Podcasts about roboti

"Mums visiem ir "Straume" un "Oskara" prieki, jo Gints Zilbalodis ir tieši tāds, kāds viņš ir. Rāms, nesatricināms un pārliecināts par savu lietu. Nebaidās atšķirties un pateikt nē. Patīkami vienaldzīgs pret Holivudas zvaigžņu putekļiem, jo skaidri zina, kādu kino vēlas veidot un kas tam ir vajadzīgs. Un vēl viņš ir ļoti noguris no sev pievērstās uzmanības un vēlas, lai skatās viņa filmas un liek mierā pašu. "Oskaros" gan tas nebija iespējams, bet pēc tam ļausim Gintam uzelpot un taisīt kino, ko viņš vēlas vairāk par visu pasaulē." Tā savā feisbuka profilā pirms dažām dienām rakstīja Latvijas Radio žurnāliste Māra Rozenberga, kura kopā ar "Straumes" radošo komandu un savu kolēģi, Latvijas Televīzijas žurnālisti Andu Bošu, arī bija Holivudā, klātienē izbaudīja "Oskaru" pasniegšanas ceremoniju, bet nu atgriezusies Latvijā... Par izjusto un pieredzēto Māra un Anda stāsta intervijā "Klasikas" galvenajai redaktorei Ingai Saksonei. Inga Saksone: Abas esat burtiski "uz izķeršanu" visos LSM kanālos, jo visi grib pietuvoties tai sajūtai, kādu jūs piedzīvojāt visu šo laiku Amerikā. Arī mēs "Klasikā" parunāsim par "Oskariem".  Anda Boša: Protams, desmit stundu laika starpība ir kaut kas, ko var uz ādas sajust tikai tad, kad patiešām esi tur un saproti, ka, ja tu gribi uztaisīt sižetu, tev ir jāstrādā vienpadsmitos, divpadsmitos naktī, kad Latvijā jau ir deviņi, desmit no rīta. Un tie ir tie spēles noteikumi, kuros ir jāfunkcionē. (smejas) Un kādi vēl bija specifiskākie spēles noteikumi, tieši tur darbojoties? Māra Rozenberga: "Oskara" organizācija puse ir ārkārtīgi specifiska un ļoti, ļoti reglamentēta, jo pieprasījums uz žurnālistu dalību "Oskaros" ir milzīgs un atlase ir liela, tāpēc mēs abas ar Andu, katra atsevišķi un abas kopā, bijām ārkārtīgi priecīgas, kad beidzot saņēmām e-pastu no ASV Kinoakadēmijas, ka mūsu akreditācija ir apstiprināta.  Anda Boša: Jā, jo patiesībā žurnālistu akreditācija uz "Oskariem" bija beigusies jau pagājušā gada 25. novembrī. Tas ir tāds pasākums, kas lielajiem medijiem ir ļoti plānots , un tur tiešām ir žurnālisti, kas to dara katru gadu un piesakās droši vien laikā, ne tā kā mēs. (smejas) Atceros, ka pirmo e-pastu "Oskariem" aizsūtīju starp Ziemassvētkiem un Jauno gadu, lai vienkārši saprastu, kādas ir iespējas. Vai vispār, ja būtu tāda situācija, ka Latvijai būtu "Oskara" nominācija, būtu iespēja domāt par to, ka mums varētu būt arī kādas akreditācijas iespējas.  