Podcasts about kyjeva

Ukrajinská protiofenziva pokračuje. Téměř 8000 mariňáků slaví úspěchy na jižní frontě, kde se jim daří osvobozovat řadu obcí. Používají taktiku, při které je zásadní rychlost a střelba za jízdy. Obecně však platí, že ukrajinská protiofenziva je pomalejší, než Ukrajinci doufali. Rusové navíc opět ostřelují ukrajinská města včetně Kyjeva, kde byl vyhlášen letecký poplach. Pořadem provázel Jiří Václavek. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130811/

(Ne)bezpečí #12 S analytikem Jakubem Janovským z investigativního projektu Oryx o vývoji bojů na Ukrajině a o tom, co ztěžuje protiakce Kyjeva

Když se roku 2022 chystala z Washingtonu do Kyjeva, aby jako novinářka mohla pokrývat východní Evropu, její let byl zrušen. Bylo to den před začátkem války na Ukrajině. Nakonec skončila ve Varšavě, aby svoji práci mohla vykonávat. „Z logistického hlediska to pro mě bylo víceméně nejjednodušší, protože mám na starosti celou východní a střední Evropu a to vyžaduje, abych mohla cestovat. Cestovat z Kyjeva je ale nyní velmi obtížné,“ říká ukrajinská novinářka Myroslava Gongadze.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento víkend ukázal, že režim ruského prezidenta Vladimira Putina môže čeliť ozbrojenému odporu nielen na ukrajinskom fronte. V sobotu totiž na Moskvu mierilo asi 25-tisíc žoldnierov, z ruskej metropoly odchádzali oligarchovia a zrejme aj prezident Vladimir Putin. Skončilo sa to však podobne rýchlo, ako sa to začalo. Šéf wagnerovcov Jevgenij Prigožin otočil a ťaženie ukončil. Namiesto konfrontácie s Kremľom si zvolil dobrovoľný exil v Bielorusku a zrejme sa bude musieť vzdať velenia nad jednotkami, na ktorých v poslednom desaťročí kráľovsky zarábal. Čo presne za tým bolo, sú len špekulácie. Rovnako ako skutočná motivácia Prigožina, budúcnosť wagnerovcov alebo to, čo to bude znamenať pre iné štáty, kde wagnerovci pôsobia. Jasné je v súčasnosti to, že Putin ostáva pri moci v Kremli a podľa vyjadrení jeho spolupracovníkov incidenty vývoj vojny na Ukrajine neovplyvnili. Vojna na Ukrajine trvá už 489 dní. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najdôležitejšieho z diania na Ukrajine. Text napísal Matúš Krčmárik, nahovorila ho Jana Maťková. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dobrerano@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Ukrajinská armáda pokračuje v protiruské ofenzivě, podle Kyjeva jde vše podle plánu a hlavní útok v rámci současné ofenzivy teprve přijde. Jak si na pozadí tvrdých bojů vede ukrajinská společnost, politická scéna a prezident Zelenský? Jak složité je o tom z pozice novinářů informovat? A co teď Ukrajinu čeká? Host: Myroslava Gongadze, vedoucí východoevropské sekce Hlasu AmerikyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajinská ofenziva běží, podle šéfa NATO je ale teprve na svém začátku. Její výsledek je klíčový pro další vývoj války ale i proto, jak se dál bude stavět k podpoře Ukrajiny Západ. Udrží západní země jednotu?Hostem Ptám se já byl politický geograf z Fakulty sociálních věd UK a Metropolitní univerzity Praha a publicista Michael Romancov.Ukrajinské jednotky podle amerického Institutu pro studium války dál úspěšně pokračují v protiofenzivě. I přes tvrdé boje se jim daří postupovat u východoukrajinského Bachmutu i v Záporožské oblasti. Ofenziva nese výsledky i podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který tento týden zopakoval, že Severoatlantická aliance bude v podpoře Kyjeva pokračovat.Podle politického geografa Miacheala Romancova je teď vývoj na frontě klíčový: „Z hlediska budoucnosti je důležitější to, co se děje na bojišti, než to, co se začne dít v rámci nějakého vyjednávání.“Zároveň si podle něj musíme zvyknout, že i přes jakýkoliv výsledek ruské agrese na Ukrajině, dojde k dlouhodobým změnám poměrů v Evropě. „Válka dříve či později skončí a my si musíme jako Evropané prostě zvyknout na to, že Rusko, v němž jsme si přáli vidět strategického spojence a které se změnilo na strategický problém, v dohledné budoucnosti nejbližších pět až patnáct let bude strategický protivník. A tomu musíme uzpůsobit svoje chování,“ dodává.Jak se postaví Severoatlantická aliance k debatě o vstupu Ukrajiny do NATO? A jak by mohl ovlivnit evropské nálady případný volební úspěch silně proruského Roberta Fica na Slovensku?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Válka na Ukrajině se dostává do další fáze. Momentálně je to ukrajinská strana, která na několika úsecích fronty převzala iniciativu, ale ještě nevidíme ten hlavní nápor, použití drtivé většiny divizí, které si Ukrajina pro tento účel vybudovala, říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. Stále se chce Rusko dostat do Kyjeva? Jaké jsou vztahy Prigožina a ruského ministerstva obrany? Jsou už v Bělorusku jaderné bomby? Jaká může být tečka za válkou?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už několik dní se objevují zprávy o chystané ukrajinské protiofenzivě, která by mohla zvrátit vývoj konfliktu ve prospěch Kyjeva. Jakými zbraněmi a v jakém směru mohou ukrajinské jednotky zaútočit? Má ukrajinská armáda šanci vytlačit nepřítele z celého svého území?Vladimír Kroc se ptal plukovníka generálního štábu v záloze Zdeňka Petráše.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Zvláštní čínský vyslanec v minulých dnech navštívil Evropu včetně Kyjeva i Moskvy. Čína se prezentuje jako někdo, kdo by mohl dojednt mír na Ukrajině. Kara Němečková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, vysvětluje, jakého přijetí se vyslanci dostalo v Evropě, proč Peking nemůže mír dojednat a pro koho čínští diplomaté hru na mírová jednání hrají.

