Podcasts about kyjeva

Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.

Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico oslávil koniec druhej svetovej vojny v Moskve. Pochválil sa stretnutiami s Putinom, ktorý sám rozpútal v Európe vojnu a agresívne ničí Ukrajinu a zabíja nevinných ľudí vrátane detí. Európski lídri v rovnakom čase cestovali do Kyjeva a s ich podporou a podporou USA Rusku predložili návrh na bezpodmienečné 30-dňové prímerie.Čo znamená cesta Roberta Fica do Moskvy pre Slovensko? Cestoval tam ako predseda vlády či opäť ako súkromná osoba a predseda Smeru, ak jeho cestu neriešila vláda ani zahraničný výbor parlamentu? Aké sú vlastne reakcie Putina a Kremľa na prímerie a pomôže ochota prezidenta Zelenského stretnúť sa s ním v Turecku, čo podporuje aj prezident Trump? Môže pomôcť aj nový pápež Lev XIV, ktorý vojnu označil za ruský imperializmus a je zmluva o nerastnom bohatstve medzi USA a Ukrajinou, ktorú už jednomyseľne ratifikoval ukrajinský parlament, skutočným prelomom?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Co mají společného Ukrajinka, Chorvat a Češka v kryptě rakouského kostela? Ukrajinka s Chorvatem vzpomínky na to, jak při náletech utíkali do krytu. Ukrajinka z Kyjeva aktuálně, Chorvat před 30 lety. Ona za zvuků sirén popadne svého syna a běží, jeho popadla jeho matka a běželi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otužilec, potápač alebo premiér? Matovič by rád išiel do Kyjeva, ale nie sám. 

Může dohoda Washingtonu a Kyjeva o těžbě ukrajinských nerostů zvýšit i tlak na Moskvu v jednání o klidu zbraní na Ukrajině? Co znamená z pohledu měst a obcí v Česku nová úprava podmínek pro provozování takzvaných dětských skupin? A jakou podobu a cíl měly za první republiky prvomájové průvody, které pořádaly podniky Tomáše Bati?

Může dohoda Washingtonu a Kyjeva o těžbě ukrajinských nerostů zvýšit i tlak na Moskvu v jednání o klidu zbraní na Ukrajině? Co znamená z pohledu měst a obcí v Česku nová úprava podmínek pro provozování takzvaných dětských skupin? A jakou podobu a cíl měly za první republiky prvomájové průvody, které pořádaly podniky Tomáše Bati?

Může dohoda Washingtonu a Kyjeva o těžbě ukrajinských nerostů zvýšit i tlak na Moskvu v jednání o klidu zbraní na Ukrajině? Co znamená z pohledu měst a obcí v Česku nová úprava podmínek pro provozování takzvaných dětských skupin? A jakou podobu a cíl měly za první republiky prvomájové průvody, které pořádaly podniky Tomáše Bati?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři příslušníci skupiny speciálních sil v Prostějově se budou zodpovídat z násilné smrti afghánského zajatce. Jakých trestných činů se v roce 2018 měli dopustit? Co přinese setkání evropských podporovatelů Kyjeva s americkou stranou v Londýně? Jak vzpomínají na papeže Františka v jeho rodné Argentině? Zaměstnavatelé čelí dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných lidí. Po jakých profesích je největší poptávka? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pancířem.

Čtyři příslušníci skupiny speciálních sil v Prostějově se budou zodpovídat z násilné smrti afghánského zajatce. Jakých trestných činů se v roce 2018 měli dopustit? Co přinese setkání evropských podporovatelů Kyjeva s americkou stranou v Londýně? Jak vzpomínají na papeže Františka v jeho rodné Argentině? Zaměstnavatelé čelí dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných lidí. Po jakých profesích je největší poptávka? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pancířem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Audiokniha Zelenskyj ponúka intímny portrét prezidenta, ktorý sa z herca a komika zmenil na symbol odolnosti. Jej autor, Simon Shuster, korešpondent časopisu Time zaznamenáva život Volodymyra Zelenského od čias, keď vystupoval v zábavných programoch, až po blatisté zákopy vojny s Ruskom. Shuster strávil s ukrajinským prezidentom štyri roky, absolvoval rozsiahle spoločné cesty na front a desiatky rozhovorov s jeho manželkou, priateľmi aj nepriateľmi, poradcami, ministrami a vojenskými veliteľmi. Autor zároveň priblížil, ako sa Zelenskému podarilo spojiť rôznych demokratických lídrov v boji za spoločnú vec. Audiokniha je detailným opisom Zelenského dní, života v jadrovom bunkri v prvých týždňoch invázie a okolností úteku jeho manželky s deťmi do bezpečia. Neskôr, keď Rusi ustúpili z Kyjeva, sledujeme, ako Zelenskyj so svojím tímom z bunkra vychádza a vedie Ukrajinu ku kľúčovým víťazstvám. Výsledkom je strhujúci podrobný obraz invázie a vojny, tak, ako ju zažil ruský cieľ číslo jeden a hrdina, ktorý o tento titul ani nestál. Shuster však nevytvára iba glorifikujúcu podobu prezidenta. V audioknihe jasne pomenúva Zelenského omyly a zlyhania, ako napríklad ochotu umlčať politický nesúhlas jeho odporcov a mnohé iné. Audiokniha Zelenskyj tak predostiera komplexný portrét muža snažiaceho sa prelomiť historické jarmo ruského útlaku, ktorý sa začal dávno pred jeho narodením a rovnako príbeh človeka, ktorého odvaha a odhodlanie vojde do dejín. "Shuster vytvára intímny záznam o ruskej invázii, ktorý živo zachytáva Zelenského transformáciu z čistokrvného komika na vojnového hrdinu v hlavnej úlohe." – New York Times Book Review, Editors' Choice Selection Audiokniha: Zelenskyj Autor: Simon Shuster Interpret: Daniel Ratimorský Dĺžka: 16:41 h Vydavateľstvo: Publixing a N Press Audiokniha Zelenskyj na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Zelenskyj na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.

Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po štvrtkovom Bruseli a pred utorkovou saudsko-arabskou Džiddou. Po európskom obrannom prebudení a záväzku investovať do obrany 800 miliárd. A pred stretnutím v Džidde v konštalácii Kyjev-Washington, po tom, ako bol rovnako saudsko-arabský Rijád o rokovaniach Washington-Moskva bez Kyjeva a a rovnako po tom, ako prvý muž Kyjeva Volodymyr Zelenskyj pochodil v Bielom dome – kritizovaný za nevďačnosť a prakticky vykázaný, keďže odmietol podpísať dohodu o vzácnych kovoch, v ktorej mu chýbali bezpečnostné záruky. Čo môže priniesť schôdzka Trumpových a Zelenského ľudí, ktorej predchádza stiahnutie vojenskej pomoci USA Ukrajine, z ktorej ťaží Putin masívnymi útokmi?A ako k tomu môže prispieť správa, že Rusko, Čína a Irán chystajú spoločné námorné cvičenie? Nejde o všetko iné, len nie o predohru mierových rokovaní? Alebo akú trvácnosť môže mať mier, či prímerie, ak pôjde v skutočnosti o diktát z pozície sily? Téma pre Mateja Kandríka, experta na bezpečnostné otázky z Adapt Institute. „Snáď americká administratíva pochopí, že vyvíjať tlak len na jednu stranu konfliktu nie je z dlhodobého hľadisko únosné a ani konštruktívne. Tlak bude potrebné vyvinúť aj na Rusko a Vladimíra Putina“, tvrdí obranný expert Kandrík. „Je to enormne znepokojujúce a vyvoláva to mnohé otázniky“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Po štvrtkovom Bruseli a pred utorkovou saudsko-arabskou Džiddou. Po európskom obrannom prebudení a záväzku investovať do obrany 800 miliárd. A pred stretnutím v Džidde v konštalácii Kyjev-Washington, po tom, ako bol rovnako saudsko-arabský Rijád o rokovaniach Washington-Moskva bez Kyjeva a a rovnako po tom, ako prvý muž Kyjeva Volodymyr Zelenskyj pochodil v Bielom dome – kritizovaný za nevďačnosť a prakticky vykázaný, keďže odmietol podpísať dohodu o vzácnych kovoch, v ktorej mu chýbali bezpečnostné záruky. Čo môže priniesť schôdzka Trumpových a Zelenského ľudí, ktorej predchádza stiahnutie vojenskej pomoci USA Ukrajine, z ktorej ťaží Putin masívnymi útokmi?A ako k tomu môže prispieť správa, že Rusko, Čína a Irán chystajú spoločné námorné cvičenie? Nejde o všetko iné, len nie o predohru mierových rokovaní? Alebo akú trvácnosť môže mať mier, či prímerie, ak pôjde v skutočnosti o diktát z pozície sily? Téma pre Mateja Kandríka, experta na bezpečnostné otázky z Adapt Institute. „Snáď americká administratíva pochopí, že vyvíjať tlak len na jednu stranu konfliktu nie je z dlhodobého hľadisko únosné a ani konštruktívne. Tlak bude potrebné vyvinúť aj na Rusko a Vladimíra Putina“, tvrdí obranný expert Kandrík. „Je to enormne znepokojujúce a vyvoláva to mnohé otázniky“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pracuje Trump na výměně Zelenského?; Velká část Slováků není ve válce na Ukrajině na straně Kyjeva; Evropa v konvenčních zbraních poráží Rusko. Turek lže, když tvrdí, že se „naše armády vejdou na parkoviště“; Piráti pod vedením Zdeňka Hřiba – marketing v křeči, každá trefa mimo

Mladý slovenský europoslanec hlavní vládní strany Směr Erik Kaliňák, navíc šéf poradců premiéra Roberta Fica, prohlásil, že kdyby Ukrajina padla a Rusko by obsadilo i Zakarpatí sousedící se Slovenskem, tak by Slovensko konečně mělo na východních hranicích spolehlivého souseda.

Pracuje Trump na výměně Zelenského?; Velká část Slováků není ve válce na Ukrajině na straně Kyjeva; Evropa v konvenčních zbraních poráží Rusko. Turek lže, když tvrdí, že se „naše armády vejdou na parkoviště“; Piráti pod vedením Zdeňka Hřiba – marketing v křeči, každá trefa mimoVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladý slovenský europoslanec hlavní vládní strany Směr Erik Kaliňák, navíc šéf poradců premiéra Roberta Fica, prohlásil, že kdyby Ukrajina padla a Rusko by obsadilo i Zakarpatí sousedící se Slovenskem, tak by Slovensko konečně mělo na východních hranicích spolehlivého souseda.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak nadějně pro další vztahy Washingtonu a Kyjeva vyzněl projev Donalda Trumpa v americkém Kongresu? Čím se šéf Bílého domu snažil především oslovit domácí publikum? Jaké šance by mohly mít u Ústavního soudu výhrady proti tzv. platové novele, kterou definitivně schválila Sněmovna? A jak hodnotí zástupci automobilového průmyslu v Česku nový akční plán Evropské komise pro toto klíčové odvětví?

Jak nadějně pro další vztahy Washingtonu a Kyjeva vyzněl projev Donalda Trumpa v americkém Kongresu? Čím se šéf Bílého domu snažil především oslovit domácí publikum? Jaké šance by mohly mít u Ústavního soudu výhrady proti tzv. platové novele, kterou definitivně schválila Sněmovna? A jak hodnotí zástupci automobilového průmyslu v Česku nový akční plán Evropské komise pro toto klíčové odvětví?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mluvili jsme o tom, co je a co není tzv. fine dining, o rozdílech mezi Prahou, Londýnem nebo New Yorkem, a taky o tom, co pro kuchaře znamená michelinská hvězda. Ta první, druhá, anebo dokoce třetí. “Samozřejmě, že toužím po tom, abych Michelina získal. Ale nezblázním se, když se to nestane,” říká Radek David, jeden z nejúspěšnějších českých kuchařů. Dlouho byl tváří známé pražské restaurace Veranda a dalších spřízněných podniků, například Babiččiny zahrady v Průhonicích. Řadu let jezdil budovat restaurace do Kyjeva na Ukrajině. A dnes je “kuchařem na volné noze”, nebo “létajícím šéfkuchařem”, který se věnuje privátnímu vaření, kuchařským kurzům či konzultacím.Na webu RadekDavid.cz píše své zážitky z nejlepších světových restaurací i z podniků, o kterých jste nejspíš nikdy neslyšeli. Představa ideální dovolené? Obejít co nejvíc restaurací. A nechat se inspirovat a taky o tom vyprávět ostatním. Tahle práce ho naplňuje a je spokojený, ale zároveň ví či doufá, že své jméno spojí ještě s nějakým dalším podnikem.O tom všem jsme si povídali, Přeju příjemný poslech, a jako obvykle přidávám text, který na základě podcastu vygenerovala YI (tentokrát poprvé nový Claude 3.7 Sonnet).Miluju rondon. Je to taková naše uniforma, říká šéfkuchař Radek DavidRozhovor Miloše Čermáka s Radkem Davidem nabízí fascinující vhled do zákulisí kulinářského světa, který přesahuje hranice běžné konverzace o jídle a vaření.Davida, který po dvou dekádách v legendárních pražských podnicích Babičina zahrada a Veranda nyní působí jako "létající šéfkuchař" na volné noze, charakterizuje pozoruhodná upřímnost a nezaměnitelná vášeň pro řemeslo. Jeho nová profesní etapa není jen pragmatickým kariérním obratem, ale projevem hlubší filozofie – touhy po autentické tvůrčí svobodě a sdílení znalostí.Pozoruhodná je Davidova ambivalence vůči žádoucí michelinské hvězdě. Na jedné straně o prestiž evidentně stojí, na druhé straně artikuluje oprávněnou kritiku systému, který stejnou hvězdou oceňuje sofistikované restaurace i stánky se street foodem. "Měli to vymyslet trochu jinak, třeba pro streetfood udělat hvězdu jiné barvy," říká. Odhaluje tak svůj přemýšlivý vztah k oboru.Fascinující je pasáž o praktikách špičkových světových restaurací, které si předem "lustrují" hosty, kteří si zarezervovali stůl. "Vědí, kdo přijde," popisuje Radek David svou zkušenost z newyorského Per Se, kde ho při druhé návštěvě přivítali jménem a připravili mu poznámkový blok, protože si pamatovali, že si při první návštěvě dělal poznámky.Z rozhovoru vystupuje i důležitý kontrast mezi českou a zahraniční potravinovou kulturou. Davidův nostalgický popis ukrajinských tržnic s vůní "rajčat, jahod, broskví" proti českému systému, kde "všechno to je podtržený, aby to vydrželo týden na lodi nebo v kamionu", nabízí zamyšlení nad globalizovaným zásobováním surovinami.Podtext celého rozhovoru tvoří téma gastronomické mediální kritiky. David s Čermákem shodně konstatují úpadek seriózních recenzí v tištěných médiích – ne kvůli nedostatku prostoru, ale kvůli náročnosti procesu. "Ty musíš mít člověka, který do tý restaurace jde, stráví s tím dvě hodiny, a redakce pak ještě zaplatí účet. To je důvod, proč tenhle žánr prakticky vymizel. Prostě na to v médiích nejsou peníze," vysvětluje Čermák ekonomiku dnešní žurnalistiky.Navzdory všem výzvám a tlakům současného gastronomického světa David uzavírá rozhovor překvapivě optimistickým výhledem: za deset let bude svět lepší. Po pronikavé sondě do vztahu společnosti, ekonomika a jídla je nadějeplná a občerstvující tečka. Něco jako dezert na závěr mnohachodového menu.

