Podcasts about podoba

#dzieńwktórymkredkiznalazłyprzyjaciół #kredki #książkidladzieci #aktywneczytanieBiała kartka i kredki, dzięki którym możesz stworzyć wszystko i być wszędzie. Super pomysł, prawda? A co zrobisz, jeśli kredki zaczną z tobą rozmawiać i okaże się, że nie zawsze są szczęśliwe? Seria książek dla dzieci o gadających i podróżujących kredkach doczekała się kolejnego tomu. Aktywne Czytanie patronuje przygodzie pt. ”Dzień w którym kredki znalazły przyjaciół”. Oliver Jeffers to jeden z moich ulubionych twórców, bo nigdy nie hamuje swojej wyobraźni. Tym razem w duecie z Drew Daywalt. Chcesz zobaczyć, co się wydarzyło w dwóch poprzednich częściach? Opowiadam o nich na blogu, wpisz w lupce tytuł: Dzień, w którym kredki miały dość i Dzień, w którym kredki wróciły do domuPowiem tak… przeczytaj z dzieckiem tę książkę, a potem pogadajcie o tym, co te WASZE kredki mogą sobie myśleć. Czy są zadowolone ze swojego koloru? A z tego, jak są traktowane? Bo wiesz, jeśli nie będą zadowolone, mogą uciec! Tak się stało w poprzednich cześciach, ale w tej historia jest trochę inna. Tym razem kredki wyruszają spełniać swoje marzenia i poznawać przyjaciół. Oczywiście, że piszą listy do Dominika, który z zapartym tchem czyta o nowych przygodach. Bo choćby taki Czerwony, który uwielbia rysować wozy strażackie, on teraz sam został strażakiem. To zupełnie inne doświadczenie, niż rysowanie. Albo Żółty, który wkręcił się w tenisa. To znaczy, w siatkę się wkręcił i zaprzyjaźnił z piłeczką. Lubią prowadzić długie rozmowy i świetnie się dogadują. Jest jeszcze historia Białej, która poprzednio narzekała, że dzieci po nią rzadko sięgają i czuje się taka nieważna. Jednak w grze w szachy biały jest bardzo ważnym kolorem i właśnie to odkrywa nasza kredka.Uwielbiam książki, które pozwalają lecieć wyobraźni z szeroko rozpostartymi skrzydłami i te seria właśnie taka jest. Kredki wykorzystują czasem swoje predyspozycje (kolory i zainteresowania), żeby spełnić marzenia. Na przykład fioletowa, ta bardzo krótka, ona już się nie stresuje swoją wielkością, bo połączyła siły z lalką i teraz jest jej szyją. Spełnia się zawodowo i ma nowa przyjaciółkę. Podoba mi się każde z tych marzeń i to, że kredki odważyły się ich poszukać. Zrobiły coś dobrego dla siebie, poznały przyjaciół i z radością wróciły na spotkanie z Dominikiem i to już w powiększonym gronie. Bardzo jestem ciekawa, co nowego kiedyś wymyślą, a na razie całym sercem zachęcam do poznania tej przygody. I do sprawdzenia, co dziś porabiają wasze kredki.

Podoba mince vzešla ze soutěže. Do ní se zapojilo 16 špičkových medailérů a výtvarníků. Vítězný návrh podle rozhodnutí komise byl vyroben a vytvořen akademickým sochařem Zbyňkem Fojtů.

James Ponti to nazwisko dobrze znane młodym czytelnikom, którzy lubią akcję, zagadki i bohaterów działających zespołowo. Autor zdobył popularność dzięki serii City Spies, a w książkce Klub Sherlocków rozpoczyna nowy cykl bardziej osadzony w codzienności, choć wciąż pełen napięcia i przygody.Podziwiam jego umiejętność łączenia dynamicznej fabuły z logicznym śledztwem, wszystko opiera się na analizie, obserwacji i wyciąganiu wniosków.Już pierwszy tom zapowiada serię, która będzie rozwijać się wokół kolejnych spraw prowadzonych przez młodych detektywów, a zakończenie wyraźnie sugeruje, że to dopiero początek ich przygody.Historia rozpoczyna się od mocnego uderzenia, a konkretnie sceny eksplozji jachtu, która od razu buduje napięcie. Dopiero później cofamy się w czasie i poznajemy bohaterów, rodzeństwo Alexa i Zoe Sherlock oraz ich przyjaciół. Nie zapominajmy o dziadku!Rodzeństwo Alexa i Zoe Sherlock postanawia wykorzystać nazwisko i założyć wakacyjną agencję detektywistyczną. No, nie trzeba przyznać, że to logiczne, prawda?

Ministerstvo financí finišuje přípravy jedné z největších změn penzijního spoření za poslední dekády. Ve hře nejsou jen nižší poplatky pro penzijní fondy a vyšší výnosy pro střadatele. Bojuje se i o to, kam české peníze na penzi potečou. Podoba nového spoření na penzi už byla podle informací Seznam Zpráv Byznys blízko finále. Tento týden ji mělo ministerstvo financí představit na tiskové konferenci. Po jednání s Českou spořitelnou, která provozuje největší penzijní společnost v zemi, se ale oznámení reformy odložilo. Jedním z hlavních bodů sporů jsou investice do takzvaných reálných aktiv – tedy dostupného bydlení, sociálních služeb nebo zdravotnické infrastruktury. „Máme velmi dobrou příležitost nastavit znovu parametry penzijního systému tak, aby líp sloužil jednotlivým účastníkům, střadatelům. Aby z něj měli vyšší výnosy, aby byl efektivnější, to znamená, aby byl poplatkově méně náročný a zároveň aby pomáhal české ekonomice,“ říká v rozhovoru generální ředitel spořitelny Tomáš Salomon.

