Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy

Ve dvanácti letech začal investovat do akcií, ve čtrnácti se svými dvěma spolužáky začal podnikat v mobilních aplikacích. Se stejnými parťáky pak o čtyři roky později vymysleli platformu Nenech to být, která se snaží řešit šikanu na školách a budovat etickou kulturu ve firmách. „Celkem ji po světě využívá 2300 subjektů. V Česku je to každá třetí škola,“ říká ve studiu Radia Wave mladý podnikatel Jan Sláma.Všechny díly podcastu Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle svých slov je prvním Čechem, který za polárním kruhem uplaval kilometrovou trať ve vodě o teplotě mínus jeden stupeň Celsia. „Já už jsem na studené vodě závislý. Zajímavé je, že je každá jiná. Každá jinak studí a každou vodu, ve které jsem byl, si pamatuju. Jsem jako losos,“ říká ve studiu Radia Wave zimní plavec Filip Jícha.Všechny díly podcastu Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dlouhodobě se snažím pomáhat tam, kde to je potřeba. Nejvíc pak v dětském světě. Dělám to striktně bez prostředníků. Ve chvíli, kdy vím, že někdo chce přispět nebo se chce postarat o dítě z dětského domova, je pro mě nejlepší ho s daným světem přímo propojit. Jedině tak si uvědomí, komu doopravdy pomáhá a jak je například obtížné starat se o děti v dětských domovech,“ říká ve studiu Radia Wave filantrop Tomáš Slavata.Všechny díly podcastu Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nechci dělat filmy jen s vietnamskou tematikou. Na druhou stranu mám pocit, že v mainstreamových médiích jsou Vietnamci zobrazovaní nikoliv jako normální lidi (rodiče, studenti), ale spíš jako osoby ve večerce nebo v restauraci. Chtěla bych, aby se to prolomilo. Přála bych si, aby byli viděni v roli kamarádky, moderátora a tak dále. Buď se o to postarám já, nebo se pocitu ubráním a opustím vietnamskou tématiku,“ říká filmová režisérka Diana Cam Van Nguyen.Všechny díly podcastu Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Denise psali lidi, jestli nepotřebuje pomoct s naším dítětem. Já zase dostal zprávu, že je hustý, že jsme spolu doopravdy chodili. Nejprve jsem to bral jako pochvalu, ale nakonec jsme museli veřejně oznámit, že naše charaktery jsou opravdu fikce,“ vysvětluje s úsměvem Jan Nedbal reakce posluchačů na nový podcastový seriál Radia Wave Rozchod, ve kterém herec ztvárnil jednu ze dvou hlavních postav.Všechny díly podcastu Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Divadelní režisér Tomáš Loužný v těchto dnech představuje v pražském Švandově divadle novou inscenaci Dějiny násilí. Hlavní roli Édouarda, kterého na Vánoce znásilní a okrade cizí člověk, ztvárňuje mladý herec Oskar Hes. Oba dva umělci se ve studiu Radia Wave shodují: „Máme hlavně radost, že se po delší době konečně děje divadlo!“Všechny díly podcastu Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovinský režisér Olmo Omerzu je aktuálně jeden z nejoceňovanějších režisérů v České republice. Jeho poslední celovečerní film s názvem Atlas ptáků dostal 9 nominací na filmové ceny Český lev. „Mé filmy nemají v Čechách vysokou sledovanost. Ale zároveň všechny strašně moc cestovaly po světě, “ říká filmový režisér Olmo Omerzu.Všechny díly podcastu Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jestliže máme zvíře na farmě, tak na něm neroste jen maso. Má mozek, kosti, imunitní systém. To všechno spotřebuje nějakou energii, ale jako jídlo se nakonec neuplatní. Navíc jsou tam zvířata ve velkých koncentracích. Často se mezi nimi šíří různé nemoci. To vede k používání antibiotik. U nás se buňky nachází ve sterilním prostředí. Použití antibiotik se dá eliminovat,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy Jiří Janoušek, mladý vědec, jehož sen je pravidelné pěstování umělého masa.Všechny díly podcastu Rozhovor Veroniky Ruppert a Martina Minhy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Při rozhodování, zda mám opustit angažmá ve Švandově divadle, pro mě bylo důležité uvědomit si, že jsem především Denisa Barešová – člověk, a ne herečka. Přišlo mi, že toho dělám u divadla hodně… a ne dostatečně dobře. Neměla jsem pocit svobody a chtěla jsem být paní svého času. Až po roce rozhodování jsem do toho řízla a strašně se mi ulevilo. Když nebude herecká práce, nebojím se dělat cokoliv jiného,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy herečka Denisa Barešová.

