Podcasts about zve

Izraelska bojna letala so davi napadla Iran. Kot je sporočila izraelska vojska, je ciljala iranske jedrske zmogljivosti, sisteme protizračne obrambe in druge vojaške objekte. Po napovedih izraelskega premierja Benjamina Netanjahuja se bo operacija "Rising lion" nadaljevala. Pred dobro uro so izraelske zračne sile napadle mesto Tabris. Iran je kot odgovor na Izrael izstrelil najmanj sto dronov. Iranski vrhovni vodja, ajatola Ali Hamenei, je zagrozil, da Tel Aviv ne bo ostal nekaznovan. Teheran je hkrati obtožil ZDA, da podpirajo izraelski napad, kar pa so v Washingtonu ostro zanikali. V oddaji tudi: - Vlada bi v kabinsko žičnico na Kanin vložila do 30 milijonov evrov pod določenimi pogoji. - Ne-elektrificiarne železniške proge z novimi dizelskimi vlakovnimi kompozicijami - Zvečer začetek Festivala idrijske čipke, kraj letos praznuje več jubilejev.

Slovenija bo poskušala zavarovati Beti Hohler, ki so jo - kot eno od štirih sodnic Mednarodnega kazenskega sodišča - doletele sankcije ameriških oblasti. Združene države so kritične do sodb sodišča v Haagu, ki je med drugim izdalo priporni nalog za izraelskega premiera Netanjahuja. Druge teme: - Predsednica republike za varuhinjo človekovih pravic uradno predlaga Dijano Možina Zupanc. - Zvečer v Mariboru uradno odprtje 60-ega Borštnikovega srečanja s svežim pogledom na sodobno gledališče. - Poletno festivalsko dogajanje uvaja Festival 202, ki v Križanke prinaša novi val slovenske glasbe.

Kako se osjećaju Srbi na sjeveru Kosova dvije godine nakon sukoba u Zvečanu? Elon Musk napušta administraciju Donalda Trumpa. Opozicija u RS-u nudi vladu u sjenci kao "izlazak iz krize".

Na Slovenski pristavi pri Clevelandu so včeraj imeli odprtje letošnje sezone. Sveto mašo je daroval župnik pri Svetem Vidu Janez Retar, rojaki so imeli na voljo kosilo in zabavo s plesom, igral je Stane Mejač. Danes pa v Združenih državah Amerike praznujejo spominski dan, ko izrazijo hvaležnost tako preživelim veteranom kot vsem ženam in možem, ki so dali življenje za svobodo. Svetoviški veteranski odbor vsako leto z ameriškimi zastavicami okrasi tisoče grobov pokojnih veteranov na katoliških pokopališčih. Na pokopališču Vernih duš je včeraj popoldne molitve za vse padle v vojnah in za vse pokojne farane vodil župnik Janez Retar. Rojaki v Clevelandu pa so v petek obhajali večer slovenskih krščanskih izročil pred praznikom Marije Pomagaj. Zvečer so se zbrali pri Lurški Materi Božji na Chardon Road v Euclidu. Vsakoletno pobožnost pripravljajo člani Federacije društev KSKJ iz Ohia na čast Materi božji z Brezij, zavetnici Slovenije in Slovencev po svetu. Po rožnem vencu je bila sveta maša, nato pa še pete litanije Matere Božje in blagoslov z Najsvetejšim. Marijo so prosili za ves svet, saj je tako zelo potreben njene Materinske pomoči, so še sporočili.

Angleži slovijo po tem, da imajo v roki ves čas dežnik. Morda ga bomo potrebovali tudi mi. Ampak psi gredo na potep, ne da bi jim zmočilo kožuh, in mački se sem ter tja lahko pogrejejo na sončni lisi. Zvečer, ko ob desetih lastniki prižgejo Prvi program, da bi poslušali ali poklicali Mojco Blažej Cirej, pa se s polnim želodčkom zadovoljno skolačkajo na svojo cunjo. Vedo, da tudi lastnik potrebuje svoj sončni žarek, pa čeprav šele zvečer.

Po državi potekajo še zadnje priprave pred praznikom dela. Zvečer bodo zagoreli številni kresovi, jutri zjutraj bodo zadonele budnice. Ob tem se tradicionalno vrstijo opozorila sindikatov, da delavske pravice niso pridobljene, ampak izborjene. Aprilska inflacija nekoliko višja kot marčna V spodnjem Podravju želijo s sončnimi elektrarnami znižati stroške električne energije. Indija naj bi po navedbah Pakistana kmalu izvedla vojaški napad.

Zvečer bo na Velikem odru Slovenskega narodnega gledališča Drama Ljubljana zadnja premiera letošnje sezone, igra Zdravnica britanskega dramatika in režiserja Roberta Icka v režiji Martina Kušeja. V Frančiškanskem samostanu Kostanjevica v Novi Gorici pa so pred dnevi predstavili dokumentarni film Karel X. – Burboni na Kostanjevici.

Na svetovnem prvenstvu v nordijskem smučanju v Trondheimu bodo danes podelili odličja najboljšim tekaškim ekipam v sprintu in mešanim ekipam v smučarskih skokih. Slovenska četverica v postavi Nika Prevc, Ema Klinec, Anže Lanišek in Domen Prevc bo na veliki skakalnici lovila drugo odličje na prvenstvu na Norveškem. Zvečer pa bo znova v ospredju nogomet. V elitni ligi prvakov so se začeli prvi dvoboji osmine finala tekmovanja. Za včerajšnji vrhunec sta poskrbela oba kluba iz Madrida, Atletico in Real, med nocojšnjimi dvoboji pa bo največje pozornosti deležen obračun v Parizu, v katerem bo PSG gostil Liverpool.

Na Danskem, Norveškem in Hrvaškem se bo s prvimi tekmami začelo 29. svetovno prvenstvo v rokometu. Slovenija bo skupinski del turnirja igrala v Zagrebu, prva nasprotnica bo v četrtek Kuba. Za košarkarje Olimpije pa se bo nadaljeval lov na končnico evropskega pokala. Zvečer se bodo za 2. mesto v skupini B, ki še prinaša neposredno uvrstitev v četrtfinale, pomerili z jeruzalemskim Hapoelom. Po nocojšnji tekmi bo Olimpija že v četrtek v Litvi igrala proti Lietkabelisu.

