Podcasts about prakticky

Zákaz krížového vlastníctva ani zrušenie odvodov nič v zdravotníctve nevyriešia, tvrdí šéf poisťovne Dôvera Martin Kultan. Zisk súkromných poisťovní je podľa neho úplne legitímny a dokonca ho prirovnáva k platom lekárov, sestričiek či ziskom lekárnikov. A jeho riešenie? Prakticky úplná privatizácia zdravotníctva.Zdravie je dnes na Slovensku predmetom obchodovania a kšeftovania medzi veľmi úzkymi ekonomickými záujmovými skupinami, vyhlásil v až šokujúco otvorenej kritike pre Ráno Nahlas predseda Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomír Andrassy. Podľa neho rezort zdravotníctva podlieha lobistickým tlakom, štát na verejný záujem rezignoval a pacient ho vôbec nezaujíma. Privatizáciou zdravotných odvodov sme si v zdravotníctve vyrobili peklo, potvrdzuje kritiku šéfa NKÚ bývalá šéfka Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou Renáta Bláhová.Napriek tomu, že zdravotníctvo patrí medzi kľúčové oblasti, ktoré nás trápia a hoci do zdravotníctva každoročne dávame čoraz viac miliárd, efektivita, kvalita i dostupnosť zdravotných služieb sa pre pacientov nelepšia. Navyše, systém nás núti k všakovakým poplatkom a dokonca i verejným zbierkam na modernú liečbu či inovatívne lieky. No a to všetko v systéme, ktorý umožňuje finančný skupinám generovať zisky z našich odvodov. Pacient dopláca na neférové financovanie a záujmové skupiny v zdravotníctve. Štát zlyháva, hovorí po opakovaných a hĺbkových kontrolách šéf NKÚ.Šéf poisťovne Dôvera Martin Kultan považuje kritiku predsedu NKÚ za spolitizovanú, hovorí o všeobecných floskulách a pýta sa, kto sú teda tí Ľubomírom Andrassym spomínaní lobisti. Spomínané témy bagatelizuje a hovorí, že cestou je ďalšia privatizácia zdravotníctva - ako VšZP, tak i štátnych nemocníc.Dozrel čas na zásadnú zmenu ako je napríklad transformácia zdravotných odvodov na dane či zákaz krížového vlastníctva v zdravotníctve? Sú zdravotné poisťovne vôbec poisťovňami, načo ich máme a čo robí zisk v systéme štátom vynucovaného zdravotného poistenia kde nie každý pacient dostane to, čo by dostať mal i mohol? No a napokon, aké sú vlastne prepojenia medzi Pentou a štátom a kto v skutočnosti ovláda naše zdravotníctvo?Ráno Nahlas s generálnym riaditeľom a šéfom predstavenstva zdravotnej poisťovne Dôvera Martinom Kultanom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Zákaz krížového vlastníctva ani zrušenie odvodov nič v zdravotníctve nevyriešia, tvrdí šéf poisťovne Dôvera Martin Kultan. Zisk súkromných poisťovní je podľa neho úplne legitímny a dokonca ho prirovnáva k platom lekárov, sestričiek či ziskom lekárnikov. A jeho riešenie? Prakticky úplná privatizácia zdravotníctva.Zdravie je dnes na Slovensku predmetom obchodovania a kšeftovania medzi veľmi úzkymi ekonomickými záujmovými skupinami, vyhlásil v až šokujúco otvorenej kritike pre Ráno Nahlas predseda Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomír Andrassy. Podľa neho rezort zdravotníctva podlieha lobistickým tlakom, štát na verejný záujem rezignoval a pacient ho vôbec nezaujíma. Privatizáciou zdravotných odvodov sme si v zdravotníctve vyrobili peklo, potvrdzuje kritiku šéfa NKÚ bývalá šéfka Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou Renáta Bláhová.Napriek tomu, že zdravotníctvo patrí medzi kľúčové oblasti, ktoré nás trápia a hoci do zdravotníctva každoročne dávame čoraz viac miliárd, efektivita, kvalita i dostupnosť zdravotných služieb sa pre pacientov nelepšia. Navyše, systém nás núti k všakovakým poplatkom a dokonca i verejným zbierkam na modernú liečbu či inovatívne lieky. No a to všetko v systéme, ktorý umožňuje finančný skupinám generovať zisky z našich odvodov. Pacient dopláca na neférové financovanie a záujmové skupiny v zdravotníctve. Štát zlyháva, hovorí po opakovaných a hĺbkových kontrolách šéf NKÚ.Šéf poisťovne Dôvera Martin Kultan považuje kritiku predsedu NKÚ za spolitizovanú, hovorí o všeobecných floskulách a pýta sa, kto sú teda tí Ľubomírom Andrassym spomínaní lobisti. Spomínané témy bagatelizuje a hovorí, že cestou je ďalšia privatizácia zdravotníctva - ako VšZP, tak i štátnych nemocníc.Dozrel čas na zásadnú zmenu ako je napríklad transformácia zdravotných odvodov na dane či zákaz krížového vlastníctva v zdravotníctve? Sú zdravotné poisťovne vôbec poisťovňami, načo ich máme a čo robí zisk v systéme štátom vynucovaného zdravotného poistenia kde nie každý pacient dostane to, čo by dostať mal i mohol? No a napokon, aké sú vlastne prepojenia medzi Pentou a štátom a kto v skutočnosti ovláda naše zdravotníctvo?Ráno Nahlas s generálnym riaditeľom a šéfom predstavenstva zdravotnej poisťovne Dôvera Martinom Kultanom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Spisovatel Karel Klostermann se narodil 13. února 1848. Prakticky celé jeho dílo je věnováno Šumavě. Barvitě popisoval její přírodu, ale hlavně osudy tamních obyvatel.

