Podcasts about kyjeva

Může odložení vyplácení tzv. superdávky způsobit problémy příjemcům dávek? Stává se z Kyjeva v současných mrazech město duchů? A jak může vypadat pololetní hodnocení žáků? Rozšiřuje se na školách tzv. slovní hodnocení?

Pol milióna eur za tri dni. Na teplo pre napadnutú Ukrajinu. Od jedenásťtisíc Slovákov, či presnejšie obyvateľov Slovenska. Zareagovali na výzvu diplomatickej misie Kyjeva u nás, ktorá sa spojila s viacerými mimovládkami, aby sme pomohli susedom v núdzi.V akútnej núdzi, ktorú už štvrtý rok prináša vojna a aktuálne severské mrazy. Ruský agresor si robí zo zimy zbraň a z ničenia ukrajinskej energosústavy stratégiu teroru.Najnovšia solidarita Slovákov sa na Ukrajine premení na teplo a svetlo pre obytné domy, nemocnice, školy, krízové centra a verejné inštitúcie. Veľvyslanec Myroslav Kastran pri nej hovorí o „nádeji pre milióny“ Ukrajincov.Na túto nádej sa dnes pozrieme s Marianom Kulichom z občianskeho združenia Mier Ukrajine, ktoré je medzi organizátormi zbierky.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Na podzim, když ruská armáda zintenzivnila ostřelování ukrajinské energetiky, experti připouštěli, že zima bude těžká. Ale úplně kritickou situaci neočekávali. V lednu však začalo být jasné, že čtvrtá válečná zima bude pro obyvatele ukrajinských měst tou nejtěžší, píše v reportáži z Kyjeva nezávislý ruský server Važnyje istorii.

Už je to týždeň vo veľmi krutých podmienkach, ale sme v poriadku, povedala pred niekoľkými dňami agentúre AP jedna z obyvateliek Kyjeva. V ňom už ruské útoky dokázali aj naraz odstaviť od tepla, vody či svetla milión ľudí. Teploty tu klesajú aj na mínus 20 stupňov a prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýva frustráciu z nedostatočnej obrany a opatrení na ochranu obyvateľstva. Ako ľudia na Ukrajine prežívajú útoky na energetickú infraštruktúru, ostáva im počkať si len na teplejšie počasie? A čo s vojnou na Ukrajine robí snaha Donalda Trumpa získať Grónsko? O tom sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva so Stanislavou Harkotovou, reportérkou Aktuality.sk, ktorá žije v Kyjeve. Zdroje zvukov: AP, Youtube/Zelenskyy_President Odporúčanie: Predpokladám, že Pasáž od švédskeho autora Simona Stålenhaga viacerí dobre poznáte. Mne sa ju podarilo prečítať až teraz a týmto dystopickým príbehom s prekrásnymi ilustráciami som doslova nadšená. Už sa neviem dočkať, kedy sa mi do rúk dostane ďalšie autorovo dielo. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