Zvečer bodo zadnje tekme ligaškega dela konferenčne lige v nogometu. Olimpija bo igrala v gosteh pri Jagiellonii, kjer bi si z zmago nad poljskim moštvom in nekaj sreče lahko zagotovila neposredno uvrstitev v osmino finala. Celje bo ligaški del tekmovanja sklenilo z domačo tekmo proti valižanski ekipi The New Saints. Z zmago bi Celjani še lahko upali na uvrstitev v šestnajstino finala. Ob nogometu se posvetimo še rokometni reprezentanci Slovenije in njenemu vodstvu, ki je objavilo seznam igralcev, na katere računa na pripravah za januarsko svetovno prvenstvo.

Oscar Berger. Prišiel na svet v prešovskej židovskej rodine. V roku 1923 sa ako jeden z mála novinárov smel zúčastniť v Mníchove na procese s Hitlerom, ktorému sa vtedy ešte puč nevydaril. O desať rokov neskôr sa však Hitler už dostal k moci a Berger, vzhľadom na svoj židovský pôvod, musel Nemecko opustiť. Napokon sa z neho stal uznávaný novinár, americký politický karikaturista a uznávaný karikaturista slávnych umelcov a hviezd šoubiznisu. Oskar Berger mal talent, akých nebýva veľa. Hlavy štátov, panovníkov aj filmové hviezdy videl svojou optikou a vďaka tomu dokázal stvoriť úžasné karikatúry. Zvečnil také osobnosti ako prezident J. F. Kennedy, Albert Einstein, Winston Churchill, baseballová hviezda a dočasný manžel Marilyn Monroe – Joe Dimaggio, Greta Garbo, Charlie Chaplin, prezident Nixon, či pápež Ján Pavol II. O Oscarovi Bergerovi sa s Michalom Havranom bude zhovárať historička Andrea Sivaničová, jedna z najznámejších sprievodkýň v meste Prešov. Hana Ponická, slovenská prozaička, prekladateľka, publicistka a autorka literatúry pre deti a mládež, disidentka, bývalá manželka spisovateľa Štefana Žáryho, básnika Jána Kostru a vojenského historika Jaroslava Šolca. Aktívne sa zapojila do Slovenského národného povstania. V rokoch 1948 až 1950 žila v Ríme, kde pôsobil jej manžel, spisovateľ Štefan Žáry v tom čase ako dopisovateľ Československej tlačovej kancelárie. Hana Ponická nebola iba poprednou slovenskou prozaičkou, prekladateľkou a publicistkou, ale aj aktívnou bojovníčkou proti totalite a signatárkou Charty 77. Za odpor proti praktikám komunistického režimu bola 14. augusta 1989 spolu s členmi tzv. bratislavskej päťky - s Jánom Čarnogurským, Miroslavom Kusým, Vladimírom Maňákom a Antonom Seleckým - zatknutá a súdená. Disidentka a spisovateľka Hana Ponická, nositeľka Radu Ľudovíta Štúra I. triedy (2002), zomrela 21. augusta 2007 v Banskej Bystrici vo veku 85 rokov, pochovaná je v rodnej obci. O Hane Ponickej sa Michal Havran bude zhovárať s profesorkou v odbore teória literatúry Martou Součkovou.

U više gradova u Srbiji odata počast stradalima u nesreći na novosadskoj Železničkoj stanici, protivnici protesta ponovo pravili incidente. Na zgradu Opštine Zvečan na Kosovu bačena eksplozivna naprava, Crna Gora upozorava na delovanje turskih, gruzijskih i ruskih kriminalnih grupa u regionu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Je mužem mnoha profesí: někdejší dopisovatel americké tiskové agentury AP, zpěvák, hudebník, textař, rychlodabér, porotce v talentových soutěžích a pro některé v posledních letech taky dezinformátor a chcimír. Nabízelo se proto aspoň na část z toho Ondřeje Hejmy zeptat. Coby dlouholetý podporovatel Donalda Trumpa se od jeho jednoznačného zvolení prezidentem vznáší na obláčku euforie a dění v USA označuje za politické povstání. Tamní volby podle něj nerozhodla jenom peněženka, ale naštvání na režim a to, co reprezentuje, včetně migrace, mýtů, woke ideologií nebo válek. Zveřejněná jména „prezidentových mužů“, kteří se spolu s ním mají ujmout vedení země, považuje za „bomby“. Mimořádně zajímavé budou podle něj kroky Roberta F. Kennedyho mladšího, adepta na post ministra zdravotnictví, který znovu otevře téma covidu. Podle Hejmy, který patřil ke kritikům povinného očkování a omezování svobody, naprosto legitimně. Že by Americe hrozila ztráta demokracie, se nebojí. Ale „hlavy padat“ budou a bolet to bude taky, protože čistky jsou zkrátka nezbytné. Pokud jde o Trumpovu zahraniční politiku, říká, že je v rámci ní do inaugurace reálné domluvit na Ukrajině příměří. Jinak to podle něj ani nejde, nevěří, že by lépe vyzbrojená ukrajinská armáda dokázala Rusy zahnat. A taky si myslí, že Vladimir Putin dávno pochopil, že okupovat země, které o ruskou nadvládu nestojí, je pitomost. Probrali jsme i to, proč je přesvědčený, že díky Donaldu Trumpovi zavládne klid zbraní, kde udělal jeho předchůdce chybu a jak vidí budoucnost Ukrajiny. Nebo proč se nikdy soudně nebránil proti označení agent s krycím jménem Rony a teď vážně uvažuje o tom, že dá lustrační zákon k Evropskému soudu pro lidská práva. A taky proč neuznává argument, že si Petr Pavel svou službu režimu odpracoval, i proč ho moderátor Luboš Xaver Veselý „veřejně poblil“.