„Starší kluci mě poprvé ve třinácti letech vzali na závody do zahraničí. Já je v Itálii hned vyhrál a dostal za ně tři tisíce euro. Najednou jsem si mohl kupovat letenky na další závody a mohl sám začít podporovat kariéru. Dneska jsem si už většinu snů splnil. Chci jen přijít na to, jak vydržet jezdit co nejdéle, a taky chci své zkušenosti předávat dál, “ říká skateboardista Maxim Habanec v Rozhovoru Martina Minhy na Radiu Wave.

„V lednu jsem si uvědomila, že mě nic nebaví. Nebavilo mě vstávat a věci mi začínaly být jedno. Nemohla jsem si najít nic, na co bych se těšila. Jediná cesta byla odjet pryč. Jenže ani po měsíci na Kostarice jsem nebyla schopná čerpat energii a probudit se čerstvá. Nakonec jsem tam zůstala do doby, kdy mi bylo dobře. Trvalo to čtyři měsíce,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy designérka Anna Marešová.

„Když jsi starší a jsi zvyklý na nějaký standard, žiješ v nějakém bytě a utrácíš prachy, za co chceš, je pak najednou těžké se uskromnit a jít jen tak studovat. Myslím si, že je dobré toho jako mladý člověk využít. Zároveň ale znám spoustu lidí, kterým je 30 a rozhodli se jít na učňák, protože je prostě zajímá,“ říká herec Cyril Dobrý.

„Demokracie není jen možnost říkat si, co chci. Je hlavně o osobní zodpovědnosti. Jestliže si neuvědomíme, že každý náš čin má důsledek nebo že se z nás kvůli nečinům stávají oběti, pak naše společnost nemůže nikam růst a nemůžeme nic dokázat. Budeme akorát víc frustrovaní,“ vysvětluje písničkář Tomáš Klus důvody vydání svého nového politického alba Čau Česku.

„V rodině Cirku La Putyky je 65 lidí. V době pandemie jsem o každém přemýšlel zvlášť. Nikdo to nevzdal. Poslední rok mě vrátil ke kořenům a jednoduchosti. Proto jsme hráli na různých místech ve veřejném prostoru. Byl to náš hnací motor. Jsme ale na hraně a nevíme, jak dlouho na ní budeme,“ říká Rosťa Novák, umělecký ředitel divadelního souboru Cirk La Putyka. Martin Minha

„Když mi byl diagnostikován nádor vaječníku, připravila jsem si pro lékaře list otázek. Tenkrát mě můj gynekolog nazval hysterickou nebo hypochondrickou. Urazilo mě to, protože jsem byla jen aktivním pacientem, který se zajímal o své vlastní zdraví. Byla bych ráda, aby se lidem, kteří chodí na veškeré preventivní prohlídky, neříkalo hypochondr,“ říká lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Vacková. Martin Minha

„S každou další prací o sobě pochybuju víc a víc. Stresové faktory mě ničily a ničí. Měl jsem období, kdy jsem musel vyhledat pomoc. Nemohl jsem spát a chvilkama jsem neviděl na jedno oko. Problém byl, že to na mně nikdo nepoznal. Se stresem stále neumím pracovat, ale už vím, jak bych to měl zvládat,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy herec, režisér a scenárista Jiří Mádl. Martin Minha

„Pandemie je k nám od začátku komunikována skrze čísla mrtvých, tedy strach jednoho z druhého. To je něco jiného než ‚Pojďme projít těžkou situací společně‘. Živá kultura představuje emocionálně sdílený prožitek. Proto jsem chtěl, aby zůstala aktivní,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy režisér a producent Viktor Tauš.

