Európe je len falošný pocit bezpečia. Neslávne známy zákon Cloud Act jasne hovorí: Ak ste americká firma, musíte vydať dáta vašej vláde, bez ohľadu na to, v ktorej časti sveta sa fyzicky nachádzajú. Európa si preto konečne začína uvedomovať obrovské riziko, ktoré prináša masívne spoliehanie sa na služby od gigantov ako Amazon, Google či Microsoft.Už to dávno nie sú len teoretické hrozby. Tlak na Dánsko ohľadom anexie Grónska či tvrdé digitálne odstrihnutie Medzinárodného trestného súdu OSN ukázali, ako rýchlo môže Európa prísť o svoju infraštruktúru, ak nevlastní jej zdrojový kód. Liekom na túto závislosť majú byť „suverénne cloudy“ a masívny prechod na open-source riešenia. O tom, prečo je aj na Slovensku potrebné budovať vlastnú digitálnu nezávislosť a ako sa reťazec Lidl stal poskytovateľom cloudu, sa v podcaste SHARE rozpráva Maroš Žofčin s riaditeľom spoločnosti dNation Martinom Pilkom.Podcast vznikol v spolupráci so spoločnosťou dNation.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste sa dozviete aj o týchto témach:Prečo fyzické umiestnenie servera v EÚ nestačí a ako funguje sporný zákon Cloud Act.Ako v priebehu 24 hodín úplne zmizla z internetu celá digitálna identita Medzinárodného trestného súdu.Prečo je otvorený zdrojový kód kľúčom k tomu, aby ste neboli rukojemníkom poskytovateľa licencií.Ako nástroje ako Nextcloud dokážu plnohodnotne nahradiť obľúbený Office 365 či Google Disk.Ako si známy európsky supermarket vybudoval cloud pre e-shop a dnes ho predáva ako infraštruktúru.Prečo slovenskí výskumníci stavajú vlastný privátny cloud s mimoriadne citlivými dátami.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Hebrejom 10,32-39 32 Rozpamätajte sa na tie prvé dni, v ktorých ste boli osvietení a prekonali ste veľký boj v utrpeniach. 33 Boli ste vystavení verejnému hanobeniu a sužovaniu, inokedy ste boli spoločníkmi tých, ktorých stihlo to isté. 34 Veď ste trpeli spolu s väzňami a s radosťou ste znášali, keď vás obrali o majetok, lebo ste vedeli, že máte lepší a trvalejší majetok. 35 Preto nestrácajte dôveru, lebo bude bohato odmenená. 36 Potrebujete vytrvať, aby ste plnením Božej vôle dosiahli prisľúbenie. 37 Veď už len celkom krátky čas a príde ten, čo má prísť, nebude meškať. 38 Avšak môj spravodlivý z viery bude žiť, ale kto odpadne, v tom nebude mať moja duša zaľúbenie. 39 My však nie sme tí, ktorí ustupujú k záhube, ale ľudia viery k zachovaniu duše. K víťazstvu nad protivenstvami vedie vytrvalosť vo viere. Tlak na vieru má rôzne podoby. V našom európskom priestore nám nehrozí väzenie, strata majetku, či mučenie. Zdá sa, že náš život viery je pod prefíkanejším náporom útokov konzumného života. Investuje sa do tela a duch žobre pred kostolom, či nákupným centrom. Väzením a prenasledovaním sa v našom priestore javí pohodlie, užívanie si, dovoľovanie, či hovenie si telu. Takéto sústredenie sa na seba spôsobuje nezáujem o blížneho, o spoločenstvo. Osobné záujmy sú kritériom a určujú vzťah k Bohu i vzťah k spoločenstvu. Praktizujúca viera sa scvrkla na to, čo a kedy sa mi chce a čo a kedy mi vyhovuje. To nie je „vydávanie seba do opravdivej služby Bohu“. Je to na hony vzdialené obeti! Neochota postaviť sa voči tomuto „prenasledovaniu konzumom“ spôsobuje ústup života vo viere. Dôvodom ústupu je strata vytrvalosti. Oslabuje to jednotlivcov, a tým aj spoločenstvá. Pre život viery je zničujúce, ak si zakrývame oči pred tlakom protivenstiev na našu vieru. Biblia totiž zámerne na tento tlak upozorňuje, odkrýva ho a vyzýva k vytrvalosti. Lebo iba vytrvalosť vo viere prináša odmenu. Modlitba: Nebeský Otče, prosíme Ťa, odpusť nám, že výhody a ponuky tejto časnosti nás oslepujú do takej miery, že nevidíme hodnotu pravej obete vo viere, ktorej podstatou je naša vďačnosť za obeť Tvojho Syna, Pána Ježiša Krista! Amen. Pieseň: ES 545 Autor: Ján Matis Viem, že môj Vykupiteľ žije! Jób 19,25 Kristus však bol vzkriesený z mŕtvych ako prvotina tých, čo zomreli. 1.Korinťanom 15,20 Skutky apoštolov 11,1-18 •   Modlíme sa za: Ružomberok (LOS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes pamätám na prvé dni svojej viery — kde som zažil(a) osvetlenie a prekonal(a) veľký boj v utrpeniach? Kde v mojom živote som zažil(a) verejné hanobenie alebo stratu kvôli viere, a ako ma to formovalo v poznaní, že mám „lepší a trvalejší majetok“? Ako dnes prakticky preukazujem vytrvalosť vo viere, aby som nestratil(a) dôveru, keď príde čas skúšok a očakávania naplnenia prisľúbenia? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nečekal jsem, že to budeme zrovna my, kdo vypadne ze hry,“ říká moderátor Honza Dědek o konci své talkshow na Primě. Po pěti letech v televizi se vrací na vlastní nohy, do menšího divadla, s menším štábem a na placenou platformu. Připouští, že i když měl pořad podle něj dobrá čísla, v televizi rozhoduje někdo jiný. Teď ho čeká jiný tlak: přesvědčit diváky, aby za obsah, který měli roky zdarma, začali platit. Přiznává, že trh podcastů i placeného obsahu je přesycený, ale věří, že jeho výhodou zůstává publikum v sále. „Když máš publikum, tak host reaguje úplně jinak, než když ho nemáš,“ říká. Mluví i o tom, proč chce dál „sbírat legendy“, připomínat pozapomenuté osobnosti a dávat prostor lidem, na které by si diváci na YouTube možná sami neklikli. Vedle pracovního zlomu ale Dědek prožívá i osobní proměnu. Má malou dceru a přiznává, jak ho to všechno změnilo. „Před očima ti běží vlastní život,“ popisuje rodičovství a fascinuje ho, jak dítě den po dni objevuje svět. Zároveň dodává, že kvůli věku začal víc přemýšlet o sobě, zdraví i kondici. „Chtěl bych ji aspoň vyprovodit na maturitní ples,“ říká k tomu, proč začal cvičit. Rodičovství podle něj není jen dojetí, ale i únava, přerušovaný spánek a velký obdiv k partnerce. Otevřeně mluví i o tom, proč před pěti a půl lety přestal pít. „Žil jsem už příliš moc kulturně,“ říká s nadsázkou a popisuje prostředí, kde je alkohol na vernisážích, v divadle, na koncertech i večírcích všude. Vzpomíná přitom i na reakce, kdy mu při odmítnutí alkoholu byly nabídnuty jiné návykové látky, protože okolí nechápalo, že si zvládne užít večer i bez toho. V rozhovoru dojde i na stárnutí, proměnu práce, tlak okolí, svobodu mimo televizi a otázku, proč je pro něj pořád důležité, aby rozhovor nebyl jen o známých jménech, ale i o lidech, které stojí za to znovu objevit. Proč podle něj konec v televizi nemusí být prohra? Dá se v Česku uživit talkshow za paywallem? Co s ním udělalo pozdní rodičovství a proč kvůli dceři začal jinak přemýšlet o vlastním těle? A jak těžké je nepít ve světě, kde se velká část vztahů, práce i networkingu odehrává u alkoholu? Poslechněte si celý rozhovor.