Oliwia Strzyżewska 2026-04-26

Piše Marija Švajncer, bereta Maja Moll in Dejan Kaloper. Knjiga filozofa Milosava Gudovića Jež in polž, Hermenevtična basen skrivnosti je resno strokovno delo z vsem zahtevanim znanstvenim aparatom – od seznama literature do stvarnega in imenskega kazala ter povzetka v dveh jezikih. Recenzenta sta bila Brane Senegačnik in Luka Trebežnik, spremno besedo je napisal Alen Širca. Avtor interpretira stališča francoskega filozofa judovskega rodu Jacquesa Derridaja in nemškega filozofa Maxa Schelerja. Derrida se je v zgodovino filozofije zapisal kot pobudnik destruktivizma, Scheler pa je bil personalistični fenomenolog. Gudović z vidika hermenevtike natančno in zbrano bere nekatera njuna dela in temeljito razlaga pojmovanje poezije, se pravi Derridajevo sklicevanje na ježa in Schelerjevo na polža. V slikovitem, vendar vsebinsko in formalno doslednem pisanju je kar nekaj paradoksov, provokacij in obratov in opozoril, da ne vidimo prav – v resnici je drugače, kot se nekaj kaže navzven. Podobno pišejo slovenski lacanovci, pa tudi v filozofemih drugih strukturalistov, zlasti teoretskih psihoanalitikov, je bilo kar precej tovrstne svobode. Gudovićevo pozornost je vzbudil Derridajev kratki esej Kaj je poezija? iz leta 1988. V njem je dekonstruktivist zagotavljal, da se o pesništvu na področju filozofske razlage lahko govori le s šiframi in metaforičnostjo ter spodkopavanjem metafizične misli in njenega esencializma. Po temeljnem načelu dekonstrukcije je za vse igre pisanja značilna arbitrarnost, vsaka interpretacija je nova preizkušnja svobode. Arbitrarnost se izkazuje v samolastnosti odločitve. Odgovor na to Kaj je poezija? sledi logiki izvorne poíesis, ki presega meje jezikovne umetnosti. V teoretskem govoru o pesništvu izgine tisto, kar poezija je in kako se nam razkriva. Dekonstruktivno mišljenje, zgoščeno v sluteči odgovor, ne nadomešča literarne besede, ampak se prepoznava v zrcalu pesniškega. Derrida igro interpretacije enači z diktatom. Poezija govori sama, izgovarja samo sebe in odgovarja zase. Gudović poudarja, da se Derridajev nauk odpoveduje učenosti in védenju, izenačenim z znanjem. Dekonstruktivist je umetnik paradoksa, vseeno pa je poezija povezana z dolžnostjo sporočljivosti. Sporočanje brez naslovnika je nesmiselno. Poezija sama odgovarja na vprašanje o lastnem bistvu, in sicer tako, da pride v neskritost in kulturno orbito. Odgovarja zase in nase. /…/ Pesništvo je samo svoja privatna skrivnost. Milosav Gudović pomisli, da nas interpretacija Derridajeve negativne poetike pripelje do odločilne točke v njegovem zapletenem in metaforičnem odgovoru ter opuščanju institucionalnega pojmovanja poezije. Derridajev esej Kaj je poezija? je pravzaprav po naravi negativna in apofatična basen, v kateri je glavni junak jež, vržen na pot metaforizacije in apofatike. Apofatika pomeni zanikanje oziroma opisovanje tega, kar nekaj ni, namesto tega, kar je, in neposrednega opisovanja. Podoba ježa je vpeta v svobodno igro s filozofskim izročilom. Derrida z metaforo ogrožene živali skuša opisati lastno neprijetno razpoloženje in pokazati, da pravzaprav ne najde popolnega odgovora. Metafora po njegovem mnenju ni značilna samo za poezijo, temveč tudi za filozofijo kot metafiziko. Bivanje v metafori je podobno bivanju v svetu – v njem se vselej že nahajamo in ga razumemo. Prispodoba ježa je pisateljska domislica, ki namiguje na to, da je pesniška pisava vselej izvzeta iz vsakdanjega jezika. Običajna in vladajoča filozofska gramatika je ne moreta razvozlati. Gudović ugotavlja, da se Derrida bliža pesmi s tem, da se odreče interpretaciji. Njegova dekonstruktivna in negativna poetika je brez vednosti in onstran vednosti. Derrida nikoli ni skrival tega, da je bil pod močnim Heideggerjevim vplivom. Nenavadno pa je, da je pesem umestil v srce in svetoval, naj se je naučimo na pamet. Gudović se poglablja tudi v personalistično fenomenologijo Maxa Schelerja, zlasti v njegovo pojmovanje reda ljubezni, latinsko ordo amoris. Po Schelerjevem mnenju je največji dosežek, da človek stvari ljubi tako kot Bog. Zamisli se nad polžem in njegovo hišico. Polževa hišica je torej metafora počasnega gibanja celotne paradigme, na kateri temelji resnično samozrenje osebnosti. Človek nikoli ne zmore – naj se še tako trudi – odvreči vrednostnega bremena. Človek je v marsičem, zlasti v elementih skrivnostnosti, podoben polžu, seveda pa je tudi meta(ontološko) privilegiran in poklican k transcendiranju svetnih danosti. Gudović se na koncu vpraša, kaj naj bi pri vsem tem, kar je predstavil, počela interpret kot nemi opazovalec ali zapisovalec in tolmač. Morda ima v mislih samega sebe. Na hitro bi zapisal, kaj je videl in slišal, kar se mu je zazdelo, kajti takšen splet dogodkov in idej – o tem ne bi niti za hip podvomil – je poseben provokativen fenomen. /…/ Tolmač je ves čas v zadregi in nevarnosti, da tudi njegovo kratko delo o zgoščenem delu ostane zapleteno, nedokončano. Pisec spremne besede, literarni teoretik Alen Širca, se sprašuje, ali dobrega pisca in umetnika nasploh ne spoznamo prav po dobrih metaforah, primerjavah, alegorijah, simbolih, prilikah in parabolah. Na njegovo vprašanje je mogoče odgovoriti, da smo vse to lahko prebrali v knjigi Jež in polž Milosava Gudovića. Njegovo filozofiranje res zahteva precej zbranosti, vendar je tako izzivalno in poglobljeno, da ga tisti, ki še vedno ljubimo filozofijo, tako kot jež ali polž, pravzaprav kot njuni samici, z zanimanjem in veseljem vzamemo v roke in za nekaj časa pozabimo na razburkano dogajanje okrog sebe.