„Když jsem začínala s budějovickým majálesem, měla jsem pocit, že politika se našich aktivit netýká. Sami jsme je označovali jako apolitické. Později jsem ale pochopila, že se tomu nedá vyhnout,“ říká Lucie. Jak jí těžká nemoc změnila pohled na porevoluční svobodu? Má dnes koho volit? Jaké problémy mladých lidí by podle ní čeští politici měli řešit? A dovede si představit, že by sama do politiky aktivně vstoupila? Poslechněte si v rozhovoru Veroniky Ruppert s Lucií Bílkovou.

„Jako malá jsem milovala zvířata a pravidelně jsem chodila ke koním. Jezdila jsem sice strašně špatně, ale zbožňovala jsem to. Ještě na gymplu jsem zvažovala, jestli nepůjdu na zootechniku, ale nakonec vyhrálo umění,“ říká Kača Olivová. Jak se z holčičky ze Znojma, která chovala morčata a chtěla být veterinářkou, stala jedna z nejvýraznějších postav české performance a feminismu? To se dozvíte v Rozhovoru Veroniky Ruppert s Kateřinou Olivovou.

Kristián Mensa úspěšně kombinuje dva umělecké směry. Pod přezdívkou Mr. Kriss vystupuje na breakingových soutěžích a kromě tance tvoří i originální ilustrace. Díky prezentaci v angličtině si ho lidé všímají i za hranicemi. „Jsem velký fanoušek náhodných zpráv. Každý den někomu buď pošlu e-mail, nebo natočím taneční video na písničku zpěváka, kterého následně označím na sociálních sítích. Už mi to párkrát vyšlo. Internet je skvělý nástroj na propojení s celým světem,“ říká.

„Dokud v tom uvidím smysl a budu mít pocit, že se mám kam posouvat, budu videa stále točit. V letošním roce chci šířit osvětu o finanční gramotnosti. Plánuju sérii videí se základním slovníčkem nebo recepty, jak se nenechat nachytat a nespadnout do dluhových pastí. Sám se o penězích učím. S velikostí českého reklamního trhu to není tak, že by všichni ‚youtubeři‘ měli vyděláno na desítky let dopředu. To ani náhodou,“ říká v rozhovoru na Radiu Wave Karel Kovář alias Kovy.

Podle ředitele ZOO Praha Miroslava Bobka může návštěva zoologické zahrady vzbudit zájem, soucit, ale i názorový posun jedince. V rozhovoru zdůrazňuje hlavně význam v ochraně zvířat v místě jejich přirozeného výskytu. „Zoologických zahrad je určitý počet, navíc mohou mít jen omezené množství zvířat. Na tu pomyslnou ‚Noemovu archu‘ se těch druhů vejde hrozně málo. Když ale třeba v Kamerunu chráníte gorily, ve skutečnosti tím ochraňujete desítky dalších druhů,“ zdůrazňuje.

„Jako malá jsem byla pořád obklopená knihami. Dodneška mám schované staré knihovnické štítky, které používala máma v práci. Hrála jsem si na to, že taky půjčuju knížky.“ Není divu, že se z Báry Baronové stala autorka, editorka a nakladatelka knih. Vyrostla v knihovnické rodině a o prázdninách s bráchou pravidelně závodila, kdo toho víc přečte. V rozhovoru se dozvíte, proč trvá na tom, aby knihy byly výjimečné umělecké objekty, a jak vidí budoucnost čtení a vlastnění knih.

Celkový počet zpovídaných osobností v Rozhovoru Veroniky Ruppert a Martina Minhy se loni zastavil na čísle 37. Moderátory, kteří pro vás každý týden připravují obsáhlé povídání s inspirativními lidmi z oblasti kultury, sportu, umění či vědy, nezastavila ani pandemie koronaviru. Často opustili studio a za respondenty se v roušce vydali do parků, městských pasáží i domovů. Na které rozhovory dostal Martin Minha od posluchačů nejvíc reakcí? Poslechněte si jeho loňský výběr.

Do loňského roku byl úspěšným módním návrhářem. Od letoška už je ale Pavel Berky také známým a populárním kuchařem. V televizní reality show MasterChef mu držely palce statisíce diváků. „U nás doma je to tak, že když jsme se sešli, vždycky vařili rodiče. Takže naši ode mě doteď ani neměli možnost nic ochutnat,“ směje se Pavel. Co přivedlo úspěšného návrháře k vaření a jaká pro něj byla účast ve sledované reality show? Poslechněte si v Rozhovoru Veroniky Ruppert.

