Podcasts about touha

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Každý pátý senior v Česku žije osaměle. Statisíce starších lidí se potýkají s chudobou. Přesto se o stáří ve veřejné debatě mluví spíš jako o problému než jako o životní etapě, která čeká nás všechny. Proč jsme stáří odsunuli na okraj zájmu? Filip Titlbach ve Studiu N mluví s novinářkou Alarmu Sašou Uhlovou. Seniory podle ní z veřejné debaty odstrkujeme, protože nám připomínají vlastní konečnost. „Touha být stále mladý je legrační. Je to symptom toho, že stáří vytěsňujeme a považujeme za něco nehezkého. Za něco, čeho se štítíme,“ říká v epizodě natáčené na festivalu Regiony v Hradci Králové. „Je to ale přece také dobrá etapa života,“ dodává s tím, že bychom se měli naučit lépe vyprávět příběhy stáří. V kolika letech člověk přestane být mladý? Proč by pomohlo, kdyby stát přijal širší definici rodiny? A proč se tak úpěnlivě vyhýbáme tématu sexuality a intimity starších lidí? Poslechněte si celou debatu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Lenka Krobotová přišla do Koťák Live a velmi rychle bylo jasné, že tenhle rozhovor nebude jen o rolích a premiérách. Mluvilo se o filmech, ke kterým člověk musí dozrát, o kině, kde si můžete rozsvítit lampičku a objednat drink, o Dejvickém divadle, kam se všichni chtějí dostat, a taky o tom, proč je živé divadlo pořád nenahraditelné.Lenka otevřeně popisuje, jak Dejvické divadlo funguje po velkých změnách, proč je pro soubor důležité neopakovat se a jaké to je hrát v době, kdy domovská scéna prochází rekonstrukcí. Došlo i na prezidenta Petra Pavla v zákulisí, běhání jako čištění hlavy, chalupu v Jeseníkách a otázku, jestli by mladí lidé měli víc chodit do divadla.A protože Koťák se rozhodl prověřit herecký vkus odborně a velmi nebezpečně, přišel i žebříček nejlepších divadelních her. Hamlet, Racek, Tramvaj do stanice Touha, Bílá nemoc a nakonec otázka, na kterou nebylo úplně bezpečné odpovídat: Bílá nemoc, nebo Koťák Live?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Měl jsem pocit, že ulice patří mně. A že můžu cokoliv.“ Herec Jan Cina popisuje moment, kdy poprvé vyšel ven jako drag queen - v podpatcích, paruce a kostýmu - a najednou se cítil jinak. Ne jako někdo cizí, ale jako ostřejší, odvážnější a svobodnější verze sebe sama. „Jste to pořád vy. Ale zvětšení, posílení a zvýraznění,“ říká. Drag se k němu dostal přes film Chica Checa, ve kterém hraje mladého muže vracejícího se za matkou s pravdou o tom, že je gay a že se živí jako drag queen. Jenže po natáčení v něm tahle zkušenost zůstala a dnes už dokonce mluví o své dragové personě La Chica Pala Santa i o tom, proč ho nebaví dvě hodiny líčení, ale miluje sílu, kterou mu převlek dává. V rozhovoru popisuje, že už nechce být „hodnej Honza“, který sebou nechá vláčet, ale spíš člověk, který se snaží být dobrý, otevřený a citlivý. Právě citlivost je pro něj i smyslem herectví. Umění podle něj může člověka přimět, aby se díval jinak, aby hned neodmítal to, čemu nerozumí a aby se aspoň na chvíli zastavil. Cina popisuje i cestu do New Yorku, kam odjel po rozchodu a kde chtěl být chvíli mimo všechny role, které má doma - herce, syna, známé tváře i vítěze StarDance. „Najednou tam jste trochu nikdo,“ vzpomíná. Řeč přichází i na politiku, veřejnoprávní média, Slovensko a zrušené queer představení Měsíční kámen ve Slovenském národním divadle. Cina říká, že ho současná situace ve světě spíš než k velkým gestům vede k otázce, co může udělat sám. „Jediné, na co jsem přišel, tak se snažit být dobrý člověk,“ říká. Zároveň ale nezůstává jen u bezmoci - kvůli volbě ombudsmana a dřív i kvůli manželství pro všechny dokonce psal i Andreji Babišovi. Velmi osobně mluví také o samotě, rozchodu, depresi a touze po rodičovství. Po návratu z Ameriky ho podle jeho slov dohnala těžká fáze, začal brát léky a některé věci se mu přeskládaly. Právě od té doby je pro něj silné téma rodiny a dítěte. „Je to hodně aktuální věc,“ říká a dodává, že když vidí své přátele s dětmi, vnímá obrovskou náročnost, ale i „pevný bod“, kolem kterého se život začne skládat jinak. A i když pořád hledá, jak by se k téhle touze mohl postavit, mluví o ní jako o něčem, co mu začalo dávat smysl života mnohem konkrétněji než dřív. Co mu drag dovoluje ukázat, když běžný Jan Cina ještě váhá? Proč se v něm cítí silnější a ostřejší? Jak ho proměnil New York a co mu ukázal návrat domů? A proč se mu právě teď tak silně vrací touha po dítěti? I to se dozvíte v rozhovoru s Janem Cinou.