In this remastered classic, Roy and Kamila get into the spirit of Valentine's Day — teaching you all the romantic Polish phrases and compliments you need! From "Kocham Cię" to "Jesteś cudowna", this episode is packed with practical, fun vocabulary perfect for the 14th of February — or any day you want to impress someone special.

Místo dotací bezúročné půjčky. Tak by se měl podle plánů ministerstva životního prostředí změnit program Nová zelená úsporám. Experti i zájemci o státní podporu s napětím očekávají, jaká budou finální kritéria. Šéf resortu Igor Červený (AUTO) už dříve uvedl, že žadatelé budou potřebovat takzvaný renovační pas. Jeho přesnou podobu měl představit během dubna.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to velmi aktuální a ty souvislosti jsou velmi podobné tomu, co tady prožíváme. Ne že bychom to třeba osobně žili, chtěli, ale je to okolo nás,“ říká o Válce s mloky herec Petr Čtvrtníček. V připravovaném snímku na motivy klasického díla si zahrál postavu mloka Andyho. Jak natáčení probíhalo? Proč chtěl Aurel Klimt zachytit jeho řeč těla? A jak důležité je pro něj divadlo? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to velmi aktuální a ty souvislosti jsou velmi podobné tomu, co tady prožíváme. Ne že bychom to třeba osobně žili, chtěli, ale je to okolo nás,“ říká o Válce s mloky herec Petr Čtvrtníček. V připravovaném snímku na motivy klasického díla si zahrál postavu mloka Andyho. Jak natáčení probíhalo? Proč chtěl Aurel Klimt zachytit jeho řeč těla? A jak důležité je pro něj divadlo? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to velmi aktuální a ty souvislosti jsou velmi podobné tomu, co tady prožíváme. Ne že bychom to třeba osobně žili, chtěli, ale je to okolo nás,“ říká o Válce s mloky herec Petr Čtvrtníček. V připravovaném snímku na motivy klasického díla si zahrál postavu mloka Andyho. Jak natáčení probíhalo? Proč chtěl Aurel Klimt zachytit jeho řeč těla? A jak důležité je pro něj divadlo? Poslechněte si rozhovor.

Nemirni časi včasih porodijo res prelomne ideje. To vsekakor velja za zlato dobo kitajske filozofije, ki je bila obenem čas, ki so ga več stoletij določale nenehne vojne in spopadi. Morda so prav zato klasične kitajske miselne tradicije od konfucionizma do daoizma in moizma v številnih pogledih izrazito pacifistične.Ko danes pomislimo na Kitajsko, se nam najverjetneje že nariše podoba sodobne velesile. Podoba dežele modernih velemest, neskončnih, v svet odprtih pristanišč in robotiziranih tovarn, ki zmorejo zalagati cel planet z velikimi količinami vsega: od električnih avtomobilov, solarnih panelov, farmacevtskih izdelkov do seveda že pregovorne plastike v vseh mogočih oblikah. Zaradi svoje rastoče teže, ki jo ima tako z gospodarskega, geopolitičnega kot tudi vojaškega vidika, že kar nekaj časa velja za veliko tekmico Združenih držav Amerike. Zgodovina pa nas je že večkrat podučila, da so tovrstna tekmovanja med velesilami večinoma tudi odličen poligon za obsežne spopade in vojne; obenem nam sedanjost že nazorno kaže, da se je obdobje sorazmernega miru in stabilnosti v svetu zaključilo. Kako se bo torej Kitajska odzivala v novih kaotičnih časih, bo seveda zelo pomembno sooblikovalo svet in globalna razmerja moči v prihodnje. A pri tem ni pametno delati zaključkov, kakšni utegnejo biti ti odzivi, ne da bi vsaj v grobem poznali tisto miselno podlago, iz katere se ti premisleki napajajo. In ta podlaga je mnogo bolj razgibana in večplastna, kot si na zahodu običajno predstavljamo. Zato smo se v tokratnih Glasovih svetov odpravili v eno najbolj kaotičnih, burnih in z nenehnimi vojnami zaznamovanih obdobij kitajske zgodovine, ki je obenem tudi zlata doba kitajske filozofije. Podali smo se torej v čas, v katerem je nekje med 5. in 3. stoletjem pred našim štetjem vzniknila množica raznolikih idejnih tokov, ki so na različne načine in z različnimi intenzitetami pustili svojo sled v kitajski miselni tradiciji in ki nedvomno kažejo svoj vpliv tudi danes. A res številne med temi miselnimi strujami so bile - morda prav zato, ker so vzniknile sredi nenehnih vojn - izrazito pacifistično intonirane. Naj gre za konfuciansko filozofijo, ki je kasneje skozi večji del kitajske zgodovine tvorila osrednji temelj državne ideologije, ali za daoistično misel, katere vpliv je bil morda manj izpostavljen, a vendarle vseskozi močno prisoten, ali pa konec koncev za dolgo precej pozabljeno in na svoj način radikalno moistično filozofijo, v kateri lahko najdemo kar nekaj vzporednic s krščanstvom; kitajska idejna tradicija nam vsekakor ponuja marsikaj – tako smerokaze, ki nam lahko osvetlijo odločitve in ravnanje Kitajske danes, kot tudi, čisto preprosto, nova plodna izhodišča za razmišljanje o pogojih za mir v današnjih, znova nemirnih časih. Kitajskim tradicionalnim miselnim tokovom in zlasti njihovim pacifističnim poudarkom smo se posvetili v družbi sinologinje in filozofinje prof. dr. Jane Rošker za oddelka za azijske študije Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani. Foto: Žerjavi, ki nosijo srečo, Avtor: cesar Huizong, dinastija Severni Song, 12. stoletje, Wikipedia, javna last