„Sú byty, v ktorých teplota klesá na 17, 15 či 11 stupňov. To už je neznesiteľné. Hromadí sa vlhkosť a v takýchto podmienkach sa nedá dlhodobo fungovať,“ rozpráva o situácii na Ukrajine, ktorá čelí mrazivému počasiu a Putinovým útokom na energetickú infraštruktúru, Stanislava Harkotová. „Najväčšia nepríjemnosť je, keď teplota v domoch klesá k nule. Zachytila som aj prípady, kedy v noci namerali v bytoch mínusové teploty. To sú podmienky, v ktorých sa nedá bývať a Kyjevčania to riešia dodatočným ubytovaním u známych, priateľov, cez Airbnb alebo bývajú v hoteloch,“ vykresľuje situáciu reportérka Aktualít z Kyjeva.Kedysi stratégia hladomorom, teraz „chladomorom“. Zima sa na Ukrajine už dávno nespája len s mrazmi, ale s bezprostredným bojom o prežitie.Ruské útoky cielene mieria na energetickú infraštruktúru. Milióny ľudí nechávajú bez tepla, svetla a vody. „Kto má teplo, vyhral“ – píše z Kyjeva naša Stanka Harkotová, oči a uši Aktualít v napadnutej Ukrajine. Teplo ako privilégium robí podľa nej z dotyčných „šťastných boháčov“.Ako vyzerá každodenný život v Kyjeve, keď teplomer klesá hlboko pod nulu a kúrenie je luxus?Ako tento tlak vplýva na náladu spoločnosti a jej ochotu pokračovať v obrane vlastnej krajiny?O zime vo vojne, odolnosti civilistov a vyhliadkach Putinovej agresie sa rozprávame s reportérkou Aktualít v Kyjeve Stanislavou Harkotovou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vnimanie! Vnimanie!“ Takto sa obyvatelia mesta Pripjať 27. apríla 1986 dozvedali z megafónov a sirén - po prvý raz oficiálne a takmer po dvoch dlhých dňoch – o katastrofe, ktorá sa odohrala v neďalekej jadrovej elektrárni Černobyľ. Z tejto, dnes už legendárnej, seriálovej scény automaticky prechádza mráz po chrbte. Situácia, keď sami cítite, že sa deje niečo veľmi zlé, ale všetci kompetentní zaryto mlčia, je presne tým obrazom, v ktorom sme žili aj my – občania komunistického Československa. Mnohí si dodnes na to pamätajú – na informačné embargo, na to ako sa zvesti o približujúcej sa hrozbe šírili len zlovestnou šepkandou i na prvomájové sprievody, do ktorých sa pod holým nebom – zamorovaného z východu rádioaktívnym mrakom - museli zapojiť všetci. Oslavoval sa komunistický sviatok práce a vo vzduchu nad hlavami viselo nebezpečenstvo, o rozsahu ktorého ľudia netušili. V tomto roku si budeme aj v našom mesačníku Historická revue pripomínať 40. výročie černobyľskej jadrovej katastrofy. Tá sa neodohrávala len v Sovietskom zväze, neďaleko ukrajinského Kyjeva. Vo väčšej či menšej miere zasahovala do celej Európy, mala bezpochyby globálny dopad. Čo to však bolo za prekvapenie, keď sa o skutočnej hrozbe i ľudia na Slovensku dozvedali len zo západného rozhlasu či v listoch od svojich známych žijúcich na kapitalistickom Západe? Čo sa to deje, keď rakúski a západonemeckí pohraničníci otáčajú celé vlakové súpravy späť do Československa? A prečo ľudia prestávajú v obchodoch nakupovať mlieko, ovocie či zeleninu? Prečo vláda a strana mlčia, čo nám zatajujú? Tento raz sa v podcaste Dejiny pozrieme na to, ako sa i u nás na Slovensku zatĺkalo, ako sa zatajoval a úmyselne zľahčoval rozsah černobyľskej katastrofy. Ale i o tom, ako informovanosť a nálady verejnosti monitorovala ŠtB. Rozprávať sa budem s historikom Petrom Jašekom z Ústavu pamäti národa. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jako mimořádně nadané dítě studoval exkluzivní hudební školy v Kyjevě a Petrohradu. Na Ukrajině dirigoval orchestry i sbory, sám zpíval, přesto se rozhodl odstěhovat do České republiky, do slovanské země, jak zdůrazňuje. Občanem Česka je už léta a také sbormistrem opery Národního divadla moravskoslezského. Starou hudbu považuje za oblouk k té soudobé, jejíž náročné partitury realizuje na vysoké úrovni se sborem Canticum Ostrava. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jako mimořádně nadané dítě studoval exkluzivní hudební školy v Kyjevě a Petrohradu. Na Ukrajině dirigoval orchestry i sbory, sám zpíval, přesto se rozhodl odstěhovat do České republiky, do slovanské země, jak zdůrazňuje. Občanem Česka je už léta a také sbormistrem opery Národního divadla moravskoslezského. Starou hudbu považuje za oblouk k té soudobé, jejíž náročné partitury realizuje na vysoké úrovni se sborem Canticum Ostrava.

Ministryně financí mluví o vyšším rozpočtovém schodku, než povoluje zákon. Tiché víno, svatý grál české politiky. Život v nájmu jako jedna z cest k chudobě. O ekonomické stabilitě domácností výrazně rozhodují náklady na bydlení. Jak číst Putinovy odpovědi na dotazy. Když polský prezident odmítl jet do Kyjeva, přijel Zelenskyj do Varšavy. Ložisák k Vánocům

Polský prezident Karol Nawrocki je ve funkci už přes čtyři měsíce a dosud si nenašel čas na cestu na Ukrajinu. Navštívil už třináct zemí, začal hned v USA, vzápětí jel do Říma a do Vatikánu i ke všem sousedům. Na Ukrajinu ale nikoli. To je výrazný diplomatický truc. Bývá přeci zvykem, že nově zvolený politik se jede představit, nikoli naopak.

