Podcasts about podoba

Piše Ana Geršak, bere Eva Longyka Marušič. Podoba oceana, ki visi v sobi ene od protagonistk kratkih zgodb Tjaše Mislej, je namerno ambivalentna: poudarja namreč spremembo perspektive glede na občutja gledalke. Podoba je vedno ista, a ko se Krista Marija, ki je bila do tedaj stereotipno utelešenje tradicionalne in utesnjujoče ženske triade mati-žena-gospodinja, odloči za radikalen rez, se ji ocean zdi »miren, prostran in neskončen«, tako kot so prostrane in neskončne tudi možnosti, ki jih vidi pred seboj. Že po prvem razočaranju pa se prizor spremeni: »Ocean je zdaj videti drugače: siv, pust in nedostopen.« Kljub temu protagonistka ne občuti obžalovanja, odprt konec – kot so večinoma vsi konci v zbirki Ocean na steni – pa daje slutiti, da se bo podoba oceana še naprej spreminjala in odsevala njena notranja občutja. Metafora se zdi že skoraj preveč popreproščen povzetek raznih rekov in modrosti o tem, kako imajo vsake oči svojega malarja in kako spremenjen zorni kot že nakazuje spremembo položaja, vendar je teža pogleda oziroma perspektive v kratkih zgodbah Tjaše Mislej prestavljena s protagonistk na bralko oziroma bralca. Dvanajst pripovedi v zbirki Ocean na steni privzema imena svojih junakinj. Gre za različne ženske v različnih družbenih vlogah, ki v trenutku poteka zgodbe ozaveščajo svoj položaj od zunaj. So v fazi spreminjanja svoje perspektive, kar je za ene vir tesnobe, za druge pa navdih. Ozaveščanje sprožajo različni dejavniki: od spopadanja z revščino do nemogočih cen nepremičninskega trga, od težavnega iskanja zaposlitve do staranja. Vsaka po svoje odpira novo življenjsko poglavje, saj so se bodisi po lastni odločitvi bodisi po sili razmer znašle v položajih, v katerih ne morejo ali ne znajo več vztrajati. Zgodba vsake od njih se začne z uvajanjem v spremembo, kar pomeni, da se je vse, kar se je do tega trenutka kopičilo, že zgodilo. Pripoved se iz sedanjosti obrača v preteklost, včasih že preveč razlagalno, kot bi šlo za didaskalije. Kot celota se zbirka nahaja na tanki liniji med angažmajem in programskostjo, in marsikatera zgodba ne uspe povsem zajeti začrtane poante. Zato pa toliko bolj izstopajo tiste, kjer se politično in osebno spojita v gmoto, ki nato duši same protagonistke in njihove medčloveške in družinske odnose. S prikazovanjem konkretnih, individualnih situacij, ki so opisane živo, otipljivo, Tjaša Mislej opozarja na tiha, a še kako prisotna vsakdanja bremena. Pripoved o Sonji spremlja izobražen, ozaveščen mlad par z dvema otrokoma, ki pa se zaradi preobremenjenosti drug od drugega vse bolj oddaljujeta. Sonja bi morala zaključiti pisanje doktorata, a ji ne steče, ker mora skrbeti za majhna otroka in gospodinjstvo, medtem ko je njen partner, edini z redno zaposlitvijo in torej redno plačo, pod nenehnim pritiskom zaradi službenih obveznosti. Avtorica se spretno izogne iskanju grešnega kozla in se raje osredotoči na to, da partnerja ne zaznavata več stiske drugega – ne zato, ker tega ne bi hotela, temveč ker ne moreta. Vsak od njiju je na svoj način ukleščen v lastni mehanizem, iz katerega ne more izstopiti, ker je tveganje preveliko. Ali pa se jima tako samo zdi, ker ne moreta več razmišljati trezno, in prav v tem Mislej prepozna dramatični potencial. V sistemski poklop je ujeta tudi Beti, ki iz finančnih in etičnih pomislekov ne more oddati dementne mame v dom za ostarele, se pa zato povsem izčrpa. Primer Beti ni samo plastičen prikaz vse bolj upehane posameznice, ki vsak dan težje skrbi za mamo, vzdržuje šoloobveznega otroka in študentko ter zraven dela, temveč pripoveduje tudi o vse šibkejši državni skrbi za starejše, o predragih domovih za ostarele, v katerih pogosto primanjkuje osebja, ker je to krepko podplačano delo, tako da morajo skrb pogosto prevzeti ne več mladi in zdravstveno nekvalificirani otroci, najpogosteje ženske v družini. Tretja zgodba, ki jo velja izpostaviti, je zgodba o Hani, ki obravnava tematiko splava in izpostavlja pravico do svobodne izbire odločanja nad lastnim telesom. Bolečine, s katero se sooča Hana, ne more olajšati še tako ljubeč partner, tudi zato, ker si ne zna niti predstavljati njenih razsežnosti. In čeprav odločitev ni bila ne lahka ne preprosta, je jasno, da je bila za Hano nujna, tako kot je bilo nujno, da se za poseg odloči sama. Tako kot v ostalih zgodbah Tjaše Mislej tudi tu nagovarja odzive predstavnikov različnih ideologij: od tistih, ki želijo pomagati, pa ne znajo prisluhniti, do onih, ki so odkrito nasprotovalni in že tako težek položaj še otežujejo. Zgodbe o Hani, Sonji in Beti sodijo v vrh zbirke Ocean na steni. Vidi se, da avtorica Tjaša Mislej izhaja iz gledališkega sveta in da zna dobro prepoznati potencial značaja v kombinaciji s pravo situacijo, ki nato ustvari krizno priložnost in s tem zgodbo. Podoba oceana se v zbirki spreminja od zgodbe do zgodbe. Nekatere zaradi odprtih koncev izzvenijo, zato pa so toliko bolj prepričljivo izrisani značaji, ki ostajajo avtoričina močna točka tudi tam, kjer se pripoved spogleduje z karikaturo, kot v primeru Kriste Marije. Tudi v neudobni vztrajnosti odprtih koncev je mogoče razbrati drugačen namen: s tem, ko ne ponuja odgovorov v zgodbenih okvirih, predaja dileme zunajliterarni stvarnosti.

