Podcasts about dosavadn

Přes všechny vzestupy a pády zakončili hokejisté Motoru České Budějovice uplynulou extraligovou sezónu na šestém místě. Vedení týmu to považuje za úspěch. Do dalšího ročníku vstoupí bez klubové legendy Milana Gulaše. Dosavadní kapitán jihočeského celku ukončil kariéru. Posílení tak zatím mužstvo ze soutoku řek Malše a Vltavy zaznamenalo hlavně v útočných řadách.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým trenérem hokejistů Olomouce se stal Slovák Robert Petrovický. Dosavadní asistent nahradil Jana Tomajka, který se po úspěšné baráži o extraligu s Duklou Jihlava rozhodl skončit. Hanácký klub to uvedl na svém webu.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize se krátce před sněmovními volbami ocitla ve velké nejistotě. Rada ČT odvolala ředitele Jana Součka zhruba rok a půl poté, co ho stejní radní zvolili. Jak dění dopadá na samotné veřejnoprávní médium a jeho novináře? Hostem Ptám se já je moderátor České televize Jakub Železný. Česká televize hledá nového generálního ředitele. Hned poté, co Rada ČT v úterý odvolala z funkce Jana Součka, se začala v médiích objevovat první jména jeho možných nástupců. Nového šéfa ČT chce rada zvolit 18. června. Zájem o uvolněný post na Kavčích horách už potvrdila například předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. Kandidaturu vážně zvažuje také ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena. Hovoří se i o programovém řediteli Milanu Fridrichovi nebo šéfovi obchodu Hynku Chudárkovi, který dříve vedl televizi Óčko. Kandidaturu zvažuje i známá tvář veřejnoprávní televize Jakub Železný. Ten moderoval hlavní zpravodajskou relaci Události od dubna 2012 do konce roku 2023, kdy se stáhl ze zdravotních důvodů. V současnosti působí v ČT jako mentor pro nové redaktory zpravodajství a moderuje pořad Historie.cs.Dosavadní generální ředitel Jan Souček skončil ve vedení televize zhruba po roce a půl. Jeho odvolání radní zdůvodnili tím, že několikrát porušil zákon o ČT. Například podle nich nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj.Bývalý generální ředitel taková tvrzení odmítl s tím, že se nezakládají na pravdě. ČT je podle něj v dobré kondici. Díky nedávnému zvýšení televizních poplatků má zajištěné financování na desítky let dopředu a chystá řadu nových projektů. Podle čeho by Rada ČT měla vybírat nového ředitele? A v jakém stavu televizi zanechá Jan Souček?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko trápí nedostatek dostupného bydlení. Poslanci ve Sněmovně po měsících dohadů schválili zákon, který má pomáhat lidem ohroženým bytovou nouzí. Co novinka přinese? Hostem Ptám se já byla analytička a sociální antropoložka Lucie Trlifajová působící na Fakultě sociálních věd UK a v Sociologickém ústavu AV ČR.Stejně jako předešlé vlády sliboval také kabinet Petra Fialy (ODS), že zvýší dostupnost bydlení v Česku. Premiér téma označil za jednu ze svých osobních priorit a jeden z předpokladů pro restart země. Řešení letitého problému by měl pomoci i nový zákon o podpoře bydlení, který vláda představila loni na jaře a který míří zejména na lidi ohrožené bytovou nouzí. Sněmovna ho dnes po několika odkladech schválila. Chystaná legislativa stojí na třech základních pilířích: garantované nájemní bydlení, kontaktní místa s asistenty, kteří by zájemcům pomáhali bydlení získat, nebo systém garancí pro soukromé majitele bytů. Dosavadní přístup kabinetu k oblasti bydlení a navazujícího systému podpory opakovaně kritizují organizace zabývající se problematikou bydlení. Zároveň upozorňují, že Česká republika čelí bytové krizi, která ohrožuje desetitisíce domácností. Komu nový zákon skutečně pomůže? Co potřebuje český trh s byty? A jak reálné jsou sliby politických stran?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Moravská Třebová zprovoznila svůj první městský holubník. Dosavadní způsob nahodilého odchytu ptáků v kombinaci s instalací zábran se moc neosvědčil, uvedl místostarosta Václav Dokoupil (KDU-ČSL).

Lenka Bradáčová se od dubna stane novou nejvyšší státní zástupkyní. Do funkce ji schválila vláda. V čele prokuratury vystřídá Igora Stříže, který tento týden rezignoval. Jaké změny ve veřejné žalobě můžeme očekávat?Hostem Ptám se já je prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Dosavadního nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který v úterý oznámil svou rezignaci, ve funkci od 1. dubna vystřídá nynější pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Její nominaci schválila vláda na středečním zasedání, a to na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).Šéf rezortu nominaci oznámil před jednáním kabinetu na síti X. Podle něj Bradáčová obstojí „i v době módního zpochybňování všeho a všech v oblasti veřejné moci“.Současný nejvyšší státní zástupce Igor Stříž končí ve funkci 31. března. Jako důvod pro odchod z čela Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) uvedl rodinné a osobní záležitosti. V poslední době sílily spekulace, že čelí politickému tlaku, aby z funkce odstoupil, a že se jeho nástupkyní má stát právě pražská vrchní státní zástupkyně. V reakci na její nominaci Stříž uvedl, že rozhodnutí ministra vítá - ocenil její odbornost a to, že je kariérní státní zástupkyní.Jak bude fungovat Nejvyšší státní zastupitelství pod novým vedením? Jaké změny by státní zastupitelství nejvíce potřebovalo? A v jaké kondici je naše soudnictví? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Masivní růst po sérii krizí nepřišel. Dosavadní hospodářský model se vyčerpal, nový zatím jen vyhlížíme.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sýrie má oficiálně nového premiéra. Po turbulentním týdnu, kdy napříč syrským územím postupovali povstalci z hnutí Hajat Tahrír aš-Šám se jejich vedení rozhodlo, že se jím stane Muhammad Bašír. Dosavadní diktátorský režim prezidenta Bašára Asada padl v neděli. Kdo jsou noví vládci Sýrie? Jak se chovají k civilistům a jaké zprávy posílají do světa?Host: Heiko Wimmen - ředitel projektů organizace International Crisis Group pro Sýrii, Irák a LibanonČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Havířově se ve vedení radnice vystřídali politici z hnutí ANO. Dosavadní primátor Josef Bělica funkci opustil, aby se mohl plně věnovat roli hejtmana Moravskoslezského kraje a poslance parlamentu. Na jeho místa usedl jeho náměstek pro ekonomiku Ondřej Baránek.

Nových nástupišť, výpravní budovy, osvětlení, informačního systému a taky mobiliáře se dočkají lidé na autobusovém nádraží v Lipníku nad Bečvou. Jeho opravy začínají v těchto dnech. Investice za zhruba 42 milionů korun potrvá víc než rok. Dosavadní nádraží slouží cestujícím od 70. let minulého století.