Ranní brífink Martina Ehla: Zvláštní čínský vyslanec v minulých dnech navštívil Evropu včetně Kyjeva i Moskvy. Čína se prezentuje jako někdo, kdo by mohl dojednt mír na Ukrajině. Kara Němečková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, vysvětluje, jakého přijetí se vyslanci dostalo v Evropě, proč Peking nemůže mír dojednat a pro koho čínští diplomaté hru na mírová jednání hrají.

Ukrajinská armáda se chystá na protiofenzivu. Mohla by osvobodit další místa na východě země. Už víc než rok se lidé také snaží vrátit život do míst v okolí Kyjeva a na severu země, která loni okupovala nebo obléhala ruská vojska.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko v posledních dnech provedlo masivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Jak z Kyjeva popisuje šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč, podle místních šlo o nejděsivější útok od loňského dubna, většinu raket se ale podařilo sestřelit, údajně včetně hypersonických střel Kinžál. „Pokaždé, když sem přijedu, tak je tu nějaký nový zdroj hrdosti na ukrajinskou armádu. Sestřelení potvrzené není, ale lidé to berou jako fakt a mají z toho obrovskou radost,“ přibližuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruské okupačné úrady evakuujú obyvateľov Záporožskej oblasti v blízkosti najväčšej jadrovej elektrárne v Európe. Každým dňom sa totiž očakáva začiatok ukrajinskej protiofenzívy, v rámci ktorej sa Ukrajinci pokúsia získať naspäť aj toto územie. Šéf Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu zatiaľ apeluje na zvýšenú bezpečnosť, aby sa zabránilo „vážnej jadrovej nehode“. Moskva ako zvyčajne vojenskou prehliadkou oslávila jeden z najdôležitejších ruských sviatkov – Deň víťazstva nad fašizmom. V porovnaní s minulými rokmi však za sprísnených bezpečnostných podmienok ukázali menej vojenského vybavenia. V rovnaký deň po týždňoch ruské vojsko obnovilo ostreľovanie Ukrajiny, väčšinu rakiet a dronov sa však Ukrajincom podarilo zneškodniť. Len pár hodín po náletoch po piaty raz od začiatku vlaňajšej invázie pricestovala do Kyjeva predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému predstavila aj ďalší pripravovaný balík protiruských sankcií. Ťažké boje už mesiace pokračujú v meste Bachmut v Donbase, o ktoré za ruskú stranu bojujú najmä žoldnieri zo skupiny Wagner. Ich šéf Jevgenij Prigožin pred pár dňami pohrozil, že sa z oblasti stiahnu, ak im Kremeľ nedodá požadovanú muníciu. Podľa jeho slov sa im ruský rezort obrany podvolil. Ak by však svoj sľub ministerstvo nakoniec nesplnilo, kadyrovci z Čečenska sú pripravení vystriedať ich. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, ktorý sumarizuje dianie na Ukrajine. Text napísala Barbora Paľovčíková, načítala ho Jana Maťková. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠dobrerano@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno a Ukrajinský spravodaj.

Česká republika patří k zemím, které vojensky nejvíce pomáhají Ukrajině. Těžké zbraně tam dodala jako první, takže následovaly další země. Ministryně obrany Jana Černochová v podcastu Zbytečná válka řekla, že k záchraně Kyjeva pomohla výraznou měrou dělostřelecká munice z České republiky.

„Rusové, jděte domů. Než bude pozdě.“ Vzkaz prezidenta Petra Pavla. Napsal ho na armádní techniku, kterou Česko poskytlo Ukrajině. Jak moc utajovaná, a hlavně jak nakonec důležitá byla cesta české hlavy státu do Kyjeva a Dnipra? Popisuje po návratu do Prahy hradní zpravodaj ČRo Viktor Daněk.