Po statistiki ima vsak četrti človek v starosti od 25 do 64 let povišan krvni tlak. Je znan dejavnik tveganja za srčne bolezni, srčno popuščanje in možgansko kap, zato ga znižujemo in kontroliramo, da preprečujemo zaplete. Pogosto ga imenujemo “tihi ubijalec”, saj ne dela težav in povzroča škodo, ne da bi to opazili. O povišanem krvnem tlaku ali hipertenziji bomo govorili v petkovem svetovalnem servisu, naša gostja bo doc. dr. Jana Brguljan Hitij, dr. med., predstojnica KO za hipertenzijo, UKC Ljubljana - bolnica dr. Petra Držaja. Pokličite ali nam pišite.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Herectví je hrozně těžké v tom, že jsme fakt neustále souzení: jak vypadáme, jak hrajeme, co máme na sobě. A ženské samozřejmě víc než muži,“ říká herečka Patricie Solaříková. Hraje už třicet let, ale přesto mluví o pocitu podvodníka a o tom, že dnes do obsazování vstupují i čísla na Instagramu. „Poslední dva, tři roky si vždycky u všeho říkám: takže tady hraju proč? Protože umím hrát, nebo protože mám čísla?“ říká a mluví o hejtech, které jsou s vystupováním ve veřejném prostoru spojené. Nejtvrdší vlnu podle svých slov zažila po Superstar. „Vůbec jsem na to nebyla připravená,“ vzpomíná a dodává, že jejím úkolem v porotě bylo vyvolávat emoce. Jen jí podle ní nikdo předem neřekl, jaké emoce se pak obrátí proti ní. Mluví také o době, kdy média i lidé řešili její váhu. „Dostávala jsem čočku,“ říká a popisuje tvrdé komentáře na její postavu i odsudky, že by už „neměla lézt do televize“. Tlak na ni tehdy podle ní působil opačně. „Čím víc ten tlak byl, tím víc já jsem nebyla schopná s tím nic dělat,“ říká. V rozhovoru čte i e-mail od muže, který jí píše, že je „příliš slabá a mrzká herečka“ nebo „hloupá nána“. Solaříková říká, že ji podobné zprávy dnes spíš rozesmějí, ale pořád nechápe potřebu si sednout k počítači a něco takového člověku napsat. „Respektuji, že mě nemá rád, že jsem mu nesympatická, že má svoje názory na moje herectví, to je naprosto v pořádku. Ale ta potřeba mi to napsat, to je něco, co můj mozek nedokáže pochopit,“ říká. Mluví také o bulváru, o tom, proč se po rozpadu manželství stáhla z rozhovorů a s nadsázkou říká, že se obává, aby o ní jednou nevyšel lživý, ale pravdivý článek. „Dokud o vás bulvár píše lži, tak je to vlastně v pohodě. Pro mě by bylo nejhorší, kdyby bulvár napsal článek a byl by pravdivý,“ říká. Otevřeně popisuje i rozvod, střídavou péči a to, jak těžké je posílat dítě pryč, i když ví, že je u milujícího táty. „Rozpad rodiny a manželství mě mrzí a myslím si, že vždycky mě mrzet bude,“ říká, ale zároveň dodává, že ji to psychicky posunulo. Kritická je i k systému péče o děti, soudům a OSPODu. „Kolik dětí ještě musí umřít vlivem chyby soudu nebo OSPODu, aby se s tím začalo něco dělat?“ ptá se. A i když o sobě říká, že je odjakživa pozitivně nastavený člověk, dodává, že nejde být sluníčkový čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu a že i vztek musí ven. Jak se žije člověku, kterého lidé hodnotí od šestnácti let každý večer z obýváku? Proč podle ní ženy v televizi odnášejí hejty víc než muži? Co ji naučila Superstar, bulvár, rozvod i roky komentářů k vlastnímu tělu? A proč je někdy nutné zavřít jedny dveře, i když se člověk bojí, jestli se otevřou další? I to se dozvíte v rozhovoru.

