Přes čáru

Sousloví „klimatická krize“ slýcháme čím dál častěji. Názory na to, kdo za ni může, se různí. Hosté magazínu Přes čáru se pokoušeli odpovědět aspoň na to, jak by případní viníci mohli být souzeni a kým. Pavel Šturma z Právnické fakulty UK a Radek Kubala z hnutí Limity jsme my! se ale zabývali i klasickými válečnými zločiny a tím, za jakých okolností je můžou projednávat národní soudy, a ne jen mezinárodní tribunály.

Možností, jak pomoct potřebným, je zvlášť před Vánoci spousta. Lidé ve velkém pomáhají i bezdomovcům, je ale každá pomoc efektivní? Co bychom měli darovat a co naopak ne? A lepší se v Česku přístup k těm nejchudším? V magazínu Přes čáru se o svoje zkušenosti podělili Lenka Vrbová z organizace Jako doma a Přemysl Kramerius z Armády spásy.

Proč českým veřejným míněním tolik rezonuje debata o trans lidech? Proč stát podmiňuje změnu pohlaví sterilizací? V dalším díle magazínu Přes čáru se řeší, čím si prochází trans lidé v Česku. Viktor Heumann ze spolku Trans*parent a psycholog Jiří Procházka diskutovali také o novele, podle které by lidé při změně pohlaví nemuseli absolvovat chirurgický zákrok, i o tom, jaká je situace jinde v Evropě.

„Přijde mi skvělé, že lidi fotí a investují svůj čas do něčeho kreativního, i když možná trošku samoúčelného,“ zamýšlí se fotograf Respektu Milan Jaroš nad tím, že dnes může být fotografem každý. V magazínu Přes čáru diskutoval s Petrem Mlchem z ČTK o tom, jestli má význam dělit fotografy na profesionály a amatéry, o sociálních sítích i kritice Czech Press Phota.

Jak bojovat s klimatickou krizí? Jsou nejlepším způsobem stávky, lobbing u politiků, nelegální blokády nebo všechno dohromady? A dají se ekologické problémy vyřešit bez změny systému? Na to se snažili v magazínu Přes čáru odpovědět Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, Petr Doubravský ze studentského hnutí Fridays for Future a Martin Vrba z Extinction Rebellion.

Kauza sochy maršála Koněva už přerostla hranice Prahy 6 a sociálních sítí a stala se de facto kauzou diplomatickou. Měla by se socha ponechat na svém místě, odstranit nebo zakrýt? Jakou roli vůbec hrají pomníky ve veřejném prostoru a podle čeho bychom je měli posuzovat? Nejen na tyto otázky se pokusili v magazínu Přes čáru odpovědět historik Čeněk Pýcha a publicista Petr Honzejk.

„Máme právo na zábavu, která způsobuje jiným smrt?“ ptá se v magazínu Přes čáru Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Řeč byla nejen o ohňostrojích, které mají na svědomí životy mnoha opeřenců, ale i o dalších nebezpečích, která na ptáky ve městě číhají. Došlo i na nejrůznější mýty, které o ptactvu kolují, třeba že straky mohou za úbytek pěvců. O tom, jak zlepšit soužití lidí a ptáků, s Lukášem Viktorou debatovala Petra Fousová z pražského magistrátu.

Pražská Letná se v neděli stala svědkem největší české demonstrace od listopadu 1989. Za nezávislost justice a proti premiérovi Andreji Babišovi z hnutí ANO přišlo demonstrovat zhruba čtvrt milionu lidí. Organizátoři odhadují, že je číslo ještě vyšší. Babiš s tvrzením, že by on či vláda zasahovali do nezávislosti justice, nesouhlasí. „Myslím, že samotné demonstrace Babiše nesvrhnou,“ říká politolog Jiří Pehe. V pořadu Přes čáru s ním debatovala socioložka Tereza Stöckelová.

Toxické látky a těžké kovy ve věcech každodenní spotřeby, azbest ve zdech i kuchyních. Většina z nás tráví velkou část života v interiérech, přitom si málokdy uvědomujeme, jaká nebezpečí na nás v interiérech číhají. Kde se skrývá nejvíce toxických látek, jak se bránit azbestu a jaký typ rakoviny nás nejvíce ohrožuje? O tom v magazínu Přes čáru debatovaly onkoložka Michaela Fridrichová, Karolína Brabcová z Arniky a Zoja Guschlová z České asociace pro odstranění azbestu.