„Rusové, jděte domů. Než bude pozdě.“ Vzkaz prezidenta Petra Pavla. Napsal ho na armádní techniku, kterou Česko poskytlo Ukrajině. Jak moc utajovaná, a hlavně jak nakonec důležitá byla cesta české hlavy státu do Kyjeva a Dnipra? Popisuje po návratu do Prahy hradní zpravodaj ČRo Viktor Daněk.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinska protiofenziva, téma o ktorej sa čoraz viac hovorí.  Totiž Ukrajinci mali preniknúť na východný breh Dnepra a spustili tak špekulácie, či nevidíme prvé zárodky očakávanej jarnej protiofenzívy Kyjeva. O téme sa v podcaste rozprávame s generálom vo výslužbe Pavlom Mackom a analytikom Matúšom Halásom. Pavel Macko v podcaste hovorí, že by bol opatrný vo vyjadrovaní, či ide o štart ukrajinskej protiofenzívy. „Čo momentálne vidíme sú formovacie operácie, ktorých cieľom je pripraviť bojisko na rozhodujúci boj," približuje s tým, že skôr vníma prípravnú fázu ukrajinského protiútoku. „To, že sa Ukrajinci dostali na druhý breh rieky znamená, že sú odtiaľ schopní viesť rôzne vyrušovacie operácie, ale je ťažké predpokladať, že by išlo o hlavný smer úderu ukrajinskej protiofenzívy," približuje tiež Macko v podcaste. Podľa neho nehrozí nejaká veľká vyloďovacia operácia. „Na druhej strane to môže naznačovať, Ukrajinci pripravujú veľké prekvapenie pre ruské sily," približuje tiež že môže ísť o klamné operácie, aby zneistili ruskú obranu, nemali čas na prípravu a sťažili Rusom odhad, odkiaľ by mohol prísť ukrajinský útok. Ako sa bude situácia momentálne vyvíjať podľa generála Macka záleží od reakcie ruských síl a aj od klimatických podmienok.  „Pokiaľ máte rozbahnený terén, tak po ňom viete manévrovať pásovou technikou, ale väčší problém majú vozidlá, ktoré sú ťažsie na kolesách, pretože budú zapadať do bahna. No a tým pádom ste nútení postupovať po spevnených komunikáciách, ale to znamená, že ste aj predvídateľní." Ako sú Rusi na ukrajinskú protiofenzívu pripravení? A ako sú na tom samotní Ukrajinci? Ako môže vyzerať front, ak si porovnáme techniku Ruska a Ukrajiny a rovnako aj ich vojská? Odpovedá analytik Matúš Halás. Západná vojenská technika je podľa analytika rozhodne lepšia ako ruská. „Kvalitou dokážeme kompenzovať kvantitu na ruskej armáde," približuje. V podcaste tiež opisuje, že Rusi vzhľadom na to, o aké množstvo techniky prišli, sú nútení vyťahovať zo skladov kúsky, „ktoré sa skôr hodia do múzea." „Majú síce logisticky problémy, ale opäť aj starý tank je stále tank a viete ho využiť rôznymi spôsobmi. Vyzerá to, že Rusi začali používať tanky ako delostrelectvo. Ostreľujú z tankov ukrajinské pozície a nepoužívajú ich priamo na frontovej línii." Podľa analytika netreba mať naivné predstavy o tom, že ukrajinské operácie vo vnútri Ruska neprebiehajú. „Je pomerne zarážajúce množstvo výbuchov strategickej infraštruktúry a podnikov v Rusku, takže netreba byť naivný. Ide o to do akej miery sú schopné ovplyvniť bojisko." Podľa neho nie je až tak podstatné, či Ukrajina plánovala na výročie vojny útok na Moskvu. „Do veľkej miery mi to príde ako špekulácia a sú to informácie, ktoré by naše rozmýšľanie o vojne nemali ovplyvňovať. Operácie prebiehajú a Ukrajinci sa snažia, aby vojna dotýkala aj ruského územia. Sú tú dve krajiny, ktoré sú navzájom v konflikte." Podcast nahrala Denisa Hopková.

Krvavá ruská agresia sa za posledné dní a týždne veľmi neposunula. Ukrajinci stále odolávajú. Medzitým sa špekuluje, čo sú zač tie uniknuté americké tajné dokumenty a čo znamenajú pre vývoj vojny. Čo sa mení rozšírením NATO o Fínsko a kedy tam vstúpia aj Švédi? A čo u nás doma v politike? Čo znamená spojenie Maďarského fóra Zsolta Simona s Mackovou ODS? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej ODS Pavlom Mackom.