Spalující touha. Eyes Wide Shut. Film, který většina lidí zná díky jediné scéně. My jsme se ale rozhodli podívat hlouběji pod masku.V novém dílu Lascivního podcastu se vracíme k poslednímu filmu Stanleyho Kubricka a k jedné z nejslavnějších erotických scén filmové historie. Jak moc se maskovaná party podobá skutečným fetiš / BDSM (české Alterno, MegaAlterno, Písklata, …) nebo sex-positive (alá berlínský Kitkat, Berghain, …) akcím? A které jsme mohli navštívit a tedy porovnat?A proč právě tento film inspiroval generace filmařů, organizátorů večírků i návštěvníků tajemných erotických událostí?avíme se o atmosféře anonymity, rituálů, dress codu a masek. O tom, proč nás láká nahlédnout za zavřené dveře a jakou roli v erotice hraje tajemství. Porovnáváme filmovou fantazii s realitou akcí, které jsme sami navštívili, a zamýšlíme se nad tím, co Kubrick vystihl překvapivě přesně - a kde dle nás naopak vytvořil svět, který existuje hlavně v našich představách.Připomeneme si také další filmy a seriály, které z ikonické maskované scény čerpaly inspiraci, vrátíme se k tématu her o klíče, tajných společností i erotických rituálů a podíváme se na zajímavosti z natáčení, které film obklopují dodnes.Je Spalující touha film o sexu? O nevěře? O moci? Nebo hlavně o fantaziích, které si vytváříme o světech, do kterých běžně nemáme přístup?Nasadme si masky a vydáme se za jedním z nejdiskutovanějších erotických filmů všech dob.Kam dál pokračovat:https://www.csfd.cz/film/5398-spalujici-touha/https://www.kinobox.cz/clanky/tema/42565-natocil-nejzahadnejsi-film-historie-a-zemrel-kubrick-ve-spalujici-touze-poodkryva-nadcasove-zlocinyhttps://www.dailymail.co.uk/tvshowbiz/article-7211291/Cate-Blanchetts-secret-role-Eyes-Wide-Shuts-infamous-orgy-scene-revealed.htmlhttps://www.lascivni.cz/tipy-a-reportaze/prague-fetish-weekend-2023-report/https://www.lascivni.cz/tipy-a-reportaze/klub-kitkat-berlin-navsteva/Ilustrační fotka masky benátského typu https://pixabay.com/users/pexels-2286921/ z https://pixabay.com//Celý díl (43 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/kurzy/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/e-booky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.4) Kde můžete spolehlivě a diskrétně nakupovat hračky?V jakých českých obchodech sami nakupujeme pomůcky pro testování? A proč zrovna na těchto? Máme je ověřené z hromady objednávek!Tyto můžeme rozhodně doporučit:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva!),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Růžovýslon.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (KUPON LASCIVNI - 15 % sleva na bestsellery),⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sexshop51.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, (KUPON LASCIVNI - 10 % sleva na nezlevněné kousky) adalších +20 jsme  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠v rámci redakce testovali zde...⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Přesně před dvaceti lety nastal ve slovenské politice zlomový okamžik. Robert Fico byl 17. června roku 2006 poprvé zvolen premiérem. Od té doby prošel spojením s nacionalisty, jednobarevnou vládou, vstupem Slovenska do eurozóny, neúspěšným pokusem o to stát se premiérem, odstoupením po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, ale také atentátem na jeho osobu. Jak se za dvě dekády změnil? Co by si Fico z roku 2006 myslel o tom současném? Jakými lidmi se slovenský premiér obklopuje? A co plánuje do budoucna? Nejen o tom mluví v podcastu Respektu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Moderuje Zuzana Machálková.

Touha naučit se pořádně anglicky ho po maturitě zavála na Maltu. Prvotní strach z jazykové bariéry rychle překonal, nakonec na středomořském ostrově strávil rok. Sbírání nových zkušeností ale neměl dost, a tak si vyzkoušel i práci v Irsku a Nizozemsku. Všechny tyto zážitky nadchnuly Jana Konečného pro poznávání cizích krajin, během svých výprav si zamiloval třeba Kolumbii. Svým krajanům Čech vzkazuje, že k cestování je důležitá hlavně odvaha. Neznalost jazyka, běžná práce či průměrná výplata překážkou nejsou. Nejen o tom vypráví Konečný v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Touha sloužit a měnit svět kolem nás může být krásná, ale také nebezpečná. Kde je hranice mezi odpovědností za věci, které můžeme ovlivnit, a tím, co musíme s důvěrou odevzdat? A jak poznat rozdíl, než nás vyčerpání rozdrtí?