Poslanke in poslanci na izredni seji potrjujejo novele šestih davčnih zakonov, med drugimi o dohodnini. Ta po besedah državne sekretarke Katje Božič med drugim predstavlja enega ključnih segmentov spodbujanja zaposlovanja nove delovne sile v Sloveniji. Največ polemik je prav okrog nove ureditve za normirance. Kot opozarja opozicija, bo znižanje najvišje dovoljene meje za sodelovanje v sistemu poslabšalo stanje obdavčitve podjetnikov. Drugi poudarki oddaje: - Mandatno-volilna komisija zavrnila predlog imenovanja Antona Ropa za guvernerja Banke Slovenije. - Borrell zaradi razmer v Gazi predlaga prekinitev političnega dialoga Evropske unije z Izraelom. - Zvečer začetek festivala slovenskega ljubiteljskega gledališča - Čufarjevih dnevov.

Košarkarji Olimpije so se v 5. kolu evropskega pokala v Solunu pomerili z ekipo Arisa. Po gostovanju v Grčiji bosta sledili dve zaporedni domači tekmi. Zvečer bo v ospredju spet nogomet. Oba slovenska predstavnika v konferenčni ligi čaka prva domača tekma v tej sezoni. Celje bo gostilo carigrajski Başakşehir, Olimpija pa v Stožicah LASK iz Linza.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Česká strana asociálů mě požádala o rozhovor před budovou Poslanecké sněmovny; prý to bude vážně i vtipné. Když jsem jim napsal, že nebývám vtipný, odpověděli, že to nevadí, ať to nechám na nich; tak jsem to nechal na nich, výsledek posuďte sami. Přišlo několik studentů, bavilo mě s nimi povídat; video nějak sestříhali – možná vtipně, já to v tom moc nevidím. Zveřejňuji jej, ať můžete posoudit sami; minimálně se ten rozhovor poměrně hodně odlišuje od ostatních. Budu rád, když mi do komentářů napíšete, co si o tom myslíte; já sám totiž nevím, co si mám myslet. – Karel Hrubián; předseda České strany asociálů – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Piše Jure Jakob, bere Jure Franko. Pesniški prvenec Anje Grmovšek Drab se z naslovom, domiselno dvodelno delitvijo na prvi polčas in drugi polčas in dodatkom/podaljškom trenutek za rdeči karton ter z nekaterimi globljimi metaforičnimi navezavami naslanja na nogomet. Ta igra ni le pesničina velika ljubezen, kot se da razbrati iz nekaterih pesmi in prebrati v kakem intervjuju, temveč še bolj prispodoba za življenje samo oziroma za tiste vidike življenja, ki so za poezijo iz Prepovedanega položaja bistveni, določujoči. Po branju knjige se tako hitro izlušči kar nekaj vzporednic. Tako v nogometu kot v življenju, ki ga pesniško raziskuje Anja Grmovšek Drab, štejejo strast in predanost, lepota svobodne igrivosti in zavest o tem, da obstajajo nekatera pravila, ki veljajo ne glede na to, na katerem delu igrišča se nahajaš in kdo si. Štejejo tudi osebna zavzetost, agilnost in pozornost na drugega in druge, brez katerih igra in življenje sploh nista mogoča. Mogoče še najbolj pa šteje tista usodna nepredvidljivost, zaradi katere je vse skupaj nevarno, tvegano in hkrati tako očarljivo in mamljivo, tisto, ko te spreleti, kot pravijo verzi zadnje pesmi zbirke, da "obstaja nekaj / veliko večjega od naju" in ko ti postane jasno, zakaj "na nogometnih stadionih in v bojnih jarkih ni ateistov", kakor beremo v naslednjem verzu. Če odmislimo to okvirno in globinsko korelacijo, nogomet v zbirki v tematskem, še bolj pa motivnem pogledu pravzaprav zaseda obrobno mesto; v dokaj obsežni zbirki, ki presega sto strani, se na nogomet izrecno navezuje le peščica pesmi. Ampak res je, da bi tudi sicer težko našli kak izstopajoč motivno-tematski sklop. Zbirka prinaša raznorodne pesmi z dokaj širokim razponom tematik, zato je izbira nogometa kot veznega tkiva teh pesmi zelo spretna, učinkovita avtorska poteza, s katero pesnica mešano materijo uspešno poenoti in umesti na višjo, pomenljivejšo, pesniško domišljeno raven. Raznorodnost pa še ne pomeni tudi poljubnosti; ob branju nastaja dokaj določen vtis, da so vse tematike, skozi katere se prebija pesničin glas, prizorišče iskanja lastne identitete, ki je obenem tipanje za pravim, lastnim, svojim mestom v svetu. To iskanje in umeščanje se v mnogih pesmih dogaja na ozadju premišljanja o odnosih, še posebej družinskih in partnerskih. Pesnica tematizira razgiban družinsko-osebni spomin in s predirnim, nesprenevedavim pogledom odstira plasti pogosto boleče, travmatične memorije. Podobno neposredni, mestoma skoraj lakonični, so nagovori intimnega bližnjika ali ljubimca. Priče smo strasti, poželenju, predanosti, hrepenenju, tik zraven tega ali pa kar obenem pa tudi nekakšni sprijaznjenosti, navajenosti, neobčutljivosti in robustnosti, za katero se zdi, kot da jo je zvrhana mera deziluzije oropala vsega razen zmožnosti ubesedovanja, razen tiste iskre, ki vnema ogenj poezije. Pesmi v zbirki Prepovedani položaj so krepkega, zmogljivega diha, ki se zlepa ne ustraši še tako zahtevnega, strmega koraka; niso skromne in zadržane, a tudi ne podcenjujejo izzivov, ki se jih lotevajo. Čeprav gre za prvenec, te pesmi ne nagovarjajo z mladostnostjo, neobremenjenostjo in vehemenco, kaj šele z naivnostjo ali z nekakšno prvobitnostjo. Ne poznajo neposrednosti čiste, neokrnjene, celovite potopljenosti v svet, ampak neposrednost izkušnje, podložene z življenjem, ki je že nekaj prestalo, ki je nekaj že pustilo za sabo. Zelo izrazita je zavest o času, časovnosti, minljivosti, spremembah; zavest, brez katere iskanje identitete resnici na ljubo sploh ne bi bilo potrebno. Pesniški jezik Anje Grmovšek Drab je dokaj komunikativen, odprt, transparenten. Zvečine daljše ali pa vsaj srednje dolge pesmi so izpisane dosledno brez ločil in velikih črk, kar jim daje značaj pretočnosti in jih bliža pogovornemu idiomu, čeprav se po drugi strani ti monologi/dialogi še vedno precej opirajo na zborno izreko. To gre v korak z ambicijo teh pesmi po refleksivnem obratu, ki ga zanima kompleksnejša, globlja slika ubesedenih motivov. Pravzaprav bi si upal trditi, da je neka posebna težnja po reflektiranju avtorsko najbolj distinktivna poteza te pisave. Elementi osebne izkušnje, intimnost, spolnost, erotika, zaznavanje družbenega konteksta sodobnosti, senzibilnost za zgodbe drugih, praviloma bližnjih, sorodstveno ali pa prijateljsko povezanih oseb, narativni talent, ki zna stkati vzročno-posledične vozle, in izrazita zavest o dialoškosti: vse to ima pomembno vlogo v poeziji Prepovedanega položaja. Ampak glavno pa je, da hoče biti vse to ugledano in razumljeno, dojeto; ne gre niti za pesniške izpovedi niti za pripovedi, temveč za osvetlitve s fokusom. Ta fokus se v bolj uspelih pesmih nahaja ravno tam, kjer ga ne pričakujemo, tam, kjer ga po neki logiki, s katero običajno presejamo resničnost, pravzaprav ne bi smelo biti. Nahaja se v prepovedanem položaju.