Czy AI naprawdę rozumie świat, skoro oblewa testy, które człowiek rozwiązuje bez większego problemu? I czy jednocześnie właśnie na naszych oczach kończy się era klasycznych SaaS-ów?W najnowszym odcinku opanuj.ai bierzemy na warsztat dwa tematy, które dziś najmocniej rozgrzewają świat sztucznej inteligencji i technologicznego biznesu.Najpierw analizujemy ARC-AGI-3 - nowy benchmark, o którym w środowisku AI zrobiło się głośno dosłownie kilka dni po premierze. To test, który ludzie przechodzą relatywnie łatwo, podczas gdy najlepsze modele AI osiągają wyniki bliskie zera. Co tak naprawdę mierzy ARC-AGI-3? Dlaczego współczesne modele zawodzą na nim tak spektakularnie? Czy da się poprawić ich wyniki i najważniejsze: czy ten benchmark faktycznie mówi nam coś istotnego o realnych możliwościach AI w 2026 roku?W drugiej części odcinka przechodzimy do pytania, które coraz częściej wraca w rozmowach founderów, inwestorów i liderów produktów: czy SaaSy naprawdę umierają? Przez lata obowiązywał prosty model - użytkownik korzystał z interfejsu, firma płaciła za seaty, a dostawca skalował przewidywalny przychód. Dziś ten porządek zaczyna się kruszyć. AI radykalnie obniża koszt budowy oprogramowania, zmienia oczekiwania klientów i przesuwa wartość z samego narzędzia na dostarczanie konkretnego wyniku. Rozkładamy więc na czynniki pierwsze, kto w nowym świecie będzie kontrolował relację z klientem, dlaczego pricing per-seat przestaje działać i czemu wiele firm SaaS będzie musiało wykonać głęboki pivot.To odcinek o tym, gdzie dziś naprawdę są granice AI i jak AI zmienia ekonomię budowy software'u.00:00 Intro04:16 ARC-AGI 3 – nowy benchmark AI11:17 Historia ARC-AGI 1 i 218:46 ARC-AGI 3 – format gry i kontrowersje51:44 Szybkie newsy: Anthropic, OpenAI, Pentagon59:09 Przyszłość SaaS i migracja wartości1:29:35 Szybkie newsy: NVIDIA GTC, Cursor, Chiny1:38:04 Podsumowanie i zakończenieProgramuj z AI: https://10xdevs.plZapisz się na newsletter Opanuj.AI: https://opanuj.ai/newsletter

Piše Ana Geršak, bere Eva Longyka Marušič. Podoba oceana, ki visi v sobi ene od protagonistk kratkih zgodb Tjaše Mislej, je namerno ambivalentna: poudarja namreč spremembo perspektive glede na občutja gledalke. Podoba je vedno ista, a ko se Krista Marija, ki je bila do tedaj stereotipno utelešenje tradicionalne in utesnjujoče ženske triade mati-žena-gospodinja, odloči za radikalen rez, se ji ocean zdi »miren, prostran in neskončen«, tako kot so prostrane in neskončne tudi možnosti, ki jih vidi pred seboj. Že po prvem razočaranju pa se prizor spremeni: »Ocean je zdaj videti drugače: siv, pust in nedostopen.« Kljub temu protagonistka ne občuti obžalovanja, odprt konec – kot so večinoma vsi konci v zbirki Ocean na steni – pa daje slutiti, da se bo podoba oceana še naprej spreminjala in odsevala njena notranja občutja. Metafora se zdi že skoraj preveč popreproščen povzetek raznih rekov in modrosti o tem, kako imajo vsake oči svojega malarja in kako spremenjen zorni kot že nakazuje spremembo položaja, vendar je teža pogleda oziroma perspektive v kratkih zgodbah Tjaše Mislej prestavljena s protagonistk na bralko oziroma bralca. Dvanajst pripovedi v zbirki Ocean na steni privzema imena svojih junakinj. Gre za različne ženske v različnih družbenih vlogah, ki v trenutku poteka zgodbe ozaveščajo svoj položaj od zunaj. So v fazi spreminjanja svoje perspektive, kar je za ene vir tesnobe, za druge pa navdih. Ozaveščanje sprožajo različni dejavniki: od spopadanja z revščino do nemogočih cen nepremičninskega trga, od težavnega iskanja zaposlitve do staranja. Vsaka po svoje odpira novo življenjsko poglavje, saj so se bodisi po lastni odločitvi bodisi po sili razmer znašle v položajih, v katerih ne morejo ali ne znajo več vztrajati. Zgodba vsake od njih se začne z uvajanjem v spremembo, kar pomeni, da se je vse, kar se je do tega trenutka kopičilo, že zgodilo. Pripoved se iz sedanjosti obrača v preteklost, včasih že preveč razlagalno, kot bi šlo za didaskalije. Kot celota se zbirka nahaja na tanki liniji med angažmajem in programskostjo, in marsikatera zgodba ne uspe povsem zajeti začrtane poante. Zato pa toliko bolj izstopajo tiste, kjer se politično in osebno spojita v gmoto, ki nato duši same protagonistke in njihove medčloveške in družinske odnose. S prikazovanjem konkretnih, individualnih situacij, ki so opisane živo, otipljivo, Tjaša Mislej opozarja na tiha, a še kako prisotna vsakdanja bremena. Pripoved o Sonji spremlja izobražen, ozaveščen mlad par z dvema otrokoma, ki pa se zaradi preobremenjenosti drug od drugega vse bolj oddaljujeta. Sonja bi morala zaključiti pisanje doktorata, a ji ne steče, ker mora skrbeti za majhna otroka in gospodinjstvo, medtem ko je njen partner, edini z redno zaposlitvijo in torej redno plačo, pod nenehnim pritiskom zaradi službenih obveznosti. Avtorica se spretno izogne iskanju grešnega kozla in se raje osredotoči na to, da partnerja ne zaznavata več stiske drugega – ne zato, ker tega ne bi hotela, temveč ker ne moreta. Vsak od njiju je na svoj način ukleščen v lastni mehanizem, iz katerega ne more izstopiti, ker je tveganje preveliko. Ali pa se jima tako samo zdi, ker ne moreta več razmišljati trezno, in prav v tem Mislej prepozna dramatični potencial. V sistemski poklop je ujeta tudi Beti, ki iz finančnih in etičnih pomislekov ne more oddati dementne mame v dom za ostarele, se pa zato povsem izčrpa. Primer Beti ni samo plastičen prikaz vse bolj upehane posameznice, ki vsak dan težje skrbi za mamo, vzdržuje šoloobveznega otroka in študentko ter zraven dela, temveč pripoveduje tudi o vse šibkejši državni skrbi za starejše, o predragih domovih za ostarele, v katerih pogosto primanjkuje osebja, ker je to krepko podplačano delo, tako da morajo skrb pogosto prevzeti ne več mladi in zdravstveno nekvalificirani otroci, najpogosteje ženske v družini. Tretja zgodba, ki jo velja izpostaviti, je zgodba o Hani, ki obravnava tematiko splava in izpostavlja pravico do svobodne izbire odločanja nad lastnim telesom. Bolečine, s katero se sooča Hana, ne more olajšati še tako ljubeč partner, tudi zato, ker si ne zna niti predstavljati njenih razsežnosti. In čeprav odločitev ni bila ne lahka ne preprosta, je jasno, da je bila za Hano nujna, tako kot je bilo nujno, da se za poseg odloči sama. Tako kot v ostalih zgodbah Tjaše Mislej tudi tu nagovarja odzive predstavnikov različnih ideologij: od tistih, ki želijo pomagati, pa ne znajo prisluhniti, do onih, ki so odkrito nasprotovalni in že tako težek položaj še otežujejo. Zgodbe o Hani, Sonji in Beti sodijo v vrh zbirke Ocean na steni. Vidi se, da avtorica Tjaša Mislej izhaja iz gledališkega sveta in da zna dobro prepoznati potencial značaja v kombinaciji s pravo situacijo, ki nato ustvari krizno priložnost in s tem zgodbo. Podoba oceana se v zbirki spreminja od zgodbe do zgodbe. Nekatere zaradi odprtih koncev izzvenijo, zato pa so toliko bolj prepričljivo izrisani značaji, ki ostajajo avtoričina močna točka tudi tam, kjer se pripoved spogleduje z karikaturo, kot v primeru Kriste Marije. Tudi v neudobni vztrajnosti odprtih koncev je mogoče razbrati drugačen namen: s tem, ko ne ponuja odgovorov v zgodbenih okvirih, predaja dileme zunajliterarni stvarnosti.