V Česku působí několik doručovatelů, jedním z nich je státní podnik Česká pošta. Se stížnostmi a narážkami na kvalitu jejích služeb se můžeme setkat prakticky denně. Jsou ale skutečně vždy oprávněné? Jaké má Česká pošta povinnosti a na co mají právo odesílatelé a příjemci zásilek? V rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice odpovídá Martin Pitron z právního oddělení časopisu dTest.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máte rádi detektivky? Jednu takovou otevírá Zdravíčko s Františkem Vorlem, soudním lékařem a znalcem, jednou nohou na penzi. Mluví mimo jiné o násilných úmrtích, což je denní chleba soudních lékařů. V současnosti podle něj přibývá skonů střelnou zbraní, dříve se používaly zbraně sečné a do středověku patří například obliba úkladné vraždy jedem.Všechny díly podcastu Zdravíčko můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina jako by v posledních týdnech zmizela z titulních stran světových médií. V době, kdy se pozornost přesunula k počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale Ukrajina prožívá těžké období. Prakticky denně dopadají na ukrajinská města ruské drony a rakety. „Ruské ztráty na frontě jsou obrovské, ale Rusko je ochotno tuhle cenu platit. Ukrajinci si to dovolit nemůžou,“ komentuje válečnou situaci v pořadu Interview Plus reportér serveru Seznam Zprávy Martin Novák.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co mají společného nová testovací sada na poruchy chuti, zařízení k nakládání letadel a desková hra pro záchranáře? Všechny vznikly na Univerzitě Pardubice. A všechny se díky speciálnímu týmu dostávají do reálného světa.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sklamaní vládni voliči neodchádzajú k opozícií, ale smerujú do tábora nevoličov. Máme veľa voličov, ktorí sa rozhodujú na poslednú chvíľu, váha volebných kampaní tak značne rastie. A prečo voľby zrejme neprinesú silné a stabilné vlády? Témy pre sociológa Pudmarčíka z agentúry IPSOSNajdôležitejšou témou je pre slovenských voličov ich životná úroveň, s geopolitikou orientáciou Slovenska si ju však príliš nespájajú. Preferenciami politických strán tak dnes môžu oveľa viac "zamávať" dopady vládnej konsolidácie než to, kde je Slovensko medzinárodne ukotvené. Sklamaní voliči vládnej koalície sa väčšinovo neutiekajú k opozičnej alternatíve, ale uchyľujú sa do tábora nevoličov. Politické klany sústredené okolo SMERu a PS tak zostávajú prakticky úplne neprestupné a váha prelietavých voličov - ktorí sa rozhodujú doslova na poslednú chvíľu, rastie. A dôsledok? Posilnenie úlohy predvolebných kampaní plný emócií, špinavých trikov, ale i narastajúcej váhy AI využiteľnej i na sofistikované ovplyvňovanie nepripravených voličov.Kto dnes volí Smer a ako sa Ficovi mení jeho elektorát? Kam odchádzajú nespokojní vládni voliči a je sústredenie sa opozície na geopolitické témy a medzinárodné postavenie Slovenska tou správnou odpoveďou na uťahovanie opaskov, masívnu konsolidáciu ako i rozpadajúci sa štát? Ako budú politické strany pracovať s rastúcim táborom sklamaných nevoličov a prečo narastá váha kampaní? No a prečo trendy neukazujú dobré vyhliadky pre silné a stabilné vlády?Ráno Nahlas so sociológom Romanom Pudmarčíkom z agentúry Ipsos. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Sklamaní vládni voliči neodchádzajú k opozícií, ale smerujú do tábora nevoličov. Máme veľa voličov, ktorí sa rozhodujú na poslednú chvíľu, váha volebných kampaní tak značne rastie. No a prečo voľby zrejme neprinesú silné a stabilné vlády? Témy pre sociológa Pudmarčíka z agentúry Ipsos.Najdôležitejšou témou je pre slovenských voličov ich životná úroveň, s geopolitikou orientáciou Slovenska si ju však príliš nespájajú. Preferenciami politických strán tak dnes môžu oveľa viac "zamávať" dopady vládnej konsolidácie než to, kde je Slovensko medzinárodne ukotvené. Sklamaní voliči vládnej koalície sa väčšinovo neutiekajú k opozičnej alternatíve, ale uchyľujú sa do tábora nevoličov. Politické klany sústredené okolo SMERu a PS tak zostávajú prakticky úplne neprestupné a váha prelietavých voličov - ktorí sa rozhodujú doslova na poslednú chvíľu, rastie. A dôsledok? Posilnenie úlohy predvolebných kampaní plný emócií, špinavých trikov, ale i narastajúcej váhy AI využiteľnej i na sofistikované ovplyvňovanie nepripravených voličov.Kto dnes volí Smer a ako sa Ficovi mení jeho elektorát? Kam odchádzajú nespokojní vládni voliči a je sústredenie sa opozície na geopolitické témy a medzinárodné postavenie Slovenska tou správnou odpoveďou na uťahovanie opaskov, masívnu konsolidáciu ako i rozpadajúci sa štát? Ako budú politické strany pracovať s rastúcim táborom sklamaných nevoličov a prečo narastá váha kampaní? No a prečo trendy neukazujú dobré vyhliadky pre silné a stabilné vlády?Ráno Nahlas so sociológom Romanom Pudmarčíkom z agentúry Ipsos. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

Kterého papouška můžeme naučit mluvit? „Prakticky každého, neexistuje druh papouška, který by se nenaučil mluvit, ale záleží na vlohách jedince,“ říká Ladislav Žoha, předseda Klubu přátel exotického ptactva, který úzce spolupracuje s Českým svazem chovatelů. Je to jako u člověka, ne každý má vysokoškolský diplom. Existují papoušci, kteří přeříkají celé básně a jiní, kteří zvládnou pět slov, a víc z nich prostě nevymámíte.

V této epizodě si probereme zásady výživy při kojení, časté mýty, pitný režim včetně kofeinu, doplňky stravy i hubnutí po porodu. Prakticky, jasně a bez výživových dogmat. Spolupráce (Individuální konzultace a Výživový koučink): www.healthybycerna.com Odběr newsletteru: www.healthybycerna.com E-mail: kamila@healthybycerna.com FB skupina: www.facebook.com/share/TuuU6zPPuKPAHo6B/ IG: www.instagram.com/healthy_by_cerna/?hl=cs

