Podcast appearances and mentions of jan str

Jan Ströter - Der aaronitische Segen

Ještě než se na české politické scéně objevilo hnutí ANO, dominovaly jí dvě politické strany: Česká sociální demokracie (ČSSD, dnes SOCDEM) a Občanská demokratická strana. ODS vznikla v únoru 1991 z Občanského fóra a až do roku 2010 volby vyhrávala, nebo byla druhá. Bez nadsázky tak šlo o klíčového politického hráče 90. let. Historii ODS a dva její zajímavé členy, Jana Stráského a Miroslava Macka, připomenou v pořadu Portréty Petr Nováček a David Hertl.

Ještě než se na české politické scéně objevilo hnutí ANO, dominovaly jí dvě politické strany: Česká sociální demokracie (ČSSD, dnes SOCDEM) a Občanská demokratická strana. ODS vznikla v únoru 1991 z Občanského fóra a až do roku 2010 volby vyhrávala, nebo byla druhá. Bez nadsázky tak šlo o klíčového politického hráče 90. let. Historii ODS a dva její zajímavé členy, Jana Stráského a Miroslava Macka, připomenou v pořadu Portréty Petr Nováček a David Hertl.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Ströter_Die gescheckten Schafe

Jan Ströter: Sei Mutig und Stark

Jaký vliv mají technologie na mozek dětí a dospělých? Dají se skutečně považovat za stejně návykové jako například heroin? Co se děje s mozkem dětí, které jsou od malička vystavovány obrazovkám a displejům? A je vůbec možné v dnešní době nebýt na technologiích závislý? O těchto ale i dalších tématech jsme si povídali s lékařem […]

Jan Ströter: Von Menschenfischern und Anglerlatein

„Neměla jsem lajky,“ tak Helena Langšádlová odůvodnila svoji rezignaci na ministerský post. Jak důležité je pro politika umět se mediálně prodat? „Pokud neumí dobře oslovovat veřejnost, politické partnery a komunikovat s politickými oponenty, je polovičním politikem,“ říká politický marketér Petros Michopulos. „Pro mě je ale stále vyšší kvalitou to, že člověk rozumí své práci,“ říká editor serveru Seznam Zprávy Jan Stránský.

Jak důležité jsou pro voliče? Hosty Lukáše Matošky v Pro a proti budou spoluautor podcastu Kecy a politika, politický marketér Petros Michopulos a editor Seznam Zprávy Jan Stránský.

„Neměla jsem lajky,“ tak Helena Langšádlová odůvodnila svoji rezignaci na ministerský post. Jak důležité je pro politika umět se mediálně prodat? „Pokud neumí dobře oslovovat veřejnost, politické partnery a komunikovat s politickými oponenty, je polovičním politikem,“ říká politický marketér Petros Michopulos. „Pro mě je ale stále vyšší kvalitou to, že člověk rozumí své práci,“ říká editor serveru Seznam Zprávy Jan Stránský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak důležité jsou pro voliče? Hosty Lukáše Matošky v Pro a proti budou spoluautor podcastu Kecy a politika, politický marketér Petros Michopulos a editor Seznam Zprávy Jan Stránský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Ströter: Jesu Gebet für Dich

Jan Ströter: Sei ein Licht

„V dnešní době falešné rovnosti, politické korektnosti, a dalších společenských trendů, které jsou strašně nebezpečné, se do tohoto dostaly děti jako vlastně menší dospělí, a to je obrovská chyba. Jedná se o neurologicky nezdravého tvora, který zraje čistě na základě péče, kterou dostane. A od koho ji má dostat? Převážně od rodičů,“ říká neurolog, profesor Martin Jan Stránský v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 03.12.2023, www.RadioUniversum.cz

„Je to úplně jako každá droga. Když to někdo bere každý den, a je na počítačích sedm, osm, až devět hodin denně, tak už má vážný problém. A podle statistik z detoxikačních center, a odborníků, trvá až dva roky, než se z toho mozek dostane,“ říká neurolog Martin Jan Stránský v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 26.11.2023, www.RadioUniversum.cz

„Začali jsme s Facebookem, kde člověk musel číst, a dokonce i napsat pár vět. Ale to pak už nestačilo, už tam nebylo dost světýlek a atrakcí pro dopamin – což je ta látka v mozku, která jde nahoru, která nutí člověka, aby se vrátil zpátky na stránky. Takže se vymyslel Instagram, a pak byl WhatsApp, a pak došlo k úplné stupidifikaci, což je TikTok,“ říká neurolog Martin Jan Stránský v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 19.11.2023, www.RadioUniversum.cz

Jan Ströter Israel und Du - ewig geliebt!