Ve Spojených státech sílí protipotratové hnutí. Několik amerických států v posledních měsících zásadně omezilo přístup žen k legálním interrupcím. „Je to konzervativní odpověď na vlnu liberálních rozhodnutí soudů v osmdesátých letech. Tato rozhodnutí zařazuji do kontextu kulturních válek, které se v Americe vedou od sedmdesátých let,“ říká politoložka Zora Hesová z FF UK. V magazínu Přes čáru diskutovala se zástupkyní Hnutí pro život Zdeňkou Rybovou.

Několik barcelonských škol vyřadí ze svých knihoven díla, která obsahují stereotypy a sexismus. Rozhodly se tak na základě jedné ze škol, která z 600 děl odstranila třetinu knih. „Škodlivý obsah“ posuzovala tamní edukační agentura pro volný čas. Píše o tom Guardian. Nakolik je doporučená a povinná četba na školách problematická? O tom v magazínu Přes čáru diskutovali literární teoretik Petr A. Bílek, psycholožka Irena Smetáčková a učitelka z Gymnázia Sokolov Lenka Chvalová.

V Česku znovu protestovali středoškoláci za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Vláda sice v březnu po jejich první stávce informovala sněmovnu o svém postoji, z jednání ale podle zástupců protestujících nevyplynulo nic konkrétního. Považují za důležité, aby politici začali klimatické změny řešit s vědci. Jak na požadavky studentů reaguje česká vláda? O tom v magazínu Přes čáru debatovali zástupci dvou ministerstev, mluvčí Fridays for Future a zástupce Hnutí DUHA.

Významné památky meziválečné i poválečné architektury padají jedna po druhé k zemi nebo jsou necitlivě rekonstruovány. Selhává památková péče při ochraně moderních staveb? A jaké jsou vůbec reálné možnosti památkářů vzdorovat komerčním tlakům? Na to se v magazínu Přes čáru pokusili odpovědět památkář Matyáš Kracík a historik architektury Jakub Potůček.

„Jsme liberální univerzita a nesouhlasíme s umlčováním nekonformních hlasů.“ Takto Univerzita Palackého odůvodnila, proč se rozhodla pozvat na debatu kanadského profesora psychologie Jordana Petersona. Ten je známý jako kontroverzní konzervativní intelektuál, který má řadu stoupenců na poli radikální pravice. Vedení olomoucké univerzity svým krokem reagovalo na rozhodnutí Cambridge University, která Petersonovi kvůli nevoli části veřejnosti zrušila hostování na své půdě.

Pražané se v nejbližších letech snad dočkají nové linky metra. Město ji pravděpodobně bude stavět se soukromým investorem. Proč nechce Praha budovat podzemku sama a nebudou pak nové stanice vypadat spíš jako obchodní domy? O tom, jak by měla probíhat spolupráce města a developerů i o architektonické a výtvarné podobě nové linky, diskutovali v magazínu Přes čáru náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr a architekt Petr Kučera z iniciativy Metro D jinak a lépe.

„S takovým typem teroristického útoku, jaký byl na Novém Zélandu, u nás média nemají zkušenost. Přetrvává tu pohled, že za útoky stojí propracovaná ideologie. My ale v realitě vidíme, že do toho vstupují další momenty, které nám unikají. A to je internet, to jsou memy. Když se u nás mluví o alt-right, tak se mluví o podpoře Donalda Trumpa. Nemluví se o tom, odkud alt-right vychází,“ říká expert na politický extremismus Jan Charvát.

Dokument Leaving Neverland rozvířil v minulých týdnech diskuze v médiích i na sociálních sítích. Dva muži v něm obviňují Michaela Jacksona, že je během jejich dětství sexuálně zneužíval. Některé stanice přestaly jeho písně hrát, nepodíváte se už ani na díl Simpsonových, kde zpěvák vystupuje. Měly by být Jacksonovy písně vyřazeny z playlistů a lze oddělit osobnost tvůrce od jeho díla? O Jacksonově odkazu debatovali v magazínu Přes čáru publicisté Karel Veselý a Petr Vizina.