Sociální demokracie má od víkendu nové vedení. Stranu se pokusí ze dna zvednout exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení už odešli někteří bývalí ministři. Jaký má nová předsedkyně plán? Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Sociální demokraté si o víkendu zvolili novou předsedkyni. Dosavadního šéfa strany Michala Šmardu, který kvůli špatným volebním výsledkům znovu nekandidoval, vystřídá v čele SOCDEM bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na protest proti jejímu zvolení vystoupili ze strany někdejší ministři Tomáš Petříček a Petra Buzková. Nelíbí se jim směřování naznačené Maláčovou, která chce jít do sněmovních voleb s širokou levicovou koalicí. Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP). Bude to znamenat spolupráci s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné? „Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. Ale v tuhle chvíli nechceme být žádný přívěšek,“ odpověděla Maláčová s tím, že předpokládá vyjednávání o nové levicové alianci v řádu týdnů až měsíců. „Musíme jít do sebe a musíme něco předvést. V tuhle chvíli je stabilizace sociální demokracie alfa a omega.“Signály, že by měly následovat další odchody ze strany, její nová lídryně nemá. „Ne, říkala jsem to i na sjezdu a vždycky jsem se tak chovala, každý má u mě dveře otevřené. Říkejte mi kritiku do očí, já si jí beru k srdci. A pojďme se nějak domluvit. Sociální demokracie leží na zemi. Pojďme tu bývalou slavnou stranu dát dohromady, protože si skutečně myslím, že to je poslední pokus,“ uvedla Maláčová.  Spojí se SOCDEM s koalicí Stačilo! a komunistkou Kateřinou Konečnou? Co pro stranu znamená odchod známých tváří? A jak chce nová přesedkyně sociálních demokratů oslovit ztracené voliče? ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stane se Martin Půta napočtvrté hejtmanem? Proč chce kraj koupit hotel Ještěd? A jak křehká bude koalice s hnutím Spolu za Liberecký kraj, pokud uskupení Stačilo! uspěje se žalobou na výsledky voleb? „Na našem prvním jednání zastupitelského klubu jsme řešili i tuto situaci. I když ji považuji za mimořádně nepravděpodobnou, tak jsme si řekli, že i v takovém případě jsme připraveni spolupracovat v rámci koalice se Spolu,“ říká Martin Půta z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

Stane se Martin Půta napočtvrté hejtmanem? Proč chce kraj koupit hotel Ještěd? A jak křehká bude koalice s hnutím Spolu za Liberecký kraj, pokud uskupení Stačilo! uspěje se žalobou na výsledky voleb? „Na našem prvním jednání zastupitelského klubu jsme řešili i tuto situaci. I když ji považuji za mimořádně nepravděpodobnou, tak jsme si řekli, že i v takovém případě jsme připraveni spolupracovat v rámci koalice se Spolu,“ říká Martin Půta z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

Stane se Martin Půta napočtvrté hejtmanem? Proč chce kraj koupit hotel Ještěd? A jak křehká bude koalice s hnutím Spolu za Liberecký kraj, pokud uskupení Stačilo! uspěje se žalobou na výsledky voleb? „Na našem prvním jednání zastupitelského klubu jsme řešili i tuto situaci. I když ji považuji za mimořádně nepravděpodobnou, tak jsme si řekli, že i v takovém případě jsme připraveni spolupracovat v rámci koalice se Spolu,“ říká Martin Půta z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým senátorem za senátní obvod 65 - Šumperk je nezávislý kandidát Stanislav Balík. Ve druhém kole senátních voleb porazil dosavadního senátora a starostu Šumperka Miroslava Adámka za ANO.

Skončilo druhé kolo voleb do Senátu. Na Chomutovsku, voliči vybírali mezi dosavadním senátorem Přemyslem Rabasem za hnutí SEN 21 a Jaroslavem Komínkem z KSČM, kterého nominovala koalice Stačilo!

K tragikomickým hrátkám osudu patří, že ta nejtěžší zkouška potkala řadu hejtmanů až na sklonku jejich funkčního období. Lidé, kteří často dosud ani neznali jejich jména, teď za povodní hltají každé slovo, které vypustí z úst. A dlužno dodat, že vesměs v roli krizových manažerů obstáli.

K tragikomickým hrátkám osudu patří, že ta nejtěžší zkouška potkala řadu hejtmanů až na sklonku jejich funkčního období. Lidé, kteří často dosud ani neznali jejich jména, teď za povodní hltají každé slovo, které vypustí z úst. A dlužno dodat, že vesměs v roli krizových manažerů obstáli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dosavadnímu počínání a rétorice západních lídrů vůči Rusku vyčítá nerozhodnost, ostych a nesmělost; slova, která ve válečném kontextu znějí podle něj nepatřičně. Do jaké míry by udržení, či neudržení Ukrajiny mohlo ovlivnit geopoliticky zbytek světa? Měli bychom se připravovat na možnou prohru Ukrajiny a demokratického světa? A čeká, že si Ukrajinci zvolí po válce za prezidenta opět Volodymyra Zelenského? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K umění politiky patří také schopnost odejít. Zkušenost ukazuje, že je to obor stejně obtížný, jako umění vyhrát. Dosavadní americký prezident Joe Biden využil doslova poslední příležitost učinit tak ještě trochu důstojně, i když ne zcela dobrovolně.

K umění politiky patří také schopnost odejít. Zkušenost ukazuje, že je to obor stejně obtížný, jako umění vyhrát. Dosavadní americký prezident Joe Biden využil doslova poslední příležitost učinit tak ještě trochu důstojně, i když ne zcela dobrovolně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Narodil se v Londýně a jeho původní příjmení znělo Samec. Patří k jedněm z nejobsazovanějších herců, ale také dabérů. Jeho maminka byla známou herečkou, která za snahu žít ve svobodné zemi málem zaplatila životem. On sám prožil část dětství dramaticky. Dosavadní život ale prožil naplno a kromě herectví se věnuje i dabingu. Jeho hlasem mluví u nás třeba Harrison Ford nebo Michael Douglas. Hostem talk show Face To Face René Kekelyho byl Jiří Štěpnička.Support the Show.

Dosavadní hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) minulý týden rezignoval poté, co byl odsouzen za uplácení. Je již jisté, že se nástupcem stane jeho spolustraník Josef Bělica? Pokud ano, co by chtěl před podzimními volbami ještě stihnout? Zůstane i nadále primátorem Havířova? A o čem vypovídá kauza jeho předchůdce? Vladimír Kroc se ptal poslance a pravděpodobně nového hejtmana, Josefa Bělici (ANO).

Dosavadní hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) minulý týden rezignoval poté, co byl odsouzen za uplácení. Je již jisté, že se nástupcem stane jeho spolustraník Josef Bělica? Pokud ano, co by chtěl před podzimními volbami ještě stihnout? Zůstane i nadále primátorem Havířova? A o čem vypovídá kauza jeho předchůdce? Vladimír Kroc se ptal poslance a pravděpodobně nového hejtmana, Josefa Bělici (ANO).