Jak významná by mohla být pro další vztahy Kyjeva a Washingtonu avizovaná dohoda o těžbě ukrajinských nerostných zdrojů? Měly by mít obce zákonem danou povinnost zajišťovat předškolní přípravu v rámci tzv. dětských skupin? Můžou ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu zásadně přispět strategické plány, které dnes představila Evropská komise?

Jak významná by mohla být pro další vztahy Kyjeva a Washingtonu avizovaná dohoda o těžbě ukrajinských nerostných zdrojů? Měly by mít obce zákonem danou povinnost zajišťovat předškolní přípravu v rámci tzv. dětských skupin? Můžou ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu zásadně přispět strategické plány, které dnes představila Evropská komise?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co především je ve hře v dnešních předčasných volbách do německého Bundestagu? Jak vážně vyznívají s odstupem několika dnů a krátce před třetím výročím ruské agrese proti Ukrajině ostré výroky Donalda Trumpa na adresu prezidenta Zelenského? A čím zaujal porotu filmového festivalu Berlinale vítězný snímek Sny norského režiséra Daga Johana Haugeruda.

Co především je ve hře v dnešních předčasných volbách do německého Bundestagu? Jak vážně vyznívají s odstupem několika dnů a krátce před třetím výročím ruské agrese proti Ukrajině ostré výroky Donalda Trumpa na adresu prezidenta Zelenského? A čím zaujal porotu filmového festivalu Berlinale vítězný snímek Sny norského režiséra Daga Johana Haugeruda.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Členstvo Kyjeva v Nato je jediný základ udržateľného mieru na Ukrajine“, tvrdí Martin Sklenár, bývalý šéf rezortu obrany. „Rusko vie, že proti Nato neobstojí. Kalkulácia voči Aliancii je preňho absolútne neváhodná a preto v Nato je mier a na Ukrajine je vojna, pretože Ukrajina v Nato nie je“, hovorí. Vzťahy pred a po. Aj tak sa začne hovoriť o transatlantických vzťahoch po bezpečnostnej konferencii v Mníchove. Trumpova Amerika tam Európe dala na známosť, nech sa o svoju bezpečnosť postará prioritne sama. A že s ňou Donald Trump nepočíta pri stole, za ktorým sa vyjednáva koniec Putinovej agresie. K tomuto stolu sa – paradoxne – musí dobíjať aj samotný Vododymyr Zelenskyj. „Aby sme zostali relevantní, musíme do toho vstúpiť aj cez vyššie výdavky na obranu“, zaznieva z európskych diplomatických zdrojov. Šéf Nato už obchádza členské štáty, aby s nimi o navyšovaní hovoril. V dnešný štvrtok sa zastaví v Bratislave. Ešte v januári apeloval, že „buď zvýšime výdavky na obranu, alebo sa môžeme začať učiť ruštinu“. (A práve v deň, keď tú ruštinu v Moskve počúvali Andrej Danko a spol.)Dostanú Európu vyššie výdavky na zbrojenie do hry a k stolu, pri ktorom sa rozhoduje o osude Ukrajiny a vlastne aj o bezpečnostnej architektúre starého kontinentu? A koľko by Slovensko utiahlo, ak už dve percentá HDP na obranu nám dávajú zabrať? Téma pre exministra obrany Martina Sklenára. Ako vidí naše vyhliadky, ak nás k stolu prestávali pozývať spojenci? „Trump je vyjednávač. Využíva všetky metódy, ktoré má k dispozícii. Ak sú to aj hrozby voči spojencom, on ich vníma ako legitímnu taktiku. Samozrejme Európania to vnímajú ako nátlak“, tvrdí Sklenár. Európa sa podľa neho musí zariadiť na alternatívu, že Spojené štáty sa z nej vojensky stiahnu. Naopak Rusko podľa Sklenára cíti priležitosť dosiahnuť to, čo vždy chcelo. „Nemá záujem vyriešiť Ukrajinu. Pre nich je to nástroj, ako riešiť celky pre nich omnoho nebezpečnejšie. Európsku úniu. Nato pre nich nie je až také nebezpečné, lebo vedia, že nikdy nebude útočiť na Rusko. Ak, tak len reagovať na situácie. Oni to vedia. Nato je však pre nich osožné, aby mohli vytvárať pocit ohrozenia. Pomáha to Putinovi vnútropoliticky sa udržať. Ale EÚ svojim ekonomickým modelom a blahobytom a rozvojom je model, s ktorým Rusko nedokáže súperiť. Preto ho musí rozložiť a poraziť“, vysvetľuje exminister Martin Sklenár. Čo sa týka avizovaného navyšovania výdavkov na zbrojenie vrámci Nato Sklenár očakáva, že sa to ustáli na úrovni medzi tri a pol až štyrmi percentami HDP. „Je to stále menej, ako byť vo vojne a dávať výdavky na obranu, ak na vás niekto útočí. Výdavky Ukrajiny na obranu sú v dvojciferných čísla percent HDP, čiže cez desať percent. Rusko dáva do sedem percent na vojnu“, hovorí. „Čím viac vydáme na obranu, tým menšia pravdepodobnosť je, že budeme mať ničivú vojnu“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Členstvo Kyjeva v Nato je jediný základ udržateľného mieru na Ukrajine“, tvrdí Martin Sklenár, bývalý šéf rezortu obrany. „Rusko vie, že proti Nato neobstojí. Kalkulácia voči Aliancii je preňho absolútne neváhodná a preto v Nato je mier a na Ukrajine je vojna, pretože Ukrajina v Nato nie je“, hovorí. Vzťahy pred a po. Aj tak sa začne hovoriť o transatlantických vzťahoch po bezpečnostnej konferencii v Mníchove. Trumpova Amerika tam Európe dala na známosť, nech sa o svoju bezpečnosť postará prioritne sama. A že s ňou Donald Trump nepočíta pri stole, za ktorým sa vyjednáva koniec Putinovej agresie. K tomuto stolu sa – paradoxne – musí dobíjať aj samotný Vododymyr Zelenskyj. „Aby sme zostali relevantní, musíme do toho vstúpiť aj cez vyššie výdavky na obranu“, zaznieva z európskych diplomatických