Poslední z podvečerních setkání pod pergolou v Památníku Karla Čapka na Strži bude svým způsobem unikátní. Spolu se Zdeňkem Vackem a Kristinou Váňovou připomene Čapkovy přátele, bratry Julia a Leopolda Firtovy a krátce také Leopoldova syna Pavla. Zazní navíc několik ukázek z nikdy nezveřejněné nahrávky, kterou Juliu Firtovi poslali k jeho osmdesátinám z New Yorku jeho přátelé — Ivo Ducháček, Karel Steinbach, Jan Stránský a Ferdinand Peroutka. 

Jan Ströter: Gott ist gerecht!

Jan Ströter: Jesus dein Herr und Herrscher... oder dein Freund und Helfer?

Není absurdní zasněžovat horské sjezdovky v čase, kdy vláda vydává miliardy na kompenzace vysokých cen energií a domácnosti i firmy šetří? Nejde v době oteplování klimatu a energetické krize o nesmyslné a bezohledné plýtvání? Běžkařka Kateřina Neumannová považuje za zásadní areály udržet především z důvodů ekonomických, ale žurnalista Jan Stránský světlou budoucnost zimním sportům nepředpovídá.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Strøm har grunnlagt selskapet VOJ VOJ, som nå er live i Apple sin app-store. Det er et sosialt medium med unike inntektsmuligheter, som satser på en bestemt bransje fra start. Jan forteller om sin reise som gründer, og mulighetesrommet VOJ VOJ adresserer. I Richard sin monolog snakker han om farene i vinter, men også hva som kan gjøre at vi ikke får en konkursbølge. Dette er viktig for aksjemarkedet og den brede økonomien. Det er nå det gjelder! www.yesboss.no

Jan Ströter: Hoffnung für Alle

Ahoj kamarádi, jsme zpět a tentokrát s rozhovorem, který jednoznačně patří mezi ty nejlepší, které jsme kdy natočili. Naše pozvání totiž přijal doktor a neurolog Martin Jan Stránský. Pana Stránského si možná pamatujete z rozhovoru u Jana Krause, kde měl za úkol nejdřív složit maketu mozku a pak z ní vyndat části, které chybí našemu … #83 – Martin Jan Stránský Read More »

Jan Ströter: Eine Welt: Die Ukraine, Mose und der Brief an die Korinther

Schwarze Komödie: Am Vorarlberger Landestheater feiert kommenden Mittwoch Georg Büchners einziges Lustspiel "Leonce und Lena" Premiere. (OTs: Milena Fischer, Regisseurin; Lisa Maria Huber, Schauspielerin; Nico Raschner, Schauspieler; Red: Annette Raschner) // Ein wahrer Energiekick war das lange ersehnte Konzert der Brassband Vorarlberg in der Kulturbühne Ambach in Götzis. (OT's: Jan Ströhle, Gründer Brassband; Benjamin Markl, Dirigent; Red.: Jasmine Ölz) // Ein Material, das tief berührt. Die Architektin Anna Heringer hat in Bangladesh die Vorzüge des Materials Lehm kennengelernt. Ihre Erkenntnisse hat sie in einem Vortrag im KUB präsentiert. (OT Anna Heringer, Architektin; Red.: Carina Jielg) // Moderation: Ines Hergovits-Gasser

Dans och koreografi på scen och i publikhavet!? Skulle inte tro det, inte i hårdrocksscenen...eller? Koreografen Jan Åström har hjälpt nästan hela svenska artisteliten med att göra helhetsupplevelsen bättre för både artister och publiken med koreografi.