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

„Já totiž vůbec nejsem mužem vědy. Nejsem ani pozorovatelem, experimentátorem či myslitelem. Mám temperament conquistadora, dobrodruha – s náležitou zvídavostí, odvahou a vytrvalostí.“ Takto se v jednom dopise charakterizoval Sigmund Freud. Zakladatel psychoanalýzy nechoval velké sympatie ani k filozofii. Přesto bývá mj. za filozofa označován – už proto, že předložil teorii lidského já, s níž se vyrovnávala řada myslitelů, a zároveň nabídl cosi jako nový jazyk moderního světa.Přinejmenším se zdá, že pojmy jako neuróza, trauma, narcismus jsou pro moderního člověka podstatné. Ale možná žádné z těchto slov nepředčí „nevědomí“, vrstvu našeho já, v níž psychoanalytik hledal odpověď na otázku, proč trpíme. Podle Freudovy nauky nezbývá než jít na nevědomí oklikou: když člověka necháme mluvit, mimoděk na sebe ledacos prozradí. Člověk totiž sám sebe zrazuje; prý z něj zrada proudí všemi póry.Psychoterapeut se pak spolčuje s klientovým nevědomím proti klientovi samému. Proč to spolčení? Lidé se chtějí léčit, ale často se nechtějí uzdravit. Jejich symptomy jsou strategiemi přežití, mnohdy dokonce celoživotním dílem, které nehodlají jen tak zahodit. Vždyť jim v mnoha ohledech dobře sloužilo. Jenže proniknout k nevědomí znamená překročit hranici společenského taktu i vlastního sebeklamu. Freud proto v jednom dopise varuje, že lékař ani pacient se nesmějí obávat nevkusnosti: „Člověk se musí stát zlým chlapem – bez zločinu není výkon.“Ale co je na řeči tak pozoruhodné, že někdy dokáže proměnit i fyzické symptomy, a to bez jediného léku? V řeči totiž opakujeme – byť mnohdy nechtěně – svá traumata, selhání i bolesti. Máme zvláštní sklon vracet se právě k tomu, co nás zraňuje. Toto zjištění Freuda šokovalo. Netvrdil snad sám, že člověk je veden principem slasti? Jenže skutečnost často vypadá jinak: pohybujeme se v zapeklitých kruzích opakování. Freud píše o mužích, jejichž každé přátelství končí zradou; o lidech, kteří nejprve křečovitě vzývají autoritu, aby ji pak s triumfem zničili; o milencích, kteří se pokaždé zamilují do téhož typu člověka, jen aby jejich vztah znovu skončil stejně bolestně. Pozoruhodné je na tom hlavně to, že už zde začíná Freud přecházet od klasického modelu „člověk hledá slast“ k ponuřejší představě: člověk je bytost, která opakuje i to, co ji ničí.Možná nás právě nevědomé opakování nutí, abychom začali opakovat vědomě – a tím se od bolesti alespoň částečně osvobodili. Řeč, vyslovení bolesti, je už sama formou opakování, která může proměnit to, co nás svazuje. Opakování je strukturou naší tragédie i možným východiskem. Ale Sigmund Freud, který celý život bojoval proti iluzím, si nedělal iluze ani o člověku samém. Nevěřil, že by nás nakonec nečekalo selhání, mnohdy bolestivé. Nehraje se o to, zda selžeme; hraje se jen o to, jakou podobu naše selhání získá. A protože jsou některé podoby snesitelnější než jiné, je dobré zavčas si připravit tu nejmilosrdnější.KapitolyI. Ne myslitel – dobrodruhII. Úhoři, kokain, terapie slovem, pud smrtiIII. Naše já – náš zrádceIV. Metafyzika ztraceného objetíV. Touha vracet se k tomu, co zraňujeVI. Opakovat lépe? Vpřed?