„Na prvý pohľad zlý vtip, druhá metafora, ktorá sa ponúka, je cap záhradníkom“. „Prvoaprílový žart, ktorý však nie je žartom, je to skôr vážne.“   Tomáš Valášek a Peter Pčolinský. Poslanci, z ktorých prvý bol aj stálym zástupcom Slovenska pri Nato, druhý je podpredseda parlamentu. Reagujú na fakt, že Rusko sa prvého apríla – teda od zajtrajšej soboty stane predsedajúcou krajinou v Bezpečnostnej rade OSN. V orgáne, ktorý má dohliadať na mier.   Ruskom napadnutá Ukrajina protestuje a žiada západ o zásah. Časť expertov reaguje, že ide o rutinnú záležitosť vrámci rotujúceho machanizmu predsedníctva. Analytik pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky Pavel Havlíček tvrdí, že je čas na reformu samotnej Bezpečnostnej rady.   „Krajina, ktorá porušuje všetky normy medzinárodného práva, všetky základné piliery architektúry OSN, by sa nemala stať predsedajúcim štátom Bezpečnostnej rady OSN“, tvrdí.   Jediná cesta, ako sa s tým vysporiadať, je podľa Pavla Havlíčka „držať Rusko na uzde a diplomaticky ho izolovať“.   Tomáš Valášek však neočakáva nejaký zásadný zvrat v pozíciách bezpečnostnej rady, ktorej bude na mesiac predsedať Rusko. „Nečakám nejaký zvrat v pozícii Bezpečnostnej rady. Ako bola paralyzovaná doteraz, tak bude aj naďalej“, hovorí Valášek. Jej akcieschopnosť totiž brzdia vetá dua Rusko-Čína.   Ukrajina si v predvečer ruského predsedníctva paradoxne pripomína obete ruských zverstiev voči civilnému obyvateľstvu v Buči. Bol tam aj slovenský premiér Eduard Heger. "Nikdy nezabudneme na cenu, ktorú Ukrajinci zaplatili," vyhlásil. Ocenil prezidenta Volodymyra Zelenského, ukrajinskú vládu i bežných Ukrajincov za to, že sa statočne postavili ruskej vojenskej agresii. Na Ukrajine ide podľa neho o boj za hodnoty, slobodu, ľudské práva a demokraciu. Svoj príhovor v angličtine zakončil Heger pozdravom v ukrajinčine: "Sláva Ukrajine!"   V slovenskej delegácii bol aj minister obrany Jaroslav Naď navštívila Ukrajinu. Na oficiálnom rokovaní s prezidentom Zelenskym  rozoberali doterajšiu či budúcu pomoc Ukrajine. „Okrem tých štyroch migov, ktoré išli vzduchom, ďalšie migy prichádzajú po zemi na Ukrajinu. Potvrdzujem tiež, že časť systému Kub aj s raketami je už na územi Ukrajiny," povedal minister obrany Jaroslav Naď, no dodal, že naša pomoc nie je nekonečná.  „V čom môžeme zohrať kľúčovú rolu je možnosť produkcie munície."    Slovensko Ukrajine prisľúbilo pomoc pri integrácii do EÚ a pri povojnovej obnove.   Budete počuť aj reportéra Aktualít Mareka Bira priamo z Kyjeva.    Podcast pripravili Jaroslav Barborák a Denisa Žilová.

Ruský prezident Vladimir Putin je stále na slobode, od minulého týždňa však čelí medzinárodnému zatykaču. Aspoň z jednej krajiny Európskej únie už ale má správu, že pokojne môže prísť na návštevu, vo väzení neskončí. Ide o Maďarsko, ktoré má síce ako signatár rímskeho štatútu povinnosť zatykač rešpektovať, Budapešť nepovažuje vydanie zatykača za krok, ktorý by prispel k mierovému riešeniu vojny na Ukrajine. Ukrajinci čakajú na ďalšie dodávky zbraní, v posledných dňoch dostali tanky z Nemecka a z Británie. Z Británie do Kyjeva dorazil tiež herec a vyslanec UNICEF-u Orlando Bloom, ktorý Ukrajincom okrem iného priniesol aj odkaz od svojej matky. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravil Matúš Krčmárik, načítala ich Ľubica Melcerová. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠ – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na⁠⁠ dobrerano@sme.sk⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠ SME.sk⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Když před rokem Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, počítal s bleskovým obsazením Kyjeva během tří dnů. Po roce ničivé války se ruská armáda nejen nepřiblížila vítězství, dokonce ztratila část území, která se Putin loni v září pokoušel anektovat. Přesto stále trvá na „nevyhnutelném“ ruském vítězství. Britský list The Financial Times tak analyzuje, jak dlouho může válka ještě pokračovat.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Optikou jedného „špeciálna operácia“, z druhej strany reálna okupácia suverénnej krajiny. Faktom bez optiky zafarbenejjednou či druhou stranou sú však desaťtisíce mŕtvych vojakov i civilov na oboch stranách, viac miliónový exodus napadnutých Ukrajincov, rovnako menší exodus tých, ktorí utekajú pred mobilizáciou – tiež na oboch stranách. A svet v pozore a strachu z konfliktu, ktorému nemusia stačiť hranice jednej krajiny. Vladimír Putin s expanznými ambíciami Petra Veľkého, Volodymir Zelenskyj, ktorý takpovediac z noci na ráno vyrástol z malého na Veľkého muža. Stojí pri národe a mobilizuje pomoc mocností. Vojna na Ukrajine, či Putinova agresia pod rúškom „specoperacje“ má rok. Aké vyhliadky stoja pred stranami konfliktu a pred svetom? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.   „Dnes je rozhodujúca robustná vojenská podpora Ukrajiny“, tvrdí analytik. „Práve ona môže urýchliť víťazný postup Kyjeva“, dodáva.   Konflikt má podľa neho štyri scenáre. Ideálny počíta s víťazstvom Ukrajiny. Vylúčiť nemožno ani „čierny scenár“, a to v zmysle aspoň mentálnej prípravy naň, aby nikoho nezaskočil. Počíta s víťazstom Putinovho Ruska. „Nie je pravdepodné, nepočíta sa s ním, no mosíme s ním pracovať“, hovorí Havlíček. Za najpravdepodobnejší scenár považuje, že konflikt sa zasekne „niekde medzi“. „Bude to konflikt malej intenzity, také to prešliapavanie, akého sme boli svedkami po roku 2014“, vysvetľuje Havlíček. Štvrtý scenár počíta s tým, že konflikt bude ďalej veľmi masívne eskalovať. „Bude pritom ohrozovať Ukrajinu aj Rusko. Bude sa pritom prelievať z jednej na druhú stranu“, približuje Pavel Halvíček. Už dnes pri prvom výročí konfliktu však hovorí, že očakáva aj „druhé výročie“. „Rád by som sa však v tomto mýlil“, dodáva.   V podcaste sa obzrieme za rokom konfliktu, za postavením Vladimíra Putina a tiež Volodymira Zelenského; o alianciách smerom na západ i východ a rovnako budete počuť aj odpoveď na otázku, čo by vojnu ukončilo.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Čo sme sa dozvedeli po roku vojny od Putina? Zapojí sa do vojny aj Čína? O premrhanej príležitosti vybudovať Slušné Slovensko. v aktuálnej epizóde Týždeň s .týždňom sa Eugen Korda rozprával o udalostiach posledných dní s kolegami Marínou Gálisovou, Martinom Mojžišom, Štefanom Hríbom, Jurajom Petrovičom a Marianom Jaslovským. V najnovšom podcaste Týždeň s .týždňom si vypočujete aj: - Biden na návšteve Ukrajiny - Čo sme vyčítali z Putinovho prejavu - Ako vyzerá politická situácia 5 rokov po vražde