Člani Ekonomsko-socialnega sveta so osrednji del današnje seje namenili vladnemu davčnemu svežnju. Predlog med drugim prinaša davčne olajšave za visoko kvalificirano delovno silo iz tujine, dvig DDV-ja za sladke in energijske pijače, nagrajevanje delavcev z delnicami in deleži ter spremembe glede normirancev. Predstavniki gospodarstva menijo, da so predlagane spremembe nesistemske. Sindikati svežnju ne nasprotujejo in večino ukrepov podpirajo. V oddaji tudi: - Posrednik pri odkupu zemljišč v okviru popoplavne obnove bo Sklad kmetijskih zemljišč in gozdov - Rusija svari pred uporabo zahodnih raket za napade na rusko ozemlje. - Zvečer podelitev večernice Marjani Móškrič za roman Sneg.

O půlnoci ze soboty na neděli zveřejnila vláda očekávaný návrh rozpočtu na příští rok. Tento krok, který mnozí označují jako netransparentní a arogantní, vzbudil mezi politiky i veřejností značné diskuze. „Zveřejnění rozpočtu v takovýto čas je ukázkou arogance. Proč to nešlo třeba v šest večer? Jen to podtrhuje, jakým způsobem se vláda chová,“ říká v Hrotcastu ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá. Mnozí kritici takto sestaveného rozpočtu, včetně bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, označili současný deficit přes 200 miliard korun za nepřiměřený pro „normální“ ekonomické podmínky. Odborníci se shodují, že rozpočet nereflektuje aktuální ekonomický stav Česka, který vykazuje nízkou nezaměstnanost a inflaci na úrovni 2,5 procenta. „Schodek 230 miliard je šílený. Nemáme už covidové roky ani mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí. To číslo je prostě ostudné,“ vysvětluje Malá v podcastu. Premiér Petr Fiala komentoval nový rozpočet s důrazem na investice do budoucnosti, výzkumu, inovací a bezpečnosti. Vláda plánuje zvýšit platy státních zaměstnanců o 20 miliard korun od ledna, což mnozí vnímají jako populistické gesto ve volebním roce. Je o to více zarážející, že při nedávném jednání s odbory vláda odmítla jejich mzdové požadavky. „Premiér říká, že investujeme do budoucnosti, ale zároveň v rozpočtu vidíme rostoucí investiční dotace a vyšší výdaje, protože máme volební rok,“ dodává Malá. Navzdory rétorice o šetření na státní správě klíčovým zdrojem příjmů zůstává růst daňových příjmů. Zavedení a prodloužení mimořádné daně z neočekávaných zisků, především zaměřené na energetickou společnost ČEZ, zůstává velmi kontroverzním krokem. Kritici, včetně ekonomů a členů Národní ekonomické rady vlády, považují toto prodloužení za neodůvodněné v době, kdy nejsou žádné mimořádné výdaje spojené s energetickou krizí. „Mimořádná daň z neočekávaných zisků zůstává, i když nejsou mimořádné výdaje. Pro stát je to prostě pohodlný příjem (...) Banky si snižovaly zisky nákupem státních dluhopisů, což je zcela legální, ale často se na to úmyslně zapomíná. Úroky na spořících účtech začaly navyšovat už před tím, než vláda oznámila zavedení mimořádné daně z neočekávaných zisků,“ upozorňuje novinářka Echo24.Více se dozvíte v podcastu.

Zvečer se bodo slovesno začele 33-te poletne olimpijske igre, ki jih po 100 letih spet gosti Pariz. Štiriurni spektakel tokrat prvič ne bo potekal na stadionu, ampaka na vodi. Naša država na tokratnih igrah nastopa z rekordnimi 90-imi športniki. Druge teme: - Vlada bo Tomaža Vesela potrdila kot kandidata za evropskega komisarja - Netanjahu v Washingtonu ob množičnih protestih z Bidnom, podpredsednica Harris pozvala h končanju vojne - Tajfun Gimi z rekordno močnimi vetrovi dosegel Kitajsko, na zahodu Kanade ogromen požar pustoši po naravnem parku

Toto je pohled politoložky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Zory Hesové. Esej byl vytvořen pro český rozhlas plus, Proglas jej užil s výslovným svolením autorky. Přečetli Martin Holík a Kateřina Vitouchová Zora Hesová pracuje jako analytička Výzkumného centra AMO a koordinátorka projektů AMO v Egyptě. Absolvovala bakalářské studium politologie na Sciences Po v Toulouse a magisterské studium ve filosofii a islamologii na Freie Universität v Berlíně. Studovala arabštinu na Damašské univerzitě. Angažovala se ve studentských projektech v Bosně. Přednášela na Europa-Universität Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou a na Univerzitě Karlově v Praze. Zveřejnila knihu Ghazálího Výklenek světel a význam osvícení v islámské filosofii. Její články můžete číst na stránkách http://zorahes.net/ nebo http://www.amo.cz/autori/zora-hesova.html i na blogu http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/zora-hesova.php