Māra Rozenberga: Bet nu tomēr "Oskaru" organizatori izrādījās vēlīgi... Kas interesanti: Andai uz vienu no šiem e-pastiem, ko viņa sūtīja uz anonīmo e-pastu publicity@oscars.org, pēkšņi atbildēja meitene latviešu valodā: "Sveiki, mani sauc Skaidrīte, bet darbā visi mani sauc par Skai... Mani vecvecāki emigrēja uz ASV, un es strādāju "Oskaru" organizatoru komandā!" (smejas) Tā kā - jā, mums tomēr bija mazās valsts priekšrocība, ka mums ir viena filma ar divām nominācijām, un mēs bijām kaut kādā ziņā mazliet priviliģētākā situācijā nekā daudzi citi žurnālisti, kas strādā ASV medijos un droši vien visu dzīvi sapņo, ka viņi beidzot nokļūs "Oskaros" un varēs par to ziņot. Mums tiešām paveicās ar to, ka, pateicoties "Straumei", uz šī viļņa tad arī mēs tur varējām nokļūt. Anda Boša: Ja salīdzinātu visas ceremonijas un pasākumus, visvienkāršāk laikam mums gāja ar Eiropas Kinoakadēmijas balvu Šveicē, kas notika decembra sākumā. Tur visa organizēšanas kultūra bija ļoti demokrātiska un pieejama. Aizbraucu uz turieni, vēl nesarunājot nevienu konkrētu interviju, bet to bija iespējams ļoti vienkārši izdarīt turpat uz vietas. (..) Ļoti demokrātiski un pieejami! Māra Rozenberga: Un organizatori tevi burtiski aiz rokas aizved uz interviju! (..) Tur patiešām bija patīkamā ekskluzivitātes sajūta par to, ka Eiropas žurnālisti dzīvo daudz aristokrātiskākos apstākļos attiecībā uz iespēju piekļūt filmu zvaigznēm, jo tajā brīdī, kad zvaigznes ir atbraukušas uz Eiropu, viņas ir mūsējās un mēs varam viņām tikt klāt, kamēr "Oskaros" viss notiek pēc viņu spēles noteikumiem: viņi tur ir mājās, un tur ir daudz izteiktāka hierarhijas sistēma. Pie sarkanā paklāja mums pat nebija cerību tikt - nevis tāpēc, ka nebūtu labas diezgan, bet tāpēc, ka neesam gana starptautiskas. Tās pārdomas, kas man bija, redzot kaut vai nelielu daļiņu no organizācijas aizkulisēm... Kaut kur man visu laiku prātā ija tas teikums, ka ne viss ir zelts, kas spīd. Lai gan "Oskars" patiešām ir apzeltīts, tas ir no bronzas, ļoti spīdīgs un smags, bet amerikāņi ļoti daudz ko panāk ar ārkārtīgi spēcīgu un izcili nostrādātu mārketingu... Nenoliedzami, tā ir pasaules ietekmīgākā kinoindustrija, bet, sarunās no cilvēkiem dzirdot, kādā veidā top šie "Oskara" lēmumi, cik milzīga ietekme ir naudai, mārketinga kampaņām, dažādiem citiem aspektiem, cik bieži vien arī cilvēki filmas mēdz arī nebūt noskatījušies, bet vienalga balso par tām, jo viņiem šķiet, ka tās varētu būt labas vai kuras filmas plakātu viņi vienārši ir vairāk redzējuši... Ir arī tādi gadījumi. Kaut kādā ziņā bija sajūta, ka [ar "Straumi"] oticis tāds liels, liels brīnums, ka tiešām šī mākslinieciski augstvērtīgā filma ir uzvarējusi un ka ir notikusi mākslinieciska, nevis komerciāla taisnība. Anda Boša: Mārai bija ļoti interesanta saruna ar mūsu filmas izplatītājiem par to, kāda viņiem bijusi pieredze, kad "Straume" ieguva "Zelta globusu" - kā pārējo lielo filmu