Dosavadní hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) minulý týden rezignoval poté, co byl odsouzen za uplácení. Je již jisté, že se nástupcem stane jeho spolustraník Josef Bělica? Pokud ano, co by chtěl před podzimními volbami ještě stihnout? Zůstane i nadále primátorem Havířova? A o čem vypovídá kauza jeho předchůdce? Vladimír Kroc se ptal poslance a pravděpodobně nového hejtmana, Josefa Bělici (ANO).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dosavadní průzkumy k červnovým evropským volbám nejsou na první pohled zvlášť překvapivé. Ovšem bližší pohled odhaluje jeden detail, který by mohl být klíčem pro další vývoj české politiky. Tedy pro to, na čí stranu se nakonec vychýlí mocenské kyvadlo v naší zemi.

Dosavadní průzkumy k červnovým evropským volbám nejsou na první pohled zvlášť překvapivé. Ovšem bližší pohled odhaluje jeden detail, který by mohl být klíčem pro další vývoj české politiky. Tedy pro to, na čí stranu se nakonec vychýlí mocenské kyvadlo v naší zemi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines před 10 roky záhadně zmizel kdesi nad Indickým oceánem. Celou pravdu o tom, co a jak se s letadlem a pasažéry stalo, se nejspíš nikdy nedozvíme. Dosavadní důkazy silně ukazují na pečlivě připravený plán kapitána. Kolem případu ovšem vznikly málo a ještě méně pravděpodobné teorie včetně toho, že letadlo vcucla černá díra. V tomto pořadu procházíme a vyhodnocujeme pravděpodobnost některých teorií a konspirací.02:34 – Základní fakta13:47 – Únos kapitánem30:11 – Terorismus36:32 – Sestřelení40:25 – Meteorit a černá díra43:59 – Proč někdo věří konspiracím?

Podle kvalifikovaných odhadů více než 10 % ptáků a netopýrů hyne na silnicích. Důvodem je srážka s projíždějícím autem nebo sražení proudem vzduchu, který vozidlo rozvíří. Dosavadní bariéry u frekventovaných komunikací se ukazují jako nedostatečné. Výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto pokusí navrhnout efektivní ochranné stěny podél silnic.

Dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má oficiální nominaci Evropské lidové strany na další funkční období. Jak si německá politička uplynulé čtyři roky v čele komise vedla? „Svůj mandát pojala jako servis pro lídry členských států. Neslyšela by to ráda, ale je to nejlepší Charles Michel, tedy předseda Evropské rady, který tu byl,“ hodnotí bývalý bruselská zpravodajka Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková.

Dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má oficiální nominaci Evropské lidové strany na další funkční období. Jak si německá politička uplynulé čtyři roky v čele komise vedla? „Svůj mandát pojala jako servis pro lídry členských států. Neslyšela by to ráda, ale je to nejlepší Charles Michel, tedy předseda Evropské rady, který tu byl,“ hodnotí bývalý bruselská zpravodajka Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Piráti si v sobotu zvolí nové vedení. Post šéfa strany obhajuje Ivan Bartoš, proti němu kandiduje europoslankyně Markéta Gregorová, patřící mezi levicové křídlo a kritiky pirátské účasti ve vládě. Jak jinak by chtěla stranu vést?Hostem Ptám se já byla europoslankyně a kandidátka na předsedkyni Pirátů Markéta Gregorová.Celostátní Pirátské fórum si v Brně o víkendu zvolí nové předsednictvo. Dosavadní šéf strany Ivan Bartoš, který vede Piráty s přestávkou už téměř 15 let, chce o křeslo předsedy usilovat i tentokrát.Bartošovi se povedlo dovést stranu do Sněmovny i do vlády a pod jeho vedením získala také mandáty v krajských a evropských volbách. V posledních volbách do Sněmovny ale Piráti přišli o 18 křesel. Bartošova vyzyvatelka Markéta Gregorová, která je za Piráty v Evropském parlamentu od roku 2019, se netají tím, že ona sama byla odpůrkyní vstupu strany do současné vládní koalice.Piráti by podle ní měli mít jasnou strategii, kdy a za jakých podmínek z vlády odejít. Už dříve uvedla, že by se to mělo stát před příštími volbami do Poslanecké sněmovny.Co dělají dnes Piráti dobře a co špatně? A proč by podle Gregorové měli o odchodu z vlády uvažovat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

V Polsku skončily parlamentní volby, provázela je rekordní účast voličů. „Dosavadní opozice by měla získat bezpečnou většinu,“ odhadl další politický vývoj zahraničněpolitický komentátor Adam Černý. Poslechněte si i další komentáře: možné scénáře dalšího vývoje v Izraeli i osud Arménů v Náhorním Karabachu. Moderuje Zita Senková. Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trenér Pavel Vrba byl strůjcem historických úspěchů Viktorie Plzeň nedávných let. Teď z lavičky Zlína sledoval nejvyšší historickou výhru Viktorie na půdě ligového soupeře, tentokrát coby poražený. Byl to i jeho osobní debakl.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Plzeň zaslouženě rozstřílela Zlín  8:00 Útočně naladěná Sparta poslala vzkaz Slavii…12:00 …která měla víc starostí s Pardubicemi, než čekala19:00 Sigmě se daří nad očekávání24:00 Kuriózní přelosování MOL Cupu28:00 Bohemians-Baník a legislativní nejasnost34:00 Čvančara ukazuje gólovou mentalitu39:00 Pamětihodný zápas Bayer-Bayern…46:00 …a fotbalová bída Arsenal-Everton58:00 Sázkařské okénko: derby S a Liga mistrů######Rčení „sedm kulí jako v Sarajevu“ připomíná atentát na následníka trůnu rakousko-uherské monarchie, akt, který vlastně odstartoval I. světovou válku.Sedm gólů od Viktorie Plzeň působilo v neděli dojmem atentátu na zlínskou prvoligovou příslušnost. Zatím ovšem neodstartoval nic. Dosavadní trenéři se po víkendu loučili v Hradci Králové a v Karviné, ze Zlína podobná zpráva nedorazila. Ale že by Pavel Vrba, trenérská hvězda minulé dekády, v rámci svého angažmá ve Zlíně nějak zářil, se rozhodně říct nedá.První ligu sice v minulé sezoně zachránil v baráži proti Vyškovu, ale Nosiči vody se shodli na tom, že i hráčský materiál limitovaných kvalit, který má ve Zlíně k dispozici, by měl „opracovávat“ lépe.„Způsob defenzivní práce zlínského týmu měl druholigové paramety,“ poznamenává moderátor Jaromír Bosák. „A to ještě urážíš druhou ligu,“ přisazuje si Luděk Mádl. Společně s Karlem Tvarohem, bývalým hráčem rezervy pražské Sparty, se shodují, že s tímto způsobem hry by se Zlínští nejsíš dočkali vysokého debaklu, i kdyby hráli proti Viktorii celý zápas v jedenácti, a že tedy ani brzké vyloučení jednoho z nich není omluvou.„Nemůžu si pomoct, ale způsob, jak tým brání, je vizitka trenéra. Zlínští přitom byli všude pozdě, nechávali permanentně odkryté ty nejnebezpečnější prostory před šestnáctkou. Právě z nich dostávali od Plzně spoustu gólů. A trenér Vrba na to jen smutně a smířeně koukal,“ dodává Luděk Mádl. „Skoro mi až přišlo, že už se vlastně těší, až ho vyhodí,“ uzavírá téma Jaromír Bosák.Víc si poslechněte v čerstvé epizodě podcastu!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Zprávu zaznamenali jen pozornější čtenáři vědeckých sekcí v médiích: v americkém výzkumném středisku Fermilab probíhá experiment nazvaný Mion g-2. Dosavadní výsledky naznačují, že ke čtyřem základním silám ovládajícím vše, co je kolem nás, přibude možná pátá. Ty čtyři jsou gravitace, elektromagnetismus a síly silná a slabá. Gravitace, to je něco, co známe nejlíp. Elektromagnetickou si dovedeme představit.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