➡️➡️ Podobało się? Zagłosuj na mnie! https://investcuffs.pl/konkurs/ ⬅️⬅️

Piše Sanja Podržaj, bereta Lidija Hartman in Aleksander Golja. Piše se leto 1835, poletna vročina pa neusmiljeno pritiska na Ljubljano. Dohtar – literarizirani France Prešeren – se premočen in prekrokan zbudi na bregu Ljubljanice. Nič novega. Toda tokrat ni sam, njegovi prsti so prepleteni z ledeno mrzlimi prsti utopljene mladenke. Dramatičen začetek novega romana literarnega zgodovinarja, publicista, urednika in pisatelja Aljoše Harlamova Dohtar in Povodni mož se zvrtinči v razgibano zgodovinsko kriminalko, v kateri ne manjka napetosti in spletk (tudi političnih), ko mora genialni pesnik pod pritiskom strogega Metternichovega odposlanca z Dunaja ugotoviti, kdo ogroža mlade Ljubljančanke. In ne – odgovor ni Povodni mož. Dohtarja po eni strani spoznamo kot stereotipno predstavo Franceta Prešerna, ki se je ugnezdila v našo kolektivno zavest. Njegovo življenje se vrti okrog veseljačenja s prijatelji, medtem ko opravlja službo pravnika v odvetniški pisarni Blaža Crobatha in tolče revščino. Zanj skrbi njegova vdana sestra Katra, ki mukoma prenaša njegove muhe in ga spodbuja, naj poskusi vsaj kaj privarčevati, da bo lahko odprl svojo advokaturo. Ves denar porabi za pijačo, zato naokrog hodi razcapan in drži se ga slab sloves. A kot pesnik je genialen – in za pesnike se spodobi, da so trpinčeni, nesrečni in predvsem nesrečno zaljubljeni. Podoba, ki se je verjetno zapekla v spomin več generacij, je Prešeren, ki ga je v biografskem filmu Pesnikov portret z dvojnikom izvrstno upodobil igralec Pavle Ravnohrib. Tam je bil prikazan kot arhetipski romantični pesnik, vendar literarna zgodovina in komparativistika kažeta nekoliko drugačno sliko. Vsak, ki se ukvarja s pisanjem, ve, da gre za trdo delo, ki zahteva tudi veliko študija in tehnične spretnosti, še posebej pri strogih pesniških oblikah, kot so sonet, gazela, glosa in druge forme, prek katerih se je izražal Prešeren. Danes vemo, da je imel veliko zaslugo pri tem jezikoslovec, literarni zgodovinar in kritik Matija Čop, ki je Prešerna seznanjal s trendi v svetovni književnosti in ga spodbujal, naj jih posnema. Z ozirom na to je zelo verjetno, da ljubezen do Julije Primic ni bila tako usodna, ampak je šlo bolj za zgledovanje po poeziji italijanskega renesančnega pesnika Francesca Petrarce, za katerega je značilno čaščenje in oboževanje nedosegljive ženske. To je za svoj roman spretno izkoristil Aljoša Harlamov, saj je v njem naročnica sonetnega venca kar Julijina mama, podjetna vdova Julijana Hartl. Sonetni venec naj bi namreč vzbudil zanimanje za njeno hčerko med bogatimi snubci. Prav tako Harlamov v romanu prikaže, kako bi lahko nastajal Krst pri Savici. Pesnika k pisanju spodbuja prijatelj Čop, nevrotičen izobraženec, ki ves čas tiči med knjigami. Dohtar v romanu pa ves čas išče rešitve, kako bi epsko lirsko pesnitev zaključil. Zaradi ostrega analitičnega uma, natančnosti in discipline, ki jo terja takšno delo, pa je Dohtar primeren tudi za detektiva. V tej vlogi se znajde, ko sklene dogovor s skrivnostnim Metternichovim odposlancem z Dunaja. Ta ga ne bo obtožil za umor dekleta, s katerim so ga našli na bregu Ljubljanice, če v desetih dneh najde pravega morilca. Izkaže se, da Dunajčana ne zanima samo smrt nesrečne mladenke, temveč predvsem delovanje ljubljanske prostozidarske lože Prijateljev Rimskega kralja in Napoleona. Sprva celo misli, da je tudi Dohtar del te lože. Harlamov je v zgodovinski plati romana prikazal zanimivo obdobje, ko se je v izobraženskih krogih že začela oblikovati neka nacionalna zavest, obstajalo pa je več struj, ki so prihodnost naroda in jezika videle zelo drugače. Dohtar je v romanu glede tega precej nevtralen, kar bralkam in bralcem omogoča dober razgled po različnih scenarijih, ki bi se lahko odvili. Sam se ima namreč predvsem za Kranjca in kot Kranjce razume pač vse ljudi, ki živijo na Kranjskem, ne glede na to, kateri jezik govorijo. S Čopom se o poeziji pogovarjata v nemščini, njun skupni cilj pa je prek poezije povzdigniti kranjski jezik. Drugače je razvoj jezika na ozemlju današnje