Hostia: Jozef Hrabina (analytik a riaditeľ organizácie GeopoLytics) a Milan Mikulecký (bezpečnostný analytik). | Británia a Francúzsko plánujú misiu na ochranu obchodných trás v Hormuzskom prielive. Na spoločné rokovanie pozvali ministrov obrany viac než štyridsiatich krajín, ktoré by sa mohli zapojiť do mnohonárodnej misie. Irán varoval, že na prítomnosť cudzích vojnových lodí odpovie vojensky. Rokovania prebiehajú na pozadí krehkého prímeria medzi USA a Iránom, počas ktorého obe znepriatelené strany prieplav úzkym hrdlom námorného obchodu blokujú. Armádny patronát nad otvorením Hormuzu: Jednotlivé krajiny by mali poskytnúť kapacity pre odmínovacie operácie, sprevádzanie komerčných lodí a vzdušné hliadkovanie nad prielivom. Je technicky možné vynútiť bezpečnú prevádzku v prielive bez iránskej súčinnosti? Bola by široká obranná koalícia dostatočnou zárukou pre lodné spoločnosti? Má takáto misia precedens v minulosti? Rokovania o mieri: V nedeľu Irán predložil protinávrh, ktorý Donald Trump okamžite zamietol. Podľa CNN americký prezident vážnejšie zvažuje obnovenie veľkých bojových operácií než kedykoľvek v posledných týždňoch. Prečo sú požiadavky Iránu pre USA neprijateľné? Môže k riešeniu konfliktu prispieť plánovaná návšteva Donalda Trumpa v Číne? Irán chce pokračovať vo výbere mýta a žiada uznanie suverenity nad prielivom ako súčasť mierovej dohody, vynútiť si výnimku z existujúceho právneho rámca. Západní právni experti aj G7 to považujú za jasné porušenie platného medzinárodného práva. | Tlak na otvorenie Hormuzského prielivu. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Vysoký krevní tlak a cholesterol - tato civilizační onemocnění probíráme s přednostou II. interní kliniky FN Plzeň prof. Janem Filipovským.

Príde Slovensko o eurofondy alebo nie?Europarlament vyzval Európsku komisiu aby proti Slovensku spustila mechanizmus zmrazovania miliárd eur z eurofondov. Dôvodom je Dôvodom je ohrozenie právneho štátu a finančných záujmov Únie. Napríklad aj zrušenie špeciálnej prokuratúry či NAKA alebo situácia na pôdohospodárskej platobnej agentúre, ktorá z európskych peňazí financuje poľnohospodárov.Čo teda hlasovanie europoslancov v skutočnosti znamená? Ako ďaleko sme od toho aby nám Európska komisia zastavila eurofondy? A aké sú ďalšie dôvody pre ktoré sa tak europarlament rozhodol? Ako sa k tomu postavili naši europoslanci? A čo by sa stalo ak by sme o eurofondy skutočne prišli? Ako na to doplatilo Maďarsko?Braňo Závodský sa rozprával s vydavateľom portálu EUBrief Radovanom Geistom a s vedúcim Zastúpenia Európskej komisie na Slovensku Petrom Stanom.