Zvečer bodo večji del Slovenije zajele nevihte, Arso izdal rumeno opozorilo.Predana prva hiša prizadetim v lanskih poplavah, ki pa je ni zgradila vlada.Tomaž Vesel edini kandidat za evropskega komisarja. Kaj o tem menita evropska poslanca Romana Tomc in Matej Tonin?Tri temelje dela Slovenske Karitas držijo pokonci prostovoljci, poudarja generalni tajnik Peter Tomažič.Vreme: Zvečer bodo plohe in nevihte od severozahoda prehodno zajele večji del Slovenije.

S 16. etapo se bo začel zadnji tekmovalni teden kolesarske dirke po Franciji, na kateri skupno vodstvo brani Tadej Pogačar. Celjske nogometaše pa pred domačim občinstvom čaka povratna tekma 1. kroga kvalifikacij za uvrstitev v ligo prvakov. Zvečer bodo gostili Floro iz Talina.

S 16. etapo se bo začel zadnji tekmovalni teden kolesarske dirke po Franciji, na kateri skupno vodstvo brani Tadej Pogačar. Celjske nogometaše pa pred domačim občinstvom čaka povratna tekma 1. kroga kvalifikacij za uvrstitev v ligo prvakov. Zvečer bodo gostili Floro iz Talina.

Čipy z Beskyd. Největší investice v moderních dějinách Česka, chlubí se vláda. Zveřejněte detaily, vyzývá ji opozice. Co se v Rožnově pod Radhoštěm peče a kdy zlákáme dalšího velkého investora? Otázky pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Čipy z Beskyd. Největší investice v moderních dějinách Česka, chlubí se vláda. Zveřejněte detaily, vyzývá ji opozice. Co se v Rožnově pod Radhoštěm peče a kdy zlákáme dalšího velkého investora? Otázky pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čipy z Beskyd. Největší investice v moderních dějinách Česka, chlubí se vláda. Zveřejněte detaily, vyzývá ji opozice. Co se v Rožnově pod Radhoštěm peče a kdy zlákáme dalšího velkého investora? Otázky pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

V Katoliškem domu prosvete v Tinjah na avstrijskem Koroškem jutri popoldne pripravljajo kreativno delavnico pisanja poezije. Udeleženci bodo z voditeljem pisateljem, pesnikom in literarnim zgodovinarjem Petrom Svetino najprej brali izbrane pesmi, se o njih pogovarjali in jim poskusili priti v razumevanju čim bliže. Sledilo bo pisanje pesmi. Seznanili se bodo z rimano štirivrstičnico, s pesmijo v svobodnem verzu in na koncu še s sonetom. Zvečer pa bo Tinjah prireditev Literatura na vrtu. Glasbeno–literarni projekt dueta Andrej Ofak, kitara in Borut Mori, akordeon bo svojevrstna kombinacija vrhunske glasbene umetnosti in slovenskega jezika. Besedila Josipa Jurčiča in Ivana Tavčarja, Kozlovsko sodbo v Višnji Gori, Lepo Vido in Rokovnjače ter Visoško kroniko, bo namreč interpretiral Ivan Lotrič.

Zvečer je v Novi Gorici potekala osrednja državna proslava ob 20-i obletnici slovenskega vstopa v Evropsko unijo. Prvi slavnostni govornik, evropski komisar Janez Lenarčič je poudaril, da je država od vstopa v povezavo bolj premožna in razvita, in naštel številne pozitivne kazalnike. Premier Robert Golob je izpostavil povezanost obeh Goric kot simbola povezanosti Evrope.

Klíčová témata a okamžiky uplynulých pěti let v EP — Rozhovor s Ondřejem Knotkem — Rozhovor s Alexandrem Vondrou — Kampaně pro eurovolby — Rozhovor s Radkou Maxovou — Rozhovor se Stanislavem Polčákem — Práce a plány europoslanců — Rozhovor s Ivanem Davidem — Rozhovor s Marcelem Kolajou — Rozhovor s Kateřinou Konečnou — Volební účast u evropských voleb — Zveřejňování výsledků voleb https://www.ceskatelevize.cz/porady/11030667317-tyden-v-politice/224411058160014/

Zvečer bomo ponudili epizodo podkasta Tour 202 z ameriškim kolesarjem Seppom Kussom, ki je po zaslugi radijskega novinarja Igorja Tominca, Tonija Grudna z Multimedijskega centra RTV Slovenija in zgodovinarja Mihe Šimca spoznal svoje slovenske korenine. Navdušen je nad njimi in se z veseljem spominja obiska Slovenije in pohoda na Triglav iz otroških dni. Kolesar nizozemske ekipe Visma je v pogovoru še dodal, da je vselej rad pomagal Primožu Rogliču, ko je bil ta v igri za zmago na največjih dirkah.

Sezona svetovnega pokala v športnem plezanju se je s tekmo na balvanih začela na Kitajskem. Kako uspešna je bila na uvodu sezone slovenska odprava s svojo adutinjo Janjo Garnbret, izveste v popoldanskih športnih minutah, v katerih se posvetimo razpletu tekme slovenskih nogometašic proti Makedonkam v evropskih kvalifikacijah in ligi prvakov. Zvečer bosta prvi četrtfinalni tekmi najelitnejšega klubskega tekmovanja. Arsenal se bo v Londonu pomeril z Bayernom, Real Madrid bo gostil aktualnega prvaka, Manchester City.

Za rokometaše Gorenja je končana letošnja evropska sezona. V zadnjem krogu rednega dela evropske lige so v Rdeči dvorani v Velenju gostili Skjern. Zvečer bo znova v ospredju nogomet, z novima povratnima tekmama osmine finala lige prvakov. Slovenski napadalec Benjamin Šeško bo z Leipzigom skušal v Madridu presenetiti Real, ki ima s prve tekme zadetek prednosti.