Slovenije na primer videl Stanko Vraz, ki tudi nastopa v romanu. Zagovarjal je ilirizem, torej bližanje kajkavščini in nato poenotenje južnoslovanskih jezikov. Polemike o jezikovnem vprašanju, ki sta jih imela s Prešernom, so se ohranile v pismih. To je samo en primer, kako živo in prepričljivo je zastavljeno zgodovinsko ogrodje romana, v katerem spoznamo tudi nekatere druge kulturnike tistega časa, s katerimi je Prešeren prijateljeval: poleg že omenjenega Čopa so tu še trgovec, zbiratelj in mecen Andrej Smole, pesnik in urednik Miha Kastelic ter slikar Matevž Langus. In niso vsi predstavljeni v najboljši luči, zaradi česar so kot literarni liki ne le prepričljivi, temveč tudi zanimivi in zabavni. Takšen je tudi celoten roman, ki se kljub zgodovinskosti ne jemlje preveč resno in nas na številnih mestih uspe nasmejati. To gre verjetno pripisati tistemu domišljijskemu delu, ki je dopolnil in literariziral zgodovinsko podstat. Tako lahko beremo posrečene odlomke, ki na zbadljiv in domiseln način povezujejo Prešernov čas z našim: »Mladi Ljubljančani so, če je bilo verjeti nerganju njihovih staršev, že cele dneve preživeli za zasloni. Preizkušali so nove modne kroje, ki so jih dali šivati po spominu z izletov v Trst, nove kombinacije, si posojali, pomerjali to in ono in se nenehno hodili preoblačit.« Dohtar in povodni mož ni prvi roman o Francetu Prešernu, pred Harlamovom so o njem pisali Anton Slodnjak, Ilka Vašte, Mimi Malenšek, Ivan Sivec … A prvič beremo roman, ki ni zgolj biografski, ampak Prešerna preoblikuje v polnokrven literarni lik. In prvič beremo roman, v katerem je slovenski literat predstavljen kot amaterski detektiv. Vendar pa to ni nekaj novega v svetovnem merilu, saj so različni avtorji za like v svojih zgodovinskih kriminalkah uporabili Agatho Christie, Arthurja Conana Doyla, Oscarja Wilda, Charlesa Dickensa, sestre Brönte in druge. Kriminalni žanr se je med slovenskimi avtorji že dodobra razcvetel in pravi čas je, da se razveja tudi v podžanre, kot je zgodovinska kriminalka. France Prešeren se torej prelevi v detektiva, to, da je v romanu imenovan Dohtar, pa nam omogoča, da se vseeno distanciramo od ustaljene podobe pesnika, ki jo gojimo kot narod. Preiskavo začne pod prisilo Dunajčana, ki se predstavlja z različnimi imeni, a kmalu v njej začne uživati. Sledi ga nemalokrat vodijo v slepo ulico, na napačno pot ga želi speljati tudi Dunajčan, ki ga skuša prepričati, da je umor dekleta povezan s framasonsko ložo. Dunajčan in Dohtar med preiskavo spleteta nenavadno vez, zdi se, da oba uživata tako v raziskovanju skrivnosti kot tudi v intelektualnih pogovorih o svobodi, poeziji, politiki in pravičnosti, v katere se zapletata. Hkrati pa se Dohtarju s preiskavo odpira tudi drugačen pogled na Ljubljano in njeno družbo. Odkriva, da svojih bližnjih prijateljev le ne pozna tako dobro, kot si je mislil, in da vsak nekaj skriva. Ko Dohtar umorjeno dekle poveže z izginotjem dveh drugih mladih Ljubljančank, sum pade tudi na tiste, ki jim najbolj zaupa. Ko nazadnje pride do odgovora, še sam ne more verjeti resnici in roman se konča prav tako dramatično, kot se je začel. Dohtarju se primer razrešuje na podoben način kot piše pesmi. Po dolgem premlevanju, iskanju možnih povezav, ki ga vodijo tudi v napačne smeri, se nenadno zgodi preblisk, ko na primer nekdo reče nekaj, kar v njem vzbudi nek spomin ali vtis. Na takšen način vročično zaključi Krst pri Savici, navdihnjen od muz ali vina, in na takšen način se mu tudi izkristalizira, kdo je morilec. Tovrstni momenti se kar nekajkrat ponovijo in to lahko romanu tudi očitamo. S tem se nekako vrača k podobi trpinčenega genija, poleg tega pa po nekaj ponovitvah takšen način razkrivanja novih sledi in dokazov postane predvidljiv, nedomišljen in monoton. Kljub temu pa tega romanu ne moremo zares zameriti, saj ima toliko drugih odlik: inovativno zgodbo, izdelano zgodovinsko ozadje, izbran in bogat jezik, s katerim nam živo slika tako prostor in čas kot tudi like in dogajanje, napetost, duhovitost … skratka vse tisto, zaradi česar je branje vznemirljivo in zabavno. Vse, kar si od žanra tudi želimo.