„Víme, že české děti ve věku 13 až 17 let tráví na telefonu v průměru něco přes čtyři hodiny denně. Sedmnáctiletí odemknou telefon asi 105krát denně, za polovinu otevření mohou notifikace, které děti vyrušují,“ říká novinářka Anna Košlerová, která se věnuje tomu, jak děti používají telefony doma i ve školách.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 87. epizóde som sa rozprával s Martinom Ďurišom, co-founderom a CEO Macaly, AI nástroja, ktorý za krátky čas prešiel cestou od malých tržieb k veľkému exitu. Martin veľmi otvorene rozpráva, ako sa dá vybudovať firma, ktorá ešte nemá „obrovské obraty“, ale pre kupca má hodnotu v niečom inom.Hneď na začiatku rozoberáme rast z malého projektu do momentu, v ktorom riešite predaj firmy a potrebujete vedieť, čo vlastne predávate. Martin vysvetľuje, že klasická chyba je nahírovať ľudí rýchlejšie, než to firma unesie, minúť cash a potom nemať pre investorov dobrú odpoveď na otázku, ako z „flat“ krivky spravíte exponenciálny rast. Práve tlak a stres z tohto momentu ich dotlačil k pragmatickému pivotu a k tomu, že začali stavať produkt tak, aby ho raz vedeli buď škálovať, alebo predať.Veľká časť epizódy je o tom, ako pilotovať produkt a pricing tak, aby ste vedeli predať aj „lacnú vec“ draho. Martin ide do detailu. Hovorí, že cena sa nerobí podľa toho, koľko stojí vyrobiť tool, ale podľa toho, koľko hodnoty ušetrí človeku alebo firme. Rozoberáme aj to, čo bola skutočná hodnota Macaly pre kupca. Martin povedal na rovinu, že v AI dobe bol trh hladný po AI talente, a tak tímy s reálnou expertízou mali pre veľkých hráčov hodnotu aj pri malých tržbách.Riešime aj stret korporátneho sveta a AI startupu po exite. Martin popisuje, čo sa môže stať, keď „rýchly“ tím príde do prostredia, v ktorom sa veci zrazu riešia iným tempom, a prečo je dôležité mať jasnú predstavu, ako má vyzerať AI firma budúcnosti. V závere ide do praxe: ako CEO používa AI pri práci s dátami, pricingom, dokumentáciou a marketingom? Prečo buduje agentný prístup v tímoch a čo podľa neho reálne funguje v marketingu AI nástrojov?Tento diel je plný praktických lekcií o pivote, cenotvorbe, predaji firmy a budovaní AI produktu tak, aby mal hodnotu aj mimo „hype“ obdobia. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly: 00:00:00 – Predstavenie hosťa 00:00:15 – Z 10-tisíc na 15 miliónov 00:03:51 – Ako pilotovať produkt?00:11:48 – Ako predať lacný tool za draho? 00:17:24 – Aká je skutočná hodnota firmy? 00:23:05 – Tlak na predaj od investorov 00:30:53 – Korporátny svet a AI startup 00:35:42 – AI firma budúcnosti 00:44:53 – Ako CEO používa AI?00:50:25 – Ako robiť marketing pre AI nástroje? 00:55:59 – Čo odporúča Martin Ďuriš?00:58:31 – Zmysel života podľa Martina Ďuriša---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-Wl---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pojedu, dokud nezjistím, že už to nejde,“ říká Helena Vondráčková, když mluví o své kariéře, která trvá desítky let a stále nekončí. Připravuje velký koncert k osmdesátinám v pražské O2 areně a přiznává, že „není návratu“ - lístky už jsou prodané a tlak podle jejích slov člověka motivuje, aby něco dělal. Stále koncertuje, plánuje nové písně a překvapuje ji, kolik mladých lidí zná její hity zpaměti. „Viděla jsem, jak zpívají a umí moje texty,“ říká o vystoupení, které ji dojalo. Mluví o tom, že ji drží v kondici neustálá aktivita a optimismus. „Neusnout na vavřínech, nesedět u televize v bačkorách,“ popisuje svůj přístup k životu, ve kterém hraje roli sport, práce i péče o sebe. Zároveň přiznává, že je neposedný člověk, který neumí zastavit a s nadsázkou dodává, že ADHD je její značka. Vzpomíná na dětství plné sportu a hudby, na otce, který v ní rozpoznal talent, i na moment, kdy vyhrála soutěž Hledáme nové zpěváky a odstartovala kariéru, která ji zavedla na světová pódia. Otevřeně mluví i o věcech, které se nepovedly. O nenaplněném přání mít děti říká: „Nikdy člověk nemůže mít všechno,“ tvrdí a připomíná slova Heleny Růžičkové, že jejím úkolem je zpívat. Přiznává také složitý vztah s bratrem, který se rozpadl kvůli jejímu manželství a dodává, že i po letech má „napřaženou ruku“, i když některé věci se zapomínají těžko. Vrací se i k minulosti poznamenané režimem, který jí podle jejích slov znemožnil větší zahraniční kariéru. „Byla to arogance vůči té nabídce,“ popisuje zmařené turné v Kanadě. Mluví ale i o obviněních, která se s ní táhla roky - od fám o vztahu s Lubomírem Štrougalem až po tvrzení, že podepsala Antichartu, což označuje za lež, kterou nakonec vyvrátil soud. Zároveň odmítá spojování s politikou a říká, že jejím úkolem vždy bylo zpívat a držet se stranou. A dnes si Vondráčková přeje jediné - aby po ní zůstal hudební odkaz a aby si ji lidé pamatovali jako férového člověka. „Snažím se nikdy nikomu neublížit,“ dodává. Co ji žene dál i po desítkách let na scéně? Jak se vyrovnává s křivdami minulosti a proč se stále vyhýbá politice? A co by ji skutečně přimělo přestat? Poslechněte si celý rozhovor.