Navštívíte Görliwoodu, tedy saské město Görlitz, vyhledávané světoznámými filmaři. Na jihu Francie u Středozemního moře vystoupíte do výšky 30 metrů a z majáku v městečku Palavas-les-Flots, odkud se můžete podívat třeba na plameňáky. A taky navštívíte dům, kde skladatel Antonín Dvořák trávil své první prázdniny v Americe a který je plný hodin. Zve vás Jitka Malá.

Navštívíte Görliwoodu, tedy saské město Görlitz, vyhledávané světoznámými filmaři. Na jihu Francie u Středozemního moře vystoupíte do výšky 30 metrů a z majáku v městečku Palavas-les-Flots, odkud se můžete podívat třeba na plameňáky. A taky navštívíte dům, kde skladatel Antonín Dvořák trávil své první prázdniny v Americe a který je plný hodin. Zve vás Jitka Malá.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Iz evangelija današnje nedelje izhaja, da je imel Kristus »poln« dan, nabit z obveznostmi. S štirimi učenci je šel v shodnico, kjer ni samo učil, ampak je tudi izgnal hude duhove. Po tem je šel v Simonovo hišo in ozdravil njegovo taščo. Zvečer so k njemu še prinašali bolnike, da bi jih ozdravil. To je gotovo trajalo pozno v noč. Zato bi razumeli, če bi Jezus naslednje jutro »malo potegnil«, da bi dlje spal. Toda Kristus je zgodaj zjutraj vstal in se opravil na samoten kraj, da bi molil. Namesto da bi si mislil, da ve, kaj Bog hoče od njega, je v molitvi prosil za Božje vodstvo, naj ga Bog vodi. Iz te globoke povezanosti z Očetom je jasno izhajal naslednji korak, da bo šel tudi v druga naselja oznanjat evangelij. Biti z Gospodom ni izgubljen čas. Jezus je bil nenehno v gibanju. Celo njegova molitev je bila dejavna. Ni zgodaj zjutraj vstal, da bi užival ob lepem sončnem vzhodu in zmolil nekaj molitev, ne, on je prosil, iskal in trkal. V molitvi je odkrival Očetov načrt. Zato je bil pripravljen, da spremeni stvari v življenju, da bi izpolnil ta načrt. Podobno kot se tekač skloni na startu, je bila Jezusova molitev dejavno čakanje, ne nedejavno izgubljanje časa. Ali nas preseneča, da je celo Jezus, sin večnega Očeta, potreboval čas, da je govoril z Očetom in tako razločeval svoje načrte in namene? Če je to res Jezus, koliko bolj je pomembno potem to za nas? Mladi Friderik Ozanan (1813–1853), ustanovitelj Vincencijevih konferenc, ki so pomagale ubogim, je doživljal globoko duhovno krizo. Ko je nekoč šel mimo ene pariških cerkva, je iz navade vstopil vanjo. V cerkvi je zagledal slavnega fizika Ampera, ki je zbrano molil. Ko je znanstvenik odhajal iz svetišča, ga je Friderik vprašal: »Gospod profesor, ali je mogoče, da nekdo velik kakor vi, še vedno moli?« Ampere je odgovoril: »Velik sem samo, kadar molim!« Italijanski pisatelj Giovanni Papini je zapisal: »Če se človek hoče dvigniti, mora poklekniti.« (Zgodbe kažejo novo pot, 21). Na neki način je molitev kot zbranost na startu. Bolj ko se zbereš, bolje boš tekel. Zato lahko rečemo, da je molitev celo nevarna. Neki politik je videl množico ljudi, ki je v cerkvi molila. Redovniku je dejal: »Če molijo, je vse v redu!« Ta mu je takoj odgovoril: »O ne! Če prav molijo, se bo nekaj zgodilo. Svet bo postal drugačen. Z molitvijo se vse spremeni. Molitev je nevarna, vse obrne na glavo!« (Zgodbe kažejo novo pot, 19).

Bůh je dokonalý otec, který zná naše schopnosti i omezení. Zve nás k životu z milosti. Jak takový život může vypadat, přiblíží v relaci Základy Markéta Harabusová, pastorační pracovník Apoštolské církve v Brně.

V Katoliškem domu prosvete v Tinjah na avstrijskem Koroškem bo tudi tokrat na začetku januarja potekalo tradicionalno Novoletno srečanje treh Slovenij. Naslov ima Viri slovenskih vrednot nekoč in danes, je za naš radio povedala podpredsednica Katoliške akcije Marija Gruškovnjak. Prvi dan bosta govorila dr. Matija Ogrin in dr. Herta Maurer Lausegger, sobotno popoldne 13. januarja pa bodo oblikovali mladi. Zvečer bo še odprtje razstave Marte Kunaver in koncert v kapeli tinjskega doma. V nedeljo, 14. januarja, bosta gosta škofa dr. Andrej Saje in dr. Jože Marketz, ki bosta govorila o sinodi in darovala tudi sveto mašo. Za novoletno srečanje v Tinjah se je potrebno prijaviti do 5. januarja na spletu.

Oblíbený moderátor Čestmír Strakatý bude na serveru CzechCrunch od 4. prosince moderovat nový podcast Crunch. Zve si do něj hosty, kteří ví, jak posunout Česko vpřed – nebo to mají přímo mají v popisu práce. Sledujte i další podcasty z dílny CzechCrunch, které najdete na cc.cz/podcasty. CC Podcast (příběhy úspěšných českých podnikatelů) BrandStories (nahlížíme do zákulisí českých firem) Spoiler (film a lifestyle) Rosteme (rady v seberozvojových knihách) Město (architektura, urbanismus, veřejný prostor a klíčové stavby) Navštivte nás i na webu cc.cz, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.Twitter – LinkedIn – Instagram – Facebook