Kolem spánku, jeho kvality a insomnie stále panuje mnoho otázek. Proto jsme i druhý díl podcastu #VogueCSBeauty věnovali nespavosti a na pomoc jsme si tentokrát přizvali lékaře, neurologa a pedagoga Martina Jana Stránského. Kdy můžeme mluvit o nespavosti a kdy jen o zhoršené kvalitě spánku? Co s námi dělá jeho nedostatek? A je možné, že se z celoživotního spáče nejednou stane nespavec?

Jan Ströter: Vom Gänseblümchen

Jan Ströter: Vom Gänseblümchen

Jan Ströter: Fürchte dich nicht - von brüllenden Löwen (3. Livestream 07.02.2021)

Jan Ströter: Fürchte dich nicht - von brüllenden Löwen (3. Livestream 07.02.2021)

Už v předchozí části rozhovoru jsme mluvili s profesorem Martinem Janem Stránským, jak jinak, o epidemii, která zaměstnává a trápí kdekoho. Pan profesor se často vracel k tomu, že ve všech podobných situacích musíme především používat normální, zdravý rozum. Měli bychom v sobě najít dostatek pokory a uvědomit si s plnou vážností, že nás navštívila nemoc, která tady s námi bude delší dobu. Je zcela reálné, že v budoucnu nás navštíví další podobné nemoci, možná i horší. To prostě patří k životu. A jak pan profesor řekl, je to těžké, a každý to zkrátka nepřežije. V této další části rozmluvy však pokročíme zase o kus dále, a přiblížíme se více hlavnímu tématu práce pana profesora Martina Stránského – tedy k lidskému mozku. 2. díl, 22.11.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Koronavir je dokonalá metafora naší doby. Z pohledu neurosociologie se odhaluje neblahý stav, do kterého jsme se v tomto století sami dostali. Vir vznikl na základě neustálého prolamování ekologické hranice mezi zvířaty a člověkem. Propletení globalizace, médií, politiků a sociálních sítí s následným otupěním populace, vznikem kultury nárokování, a upřednostnění nepřetržitého zisku a růstu za každou cenu, vedly a vedou k psychologickým reakcím nevídaného rozsahu, zvlášť v porovnání s jinými nemocemi a hrozbami.“ To nejsou má slova, ale napsal je neurolog, profesor Martin Jan Stránský. A protože jsme si s panem profesorem v minulosti už společně povídali o tom, co dělá s mozky našich dětí nadužívání moderních technologií, chytrých mobilů, a sociálních sítí, tak přišel čas říci si, jak koronavirus změnil naše vnímání moderních technologií. Ty pro řadu z nás mnohdy představují jedinou spojnici se světem, třeba v karanténě, a zatímco dříve jsme děti od počítačů odháněli, teď je u nich klidně držíme 8 hodin, a ještě si pochvalujeme, jak nám ta distanční výuka pěkně jde. Budeme si povídat o koronaviru, ale nejen o něm. Naším hostem je samozřejmě pan profesor Martin Jan Stránský, lékař, neurolog, vědec, pedagog, vydavatel, který působí ve Spojených státech i v České republice. Je asistenčním profesorem neurologie na Yale School of Medicine, primářem neurologie na Yale New Haven Medical Center, a především se věnuje neurologii a neurofilozofii. Ještě upřesním, že náš společný rozhovor vznikl před měsícem a protože doba je turbulentní, tak některé údaje už pozbyly platnosti. Mám na mysli např. počet obětí Covidu či osobu ministra zdravotnictví. To však nikterak neovlivňuje kvalitu a význam tohoto názoru a rozhovoru. 1. díl, 15.11.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Jan Ströter: Von Schafen und Hirten