Slovenský basketbal sa po rokoch čakania pozerá na generáciu, ktorá by mohla vrátiť náš mužský reprezentačný tím na európsku mapu. Jedným z najvýraznejších budúcich lídrov bude nepochybne Sebastian Rančík, ktorý bol hosťom najnovšej epizódy basketbalového podcastu Pod košom s moderátorom Tomášom Kotlárikom.Dvestodesať centimetrov vysoký hráč tímu Colorado Buffaloes sa otvorene rozhovoril o svojej sezóne v prestížnej americkej univerzitnej súťaži NCAA. Tú hodnotí ako cennú skúsenosť, hoci priznáva, že si prešiel aj náročnejšími obdobiami, ktoré ho výrazne posilnili po mentálnej stránke. Popri zlepšení v obrane či na doskoku sa aktuálne sústredí najmä na stabilizáciu streľby.Značnou témou rozhovoru bola aj jeho životná cesta za oceánom. Do Spojených štátov amerických odišiel už ako 14-ročný, čo ho podľa vlastných slov prinútilo rýchlo dospieť a vybudovať si víťaznú mentalitu. Práve tá ho dnes radí medzi najväčšie nádeje slovenského basketbalu, hoci s tým prirodzene prichádza aj tlak verejnosti.„Anglicky sa hovorí, že pressure is privilege (tlak je privilégium, pozn. red.), a ja tomu fakt verím. Príliš ten tlak necítim, tú hru milujem a hrám ju preto, že ma baví,“ vysvetľuje svoj prístup mladý talent, ktorý zdôrazňuje dôležitosť zdravého sebavedomia bez skĺznutia do arogancie.Podcast sa nevyhol ani téme draftu NBA a najprestížnejšej ligy sveta. Sebastian Rančík má vo svojich prioritách jasno a otvorene hovorí o tom, kam smerujú jeho kroky. „Môj cieľ je NBA. Európa tu vždy bude, ale teraz rozmýšľam iba nad NBA. To je jediný môj cieľ,“ vyhlásil jednoznačne.Zaujímavý je aj jeho pohľad na rozdiely medzi európskym a americkým basketbalom. Kým európsky štýl vníma ako tímovejší a založený na pohybe lopty, americký označuje za mimoriadne fyzický, rýchly a orientovaný na individuálne súboje jeden na jedného.V rozsiahlom rozhovore nechýbala ani osobnejšia rovina. Mládežnícky reprezentant hovorí o silnom rodinnom zázemí, pričom s úsmevom spomína návštevu starého otca v USA či svoje slovenské korene. S veľkou vďakou vyzdvihuje aj trénera Karola Wimmera, o ktorom úprimne vyhlásil, že nebyť jeho pomoci na ihrisku i mimo neho, nevie, kde by dnes vôbec bol.Ak chcete zistiť, prečo si tento vyše dvojmetrový obor na uvoľnenie mysle najradšej stavia detské stavebnice lego, s ktorými spoluhráčmi je v najužšom kontakte, a aké sú jeho očakávania smerom k reprezentácii, určite si nenechajte ujsť túto inšpiratívnu epizódu podcastu Pod košom na ŠPORT.sk.

Ruská ofenzíva na Ukrajine stráca tempo, USA pritvrdzujú voči Iránu aj NATO a veľmoci opäť súťažia o Mesiac. Generál Pavol Macko analyzuje kľúčové bezpečnostné udalosti uplynulých dní a ich dopady na Európu aj Slovensko.