IKEM nabízí diabetikům, u kterých se vyčerpaly jiné možnosti léčby nedostatečného prokrvení nohou, terapii kmenovými buňkami. Je určena výhradně pro ty pacienty, kteří už absolvovali zprůchodnění tepen běžnými metodami, nepomohlo jim a hrozí jim proto amputace. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že jde o metodu bez závažných nežádoucích účinků, která vede ke zmírnění bolestí a zlepšuje hojení ran na noze. Podrobnosti popisuje zástupce přednosty pro klinický výzkum z Kliniky diabetologie docent Michal Dubský.

V České televizi se po dlouhých dvanácti letech bude střídat ředitel. Petra Dvořáka nahradí Jan Souček, který dosud vedl brněnské studio ČT. V jakém stavu televizi přebírá? A jak ji promění?Hostem Ptám se já je budoucí ředitel České televize Jan Souček.Dosavadní šéf brněnského studia Souček nastoupí do čela veřejnoprávní televize v říjnu. V tajné volbě porazil na začátku června stávajícího ředitele ČT Petra Dvořáka až ve třetím kole, poměrem 11 ku 4 hlasům.Souček už prozradil, že mezi prvními kroky v čele televize plánuje mimo jiné úpravy ve struktuře zpravodajství. Chce se podle svých slov soustředit například na přerozdělení agendy mezi jednotlivými mutacemi regionálních relací. Okamžitě chce také začít s přípravou nové digitální zpravodajské platformy. A nevyloučil ani další změny, třeba v publicistice.„Netajil jsem se tím, že třeba u Reportérů ČT je namístě nějaký refresh, restart toho týmu. Nějaký takový formát investigativní žurnalistiky ale nepochybně do portfolia ČT patří. Já se rád budu bavit s tím týmem, který dnes v ČT funguje, bavit se s lidmi, kteří by do budoucna měli vést zpravodajství a aktuální publicistiku, o jejich představách. Věřím, že tu společnou představu najdeme tak, aby ta nová podoba byla divákům k dispozici třeba na začátku příštího roku,“ uvedl Souček bezprostředně po svém zvolení.Jak velké změny v ČT s novým ředitelem nastanou? A jak se to projeví ve zpravodajství a publicistice?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Diskutujeme herní témata pravidelně a v širších souvislostech První prázdninovou epizodu hPodu zkomplikoval odjezd většiny redakce na letní dovolenou. Vyřešili jsme to pozváním speciálního hosta, kterým je zakladatel a majitel herního obchodu Xzone, Martin Schovanec. S ním si povídáme o nejlepších letošních hrách i nejzajímavějších herních událostech. Vliv prázdnin na natáčení hPodu (00:00:00) Nejvýraznější hry první poloviny 2023 (00:03:05) Události v herním průmyslu první poloviny 2023 (01:17:05)

V boji o prezidentský úřad porazil politický nováček Petr Pavel Andreje Babiše s velkou převahou, získal o téměř milion hlasů navíc. Přesto expremiér a šéf ANO označil toto skóre za famózní. Co výsledek znamená pro jeho hnutí?Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.Petr Pavel vyhrál prezidentské volby se ziskem 58,32 procenta hlasů. Andreje Babiše volilo 41,67 procenta voličů. Celkově pro Pavla hlasovalo téměř 3,36 milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc víc než pro šéfa hnutí ANO. Generála ve výslužbě si tak vybral rekordní počet lidí. Dosavadní prvenství držel prezident Miloš Zeman, který pěti lety dostal mandát od 2,85 milionu občanů.Andrej Babiš uznal svou porážku na sobotní tiskové konferenci ve štábu ANO na pražském Chodově. Zároveň vyzval své podporovatele, aby jeho prohru přijali také. Odmítl, že by dělal negativní kampaň a požádal Petra Pavla, aby vyzval své voliče k uklidnění emocí. „Zkuste žít bez Babiše, přestaňte ráno vstávat s nenávistí k Babišovi a večer usínat,“ uvedl.Předsednictvo ANO podle expremiéra 8. února vyhodnotí kampaň a představí svou další strategii.Kdo přispíval k tomu, že byla prezidentská kampaň tak vyhrocená? Jak velký neúspěch je takový propad v hradním klání pro celé ANO? A kam bude Andrej Babiš a jeho hnutí směřovat po volbách?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V červnu se v Turecku konají prezidentské a parlamentní volby. Opozice se sjednotila a rozhodla, že neblahou éru prezidenta Erdogana ukončí. Dosavadní prezidentský systém vrátí zas do podoby parlamentní republiky. Blok tvoří šest politických stran. Vládní listy jim posměšně přezdívají „šestižidlí“. Jsou přesvědčené, že jde spíš o pytel blech. Rozhodně ne o sourodé a akční politické uspořádání.

Ve čtyřiadvaceti letech má před sebou skokan na lyžích František Holík dosavadní vrchol kariéry. Závodník liberecké Dukly bude české barvy reprezentovat na univerziádě v americkém Lake Placid, v místě, kde se v roce 1980 konaly zimní olympijské hry.

Dosavadní opatření proti změnám klimatu mají jen omezený účinek. Analýzy naznačují, že emise skleníkových plynů neklesají a splnit loňský závazek udržet oteplování planety na 1,5 °C se zdá být nedosažitelný. „Můj pocit je, že bude problém udržet závěry konference v Glasgow. Jsou silné tlaky to rozmělnit,“ říká Martin Bursík, který je poradcem české delegace na probíhající konferenci OSN o změně klimatu v egyptském Šarm aš-Šajchu.

Dosavadní opatření proti změnám klimatu mají jen omezený účinek. Analýzy naznačují, že emise skleníkových plynů neklesají a splnit loňský závazek udržet oteplování planety na 1,5 °C se zdá být nedosažitelný. „Můj pocit je, že bude problém udržet závěry konference v Glasgow. Jsou silné tlaky to rozmělnit,“ říká Martin Bursík, který je poradcem české delegace na probíhající konferenci OSN o změně klimatu v egyptském Šarm aš-Šajchu.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brodci na Lounsku se komunální volby nekonají. V obci totiž nikdo nesestavil kandidátku. Dosavadní vedení se rozhodlo skončit a noví nástupci se nenašli.