Před výročím ruské války na Ukrajině rozehrály mocnosti vysokou hru se symboly. Diktátor Putin ve skoro dvouhodinovém projevu obvinil z války, kterou sám rozpoutal, Západ a oznámil, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě, která omezuje počet jaderných hlavic. Pár hodin předtím se po Kyjevě procházel s Volodymyrem Zelenským americký prezident Joe Biden. Filip Titlbach mluví ve Studiu N s válečnou reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou, která je s fotoreportérem Gabrielem Kuchtou na cestě do Kyjeva.

Americký prezident Joe Biden v pondělí překvapil návštěvou Kyjeva. Jen pár dnů před výročím ruské invaze tam vzkázal: Spojené státy stojí za Ukrajinou. Měla Bidenova cesta kromě symboliky i praktický přínos? A jaká na Ukrajině panuje nálada krátce předtím, než si země připomene rok od ruského vpádu? Host: Simon Ostrovsky - zvláštní zpravodaj PBS Newshour v KyjevěČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ruské jednotky se na Ukrajině dávají do pohybu. Podle varovných informací vojenských expertů a zpravodajců se Moskva chystá na velkou ofenzivu. Jak zásadní vliv na další vývoj války by to mohlo mít? A jak může dál pomáhat Západ?Ukrajina čelí další sérii vzdušných útoků ruských sil. Sirény se v pátek rozezněly napříč celou zemí. Ruské střely a bezpilotní letouny zasáhly několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě. Exploze byly hlášené z Kyjeva, Kryvého Rihu nebo Poltavské, Kirovohradské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů Moskva ve čtvrtek večer vypustila na Ukrajinu také bezpilotní letouny íránské výroby.Bylo to zhruba v době končícího mimořádného summitu vrcholných představitelů Evropské unie v Bruselu, na který poprvé od zahájení ruské agrese na Ukrajinu osobně zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten požádal unijní státníky o rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček. A také o to, aby sedmadvacítka ještě letos zahájila rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Dočkal se ale hlavně příslibů další podpory, bez konkrétních závazků.Jak se z pohledu NATO vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? Jakou další pomoc může Západ Kyjevu nabídnout? A pošlou země NATO požadované stíhačky?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Šéfové Unie jednají na mimořádném summitu o Ukrajině, migraci a podpoře ekonomik. Na setkání unijních špiček poprvé od téměř ročního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu dorazí i prezident Zelenskyj. Jakou podporu se mu podaří získat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).Dva týdny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva zahájila 24. února 2022, projednají politické špičky Evropské unie na mimořádném summitu desátý balík sankcí. Ty by měly omezit příjmy, z nichž Kreml válku financuje. Očekává se, že unijní státy také potvrdí dodávky dalších zbraní, a to včetně dlouho diskutovaných německých tanků Leopard 2.Jednání se v Bruselu poprvé od začátku války osobně účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten chce s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do Evropské unie. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky by na schůzce měli potvrdit, že Unie bude pomáhat, dokud to bude potřeba.Pro podporu si Zelenskyj tento týden už zajel do Velké Británie, kde se setkal s premiérem Rishim Sunakem a králem Karlem III. Večeřel také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem.Česko patří k zemím, které od začátku války na Ukrajině intenzivně pomáhají v humanitární i vojenské sféře. Premiér Petr Fiala (ODS) i šéf resortu zahraničí Lipavský tento týden zopakovali, že vláda hodlá v podpoře Kyjeva pokračovat i nadále.Jakou pomoc válkou zasažené Ukrajině unijní lídři schválí? Bude to stačit? A co bude pro naši diplomacii znamenat blížící se změna na Pražském hradě a konec desetileté éry Miloše Zemana?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 - stejnou možnost povolí i svým spojencům. Kancléř Olaf Scholz tak rozhodl po tlaku ze strany partnerů a konzultacích se Spojenými státy. K pomoci Ukrajině těžkou technikou se připojí i Spojené státy, slibují Kyjevu několik desítek tanků M1 Abrams. Dosud Západ napadenou Ukrajinu podporoval tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizovanými verzemi. Rusko už dalo najevo své pobouření. Jakou roli hraje moderní těžká technika ve válce na Ukrajině? Kolik tanků spojenci Kyjeva pošlou a kolik by jich ukrajinská armáda k vytlačení agresora ze svého území potřebovala? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130125/