➡️➡️ Podobało się? Zagłosuj na mnie! https://investcuffs.pl/konkurs/ ⬅️⬅️

Piše Sanja Podržaj, bereta Lidija Hartman in Aleksander Golja. Piše se leto 1835, poletna vročina pa neusmiljeno pritiska na Ljubljano. Dohtar – literarizirani France Prešeren – se premočen in prekrokan zbudi na bregu Ljubljanice. Nič novega. Toda tokrat ni sam, njegovi prsti so prepleteni z ledeno mrzlimi prsti utopljene mladenke. Dramatičen začetek novega romana literarnega zgodovinarja, publicista, urednika in pisatelja Aljoše Harlamova Dohtar in Povodni mož se zvrtinči v razgibano zgodovinsko kriminalko, v kateri ne manjka napetosti in spletk (tudi političnih), ko mora genialni pesnik pod pritiskom strogega Metternichovega odposlanca z Dunaja ugotoviti, kdo ogroža mlade Ljubljančanke. In ne – odgovor ni Povodni mož. Dohtarja po eni strani spoznamo kot stereotipno predstavo Franceta Prešerna, ki se je ugnezdila v našo kolektivno zavest. Njegovo življenje se vrti okrog veseljačenja s prijatelji, medtem ko opravlja službo pravnika v odvetniški pisarni Blaža Crobatha in tolče revščino. Zanj skrbi njegova vdana sestra Katra, ki mukoma prenaša njegove muhe in ga spodbuja, naj poskusi vsaj kaj privarčevati, da bo lahko odprl svojo advokaturo. Ves denar porabi za pijačo, zato naokrog hodi razcapan in drži se ga slab sloves. A kot pesnik je genialen – in za pesnike se spodobi, da so trpinčeni, nesrečni in predvsem nesrečno zaljubljeni. Podoba, ki se je verjetno zapekla v spomin več generacij, je Prešeren, ki ga je v biografskem filmu Pesnikov portret z dvojnikom izvrstno upodobil igralec Pavle Ravnohrib. Tam je bil prikazan kot arhetipski romantični pesnik, vendar literarna zgodovina in komparativistika kažeta nekoliko drugačno sliko. Vsak, ki se ukvarja s pisanjem, ve, da gre za trdo delo, ki zahteva tudi veliko študija in tehnične spretnosti, še posebej pri strogih pesniških oblikah, kot so sonet, gazela, glosa in druge forme, prek katerih se je izražal Prešeren. Danes vemo, da je imel veliko zaslugo pri tem jezikoslovec, literarni zgodovinar in kritik Matija Čop, ki je Prešerna seznanjal s trendi v svetovni književnosti in ga spodbujal, naj jih posnema. Z ozirom na to je zelo verjetno, da ljubezen do Julije Primic ni bila tako usodna, ampak je šlo bolj za zgledovanje po poeziji italijanskega renesančnega pesnika Francesca Petrarce, za katerega je značilno čaščenje in oboževanje nedosegljive ženske. To je za svoj roman spretno izkoristil Aljoša Harlamov, saj je v njem naročnica sonetnega venca kar Julijina mama, podjetna vdova Julijana Hartl. Sonetni venec naj bi namreč vzbudil zanimanje za njeno hčerko med bogatimi snubci. Prav tako Harlamov v romanu prikaže, kako bi lahko nastajal Krst pri Savici. Pesnika k pisanju spodbuja prijatelj Čop, nevrotičen izobraženec, ki ves čas tiči med knjigami. Dohtar v romanu pa ves čas išče rešitve, kako bi epsko lirsko pesnitev zaključil. Zaradi ostrega analitičnega uma, natančnosti in discipline, ki jo terja takšno delo, pa je Dohtar primeren tudi za detektiva. V tej vlogi se znajde, ko sklene dogovor s skrivnostnim Metternichovim odposlancem z Dunaja. Ta ga ne bo obtožil za umor dekleta, s katerim so ga našli na bregu Ljubljanice, če v desetih dneh najde pravega morilca. Izkaže se, da Dunajčana ne zanima samo smrt nesrečne mladenke, temveč predvsem delovanje ljubljanske prostozidarske lože Prijateljev Rimskega kralja in Napoleona. Sprva celo misli, da je tudi Dohtar del te lože. Harlamov je v zgodovinski plati romana prikazal zanimivo obdobje, ko se je v izobraženskih krogih že začela oblikovati neka nacionalna zavest, obstajalo pa je več struj, ki so prihodnost naroda in jezika videle zelo drugače. Dohtar je v romanu glede tega precej nevtralen, kar bralkam in bralcem omogoča dober razgled po različnih scenarijih, ki bi se lahko odvili. Sam se ima namreč predvsem za Kranjca in kot Kranjce razume pač vse ljudi, ki živijo na Kranjskem, ne glede na to, kateri jezik govorijo. S Čopom se o poeziji pogovarjata v nemščini, njun skupni cilj pa je prek poezije povzdigniti kranjski jezik. Drugače je razvoj jezika na ozemlju današnje