Polský prezident Karol Nawrocki je ve funkci už přes čtyři měsíce a dosud si nenašel čas na cestu na Ukrajinu. Navštívil už třináct zemí, začal hned v USA, vzápětí jel do Říma a do Vatikánu i ke všem sousedům. Na Ukrajinu ale nikoli. To je výrazný diplomatický truc. Bývá přeci zvykem, že nově zvolený politik se jede představit, nikoli naopak.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministryně financí mluví o vyšším rozpočtovém schodku, než povoluje zákon. Tiché víno, svatý grál české politiky. Život v nájmu jako jedna z cest k chudobě. O ekonomické stabilitě domácností výrazně rozhodují náklady na bydlení. Jak číst Putinovy odpovědi na dotazy. Když polský prezident odmítl jet do Kyjeva, přijel Zelenskyj do Varšavy. Ložisák k VánocůmVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Proč EU odkládá o rok zavedení nového systému emisních povolenek ETS2? Jak by mohli západní spojenci Kyjeva zajistit bezpečné podmínky pro volby na Ukrajině v době válečného stavu? A jaké ohlasy zatím provázejí v Austrálii faktický zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let?

Proč EU odkládá o rok zavedení nového systému emisních povolenek ETS2? Jak by mohli západní spojenci Kyjeva zajistit bezpečné podmínky pro volby na Ukrajině v době válečného stavu? A jaké ohlasy zatím provázejí v Austrálii faktický zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hostem pondělního pořadu Na síti s Andreou Sestin Hlaváčkovou byla plavkyně Daryna Nabojčenko. Jaké předzávodní rituály má? Jak vzpomíná na období, kdy se přistěhovala z ukrajinského Kyjeva do Česka? Jaká cesta pro ni vede na olympijské hry? V úterý začíná v polském Lublinu mistrovství Evropy v krátkém bazénu, které vyvrcholí v neděli 7. prosince. Jak tam může uspět?

V novej epizóde relácie Za hranicou bola témou americká mierová ponuka pre Ukrajinu. S hosťom sme sa pozreli na viaceré údajné a uniknuté body z 28-bodového plánu. Hovorili sme o prípadnej strate územia Ukrajinou, o redukcii ukrajinskej armády aj o bezpečnostných zárukách. Spomenuli sme však aj zatiaľ chýbajúcu úlohu Európy v procese mieru, možné oslabenie USA ako spojenca či reakciu z Kyjeva. Pozvanie do relácie prijal bezpečnostný odborník Andor Šándor.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.Doporučujeme také texty: Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války Nová železná opona napříč Ukrajinou

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Co obsahuje údajný Trumpův mírový plán pro Ukrajinu? Jak americký mírový návrh přijímá Kyjev a jaké chce změny? Přinese mezinárodní klimatická konference v Brazílii nějaký posun v boji s klimatickými změnami?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle legendárních komiksů Asterix a Šťastný Luke nebo příběhů Malého Mikuláše vzniklo mnoho filmů, seriálů, knih i videoher. Jejich autorem byl spisovatel a scenárista René Goscinny, který zemřel 5. listopadu 1977. Narodil se v Paříži v roce 1926 židovským přistěhovalcům. Otec Stanisław byl chemickým inženýrem a pocházel z Varšavy, matka Anna se narodila na Ukrajině v malé vesnici nedaleko Kyjeva.

Podle legendárních komiksů Asterix a Šťastný Luke nebo příběhů Malého Mikuláše vzniklo mnoho filmů, seriálů, knih i videoher. Jejich autorem byl spisovatel a scenárista René Goscinny, který zemřel 5. listopadu 1977. Narodil se v Paříži v roce 1926 židovským přistěhovalcům. Otec Stanisław byl chemickým inženýrem a pocházel z Varšavy, matka Anna se narodila na Ukrajině v malé vesnici nedaleko Kyjeva.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

V Římě v pátek skončila už čtvrtá konference o obnově Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj vyzdvihl potřebu nového „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu a k jeho výzvě se připojil i český prezident Petr Pavel. Zároveň se lídři shodli na další podpoře Kyjeva ve výši 10 miliard eur.

Donald Trump schválil balík vojenskej pomoci Ukrajine. Zbrane už smerujú do Kyjeva. Prečo prezident s ministrom obrany pripomínajú vojaka Švejka. Vo vojne na Ukrajine k technickým inováciám prichádza rekordne rýchlo - každé tri mesiace.