Stačí říct jeho jméno a všichni vědí. Nedávno oslavil 84. narozeniny, ale jeho životní energii by mu mohl leckdo závidět. Dosavadní život měl pestrý, ne vždy zrovna veselý, přesto říká, že život je sranda. Hostem talk show Face To Face René Kekelyho byl herec, dabér a moderátor Jiří Krampol

Vláda ve Velké Británii se tenhle týden doslova rozsypala, když ji opustilo několik ministrů a desítky vysokých státních úředníků. Tenhle tlak nakonec zabral a k odchodu donutil dosavadního šéfa Konzervativců a premiéra Borise Johnsona. Co se změnilo? A co to bude znamenat pro Británii?Hostem Ptám se já byl novinář Ivan Kytka žijící v Londýně.Dosavadní britský premiér Boris Johnson během tří let svého mandátu ustál řadu skandálů. Asi nejznámější z nich je tzv. Partygate, kdy vyšlo najevo, že během nejsilnějších pandemických lockdownů se v premiérském sídle konaly večírky a zahradní slavnosti.Johnson se proto do historie zapsal mimo jiné jako první premiér, který dostal pokutu za porušení zákona. On sám chce, navzdory turbulencím, zůstat v čele britského kabinetu do doby, než Konzervativci vyberou nového lídra a tedy i příštího ministerského předsedu. Už teď se ale ozývají hlasy, že by Johnson měl odejít hned.Kdo odcházejícího britského premiéra vystřídá? A jak poškodily Johnsonovy aféry Konzervativní stranu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dosavadní ministr školství Petr Gazdík své místo opouští kvůli kauze Hlubuček. Je možné na jeho práci na ministerstvu plynule navázat? Jak jeho nástupce přistoupí k požadavkům školských odborů, které vyhlásily stávkovou pohotovost? Tomáš Pancíř se ptal poslance Vladimíra Balaše (STAN), kandidáta na funkci ministra školství.

Dosavadní ministr školství Petr Gazdík své místo opouští kvůli kauze Hlubuček. Je možné na jeho práci na ministerstvu plynule navázat? Jak jeho nástupce přistoupí k požadavkům školských odborů, které vyhlásily stávkovou pohotovost? Tomáš Pancíř se ptal poslance Vladimíra Balaše (STAN), kandidáta na funkci ministra školství.

Dosavadní ministr školství Petr Gazdík své místo opouští kvůli kauze Hlubuček. Je možné na jeho práci na ministerstvu plynule navázat? Jak jeho nástupce přistoupí k požadavkům školských odborů, které vyhlásily stávkovou pohotovost? Tomáš Pancíř se ptal poslance Vladimíra Balaše (STAN), kandidáta na funkci ministra školství.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie připravuje další balík protiruských sankcí. Dosavadní sankční seznamy doplní osoby, kterým bude možné zabavit jejich evropský majetek. Jakým způsobem ale ruské majitele vyhledávat? Proč je to tak komplikované? A jak co nejúčinněji protiruské sankce nastavit? Na to odpovídá politoložka Vladimíra Dvořáková. V audiozáznamu dále zazní, proč chtějí zaměstnanci Úřadu práce stávkovat, jak si vede pětikoalice a lidovci, i to, v jakém stavu je slovenská justice.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S jakými dojmy se z ukrajinského Donbasu vrací český reportér, který měl unikátní příležitost sledovat boje přímo na jedné z frontových linií? Jak si zatím vedou ve vládní koalici lidovci, kteří o víkendu rokují na volebním sjezdu? Může se pořadatelům velkého jarního úklidu v Brdech a stovkám dobrovolníků skutečně podařit vyčistit na 350 km místních cest?

Dosavadní průběh třetího kola běloruských rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení konfliktu vnímá Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik a poradce premiéra Petra Fialy (ODS), jako bezúspěšná: „Vidím tu a tam jinou rétoriku. Ale ten, kdo rozhoduje, je Vladimir Putin. A ten zatím rétoriku nezměnil. Co říkají jiní ruští představitelé, u kterých můžeme určitý posun vidět, není podstatné. Podstatné je, co říká, co si myslí a jak velí Putin. Zatím opakuje to samé.“Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Michal Smetana, bezpečnostní analytik, katedra bezpečnostních studií FSV UK https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370228/

Piráti si v sobotu zvolí nové vedení a dosavadní předseda Ivan Bartoš má hned tři vyzývatele. I když dlouholetý šéf pravděpodobně svůj post obhájí, dost možná mu místo spojenců strana jako místopředsedy zvolí spíše kritiky.Dosavadní místopředsedové Olga Richterová, Radek Holomčík ani Vojtěch Pikal už své posty obhajovat nechtějí. A posledně jmenovaný po veřejné hádce na pirátském fórum kvůli kumulaci funkcí dokonce pozastavil členství ve straně.„U Pirátů nejspíš trochu tečou nervy. Což je pochopitelné a musí si tím po volebním neúspěchu projít asi každá strana. Ale doporučovala bych hádky už moc neprodlužovat a rychle se konsolidovat před podzimními volbami,“ říká v podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková.Vyzyvatelé Ivana Bartoše, mezi které patří třeba senátor Lukáš Wagenknecht nebo Janka Michailidu, se shodují v jednom - strana opustila ideály a voliči jí přestali rozumět. A to se musí změnit.„Ivan Bartoš je pragmatik a na fóru se střetne s tou částí pirátské strany, která je přesvědčená, že se strana odchýlila od ideálů a měla by se k nim vrátit. Ale hlavní zemětřesení u Pirátů podle mě nepřijde na sněmu, ale později v tomto roce. Podle toho, jak to půjde ve vládě a jak dopadnou podzimní volby,“ myslí si Václav Dolejší.Kdo jsou vyzývatelé Ivana Bartoše? Čí novoroční projev nikdo nesledoval? Jaké předsevzetí se dávají Lucie s Václavem? A kde je Korda? To se dozvíte v aktuální epizodě politické talkshow Vlevo dole.  Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Nic horšího než omikron už nepřijde,“ myslí si molekulární imunolog. „Svou infekčností se blíží spalničkám. Současná opatření na něj mají malý efekt.“

„Nic horšího než omikron už nepřijde,“ myslí si molekulární imunolog. „Svou infekčností se blíží spalničkám. Současná opatření na něj mají malý efekt.“

Ceny plynu pro evropský trh znovu překonaly maxima. Vláda Petra Fialy (ODS) chce proto projednat a příští týden schválit formu pomoci těm, kterých se nárůst cen dotýká nejvíc. Program podpory začne fungovat od ledna a jít má o rozšíření příspěvku na bydlení nebo mimořádné okamžité pomoci. Minulá vláda podle europoslance Luďka Niedermayera (za TOP 09 a STAN) postupovala špatně, když populisticky vztáhla plošnou pomoc na všechny bez rozdílu.