Co jsou dnes odznaky síly a úspěchu? Drahé hodinky? Auto? Okázalé utrácení peněz?S domorodými kmeny anebo s dávnými předky, co žili v tlupách, máme pořád mnoho společného.Etnolog Martin Rychlík je bývalý novinář, a obě jeho odbornosti - novinářská a vědecká jej skvěle vybavily proto, aby psal vynikající populárně-naučné knihy. Za jednu už má i Magnesii literu a i jeho další knihy jsou vysoce ceněné mezi odborníky i běžnými čtenáři.Zajisté chápete, že obzvlášť s mým, abych tak řekl, vlasovým outfitem jsem tedy nemohl nechat stranou, když vydal knihu o sklapování. Zní to možná jako neobvyklé téma, ale podle mne budete překvapení, kolik zajímavých paralel a souvislostí s naším dnešním každodenním světem toto téma přináší. Schválně, kdy jste naposledy použili slovní spojení, že někdo získal něčí skalp? Asi to nebude tak dávno, že?Začíná pozoruhodné povídání o lidských prezentacích vítězství a úspěchu, o porážce a o tom, jak to pořád i dnes máme prorostlé naší společností, aniž bychom si to mnohdy uvědomili.Moji odběratelé na Herohero mají rozhovor o polovinu delší a k tomu bonus o tom, jak se etnograf s rozhledem Martina Rychlíka dívá na dnešní svět lidí. Doporučuji, zvu vás na můj kanál http://herohero.co/petrhorky.0:00 Skalpování - srovnání statutu historicky a dnes07:28 Definice skalpu a hlubší problematika skalpování19:30 Status skalpovaného ve společnosti.Support the show

V tejto epizóde budeme svedkami toho, ako to dopadne, keď spoja svoje sily agromanažér a poľnohospodársky novinár, resp. prelistujeme si výsledok ich spoločnej práce. Poľnohospodársky novinár Juraj Huba a predseda PD Pravotice Ľuboš Podoba totiž zmapovali dejiny družstevníctva v regióne Pobebravie. Práca to bola komplikovaná, nakoľko sa nezachovali relevantné materiály z obdobia kolektivizácie, zistili, že obdobie do roku 1989 je prakticky nespracované, a tak ich čakala doslova detektívna práca nielen v archíve. O vývoji poľnohospodárstva v týchto končinách rozprávajú Martinovi Jurčovi. | Hosť RRZ: Juraj Huba (poľnohospodársky novinár) a Ľuboš Podoba (agromanažér, predseda PD Pravotice). | Moderuje: Martin Jurčo. | Tolkšou Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

V relácii Európa od A po Z na JOJ 24 sa europoslanci venovali primárne témam Maďarska a infringementu, ale aj vzťahom medzi krajinami V4. Diskusia skončila otázkou na mierový plán na Ukrajine. V debate vystúpili Milan Uhrík (Republika, ESN), Milan Mazurek (Republika, ESN), Miriam Lexmann (KDH, EPP) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

Otroku so rekli, na s koščki sestavljalnice zloži zemljevid sveta. Naj se je še tako trudil, mu ni uspelo. Na to mu je nekdo svetoval. Poglej na hrbtno stran ...Iz knjige Zgodbe za dušo, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Otroku so rekli, na s koščki sestavljalnice zloži zemljevid sveta. Naj se je še tako trudil, mu ni uspelo. Na to mu je nekdo svetoval. Poglej na hrbtno stran ...Iz knjige Zgodbe za dušo, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Smo v tednu, ko praznujemo Dan reformacije, ki nam je dala prvo slovensko knjigo in slovenščino vzpostavila kot knjižni jezik. Kakšna pa je danes, dobrih 500 let od začetka reformacije na Slovenskem, podoba slovenske literarne krajine? Zanjo je značilno, da ni enotna, saj v njej soobstajajo različne literarne smeri oziroma stilne usmerjenosti. Gre za ogromen konglomerat zvrsti, žanrov, vrst, oblik, stilov in poetik, vse to pa poganja velika produkcija literarnih del. V kakšni kondiciji je torej sodobna slovenska literatura, več v tokratnem Studiu ob 17-tih. Oddaja je bila prvič objavljena v Ars humani na 3. programu Radia Slovenija – programu Ars. Gostje: dr. Varja Balžalorsky Antić, literarna teoretičarka in pesnica; Ana Schnabl, pisateljica in publicistka; Aljoša Harlamov, urednik, publicist in pisatelj. Avtor oddaje Gregor Podlogar.