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nedivím se, že slušní lidi, kteří se uživí dobře jinde, nejdou do politiky,“ říká egyptolog Miroslav Bárta po necelých pěti měsících od svého zvolení do Senátu. Na to, že čelil výsměchu kvůli své teorii o zrodu, růstu a úpadku civilizací, si během let zvykl, vstupem do politiky se ale automaticky zařadil do kategorie druhořadého občana, na kterého je pohlíženo jako na hajzla a zloděje. Že to bude takhle děsivé, nečekal, svého rozhodnutí ale nelituje. Je přesvědčený, že nemáme jinou možnost než zkoušet směřovat k tomu, abychom byli lepší než ti před námi. Prakticky je to naše povinnost a s vědomím toho kandidoval. Česká republika podle něj netrpí nedostatkem osobností, problém je, že ve vedení země chybí miliardáři, ředitelé firem, vojáci nebo vědci. Jejich zapojení je tím nejdůležitějším, co tuzemská politika potřebuje, bez nich se nepohneme. Za nevyhnutelnou považuje i změnu fungování EU, která najela na slepou kolej a řítí se do betonové zdi. Dost možná k ní přitom dojde skokově, protože papiňák se tlakuje a vše nasvědčuje tomu, že poklička z něj brzo odlítne. A silně destabilizovaná je i demokracie. Navzdory tomu ale nevnímá budoucnost jako ztracenou. Radši bude Don Quijote než lúzr v rohu, který jenom nadává. Poslechněte si, co je podle Miroslava Bárty potřeba k tomu, aby právě naše civilizace byla tou, která překročí Rubikon. A kdyby Vás zajímala kniha amerického spisovatele Francise Fukuyamy, na kterou odkazuje, tak se jmenuje Identita: Volání po důstojnosti a politika resentimentu.

Zbyněk Vintr jezdil na kole po všech kontinentech kromě Antarktidy. Zažil neuvěřitelná dobrodružství, opojné tisíce kilometrů, dopravní nehodu, brutální přepadení, jízdu v australské i saúdské poušti, dlouhé sjezdy v Himálaji, ostrý protivítr neslučující se s jízdou. Prakticky cokoli, co byste si dokázali představit pod pojmem dobrodružství na kole.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zbyněk Vintr jezdil na kole po všech kontinentech kromě Antarktidy. Zažil neuvěřitelná dobrodružství, opojné tisíce kilometrů, dopravní nehodu, brutální přepadení, jízdu v australské i saúdské poušti, dlouhé sjezdy v Himálaji, ostrý protivítr neslučující se s jízdou. Prakticky cokoli, co byste si dokázali představit pod pojmem dobrodružství na kole.

Už to tak někdy bývá, že nejpodstatnější problémy jsou těmi nejpřehlíženějšími. Hezky to bylo vidět na reakcích na novoroční projev prezidenta republiky Petra Pavla. Prakticky nikdo si v něm nevšiml záležitosti, která leží v základu ostatních potíží země: Poukazu na problému nerovností mezi jednotlivými částmi Česka.

Už to tak někdy bývá, že nejpodstatnější problémy jsou těmi nejpřehlíženějšími. Hezky to bylo vidět na reakcích na novoroční projev prezidenta republiky Petra Pavla. Prakticky nikdo si v něm nevšiml záležitosti, která leží v základu ostatních potíží země: Poukazu na problému nerovností mezi jednotlivými částmi Česka.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepovedená digitalizace stavebního řízení, permanentně upravovaný a přesto stále horší stavební zákon, nesmyslné požadavky úřadů v čele s památkáři,.. Prakticky neexistuje v Česku nic, co by se v souvislosti s novou výstavbou dalo pozitivně okomentovat. V kombinaci s přísnou měnovou politikou, a tedy i stále drahými hypotékami, se Česko nedávno vyšvihlo na první příčky nelichotivého žebříčku, co se týká nedostupnosti bydlení. A stále tam setrvává.

Nepovedená digitalizace stavebního řízení, permanentně upravovaný a přesto stále horší stavební zákon, nesmyslné požadavky úřadů v čele s památkáři,.. Prakticky neexistuje v Česku nic, co by se v souvislosti s novou výstavbou dalo pozitivně okomentovat. V kombinaci s přísnou měnovou politikou, a tedy i stále drahými hypotékami, se Česko nedávno vyšvihlo na první příčky nelichotivého žebříčku, co se týká nedostupnosti bydlení. A stále tam setrvává. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Možná nejtěžší v mé profesní dráze bylo naučit se říkat ne, zamýšlí se Libor Bouček. Přiznává přitom, že „vyčistit prostor“ mu trvalo poměrně dlouho, dospěl k tomu teprve před čtyřmi lety, kdy se se mu narodil syn Albert. I na něj si musel počkat a netají se tím, že cesta k rodičovství pro něj, a především pro jeho ženu byla komplikovaná a plná ztrát. V konečném důsledku ale posílila jeho lásku k manželce a je rád, že se otcem stal až po čtyřicítce. Být to o dekádu dřív, honil by kariéru a zaměstnal chůvy. Teď si uvědomuje, jak moc důležitý je osobní kontakt s dítětem a že je tím, o co má člověk usilovat primárně. Být s rodinou vnímá doslova jako povinnost, což neznamená, že by chtěl po pracovní stránce ustrnout. Právě naopak. Dvě konference ve stejný čas, kdy přejížděl z jednoho hotelu do druhého a zpět, už si neplánuje, ale dozvídat se nové věci a objevovat nové žánry má potřebu pořád. Musí. Do škatulky mladého moderátora už nezapadá, nikdo proto nehodnotí, jestli se zlepšil, ale všichni očekávají, až se předvede. Může být jen standardně dobrý, anebo přeceňovaný. Prakticky tak pořád jenom obhajuje svou dosavadní práci a stresuje se. Hlavně kvůli tlaku, který na sebe vytváří on sám. Bavili jsme se ale taky o tom, co mu dala dvě nevydařená manželství, o budoucnosti v zahraničí, vedení syna k tomu, aby dělal rukama, politických tématech, autorské kuchařce nebo Only Fans.