Jako malá vyfasovala ve veslařském klubu obří tričko. I když si ho zastrčila do elasťáků, při veslování jí překáželo. Proto si brzy navrhla a ušila vlastní dres. Sport a design už dnes spojuje profesionálně a v jejích dresech závodí špičkové zahraniční týmy na olympiádách. 

Na Fakultě architektury ČVUT založila Experimentální ateliér, ve kterém se svými studenty zkoumá možnosti využití recyklovatelných materiálů. „Chtěla jsem architekturou řešit nějaký problém. Popíchlo mě, že jsou plasty ve společnosti neoblíbené a často až odmítané. Věděla jsem, že je tu potenciál k řešení a že to nikdo nechce dělat. Tak jsem se do toho pustila,“ říká v rozhovoru architektka Kateřina Nováková.

„Určitě se české prezidentky dočkáme, je to naprosto reálné. Stačí se podívat na sousední Slovensko,“ věří Anastázie Kahotski, designérka známá pod značkou Nastassia Aleinikava, kterou tvoří společně s manželem Pavlem. „Brýle pro budoucí českou prezidentku jsme začali dělat během první koronakrize. S nápadem přišel můj muž, kterého zaujalo, jak se evropské političky chovaly rozumně a zodpovědně v kontrastu s řadou prezidentů a premiérů,“ vysvětluje vznik originální kolekce.

„Měla jsem období, kdy jsem přijímala většinu nabídek a neměla jsem téměř žádné volno. Neměla jsem čas na rodinu, na přátele, na sebe. Lidi se diví, že mám teď půl roku prázdný diář, ale na natáčení jste furt mezi lidmi. Komunikujete, děláte rozhovory, všichni očekávají, že budete šťastný a nabitý energií, kterou budete předávat dál. Tu ale potřebujete nejprve někde načerpat. Proto jsem se rozhodla pro změnu,“ říká v rozhovoru herečka Jenovéfa Boková.

„Jsme jeden z nejvýrazněji stigmatizovaných oborů. Ještě před několika lety jsme v některých městech řešili opakované ataky lidí z řad policie, kteří odsuzovali naši práci v terénu. Měli pocit, že podporuje užívání. Spousta lidí, kteří nosí léky v kabelkách, nebo případy, kdy se z jedné skleničky vína stává ,sjetá sedmička‘, si neuvědomují, že snesou srovnání s tím, koho mají zařazeného tím velmi negativním termínem feťák,“ říká v rozhovoru adiktolog profesor Michal Miovský.

„Je velký rozdíl v tom, když děláte projekt, který reprezentuje vás, a projekt, který je pro ostatní. Práce pro druhé mi přijde mnohem zajímavější, přináší mi větší uspokojení,“ říká polská kurátorka a manažerka Alicja Knastová, která od ledna 2021 povede českou Národní galerii. Poslechněte si, na jaké zkušenosti z Polska chce v Praze navázat, jaký je její přístup k řízení kulturních institucí a proč se nebojí dělat věci jinak, než je obvyklé.

Pět let, 11 000 kilometrů a víc než 170 tisíc fotografií. Britský fotograf Quintin Lake v září úspěšně dokončil svůj dlouhodobý projekt, při kterém obešel celé pobřeží Anglie, Walesu a Skotska. „Z osobního pohledu můžu říct, že své zemi teď rozumím mnohem, mnohem víc. Má v sobě víc přírody, než jsem si myslel. Zaujalo mě také, jak jsou lidé náležitě pyšní na svůj kousek země, ve kterém žijí,“ říká v rozhovoru pro Radio Wave.

Římskokatolickému knězi Marku Orko Váchovi vyšla nedávno nová kniha Selfíčka. Pojmenoval ji tak poté, co si opakovaně všiml mladých slečen fotících se na telefon před kostelem sv. Jakuba v Brně. „V sociálních sítích vidím určitou patologii toho, jak je na nich každý zahleděný do sebe. Každý se snaží o to, aby byl obdivován. Každý se chce za každou cenu stát hitem internetu. Takovým lidem chybí schopnost být imunní jak vůči potlesku, tak vůči hvízdání,“ říká v rozhovoru.