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

Esta segunda-feira 27 de Abril, 48h depois dos ataques simultâneos em sete localidades do Mali, em que morreu o ministro da defesa Sadio Camara, os relatos são de uma certa acalmia, nomeadamente na capital Bamaco. A junta diz ter tomado o controlo da situação, afirma ter repelido em várias localidades os ataques dos jiadistas do JNIM aliados com os rebeldes tuaregues da FLA. Qual é a realidade destas afirmações? O que revelam estes ataques do estado em que se encontra o Mali, e mais geralmente a região do Sahel, que a ONU descreve como o "epicentro mundial" da ameaça terrorista? Elementos de resposta com Leonardo Simão, representante da ONU para a região do Sahel.  A 25 de Abril o Mali acordou ao som de disparos e explosões. De Bamaco a Kidal, de Gao a Mobti, sete localidades foram simultaneamente atacadas ao amanhecer com uma precisão que surpreendeu os analistas. Os jiadistas do JNIM e os rebeldes tuaregues da Frente de Libertação Azawad (FLA) atacaram juntos. O ministro da defesa Sadio Camara morreu, a cidade de Kidal caiu às mãos dos insurgentes, os mercenários russos da Africa Corps foram obrigados a retirar-se da cidade, fragilizando ainda mais a junta no poder a quem os russos se aliaram alegadamente para lutar contra o terrorismo. Esta segunda-feira os relatos são de uma certa acalmia. A junta diz ter tomado o controlo da situação, afirma ter repelido os ataques em várias localidades. Qual é a realidade destas afirmações? Era previsível esta ofensiva? O que revela do estado em que se encontra o Mali, e mais geralmente a região do Sahel, que a ONU descreve como o "epicentro mundial" da ameaça terrorista? Elementos de resposta com Leonardo Simão, representante da ONU para a região do Sahel.  Leonardo Simão: Acompanhei todos estes ataques, de Bamaco a Gao e Mobti, assim como a morte do ministro da Defesa e outros dirigentes. É um escalar de instabilidade na região. O Sahel já era uma zona instável, tem estado sob pressão do jiadismo de forma bastante forte. E neste momento temos um novo desenvolvimento, que é a associação do JNIM jiadista com a rebelião tuaregue da FLA. E espero que este novo desenvolvimento contribuirá para que seja alcançada uma solução negociada para o país. Porque um dos desafios recorrentes do Mali é justamente o modelo de governação. Talvez agora se abram caminhos para que isso seja possível. Esta associação entre os rebeldes tuaregues da FLA e grupo jiadista do JNIM, é algo que a junta no poder tinha previsto? Cai uma cidade às mãos da rebelião e dos jiadistas, morre um ministro, poderia isto ter sido antecipado? Não sei de que informações dispunha a junta sobre a organização destes ataques simultâneo. Mas a verdade é que estas investidas no Mali, como no Níger e no Burkina Faso, têm tido uma intensidade crescente, mas também um grau de sofisticação crescente. Os ataques simultâneos deste fim-de-semana em várias zonas do Mali mostram só por si o grau de sofisticação e a organização dos grupos jiadistas.   Há um escalar da instabilidade no Sahel, e um grau cada vez maior de sofisticação dos ataques jiadistas.   O JNIM tem capacidades letais e ofensivas maiores do que o grupo rebelde tuaregue? Estes recentes ataques foram atribuídos ao grupo jiadista. Em Dezembro também atacaram os comboios que levavam combustível para Bamaco. Isso mostrou um grau de sofisticação cada vez mais elevado.Houve também ataques em Janeiro, no aeroporto de Niamey, no Níger, e em Março no aeroporto de Touha. São sempre ataques de grande envergadura, e de cada vez com um grau de sofisticação superior aos ataques anteriores. Portanto, há um crescendo da sofisticação dos ataques. Agora se é preciso abrir espaço ou não para se encontrar uma solução negociada: só o governo poderá saber. A rebeldia tuaregue e os jiadistas do JNIM partilham as mesmas ideologias, ou estamos perante uma aliança de conveniência? Esta união é um fenómeno novo? É um fenómeno novo, mas cujos detalhes eu não conheço. No entanto, o que os rebeldes tuaregues reclamam é um Estado mais descentralizado. Procuram existir enquanto povo Tuaregue. Nomeadamente tendo em conta a vastidão do país, em muitas zonas a administração territorial torna-se bastante difícil. Isto foi alvo de acordos anteriores entre o governo e grupos tuaregues ao longo dos últimos 20, 30 anos. Portanto, não é coisa nova. Agora, o JNIM tem uma outra agenda, que é a implantação do Estado Islâmico. O que não se sabe é se esta agenda mudou para se acomodar a uma aliança com os tuaregues. Mas uma aliança tem sempre pontos de convergência. Não só em relação a um objectivo a atingir de imediato, como ao que acontece depois.   A união dos rebeldes tuaregues com os jiadistas é um fenómeno novo.   Qual é a capacidade de apoio ou mesmo de intervenção dos dois países irmãos da Aliança dos Estados do Sahel, que são o Burkina Faso e o Níger? Os líderes destas três juntas militares anunciaram recentemente a criação de uma força regional para combater o terrorismo, composta por 5 000 homens. Mas até o momento, nenhum membro desta força foi visto no terreno. Estive há poucas semanas no Níger e o que me disseram é que este processo de desenvolvimento da aliança está a acontecer. Também fiquei a saber que o ataque de Janeiro contra o aeroporto de Niamey se insere dentro da perspectiva de impedir o desenvolvimento desta força conjunta. Porque aparentemente a sede desta força conjunta seria Niamey. Portanto, há um desenvolvimento desta aliança em termos militares. Agora, quais são os detalhes? Eu não sei. Há acordos que não conheço. Como é que esta força actua em cada um dos Estados? Quem é que chama? Quem é que comanda? São questões que só constam em acordos que eu não conheço. O líder da junta permanece silencioso e em parte incerta mas as autoridades fizeram uma comunicação ao país afirmando que a situação está sob controlo e que várias localidades foram recuperadas. Qual é a realidade destas afirmações?  Não é a primeira vez que há um ataque de grande envergadura sobre o Mali. O primeiro foi sobre o aeroporto, depois foi uma escola e depois ainda uma academia militar. De todas as vezes o exército recuperou o controlo sobre a situação. O que tenho ouvido dizer é que a situação está, de um modo geral, calma. Os voos recomeçaram na capital. No entanto, em algumas cidades fora de Bamaco, há por vezes registos de trocas de tiros.    Entre uma junta militar golpista e a ameaça terrorista, a maior urgência é lutar contra o terrorismo.    A CEDEAO tem uma postura anti-golpista e denunciou a tomada do poder da junta no Mali, assim como no Níger e no Burkina Faso. Poderá agora apoiar estas mesmas juntas no combate ao terrorismo? Como resolver esta postura? Aquilo que eu compreendo da postura da organização é que o terrorismo é mais importante do que o governo militar. A ameaça maior para a região do Sahel, como para os países costeiros do Golfo da Guiné é a ameaça terrorista. É a mais urgente. Os governos militares são também uma preocupação, mas não tão urgente como a ameaça jiadista. Creio que a CEDEAO está a avaliar todas as informações e em devido momento, vai se pronunciar. O secretário geral da ONU, António Guterres, reagiu e insistiu sobre a urgência de se lutar contra o extremismo. Enquanto representante da ONU para a região do Sahel, o que acrescentaria a estas palavras? É um entendimento global de que o terrorismo é sempre uma ameaça existencial para os Estados e, por isso, é preciso utilizar todos os meios disponíveis para a controlar. Já não se no "risco" de o terrorismo se alastrar às zonas costeiras. O terrorismo já se alastrou de facto. Já houve ataques no norte do Togo. Portanto, não é um fenómeno que ainda há de vir. É um fenómeno que já está lá. O que é preciso é contê-lo para que não se alastre ainda mais. Vamos aguardar então a evolução da situação netses próximos dias. Temos que perceber qual é o melhor caminho a seguir para ajudar aqueles povos que têm vindo a sofrer imensamente ao longo de décadas, ver se podem ter um pouco de paz e de estabilidade.