K čemu dospěl červnový unijní summit a jaký vzkaz vyslal do Kyjeva a Moskvy? Jakou odezvu má chystaný přechod od známkování ke slovnímu hodnocení v prvních a druhých třídách základních škol? A proč komunistický režim spáchal před 75 lety justiční vraždu Milady Horákové i přes protesty řady významných světových osobností?

Existuje jedna oblast, za kterou byla Fialova vláda i svými kritiky hodnocena pozitivně. Tou je zahraniční politika. Zastánci prozápadního směřování země se slzami v očích vzpomínají na Fialovu cestu do Kyjeva, která byla mezi evropskými státníky první toho druhu.

Vladimír Janko byl v letech druhé světové války vyznamenán za statečnost v bojích u Sokolova i Kyjeva, prošel karpatskou operací jako velitel tankové brigády a po roce 1948 byl povýšen do generálské hodnosti. Byl náměstkem ministra a v roce 1968 spáchal sebevraždu. Proč? Nejen o tom hovoří v Portrétech historik Jan Adamec.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.

Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico oslávil koniec druhej svetovej vojny v Moskve. Pochválil sa stretnutiami s Putinom, ktorý sám rozpútal v Európe vojnu a agresívne ničí Ukrajinu a zabíja nevinných ľudí vrátane detí. Európski lídri v rovnakom čase cestovali do Kyjeva a s ich podporou a podporou USA Rusku predložili návrh na bezpodmienečné 30-dňové prímerie.Čo znamená cesta Roberta Fica do Moskvy pre Slovensko? Cestoval tam ako predseda vlády či opäť ako súkromná osoba a predseda Smeru, ak jeho cestu neriešila vláda ani zahraničný výbor parlamentu? Aké sú vlastne reakcie Putina a Kremľa na prímerie a pomôže ochota prezidenta Zelenského stretnúť sa s ním v Turecku, čo podporuje aj prezident Trump? Môže pomôcť aj nový pápež Lev XIV, ktorý vojnu označil za ruský imperializmus a je zmluva o nerastnom bohatstve medzi USA a Ukrajinou, ktorú už jednomyseľne ratifikoval ukrajinský parlament, skutočným prelomom?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Otužilec, potápač alebo premiér? Matovič by rád išiel do Kyjeva, ale nie sám. 

Může dohoda Washingtonu a Kyjeva o těžbě ukrajinských nerostů zvýšit i tlak na Moskvu v jednání o klidu zbraní na Ukrajině? Co znamená z pohledu měst a obcí v Česku nová úprava podmínek pro provozování takzvaných dětských skupin? A jakou podobu a cíl měly za první republiky prvomájové průvody, které pořádaly podniky Tomáše Bati?

Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.

Pracuje Trump na výměně Zelenského?; Velká část Slováků není ve válce na Ukrajině na straně Kyjeva; Evropa v konvenčních zbraních poráží Rusko. Turek lže, když tvrdí, že se „naše armády vejdou na parkoviště“; Piráti pod vedením Zdeňka Hřiba – marketing v křeči, každá trefa mimo

Mladý slovenský europoslanec hlavní vládní strany Směr Erik Kaliňák, navíc šéf poradců premiéra Roberta Fica, prohlásil, že kdyby Ukrajina padla a Rusko by obsadilo i Zakarpatí sousedící se Slovenskem, tak by Slovensko konečně mělo na východních hranicích spolehlivého souseda.

Jak nadějně pro další vztahy Washingtonu a Kyjeva vyzněl projev Donalda Trumpa v americkém Kongresu? Čím se šéf Bílého domu snažil především oslovit domácí publikum? Jaké šance by mohly mít u Ústavního soudu výhrady proti tzv. platové novele, kterou definitivně schválila Sněmovna? A jak hodnotí zástupci automobilového průmyslu v Česku nový akční plán Evropské komise pro toto klíčové odvětví?

Co především je ve hře v dnešních předčasných volbách do německého Bundestagu? Jak vážně vyznívají s odstupem několika dnů a krátce před třetím výročím ruské agrese proti Ukrajině ostré výroky Donalda Trumpa na adresu prezidenta Zelenského? A čím zaujal porotu filmového festivalu Berlinale vítězný snímek Sny norského režiséra Daga Johana Haugeruda.