Firmy čelia rastúcemu daňovo-odvodovému zaťaženiu a prísnejším kontrolám. Zvyšuje sa aj zdanenie majetku naprieč Európou. Marcové obdobie tradične patrí daňovým priznaniam, no tento rok prináša podnikateľom aj širší balík výziev. Konsolidácia verejných financií sa premietla do vyššieho daňovo-odvodového zaťaženia, zmien v DPH aj do zavedenia dane z finančných transakcií Daňový poradca Martin Kiňo za jednu z najkontroverznejších noviniek označuje práve transakčnú daň. Tá zatiaľ neprináša jednoznačné výsledky ani z pohľadu kontrolnej praxe. „Zatiaľ evidujeme len jednotky kontrol, čo je vzhľadom na počet podnikateľov zanedbateľné číslo. O to viac sa vynára otázka efektívnosti tejto dane,“ upozorňuje M. Kiňo. V relácii Umenie biznisu s Veronikou Vaňkovou vysvetľuje, aké výzvy prináša pre firmy transferové oceňovanie. Upozorňuje aj na tlak na zavádzanie majetkových daní, ktorý rastie v celej Európe. Viac si vypočujete v podcaste. Celý videorozhovor si môžete pozrieť tu: https://www.youtube.com/watch?v=FRNY8jiEXeM&t=2034s

Rok 2026 sice ještě není ani ve své čtvrtině, ale na burzách je hodně živo – začalo to armagedonem akcií firem, které nabízí svůj software za předplatné, a teď přišla válka s Íránem, která vyhnala vzhůru mimo jiné ceny ropy. „Je třeba to detailně sledovat, jsme ve střehu,“ řekl v nejnovějším dílu podcastu Money Maker Hedge investor Filip Kejla z Next Wealth. A popsal, jak s kolegy průběžně ladí portfolia svých klientů, aby byla co nejodolnější. Michal Semotan z J&T pak doplnil, že pozoruhodné je i dění v Praze: „Docela věřím, že dojde k zestátnění aspoň části ČEZu.“Debaty o tom, jak to bude dál s energetickým molochem, jsou totiž aktuálně velmi vzrušené – vláda Andreje Babiše se nijak netají, že by to udělat chtěla, a hodně se do toho vložil i miliardář Pavel Tykač, který oznámil, že v ČEZ drží několikaprocentní podíl. „Tlak roste,“ řekl Semotan a následně popsal i to, jak by takový krok ovlivnil kondici pražské burzy. Bylo toho ale mnohem víc, co s Filipem Kejlou ve studiu CzechCrunche zhodnotili: kromě ČEZu a války v Íránu došlo na dění kolem Nvidie, na propouštění v technologických firmách, na burzovní emise OpenAI, Anthropicu či SpaceX či na vývoj hodnoty indexu S&P 500.Tento podcast slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji. Investování na kapitálových trzích nese riziko a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Před jakoukoli investicí si proveďte vlastní analýzu nebo se poraďte s licencovaným investičním poradcem.00:00:00 Začínáme00:04:32 Big Tech a americký dolar00:15:26 Důsledky útoku na Írán00:22:47 Čím zalepit slabá místa v portfoliu?00:25:32 Nástup AI a propouštění ve firmách00:33:15 Ceny ropy00:41:44 Kdo z AI hráčů vstoupí na burzu?00:52:11 Podstřelená cena ČEZu00:57:02 Začarovaný kruh

Před dvěma týdny zahájily Izrael a USA útok na Írán. Boje pokračují, i když americký prezident Donald Trump řekl, že Írán byl poražen během první hodiny. O situaci a širším kontextu konfliktu hovořili v podcastu Zbytečná válka expert na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Před dvěma týdny zahájily Izrael a USA útok na Írán. Boje pokračují, i když americký prezident Donald Trump řekl, že Írán byl poražen během první hodiny. O situaci a širším kontextu konfliktu hovořili v podcastu Zbytečná válka expert na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.