Německo po nátlaku spojenců poskytne Ukrajině tanky Leopard 2 a Polsku nebo Finsku povolí jejich reexport. Kancléř Olaf Scholz, který to dlouho odmítal, se ke kroku odhodlal po měsících zvyšujícího se tlaku ze strany koaličních partnerů i zahraničních spojenců a konzultacích se Spojenými státy. Ty podle aktuálních informací nejspíš pošlou na Ukrajinu své tanky M1 Abrams. Proč vyzbrojování Kyjeva provází takové komplikace? A jak zásadní jsou nové tanky pro Ukrajinu? Ve Studiu N mluvíme se zahraniční reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.

Nic nevěděli! Lenka Víchová je známá ukrajinistka. Než jsem se vydal znovu do Kyjeva, povídal jsem si s ní tom, jak jako devatenáctiletá studentka vnímala pokus o puč v Moskvě v roce 1991, který zažila v Záporoží a v Kyjevě. Jejím vyprávěním začínám zvláštní časově omezený seriál podcastu Poutník z Ukrajiny.

Vianoce. Obdobie, kedy sa čas na chvíľku spomalí, sme v kruhu našich najbližśích v teple domova. No nie každý má také šťastie. Vojna na Ukrajine neutícha ani v tieto sviatočné dni. Putinova agresia vyhnala státisíce ľudí za hranice a tohtoročné Vianoce budú sláviť mimo svojej krajiny ďaleko od svojich rodín. Svoje tradície si tak pripomínajú len v rámci komunity, ktorá si našla dočasný domov niekde inde. Aj v Bratislave si Ukrajinky s deťmi urobili malé provizórne Vianoce pri varení varenykov, jedného z národných ukrajinských jedál, ktoré majú svoje miesto aj na vianočnom stole. A my s podcastom Dobré ráno, sme boli pri tom. Reportáž pripravila Jana Maťková. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Jak může ve válce přežít nemocnice pro psychicky a mentálně nemocné pacienty zjišťovalo v reportáži Rádio Svobodná Evropa. Poslechněte si svědectví zaměstnanců léčebny z ukrajinského města Borodianka nedaleko Kyjeva. Když Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, byla nemocnice domovem pro 350 padesát lidí, přičemž mnozí z pacientů potřebovali neustálou péči. Z 250 zaměstnanců jich v zařízení zůstalo jen deset. Na kritickou situaci vzpomíná ředitelka nemocnice Marina Ganitskajová.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusi naďalej cielia na energetickú infraštruktúru Ukrajiny. Napríklad v stredu večer bola časť Kyjeva po zásahu ruských rakiet bez vody a elektriny. Ako sa dokážu Ukrajinci pripraviť na takúto situáciu? Kam v tomto smere môže Rusko zájsť? A ako ovplyvní zima situáciu na fronte - čo sa týka terénu, presunu techniky či používania zbraní? Téma pre analytika Pavla Havlíčka z Asociácie pre medzinárodné otázky. Podľa neho ruské raketové útoky na energetickú infraštruktúru zásadnym spôsobom poznamenávajú bežné životy Ukrajincov. Niektoré ukrajinské mestá obmedzujú dodávky aj zámerne, aby šetrili. V podcaste opisuje, že Kyjev pôsobí ako temné miesto, kde sa nesvieti, nefungujú obchody, či benzínové stanice. „Je to každodenná realita, kedy Ukrajinci zvyknú po zatmení používať sviečky a presúvajú sa tak sa do pomyselného stredoveku v dôsledku ruskej agresie," hovorí Havlíček. Podľa analytika sa Rusi nebudú brániť tomu použiť akúkoľvek metódu. „Aby čo najviac zničili, ponížili a ochromili ukrajinskú spoločnosť a západnú podporu Ukrajine." Zima podľa neho okrem každodených životov Ukrajincov skomplikuje aj situáciu na fronte - a to logistiku, zásobovanie či presuny vojsk. Podľa neho tiež budeme skôr sledovať spomalenie bojov či preskupovanie síl. V podcaste tiež opisuje, ako zima oplyvní aj samotné vojenské operácie. „Je náročnejšia pre vojakov, pre spotrebu paliva, techniku. Všetko je zložité a viac sa kazí," opisuje. Počas čiastočnej mobilizácie si niektorí ruskí muži museli priniesť svoje vlastné uniformy, topánky a nedostali základné vybavenie, ktoré malo byť na skladoch, no bolo rozkradnuté - spomína tiež Havlíček v podcaste. Analytik tiež opisuje, že síce Putinova popularita klesá, ale nemožno hovoriť o jeho konci. „Nevypovedá to, že by chceli koniec Vladimira Putina, skôr je tu nejaká frustrácia z toho kam sa vojna bude uberať a rovnako aj celá krajina. Tam žiadne dobré východisko dnes neexistuje." Podľa Havlíčka v Rusku ešte dôjde k mobilizácii, ale nebude to už ako naposledy. Tá rozšírila kritiku vedenia operácii. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Rusi naďalej cielia na energetickú infraštruktúru Ukrajiny. Napríklad v stredu večer bola časť Kyjeva po zásahu ruských rakiet bez vody a elektriny. Ako sa dokážu Ukrajinci pripraviť na takúto situáciu? Kam v tomto smere môže Rusko zájsť? A ako ovplyvní zima situáciu na fronte - čo sa týka terénu, presunu techniky či používania zbraní? Téma pre analytika Pavla Havlíčka z Asociácie pre medzinárodné otázky. Podľa neho ruské raketové útoky na energetickú infraštruktúru zásadnym spôsobom poznamenávajú bežné životy Ukrajincov. Niektoré ukrajinské mestá obmedzujú dodávky aj zámerne, aby šetrili. V podcaste opisuje, že Kyjev pôsobí ako temné miesto, kde sa nesvieti, nefungujú obchody, či benzínové stanice. „Je to každodenná realita, kedy Ukrajinci zvyknú po zatmení používať sviečky a presúvajú sa tak sa do pomyselného stredoveku v dôsledku ruskej agresie," hovorí Havlíček. Podľa analytika sa Rusi nebudú brániť tomu použiť akúkoľvek metódu. „Aby čo najviac zničili, ponížili a ochromili ukrajinskú spoločnosť a západnú podporu Ukrajine." Zima podľa neho okrem každodených životov Ukrajincov skomplikuje aj situáciu na fronte - a to logistiku, zásobovanie či presuny vojsk. Podľa neho tiež budeme skôr sledovať spomalenie bojov či preskupovanie síl. V podcaste tiež opisuje, ako zima oplyvní aj samotné vojenské operácie. „Je náročnejšia pre vojakov, pre spotrebu paliva, techniku. Všetko je zložité a viac sa kazí," opisuje. Počas čiastočnej mobilizácie si niektorí ruskí muži museli priniesť svoje vlastné uniformy, topánky a nedostali základné vybavenie, ktoré malo byť na skladoch, no bolo rozkradnuté - spomína tiež Havlíček v podcaste. Analytik tiež opisuje, že síce Putinova popularita klesá, ale nemožno hovoriť o jeho konci. „Nevypovedá to, že by chceli koniec Vladimira Putina, skôr je tu nejaká frustrácia z toho kam sa vojna bude uberať a rovnako aj celá krajina. Tam žiadne dobré východisko dnes neexistuje." Podľa Havlíčka v Rusku ešte dôjde k mobilizácii, ale nebude to už ako naposledy. Tá rozšírila kritiku vedenia operácii. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Nad Chersonom zaviala modro-žltá vlajka. Ukrajinci vyhnali ruských okupantov z Chersonu. Z jediného väčšieho mesta, ktoré Rusi od začiatku invázie dobili. A mesta, ktoré je už v ruskom anektovaných územiach. Čo to znamená pre Ukrajincov a čo pre Putina? Ako bude vojna pokračovať ďalej, a dokedy, ak jej koniec zatiaľ nevidia analytici, vojaci ani americký či ruský prezident? A ako to vôbec v Chersone po ruskej okupácii vyzerá? Ako to vyzerá na oslobodených miestach, kde Rusi mučili a zabíjali aj civilistov? Ako títo ľudia žijú a ako po ruských raketových útokoch na energetické zdroje prežijú blížiacu sa zimu? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a šéfom mimoparlamentnej ODS Pavlom Mackom a režisérkou Vierou Dubačovou, ktorá je práve na ceste do oslobodeného Chersonu a na Ukrajine už od začiatku vojny nakrúca dokumentárnu sériu Tí, ktorí zostali.