Slovenská veřejnoprávní média v létě prošla výraznou změnou, které nezůstalo jen u slov v názvu. Dosavadní RTVS nahradila Slovenská televize a rozhlas (STVR) s novým vedením. Na politické tlaky si ale stěžují i soukromá média. „Prakticky jsme odešli nebo byli odejiti všichni, kdo jsme moderovali velké politické diskusní pořady,“ popisuje v podcastu Chyba systému Českého rozhlasu Plus moderátorka televize Joj a novinářka Jana Krescanko Dibáková.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Kdo se nedokáže srovnat s neúspěchem, neměl by chodit do politiky, má jasno exministr pro místní rozvoj a taky bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš, který začátkem listopadu skončí po téměř 15 letech i ve vedení Pirátů. Z politiky ale neodchází, pořád chce věci měnit k lepšímu a věří, že s novým předsednictvem se strana konsoliduje a stane konstruktivní opozicí, kterou před vstupem do vlády preferovalo v předvolebních průzkumech 17 % lidí. Dnes je jich sotva 6 %, přesto Bartoš tří let strávených v pětikoalici nelituje a je přesvědčený, že on i jeho straničtí kolegové mají na kontě řadu úspěchů. Maximum udělal i pro digitalizaci stavebního řízení a do poslední chvíle věřil, že k jejímu spuštění dojde v požadovaném termínu. Premiérovo odvolání, které v reakci na průtahy následovalo, nijak nezpochybňuje, „megadivný“ byl způsob, jakým to Petr Fiala udělal. Prakticky ho z resortu „vykopl po telefonu“. Podle Bartoše tak není divu, jak ostře se Piráti vymezili. Na přímou otázku, jestli byli ve vládě svědky korupce, teď odpovídá navzdory předchozím pirátským výrokům o kmotrech, že ne. Otevřeně jsem se ho ptal i na to, jestli byly jeho názory vůbec slučitelné s vládní politikou, kdo je jeho favoritem na předsedu strany, jestli bude příští rok kandidovat do Sněmovny nebo s čím do voleb Piráti půjdou a jestli si dokáže představit, že by byli znovu součástí vlády na podobném půdorysu, jako je ta aktuální.

Za pronájem nebytových prostor bude město Chlumec nad Cidlinou od nového roku účtovat prakticky o čtvrtinu víc než doposud. Rada města rozhodla o tom, že vedle navýšení o inflaci si nájemci připlatí dalších dvacet procent. Další oslovená města v kraji tak razantní navýšení cen nechystají.

Uťahovanie opaskov – pre politikov mimoriadne nepopulárna téma, pre slovenské verejné finacie zasa téma ich doslovného prežitia. Vládna koalícia je k tejto téme zatiaľ informačne veľmi skúpa, diskutuje sa však už aj o zmenách vo výške DPH, dani z finančných transakcií, prepúšťaní v štátnej správe či masívnych odvodoch pre banky.Slovensko teda čaká veľké uťahovanie opaskov. Konsolidácií verejných financií v tak veľkom – niekoľkomiliardovom objeme sa tak zrejme nevyhne prakticky nik z nás. Tvrdí to ekonóm Martin Šuster. Ako by mala vyzerať konsolidácia podľa predstáv ekonómov a čo by tieto návrhy urobili s našou ekonomikou, ale i s našimi peňaženkami? Dajú sa donečkonečna jednou rukou žmýkať banky a tou druhou rozdávať trináste dôchodky či nízkymi daňami pomáhať živnostníkom? Chápe vôbec vláda hrozivosť situácie a ak áno, prečo premiér tvrdí, že sa to nedotkne životnej úrovne občanov? No a najmä, prečo je tak nevyhnutné si práve teraz utiahnuť opasky a čo by sa stalo, ak by sme to neurobili?„Teraz je ten priestor keď s tým vieme niečo urobiť, ak s tým, povedzme, že 10 rokov, nič neurobíme, tak už nebude v našich silách a schopnostiach naše dlhy zastabilizovať a zabrániť krachu v budúcnosti,“ hovorí ekonóm Martin Šuster.Počúvate Aktuality Nahlas, dnes s ekonómom Martinom Šusterom z Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Pekný deň a pokoj v duši prajú Adam Obšitník a Braňo Dobšinský.

Uťahovanie opaskov – pre politikov mimoriadne nepopulárna téma, pre slovenské verejné finacie zasa téma ich doslovného prežitia. Vládna koalícia je k tejto téme zatiaľ informačne veľmi skúpa, diskutuje sa však už aj o zmenách vo výške DPH, dani z finančných transakcií, prepúšťaní v štátnej správe či masívnych odvodoch pre banky.Slovensko teda čaká veľké uťahovanie opaskov. Konsolidácií verejných financií v tak veľkom – niekoľkomiliardovom objeme sa tak zrejme nevyhne prakticky nik z nás. Tvrdí to ekonóm Martin Šuster. Ako by mala vyzerať konsolidácia podľa predstáv ekonómov a čo by tieto návrhy urobili s našou ekonomikou, ale i s našimi peňaženkami? Dajú sa donečkonečna jednou rukou žmýkať banky a tou druhou rozdávať trináste dôchodky či nízkymi daňami pomáhať živnostníkom? Chápe vôbec vláda hrozivosť situácie a ak áno, prečo premiér tvrdí, že sa to nedotkne životnej úrovne občanov? No a najmä, prečo je tak nevyhnutné si práve teraz utiahnuť opasky a čo by sa stalo, ak by sme to neurobili?„Teraz je ten priestor keď s tým vieme niečo urobiť, ak s tým, povedzme, že 10 rokov, nič neurobíme, tak už nebude v našich silách a schopnostiach naše dlhy zastabilizovať a zabrániť krachu v budúcnosti,“ hovorí ekonóm Martin Šuster.Počúvate Aktuality Nahlas, dnes s ekonómom Martinom Šusterom z Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Pekný deň a pokoj v duši prajú Adam Obšitník a Braňo Dobšinský.

Prakticky týden nebylo po Dubčekovi aspol. vidu, slechu a fámy rostly. Pak se v úterý 27. srpna 1968 v pražských ulicích, odkud ještě pořád nezmizely tanky, akorát už nestály v prostředku, ale někde bokem, začalo proslýchat, že je snad vedení země zpátky. A v podvečer historicky první a poslední populární šéf KSČ promluvil k národu.

Prakticky týden nebylo po Dubčekovi aspol. vidu, slechu a fámy rostly. Pak se v úterý 27. srpna 1968 v pražských ulicích, odkud ještě pořád nezmizely tanky, akorát už nestály v prostředku, ale někde bokem, začalo proslýchat, že je snad vedení země zpátky. A v podvečer historicky první a poslední populární šéf KSČ promluvil k národu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prakticky celý život Marie Caltové je spjat s plzeňským divadlem – je dcerou divadelní fotografky Věry Caltové. „Maminka v divadle nejen fotografovala, ale i žila. A tak jsem divadlo vyhledávala už v době, kdy ostatní děti chodily na houpačky,“ vzpomíná Marie Caltová.