O co lidé stojí ze všeho nejvíc na světě? Je to zdraví, štěstí, bohatství či sláva? Touha po všech vyjmenovaných věcech žene a ovládá mnoho lidí, ale když se na to podíváme dostatečně zblízka, objevíme, že se hluboko v duši každého člověka skrývá základní touha po bezpodmínečné lásce a přijetí. Kde je hledat?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

Touha po bezpečí, lásce a člověku, kterému budou moci důvěřovat, spojuje rozličné příběhy desítek obyvatel Andělského světa, kočičího útulku ve Sloupu v Čechách. Péče o opuštěné tlapky není jednoduchá, ani levná, a bez pomoci se neobejde.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kulty a sekty si často spojujeme s extrémy. Jenže většina příběhů o jejich vzniku nebo vstupu do nich začíná mnohem prostěji - touhou někam patřit, potřebou být viděn. Do uzavřených skupin často vstupují lidé, kteří jen hledají komunitu nebo se chtějí zlepšit a posunout. V nové epizodě podcastu Psycho rozebíráme, proč je to bližší, než si myslíme.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kulty a sekty si často spojujeme s extrémy. Jenže většina příběhů o jejich vzniku nebo vstupu do nich začíná mnohem prostěji - touhou někam patřit, potřebou být viděn. Do uzavřených skupin často vstupují lidé, kteří jen hledají komunitu nebo se chtějí zlepšit a posunout. V nové epizodě podcastu Psycho rozebíráme, proč je to bližší, než si myslíme.

Na začátku roku 2026 jsme svědky nebývale absurdní situace, kdy se světová velmoc Spojené státy pokouší zmocnit evropského ostrova Grónsko, a to výlučně proto, aby se tím uspokojily ryze osobní a egoistické touhy prezidenta Donalda Trumpa.

Shodli se, že se neshodli. Kdo ví, co se v Bílém domě stalo. Spojené státy pořád chtějí Grónsko a Gróňané neustále opakují, že ostrov není na prodej. Sáhne po něm Washington silou? Téma pro expertku na Arktidu Barboru Halaškovou z Masarykovy univerzity v Brně, která je současně lektorkou projektu TeachersHub.cz pro vzdělávání středoškolských učitelů. Ptá se Matěj Skalický.

Shodli se, že se neshodli. Kdo ví, co se v Bílém domě stalo. Spojené státy pořád chtějí Grónsko a Gróňané neustále opakují, že ostrov není na prodej. Sáhne po něm Washington silou? Téma pro expertku na Arktidu Barboru Halaškovou z Masarykovy univerzity v Brně, která je současně lektorkou projektu TeachersHub.cz pro vzdělávání středoškolských učitelů. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý má svou životní cestu, po které jde, někdy klidně, jindy v běhu. Žádný život není stejný, každý jsme originál. Touha po dobrodružství, potřeba zažívat a poznávat nové věci... To byl život muže, který má přezdívku Indoš až do chvíle, kdy našel.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Dřív pracovala Renata Karásková v sociálních službách. Před 20 lety se začala potýkat s vážnou nemocí a poslední roky už tráví jen doma, upoutaná na lůžko. Bolest jí nedovoluje ani sedět, natož chodit. Na konci října její dcery uspořádaly sbírku na speciální auto, aby jejich maminka mohla ven, uvidět zase nebe a přírodu. Mezi lidmi zvedla vlnu solidarity. „Je to úžasné! Dobro je všude, jen si ho kolikrát nevšímáme. Lidi jsou přející, je to hrozně dojemné,“ usmívá se Renata.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kazatel: Marcus DennyUdálost: Konference 2025: Touha po BohuDatum: 25. 10. 2025Text: Jeremiáš 2