„Minulá koalice v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou usilovala o velmi vstřícné vztahy s Čínou. Chceme v Praze otočit kormidlo zpátky,“ vysvětluje radní hlavního města Hana Kordová Marvanová z hnutí STAN, proč na pražském magistrátu po letech zavlála tibetská vlajka. Proč se vztah s Tibetem v Česku přetavil i do vnitropolitických bojů? Poslechněte si magazín Přes čáru i se sinoložkou Olgou Lomovou a komentátorem Českého rozhlasu Petrem Nováčkem.

„V Praze umírá předčasně každý rok kvůli špatnému ovzduší víc než 500 lidí,“ říká Petra Syrová z neziskové organizace Pražské matky. Pomůže městu městská hromadná doprava zdarma, nebo je potřeba ještě více omezovat automobily? A fungují informační a osvětové kampaně města? V pořadu Přes čáru o dlouhodobě špatném vzduchu debatoval s Petrou Syrovou náměstek pražského primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr. Začít konat je třeba co nejdříve, shodli se oba.

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny a pro někoho možná překvapivě i složení jídelníčku – to jsou hlavní hříchy průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, kterou vědecký tým publikoval před několika dny. „Výrazný environmentální problém je u nás třeba spotřeba masa,“ říká spoluautor studie Jan Matuštík.

Německá policie se v poslední době potýkala s několika skandály, kdy byli její členové obviněni z podpory pravicového extremismu. Neděje se něco takového i v české policii? „Podezření, že mezi policisty pronikají neonacisté, se objevují už od 90. let. Nikdy se to ale nepodařilo dokázat,“ říká právnička Klára Kalibová. Veřejnost by se prý měla bát spíš frustrace řadových policistů.

„Jan Palach nebyl antikomunista, kdyby jím byl, zanechal by po sobě nějaký jasný politický program,“ shodují se historici Jiří Suk a Jaroslav Pinkas. Oba považují Palacha za odvážného člověka, který spáchal výjimečný čin a obětoval se pro společnost. Proti čemu Jan Palach ale vlastně bojoval a jak moc je zneužíván v dnešním politickém boji?

„Největším mýtem je výrok, že si dlužník za svou exekuci nemůže. Když se ale někdo obouvá do soudních exekutorů, tak by si měl položit otázku, jak je možné, že o té exekuci někdo rozhodl,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. „To, že někdo neplatí, ještě neznamená, že ten závazek neplní naschvál. Mohla nastat taková životní situace, že člověk peníze nemá. To není jeho volba,“ namítá advokát Petr Němec, který se ve své praxi zabývá exekucemi.

„Jízdu vlakem využívám zhruba obden, především ten expresní segment. Musím ale bohužel říct, že komfort se po zavedení slev snížil,“ říká novinář webu Zdopravy.cz Jan Šindelář. Jeho slova potvrzuje i náměstek generálního ředitele Českých drah Michal Štěpán. „I když se nám podařilo přidat posilové vozy, tak jsou to vozy, které bohužel na našich železnicích jezdí 35 a někdy i více let.“ Oba hosté se utkali v magazínu Přes čáru. Ministerstvo dopravy se debaty odmítlo zúčastnit.

Nová národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová vyzývá k postupnému zvyšování cen alkoholu a omezení reklamy na alkohol. Její přístup je blízký také ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Protestují proti němu ale výrobci alkoholu, podle kterých zdražení pouze podpoří černý trh a výrobu nebezpečného pančovaného alkoholu.

Armáda i různé ozbrojené skupiny se snaží oslovovat mladé lidi i u nás. Česká armáda má v plánu navyšovat své stavy a rekrutovat nové lidi, potřebuje si navíc zlepšit u mladých lidí image. Pořádá proto kurzy branné výchovy. Podle kritických hlasů ale nejsou objektivní, a naopak dětem dávají o válce špatný obrázek.

V Česku se rozvířila debata o zavedení minimálního počtu bodů z testů na střední školy. Pro žáky, kteří by tuto hranici nepřekročili, by se tak zavřela cesta na maturitní obor. Jaké důsledky by mělo zavedení takzvaného cut-off score? O tom se v pořadu Přes čáru bavili analytik Štěpán Kment ze společnosti EDUin, Milena Jabůrková ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky a náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislav Folwarczny (ODS).