Jan Ströter: Von Schafen und Hirten

Člověk rád uvažuje o otázkách, na které se těžko hledají odpovědi. Takových palčivých otázek nabízí mozek milion. Stále nevíme, co je to vědomí, jak se tvoří subjektivní zkušenost nebo kde se vzal pocit svobodné vůle. I proto jsme si do dnešního dílu pozvali pana MUDR. Martina Jana Stránského, který je primářem neurologie na Yaleské univerzitě a ředitelem Polikliniky na Národní. Naším tématem bylo utváření smyslu ve světě moderního člověka, dopad digitálních technologií na naše zdraví a právě i Neurofilosofie, protože i o mozku se dá filosofovat. Jak souvisí dějiny umění a neurologie? Ztratilo lidstvo smysl během evolucí? Jak je na náš mozek cílen reklamní neurohacking a proč je třeba mírnit dopad digitálních technologií? Co je to Neurofilosofie a kosmické vědomí? To vše a ještě více témat, nad kterými se točí hlava, se dozvíte ve dnešním dílu podcastu. Přejeme příjemný poslech. Podpořte nás jednorázově: http://bit.ly/369xovA nebo na startovači: https://www.startovac.cz/patron/brain-we-are-podcast/ Zadejte kód "bwa" pro 10% slevu na Herbal-store.cz Čtěte naše články na Codeoflife.cz Odkazy: https://narodni.cz/ Minutáž: 3:15 Časopis přítomnost 5:15 Vzdělání M. J. Stránského a neurologie 7:30 Dějiny umění a neurologie 10:30 Studium na Columbia Univerzity 13:00 Vytvoření falešných a umělých cílů lidstva 16:00 Ztráta smylu-tvorných věcí, které jsme v evoluci měli 17:30 Mozek a Evoluce 20:00 Neurohacking dopaminu společnosti 23:00 Digitální hygiena, jak to dělá p. Stránský? 29:45 Myšlenková deformace na základě digitálních technologií 34:30 Do čeho nového se p. Stránský pouští? 36:00 Jak p. Stránský odpočívá a meditace 40:00 Neurofilosofie 42:30 Svobodná vůle 47:50 Lidská potřeba mít vysvětlení 51:30 Kosmické vědomí 59:00 Interpretace fyziky

Jan Ströter: Weihnachten - Hülle und Inhalt

Jan Ströter: Weihnachten - Hülle und Inhalt

Jan Ströter: Von den Gaben und dem Geben

Jan Ströter: Von den Gaben und dem Geben

Martin Jan Stránský se narodil svým demokraticky smýšlejícím rodičům v New Yorku, cítí se ovšem být českým patriotem. Co ho vede k názoru, že Češi mají nejen velmi složitý jazyk, ale také povahu? Kolik péče a kolik nudy dopřává tento neurolog vlastnímu mozku? A proč bychom podle něj všichni měli na čas odcestovat do Indie?

Jan Ströter: Sela - Die Pause

Jan Ströter: Sela - Die Pause

Je dost zvláštní, s jakou lehkostí dokážeme přecházet informace, které pro náš život patří k těm nejpodstatnějším. Na začátek několik krátkých citátů z minulého rozhovoru s panem profesorem Stránským: „Mladá generace má patnácti až dvaceti procentní nárůst úzkostí a deprese. A ta před ní to má stejné, také patnácti, až dvacetiprocentní nárůst úzkostí a deprese. To přímo souvisí s počtem hodin, které stráví před počítačem nebo s mobilem. - Máme u mladých lidí také třicetiprocentní nárůst sebevražd. Naše děti jsou méně šťastné, než jsme byli my a my jsme méně šťastní než naši rodiče. - Je zajímavé, že u lidí, kteří berou heroin, se aktivují stejné neurologické cesty jako u lidí, kteří jsou na Facebooku.“ Má-li tyto informace špičkový český neurolog, pracující u nás i ve Spojených státech, nechce se věřit, že by je neměli naši politici. Pokud je nemají, pak není jasné, co na svých místech dělají. A pokud je mají, tak je nepochopitelné, proč něco nedělají. Vždyť tyto informace jsou hrozné a svědčí o tom, že všechny růžové vidiny, sny a sliby jsou většinou jen růžovými brýlemi. nes v tomto tématu pokračujeme opět s lékařem, neurologem, profesorem Martinem Janem Stránským. 2. díl, 17.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