Slovenije na primer videl Stanko Vraz, ki tudi nastopa v romanu. Zagovarjal je ilirizem, torej bližanje kajkavščini in nato poenotenje južnoslovanskih jezikov. Polemike o jezikovnem vprašanju, ki sta jih imela s Prešernom, so se ohranile v pismih. To je samo en primer, kako živo in prepričljivo je zastavljeno zgodovinsko ogrodje romana, v katerem spoznamo tudi nekatere druge kulturnike tistega časa, s katerimi je Prešeren prijateljeval: poleg že omenjenega Čopa so tu še trgovec, zbiratelj in mecen Andrej Smole, pesnik in urednik Miha Kastelic ter slikar Matevž Langus. In niso vsi predstavljeni v najboljši luči, zaradi česar so kot literarni liki ne le prepričljivi, temveč tudi zanimivi in zabavni. Takšen je tudi celoten roman, ki se kljub zgodovinskosti ne jemlje preveč resno in nas na številnih mestih uspe nasmejati. To gre verjetno pripisati tistemu domišljijskemu delu, ki je dopolnil in literariziral zgodovinsko podstat. Tako lahko beremo posrečene odlomke, ki na zbadljiv in domiseln način povezujejo Prešernov čas z našim: »Mladi Ljubljančani so, če je bilo verjeti nerganju njihovih staršev, že cele dneve preživeli za zasloni. Preizkušali so nove modne kroje, ki so jih dali šivati po spominu z izletov v Trst, nove kombinacije, si posojali, pomerjali to in ono in se nenehno hodili preoblačit.« Dohtar in povodni mož ni prvi roman o Francetu Prešernu, pred Harlamovom so o njem pisali Anton Slodnjak, Ilka Vašte, Mimi Malenšek, Ivan Sivec … A prvič beremo roman, ki ni zgolj biografski, ampak Prešerna preoblikuje v polnokrven literarni lik. In prvič beremo roman, v katerem je slovenski literat predstavljen kot amaterski detektiv. Vendar pa to ni nekaj novega v svetovnem merilu, saj so različni avtorji za like v svojih zgodovinskih kriminalkah uporabili Agatho Christie, Arthurja Conana Doyla, Oscarja Wilda, Charlesa Dickensa, sestre Brönte in druge. Kriminalni žanr se je med slovenskimi avtorji že dodobra razcvetel in pravi čas je, da se razveja tudi v podžanre, kot je zgodovinska kriminalka. France Prešeren se torej prelevi v detektiva, to, da je v romanu imenovan Dohtar, pa nam omogoča, da se vseeno distanciramo od ustaljene podobe pesnika, ki jo gojimo kot narod. Preiskavo začne pod prisilo Dunajčana, ki se predstavlja z različnimi imeni, a kmalu v njej začne uživati. Sledi ga nemalokrat vodijo v slepo ulico, na napačno pot ga želi speljati tudi Dunajčan, ki ga skuša prepričati, da je umor dekleta povezan s framasonsko ložo. Dunajčan in Dohtar med preiskavo spleteta nenavadno vez, zdi se, da oba uživata tako v raziskovanju skrivnosti kot tudi v intelektualnih pogovorih o svobodi, poeziji, politiki in pravičnosti, v katere se zapletata. Hkrati pa se Dohtarju s preiskavo odpira tudi drugačen pogled na Ljubljano in njeno družbo. Odkriva, da svojih bližnjih prijateljev le ne pozna tako dobro, kot si je mislil, in da vsak nekaj skriva. Ko Dohtar umorjeno dekle poveže z izginotjem dveh drugih mladih Ljubljančank, sum pade tudi na tiste, ki jim najbolj zaupa. Ko nazadnje pride do odgovora, še sam ne more verjeti resnici in roman se konča prav tako dramatično, kot se je začel. Dohtarju se primer razrešuje na podoben način kot piše pesmi. Po dolgem premlevanju, iskanju možnih povezav, ki ga vodijo tudi v napačne smeri, se nenadno zgodi preblisk, ko na primer nekdo reče nekaj, kar v njem vzbudi nek spomin ali vtis. Na takšen način vročično zaključi Krst pri Savici, navdihnjen od muz ali vina, in na takšen način se mu tudi izkristalizira, kdo je morilec. Tovrstni momenti se kar nekajkrat ponovijo in to lahko romanu tudi očitamo. S tem se nekako vrača k podobi trpinčenega genija, poleg tega pa po nekaj ponovitvah takšen način razkrivanja novih sledi in dokazov postane predvidljiv, nedomišljen in monoton. Kljub temu pa tega romanu ne moremo zares zameriti, saj ima toliko drugih odlik: inovativno zgodbo, izdelano zgodovinsko ozadje, izbran in bogat jezik, s katerim nam živo slika tako prostor in čas kot tudi like in dogajanje, napetost, duhovitost … skratka vse tisto, zaradi česar je branje vznemirljivo in zabavno. Vse, kar si od žanra tudi želimo.