Když se v půli března, tři týdny od ruského vpádu na Ukrajinu, účastnil Petr Fiala průkopnické a respektu hodné cesty do Kyjeva, vyvolalo to doma porozumění i překvapení zároveň. To prvé proto, že komu jinému než premiérům postkomunistických zemí, v tomto případě vedle českého ještě polskému a slovinskému, by měla být nastalá situace nezpochybnitelně jasná a kdo do jiný by měl silným gestem vyjádřit s bezdůvodně napadenou zemí solidaritu.

Jak hodnotí člen vládní delegace po návratu z Kyjeva pondělní schůzky s ukrajinskými protějšky a s prezidentem Zelenským? Jaký přínos by měla mít novela zákona o Českém rozhlasu a České televizi? A nakolik obstojí námitky sněmovní opozice vůči navrhované úpravě? Poslechněte si polední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

Ukrajina slíbila zvlášť dobré podmínky pro české podnikatele - oznámil po návratu z Kyjeva premiér Petr Fiala. A zároveň vyzval tuzemské firmy, aby se zapojily do poválečné obnovy země. Největší poptávka je podle Fialy v odvětví dopravy, zdravotnictví nebo energetiky, včetně té jaderné. Česká vláda je druhou, která na Ukrajinu dorazila jednat, nedávno byl v Kyjevě i polský kabinet. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131101/

Kým Ukrajincom sa postupne darí oslobodzovať okupované územia na juhu krajiny, Rusko zatiaľ ostreľuje civilné ciele v ukrajinských metropolách. Nová vlna ničivých ruských náletov si podľa Kyjeva vyžiadala viac ako 25 mŕtvych a vyše stovky zranených, pričom ide o najrozsiahlejšie útoky od prvých dní vojny. Moskva pri útokoch nepoužíva iba rakety, ale aj takzvané kamikadze drony iránskej výroby, ktoré zasahujú aj obytné budovy. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Text pripravila Nina Sobotovičová, načítala ho Ľubica Melcerová. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno a Ukrajinský spravodaj.