zdrojov. Šéf Nato už obchádza členské štáty, aby s nimi o navyšovaní hovoril. V dnešný štvrtok sa zastaví v Bratislave. Ešte v januári apeloval, že „buď zvýšime výdavky na obranu, alebo sa môžeme začať učiť ruštinu“. A práve v deň, keď tú ruštinu v Moskve počúvali Andrej Danko a spol.Dostanú Európu vyššie výdavky na zbrojenie do hry a k stolu, pri ktorom sa rozhoduje o osude Ukrajiny a vlastne aj o bezpečnostnej architektúre starého kontinentu? A koľko by Slovensko utiahlo, ak už dve percentá HDP na obranu nám dávajú zabrať? Téma pre exministra obrany Martina Sklenára. Ako vidí naše vyhliadky, ak nás k stolu prestávali pozývať spojenci? „Trump je vyjednávač. Využíva všetky metódy, ktoré má k dispozícii. Ak sú to aj hrozby voči spojencom, on ich vníma ako legitímnu taktiku. Samozrejme Európania to vnímajú ako nátlak“, tvrdí Sklenár. Európa sa podľa neho musí zariadiť na alternatívu, že Spojené štáty sa z nej vojensky stiahnu. Naopak Rusko podľa Sklenára cíti priležitosť dosiahnuť to, čo vždy chcelo. „Nemá záujem vyriešiť Ukrajinu. Pre nich je to nástroj, ako riešiť celky pre nich omnoho nebezpečnejšie. Európsku úniu. Nato pre nich nie je až také nebezpečné, lebo vedia, že nikdy nebude útočiť na Rusko. Ak, tak len reagovať na situácie. Oni to vedia. Nato je však pre nich osožné, aby mohli vytvárať pocit ohrozenia. Pomáha to Putinovi vnútropoliticky sa udržať. Ale EÚ svojim ekonomickým modelom a blahobytom a rozvojom je model, s ktorým Rusko nedokáže súperiť. Preto ho musí rozložiť a poraziť“, vysvetľuje exminister Martin Sklenár. Čo sa týka avizovaného navyšovania výdavkov na zbrojenie vrámci Nato Sklenár očakáva, že sa to ustáli na úrovni medzi tri a pol až štyrmi percentami HDP. „Je to stále menej, ako byť vo vojne a dávať výdavky na obranu, ak na vás niekto útočí. Výdavky Ukrajiny na obranu sú v dvojciferných čísla percent HDP, čiže cez desať percent. Rusko dáva do sedem percent na vojnu“, hovorí. „Čím viac vydáme na obranu, tým menšia pravdepodobnosť je, že budeme mať ničivú vojnu“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat? Hostem Ptám se já byl ředitel Evropské obranné agentury a diplomat Jiří Šedivý.Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila slibované kroky k ukončení války na Ukrajině. Zatím ale bez přímé účasti Kyjeva i Evropy. V úterý se v saúdskoarabském Rijádu sešli pouze delegace USA a Ruska a shodli se na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení konfliktu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrova po schůzce prohlásil, že ukrajinské členství v NATO by Moskva považovala za hrozbu. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia bylo jednání s Rusy zatím pouze „prvním krokem na dlouhé cestě“. Všichni, kdo se účastní konfliktu, podle něj musejí souhlasit s řešením, které válku ukončí. Sama Trumpova administrativa už ale v předchozích prohlášeních dala najevo, že Ukrajina nemůže s členstvím v NATO počítat a bude se muset smířit i s územními ztrátami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rusko-americkou schůzku zkritizoval s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Francie mezitím svolala na středu - tento týden v pořadí už druhé - jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě, na které tentokrát přizvala i další spojenci včetně Česka. Je selhání Evropy, že na prvních jednáních o Ukrajině nebyla? Co průběh vyjednávání znamená pro naše bezpečí? A dokáže Evropa sestavit armádu, kterou by na Ukrajinu poslala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Zpravodaj Viktor Daněk ještě vysvětlí, jak by měla EU reagovat na očekávaná cla a styl nové americké administrativy, a přiblíží i dynamiku v novém Evropském parlamentu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Zpravodaj Viktor Daněk ještě vysvětlí, jak by měla EU reagovat na očekávaná cla a styl nové americké administrativy, a přiblíží i dynamiku v novém Evropském parlamentu.

Před rokem a pár dny 8. února 2024 se ukrajinská armáda dočkala nového vrchního velitele – generálplukovníka Alexandra Syrského. Ten tak vystřídal velmi populárního Valerije Zalužného, který ukrajinským vojskům velel od začátku války. Daleko méně známý Syrskij do té doby řídil od počátku války obranu Kyjeva a zabránil tam nejhoršímu.

Před rokem a pár dny 8. února 2024 se ukrajinská armáda dočkala nového vrchního velitele – generálplukovníka Alexandra Syrského. Ten tak vystřídal velmi populárního Valerije Zalužného, který ukrajinským vojskům velel od začátku války. Daleko méně známý Syrskij do té doby řídil od počátku války obranu Kyjeva a zabránil tam nejhoršímu. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruské jednotky na Ukrajině, za cenu velkých ztrát, stále pomalu, ale jistě postupují. Vítězství Kyjeva ve válce je nereálně, shodli se v podcastu Zbytečná válka redaktor Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Ani případné příměří konflikt neukončí, Ukrajina bude čekat na příležitost.Dále se v tomto díle podcastu Zbytečná válka dozvíte, jak velkou roli hrají v současném konfliktu FPV drony a jak jejich nasazení přispívá k změně načasování ruských útoků. Závěr pak patřil proměně Blízkého východu, kde ustupuje do pozadí Írán a naopak posiluje Turecko.