„Nejnovější zjištění, že dochází ke ztrátě inteligence, to nejsou jen názory, to už je naprosto prokazatelné a dá se to najít úplně všude. Jenže pro naprostou většinu lidí to není relevantní, protože je pro ně pořád nejdůležitější, aby měli další dovolenou v Chorvatsku a třetí auto, aby vše bylo dostupnější, rychlejší a pohodlnější. Člověk bude čím dál tím více sedět na jednom místě, a pokud se někam vydá, tak to bude díky předem určeným prioritám, protože nebudou předem určené možnosti. Nechci, aby to znělo bizarně a abstraktně, ale jako moderní, postmoderní západní civilizace jsme se dostali do stavu, kdy máme absolutně deformované představy o tom, jak má život vůbec vypadat a v čem spočívají priority.“ Tato slova zazněla zhruba před rokem v našem rozhovoru s neurologem, profesorem Martinem Janem Stránským. K těmto slovům můžeme aktuálně doplnit, že Česká školní inspekce uvádí, že většina školáků má neuspokojivou úroveň dovedností, které souvisí se čtením a porozuměním textu. Potíže jim dělá například domýšlení informací, které nejsou v textu přímo napsány, ale mohou se z něj odvodit, či hodnocení pravdivosti sdělení. Podle zprávy školní inspekce nejsme chytřejší, vnímavější, citlivější. Naopak se zdá, že to bude mnohem horší a také, že většině z nás je to pravděpodobně celkem jedno. A právě o těchto problémech a možnostech, jsou-li jaké, jak je řešit, abychom zcela nezdegenerovali, rozmlouváme opět právě s profesorem Martinem Janem Stránským. 1. díl, 10.05.2019, www.KupreduDoMinulosti.cz

Den akuta hemlösheten har ökat med 30% på sex år och Sveriges stadsmissioner menar att det är värre än vad den officiella statistiken visar. Metoden Bostad först har visat goda resultat för att ge hemlösa ett förstahandskontrakt ändå är det bara några procent av alla kontrakt som fördelas via socialtjänsten där man arbetar enligt bostad först. Veckans gäster i socialtjänstpodden Jan Ström från Sveriges stadsmissioner och Anki Sörensen från Helsingborgs stad arbetar med att sprida modellen i Sverige inom ramen för ett projekt. Anki har även egen erfarenhet av att få sin lägenhet och boendestöd via bostad först. Att bli behandlad som en vuxen Jan och Anki beskriver att bostad först är att jobba helt tvärt om jämfört med hur socialtjänsten vanligtvis arbetar med hemlöshet och missbruk. Istället för att en egen bostad är det slutgiltiga målet efter att den boende uppfyllt vissa krav under många år, är en egen bostad första steget enligt bostad först. De krav som sätts upp är samma som för alla andra hyresgäster: betala hyran i tid, ta hand om lägenheten och inte störa sina grannar. Det enda ytterligare kravet är att träffa en boendestödjare minst en gång i veckan. Anki beskriver att även boendestödet är tvärtom mot vad hon varit van vid. Hon blev behandlad som en vuxen, det var hon som fick bestämma vad hon och boendestödjaren skulle göra och arbeta med. Det tog ett tag att vänja sig vid motivationsarbete och stöd istället för piskor och krav. Hon menar att tryggheten i att ha ett eget boende är grunden för att kunna göra andra förändringar i livet men att det tar tid. Bara lägenheten utan stödet hade aldrig funkat. Har en person missbrukat i 18 år så kommer missbruket inte det upphöra varaktigt bara för att man får en bostad. Det tar tid men det går. Det är många delar i Ankis berättelse som går tvärt emot hur socialtjänsten vanligtvis arbetar. Anki fortsatte att missbruka under de första två åren i sin lägenhet. Boendestödjaren visste om det men tog inte upp missbruket utan arbetade med motivationen hela tiden på andra sätt. Anki menar att bostad först ändå var samhällsekonomiskt lönsamt i hennes fall eftersom hon inte begick brott, hon kostande inte frivården eller rättsväsendet några pengar och hon blev inte omhändertagen enligt LVM. Men när Anki slutade missbruka fångade boendestödjaren upp det direkt. Uppföljningar visar att många minskar sitt missbruk eller slutar missbruka efter att ha fått ett boende enligt bostad först. Varför arbetar inte fler enligt modellen? Det finns utmaningar med att förankra modellen hos både kommunpolitiker och tjänstemän menar både Jan och Anki. Bostadsbristen är hög i nästan hela landet och det är lätt att ställa ungdomar som vill flytta hemifrån mot missbrukare eller nyanlända familjer. Jan menar att det gäller att hitta argumenten. Att bostaden leder till att människor minskar eller slutar med sitt missbruk och att modellen minskar både lidande och kostnader är tunga skäl. Samhället behöver rikta sin hjälp mot dem som har svårast att få tag på ett eget boende som akut hemlösa. Jan säger också att även förändringar av kultur och arbetssätt tar tid och modellen måste förankras i alla led och ha stöd från högsta ledningsnivå för att fungera. Han citerar socialarbetare som beskrivit att de tyckte att bostad först var helt fel till en början men som idag inte kan tänka sig att arbeta på ett annat sätt. Det gäller också att ställa krav på allmännyttan att skriva kontrakt med personer som är aktuella inom socialtjänsten om de har ett stöd enligt bostad först. Jan och Anki fortsätter nu inom projektet att utbilda om modellen, ta fram stödmaterial och sprida modellen genom att träffa kommuner och myndigheter i ytterligare ett år. Hittills är gensvaret positivt!