Nenašli byste nic, ani jediné srovnání, ve kterém by Ronaldo a spol. českého soupeře v Lipsku viditelně nepřevyšovali. Že na sebe výhru 2:1 strhli až v 92. minutě, je tedy vlastně paradoxní i logické zároveň, říkají Nosiči na Euru.Snažili se, bránili, běhali, odráželi jeden portugalský atak za druhým. Co se týče snahy, nešlo týmu Ivana Haška při jeho vstupním vystoupení na Euru nic moc vytknout.Portugalci ovšem na hřišti dominovali způsobem až monstrózním. Prakticky každý dotek s míčem přinášel další důkaz jejich jasné technické převahy, kterou nakonec Portugalci poskládali až do vítězného tvaru.„A nejen to, vlastně i každý jejich pohyb prozrazoval, že jim Češi nedokáží konkurovat ani v tomto ohledu. Jako by ty dva týmy dorazily k úterní lipské konfrontaci každý z trochu jiného vesmíru. Viděl to bezpochyby každý soudnější laik pouhým okem,“ říká Luděk Mádl, dlouholetý sportovní novinář.„A přesto to byli Češi, kdo v utkání otevřel skóre. A remízu pak drželi až do 2. nastavované minuty. Neudrželi. Na jednu stranu: obrovská škoda. Zároveň ale řekněme, že tentokrát by snad bylo proti přírodě, aby český celek v takhle jednoznačné konfrontaci sil nakonec bodoval,“ dodává.Týmu Ivana Haška stačila vlastně jediná podařená herní pasáž v utkání k tomu, aby Lukáš Provod vyslal balón za záda portugalského gólmana.„Zkušený soupeř se ale rozhodit nenechal. A svoji kvalitu v obrat skóre nakonec zúročil,“ shrnuje Karel Tvaroh, někdejší reprezentant v mládežnických kategoriích a donedávna obránce rezervy pražské Sparty.„Portugalci neztráceli klid a trpělivost. Produkovali technickou převahu, která nechala vzpomenout na leckdy nebránitelnou sovětskou hokejovou mašinu z 80. let,“ připomíná Luděk Mádl výkonnostní odskočení Larionova, Makarova či Krutova od veškeré tehdejší evropské konkurence.Když Portugalcům sebrali Češi nakrátko míč, hned ho zase ztráceli, o založení kontraakce prakticky nemohlo být řeči.„Vítěznému gólu Portugalců sice předcházel neodpískaný faul na Douděru. Byla by ale zásadní chyba utápět se v pocitech nějaké kapitální křivdy, podobně jako v roce 2004 po známé Collinově penaltě proti Nizozemsku,“ míní Luděk Mádl. „Nalijme si čistého vína, kdyby to bylo 0:3 o poločase, tak se nikdo nediví,“ souhlasí Karel Tvaroh.Poslechněte si celou epizodu a dozvíte se víc! Nosiči na Euru jsou speciální epizody Nosičů vody věnované Euru 2024.-----Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:44 Co momentálně zaměstnává herce Vasila Fridricha?04:12 Čtvrtý díl seriálu o etiketě s Danielem Šmídem: telefonování09:10 Háčkování se opět vrací do módy14:02 Kosmetický rádce a pigmentové skvrny18:05 Křtiny huculských koní na Janově hoře v Krkonoších22:54 Desítka finalistů ankety Šarmantní osobnost roku

Prakticky okamžite po atentáte sa rozbehla informačná vojna o jeho interpretáciu a zarámcovanie do politických súvislosti. Špekulácie by mohol rozptýliť aj špeciálny parlamentný výbor, ktorý by dohliadal na vyšetrenie atentátu. Navrhuje to exminister zahraničných vecí Rastislav Káčer. Pre vzájomnú komunikáciu by to vytváralo oveľa pevnejšiu pôdu pod nohami, tvrdí expertka na komunikáciu Simona BubánováHoci od atentátu uplynulo iba pár dní, slovenská politická prevádzka sa opäť rozbehla na plné obrátky. Podaná ruka tak odchádzajúcej prezidentky, ako i zvoleného prezidenta, bola politickými lídrami odmietnutá no a v parlamente sa strany opäť sporia takmer tak, ako sa sporili i pred atentátom. Namiesto Dankom avizovanej "politickej vojny", nastúpila vojna informačná a v nej prebieha ľúty zápas o širšie zarámcovanie atentátu tak, aby bol čo najlepšie využiteľný v ďalšom politickom zápase."Málo počujem návody na riešenia ako čítať situáciu pre ľudí z toho spektra, ktoré na tie námestia chodili. Počujem, čím spoločnosť žije a pokus "zarámcovania" atentátu tu určite je, ale spoločnosť potrebuje počuť silné argumenty, ktoré hovoria o tom, ako to má vnímať celá tá masa ľudí, ktoré na tie námestia chodili. Pretože oni nie sú vinní, ale potrebujú počuť, čo sú tie argumenty, prečo nemajú mať zlé svedomie," upozorňuje Simona Bubánová.Aké interpretačné hry sa tu teda - v pozadí bezprecedentného útoku na premiéra, hrajú a ako poskytnúť občanom dostatok nielen kvalitných, ale i dôveryhodných informácií vo vojne s dezinfoscénou a prívalom špekulácií i konšpirácií? Pomohol by Osobitný parlamentný výbor, ktorý by nadstranícky dohliadal na vyšetrovanie atentátu? "Dnes vidím asi jedinú vec, ktorá by mohla ako-tak zabrániť šíreniu ďalšej nenávisti, podozrievania a dezinformácií. Transparentné vyšetrovanie, na ktoré nebudú dohliadať len politici, ktorí osobne nesú zodpovednosť na nezvládnutie bezpečnosti ústavného činiteľa," tvrdí exminister zahraničia Rastislav Káčer. Počúvate Aktuality Nahlas, v dnešnom podcaste sa pozrieme na stav, v akom sa nachádza naša verejná debata krátko po bezprecedentnom atentáte na premiéra, ako i na možnosti, ako ju upokojiť. So Simonou Bubánovou a Rastislavom Káčerom.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Today's episode is about April, the International Month of Forests in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn new words related to today's topic. You will also learn how to say “We could be superheroes! “in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue about forests and their trees. Episode notesIn today's episode, I'm talking about April, the International Month of Forests in Slovakia. In the Slovak lesson, you are going to learn new words related to today's topic. You will also learn how to say “We could be superheroes! “in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue about forests and their trees. Slovak lesson1. les / lesy (forest / forests) 2. človek / ľudia (man, person / people) 3. spoločnosť (society) 4. čistý vzduch (clean air) 5. kolobeh vody (water cycle) 6. vplyv na pôdu (impact on soil) 7. korene stromov (roots of trees / tree roots) 8. regulovať teplotu (regulate temperature) 9. poskytovať drevo (provide wood) 10. Chráňme lesy! (Let's protect the forests!) 11. Mohli by sme byť superhrdinovia! (We could be superheroes!)Sentences: 1. Lesy sú nenahraditeľné pre ľudí a spoločnosť. (Forests are irreplaceable for people and society.) 2. Lesy poskytujú čistý vzduch. (Forests provide clean air.) 3. Lesy nám dávajú vodu. Majú vplyv na kolobeh vody v krajine. (Forests give us water. They have an impact on the water cycle in the country.) 4. Lesy majú pozitívny vplyv na pôdu. Korene stromov posilňujú a chránia pôdu. (Forests have a positive effect on the soil. Tree roots strengthen and protect the soil.) 5. Lesy výrazne regulujú teplotu a vlhkosť pôdy. (Forests significantly regulate soil temperature and humidity.) 6. Lesy nám poskytujú drevo ako obnoviteľnú surovinu. (Forests provide us with wood as a renewable raw material.) 7. Význam lesov pre človeka je nenahraditeľný, preto ich musíme chrániť. (The importance of forests for humans is irreplaceable, therefore we must protect them.)DIALOGUE: Alex: Ahoj Jana! Nemôžem uveriť, koľko som sa z tejto prednášky naučil!Jana: Áno, ja tiež! Čo bolo podľa teba najviac fascinujúce?A: Najviac, že niektoré stromy komunikujú cez podzemnú sieť. Je to ako keby mali svoju vlastnú tajnú chatovaciu miestnosť, v ktorej si vymieňajú informácie priamo pod lesom!J: To je sranda. Čo povieš na tých rozkošných ježkov? V apríli sa prebúdzajú zo zimného spánku a sú pripravení na prieskum.A: Super! Ktorá časť prednášky sa tebe páčila?J: Tá časť o tom, že sa stromy navzájom varujú, keď zaútočí hmyz.A: Áno! Je to ako celolesné SOS, však? Stromy majú tajný super hrdinský komunikačný systém!J: Ako môžeme pomôcť našim super hrdinským stromom?A: Môžeme sa stať strážcami lesa a zorganizovať miestny deň výsadby stromov.J: Skvelé! Páči sa mi to. Môžme byť strážcovia slovenských lesov!A: Áno. Prakticky, mohli by sme byť lesnými superhrdinami!J: Absolútne! Naše poslanie: chrániť stromy, rešpektovať stvorenia a sem-tam hodiť malé objatie stromu pre dobrú náladu.A: Nemohol by som to povedať lepšie. Nech sa teda naše eko-dobrodružstvo začne!Timestamps00:34 Intro02:31 About forests04:58 Fun fact 105:14 Fun fact 208:57 Slovak lesson13:27 Sentences16:20 Dialogue22:31 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena O Hilko LLC