Univerzita Karlova má nové vedení. Do rektorského křesla usedne lékařka Milena Králíčková, která na univerzitě slibuje změny. Jaké budou?Nastupující rektorka a dosavadní prorektorka pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy Milena Králíčkova byla hostem Ptám se já.Senzaci způsobilo zvolení první ženy v historii do vedení nejstarší tuzemské univerzity. Dosavadní prorektorka pro studium Milena Králíčková porazila svého soupeře historika Michala Stehlíka a získala víc hlasů Akademického senátu než její předchůdci: Tomáš Zima a Václav Hampl.„Já jsem v průběhu celé kampaně nechtěla akcentovat, že jsem žena. Vždycky jsme se snažili s profesorem Stehlíkem říkat, ať vyhraje ten lepší kandidát. Když jsem se ale dozvěděla, že jsem vyhrála, chtěla jsem zmínit, že to vidím jako prolomení skleného stropu pro všechny akademičky,“ vysvětlila Králíčková.Nově zvolená rektorka hovoří o nutnosti vyrovnat příležitosti žen s těmi mužskými. Sama prý takovou nerovnost pocítila, když se ucházela o místo na gynekologicko-porodnické klinice. I proto chce prý rozšířit povědomí, že je třeba rovné příležitosti se vším všudy.„Nejsem úplně příznivcem kvót, ale především těch opatření, která ženám pomáhají. Třeba podpora částečných úvazků, nebo dětských skupin,“ dodala s tím, že po poradě s odborníky, kteří se rovným příležitostem věnují, se možná rozhodne pro některé obory brát kvóty v potaz, sama jim ale příliš nefandí.Historicky první rektorka Karlovy Univerzity také plánuje zavést institut ombudsmana pro studenty i zaměstnance. Jeho funkci by Králíčková ráda uvedla k životu do sto dnů od svého jmenování.Králíčková, sama lékařka a vědkyně, chce mimo jiné také posílit odborné informování o znovu sílící pandemii covidu. V tomto směru hodlá povzbudit skutečné experty z různých oborů, aby to byli právě oni, kdo se na toto téma budou jménem vysoké školy vyjadřovat.A jak vnímá vyjádření současného rektora UK Tomáše Zimy, který dopady pandemie v některých vyjádřeních zlehčoval nebo tvrdil, že by se mladí měli obejít bez očkování? „S postojem pana Zimy jsem nesouhlasila. Má právo na svůj názor, ale já byla vždy v souladu s vyjádřeními skupiny MeSES, kde se podíleli i vědci z UK, a to nejen lékaři,“ upřesnila žena, která Zimu ve funkci od února příštího roku vystřídá.Králíčková navíc dodala, že si neumí představit, že by musela univerzita kvůli sílící pandemii znovu přejít na distanční výuku. „Zvláštně tam, kde je potřeba praxe. Třeba u lékařů, farmaceutů, učitelů, přírodovědců, chemiků…,“ vysvětlovala s tím, že takovým oborům by už praxe opravdu chyběla. Škola má ale podle ní manuál hybridní výuky připraven. Doufá ale, že ho nebude třeba využít.Jak velkou výzvou je digitalizace a elektronizace Karlovy univerzity, kterou si nová rektorka vytyčila za jednu ze svých hlavních priorit? A jak těžké je překonat stín jejího předchůdce Tomáše Zimy, který zlehčoval dopady pandemie i důležitost očkování?

Česko bude mít nejspíše brzy novou vládu za účasti pěti stran. Zatímco se její budoucí členové dohadují na podmínkách, množí se otazníky nad zdravím prezidenta i nad tím, s jakým rozpočtem bude země po covidové pandemii v příštím roce hospodařit. Do jak složité situace nová vláda vstoupí?Hostem Ptám se já byl někdejší ministr financí, bývalý poslanec a expert na fiskální politiku TOP 09 Miroslav Kalousek.Dosavadní parlamentní opozice, která se snaží vytvořit příští koaliční vládu, chce zabránit přijetí rozpočtu s plánovaným schodkem skoro 380 miliard korun. Podle lídra koalice Spolu Petra Fialy i za tu cenu, že začátkem příštího roku skončí země v rozpočtovém provizoriu. „Rozpočet je neúnosný. Většina Sněmovny ho nemůže schválit, pokud se nechce zpronevěřit svým volebním slibům a vizím. Stále hrozí obrovská nedůvěra věřitelů, že jsme schopni dostát svých závazků. To, že tohle vláda udělá, je jasný vzkaz: Nemusíte se nás už bát,“ vysvětloval rozhodnutí Kalousek.„Rozpočtové provizorium zní jako strašák, ale ony jsou dva typy provizoria. Jeden, kdy má země slabou vládu, která nemá většinu ve Sněmovně a není schopna prosadit rozpočet. To je pak problém ekonomické nestability. To není ale tenhle případ. Tady je jasná zpráva, že sněmovní většina se rozhodla změnit velmi špatný rozpočet na rozpočet lepší,“ pokračoval.Předseda ODS Fiala přitom předpokládá, že by výjimečný stav, kdy není možné plánovat velké investiční projekty a kdy je omezený tok evropských peněz, mohl trvat až dva měsíce. Snížit rozpočtový deficit je, jak dodává Petr Fiala, možné až o sto miliard korun.Není to ale pouze rozpočet, který může budoucí vládu trápit. Stále totiž není jasné, jaký je zdravotní stav prezidenta země Miloše Zemana, a tedy i zda bude schopen vykonávat své ústavní povinnosti. Prezidentovu kancelář požádal v minulém týdnu o informace předseda Senátu Miloš Vystrčil, ty mu nakonec poskytla Ústřední vojenská nemocnice. A šéf Senátu dnes chce také o obsahu zprávy informovat.„Jako občanovi ČR mi není nic do diagnózy prezidenta, ale potřebuji vědět, jestli je schopen svoji pravomoc vykonávat. Tady Kancelář prezidenta republiky selhala fatálním způsobem, a kdyby Miloš Zeman byl při plném vědomí, nemohl by s ním souhlasit. Já Miloše Zemana znám třicet let a dvacet let si s ním tykám, a jsem přesvědčen, že by nesouhlasil s tím, že se s ním takto manipuluje, proto jsem přesvědčen, že není úplně při plném vědomí,“ upozornil Kalousek.Exministr financí zdůraznil, že článek 66 Ústavy, na jehož základě může parlament převést pravomoci prezidenta, není dehonestující, ale naopak zajišťuje prezidentovi důstojnost. „Nelze chtít od někoho, kdo je těžce nemocný, aby těžce pracoval,“ dodal.Uvažuje sám Kalousek, že by v budoucnu o prezidentský post usiloval? „Politikou se neživím, ale dál ji sleduji a komentuji. Nejsem rozhodnutý, jestli se do aktivní politiky chci vrátit, tím méně si mohu být jistý o tom, na jaké pozici,“ dodal.Je možné snížit zásadně rozpočtový schodek, aniž se zvýší daně? A jakou šanci má koalice pěti stran, že svoji vládu udrží?