Podobało się? Postaw nam wirtualną kawę! ☞ https://buycoffee.to/cierpieniamlodegomuzykaDzisiaj coś dla tych, którzy wybierają się do studia nagraniowego po raz pierwszy. W tym odcinku odpowiadam nieco o tym czego się spodziewać, jakich błędów się wystrzegać i w jaki sposób komunikować się z realizatorem nagrania, żeby proces nagrywania przebiegł sprawnie i w jak najlepszej atmosferze.

Właśnie wróciliśmy z 36. Międzynarodowego Festiwalu Komiksu i Gier w Łodzi — czas na nasz samochodowy odcinek, w którym dzielimy się festiwalowymi wrażeniami prosto z trasy. Do zobaczenia na kolejnej edycji!----------------------------------------------------------Podobało się? Rzuć w nas kawą!https://ko-fi.com/kadrciwoko----------------------------------------------------------Intro i muzyka w tle: ShklashJesteśmy między innymi na YouTubie, Spotify czy iTunes

Nekega dne je katehistinja prinesla k verouku velik poster. Podoba je predstavljala pastirja. Vzela je škarje in poster razrezala na sedemnajst ...Iz knjige Zgodbe za srečo v družini, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Nekega dne je katehistinja prinesla k verouku velik poster. Podoba je predstavljala pastirja. Vzela je škarje in poster razrezala na sedemnajst ...Iz knjige Zgodbe za srečo v družini, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Podobało się? Postaw nam kawę na https://buycoffee.to/cierpieniamlodegomuzykaZespół Cinemon, którego członków dobrze znacie z Cierpień dokonał rzeczy wielkiej. W tym roku zagrali na jednym z najbardziej rozpoznawalnych festiwali na świecie - angielskim Glastonbury. Jak udało im się tam dostać? Skąd wzięli na to kasę? Co ich najbardziej zaskoczyło? O tym wszystkim i wielu wielu innych sprawach usłyszycie w dzisiejszej rozmowie z Tomkiem Bysiewiczem i Michałem Wójcikiem!

Kościół Emaus

Velenje in Šoštanj sta z okoliškimi kraji več desetletij predstavljala enega od ključnih temeljev slovenske energetike. V skladu z zelenim prehodom pa je premog postal »nebodigatreba«, ki ga je treba nadomestiti z okolju prijaznejšimi energenti. Prihodnost Šaleške doline po obdobju premogovništva bo začrtal eden od dveh ključnih zakonov – zakon o razvojnem prestrukturiranju savinjsko-šaleške premogovne regije. Prihaja pozneje, kot je bilo načrtovano, in vse kaže, da s premalo denarja za uspešno prihodnost doline. Ta med drugim Holdingu Slovenske elektrarne prinaša 43 milijonov evrov, da bi na enem od jezer, ki je nastal kot posledica izkopavanja premoga, zgradili največjo plavajočo sončno elektrarno v Evropi. Tudi to je ena od skrbi lokalnega prebivalstva. Kako daleč so postopki za sončno elektrarno in zakaj bi moralo vse to zanimati celotno Slovenijo, v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Aleksander Jevšek, minister za kohezijo in regionalni razvoj; Peter Dermol, župan Mestne občine Velenje; Boris Goličnik, nacionalni koordinator pravičnega prehoda in župan občine Šoštanj; Mitja Tašler, pomočnik direktorja TEŠ; Simon Lamot, sindikalist v Premogovniku Velenje; Rok Plankelj, direktor Savinjsko-šaleške gospodarske zbornice. Avtorica oddaje Metka Pirc.

Spiritualita a náboženství v dialogu. O spiritualitě v nás i za horizontem, o hledání přesahů i spodních proudů, o tom, proč a v co věříme.

Podobało się? Postaw nam wirtualną kawę! ☞ https://buycoffee.to/cierpieniamlodegomuzykaNajserdeczniej witam w nowym sezonie! Sily zregenerowane? Ekscytacja byciem muzykiem DIY sięga zenitu? Świetnie!Dzisiaj rozmawiamy o kwestii kluczowej - słyszeniu się na scenie. Będzie o doborze sprzętu, podstawach tego, co brać w odsłuch, żeby wszyscy byli zadowoleni, spróbujemy rozstrzygnąć odwieczny konflikt "wedge vs uszy" oraz wiele wiele więcej.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Podoba prvních slabikářů se v Evropě ustálila v souvislosti s rozvojem knihtisku v 16. století. S těmi dnešními měly společnou část abecední a někdy i obrázkovou a měly žáky nejen vzdělávat, ale také vychovávat.

Europoseł Prawa i Sprawiedliwości Arkadiusz Mularczyk mówi o prezydenckim wecie ustawy o pomocy obywatelom Ukrainy i o znaczeniu kwestii historycznych w naszych relacjach z Niemcami.