Ten nepoměr je znát na první pohled. Hned osm slávistů a pouze dva sparťané v nominaci reprezentačního trenéra Ivana Haška – ač právě Letenští vedou deset kol před finišem nejvyšší fotbalovou soutěž a sbírali uznání za herní projev. „Buďme rádi, že jsou tam dva. Ve Spartě jsou jen tři rychlí hráči, kteří konkurovali Liverpoolu, ale zahraniční,“ nabízí vysvětlení zkušený trenér Bohumil Páník s odkazem na dva debakly v Evropské lize. Host dalšího dílu magazínu LIGOVÝ INSIDER speciálně mluví o letenské defenzivě, kde jeho nároky v tomto směru splňuje... „Prakticky nikdo.“ Páník také kromě jiného rozebírá, proč by si nevzal do týmu brankáře Jindřicha Staňka a podrobně analyzuje situaci Baníku či Slovácka.

Technici na ruzyňském letišti mají přes zimu napilno. Prakticky do posledního šroubku musejí rozebrat a zase sestavit skutečná letadla. Jak často se taková kontrola provádí? - Proč Evropa není připravená na to, jak její obyvatelstvo stárne a jak rychle se zároveň náš kontinent otepluje? Co Evropská agentura pro životní prostedí doporučuje Střední Evropě? Moderuje Daniela Vrbová.