„Už len štyristo nových hrobov v Užhorode, ktoré zmenili park na cintorín. A má to byť len tretina tých, ktorí sa hoci v rakve no vrátili. Po zvyšku nie sú zatiaľ stopy“. Realita dnešnej Ukrajiny očami Pavla Vilčeka, ktorý vedie najväčšiu charitu na Slovensku – Spišskú katolícku charitu. Premiérovi by podľa neho pomohla „terapia Ukrajinou“. Detail, ktorý udrie do očí každému – takmer úplná absencia mužov v produktívnom veku a množstvo čerstvých hrobov. A na otázku: „Čo potrebujete?“ jednoznačná odpoveď – „liečiť ľudské traumy spôsobené vojnou“. Momentum zachytené v reportážnej správe z čerstvej cesty na Ukrajinu. A ak v niektorých mestách akoby ani vojnu cítiť nebolo, vyvracať to majú miestne cintoríny. Denne tam kopú nové a nové hroby. Za obeťami Putinovej agresie pritom nezostávajú len mŕtvi vojaci, ale aj rodiny bez otcov, manželov, synov či bratov. „A hoci mŕtvym už pomôcť nedokážeme, stále sú tu ich rodiny a blízki. Tí potrebujú našu pomoc viac ako kedykoľvek predtým“. Z Ukrajiny sa čerstvo vrátila najväčšia charitatívna organizácia na Slovensku – Spišská katolícka charita. A hoci sa stará najmä o núdznych, v kontexte toho, čo sa deje v posledných dňoch a týždňoch na Slovensku, verejne dala podporu „nenásilnej forme vyjadrenia občianskych postojov“, „pokojným zhromaždeniam“ a „demokratickým hodnotám“. Odmietla rovnako „akékoľvek rozdeľovanie spoločnosti“. Len dva dni pred vyhlásením tu z úst premiéra zaznelo, že na námestiach kričí tretina Ukrajincov! Charita nielen ako pomocná ale i ochranná ruka pre tých v núdzi i napádaných politikmi? Na tému sa pozrieme s Pavlom Vilčekom, ktorý vedie spišskú charitu. „Mestá a dediny bez mužov, a ak, tak v uniformách“, rozvíja „do oči bijúce“ detaily z Ukrajiny Pavol Vilček. V Užhorode, ktorý je od frontovej línie vzdialený na vyše tisíc kilometrov, vojna podľa neho už aj park mení na cintorín. „Už tam je nejakých štyristo nových hrobov. A miestni hovoria, že z ďalších toľko obetí vojny ani nemali čo pochovať“, rozpráva riaditeľ charity. Tragédiou vojny sú detské siroty, na ktoré upriamuje pozornosť Vilček. „Len v Mukačeve sa staráme o stopäťdesiat detí“, uvádza. A za ich príbehmi nie sú len padlí otcovia, ale aj tragédie matiek, ktoré to nezvládli. „Naše psychologičky poznajú bolestné prípady žien, matiek, ktoré sa pre besnenie ruských vojakov v prvých dňoch agresie upili k smrti“, pokračuje Vilček. Hovorí pritom o obetiach, ktorých psychika neuniesla následky hromadného znásilňovania. „Musím povedať, že najnúdznejší ľudia Európy sú dnes na Ukrajine a v charite sa im snažíme pomáhať“, rozpráva Pavol Vilček. Majú pritom skúsenosť, že neraz ich ľudia odkázaní na pomoc označovali až výrazom „Bog“. „Keď sa zrazu zjavili s pomocou, pre tých ľudí boli doslova Bohom. V beznádeji už ani nevideli svetlo na konci tunela. A zrazu niekto príde, dokonca zo Slovenska, a prinesie im pomoc“, vykresľuje položenie Ukrajincov zasiahnutých Putinovou agresiou. „To najhoršie, čo vidím na Ukajine, je nenávisť. My si to nedokážeme predstaviť, koľko je v nich nenávisti. Voči Putinovi, Rusom. Voči okupantom, ktorí k nim prišli“, pokračuje Vilček. Terapia Ukrajinou pre slovenského premiéraČo hovorí na fakt, že s týmto nenávideným Putinom sa stretáva premiér Fico, pýtam sa riaditeľa Vilčeka. Nekazí Charite týmto príklonom k Moskve ich misiu medzi Ukrajincami? „Oni sú na pomoc odkázaní. A bežní ľudia, s ktorými som sa stretol politiku neriešia. Oni trpia. Keď trpíte, neriešite nejakého premiéra zo Slovenska“, hovorí. Dodáva, že jeho skúsenosť je zo západu Ukrajiny. „Istotne, keby sme šli viac na východ – už do Kyjeva, či...

„Už len štyristo nových hrobov v Užhorode, ktoré zmenili park na cintorín. A má to byť len tretina tých, ktorí sa hoci v rakve no vrátili. Po zvyšku nie sú zatiaľ stopy“. Realita dnešnej Ukrajiny očami Pavla Vilčeka, ktorý vedie najväčšiu charitu na Slovensku – Spišskú katolícku charitu. Premiérovi by podľa neho pomohla „terapia Ukrajinou“. Detail, ktorý udrie do očí každému – takmer úplná absencia mužov v produktívnom veku a množstvo čerstvých hrobov. A na otázku: „Čo potrebujete?“ jednoznačná odpoveď – „liečiť ľudské traumy spôsobené vojnou“. Momentum zachytené v reportážnej správe z čerstvej cesty na Ukrajinu. A ak v niektorých mestách akoby ani vojnu cítiť nebolo, vyvracať to majú miestne cintoríny. Denne tam kopú nové a nové hroby. Za obeťami Putinovej agresie pritom nezostávajú len mŕtvi vojaci, ale aj rodiny bez otcov, manželov, synov či bratov. „A hoci mŕtvym už pomôcť nedokážeme, stále sú tu ich rodiny a blízki. Tí potrebujú našu pomoc viac ako kedykoľvek predtým“. Z Ukrajiny sa čerstvo vrátila najväčšia charitatívna organizácia na Slovensku – Spišská katolícka charita. A hoci sa stará najmä o núdznych, v kontexte toho, čo sa deje v posledných dňoch a týždňoch na Slovensku, verejne dala podporu „nenásilnej forme vyjadrenia občianskych postojov“, „pokojným zhromaždeniam“ a „demokratickým hodnotám“. Odmietla rovnako „akékoľvek rozdeľovanie spoločnosti“. Len dva dni pred vyhlásením tu z úst premiéra zaznelo, že na námestiach kričí tretina Ukrajincov! Charita nielen ako pomocná ale i ochranná ruka pre tých v núdzi i napádaných politikmi? Na tému sa pozrieme s Pavlom Vilčekom, ktorý vedie spišskú charitu. „Mestá a dediny bez mužov, a ak, tak v uniformách“, rozvíja „do oči bijúce“ detaily z Ukrajiny Pavol Vilček. V Užhorode, ktorý je od frontovej línie vzdialený na vyše tisíc kilometrov, vojna podľa neho už aj park mení na cintorín. „Už tam je nejakých štyristo nových hrobov. A miestni hovoria, že z ďalších toľko obetí vojny ani nemali čo pochovať“, rozpráva riaditeľ charity. Tragédiou vojny sú detské siroty, na ktoré upriamuje pozornosť Vilček. „Len v Mukačeve sa staráme o stopäťdesiat detí“, uvádza. A za ich príbehmi nie sú len padlí otcovia, ale aj tragédie matiek, ktoré to nezvládli. „Naše psychologičky poznajú bolestné prípady žien, matiek, ktoré sa pre besnenie ruských vojakov v prvých dňoch agresie upili k smrti“, pokračuje Vilček. Hovorí pritom o obetiach, ktorých psychika neuniesla následky hromadného znásilňovania. „Musím povedať, že najnúdznejší ľudia Európy sú dnes na Ukrajine a v charite sa im snažíme pomáhať“, rozpráva Pavol Vilček. Majú pritom skúsenosť, že neraz ich ľudia odkázaní na pomoc označovali až výrazom „Bog“. „Keď sa zrazu zjavili s pomocou, pre tých ľudí boli doslova Bohom. V beznádeji už ani nevideli svetlo na konci tunela. A zrazu niekto príde, dokonca zo Slovenska, a prinesie im pomoc“, vykresľuje položenie Ukrajincov zasiahnutých Putinovou agresiou. „To najhoršie, čo vidím na Ukajine, je nenávisť. My si to nedokážeme predstaviť, koľko je v nich nenávisti. Voči Putinovi, Rusom. Voči okupantom, ktorí k nim prišli“, pokračuje Vilček. Terapia Ukrajinou pre slovenského premiéraČo hovorí na fakt, že s týmto nenávideným Putinom sa stretáva premiér Fico, pýtam sa riaditeľa Vilčeka. Nekazí Charite týmto príklonom k Moskve ich misiu medzi Ukrajincami? „Oni sú na pomoc odkázaní. A bežní ľudia, s ktorými som sa stretol politiku neriešia. Oni trpia. Keď trpíte, neriešite nejakého premiéra zo Slovenska“, hovorí. Dodáva, že jeho skúsenosť je zo západu Ukrajiny. „Istotne, keby sme šli viac na východ – už do Kyjeva, či bližšie k...