Boj proti „politické korektnosti“ zaměstnává jak různé politiky, tak všemožné autory článků na internetu. Je to ale skutečný problém, který by nás měl znepokojovat? A kde má korektní jazyk svoje hranice? Nad tím se zamýšleli hosté pořadu Přes čáru.

Anticenu Sexistické prasátečko letos pořadatelé udělí naposledy. Stejně jako dřív i na desátém ročníku upozorní na reklamy, kterými zejména české firmy přitahovaly pozornost klientů ke svým produktům lacinou formou. Podařilo se organizátorům ankety kultivovat veřejný prostor? A zajímá vůbec Čechy sexismus v reklamách? V pořadu Přes čáru o tom diskutovali mediální analytik Filip Rožánek, Kristýna Pešáková z Nesehnutí a Radka Bystřická ze Stínové rady pro reklamu.

„Vaše rodiny budou rozehnány, bude k tomu stačit, když dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu,“ takto varoval české věřící jeden z nejvýše postavených českých katolických kněží Petr Piťha během svého kázání v katedrále sv. Víta. Dodal, že za nesouhlas budou lidé posíláni do vyhlazovacích táborů a budou jim odebírány děti.

„Kdyby se se mnou nedej bože něco stalo, tak vůbec netuším, jak bude o dceru postaráno,“ vyjmenovává jeden z praktických důvodů zavedení manželství i pro gaye a lesby Petra Doušová, která je v současné době na mateřské dovolené s tříměsíční Alexandrou. Petra se svou partnerkou čekají na možnost vstoupit do manželství. Jestli se ho dočkají, není zatím jisté. O jeho zavedení diskutovali v pořadu Přes čáru taky poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) a poslankyně Radka Maxová (ANO).

Ve Francii platí už rok zákon, podle kterého modelky musí dokazovat, že jejich index tělesné hmotnosti není příliš nízký a nezavdávají tak příčinu k obavám, že propagují nezdravý životní styl. Na obálkách módních časopisů se ale v dnešní době objevuje i opačný extrém. Obézní modelky.

Letos v létě vyjel kamion se skoro šedesáti kravami z Libereckého kraje do Turecka. Zastavil se ale na hranicích. Turecká strana odmítla skot přijmout. Zvířata několik dní trpěla ve stojícím návěsu vozidla, neměla dostatek vody a kolabovala. Daří se státu kontrolovat, jestli nedochází k masovému týrání zvířat? V magazínu Přes čáru o tom mluvili ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád a Romana Šonková z organizace Compassion in World Farming.

Organizace Greenpeace upozorňuje na to, že do roku 2050 může být ve světových mořích víc plastu než ryb. Jen v Tichém oceánu pluje plastový ostrov větší než Německo, Španělsko a Francie dohromady. Odpad se dostává do těl ryb a ptáků, a tím do celého potravinového řetězce. Reaguje Česko dostatečně na ekologickou hrozbu? V pořadu Přes čáru odpovídá ředitel Odboru odpadů z Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart a vedoucí programu Odpady v Hnutí DUHA Ivo Kropáček.

Přísnější zákon proti „pornu z pomsty“ ve státě New York v USA znovu neprošel Senátem. Revenge porn je přitom v USA čím dál častější formou pomsty expartnerů. Zveřejněním nahých snímků svého ex mohou obětem způsobit velké škody a problémy v osobním i pracovním životě.

V některých oblastech Česka, obzvlášť na východě, přetrvává extrémní sucho. Nepříznivá situace je i na jižní Moravě. Zato ve městech se obyvatelé potýkají s tepelnými ostrovy – v blízkosti některých bloků zástavby je znatelně tepleji než v okolí. Jak se musí města změnit, aby v nich lidé v budoucnu mohli kvalitně žít? A bude se situace zhoršovat? Do pořadu Přes čáru přišli Václav Orcígr z organizace Arnika a Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Členové hnutí Slušní lidé nedávno vtrhli na jeviště brněnského Divadla Husa na provázku. Protestovali proti inscenaci Naše násilí a vaše násilí, která je podle mnohých urážlivá. Při hře dupali, hvízdali, házeli na jeviště zmačkané vstupenky a bránili hercům v další produkci. Normalizuje se v Česku extremismus? A jak moc proniká do politiky? Do pořadu Přes čáru přišli politolog Jan Charvát, datový analytik Josef Šlerka a odborník na politickou komunikaci Jan Křeček.