Římskokatolickému knězi Marku Orko Váchovi vyšla nedávno nová kniha Selfíčka. Pojmenoval ji tak poté, co si opakovaně všiml mladých slečen fotících se na telefon před kostelem sv. Jakuba v Brně. „V sociálních sítích vidím určitou patologii toho, jak je na nich každý zahleděný do sebe. Každý se snaží o to, aby byl obdivován. Každý se chce za každou cenu stát hitem internetu. Takovým lidem chybí schopnost být imunní jak vůči potlesku, tak vůči hvízdání,“ říká v rozhovoru.

„Sousloví ‚ženská literatura‘ se přisuzují negativní konotace. Neznamená to, že píšu něco jednoduchého, něco míň. Jako autorka bych se měla snažit, aby to tak nebylo. Zvláštní je, že neexistuje pojem mužská literatura,“ diví se Markéta Lukášková.

„Každý, kdo začíná, musí nejdřív dostat první šanci. I bílé dívky byly někdy na prvním castingu. Tvrdit, že romské modelky jsou nezkušené, a proto nemohou dostat šanci, je podle mě začarovaný kruh, který se dá překročit jen tím, že někomu příležitost dáte,“ říká hudebnice a herečka Alžběta Ferencová aka Zea. Sama dostala šanci díky tomu, že ji na ulici oslovil agent Miss Universe. Poslechněte si, jaká byla její cesta od modelingu k herectví a k debutovému albu Burning Light.

„Myslím si, že poutavý klip je dnes víc než dlouhé album. Na dlouhohrající desky už dnes lidi nemají čas. Na streamovacích službách pozoruju, jak se formáty mění. Spousta top umělců vydává EP nebo singly a k nim vizuál, který by měl skvělý track vždycky obhájit,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy hudebník Štěpán Hebík aka 7krát3.

„Je spousta Čechů, kteří přijdou do plzeňské restaurace, dají si jen hlavní jídlo a stačí jim to. Pak jsou ale restaurace uzpůsobené sdílení. Ochutnávání máme v sobě. Chceme vědět, jestli to ten vedle nás nemá lepší,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy šéfkuchař Radek David. Poslechněte si, jak pandemie koronaviru změnila kuchyni v českých prestižních restauracích a kam se podle Davida ubírá světová gastronomie.

„Agnieszka je skvělá režisérka. Má sofistikované vize a ví, jak je chce naplnit. Vždycky má záložní varianty B a C, když něco nejde. A nepustí vás dál, dokud to není ono,“ popisuje Josef Trojan spolupráci s Agnieszkou Holland na filmu Šarlatán. Poslechněte si, v čem je Josef opakem postavy lidového léčitele Jana Mikoláška. Bavili jsme se také o tom, proč odešel z gymnázia před maturitou a jak vypadá jeho pojetí sebevzdělávání.

„Bez lidí to nikdy nepůjde. Umělá inteligence má například ve zdravotnictví nejlepší výsledky v kombinaci s prací lékařů. Ani umělá inteligence, ani odborník neuspěli samotní tak jako společně,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy inovátor, pražský hacker, organizátor FuckUp Nights Prague i programátorských hackathonů Tomáš Studeník.

„To, že se nový režim čistí od pozůstatků starého, je vcelku logické. Většina soch se ale odstranila z jiných než z politických důvodů,“ říká umělec Martin Zet. Posledních pár let se zabývá mizejícím odkazem svého otce, známého autora socialistického realismu Miloše Zeta. Poslechněte si, jak a proč dnes z veřejného prostoru mizí umění spjaté s oficiální kulturou komunistického Československa.

Do povědomí sportovních fanoušků se zapsala na loňském atletickém mistrovství světa v Kataru. Ještě jako hobby běžkyně skončila v nočním, extrémně náročném maratonu na 20. místě. Mezi Evropankami byla šestá. Netrvalo dlouho a profesionální smlouvu jí nabídla pražská Dukla. „Soustředím se na splnění limitu na letní olympijské hry v Tokiu,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy dnes už reprezentační vytrvalkyně Marcela Joglová.