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vzbuzuje naděje na ukončení války Ruska na Ukrajině, nebo alespoň na příměří. Kreml sice naznačuje ochotu k jednání, ale bude od Kyjeva požadovat ústupky, které jsou považovány za nedosažitelné. To nahrává spekulacím, že Moskva usiluje o prodloužení konfliktu, který se loni obrátil v její prospěch. Na Ukrajinu zase naléhají spojenci, aby její mírové podmínky byly pružnější, píše ruský exilový server Moscow Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda koalícia už nepotrebuje k vládnutiu občanov. Robert Fico sľuboval na mimoriadnej schôdzi parlamentu na jeho odvolávanie bordel. Nakoniec namiesto toho, aby čelil opozičnému odvolávaniu, si schôdzu ukradol sám pre seba. Prekvapivo čítal v parlamente správu tajne služby a celé rokovanie o odvolávaní vlády nechala vládna koalícia utajiť. Vôbec prvý krát v histórii Slovenska.Čo sa to v parlamente deje? Aká destabilizácia štátu to vlastne hrozí a kto ju má pripravovať? Nie je destabilizovaním štátu aj to, že Smer uvažuje o vystúpení z Európskej únie a NATO? Čo nám zatiaľ priniesla Ficova suverénna slovenská zahraničná politika na štyri svetové strany? A čo nám priniesla jeho cesta za Putinom? Čo Slovensku doručila parlamentná delegácia pod vedením Andreja Danka, ktorá do Moskvy cestovala v zapätí po Ficovi? A prečo premiér odmieta ísť do Kyjeva?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom Zahraničného výboru parlamentu a členom predsedníctva strany Smer – Sociálna demokracia Mariánom Kérym.

Aktuálna domáca politika: Aká je tabilita vládnej koalície? Opozičný návrh na vyslovenie nedôvery vláde; Konsolidačný rok; Rozdelenie spoločnosti po geste študenta, ktorý nepodal ruku prezidentovi. Zahraničná politika: cesty resp. necesty politikov do Moskvy a Kyjeva; Avizované zastavenie pomoci Slovenska pre Ukrajinu; Vojna na Ukrajine; Nástup Donalda Trumpa – výzvy pre Európu. Aký je obraz Slovenska v Európskom parlamente? | Hostia: Erik Kaliňák (europoslanec za Smer-SD a šéf zboru poradcov premiéra) a Ľudovít Ódor (europoslanec za Progresívne Slovensko a niekdajší premiér). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