Německé plány snížit produkci skleníkových plynů do roku 2020 se ukazují jako nereálné. Navíc hrozí, že Němci sice nebudou vyrábět elektřinu z jádra, ale budou neekologicky vyrobenou elektřinu kupovat od svých sousedů včetně Česka. Selhávají velké ekologické vize v Evropě?

Tuzemská soukromá média už od vysílání stálých zpravodajů do ciziny upustila a česká veřejnoprávní média jsou na samé hranici finančních možností. Dokáží za tohoto nastavení česká média přinášet autentické a kvalitní zprávy? Do pořadu Přes čáru přijal pozvání Michal Kubal z České televize, David Koubek z Českého rozhlasu, Marek Hudema z Info.cz a Karel Páral z Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky z Univerzity Palackého.

Americké univerzity čelí dlouhodobě vlivu čínské propagandy, která se snaží ovlivňovat tamní akademické prostředí, tlumit kritiku čínské politiky a utvářet diskusi na amerických univerzitách pomocí organizací řízených Pekingem. Netýká se to ale jen USA. Podobné snahy se prý objevují také u nás.

Zatímco v Brně funguje úspěšný projekt sociálního bydlení, na celostátní rovině se řešení problémů lidí v bytové nouzi trochu zaseklo. Dokonce se znovu objevily ve hře státem certifikované ubytovny.

Počet obyvatel v Praze roste. Ze strategického plánu vyplývá, že v roce 2030 by jich v české metropoli mělo žít asi o sto tisíc víc než teď. Kde by se mohly stavět nové byty a měla by se metropole rozšiřovat do šířky nebo do výšky? Hosté magazínu Přes čáru se shodují, že nejlepším řešením je využití už existujících proluk a brownfieldů.

Celosvětové humanitární organizace trápí sexuální skandály. Asi nejzávažnější se týká organizace Oxfam, která čelí obvinění, že její vedoucí pracovníci během mise na Haiti v roce 2010 si platili prostitutky z prostředků určených na pomoc lidem a pořádali orgie ve vile pronajaté za peníze od dárců. Podle některých názorů jde jen o špičku ledovce, která náhodou vykoukla, práce velkých humanitárních organizací podle nich může přinášet více problémů než užitku.

„Dítě je naděje“, „Dítě je budoucnost“ nebo „Mít bráchu je cool“. Takové nápisy se v sobotu objevovaly v centru Prahy při Národním pochodu pro život a rodinu. Tisíce lidí protestovaly proti umělým potratům a žádaly podporu manželství a rodin s dětmi. Proč téma umělého přerušení těhotenství dál rozděluje společnost?

Kurdské přísloví praví: „Přáteli Kurdů jsou pouze hory.“ Zdá se, že to platí i dnes, kdy na syrské Kurdy, kteří pomáhali porazit Islámský stát, útočí turecká armáda spolu se syrskými rebely, zřejmě z různých islamistických skupin.

Auta na naftu mají devastující vliv na kvalitu vzduchu ve městech, proto velká města po celém světě začínají uplatňovat zákazy vjezdu osobních aut s dieslovými motory. Přelomové rozhodnutí padlo nedávno v Německu. Spolkový správní soud v Lipsku rozhodl, že zákazy vjezdu dieselů jsou právně přípustné.

Maďarským nevládním organizacím, které pracují s migranty nebo uprchlíky, hrozí zákaz činnosti nebo výrazné ztížení práce. Kritici varují, že strašení neziskovkami, migrací a Sorosem může zemi uškodit.

Politici krajně pravicové SPD vzbudili nedávno svými skandálními, nepravdivými výroky o romském koncentračním táboře v Letech u Písku vzrušené diskuse a přineslo jim to i dvě trestní oznámení za popírání genocidy. V pořadu Přes čáru jsme se proto historii i současnost tábora pokusili vyjasnit.

Americká Kalifornie legalizovala od nového roku marihuanu jako drogu pro rekreační užívání, stejně jako jiné americké státy, například v Coloradu je užívání marihuany legální už od roku 2013. Jak legalizace v USA postupuje, vynořuje se otázka, jestli může přinést také nějaké negativní jevy.Všechny díly podcastu Přes čáru můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.