Frilansfilmaren Jan Stråhle delar med sig av sina erfarenheter från tiden då han var anställd som inhousefilmare på ett av Sveriges största företag. Ett avsnitt fyllt med ovärderliga tips från insidan.    Glöm inte att prenumerera!   

Podcast

Allt fler svenskar kan se fram emot en frisk ålderdom. För både fysiska och kognitiva förmågor hos äldre idag är bättre än hos tidigare generationer. Hur kan samhället ta vara på de friska äldre? Medellivslängden i Sverige ökar varje år. I början av 1900-talet, när det första pensionssystemet skapades var medellivslängden under 60 år. I dag lever vi i snitt till efter 80. Vi är också friskare. Dagens 70 åringar är faktiskt ganska lika äldre tiders 50 åringar. Men de individuella skillnaderna är väldigt stora inom fysiskt krävande yrken blir många utslitna redan innan 65. I Vetandets värld undersöker vi hur man kan ta vara på den större gruppen äldre i samhället, men utan att ställa orimliga krav på dem som inte orkar. I programmet medverkar Boo Johansson, professor vid psykologiska institutionen vid Göteborgs universitet, Ingmar Skoog, professor i psykiatri och föreståndare för AgeCap, centrum för åldrande och hälsa i Göteborg, Ewa Wikström, professor i organisation och management vid Handelshögskolan i Göteborg och Kerstin Nilsson, docent vid avdelningen för arbets- och miljömedicin, på Lunds universitet. Dessutom medverkar pensionären Jan Strömberg och grundskoleläraren Eva-Lena Elfving. Programmet är en repris från den 15 maj 2018.  Olof Peterson vet@sverigesradio.se

Podcast

Allt fler svenskar kan se fram emot en frisk ålderdom. För både fysiska och kognitiva förmågor hos äldre idag är bättre än hos tidigare generationer. Hur kan samhället ta vara på de friska äldre? Medellivslängden i Sverige ökar varje år. I början av 1900-talet, när det första pensionssystemet skapades var medellivslängden under 60 år. I dag lever vi i snitt till efter 80. Vi är också friskare. Dagens 70 åringar är faktiskt ganska lika äldre tiders 50 åringar. Men de individuella skillnaderna är väldigt stora inom fysiskt krävande yrken blir många utslitna redan innan 65. I Vetandets värld undersöker vi hur man kan ta vara på den större gruppen äldre i samhället, men utan att ställa orimliga krav på dem som inte orkar. I programmet medverkar Boo Johansson, professor vid psykologiska institutionen vid Göteborgs universitet, Ingmar Skoog, professor i psykiatri och föreståndare för AgeCap, centrum för åldrande och hälsa i Göteborg, Ewa Wikström, professor i organisation och management vid Handelshögskolan i Göteborg och Kerstin Nilsson, docent vid avdelningen för arbets- och miljömedicin, på Lunds universitet. Dessutom medverkar pensionären Jan Strömberg och grundskoleläraren Eva-Lena Elfving. Olof Peterson vet@sverigesradio.se