„Politikou, ktorú dnes Fico robí, si nikdy žiadnych spojencov v rámci EÚ nenájde – okrem čiernych oviec, ktoré sa snažia jednotu Únie rozbiť či ochromiť. Odsúva Slovensko na úplný okraj a berie nám aj tie nástroje, ktoré ešte máme na presadzovanie našich záujmov.“ Tvrdí bývalý europoslanec za stranu SMER Boris Zala. Podľa neho v týchto časoch potrebujeme presný opak – zintenzívniť integráciu EÚ. V záujme Slovenska je totiž silná EÚ.Už o pár dní sa ujme úradu najmocnejšieho muža planéty Donald Trump. Zo svojich predvolebných sľubov, vyriešiť vojnu na Ukrajine, Trump už začal cúvať, no k nestabilite sveta i tak stihol prispieť verbálnymi hrozbami voči Kanade, Grónsku či Paname. Vojna na Ukrajine nemá konca, a hoci krvavá ruská agresia stále pokračuje, slovenský premiér sa namiesto do Kyjeva vybral k jej pôvodcovi – prezidentovi Putinovi. A s obeťou vojny, prezidentom Zelenským, sa dostal do ostrého konfliktu.Stabilita sveta sa pritom otriasa čoraz viac, no nejednotná a vojensky slabá Európska únia sa ocitá pod dvojitým tlakom ruskej agresie z východu a transakčnej a nátlakovej politiky USA.Ako v takomto svete môže obstáť slovenská zahraničná politika na „všetky štyri svetové strany“? A prečo premiérove kroky nielenže neposilňujú, ale naopak oslabujú našu suverenitu a poškodzujú slovenské národné záujmy? A o čo vlastne išlo na stretnutí Fica s Putinom?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes s bývalým europoslancom Borisom Zalom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Politikou, ktorú dnes Fico robí, si nikdy žiadnych spojencov v rámci EÚ nenájde – okrem čiernych oviec, ktoré sa snažia jednotu Únie rozbiť či ochromiť. Odsúva Slovensko na úplný okraj a berie nám aj tie nástroje, ktoré ešte máme na presadzovanie našich záujmov.“ Tvrdí bývalý europoslanec za stranu SMER Boris Zala. Podľa neho v týchto časoch potrebujeme presný opak – zintenzívniť integráciu EÚ. V záujme Slovenska je totiž silná EÚ.Už o pár dní sa ujme úradu najmocnejšieho muža planéty Donald Trump. Zo svojich predvolebných sľubov, vyriešiť vojnu na Ukrajine, Trump už začal cúvať, no k nestabilite sveta i tak stihol prispieť verbálnymi hrozbami voči Kanade, Grónsku či Paname. Vojna na Ukrajine nemá konca, a hoci krvavá ruská agresia stále pokračuje, slovenský premiér sa namiesto do Kyjeva vybral k jej pôvodcovi – prezidentovi Putinovi. A s obeťou vojny, prezidentom Zelenským, sa dostal do ostrého konfliktu.Stabilita sveta sa pritom otriasa čoraz viac, no nejednotná a vojensky slabá Európska únia sa ocitá pod dvojitým tlakom ruskej agresie z východu a transakčnej a nátlakovej politiky USA.Ako v takomto svete môže obstáť slovenská zahraničná politika na „všetky štyri svetové strany“? A prečo premiérove kroky nielenže neposilňujú, ale naopak oslabujú našu suverenitu a poškodzujú slovenské národné záujmy? A o čo vlastne išlo na stretnutí Fica s Putinom?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes s bývalým europoslancom Borisom Zalom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ak chcú mať poslanci koalície komplexný obraz o Rusku, tak by som im okrem najpompéznejšich moskovských bulvárov a divadiel odporučila navštívit aj ruský vidiek, hovorí v podcaste novinárka pôsobiaca v Kyjeve. „Aby sme mali úplný pohľad na Rusko, tak sa mu je potrebné venovať komplexne. Nie len prísť na dva až tri dni, nechať sa povodiť Rusmi za ručičku a nechať si ukázať to najlepšie z Moskvy a potom to doma pretlmočiť."„Ja mám pocit, že časť slovenského politického spektra akoby zabudla na to, že na tej Ukrajine je veľmi tragická vojna," hovorí v podcaste novinárka Stanislava Harkotová, ktorá pôsobí v Kyjeve a venuje sa dopadom rusko-ukrajinskej vojny.Delegácia tvorená Andrejom Dankom, Tiborom Gašparom, Jánom Mažgútom, Andrejom Lučanským, či Richardom Glückom na sociálnych sieťach vyvracajú napríklad informácie o tom, že v krajine nie je dostatok papiera, alebo ako napriek sankciám ostali západné firmy predávať v Rusku. Podľa Harkotovej že môže ísť o snahu vytvoriť dojem, že keď na ruskom trhu pôsobia iní bezproblémovo, prečo by nemohlo aj Slovensko. Viem si predstaviť, že sa snažia navodiť dojem, že možno nefungujú sankcie alebo nie všetci ich dodržiavajú a tým pádom by sa možno aj Slovensko mohlo vrátiť k biznisu," hovorí v podcaste.Podľa novinárky môže Kremeľ využívať návštevy západných politikov na domácu propagandu: „Moskva môže doma ukazovať: vydržíme a oni aj sami prídu za nami, pretože nás v tej Európe potrebujú." Témou rozhovoru je aj konflikt slovenského premiéra s ukrajinským prezidentom a akú povesť má Slovensko u nášho suseda. Ukrajinci podľa novinárky oddeľujú vládu Roberta Fica od Slovenska ako krajiny. „Mnohí si stále pamätajú to, že my sme mali predtým inú vládu, ktorá Ukrajine pomáhala," pripomína novinárka.V podcaste tiež prezrádza, ako je to s posunutím cesty niektorých koaličných poslancov Hlasu a hnutia PS do Kyjeva.Moderuje Denisa Hopková.

Ak chcú mať poslanci koalície komplexný obraz o Rusku, tak by som im okrem najpompéznejšich moskovských bulvárov a divadiel odporučila navštívit aj ruský vidiek, hovorí v podcaste novinárka pôsobiaca v Kyjeve. „Aby sme mali úplný pohľad na Rusko, tak sa mu je potrebné venovať komplexne. Nie len prísť na dva až tri dni, nechať sa povodiť Rusmi za ručičku a nechať si ukázať to najlepšie z Moskvy a potom to doma pretlmočiť."„Ja mám pocit, že časť slovenského politického spektra akoby zabudla na to, že na tej Ukrajine je veľmi tragická vojna," hovorí v podcaste novinárka Stanislava Harkotová, ktorá pôsobí v Kyjeve a venuje sa dopadom rusko-ukrajinskej vojny.Delegácia tvorená Andrejom Dankom, Tiborom Gašparom, Jánom Mažgútom, Andrejom Lučanským, či Richardom Glückom na sociálnych sieťach vyvracajú napríklad informácie o tom, že v krajine nie je dostatok papiera, alebo ako napriek sankciám ostali západné firmy predávať v Rusku. Podľa Harkotovej že môže ísť o snahu vytvoriť dojem, že keď na ruskom trhu pôsobia iní bezproblémovo, prečo by nemohlo aj Slovensko. Viem si predstaviť, že sa snažia navodiť dojem, že možno nefungujú sankcie alebo nie všetci ich dodržiavajú a tým pádom by sa možno aj Slovensko mohlo vrátiť k biznisu," hovorí v podcaste.Podľa novinárky môže Kremeľ využívať návštevy západných politikov na domácu propagandu: „Moskva môže doma ukazovať: vydržíme a oni aj sami prídu za nami, pretože nás v tej Európe potrebujú."Novinárka Harkotová z Kyjeva: Našim poslancom by som odporučila navštíviť aj ruský vidiek, ak chcú kompletný obraz. Moskva môže teraz hovoriť, že im stačí vydržať a oni aj prídu sami za namiTémou rozhovoru je aj konflikt slovenského premiéra s ukrajinským prezidentom a akú povesť má Slovensko u nášho suseda. Ukrajinci podľa novinárky oddeľujú vládu Roberta Fica od Slovenska ako krajiny. „Mnohí si stále pamätajú to, že my sme mali predtým inú vládu, ktorá Ukrajine pomáhala," pripomína novinárka.V podcaste tiež prezrádza, ako je to s posunutím cesty niektorých koaličných poslancov Hlasu a hnutia PS do Kyjeva.Moderuje Denisa Hopková