Za sanacijo posledic avgustovskih poplav bo po prvih ocenah potrebnih od 6,7 do 7 milijard evrov. Samo na občinski infrastrukturi je škode za dobro milijardo evrov, kaže predhodna ocena 123-ih občin. Zaradi odprave škode mora vlada spremeniti proračunske dokumente za prihodnji dve leti, ki jih je sicer potrdila že julija. Ministrstvo za finance je vse proračunske porabnike pozvalo, da se odpovejo štirim odstotkom sredstev, s čimer naj bi zbrali 1,1 milijarde evrov. Večina naj bi načrte že predložila. A to ne bo dovolj, ocenjuje finančni minister Klemen Boštjančič. Druge teme: - Družinski zdravniki, ki za administracijo porabijo od ene do dveh ur na dan, opozarjajo, da bi moral biti dodaten kader usposobljen za samostojno delo. - Azilni dom v Ljubljani poka po šivih; več sto ljudi brez zagotovljene postelje. Varuh človekovih pravic pričakuje hitro ukrepanje vlade. - Zvečer vrhunec praznovanj 60-letnice programa Ars Radia Slovenija z lastovko za najboljšo kratko zgodbo in prvim koncertom Kromatike.

Glas radijskega voditelja Saša Hribarja, ki nas je pred 12-imi urami še pozdravil v svoji legendarni oddaji Radio Ga-ga, je za vedno utihnil. Zvečer nas je razžalostila vest, da je nepričakovano umrl v 64-tem letu starosti. V oddaji tudi o tem: - Voditelji skupine G20 se zbirajo v New Delhiju, a brez ruskega in kitajskega predsednika - Domnevno nasilje na nevrološki kliniki analizira tudi Zbornica zdravstvene nege - Mariborski policisti preiskujejo morebitno nasilno smr

On 29 May, a group of ethnic Serb protesters clashed with troops of the NATO peacekeeping force KFOR in the town of Zvečan in northern Kosovo. Demonstrators were angry at the Kosovo government's decision to instal ethnic Albanian mayors, elected in a poll boycotted by the region's majority ethnic Serb population, in the country's northern municipalities. The mayors' installation and ensuing clashes followed months of escalating tensions and efforts by the EU to return the parties to pragmatic negotiations. Now, Brussels and Washington are frustrated with Kosovo's actions, which they see as unnecessary provocations, and seeking ways to avoid further escalation and incentivise the parties to implement past promises.This week on War & Peace, Olga Oliker talks with Marko Prelec, Crisis Group's senior analyst for the Western Balkans, to unpack what's behind the most recent flare-up in tensions between Kosovo and Serbia. They discuss the history of Kosovo-Serbia relations and the events leading up to the latest outbreak of violence. They talk about what it means for the normalisation process between Pristina and Belgrade and what international actors like the U.S. and EU can do to reduce the tensions. Finally, they discuss the risks of escalation and prospects for resolving the crisis. For more in-depth analysis of the topics discussed in this episode, check out our latest Q&A Behind the Renewed Troubles in Northern Kosovo, our EU Watch List entry Kosovo-Serbia: Finding a Way Forward and our Kosovo country page. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Novináři srbské i albánské národnosti se veřejně postavili za majitele kavárny v kosovském Zvečanu, který jim během nepokojů dovolil ukrýt se v jeho lokále. Teď se na něj valí urážky a nařčení, podle kterých je zrádcem. Rádio Svobodná Evropa připomíná, že Zvečan se stal jedním z ohnisek nové vlny napětí na severu Kosova, kde větší část populace tvoří národností Srbové.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odbory tvrdě kritizují vládní konsolidační balíček. Zveřejnily desítky připomínek k bodům, které vláda považuje za zásadní, před pár dny také zřídily stávkový výbor a připravují se na celostátní protestní akci. „Děláme stejnou chybu jako v letech 2008–2012. Politici si myslí, že se k prosperitě můžeme proškrtat. To je fatální chyba. Výsledkem tohoto snažení nemůže být prosperita,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Németh Ferencet, a Magyar Külügyi Intézet Balkán-kutatóját kérdezzük arról, hogy rég nem látott erőszakba torkollott hétfőn szerb tüntetők és a NATO békefenntartóinak összecsapása a koszovói Zvečanban. Az incidensben a KFOR több tucat katonája sérült meg, köztük 27 magyar. Hogyan történhetett meg mindez? Műsorvezető: Vörös Szabolcs. 

Třetí duben je důležitým novinářským výročím, a to především pro Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, zkráceně ICIJ, jehož jsme jako investigace.cz součástí. Třetího dubna roku 2016 totiž došlo k prvním odhalením v kauze Panama Papers, mezinárodním novinářském projektu založeném na bezprecedentním úniku informací z panamské advokátní kanceláře Mossack Fonseca. Zveřejněno bylo více než 11,5 milionu dokumentů, které se týkaly více než 214 tisíc offshorových společností a skandál zasáhl mnoho prominentních osobností, včetně politiků, celebrit a podnikatelů z celého světa. Třetí duben je ale také datum, kdy byla v roce 2013 publikována úplně první investigace ICIJ týkající se daňových rájů, označovaná jako Offshore Leaks či „Tajemství na prodej“. Jak se v malém týmu pracuje na velkých věcech? Mění novináři svět k lepšímu? A mohou svůj zdánlivý boj s větrnými mlýny vyhrát? Rozhovor se zakladatelkou a šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Tako imenovano super volilno leto se nadaljuje. V dobrem mesecu bo znano, kdo bo prevzel predsedniški položaj, kdo bo vodil lokalne skupnosti in kakšna bo usoda zakonskih sprememb o organiziranosti RTV, sestavi vlade in zagotavljanju dolgotrajne oskrbe. Referendumska kampanja se začenja danes. Druge teme: - Kako ublažiti vse višjo inflacijo? Vlada ima na mizi predlog zvišanja pokojnin in minimalne plače. Pritiski draginje zvišujejo tudi plačna pričakovanja. Član uprave Pokojninske družbe A Blaž Hribar pravi, da lahko že govorimo o inflaciji ki sama sebe na nek način poganja in je vztrajna in jo je zelo težko zaustaviti. Inflacijska gibanja bo skušala Evropska centralna banka znižati z dodatnim zvišanjem ključnih obrestnih mer. - Evropska unija želi, da bi se skupnemu evropskemu naročanju energetov pridružile tudi države zahodnega Balkana. Vodja Evropske komisije Ursula von der Leyen, ki je na poti v Prištino in Tirano, se je včeraj v Skopju udeležila podpisa sporazuma, po katerem bo pri obvladovanju migracij pomagala agencija Frontex. -Zvečer bodo pri nas premierno prikazali Sarajevo safari, film, ki dviguje prah zaradi pričevanj o tujih ostrostrelcih v tem mestu med vojno ter njihovih žrtvah. Režiser Miran Zupanič v odzivu na napovedane ovadbe poudarja, da očitno živimo v različnih resničnosth. Kot pravi, je to kar je naredil, pričevanje iz resničnosti, kot jo vidim on in kot jo vidijo ti ljudje