Co jsou dnes odznaky síly a úspěchu? Drahé hodinky? Auto? Okázalé utrácení peněz?S domorodými kmeny anebo s dávnými předky, co žili v tlupách, máme pořád mnoho společného.Etnolog Martin Rychlík je bývalý novinář, a obě jeho odbornosti - novinářská a vědecká jej skvěle vybavily proto, aby psal vynikající populárně-naučné knihy. Za jednu už má i Magnesii literu a i jeho další knihy jsou vysoce ceněné mezi odborníky i běžnými čtenáři.Zajisté chápete, že obzvlášť s mým, abych tak řekl, vlasovým outfitem jsem tedy nemohl nechat stranou, když vydal knihu o sklapování. Zní to možná jako neobvyklé téma, ale podle mne budete překvapení, kolik zajímavých paralel a souvislostí s naším dnešním každodenním světem toto téma přináší. Schválně, kdy jste naposledy použili slovní spojení, že někdo získal něčí skalp? Asi to nebude tak dávno, že?Začíná pozoruhodné povídání o lidských prezentacích vítězství a úspěchu, o porážce a o tom, jak to pořád i dnes máme prorostlé naší společností, aniž bychom si to mnohdy uvědomili.Moji odběratelé na Herohero mají rozhovor o polovinu delší a k tomu bonus o tom, jak se etnograf s rozhledem Martina Rychlíka dívá na dnešní svět lidí. Doporučuji, zvu vás na můj kanál http://herohero.co/petrhorky.0:00 Skalpování - srovnání statutu historicky a dnes07:28 Definice skalpu a hlubší problematika skalpování19:30 Status skalpovaného ve společnosti.Support the show

V tejto epizóde budeme svedkami toho, ako to dopadne, keď spoja svoje sily agromanažér a poľnohospodársky novinár, resp. prelistujeme si výsledok ich spoločnej práce. Poľnohospodársky novinár Juraj Huba a predseda PD Pravotice Ľuboš Podoba totiž zmapovali dejiny družstevníctva v regióne Pobebravie. Práca to bola komplikovaná, nakoľko sa nezachovali relevantné materiály z obdobia kolektivizácie, zistili, že obdobie do roku 1989 je prakticky nespracované, a tak ich čakala doslova detektívna práca nielen v archíve. O vývoji poľnohospodárstva v týchto končinách rozprávajú Martinovi Jurčovi. | Hosť RRZ: Juraj Huba (poľnohospodársky novinár) a Ľuboš Podoba (agromanažér, predseda PD Pravotice). | Moderuje: Martin Jurčo. | Tolkšou Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

V relácii Európa od A po Z na JOJ 24 sa europoslanci venovali primárne témam Maďarska a infringementu, ale aj vzťahom medzi krajinami V4. Diskusia skončila otázkou na mierový plán na Ukrajine. V debate vystúpili Milan Uhrík (Republika, ESN), Milan Mazurek (Republika, ESN), Miriam Lexmann (KDH, EPP) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Otroku so rekli, na s koščki sestavljalnice zloži zemljevid sveta. Naj se je še tako trudil, mu ni uspelo. Na to mu je nekdo svetoval. Poglej na hrbtno stran ...Iz knjige Zgodbe za dušo, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Otroku so rekli, na s koščki sestavljalnice zloži zemljevid sveta. Naj se je še tako trudil, mu ni uspelo. Na to mu je nekdo svetoval. Poglej na hrbtno stran ...Iz knjige Zgodbe za dušo, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Smo v tednu, ko praznujemo Dan reformacije, ki nam je dala prvo slovensko knjigo in slovenščino vzpostavila kot knjižni jezik. Kakšna pa je danes, dobrih 500 let od začetka reformacije na Slovenskem, podoba slovenske literarne krajine? Zanjo je značilno, da ni enotna, saj v njej soobstajajo različne literarne smeri oziroma stilne usmerjenosti. Gre za ogromen konglomerat zvrsti, žanrov, vrst, oblik, stilov in poetik, vse to pa poganja velika produkcija literarnih del. V kakšni kondiciji je torej sodobna slovenska literatura, več v tokratnem Studiu ob 17-tih. Oddaja je bila prvič objavljena v Ars humani na 3. programu Radia Slovenija – programu Ars. Gostje: dr. Varja Balžalorsky Antić, literarna teoretičarka in pesnica; Ana Schnabl, pisateljica in publicistka; Aljoša Harlamov, urednik, publicist in pisatelj. Avtor oddaje Gregor Podlogar.

Podobało się? Postaw nam wirtualną kawę! ☞ https://buycoffee.to/cierpieniamlodegomuzykaDzisiaj coś dla tych, którzy wybierają się do studia nagraniowego po raz pierwszy. W tym odcinku odpowiadam nieco o tym czego się spodziewać, jakich błędów się wystrzegać i w jaki sposób komunikować się z realizatorem nagrania, żeby proces nagrywania przebiegł sprawnie i w jak najlepszej atmosferze.

Właśnie wróciliśmy z 36. Międzynarodowego Festiwalu Komiksu i Gier w Łodzi — czas na nasz samochodowy odcinek, w którym dzielimy się festiwalowymi wrażeniami prosto z trasy. Do zobaczenia na kolejnej edycji!----------------------------------------------------------Podobało się? Rzuć w nas kawą!https://ko-fi.com/kadrciwoko----------------------------------------------------------Intro i muzyka w tle: ShklashJesteśmy między innymi na YouTubie, Spotify czy iTunes

Nekega dne je katehistinja prinesla k verouku velik poster. Podoba je predstavljala pastirja. Vzela je škarje in poster razrezala na sedemnajst ...Iz knjige Zgodbe za srečo v družini, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Nekega dne je katehistinja prinesla k verouku velik poster. Podoba je predstavljala pastirja. Vzela je škarje in poster razrezala na sedemnajst ...Iz knjige Zgodbe za srečo v družini, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Podobało się? Postaw nam kawę na https://buycoffee.to/cierpieniamlodegomuzykaZespół Cinemon, którego członków dobrze znacie z Cierpień dokonał rzeczy wielkiej. W tym roku zagrali na jednym z najbardziej rozpoznawalnych festiwali na świecie - angielskim Glastonbury. Jak udało im się tam dostać? Skąd wzięli na to kasę? Co ich najbardziej zaskoczyło? O tym wszystkim i wielu wielu innych sprawach usłyszycie w dzisiejszej rozmowie z Tomkiem Bysiewiczem i Michałem Wójcikiem!