V Česku je naočkovaná více než polovina obyvatel, na kolektivní imunitu to ale nestačí a navíc jsou stovky tisíc neočkovaných mezi těmi nejrizikovějšími – seniory. Kde je chyba?Hostem Ptám se já byl ředitel Společnosti Podané ruce a někdejší vládní protidrogový koordinátor, který kandiduje v Jihomoravském kraji za koalici SPOLU, Jindřich Vobořil.Dosavadní způsob vakcinace proti covidu, včetně jejího financování, je třeba změnit, vyzývá českou vládu Společnost Podané ruce. Ta se dlouhodobě věnuje prevenci a léčbě závislostí a během pandemie se soustředí na pomoc při vakcinaci a testování hlavně tam, kde k nim lidé nemají snadný přístup. A to společně s dalšími neziskovými organizacemi.Podle Vobořila by se Česko mělo inspirovat v Rakousku, kde se očkování namísto zdravotního pojištění financuje ze státního rozpočtu a na starost ho mají kraje a statutární města. Ta pak spolupracující s různými organizacemi i lékaři a vakcíny se tak snadněji dostanou k lidem. „U nás se ale nemocnicím nevyplatí jezdit do každé malé vesnice,“ vysvětloval v rozhovoru Vobořil.Ten tvrdí, že pokračovaní fungování velkokapacitních očkovacích center i v říjnu, tak jak oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, rozhodně nebrání. Problém ale podle Vobořila jsou právě malé obce, kde může být proočkovanost oproti velkým městům až o desítky procent nižší. A právě tam mohou vznikat lokální ohniska epidemie.„Jsou vesnice, kde je jenom třicetiprocentní proočkovanost. Tam zabrala dezinformační kampaň, protože vládní kampaň neměla sílu ji přebít. A tak to bude, dokud se tam nedojede a nebude čas a prostor, aby tam lékař s těmi lidmi třeba promluvil,“ upřesňoval Vobořil s tím, že to právě umožňují mobilní očkovací týmy, kterým podpora státu chybí.Podle Vobořila se přitom neziskové organizace obávají si o podporu říci kvůli možné kritice, že se jen snaží „sahat“ na peníze státu. Jenže podle něj právě ony jako jediné zajišťují očkování tam, kde by se jiným z ekonomických důvodů očkování nevyplatilo, ale kde je potřeba. „My na očkování nemáme ani desetník, máme jenom ztráty. Dělali jsme i imobilní pacienty, za kterými nechce nikdo jet. Řešíme tady sice pandemii, ale ne jednotlivé lidi, kteří mohou zemřít,“ dodal.V Česku dokončilo kompletní očkování kolem šesti milionů lidí a ke kýženým zhruba 70 % máme ještě daleko. Podle twitterového účtu Očkujeme v ČR jich dosáhneme až v září příštího roku.A kromě menších obcí podle šéfa Společnosti Podané ruce stát často zapomíná i na cizince, kteří o očkování stojí, ale pro vakcínu si mohou dojít jen do několika nemocnic. „Cizinci za námi pak chodí a my je třeba i nakonec naočkujeme zadarmo. Ministerstvo po nás ale pak vymáhá peníze za vakcínu. My to zaplatíme, ale ty lidi přece nemůžeme vyhánět,“ bránil činnost neziskových organizací.Měl by stát poslat víc peněz na mobilní očkovací týmy? A kde udělala vláda v plánech na očkování chybu?

Mistrovství Evropy ve fotbale má za sebou základní skupiny. Následovat bude vyřazovací část, do které se probojovala i česká reprezentace. Dosavadní vystoupení českého týmu i jeho ambice pro play-off zhodnotil pro Rádio Z trenér a bývalý československý reprezentant František Straka, který byl hostem sportovního Interview Jana Hlocha. Stěžejní pro český tým bylo podle Straky úvodní utkání proti Skotsku. „Kluci tam ukázali, že mají velice dobrou kvalitu. Ve stejné režii byl první poločas zápasu proti Chorvatsku. Výsledek ale neodpovídal našim představám a druhý poločas z naší strany už nebyl dobrý,“ říká straka. Přiznal, že byl zklamaný z posledního zápasu skupiny proti Anglii. Od českého výběru očekával odvážnější hru. „Angličané ukázali to, co je jim typické. Hráli akorát to, co museli. Od obou týmů mi chybělo nasazení i emoce,“ hodnotí trenér. Pravá tvář týmu se podle něj ukáže v osmifinále, ve kterém se Česko v neděli střetne s Nizozemskem.  V čem by se měl český tým do tohoto utkání zlepšit? „To, co ho zdobilo – hladovost za úspěchem. Tým musí táhnout za jeden provaz,“ dodává Straka. Komplikací bude ale absence levého obránce Jana Bořila, který v zápase bude chybět kvůli kartám. 

Dosavadní spojenci Andreje Babiše rychle uvadají, a tak se šéf ANO musí rozhlížet po nových. A dva populisté před říjnovými volbami nabírají na síle: hnutí SPD Tomia Okamury a překvapivý nováček - Přísaha Roberta Šlachty.Jak mohla Šlachtova policejní formace dosáhnout v průzkumech na pět procent preferencí, co motivuje někdejšího traktoristu a šéfa protimafiánského útvaru ke vstupu do politiky, kde bere voliče a kdo za ním stojí? To jsou témata politické talkshow Vlevo dole.„Část lidí zřejmě Šlachtu vidí jako spasitele, spravedlivého a nekompromisního lovce gaunerů, jemuž bylo ublíženo, když od policie odešel. A není to nic nového, vzpomeňme si na vězeňský autobus Pirátů s heslem Pusťte nás na ně v posledních volbách. Veřejnost ráda slyší na to, že nutné všechny pozavírat,“ říká politický reportér Václav Dolejší.Šlachtův marketing nápadně připomíná úspěšnou kampaň Andreje Babiše z roku 2013, kdy byznysmen jako raketa vlétl do politiky. Má podobné billboardy, také aktivně brázdí republiku s mítinky, fotí se s důchodkyněmi a pravidelně jednou týdně má videokázání pro své fanoušky na internetu.„Kdyby se spojil s ANO a SPD, vznikne vláda populistických snů: Babiš chce vyhnat cizáky, Okamura slibuje levnější potraviny a Šlachta hodlá všechny pozavírat,“ poznamenává Lucie Stuchlíková.Dostane se Robert Šlachta a jeho policejní komando skutečně do Poslanecké sněmovny? Nebo skončí Přísaha těsně pod pěti procenty hlasů jako Důchodci za životní jistoty v roce 1998 či Zemanovci v roce 2010? Poslechněte si aktuální epizodu politického podcastu Vlevo dole!--------------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), repotéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy ze současných 15 200 na 18 000 korun. „Takové navýšení by znamenalo značnou zátěž pro firmy a podnikatele, ale také pro města, obce a kraje,“ říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.Nárůst mezd by se totiž týkal nejen soukromého sektoru, ale i toho veřejného. „V době, kdy celá ekonomika krvácí v důsledku pandemie, to není rozumný krok. Je to snaha zalíbit se voličům. Naše ekonomika na to ale nemá,“ vysvětluje ekonom, který byl hostem Romany Navarové v Byznysu na Rádiu Z. Tak razantní navýšení mezd by podle Kovandy mohlo vést k nárůstu nezaměstnanosti. Český průmysl letos roste nejrychleji v historii České republiky. Vyplývá to údajů Českého statistického úřadu. Za duben vzrostl průmysl v Česku v meziročním srovnání o 55 procent. Dosavadní rekord tak byl nyní překonán více než dvojnásobně. „To je opravdu impozantní výsledek. Je to dáno ale také tím, že meziroční srovnání vychází z nízké základny loňského dubna, kdy byl průmysl zasažen mnohem více než během podzimní vlny,“ dodává Kovanda.