Brankársky post v najslávnejšom slovenskom futbalovom klube neznamená len chytať strely súperov. Zahŕňa aj obrovský psychický tlak, s ktorým sa musí vyrovnať každý, kto si oblečie dres Slovana Bratislava. Práve o tejto realite prišiel do najnovšej epizódy podcastu Striedame! porozprávať brankár „belasých” Dominik Takáč.Rodák z Galanty v otvorenom rozhovore s moderátormi Julom a Muťom priblížil zákulisie svojho pôsobenia v klube z hlavného mesta. Prestup z konkurenčného Spartaka Trnava patril medzi najdiskutovanejšie presuny v slovenskom futbale posledných rokov a sprevádzali ho aj silné reakcie fanúšikov oboch táborov. Samotný brankár priznáva, že začiatky v novom prostredí neboli jednoduché, no dnes sa už v Bratislave cíti ako doma.V podcaste zároveň vysvetľuje, aký veľký rozdiel vníma medzi pôsobením v menšom klube a v mužstve, ktoré je na Slovensku často prirovnávané k Realu Madrid. V Slovane sa totiž víťazstvo považuje za samozrejmosť, zatiaľ čo každá strata bodov ihneď vyvoláva kritiku.Debata sa nevyhla ani náročnému jesennému programu spojenému s európskymi pohármi, počas ktorého tím bojoval s kolísavou formou aj zdravotnými problémami. Dominik Takáč bez okolkov hovoril o tom, ako brankár prežíva zápasy, keď naňho smeruje jedna strela za druhou, ale aj o obdobiach, keď sa tímu nedarí a každá chyba je ihneď viditeľná.„Niekedy ma lopta doslova triafa tak, že sa jej neviem ani uhnúť, všetko ide na mňa. A potom príde obdobie, keď ani nezasvieti. Všetko sa vtedy jednoducho kazí,” opísal nevďačnú stránku brankárskeho remesla.Zaujímavou témou bola aj jeho digitálna absencia. V čase, keď väčšina profesionálnych futbalistov komunikuje so svetom prostredníctvom sociálnych sietí, Dominik Takáč patrí k výnimkám. Vysvetľuje, že za tým nestojí odpor k technológiám, ale skôr pocit zodpovednosti voči mladým fanúšikom. „Neprišlo by mi to úplne zodpovedné. Nechcem sa tam tváriť, že toto som ja, toto robím a tu som najlepší,“ vysvetľuje svoj postoj k svetu Instagramu či Facebooku.Okrem vážnych tém však nechýbal ani odľahčený tón. Reč prišla na atmosféru v kabíne Slovana, majstrovské oslavy či tradičné rituály, ktorými si noví hráči musia prejsť po príchode do tímu. Dominik Takáč prezradil aj to, kto v kabíne patrí medzi najväčších zabávačov a ako vyzerajú oslavy úspechov „belasých”.Diskusia sa dotkla aj slovenskej reprezentácie, spolupráce s brankárskymi legendami či otázky, či by dal prednosť boju o záchranu v jednej z top európskych líg pred pravidelným účinkovaním v európskych súťažiach so Slovanom.Ako sa pozerá na svoju budúcnosť, či má na stole novú zmluvu a čo všetko mu dal prestup do najúspešnejšieho slovenského klubu? To všetko a ešte oveľa viac sa dozviete v najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk.

Jsou to necelé dva týdny od začátku americko-izraelských úderů na íránské cíle. Teherán se brání útoky na okolní státy i kontrolou Hormuzského průlivu. „Jestliže každý den opakujete, že vaší vládní politikou je zničit demokratický Stát Izrael, tak ho ohrožujete,“ tvrdí v pořadu Pro a proti poslanec Petr Sokol (ODS). „Tlak, který vyvolal americký prezident tím, že do oblasti povolal obrovskou armádu, mohl přinést změny. Nepřinesl,“ oponuje senátor Pavel Fischer (nez.).

Jsou to necelé dva týdny od začátku americko-izraelských úderů na íránské cíle. Teherán se brání útoky na okolní státy i kontrolou Hormuzského průlivu. „Jestliže každý den opakujete, že vaší vládní politikou je zničit demokratický Stát Izrael, tak ho ohrožujete,“ tvrdí v pořadu Pro a proti poslanec Petr Sokol (ODS). „Tlak, který vyvolal americký prezident tím, že do oblasti povolal obrovskou armádu, mohl přinést změny. Nepřinesl,“ oponuje senátor Pavel Fischer (nez.). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vláda priznala porážku, legislatívnu mŕtvolu pochoval strach o eurofondy“, tvrdí Katarína Batková z Via Iuris. „Snaha o zrušenie nezávislého úradu narúša fungovanie právneho štátu. Potrebujeme inštitúcie, ktoré konajú nezávisle od aktuálnej politickej moci“, dodáva.Legislatívna mŕtvola, ktorej sa treba zbaviť – premiér Robert Fico dal povel na ústup. Pôvodný zámer zrušiť Úrad na ochranu oznamovateľov korupcie vládnej koalícii prerušil až Brusel. Poukazom na fakt, že na jeho existenciu sú naviazané stovky miliónov z Plánu obnovy. Ak vládna väčšina pôvodne robila všetko pre to, aby úrad zanikol, pod tlakom zvonku sa teraz sťahuje. Zákon skončil na Ústavnom súde a nateraz má pozastavenú účinnosť. Už budúci týždeň ho má „pochovať“ vládna väčšina. Pochová však aj svoj pôvodný zámer zbaviť sa úradníkov, ktorí chránili policajtov čurillovcov so statusom „chránených oznamovateľov“?Naviac prípad zapadá do širšieho pohonu vládnej väčšiny proti inštitúciám, ktoré kontrolujú štát. Ministerstvá na žiadosť premiéra pripravujú prehľad dotácií a grantov, ktoré štát poskytol mimovládkam. Keď to opozičný líder označil za „škandál“, od premiéra si vyslúžil status, že „by mal dostať kazajku“.Na tému sa pozrieme s Katarínou Batkovou z mimovládnej organizácie Via Iuris.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vláda priznala porážku, legislatívnu mŕtvolu pochoval strach o eurofondy“, tvrdí Katarína Batková z Via Iuris. „Snaha o zrušenie nezávislého úradu narúša fungovanie právneho štátu. Potrebujeme inštitúcie, ktoré konajú nezávisle od aktuálnej politickej moci“, dodáva.Legislatívna mŕtvola, ktorej sa treba zbaviť – premiér Robert Fico dal povel na ústup. Pôvodný zámer zrušiť Úrad na ochranu oznamovateľov korupcie vládnej koalícii prerušil až Brusel. Poukazom na fakt, že na jeho existenciu sú naviazané stovky miliónov z Plánu obnovy. Ak vládna väčšina pôvodne robila všetko pre to, aby úrad zanikol, pod tlakom zvonku sa teraz sťahuje. Zákon skončil na Ústavnom súde a nateraz má pozastavenú účinnosť. Už budúci týždeň ho má „pochovať“ vládna väčšina. Pochová však aj svoj pôvodný zámer zbaviť sa úradníkov, ktorí chránili policajtov čurillovcov so statusom „chránených oznamovateľov“?Naviac prípad zapadá do širšieho pohonu vládnej väčšiny proti inštitúciám, ktoré kontrolujú štát. Ministerstvá na žiadosť premiéra pripravujú prehľad dotácií a grantov, ktoré štát poskytol mimovládkam. Keď to opozičný líder označil za „škandál“, od premiéra si vyslúžil status, že „by mal dostať kazajku“.Na tému sa pozrieme s Katarínou Batkovou z mimovládnej organizácie Via Iuris.Pripravil Jaroslav Barborák.

Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zvládnout stres a překonat pocit, že nejsem dost? První díl série Safe Space o duševním zdraví studujících se věnuje tomu, že škola může být zároveň naše vysněné místo, ale i zdroj velkého stresu a tlaku. „Pro mě bylo důležité uvědomit si, že v tom nejsem sama,“ svěřuje se Kristina.

Za sledovanie obľúbených televíznych staníc si diváci čoskoro opäť priplatia. Jarné mesiace prinášajú na slovenský trh už tradične zlú správu – ďalšiu vlnu zdražovania. Obdobie, kedy sme za základné televízne balíčky platili euro či dve, je definitívne preč.Slovenskí televízni operátori opäť plošne zvyšujú ceny svojich služieb a viacerí už ohlásili veľké zmeny v cenníkoch. Napríklad operátor DSI Data zvyšuje od apríla cenu základného balíčka z 2,60 eura na 5,20 eura, čo predstavuje nárast o 100 %. Platforma Lepšia.TV plošne zvýšila poplatky o štyridsať centov už v priebehu februára.Za týmto prudkým rastom cien stojí tlak veľkých komerčných televízií, predovšetkým skupín Markíza a JOJ, ktoré každoročne žiadajú čoraz vyššie platby za šírenie svojho obsahu. Do hry navyše vstúpil aj Slovenský ochranný zväz autorský (SOZA), ktorý od poskytovateľov požaduje vyššie poplatky za hudobné diela. O tom, prečo operátori nemôžu komerčné stanice jednoducho vyradiť a aké má divák v tejto situácii možnosti, sa v novej časti podcastu SHARE rozprávajú redaktori Živé.sk Maroš Žofčin a Filip Maxa.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Veľké zdražovanie: Ktorí operátori prepisujú cenníky a prečo základné balíčky zdražejú aj o 100 %.Tlak televízií: Prečo sú Markíza a Joj na Slovensku skutočnými pánmi situácie a prečo ich operátori nemôžu vyradiť z ponuky.Vyššie poplatky pre autorov: Aké požiadavky má zväz SOZA a čo hovoria TV operátori.Koniec klasickej TV: Ako káblovka a satelit ustupujú sledovaniu cez internet a prečo sa operátori menia na poskytovateľov aplikácií.Sila streamingu: Ako služby Voyo, JOJ Play, Netflix či HBO Max menia trh a konkurujú tradičným poskytovateľom.Možnosti diváka: Ako sa brániť zdražovaniu a prečo je najlepšou obranou revízia vlastných výdavkov a osekávanie zbytočností.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Internetová seznamka nakluky .cz čelí už delší dobu podezřením, že se na ní vyskytují sexuální predátoři, kteří zneužívají nezletilé chlapce. Adéla Károlyová a Barbora Šturmová z redakce investigace.cz si založily fiktivní profil čtrnáctiletého Jaromíra a vydaly se prozkoumat, co se na seznamce může odehrávat. Natáčel s nimi Jiří Slavičínský.Upozornění: epizoda obsahuje explicitní popisy sexuálního nátlaku

Európa: Mrazy v Kyjive, Ázia: Japonsko spustilo ďalší jadrový reaktor, Afrika: Vláda v Ugande sa nemení, Latinská Amerika: Požiare v Čile,

Šéf americké centrální banky Fed Jerome Powell leží v žaludku prezidentu Donaldu Trumpovi už dlouho. Během loňského roku jej mnohokrát častoval nevybíravými nadávkami, kritizoval ho, že otálí se snižováním úrokových sazeb i za údajně předraženou rekonstrukci budovy centrální banky. Tlak vyvrcholil teď, když ministerstvo spravedlnost začalo guvernéra vyšetřovat kvůli jeho výrokům před Kongresem v létě, kam byl předvolán právě kvůli rekonstrukci budov Fedu.