Áno, nepriatelia našich demokratických tradícií - ako i našej štátnosti, sa z internetového priestoru preliali až do štruktúr vlády. Ich cieľom je zostať pri moci a to za akúkoľvek cenu, hovorí expert na hybridné hrozby a informačnú vojnu Victor Breiner. Podľa neho sme sa ocitli v krízovej situácií a to ako pre našu demokraciu, tak aj pre zotrvanie Slovenska v rodine prozápadných demokracií."Najväčšie umenie spočíva v zlomení odporu nepriateľa mimo bojového poľa. V protivníkovej krajine musíte zničiť všetko, čo je dobré lebo skutočným a jediným nepriateľom je strach,“ to sú slová autora rešpektovaného diela Umenie vojny a starobylého čínskeho stratéga Sun-c'.Slovensko je dnes vo vojne, určite nie sme v tej takzvanej horúcej vojne, plnej útočiacich po zuby ozbrojených armád, výbuchov granátov či bômb a rakiet ako i krvavých ľudských obetí, no nepochybne sme už dlho v takzvanej informačnej vojne. Vojne plnej propagandy, ale i hoaxov, dezinformácií, prekrúcania pravdy, jej bezostyšnej relativizácie a teda informačného šumu rozkladajúceho našu spoločnosť a mieriaceho najmä na naše mysle a srdcia. Akákoľvek vojna sa totiž začína v mysliach a srdciach bojovníkov, práve tam sa odohráva ten kľúčový zápas o to, či nám - ako spoločnosti, stojí za to, postaviť sa na obranu vlastných hodnôt, ale i spôsobu života, či sme schopní - no najmä ochotní za to, čomu veríme a k čomu sa hlásime, aj reálne bojovať a prinášať skutočné obete. O takzvanej hybridnej vojne a hybridných hrozbách sa tu hovorí už veľmi dlho, dokonca sa stali aj predmetom vládnych programov či rôznych stratégií, sme však ako spoločnosť v tomto smere skutočne vyzbrojení na informačnú vojnu, ktorá sa tu proti nám už roky vedie? A aká je vlastne naša odolnosť voči hybridným hrozbám rozkladajúcim našu spoločnosť v čase, keď sa priamo na našich východných hraniciach vedie brutálny a krvavý konflikt? Ide pritom o konflikt s agresorom, ktorý nás považuje za nepriateľskú krajinu a pravidelne sa nám - ako súčasti tzv. Kolektívneho západu, i mediálne vyhráža prekresľovaním hraníc či dokonca jadrovými zbraňami.A naša odpoveď na hybridné hrozby? Nemalá časť spoločnosti vzhliada - i po dvoch rokoch vojny, k vodcovi Ruska Putinovi, z agresie na Ukrajine, ktorú rozpútalo Rusko, viní Západ a stále si tvrdošijne pletie obeť s útočníkom. Téma vojny a mieru sa tak stala jednou z kľúčových tém parlamentných a aktuálne i prezidentských volieb, no predstavy o tom, kto je údajný vojnový štváč rinčiaci zbraňami a kto zasa volá za čo ako nespravodlivý mier iba pre svoje sebecké záujmy, zásadne polarizujú celú našu spoločnosť."Keď chcete, zvrátite vo verejnom diskurze prakticky čokoľvek a keď to budete držať vo verejnom priestore dostatočne dlho - a máte ten verejný priestor ako vládny predstaviteľ k dispozícií, tak sa vám to podarí. Podarí sa vám to ale iba v tom prípade, ak nebudete mať v tom diskurze konkurenciu, čo dnes vládne strany systémovo nemajú," pripomína Viktor Breiner Z agresora sa stáva obeť, z obete vinník. Z obetí dávneho mnichovského diktátu sa stávajú presadzovatelia dohôd s agresorom poza chrbát obetí no a uctievači bojovníkov v SNP sa zasa transformujú na odporcov ozbrojeného odporu voči okupantom. Zmätenie pojmov, relativizácia právd a rozrieďovanie spoločných hodnôt tak neustále narastá. "Čokoľvek je možné a všetko je dovolené v komunikácií a je úplne jedno, že je to logicky postavené na hlavu. O to vôbec nejde, ide o dnešný moment, ide o to, čo budú dnes ľudia v správach počuť. No a zajtra je zasa nový deň, popisuje aktuálny spôsob verejného diskurzu v rámci informačnej vojny Victor Breiner.Vieme teda ešte - ako spoločenstvo stojace za nejakým súborom hodnôt, ideálov a tradícií, čo sú to teda dnes tie naše tradície, hodnoty a ideály, za ktoré by sme boli schopní - a najmä ochotní, spoločne pozdvihnúť zbraň a brániť ich i so všetkou silou a rozhodnosťou? A ak tomu tak nie je, kde sa stala chyba a ako to, že v...

Áno, nepriatelia našich demokratických tradícií - ako i našej štátnosti, sa z internetového priestoru preliali až do štruktúr vlády. Ich cieľom je zostať pri moci a to za akúkoľvek cenu, hovorí expert na hybridné hrozby a informačnú vojnu Victor Breiner. Podľa neho sme sa ocitli v krízovej situácií a to ako pre našu demokraciu, tak aj pre zotrvanie Slovenska v rodine prozápadných demokracií."Najväčšie umenie spočíva v zlomení odporu nepriateľa mimo bojového poľa. V protivníkovej krajine musíte zničiť všetko, čo je dobré lebo skutočným a jediným nepriateľom je strach,“ to sú slová autora rešpektovaného diela Umenie vojny a starobylého čínskeho stratéga Sun-c'.Slovensko je dnes vo vojne, určite nie sme v tej takzvanej horúcej vojne, plnej útočiacich po zuby ozbrojených armád, výbuchov granátov či bômb a rakiet ako i krvavých ľudských obetí, no nepochybne sme už dlho v takzvanej informačnej vojne. Vojne plnej propagandy, ale i hoaxov, dezinformácií, prekrúcania pravdy, jej bezostyšnej relativizácie a teda informačného šumu rozkladajúceho našu spoločnosť a mieriaceho najmä na naše mysle a srdcia. Akákoľvek vojna sa totiž začína v mysliach a srdciach bojovníkov, práve tam sa odohráva ten kľúčový zápas o to, či nám - ako spoločnosti, stojí za to, postaviť sa na obranu vlastných hodnôt, ale i spôsobu života, či sme schopní - no najmä ochotní za to, čomu veríme a k čomu sa hlásime, aj reálne bojovať a prinášať skutočné obete. O takzvanej hybridnej vojne a hybridných hrozbách sa tu hovorí už veľmi dlho, dokonca sa stali aj predmetom vládnych programov či rôznych stratégií, sme však ako spoločnosť v tomto smere skutočne vyzbrojení na informačnú vojnu, ktorá sa tu proti nám už roky vedie? A aká je vlastne naša odolnosť voči hybridným hrozbám rozkladajúcim našu spoločnosť v čase, keď sa priamo na našich východných hraniciach vedie brutálny a krvavý konflikt? Ide pritom o konflikt s agresorom, ktorý nás považuje za nepriateľskú krajinu a pravidelne sa nám - ako súčasti tzv. Kolektívneho západu, i mediálne vyhráža prekresľovaním hraníc či dokonca jadrovými zbraňami.A naša odpoveď na hybridné hrozby? Nemalá časť spoločnosti vzhliada - i po dvoch rokoch vojny, k vodcovi Ruska Putinovi, z agresie na Ukrajine, ktorú rozpútalo Rusko, viní Západ a stále si tvrdošijne pletie obeť s útočníkom. Téma vojny a mieru sa tak stala jednou z kľúčových tém parlamentných a aktuálne i prezidentských volieb, no predstavy o tom, kto je údajný vojnový štváč rinčiaci zbraňami a kto zasa volá za čo ako nespravodlivý mier iba pre svoje sebecké záujmy, zásadne polarizujú celú našu spoločnosť."Keď chcete, zvrátite vo verejnom diskurze prakticky čokoľvek a keď to budete držať vo verejnom priestore dostatočne dlho - a máte ten verejný priestor ako vládny predstaviteľ k dispozícií, tak sa vám to podarí. Podarí sa vám to ale iba v tom prípade, ak nebudete mať v tom diskurze konkurenciu, čo dnes vládne strany systémovo nemajú," pripomína Victor Breiner Z agresora sa stáva obeť, z obete vinník. Z obetí dávneho mnichovského diktátu sa stávajú presadzovatelia dohôd s agresorom poza chrbát obetí no a uctievači bojovníkov v SNP sa zasa transformujú na odporcov ozbrojeného odporu voči okupantom. Zmätenie pojmov, relativizácia právd a rozrieďovanie spoločných hodnôt tak neustále narastá. "Čokoľvek je možné a všetko je dovolené v komunikácií a je úplne jedno, že je to logicky postavené na hlavu. O to vôbec nejde, ide o dnešný moment, ide o to, čo budú dnes ľudia v správach počuť. No a zajtra je zasa nový deň, popisuje aktuálny spôsob verejného diskurzu v rámci informačnej vojny Victor Breiner.Vieme teda ešte - ako spoločenstvo stojace za nejaým súborom hodnôt, ideálov a tradícií, čo sú to teda dnes tie naše tradície, hodnoty a ideály, za ktoré by sme boli schopní - a najmä ochotní, spoločne pozdvihnúť zbraň a brániť ich i so všetkou silou a rozhodnosťou? A ak tomu tak nie je, kde sa stala chyba a ako to, že v...