Poučenia púštnych otcov – Evergetinos - https://www.filokalia.sk/evergetinos/  

Filmowe uniwersum DC wraca w glorii i chwale za sprawą Jamesa Gunna i jego wizji Supermana. Podobnie i my, po ponad półrocznej przerwie wracamy z KCwO. Przypadek? Pewnie tak.----------------------------------------------------------Podobało się? Rzuć w nas kawą!https://ko-fi.com/kadrciwoko----------------------------------------------------------Intro i muzyka w tle: ShklashJesteśmy między innymi na YouTubie, Spotify czy iTunes

Śmiszek: Nie podoba mi się przeciągająca się dyskusja nad rekonstrukcją. Nikogo to nie obchodzi

Cóż to za fantastyczny odcinek nam wyszedł! Zapraszamy Was zatem bardzo na naszą rozmowę na temat tego co pokazało Apple na corocznej konferencji skierowanej do deweloperów. Ale to wszystko jest oczywiście nie prawda, bo tak na prawdę słuchają to wszyscy fanboy’e Apple. To znaczy deweloperzy też tego słuchają, ale na pewno nie tak jak my! A my słuchamy tego bardzo! Opowiemy Wam zatem jakie wrażenie wywarło na nas to nowe oprogramowanie. Grzegorz Sobótka jest zachwycony szczególnie nowym oprogramowaniem dla iPada oraz na Apple Watcha. Podoba się mu również nowe oprogramowanie na iPhone. Na Apple TV czy Vision Pro już trochę mniej. Trochę mniej tym wszystkim jest zachwycony Michał Krasnopolski. Michałowi brakuje AI i chodzi mu tu bardziej o sztuczną inteligencję a w zasadzie o prawdziwą sztuczną inteligencję. Także długa droga przed nami, aby Michał był zadowolony. Panowie nawet prawie się założyli o to, kiedy Michał będzie zadowolony w związku z AI. Ale nie przejmujcie się tym bardzo. Macoholicy opowiedzą Wam za to co spodobało im się w każdym nowym oprogramowaniu. A jest tego dużo! Nie dużo jest za to w kąciku kulturalnym, ale też są smaczki. Zapraszamy! 

Na jakém dalším postupu ohledně bitcoinové kauzy se dohodli zástupci ODS a hnutí STAN? A vyloučili definitivně rozpad koalice několik měsíců před volbami? Jaké dozvuky má v Rakousku úterní střelba na gymnáziu v Grazu, nejtragičtější podobný incident v rakouských dějinách? A jakými forenzními metodami rekonstruovali vědci tvář českého knížete svatého Václava?

Na jakém dalším postupu ohledně bitcoinové kauzy se dohodli zástupci ODS a hnutí STAN? A vyloučili definitivně rozpad koalice několik měsíců před volbami? Jaké dozvuky má v Rakousku úterní střelba na gymnáziu v Grazu, nejtragičtější podobný incident v rakouských dějinách? A jakými forenzními metodami rekonstruovali vědci tvář českého knížete svatého Václava?

Na jakém dalším postupu ohledně bitcoinové kauzy se dohodli zástupci ODS a hnutí STAN? A vyloučili definitivně rozpad koalice několik měsíců před volbami? Jaké dozvuky má v Rakousku úterní střelba na gymnáziu v Grazu, nejtragičtější podobný incident v rakouských dějinách? A jakými forenzními metodami rekonstruovali vědci tvář českého knížete svatého Václava?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To spotkanie obfitowało w łzy