studiju "augšējie cilvēki" reaģēja uz šo balvu... Māra Rozenberga: Tā bija neoficiāla saruna brīdī, kad gatavojāmies doties uz "Oskara" ceremoniju: komanda satikās viesnīcā uz tostu un šampanieša glāzi, un tādās amerikāniskā stila "small talk" sarunās daudz ko interesantu izdevās dzirdēt. Tai skaitā, ka "Dreamworks" studija esot bijusi diezgan lielā panikā, kad "Straume" ieguvusi "Zelta globusu", jo bijis redzams, cik milzīgi papildu līdzekļi tiek ieguldīti filmas "Roboti savā vaļā" mārketinga kampaņā. Tieši pēc tam Holivudā bija parādījušies milzu plakāti ar "Roboti savā vaļā". (..) Tur patiešām fiziski redzi, kādā veidā kodē potenciālos balsotājus. Pēdējā laikā mums bijušas sarunas par vērtēšanu gan skolās, gan žūrijās, gan visur kur citur. Un, skatot "Oskara" nolikumu, šķiet - tas notiek tik demokrātiski, tik daudzi cilvēki var piedalīties vērtēšanā. Atlases, atlases, kamēr tiek līdz līdz finālam - šķiet, siets ir tik pamatīgs un līdz finālam nokļūst pašas, pašas labākās filmas. Bet, kā tu, Māra, saki, var būt visādi - ka filmas nenoskatās, tomēr nobalso. Tāda sirdsapziņas lieta. Māra Rozenberga: Tik traki varbūt arī nav. Man liekas, ka tas bija "Straumes" franču producents, kurš, kad mēs ar viņu runājām par "Cēzara" balvu Francijā, sacīja: ai, man tie "Cēzari" neliekas tik vērā ņemami, jo zinu aizkulises, kādā veidā notiek balsošana un šai ziņā ASV Kinoakadēmijā tomēr ir daudz nopietnāks balsošanas siets, jo tur patiešām tehnoloģiski tiek monitorēts, vai konkrētais balsotājs noskatās filmu vai vismaz ir noskatījies pietiekamu skaitu ar filmām, lai viņam būtu tiesības balsot. Tehniski var redzēt, vai filma bijusi palaista. (..) Bet man liekas, ka ļoti interesantu aspektu minēja komponiste Lolita Ritmane, kuru mēs ar Andu abas satikām, jo viņa arī ir ASV Kinoakadēmijas biedre. Un Lolita  teica - viņasprāt, ļoti uz ASV Kinoakadēmijas balvas nomināciju būtu varējusi pretendēt arī Ginta Zilbaloža un Riharda Zaļupes komponētā mūzika filmai "Straume"... Un tad sākās stāsts par to, kādiem nosacījumiem būtu bijis jābūt, lai šī mūzika tiktu līdz nominācijai, proti, ir tādi mūzikas "skrīningi" - es pirmo reizi tādu terminu dzirdēju. Proti, nominantus nosaka konkrēto nozaru balsotāji, bet pēc tam visi balso par visu finālā. Lai tiktu līdz nominācijai, tev jābūt pamanītam no konkrētās nozares balsotājiem - šajā gadījumā komponisti balso par mūziku. (..) Lolita teica - ja būtu sākta masīva kampaņa četrus, piecus mēnešus agrāk, viņi būtu uzzinājuši, ka šāda mūzika ir, un tad būtu jau cita saruna... Tieši tādā veidā Lolita Ritmane bija ar savu mūziku "Dvēseļu putenim" nonākusi pirms dažiem gadiem "Oskara" nomināciju sarakstā... Vairāk - ierakstā.