Kościół Emaus

Velenje in Šoštanj sta z okoliškimi kraji več desetletij predstavljala enega od ključnih temeljev slovenske energetike. V skladu z zelenim prehodom pa je premog postal »nebodigatreba«, ki ga je treba nadomestiti z okolju prijaznejšimi energenti. Prihodnost Šaleške doline po obdobju premogovništva bo začrtal eden od dveh ključnih zakonov – zakon o razvojnem prestrukturiranju savinjsko-šaleške premogovne regije. Prihaja pozneje, kot je bilo načrtovano, in vse kaže, da s premalo denarja za uspešno prihodnost doline. Ta med drugim Holdingu Slovenske elektrarne prinaša 43 milijonov evrov, da bi na enem od jezer, ki je nastal kot posledica izkopavanja premoga, zgradili največjo plavajočo sončno elektrarno v Evropi. Tudi to je ena od skrbi lokalnega prebivalstva. Kako daleč so postopki za sončno elektrarno in zakaj bi moralo vse to zanimati celotno Slovenijo, v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Aleksander Jevšek, minister za kohezijo in regionalni razvoj; Peter Dermol, župan Mestne občine Velenje; Boris Goličnik, nacionalni koordinator pravičnega prehoda in župan občine Šoštanj; Mitja Tašler, pomočnik direktorja TEŠ; Simon Lamot, sindikalist v Premogovniku Velenje; Rok Plankelj, direktor Savinjsko-šaleške gospodarske zbornice. Avtorica oddaje Metka Pirc.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

Podobało się? Postaw nam wirtualną kawę! ☞ https://buycoffee.to/cierpieniamlodegomuzykaNajserdeczniej witam w nowym sezonie! Sily zregenerowane? Ekscytacja byciem muzykiem DIY sięga zenitu? Świetnie!Dzisiaj rozmawiamy o kwestii kluczowej - słyszeniu się na scenie. Będzie o doborze sprzętu, podstawach tego, co brać w odsłuch, żeby wszyscy byli zadowoleni, spróbujemy rozstrzygnąć odwieczny konflikt "wedge vs uszy" oraz wiele wiele więcej.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Poučenia púštnych otcov – Evergetinos - https://www.filokalia.sk/evergetinos/  

Śmiszek: Nie podoba mi się przeciągająca się dyskusja nad rekonstrukcją. Nikogo to nie obchodzi

Na jakém dalším postupu ohledně bitcoinové kauzy se dohodli zástupci ODS a hnutí STAN? A vyloučili definitivně rozpad koalice několik měsíců před volbami? Jaké dozvuky má v Rakousku úterní střelba na gymnáziu v Grazu, nejtragičtější podobný incident v rakouských dějinách? A jakými forenzními metodami rekonstruovali vědci tvář českého knížete svatého Václava?

Na jakém dalším postupu ohledně bitcoinové kauzy se dohodli zástupci ODS a hnutí STAN? A vyloučili definitivně rozpad koalice několik měsíců před volbami? Jaké dozvuky má v Rakousku úterní střelba na gymnáziu v Grazu, nejtragičtější podobný incident v rakouských dějinách? A jakými forenzními metodami rekonstruovali vědci tvář českého knížete svatého Václava?

Na jakém dalším postupu ohledně bitcoinové kauzy se dohodli zástupci ODS a hnutí STAN? A vyloučili definitivně rozpad koalice několik měsíců před volbami? Jaké dozvuky má v Rakousku úterní střelba na gymnáziu v Grazu, nejtragičtější podobný incident v rakouských dějinách? A jakými forenzními metodami rekonstruovali vědci tvář českého knížete svatého Václava?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Petrem Horkým

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Młode pokolenie polityków powinno być pokoleniem poważnym" – powiedział w Porannej rozmowie w RMF FM europoseł PiS Patryk Jaki. Polityk poddał krytyce niektóre zachowania działaczy Konfederacji, które - jego zdaniem - nakręcają sprzeczną z polską racją stanu nienawiść do Ukrainy i Ukraińców. Gość Tomasza Terlikowskiego mówił, że "nie nosi w plecaku buławy prezesa PiS", a bliskim mu ideowo kandydatem na następcę Jarosława Kaczyńskiego jest Przemysław Czarnek.

[AUTOPROMOCJA]   Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. Jakie tytuły znalazły się wśród najlepszych filmów i seriali 2024 r.? Co pozytywnie zaskoczyło już na sam koniec roku, a co, choć miało potencjał, zupełnie nie zachwyciło? Który polski dokument był genialny, a które produkcje utknęły między hitem a kitem? W ostatnim odcinku tego roku Bartosz Węglarczyk i Piotr Markiewicz dzielą się swoimi subiektywnymi listami hitów i największych klap. Wśród tytułów m.in.: "Dżentelmeni", "Łowcy skór" i "The Umbrella Academy".

Pierwszy Joker z Joaquinem Phoenixem był niemal objawieniem. Podobał się nam, podobał się widzom, krytykom i księgowym z Warner Bros. Tymczasem część druga pojawia się dopiero po 5 latach, kosztuje ponad 3 razy więcej, zarabia śmieszne pieniądze w kinach i zostaje okrzyknięta filmową katastrofą. To jak jest z tym Folie à Deux? Klapa? Zaskoczenie? Artystyczny sukces? Już my Wam powiemy. Ale uważajcie na spoilery!

Krzysztof Gawkowski: Igrzyska w Polsce? Mi się ten pomysł podoba

Láska se někdy objeví, jenom aby mohla brzy zmizet. Jindy ale s našimi těly chvěje a vibruje celý život. Kde se v nás bere chemie citu? Jak ovlivňují schopnost milovat sociální sítě? Promluví do toho i umělá inteligence? A je někdo neschopný lásky? Filip Titlbach si pozval do Studia N live na festivalu Regiony v Hradci Králové psychoterapeutku Vlaďku Bartákovou a vědeckého redaktora Deníku N Petra Koubského.

Liposukcja, powiększenie biustu, plastyka brzucha, to trzy najpopularniejsze operacje plastyczne w USA. W 2022 wykonano ich w Stanach Zjednoczonych około półtora miliona. W odcinku rozmowa z Moniką A. Mazur, mentorką i trenerką fitness, która poddała się kilku operacjom plastycznym i otwarcie o nich opowiada.