Piše Tonja Jelen, bereta Eva Longyka Marušič in Jure Franko. Pesnik Pino Pograjc v novih pesniških zbirkah Megalomast in Izbruhijada nadaljuje občutje svojih prejšnjih zbirk Trgetanje in Trepete. Slednja je v izraznosti in ekspresiji najbolj dovršena – gre za mešanje intimnih doživljajev in spominov na otroštvo, podaja pa tudi faktografske opise resničnih dogodkov, npr. ubitega geja. Prehajanje iz intime pesniškega jaza v kolektiv in nasprotno ter s tem ozaveščanje gejevske problematike se nadaljuje v Megalomastu in Izbruhijadi. Brati ju je mogoče posamezno, lahko pa tudi skupaj kot skupno poemo. Že vizualno knjiga deluje kot jeza, prelivata se črna in rdeča. Poleg belih listov vsebujeta rdeče liste, ki so kot krik groze in prikaz abotnega stanja. Črni listi so kot negativ potiskani z belim tiskom. Megalomast ima dodano zvočno podobo s QR-kodami, s katerimi se povežemo do posnetkov prebrane poezije. Bere jo avtor sam. Glasbeno dopolnitev je ustvaril Jaka Berger – Brgs, na različne dogodke pa se nanašajo ilustracije Maje Poljanc. Podoba obeh del in ovitka je estetsko dovršena, celostno gledano zbirka ponuja različne stike in možnosti doživljanja te poezije. Zbirka Megalomast izhaja iz problemskega vidika homoerotike. Omenjeni so aktivisti, umetnice in umetniki, pred nami se prikaže zgodovina skupnosti LGBTQAI+. Prepletanje teoretičnih dejstev in uvidov deluje faktografsko, ironično in mestoma trpko zabavno. Avtor razgalja in nikogar ne olepšuje, niti same ranljive skupnosti. V pesmi 21 celo pravi: »ko si dovolim trenutek / introspekcije, spekuliram / in ugotovim, / da pretiravam, / a lahke so sodbe, / kadar nisem kozel«. Seveda namigovanje na Kozlovsko sodbo v Višnji Gori ni edino. Ta zbirka je tudi bolj pretočna, saj se avtor fizično premika po krajih in miselno prehaja k različnim zgodovinskim osebnostim. Je kot opazovalec, ki pa si prizna svoje slabosti. Druga zbirka Izbruhijada je s svojim neposrednim izražanjem izjemno ekspresivna. Izbruh, ogorčenje nad celotnim sistemom, slabe izkušnje se prelivajo skozi celotno zbirko. Zdi se, kot da je prava zaveza samo še poezija, zlasti Tomaža Šalamuna, Karla Hmeljaka in Andreje Štepec. Od slednje si je izposodil naslov pesmi »fnt moj«, ki se v oštevilčenih pesmih zlasti kot začetni verz pogosto pojavlja. To deluje kot nagovor in obrazec, v katerem je najti nagovor in izpoved subjekta. Ta ni le ranljiv, temveč v svojem namenu in aktivizmu postaja odločen. Zbirka smelo opozarja na ranljivost posameznika z več vidikov. Težavnost položaja homoseksualcev Pograjc razplasti v jezikovne kode in ljudske slabšalnice. Nežnost se umakne brutalnosti, v pesmih skorajda ni več prostora niti za bolečino. Pomembna okova sta še položaj ustvarjalca in psihičnega bolnika. V 54-ih pesmih se pesnik jasno postavi v bran predvsem sebi – saj ne nazadnje skorajda nima nikogar. Ta nihče niti ne preraste v željo po kom. In to je dodatna vrednost te poezije. Odsekan pogovorni jezik deluje natrgano, tako kot tudi pesnik zahaja v destruktivnost misli. Pesniški zbirki Pina Pograjca Megalomast in Izbruhijada sta kažeta na to, česar družba noče ne videti ne razumeti. Dajeta vidnost spregledanemu in prikazujeta tudi temno plat. Sta izbruh zatajevanosti ali kot pravi pesnik v enem najbolj bolečih verzih 45. pesmi Megalomasta: »vedno imam tri kože, / ker sem se počutil kot monstrum / že v otroštvu, / iščoč vezi, / kjerkoli je dišalo po njih, / kjerkoli je vbod pustil, / da se kdo okuži z mano // in še vedno ne vem, / ali sem samo tujec / v telesu človeka«.

Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zaczynamy od dyskusji o szybkości internetu. I czy Szycha skończy Starfielda?Będzie Asasyn, Biały Lotos, dwa odcinki TLOU na Max, Chernobylite 2, Projekt UFO. Po jaką cholerę grać w Indiego na PS5. Już wiem, bo PRO i rozumiem. Potem Lost Records, pierdololo. Predatorzy to Yautja. A świat zachwyca się Clair Obscur: Expedition 33. Podoba mi się ostatnio bardziej Playstation a Szycha poleca UFO od Kaspera Bajona. Są książki i komiksy, w tym “Play Nice” o Blizzard. Też konkursy z gadżetami ze starych gier do oddania. Wraca Bosch, chyba już po raz ostatni, Studio jest fajne. Znajomi i Sąsiedzi i Edukacja i Lazarus też. Ja zachęcam do Niezwyciężonego. Rozprawiamy się z “White Lotus”. Najgorszy ale ciągle bardzo dobry. Assassin's Creed: Shadows na koniec. Nie grajcie.Wstępniak.(00:01) Wchodzenie w słowoTematy główne.(09:30) Lost Records: Bloom & Rage(11:30) Dziewczyna Predator czyli Badlands(14:25) Chcemy grać w 33(16:00) Playstation jakoś bardziej zachwyca(21:20) Drugi odcinek TLOU [Max](26:55) Projekt UFO [Netflix](30:40) Łukasz Karaś “Video Nasties: Zakazane Filmy”(32:30) Bruce Campbell “Sierżant Rock i Armia Trupów”(33:30) Jason Schreier “Play Nice”(36:00) Konkurs “Crysis 2 Artbook(36:40) Konkurs ”książka chyba Halo 4”(38:20) The Studio [Apple TV+](40:50) Znajomi i Sąsiedzi [Apple TV+](42:20) Edukacja, po Emigracji XD [CANAL+](43:40) Lazarus [Max](49:40) Invincible SE4 [Prime](52:20) Biały Lotos SE4 [Max](57:50) Assassin's Creed: ShadowsO nas więcej, tu też wszystkie linki! https://www.ahasuper.plFajnie? Niefajnie? Napisz do nas! ahasuper@ahasuper.plWspółpraca reklamowa: info@digitalaudio.plGdzie nas słuchać? https://anchor.fm/bartosz-drozdowski Gdzie nas oglądać? https://www.youtube.com/@ahasuperAha Super na fejsie, https://www.facebook.com/AhaSuper01Aha Super na insta! https://www.instagram.com/AhaSuper01

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Petrem Horkým

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.