Kazatel: Radek KolaříkUdálost: Konference 2025: Touha po BohuDatum: 25. 10. 2025Text: Filipským 1, 21–24

Kazatel: Daniel AdamovskýUdálost: Konference 2025: Touha po BohuDatum: 25. 10. 2025Text: Žalm 84

Touha poznat Boha je možná i vaší touhou. Charles Stanley ukazuje, že proces poznávání Boha nutně vede ke kříži. Oživte si spolu s ním události téměř dva tisíce let staré.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kazatel: Matthew SmithUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 26.10.2025Text: Žalm 105:4

Spadnout do hlubiny králičí nory a pořádně ji prohledat, na to nás ve Špíně užije. A už bylo na čase zkontrolovat kořeny dalšího punkového subžánru. Úmrtí Olivera Krebse, zpěváka vlivné německé kapely Yage, nás tentokrát zavedlo do obskurních vod tamější emo hardcorové scény. Prolistovali jsme katalogy několika labelů, které ji držely pohromadě zejména v devadesátých a nultých letech a neminul nás samozřejmě ani výlet do Brém.

Víte, kdo má v současné době největší moc? Lidé, kterým se říká gatekeeper - takový člověk má totiž moc ovlivnit, co si budete myslet a čemu budete věřit. Co to pro nás prakticky znamená, zazní v pokračování série Brainwashed.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Lenka a Vojta Fukalovi jsou spolu 25 let. Oba už měli zkušenosti z předchozích vztahů, a tak si před tím, než se dali dohromady, hodně povídali a zjišťovali, jestli se k sobě hodí. Pak ale přišla stavba domu, čekání na dítě a náhlý zdravotní kolaps Vojty s trvalými následky. Jak překonaly nemalé překážky na cestě k vysněnému životu? Co dalšího museli zvládnout? Jsou spíš životními pesimisty, nebo optimisty? A co je pro ně ve vztahu nejdůležitější?

Touha neuzavírat se s dobrou zprávou o Ježíši Kristu v budově církve, ale jít do ulic a sloužit dětem, charakterizuje nejen život Iva Neuvirta, ale i službu obecně prospěšné společnosti Pavučina.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Touha dělat si věci po svém a objevovat smysl života zkoušením všeho možného, může člověka svést do temnoty okultismu, ze které není snadná cesta ven. Silný příběh o umění, duchovním boji, depresích i vysvobození a proměně sdílí litevská umělkyně Aglaja Ray. Moderace Karolína Vološinová. Překlad Lída Matušková.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Andrej Babiš by chtěl s hnutím ANO po sněmovních volbách vládnout sám. Stejné přání vyslovila většina jeho voličů v průzkumu Medianu pro Český rozhlas. Byť předseda hnutí ANO pro to dělá maximum, jeho sen se nepromění ve skutečnost. Většinu křesel ve Sněmovně ANO neobsadí. Alespoň v tuto chvíli nic nesvědčí o pravém opaku. V systému poměrného zastoupení vítěz nebere vše. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