Postoje novi primjeri uvođenja umjetne inteligencije u sektor skrbi za starije osobe, od sustava za prevenciju padova do novih načina obuzdavanja društvene izolacije. Među njima je i humanoidni robot australske proizvodnje koji se zove Abi.

Roboti se zavádějí do výroby už poměrně dlouhou dobu, ale teprve ve spojení s umělou inteligencí se začínají naplňovat dávné představy o umělém člověku. I když se třeba člověku moc nepodobají, přebírají spoustu jeho rolí ve výrobě a vytváří tak obavu, jak to bude s člověkem a jeho pracovními pozicemi. O souvislostech kolem zavádějí inteligentních robotů do výroby, ale i do života naší společnosti debatují v podcastu Petr Matoušek Marián Možucha. Nabízí také výhled do budoucna - jaký vliv by mohli mít inteligentní roboti na duchovní stránku člověka.

Ky episod i “Top Tech” me Mateo Kadriun eksploron disa nga temat që po çmendin botën e teknologjisë! Nga turizmi hapsinor deri tek robotët që luajnë basketboll. Teknologjia po na e bën jetën si një For You Page TikToku. Plot surpriza dhe që nuk kanë fund.

Dobrodošli u retrospektivu tehnološke 2024. godine, koju u ovom izdanju donose dva ljudska bića i dva robota, pakujući 52 nedelje u 52. epizodu. Počelo je i završilo se Srbijom. U januaru su objavljeni podaci ukradeni iz EPS-a, a u decembru je objavljeno kako država krade podatke sa telefona sopstvenih građana. Između domaćih bravura, bilo je još problema sa bezbednošću, AI je očekivano dominirao tokom cele godine, a odmah za njim bili su EU i SAD, pravnim i drugim akcijama prema velikim tehnološkim kompanijama. Na kraju retrospektive još jednom smo se oprostili od Ingenuityja koji je u 2024. zavšio svoje letačke pohode na Marsu. Ostali smo i bez AnandTecha, ali smo zato videli da mala ekipa okupljena u neprofitnoj organizaciji može da izađe na crtu Microsoftu i Appleu, ponovo uživali u saznanju da je Lidl ozbiljan cloud igrač i prisetili se šta ćemo još od tehnologije sve više i češće nositi na sebi. Na kraju godine, zahvalnica ide pre svega vama što ste tu, ali i molba da se čuvate, kako na ulici, tako i online. Neka želje za 2025. budu da budemo sigurniji i slobodniji. Hvala na slušanju, sve najbolje!

Raidījumā Pievienotā vērtība šoreiz par nozari, kura vienlaikus ir gan fascinējoša, gan biedējoša – par robotiem. Mākslīgā intelekta potenciāls paver jaunus apvāršņus, iespējas un riskus arī šajā jomā. Par jau sasniegto un to, kādu redz cilvēku nākotni kopā ar robotiem, stāsta industriālo metināšanas robotu „Path Robotics” un humanoīdu jeb cilvēkveidīgu robotu ražotāja „1X” dibinātāji.  Nesen aizvadīta reģiona lielākā jauno tehnoloģiju un jaunuzņēmumu konference Helsinkos „Slush”, kur lielākoties runa bija par mākslīgo intelektu un tā nākotnes iespējām. Galvenais secinājums – mākslīgais intelekts ir tehnoloģija, kura mainīs mūsu dzīvi, ekonomiku, gluži kā lauksaimniecība, tvaika lokomotīves, elektrība, rūpniecība, datori, mobilie telefoni. Visi uzņēmumi, kuri sevi uzskata par inovatīviem, lūko savos procesos, pakalpojumos, produktos kādā veidā ievietot mākslīgo intelektu, bet reti kura pielietojums sniedzas tālāk par primitīvu sarunāšanos ar dokumentiem, video vai mūzikas radīšanu. Vairāk ir tāda meklēšana un spēlēšanās. Daudzi uzskata, īstā vērtība mākslīgajam intelektam parādīsies brīdī, kad ar tā palīdzību tiks atrisinātas būtiskas problēmas, kuras bez tā cilvēkam nebūtu risināmas. Kādas tieši? To rādīs laiks un inovatori. Runājot par inovatoriem, saruna ar ar diviem, kuri darbojas robotu ražošanā un mākslīgais intelekts tiem pavēris jaunas iespējas dot robotiem smadzenes un spēju „domāt”. Norvēģijas un ASV uzņēmums „1X” strādā pie humanoīdu jeb cilvēkveidīgu robota izveides, kuri palīdz tikt galā ar mājsaimniecības darbiem. Par nākotni kopā ar šādiem robotiem stāsta uzņēmuma dibinātājs Bernts Borničs. Cilvēkam līdzīgu robotu izveidei uzņēmums „1X” ir piesaistījis vairāk nekā 150 miljonus eiro investoru naudas un tā pirmie roboti NEO varētu nonākt pārdošanā jau tuvākā gada laikā. Līdzīgi par nākotni, kurā grūtos un prasmju ietilpīgos darbus dara mašīnas, domā arī metināšanas robotu veidotāju uzņēmuma „Path Robotics” līdzdibinātājs un vadītājs Andrjū Lonsberijs. Viņa tehnoloģija piesaistījusi vairāk nekā 300 miljonus eiro investoru naudas. „Path Robotics” veido iekārtas, kuras spēj, redzēt, domāt, just, pielāgoties katram metināšanas darbam un pašas mācās darot, līdz ar to kļūst aizvien labākas. Viņš gan ir skeptisks par cilvēkam līdzīgiem robotiem, tā, viņaprāt, ir lieka un nevajadzīga greznība.