Podcast

Om Sverige och Palestina i tre kapitel: historien om de svenska aktivisterna, det svenska erkännandet av Palestina och politiken som följt under mandatperioden och möten med palestinier i Sverige.   Aktivisterna Palestinafrågan har under decennier engagerat människor i Sverige, i synnerhet på den politiska vänsterkanten, men stödet har gått upp och ner i perioder. Konflikts Ivar Ekman målar en bild av de svenska aktivisternas kamp för Palestina. Han träffar Yvonne Fredriksson, veteran inom de svenska Palestinagrupperna och aktivister som nu förbereder ett nytt "Ship to Gaza", bland annat ordföranden Jeanette Escanilla (V) och kaptenerna Jan Strömdahl (V) och Andreas Gustafsson. Även Per Gahrton, författare, tidigare politiker (MP) och långvarig Palestinaktivist, intervjuas.   Politiken 2014 erkände den svenska regeringen Palestina som självständig stat. Ett dramatiskt, vågat steg från en regering i ett litet land långt borta på många sätt en kulmen av flera decenniers socialdemokratisk politik. Erkännandet mötte lovord från palestinierna - och ramaskri och diplomatisk bestraffning från Israels regering. Vad har hänt sedan dess? Har erkännandet fått den effekt regeringen önskade och hur har Palestinapolitiken utvecklats under mandatperioden? Konflikts Anja Sahlberg intervjuar Israels ambassadör Ilan Ben-Dov, Palestinas dito Hala Husni Fariz och forskaren Anders Persson, verksam vid Lunds och Köpenhamns universitet. Konflikt har också försökt att få en bandad intervju med i första hand Margot Wallström, och annars kabinettsekreterare Annika Söder eller det särskilda sändebudet för konflikten Per Örnéus, men inte lyckats. På UD hänvisar man till tidsbrist.   Palestinier i Sverige I Sverige finns det i dag uppskattningsvis runt 7000 palestinier, små spår av de vågor av flyktingar som sköljt ut från Palestina de senaste 70 åren, först till regionen, till Libanon, Jordanien och Syrien, och sedan vidare i andra vågor, i samband med kriget i Libanon och nu senast kriget i Syrien. Konflikts Samar Hadrous träffar några av dem, Mohammed Qadora i Malmö, som var en av de hundratusentals palestinier som 1948 tvingades fly från områden som kom att bli en del av staten israel efter det arabisk-israeliska kriget. Hon möter också Mohammed Habbash och Fatema Habbash, medlemmar i det palestinska bandet Al-Asheqin, som gjort politisk musik som gått hand i hand med den palestinska kampen under decennier. I dag bor de i Helsingborg.   Programledare: Ivar Ekman ivar.ekman@sverigesradio.se Producent: Anja Sahlberg anja.Sahlberg@sverigesradio.se

Avsnitt 50 av Danspodden Isadora blir med en 60-årig aktör på dansmarknaden. Balettakademien i Stockholm firar 60 år sedan start och vi pratar med rektorn på skolan, Jan Åström, om detta och annat. Det hela firades bland annat på Dansens hus med en hejdundrande dansfest i november och en hel massa kända koreografer och dansare medverkade då, bland andra Anna Vnuk, Fredrik Benke Rydman, Ambra Succi, Helena Franzén, Cristina Caprioli, Charlotta Öfverholm, Zain Odelstål, Mats Ek och Ana Laguna. "Balettakademien i Stockholm var den första yrkesinriktade dansskolan utanför Operan där utbildningen var helt inriktad på klassisk balett." "1960 introducerade Balettakademien jazzdansen i Sverige, både som undervisning och på scen." Enjoy! /niclas och anita

Podcast

Podcast

Neurologie stále lépe zjišťuje, jak se učíme a na jakém základě rozhodujeme. Už dávno tak není pravda, že druhým do hlavy nevidíme. Čím dokonaleji známe, jak funguje lidský mozek a čím modernější vyvíjíme zdravotnické přístroje, tím více lze uplatnit to, čemu se dnes říká neuromarketing. Díky neurologii je možné vědět už dopředu, zda nakupující upřednostní modrou či červenou zubní pastu. Nebo, jak je třeba vytvořit reklamní kampaň od billboardu přes média a prodejnu až po to, jak lidé zareagují, zúčastní-li se konkrétní akce. Neurologie dokáže vysvětlit naprosto jednoduše, v čem spočívá neutuchající úspěch Šmejdů. A také třeba to, jak může náš pracovní výkon ovlivnit docela obyčejná tapeta na počítači.

Podcast

Podcast

Podcast