TikTok a Tourettův syndrom? Pandemie ukázala, že i neurologické symptomy se mohou šířit jako kulturní trend. Odborníci popsali fenomén „TikTok tiků“: zejména dospívající dívky začaly po sledování videí na TikToku napodobovat projevy Tourettova syndromu, aniž by tímto vrozeným onemocněním trpěly. Tourettův syndrom se přitom obvykle projevuje už v raném dětství. V těchto případech se však tiky staly spíše jazykem, jímž mladí lidé vyjadřovali stres, izolaci či nejistotu.Socioložka Laura Wiesböcková tento fenomén označuje pojmem „digitální diagnózy“. Ve stejnojmenné knize, která je jedním z nominovaných titulů na německou filozofickou cenu Tractatus, sleduje, jak se v online prostředí diagnózy zbavují stigmatu a někdy se dokonce proměňují v objekty obdivu či domnělý zdroj síly. Problém „digitálních diagnóz“ je však širší. Digitální prostředí nás vede k různým formám sebediagnostikace: k lékaři se mnozí již dostavují s hotovou diagnózou, kterou má odborník pouze potvrdit.Proč však lidé mají zájem na stvrzení diagnózy, kterou si sami – a podle lékařů mnohdy mylně – přisoudili? Jedním z důvodů, které autorka sleduje, je, že poskytuje společensky přijatelný rámec pro to, co bychom jinak my sami či naše okolí mohli chápat jako osobní selhání. V této souvislosti autorka upozorňuje, že z čistě sociologického hlediska je pozoruhodné, že o diagnózy „usilují“ obzvlášť ženy.Digitální svět však jen zintenzivnil fenomén diskutovaný dlouho. Podle amerického psychiatra Allena Francese, autora již více než dvacet let staré knihy Saving Normal, lze o sklonu patologizovat osobnosti hovořit přinejmenším od nultých let. Zvláště naše „neefektivní“ a otravné vlastnosti prohlašujeme – často s podporou okolí – za příznak nemoci. Ale proč bychom se k nim nemohli prostě přihlásit jako k součástí naší osobnosti? Podle Francese nepatřičným zájmem o psychiatrické diagnózy deformujeme porozumění sobě samým a – jak nyní zdůrazňuje i Wiesböcková – přispíváme k ochuzení společnosti, z níž mizí pluralita.KapitolyI. Nemoc jazykem úzkosti [úvod až 33:00]II. Touha po nemoci: hypochondrie v digitálním věku [33:00 až 51:30]III. Od prevence k virálním trendům [51:30 až 57:00]IV. Kultura traumatu a její slepé skvrny [57:00 až 1:13:50]V. Filosofie normality v éře digitálních diagnóz [1:13:50 až konec]BibliografieCaroline Crampton, A Body Made of Glass: A History of Hypochondria, London: Granta Publications, 2024.Allen Frances, Saving Normal: An Insider's Revolt against Out-of-Control Psychiatric Diagnosis, DSM-5, Big Pharma, and the Medicalization of Ordinary Life. New York: William Morrow, 2013.Chaelin Kyung Ra, Junhan Cho et al., Association of Digital Media Use With Subsequent Symptoms of Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder Among Adolescents, in: JAMA, 320, 3, 2018, str. 255–263.Tamara Pringsheim, Davide Martino, Rapid onset of functional tic-like behaviours in young adults during the COVID-19 pandemic, in: European Journal of Neurology, 28, 11, 2021, str. 3805–3808.Laura Wiesböck, Digitale Diagnosen: Psychische Gesundheit als Social-Media-Trend, Wien: Zsolnay, 2025.

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION Donald Trump tvrdí, že s Jeffreym Epsteinem dávno přerušil kontakty. Jeho jméno se ale opakovaně objevuje na tisících stranách vyšetřovacího spisu – a ve vzduchu visí otázka, jak moc v aféře figuruje a co přesně skrývá. „Trumpův tým podcenil, že i jeho vlastní voliči chtějí znát pravdu. Existuje řada konspiračních teorií, které vyvolávají podezření. Touha po odhalení záhady se proměnila v sílu, která má potenciál prezidenta vážně ohrozit,“ říká americká zpravodajka Jana Ciglerová. Ve Studiu N mluvíme také o zarážejících obratech v zahraniční politice. Proč ochladly vztahy mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem? Co vedlo amerického prezidenta k distancování se od Benjamina Netanjahua, kterému ještě nedávno nechal v Gaze volné ruce? Jaký plán má s Evropou, na niž uvalil nová cla? A jak velký vliv má na Trumpovo rozhodování jeho manželka Melania? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?

Hamižnou najdete mezi Dobrou Vodou a Hartmanicemi. Jak přišla ke svému názvu? Poslyšte příběh chudého havíře...

Překážkář Petr Svoboda je mistrem Evropy z roku 2011, dvakrát se účastnil olympijských her. Řadu překážek, nejen těch atletických, musel překonat i v běžném životě.

Jak zoomerky a mileniálky prožívají první intimní zkušenosti? Jaké jsou jejich fantazie a očekávání a co je naopak nebaví a brzdí? Kde začíná a končí kontrola nad ženským potěšením? Začíná nový podcast Lindy Bartošové – Slast.

Překážkář Petr Svoboda je mistrem Evropy z roku 2011, dvakrát se účastnil olympijských her. Řadu překážek, nejen těch atletických, musel překonat i v běžném životě.

Taky už patříš do čtenářského klubu? Fenomén book clubs stále nabírá na síle. Navíc se čtení stalo trendem sociálních sítí. Důvody probírá Eva v novém Litu s trendspotterkou a mentorkou Pavlínou Louženskou.

Být letuškou je sen nejedné malé holčičky. Je to ale opravdu snové zaměstnání? Jak dlouho se dá ve službách leteckých společností vydržet? A co bývá důvodem odchodu? Vystřízlivění, věk, stereotyp, nebo stres? „Odejít jsem chtěla už po prvním roce. Stres a nedostatek spánku mě ničily. Touha létat ale byla větší,“ přiznává bývalá letuška Marika Mikušová, která nakonec u dubajských Emirates zůstala pět let. O svých zážitcích nyní píše již třetí knihu.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Být letuškou je sen nejedné malé holčičky. Je to ale opravdu snové zaměstnání? Jak dlouho se dá ve službách leteckých společností vydržet? A co bývá důvodem odchodu? Vystřízlivění, věk, stereotyp, nebo stres? „Odejít jsem chtěla už po prvním roce. Stres a nedostatek spánku mě ničily. Touha létat ale byla větší,“ přiznává bývalá letuška Marika Mikušová, která nakonec u dubajských Emirates zůstala pět let. O svých zážitcích nyní píše již třetí knihu.