Ruské útoky zničily podle ukrajinského prezidenta Zelenského od 10. října třetinu ukrajinských elektráren a způsobily obrovské výpadky v dodávkách elektřiny. Ukrajinské úřady v úterý znovu hlásily exploze v několika regionech od Kyjeva přes Dnipro po Charkov. V pondělí při náletech zahynulo pět lidí, obyvatelé měst a vesnic jsou navíc nejen bez elektřiny, ale i bez vody. Škody působí především nepilotovaná letadla, která podle Ukrajinců a dalších zdrojů Rusku dodává Írán.

Súčasný šéf NAKA Ľubomír Daňko čelil podozreniu, že zobral úplatok od človeka blízkeho mafiánom. Nakoniec je však všetko úplne inak – páchatelia trestných činov naleteli podvodníkom, zaplatili peniaze, no polícia ich aj tak odstíhala. Kauzu okolo falošného úplatku vysvetlí naša investigatívna reportérka Annamária Döomeová. V druhej téme dnešného podcastu sa venujeme najnovšiemu vývoju na Ukrajine. Rusi totiž podnikli odvetný úder za útok na Kerčský most a opäť ostreľovali civilistov po celej Ukrajine, vrátane Kyjeva. Budete počuť experta na Rusko Vladimíra Votápka. Moderuje Peter Hanák. Druhú tému nahrávala Denisa Žilová.

Kerčský most, Putinova pýcha, ktorý spája ukradnutý Krym s ruskou pevninou, vážne poškodil výbuch. Odveta na seba nenechala dlho čakať. No namiesto mostov útočili ruské rakety opäť na ľudí a energetické zariadenia. Niekoľko z nich dopadlo na centrum Kyjeva. Sledujeme nové stratégie z oboch strán? Ako na to reaguje svet a Slovensko? Prečo stále niektorí Slováci držia palce Putinovi? Braňo Závodský sa rozprával s profesorom Jozefom Bátorom z Katedry politológie Filozofickej fakulty Univerzity Komenského.

Rusové ostřelují města napříč Ukrajinou, podle prezidenta Volodymyra Zelenského rakety mířily na civilní cíle a zabíjely po celé zemi. Dopadly i na centrum Kyjeva, kde je nejméně osm mrtvých a 24 raněných. Agentura Reuters informuje o útocích ve Lvovu a Ternopilu na západě a v Dnipru v centrální části země. Britský list The Guardian mluví také o výbuších v městech Žytomyr a Chmelnyckyj, ozvaly se i v Mykolajivu, Oděse a dalších městech. Podle českého velvyslance Radka Matuly nejsou zprávy o zabitých ani zraněných Češích. Ruská odveta za výbuch na Krymském mostě? Co bude následovat po ruských raketách? Jak se může Ukrajina účinně bránit? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131010/

Jak přijal Kyjev dnešní sdělení Kremlu, že prezident Putin v pátek podepíše dohody o připojení čtyř oblastí Ukrajiny k Ruské federaci? Může faktickou anexi těchto území ještě výrazně zkomplikovat ofenziva ukrajinských sil na východě a jihu země? A jaké priority chce především prosazovat ze své pozice nový náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka? Poslechněte si odpolední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

„Chceme se poučit z vašeho úspěchu, z toho, co se vám v České republice povedlo. Chceme být na stejné straně evropské rodiny, jako jste vy.” Říká Vitalij Kličko, starosta Kyjeva. Jak to teď vypadá v ukrajinské metropoli? Zní Kyjevem pořád ještě sirény?Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Chceme se poučit z vašeho úspěchu, z toho, co se vám v České republice povedlo. Chceme být na stejné straně evropské rodiny, jako jste vy.” Říká Vitalij Kličko, starosta Kyjeva. Jak to teď vypadá v ukrajinské metropoli? Zní Kyjevem pořád ještě sirény?

Tisíce kilometrov štvorcových vlastného územia. Utekajúci Rusi z bojiska, po ktorých zostávajú opustené tanky. Kremeľ pod paľbou kritiky vlastných nacionalistov. Ruská krvavá vojna na Ukrajine už trvá cez dvesto dní. Ukrajina však posledné dni na bojisku nad Ruskom vyhráva. Znamená postup Kyjeva zásadný prelom, alebo len dôležitý vojenský úspech? Aké sú teraz možnosti a scenáre? Čo sa deje v Moskve? Pomáha západ Ukrajine stále a dodatočne? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe Pavlom Mackom.

Speciálně vycvičení ukrajinští agenti dlouho vyčkávali na okupovaném území Ukrajiny a čekali na rozkazy Kyjeva. Jejich ruští odpůrci je pronásledovali, hledali jim na těle tetování, které by potvrdilo, že jsou bývalými ukrajinskými vojáky. Kontrolovali seznamy potenciálních vůdců ukrajinského odboje, které jim pomohli sestavit místní kolaboranti, píše britský deník Financial Times.