„Čeští Romové nejsou schopní ozvat se tak hlasitě jako černoši v Americe. Nejsou tak sebevědomí a emancipovaní a není mezi nimi dost lidí, kteří by se veřejně postavili a artikulovali nějakou nespravedlnost,“ říká Lukáš Houdek. Je přesvědčený, že ačkoliv v české porevoluční historii nedošlo k tak vyhroceným případům rasistického policejního násilí jako v USA, problémy s institucionálním rasismem tu existují.

„Čeští Romové nejsou schopní ozvat se tak hlasitě jako černoši v Americe. Nejsou tak sebevědomí a emancipovaní a není mezi nimi dost lidí, kteří by se veřejně postavili a artikulovali nějakou nespravedlnost,“ říká Lukáš Houdek. Je přesvědčený, že ačkoliv v české porevoluční historii nedošlo k tak vyhroceným případům rasistického policejního násilí jako v USA, problémy s institucionálním rasismem tu existují. 

„Vždycky je jednodušší něco vyhodit a koupit si nové. Tak je to i ve vztazích. Rychle se rozejít a najít si někoho jiného. Ale v opravování věcí kolem nás je velké kouzlo. Všechny věci mají svou hodnotu, příběh i historii. Lidé si to čím dál více uvědomují. Jak z enviromentálních, tak i z finančních důvodů. Pronájem je ve výsledku často levnější,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.

„Design je o emocích, o tom, co lidi milují a co je dostává. Profesora, u kterého jsem za totality studoval estetiku na UMPRUM, fascinovaly nádražácké karlštejny, takové ty pečlivě okopávané zahrádky s miniaturami hradů, které dřív bývaly na nádražích,“ říká Rony Plesl. Poslechněte si rozhovor o kouzlu kýče, o designu a maskulinitě českých pivních půllitrů a o tom, jak se prodává milionový skleněný les, který neexistuje.

„Češi jsou podle statistik dobročinnosti na špičce. Chybí tu ale dlouhodobá podpora. Například v anglosaských zemích je to zakořeněné. Lidé se tím chlubí i v životopisech při žádostech o práci. U nás je to ve vlnách. V době koronavirové krize jsme byli velmi solidární, ale že by měl někdo trvalý měsíční příkaz na 200 korun na oblast, která ho zajímá, pro organizaci, které věří, to tu zatím moc není,“ říká David Procházka zakladatel crowdfundigového portálu Donio.

„Jsem vlastně ráda, že tahle situace dopomohla k tomu, aby se roušky staly v českém prostředí něčím normálním,“ říká ilustrátorka a animátorka Eliška Podzimková. „Jako bývalá onkologická pacientka si pamatuju, jaké to bylo dřív, když jsem roušku musela nosit kvůli snížené imunitě. Lidé se na mě dívali, jako bych měla lepru, která je nakažlivá na 15 metrů.“ Poslechněte si, jak se podle Elišky v Česku posouvá tolerance vůči jinakosti a proč chystá osvětový animák Plešouni.

„Mezioborová debata donedávna nebyla součástí jakéhokoliv vývoje. Dnes je to ale to nejdůležitější. Díky internetu si můžeme všechno najít. Hluboká znalost už není na takové úrovni jako ta mezioborová. Musíme chodit více do šířky než do hloubky. Proto jsem se snažil najít i další obory, kterým mohou mé zkušenosti něco přinést,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy kreativní producent, choreograf a herec Yemi A.D.

„Veškerá ochrana životního prostředí je takový malý alibismus. Je hezké, že máme chráněná území, do kterých nezasahujeme, ale kdybychom se o planetu chtěli opravdu starat, tak bychom museli radikálně změnit náš životní styl. A to nikdy neuděláme. Ať už kvůli penězům, nebo našemu pohodlí. Právě tyto faktory jsou hlavními důvody, které vedou ke zničení planety,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy hydrobiolog a fotograf Petr Jan Juračka.

„Politici by měli hledět dál do budoucnosti než jen k nejbližším volbám. Demokracie založená na výsledcích veřejných průzkumů popularity nás zavedla na okraj propasti,“ říká Agnieszka Holland. Poslechněte si, proč spíš než v izolaci věří v propojení a koordinaci světa a proč je podle ní zásadní, abychom obnovili náš vztah s přírodou.