Možná v tom měl a mohl být kus romantiky, dobrodružství, sebepoznání. Touha po nových přátelstvích a láskách. V reálu šlo o těžkou dřinu pod ideologickým dozorem. Možná se při tom užilo i něco legrace, ale hlavně té organizované a oficiálně povolené. Tedy častušky, garmošky, vyrábění nástěnek a občas večerní kino – jak jinak než o svazácích, hornících a záškodnících.

Možná v tom měl a mohl být kus romantiky, dobrodružství, sebepoznání. Touha po nových přátelstvích a láskách. V reálu šlo o těžkou dřinu pod ideologickým dozorem. Možná se při tom užilo i něco legrace, ale hlavně té organizované a oficiálně povolené. Tedy častušky, garmošky, vyrábění nástěnek a občas večerní kino – jak jinak než o svazácích, hornících a záškodnících.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letní olympijské hry v Paříži se přehouply do své druhé poloviny. Jaká je atmosféra města pod pěti olympijskými kruhy? Co hýbe francouzskou veřejností? Zahraniční zpravodaj ČRo ve Francii Martin Balucha ještě přiblíží, kam zatím dospělo hledání nové francouzské vlády i co výsledek voleb přinese pro pozici samotného prezidenta Emmanuela Macrona.

Letní olympijské hry v Paříži se přehouply do své druhé poloviny. Jaká je atmosféra města pod pěti olympijskými kruhy? Co hýbe francouzskou veřejností? Zahraniční zpravodaj ČRo ve Francii Martin Balucha ještě přiblíží, kam zatím dospělo hledání nové francouzské vlády i co výsledek voleb přinese pro pozici samotného prezidenta Emmanuela Macrona.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konzum, lehce hanlivé označení nezměrné touhy po spotřebním zboží. Možná i po tom, které vůbec nepotřebujeme. Není divu, že někteří myslitelé právě před konzumem a konzumním způsobem života varují. Přišel do Československa konzum až po pádu železné opony? Bylo právě socialistické Československo charakteristické „jinými“ lidmi, kteří měli jiné směřování, nebo je to jeden z mýtů?

Známe se dlouho, a kdybych měl říct, kde jsme se nejčastěji setkávali, tak to bylo asi na různých konferencích. A to zase tak často na konference nechodím. Z čehož by mohou plynout, že Josef Šlerka bývá na všech, ale to asi taky nebude pravda. Byť sám říká: s blížící se padesátkou se asi čím dál víc považuju za akademika.Vystudoval filosofickou fakultu a dlouhou dobu tam působí jako učitel. Docenturu zatím nezískal, a docela hodně jsme o vysokoškolském mikrokosmu v našem rozhovoru mluvili. Ne úplně pozitivně. Takže po tomhle podcastu se už docentem nestanu stoprocentně, říká snad s velkou nadsázkou Josef Šlerka.Svůj život dosud dělil právě mezi akademický svět a startupy. Byl například analytikem společnosti Socialbakers, pracoval pro ni v pražském Karlíně i v německém Mnichově. Zároveň o fenoménu sociálních sítí přednášel právě na filosofické fakultě, kde rozvinul studia takzvaných nových médií.Čtyři roky byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který mimo jiné hodnotí důvěryhodnost českých médií, a některá média zároveň finančně podporuje. Ne moc, ale ani ne úplně málo, podle Šlerky rozdělí ročně asi 8 až 10 miliónů korun. O tom, jak to funguje a co to obnáší, jsme samozřejmě taky mluvili.A taky o vinylových deskách, filmu Matrix a chybějící styčných plochách.Ano, původně jsme se sešli proto, že budeme mluvit o umělé inteligenci. Oba nás fascinuje. Ale nakonec z toho bylo hodinové povídání skoro výhradně o jiných věcech. Ale i tak jsme se stačili shodnout na tom, že to, co kolem AI prožíváme, je revoluce. Avšak jak Josef Šlerka říká, její specifikum je v tom, že spousta lidí si téhle revoluce možná nevšimne.Nebo jim to bude dlouho trvat.Točili jsme s Josefem Šlerkou podcast po druhé, poprvé to bylo v době nejtvrdších covidových lockdownů. Natočíme někdy v budoucnu ještě třetí podcast? Nedá se to vyloučit. Ale stejně tak je možné, že místo nás dvou si budou po třetí povídat už dobře natrénovaní inteligentní chatboti.Tentokrát ještě ne. Takže omluvte chyby a přeřeknutí, jsou lidské. Hezký poslech.

I see you, Canada. 05 "Touha" - Oval 04 "Is U" - Overmono 03 "Firework" - Waveform* 02 "I Never Wanted Anything" - James Ellis Ford 01 ?!?