Pozvání do studia Rádia Z přijal expert na leteckou dopravu společnosti Ernst & Young Petr Kováč. Letecký průmysl byl podle něj odvětvím, které dostalo během pandemie koronaviru největší zásah. Následky se teprve projeví.„Rozhodně není tato historka uzavřená. Letecká doprava se teprve začíná z toho nejhoršího dostávat. Celé řadě aktérů letecké dopravy se podařilo dožít do současné doby a teprve v budoucnu uvidíme, jaké budou dopady,“ říká Kováč. Dosavadní období popisuje jako velkou soutěž o státní podporu, která byla ve většině případů masivní. Drtivá většina států považuje leteckou dopravu za klíčovou infrastrukturu a díky této podpoře se jí podařilo udržet. Koronavirus proto podle Kováče nelze označit jako očistný proces, pokud jde o letecký průmysl. Podporu přitom po celém světě dostalo široké spektrum aerolinek, nejen ty největší. České aerolinky ale byly výjimkou. Poptávka po létání je ze strany turistů podle Kováče stále obrovská. „Jestli se letecká doprava obnoví do plné podoby z roku 2019, o tom se vedou poměrně složité diskuze. V krátkém časovém horizontu k tomu pravděpodobně nedojde,“ dodává expert na leteckou dopravu.Tématem rozhovoru bylo také zdanění leteckého paliva, o kterém se v poslední době hovoří. To je podle Kováče součástí tlaku na snižování emisí. Bezpochyby by se prý projevilo na cenách letenek. Moderátor Nikola Bojčev se ptal také na incident v Bělorusku, kdy prezident Alexandr Lukašenko nařídil nouzově přistát letadlu, aby mohl být zadržen opoziční novinář a aktivista. „Letecká doprava funguje bezpečně a spolehlivě kvůli tomu, že celý systém stojí na velké důvěře a všichni aktéři se chovají korektně. V tomto případě ale došlo k obrovskému narušení důvěry ze strany běloruského režimu,“ vysvětluje Kováč. Očekává, že dopady incidentu budou ještě velké.

Poslance dnes čeká čtvrté dějství schvalování stavebního zákona. Dosavadní tři pokusy o zákonu finálně hlasovat nebyly úspěšné. Opozice návrh kritizuje, vládní poslanci ji obviňují z obstrukcí. Spor se vede hlavně o to, zda mají stavební úřady přejít kompletně pod stát. Proti tomu jsou například obce i kraje. Toto téma probrala s předsedou Sdružení místních samospráv, členem STAN Stanislavem Polčákem moderátorka Petra Květová Pšeničná.

Na celém povrchu země udeří v průměru 50 až 100 blesků za sekundu. V každém okamžiku probíhá současně asi 2000 bouřek. Přesto vědci dodnes přesně neví, jak blesk vzniká. Dosavadní výzkum popsala v dopoledním vysílání Rádia Z vědecká pracovnice z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Ivana Kolmašová. „Je to záhada. Máme několik teorií, co by mohlo ke vzniku blesku přispět. Jednou z nich je ta, která říká, že kosmické záření zvyšuje vodivost uvnitř bouřkového oblaku, čímž snižuje průrazné napětí,“ říká Kolmašová, kterou ve studiu přivítal moderátor Ondřej Kopa. Vědkyně očekává, že výzkum blesku přinese ještě mnohá překvapení. Kolmašová je členkou komise pro rekordy v oblasti atmosférické elektřiny. Některé výboje nemíří k Zemi, ale šíří se uvnitř bouřkového oblaku. Pokud je tento oblak dostatečně velký, vznikají v něm někdy blesky rekordních rozměrů. Jeden z nejdelších zaznamenaných blesků měřil 800 km. „Blesk může být pro člověka hodně nebezpečný. Proudy, které tečou bleskovým kanálem dosahují desítek až stovek kiloampérů, teplota v tomto kanále je okolo 30 000 stupňů Celsia. Pod bouřkovým oblakem mohou být navíc opravdu silná elektrická pole, která mohou člověku také ublížit,“ říká Kolmašová. Proto je potřeba mít z blesku a bouřek respekt. Energie jednoho blesku, pokud bychom ji uměli uložit, by stačila na to, aby jedna větší vesnice mohla svítit pouličním osvětlením celý rok. S výzkumem blesků měla pomoci i sonda Taranis. Na jejím vývoji Oddělení kosmické fyziky pracovalo 15 let. Mise ale skončila neúspěšně.

„Vidím to jako chladnou politickou úvahu. To rozhodnutí je logické,“ říká k odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka bývalý politik a diplomat Cyril Svoboda. Podle Svobody, který sám v minulosti post ministra zahraničí zastával, dává celý příběh smysl. Petříček kandidoval na post předsedy ČSSD s tím, že strana nemá být ve vládě s hnutím ANO.  Dosavadní předseda strany Jan Hamáček ho ale porazil už v prvním kole. „Delegáti se tím vyslovili za setrvání ve vládě. A Hamáček chce, aby ve vládě byli ti, kteří nemají potíž s tím být v koalici s ANO,“ popisuje Svoboda, který ale souhlasí s tím, že Petříček žádnou chybu neudělal. Musel prý s touto variantou počítat, když se rozhodl kandidovat na post předsedy strany. Výměna ministrů nebude mít podle Svobody zásadní dopad směrem k nadcházejícím volbám. „Jde především o to, aby Hamáček ukázal, že má pevně v rukou své předsednické místo,“ dodal Svoboda.

Koronavirus se nejspíše neliší od jiných virů, a lidé, kteří jej prodělali, jsou po nějakou dobu imunní. Bohužel to nemusí však platit pro třetinu z nich... Rakouské "promoření" ► https://vedator.org/2020/04/promoreni...Dosavadní znalosti ohledně imunity a protilátek ► https://vedator.org/2020/04/lide-s-pr.... Podpořte mne na Startovači!