„OK, přijeďte v pátek do Kyjeva,“ vzkázal v pondělí večer Robertu Ficovi na síti X ukrajinský prezident Zelenskyj. Reagoval tak na žádost slovenského premiéra o jednání na téma tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu. „Fico myslel, že mu pomůže Evropská komise a že Zelenskyj bude přemýšlet jako podnikatel, a ne jako státník,“ komentuje spor mezi slovenským a ukrajinským lídrem pro Český rozhlas Plus ukrajinistka Lenka Víchová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  0:44 - Premiér Fico pripustil predčasné voľby. Apeluje na Hlas a SNS, aby si vyriešili spory https://www.startitup.sk/premier-fico-pripustil-predcasne-volby-apeluje-na-hlas-a-sns-aby-si-vyriesili-spory/ 1:27 - Fico prehovoril o svojej „dovolenke“ vo Vietname. Ukázal dôkaz, že opozícia klame (VIDEO) https://www.startitup.sk/aktualne-fico-prehovoril-o-svojej-dovolenke-vo-vietname-ukazal-dokaz-ze-opozicia-klame-video/ 2:01 - VIDEO: Matovič ukázal zábery z apartmánu vo Vietname. Fico mal zaplatiť cez 6-tisíc za noc a státisíce za cestu https://www.startitup.sk/video-matovic-ukazal-zabery-z-apartmanu-vo-vietname-fico-mal-zaplatit-cez-6-tisic-za-noc-a-statisice-za-cestu/ 2:54 - Ficova cesta za Putinom bola súkromná: „Bola transparentná, otvorená. Boli z nej aj pekné fotky,“ reaguje premiér https://www.startitup.sk/z-ficovej-navstevy-moskvy-chybaju-dokumenty-za-putinom-cestoval-sukromne-hovori-urad-vlady/ 4:04 - Danko chce v Moskve navštíviť McDonald. Let do Ruska mu Poliaci výrazne predĺžia https://www.startitup.sk/danko-chce-v-moskve-navstivit-mcdonald-let-do-ruska-mu-poliaci-vyrazne-predlzia/ 4:47 - Najväčší kybernetický útok v histórii Slovenska: Ficova vláda podozrieva Ukrajinu (VIDEO) https://www.startitup.sk/najvacsi-kyberneticky-utok-v-historii-slovenska-takac-tvrdi-ze-udaje-su-v-bezpeci-video/ 5:45 - Pellegrini skritizoval Ficovu vládu. „Nedostatočne komunikuje s občanmi,“ udrel prezident https://www.startitup.sk/pellegrini-skritizoval-ficovu-vladu-nedostatocne-komunikuje-s-obcanmi-udrel-prezident/ 6:36 - Smerovanie Slovenska: Koaličná delegácia mieri do Moskvy, poslanci Hlasu a PS pôjdu na návštevu do Kyjeva https://www.startitup.sk/smerovanie-slovenska-koalicna-delegacia-mieri-do-moskvy-poslanci-hlasu-a-ps-pojdu-do-kyjeva/ 7:27 - Masový odchod v SNG: Kľúčoví zamestnanci podali výpovede na protest voči smerovaniu galérie https://www.startitup.sk/masovy-odchod-v-sng-klucovi-zamestnanci-podali-vypovede-na-protest-voci-smerovaniu-galerie/ 8:13 - Kultúrny chaos: Pripravených je niekoľko verzií hymny, oficiálne majú byť dve. Výber zatiaľ nie je definitívny https://www.startitup.sk/kulturny-chaos-pripravenych-je-niekolko-verzii-hymny-oficialne-maju-byt-dve-vyber-zatial-nie-je-definitivny/ 9:05 - Zemetrasenie v konzervatívnom denníku: Komentátor Dag Daniš v Štandarde skončil. A nie je jediný https://www.startitup.sk/zemetrasenie-v-konzervativnom-denniku-komentator-dag-danis-v-standarde-skoncil-a-nie-je-jediny/ 10:02 - Vírus HPMV potvrdili aj na Slovensku. Hlavná hygienička prezradila, či hrozí nová pandémia https://www.startitup.sk/virus-hpmv-potvrdili-aj-na-slovensku-hlavna-hygienicka-prezradila-ci-hrozi-nova-pandemia/ 10:38 - Brandon odišiel do dôchodku vo veku 34 rokov. „Dostal som sa do stavu, keď som si odopieral všetko“ https://www.startitup.sk/brandon-odisiel-do-dochodku-vo-veku-34-rokov-dostal-som-sa-do-stavu-ked-som-si-odopieral-vsetko/

Ukrajina, která se už třetím rokem brání ruské agresi, se s ohledem na nepředvídatelnost Donalda Trumpa připravuje na různé varianty dalšího vývoje. Nastupující americký prezident zatím představil nejasný mírový plán, který však experty nenechává v klidu. S jakými pocity vyhlíží Ukrajina nástup nové americké administrativy? Jaká úskalí přinese válečná zima v napadené zemi? A jaká bude vyjednávací pozice Kyjeva v čase mírových jednání? Otázky pro ukrajinistku Lenku Víchovou.

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin poté, co nastoupili do svých funkcí, dorazili do Kyjeva potvrdit podporu Ukrajině. „Je to posun k lepšímu,“ hodnotí europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR. „Z celkové Komise jsem velice zklamaná,“ kritizuje v pořadu Pro a proti europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) z frakce Patrioti pro Evropu. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina využila svolení Spojených států a dalších západních spojenců a začala používat rakety i pro údery na ruském území. Naopak Rusko zahlcuje ukrajinskou protivzdušnou obranu mnohačetnými nálety. „Ráno byl velký útok na centrum Oděsy. Žádné vojenské objekty široko daleko nebyly. 25 budov bylo poškozeno, 11 lidí zraněno, poškozené byly obchody, kiosky,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který přijel v pondělí z Kyjeva.

V prosinci to bude 30 let od chvíle, kdy Ukrajina podepsala tzv. Budapešťské memorandum, které jí výměnou za přesun jaderných zbraní do Ruska mělo zajistit nedotknutelnost hranic. Memorandum podepsali představitelé Ruska, Velké Británie, USA a Ukrajiny. Dnes už víme: kdyby si tyto zbraně Ukrajinci ponechali, nejspíš by se dnes na jejich území nebojovalo. O to víc, že se svými 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností. Tlak Západu a Ruska byl tak silný, že nakonec vyměnila hlavice za podpis dohody, kterou Rusko už v roce 2014 rozhodlo ignorovat. Jak dnes vypadá situace na rusko-ukrajinském bojišti? Ukrajinský generál Marčenko nedávno prohlásil, že fronta na Donbase se zhroutila vinou nedostatku zbraní, lidí a špatného vedení. Nutno podotknout, že objem západní pomoci Ukrajině se letos zmenšil a z 61 miliard dolarů, které schválil Kongres USA, dorazilo do Kyjeva necelých deset procent. Bidenova administrativa také blokuje snahy Ukrajiny udeřit na území Ruska. Změní něco v tomto směru americké prezidentské volby? Politický analytik Jefim Fištejn soudí, že nový prezident Trump je příznivcem strategie známé jako "mír skrze sílu." Podle něj se bude snažit dostat ruského prezidenta Putina k jednacímu stolu a situaci nějak vyhrotit – buď uzavřením příměří, nebo vyššími dodávkami vojenské techniky. Fištejn byl jedním z mála českých pozorovatelů, který předpověděl výsledek amerických voleb. Domnívá se, že tentokrát nebudeme svědky obyčejné výměny jedné politické administrativy za druhou, ale půjde o hlubší politický zvrat.