Proč trojice poslanců ODS navrhuje mírnější podobu tzv. dětského certifikátu, než na které se v lednu dohodli politici koalice a opozice s ministrem spravedlnosti? Je snaha chránit děti před pedofily a násilníky populismem? Proč vládní koalice prosazovala neveřejné jednání sněmovny o obranyschopnosti Česka? A jak dramatické bylo včerejší jednání pražské ODS o podobě kandidátky pro letošní sněmovní volby? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Młode pokolenie polityków powinno być pokoleniem poważnym" – powiedział w Porannej rozmowie w RMF FM europoseł PiS Patryk Jaki. Polityk poddał krytyce niektóre zachowania działaczy Konfederacji, które - jego zdaniem - nakręcają sprzeczną z polską racją stanu nienawiść do Ukrainy i Ukraińców. Gość Tomasza Terlikowskiego mówił, że "nie nosi w plecaku buławy prezesa PiS", a bliskim mu ideowo kandydatem na następcę Jarosława Kaczyńskiego jest Przemysław Czarnek.

[AUTOPROMOCJA]   Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. Jakie tytuły znalazły się wśród najlepszych filmów i seriali 2024 r.? Co pozytywnie zaskoczyło już na sam koniec roku, a co, choć miało potencjał, zupełnie nie zachwyciło? Który polski dokument był genialny, a które produkcje utknęły między hitem a kitem? W ostatnim odcinku tego roku Bartosz Węglarczyk i Piotr Markiewicz dzielą się swoimi subiektywnymi listami hitów i największych klap. Wśród tytułów m.in.: "Dżentelmeni", "Łowcy skór" i "The Umbrella Academy".

Pierwszy Joker z Joaquinem Phoenixem był niemal objawieniem. Podobał się nam, podobał się widzom, krytykom i księgowym z Warner Bros. Tymczasem część druga pojawia się dopiero po 5 latach, kosztuje ponad 3 razy więcej, zarabia śmieszne pieniądze w kinach i zostaje okrzyknięta filmową katastrofą. To jak jest z tym Folie à Deux? Klapa? Zaskoczenie? Artystyczny sukces? Już my Wam powiemy. Ale uważajcie na spoilery!

Krzysztof Gawkowski: Igrzyska w Polsce? Mi się ten pomysł podoba

Serial The Bear tydzień temu rozbił bank z nominacjami do Emmy, mimo tego, że najnowszy sezon zbiera same negatywne recenzje. W odcinku zastanawiamy się z czego to wynika oraz opowiadamy o: najdroższych restauracjach świata, kucharzach, którzy grają samych siebie i bolesnych rodzinnych momentach.

Láska se někdy objeví, jenom aby mohla brzy zmizet. Jindy ale s našimi těly chvěje a vibruje celý život. Kde se v nás bere chemie citu? Jak ovlivňují schopnost milovat sociální sítě? Promluví do toho i umělá inteligence? A je někdo neschopný lásky? Filip Titlbach si pozval do Studia N live na festivalu Regiony v Hradci Králové psychoterapeutku Vlaďku Bartákovou a vědeckého redaktora Deníku N Petra Koubského.

V Evropském parlamentu prošlo hlasováním nařízení o umělé inteligenci – AI Act. Podoba zákonu se hledala dlouho. „Je to první zákon toho druhu na světě. V poslední době je to typické, že Evropa přijímá regulace technologií jako první. Vymezuje skupiny použití umělé inteligence, které jsou buď přísně sledované, regulované, nebo zakázané,“ přibližuje publicista Petr Koubský. Působí v Deníku N jako redaktor pro vědu a technologie. Dokáže umělá inteligence přečíst lidské emoce?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Liposukcja, powiększenie biustu, plastyka brzucha, to trzy najpopularniejsze operacje plastyczne w USA. W 2022 wykonano ich w Stanach Zjednoczonych około półtora miliona. W odcinku rozmowa z Moniką A. Mazur, mentorką i trenerką fitness, która poddała się kilku operacjom plastycznym i otwarcie o nich opowiada.

Który z polskich polityków wygłasza najbardziej kwieciste i bogate w metafory przemówienia? Kto posługuje się polszczyzną najsprawniej i dlaczego wypowiedzi premiera Morawieckiego są inspiracją dla współczesnej poezji? O tym w najnowszym odcinku „Półki z książkami” Anna Sobańda rozmawia z Michałem Rusinkiem, który właśnie oddał w ręce czytelników swoją najnowszą książkę zatytułowaną „Ptak Dodo, czyli co mówią do nas politycy”. Z podcastu dowiemy się, czym charakteryzuje się język „dobrej zmiany”, jak odpowiada na niego opozycja oraz jakie zagrożenia mogą wynikać z radykalizacji politycznych przekazów. Zapraszamy do słuchania.