Google predstavil svoj jazykový model Gemini 1.5 Pro. Vo vybraných parametroch, ktorými sa dnešné jazykové modely zvyknú porovnávať, rádovo prevyšuje doterajšieho lídra ChatGPT. Prakticky v rovnakom čase organizácia OpenAI predviedla nástroj Sora. Sora na základe textových vstupov generuje až šokujúco vierohodné 60-sekundové videá.Čo presne oba nástroje prinášajú a do akej miery sú zásadné v podcaste SHARE rozoberajú redaktori Živé.sk Ján Trangel a Maroš Žofčin.V aktuálnej časti podcastu SHARE sa dozviete:Čo nové prináša Gemini 1.5 Pro.Ako zapadá do rodiny jazykových modelov Googlu.Pre koho je nové Gemini určené.Čo je Sora od OpenAI.Ako funguje a čo všetko dokáže.Kto si dnes môže Sora vyskúšať.Téme sa venujeme aj tu:Google vylepšil svoj model umelej inteligencie, vraj mnohonásobne prekoná ChatGPT a lepšie porozumie kontextuFilmárom môže byť ktokoľvek: Nová Sora od tvorcu ChatGPT prevádza text na videoŠialene vierohodné: Také je generovanie videí cez nový nástroj Sora od OpenAI. Pozrite sa, čo dokážePodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Nejvyšší státní zástupce má mandát na neomezeně dlouhou dobu. Alespoň podle dosud platného zákona. Prakticky se jeho osud může změnit během jednoho týdne. To je většinou interval od jednoho zasedání vlády ke druhému.

Triviální žánry tvořily protipól k vysoké kultuře a jejich základní charakteristikou nás provede kniha Starodávné bejlí. Připravil Milan Slezák.

Mýtny tender, vojenské spravodajstvo či IT tendre v rezorte školstva, vnútra či zdravotníctva. Kde sme sa pozreli, tam sa doslova šafárilo, hovorí v až šokujúco otvorenom rozhovore šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. „Z nášho pohľadu je problémom Slovenska to, že mnohí reprezentanti štátu ako keby bagatelizovali svoje zákonné povinnosti, zákon si prispôsobovali na svoj obraz a to všetko robia preto, lebo sa u nás nevyvodzuje nielen osobná, ale ani trestnoprávna zodpovednosť,“ dodáva Andrassy. A prečo poslanec Kotlár rozhodne nepatrí do vedenia NKÚ?Naša krajina má problém v tom, že tu nefungujú systémy vnútornej kontroly hospodárenia s verejnými zdrojmi. Niekto ako keby v minulosti cielene ochromil vnútorné kontrolné mechanizmy, ktoré majú zachytávať nehospodárne a neefektívne konania štátnych zamestnancov, reprezentantov jednotlivých štátnych inštitúcií no a na zlyhania týchto kontrolných mechanizmov potom absolútne nevedia zareagovať ani orgány činné v trestnom konaní," tvrdí v nebývalo otvorenom a hlboko kritickom rozhovore pre Ráno Nahlas predseda Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomír Andrassy.A dôvod je v jeho interpretácií je ešte šokujúcejší. "Je to tak "ušité" preto, aby pokyny vrcholových predstaviteľov ministerstiev či štátnych inštitúcií, ktoré sú dávané ich podriadeným, nebolo možné preveriť z hľadiska vnútorných kontrolných mechanizmov. Tak preto sú tie vnútorné kontrolné mechanizmy výrazne oslabené," tvrdí šéf NKÚPripomeňme si, že hovoríme o mýtnom tendri, bašovaní vo voijenskom spravodajstva či o IT tendroch v rezorte vnútra, školstva či zdravotníctva. Všetko prípady, v ktorých nejde o pár tisíc, ale dokopy hovoríme doslova o miliardách eur. Miliónoch až miliardách verejných zdrojov, ktoré síce boli už minuté, no výsledky my ako občania ani veľmi neevidujeme. no, a toto sa tu deje už celé dlhé roky. Podľa šéfa NKU totiž nejde o zlyhania jednotlivcov, ba dokonca ani o tú či onú vládu, ale ide o celý zle nastavený systém, v ktorom sa strácajú cez nehospodárnosť, neefektivitu alebo až iné (v tomto prípade trestnoprávne postihnuteľné) javy obrovské sumy.Ako je toto vôbec možné, prečo sa to deje a komu to môže vyhovovať? Ako je nastavený systém kontroly vynakladania verejných zdrojov a kto ho takto deravo nastavil? Ako reagujú dotknuté štátne inštitúcie na neraz veľmi nelichotivé výsledky kontroly a prečo systém nejaví snahu sa zlepšovať?Témy a otázky pre predsedu Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomíra Andrassyho. Reč však bude i o prešetrovaní manažmentu pandémie, reakcie zodpovedných ako i o tom, prečo je poslanec SNS Kotlár nevhodným kandidátom na post podpredsedu NKÚ.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Teoreticky se všichni shodnou, že projevy ve sněmovně mají být uměřené a k věci. Prakticky je však sněmovna zamořena sáhodlouhými plytkými projevy, ze kterých je pak nevyhnutelně i podobně plytká žurnalistika.