Po večmesečni suši je v velikem delu države precej nevšečnosti zaradi obilnega deževja, ki traja od četrtka. Padavine so povzročile razlivanje nekaterih rek, poplavljale so meteorne vode, sprožali so se zemeljski plazovi. Zvečer se je dež od zahoda znova okrepil, narasle so reke na Idrijsko - Cerkljanskem in Ljubljanskem, posebno zaskrbljeni pa so bili ob Kolpi, ki je zvečer še vedno naraščala ter ogrožala Kostel in Osilnico. Dež naj bi danes ponehal, popoldne se bodo začeli umirjati tudi vodotoki. Drugi poudarki oddaje: - Evropska komisija zasnovala obsežen sveženj izrednih energetskih ukrepov. - Parada ponosa v Beogradu popoldne kljub prepovedi bo. - V finalu košarkarskega evropskega prvenstva jutri Francija in Španija.

Tento týden uplynuly přesně čtyři roky od prvního kola prezidentské volby, ze které podruhé vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Mandát současné hlavy státu končí 8. března 2023 a potenciální uchazeči o nejvyšší úřad mají tedy nejvyšší čas rozhodnout se, jestli do boje o Hrad půjdou, nebo ne. Jaký by měl budoucí prezident být?Hostem Ptám se já byl bývalý kandidát na prezidenta, textař a podnikatel Michal Horáček.Před čtyřmi lety se do prezidentského klání pustilo devět kandidátů. Jména těch, kteří na konci roku do boje o prezidentský post vstoupí, zatím sice jasná nejsou, jisté ale je, že se vládní strany chtějí dohodnout na společném kandidátovi, který by se postavil expremiérovi Andreji Babišovi. Lídr ANO svou ochotu vydat se do boje o Hrad zatím sice nepotvrdil oficiálně, představil ale obytné auto, kterým chce od února cestovat po Česku.„Moje prezidentská kampaň byla koncipována spíše jako umělecké dílo než reálná politika,“ vzpomíná Horáček na minulé volební utkání a dodává, že z mnoha důvodů ho prohra nemrzí. „Nastoloval jsem ale témata, která jsem si přál, aby nastolovali ostatní kandidáti. Zejména úplnou otevřenost. Zveřejnil jsem třeba do poslední koruny veškerý svůj majetek, nebo svou nejpečlivější lékařskou prohlídku, protože voliči mají vědět, jestli bude kandidát schopen úřad vykonávat naplno,“ vysvětluje v rozhovoru. Dodává k tomu, že nejasnosti ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana v posledních měsících ho neudivují. „To je setrvalý stav, netýká se to jen naší země. I jinde politici tají svůj zdravotní stav,“ dodává.Uchazeč o prezidentský post se přitom může voleb účastnit pouze v případě, že nasbírá 50 tisíc ověřených podpisů občanů, nebo podporu 20 poslanců, či deseti senátorů. Horáček ovšem vyzývá, aby letošní kandidáti vyrazili mezi lidi a svou kandidaturu postavili na jejich hlasech: „Aby ukázali, že mají odvahu a vytrvalost postavit se na náměstí vesnic a měst a mluvit s těmi lidmi. Jedna věc je legálnost, druhá legitimita a tohle mi přijde čestnější než nominace od poslanců nebo senátorů,“ komentoval.Podle něj je na místě právě kvůli občanské volbě prezidenta zpřesnit pozici hlavy státu v Ústavě. „Přímo volený prezident musí mít daleko víc hlasů, dokonce asi 3 miliony a to je víc, než když ho volil parlament. Roli prezidenta bych sice neposílil, ale lépe ji definovat. Když je napsáno, že něco podepíše, tak aby to podepsal. Ta Ústava je psaná pro slušné lidi a zpřesnění pravidel by bylo dobré,“ vysvětluje.Posílila pozici hlavy státu hlavně přímá volba, nebo záleží spíš na osobní výbavě a politické šikovnosti prezidenta? A změnilo se Česko od posledního prezidentského klání, a to i přispěním Miloše Zemana?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Unuttuk kendimizi, her şeyin zevki de gitti,Hazan esti, tatlı hülyalarımızı eritti;Ümidimiz teveccühe bağlı, bunda şüphe yok,Bilinmez, o “Erhamür'r-Râhimîn” ne murat etti!..Sırada hoş bir tecellî olabilir, bekle, gül!..O tecellinin esbabı ise bir duru gönül;Nezih gönüllere nazar eder edince Rahman,Bir sağanağa dönüşür, boşalır gürül gürül.Canlanır ölüler yeniden inayet elinde,Bin bir nağme duyulur sinelerin her telinde;Güler ve raks eder çemenler en nazik dillerle,Bahar türküleri duyulur güllerin dilinde.Bedbince bakana ayda hüsûf, her taraf ıssız,Ölgünce tavır alır güneş ve gökteki yıldızVe bu karanlık dünyada hep sam yelleri eser,Karamsar hisseder kendini daim yapayalnız…Sarar bütün duygularını kahreden bir hüzün,Onlar için bu nokta tam bittiği yerdir sözün;Her an yutkunur dururlar iç içe kederlerle,Ve görür o görmezler görülenleri gündüzün.Rabbimiz!.. Kılıver bizleri her zaman ümitvar!..Duygularımızda tülleniversin bir nevbahar;Silinip gitsin önümüzdeki tüm handikaplarAşılıversin aşılmaz görülen ulu dağlar…