Opozice se v Poslanecké sněmovně snaží zabránit vládě v prosazení reformy penzí. Podle hnutí ANO by měly důchody růst rychleji a zároveň by se neměl zvyšovat věk pro odchod do penze nad 65 let. „Rozhodně je třeba něco dělat. Ale toto nenazýváme důchodovou reformou, protože zde chybí to základní, a to jsou příjmy. A ty musíme řešit. Jinak se systém bude propadat do deficitů,“ upozorňuje poslanec a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Opozice se v Poslanecké sněmovně snaží zabránit vládě v prosazení reformy penzí. Podle hnutí ANO by měly důchody růst rychleji a zároveň by se neměl zvyšovat věk pro odchod do penze nad 65 let. „Rozhodně je třeba něco dělat. Ale toto nenazýváme důchodovou reformou, protože zde chybí to základní, a to jsou příjmy. A ty musíme řešit. Jinak se systém bude propadat do deficitů,“ upozorňuje poslanec a stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátek 27. září se na mnoha místech v České republice koná Noc vědců. „Během Noci vědců vědci vylézají ze svých laboratoří a připravují pestrý program i na chodbách nebo před budovou, protože každoročně přijde několik tisíc lidí,“ usmívá se chemická inženýrka Jitka Čejková, mimo jiné autorka publikace Robot 100: Sto rozumů. Kniha odkazuje k Čapkově divadelní hře R.U.R. a letos v lednu ji vydalo také zahraniční vydavatelství MIT press.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pátek 27. září se na mnoha místech v České republice koná Noc vědců. „Během Noci vědců vědci vylézají ze svých laboratoří a připravují pestrý program i na chodbách nebo před budovou, protože každoročně přijde několik tisíc lidí,“ usmívá se chemická inženýrka Jitka Čejková, mimo jiné autorka publikace Robot 100: Sto rozumů. Kniha odkazuje k Čapkově divadelní hře R.U.R. a letos v lednu ji vydalo také zahraniční vydavatelství MIT press.

Syntéza hlasů dnes může fungovat jinak než před pár roky. Zatímco dříve se dohromady spojovala předem nahraná slova, případně hlásky, dnešní syntetické hlasy se učí napodobit člověka. Dělají to přesvědčivě, jen je to drahý přístup, který vyžaduje obrovské množství dat.O tvorbě virtuálních hlasů nejen pro AI asistenty v Podcastu Živě hovoří dva dlouholetí experti z firmy Agnostix, kde syntetické hlasy vznikají. Martin Franc podnik spoluzaložil a má mnoho byznysových zkušeností. Jan Stober jako vystudovaný lingvista na virtuální hlasy nahlíží jinýma očima.V rozhovoru dále rozebíráme, nakolik chceme v reklamách, podcastech nebo sportovních přenosech poslouchat syntetické hlasy. Podle Jana Stobera už robotičnost problém nepředstavuje, ale definovat lidství v hlase není tak lehké. Dozvíte se také, jak těžké je pro herce a herečky nahrávat pro hlasovou syntézu.04:26 – Jak funguje hlasová syntéza12:11 – AI místo lidí22:24 – Lidskost versus robotičnost33:48 – Obavy herců ze syntézy41:21 – AI v postprodukci 

Vědci z Cornellovy univerzity kultivovali vlákna oblíbené asijské houby, hlívy máčkové, a vypůjčili si z ní elektrochemické impulzy. Roboti se v reakci na její signál dokázali otočit a poskočit. Propojit technologii s biologickým materiálem se často nedaří, živá hmota dlouho nevydrží. V tomto pokusu však badatelé s myceliem hlívy, které se po anglickém vzoru říká také královská, uspěli.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ta teden na Fakulteti za elektrotehniko Univerze v Ljubljani poteka 25. poletni tabor inovativnih tehnologij. 140 osnovno- in srednješolcev se ga udeležuje, ob prijavi pa so lahko izbirali med različnimi delavnicami – od tik tak elektronike, izdelave hrupomera do elektrike v človeškem telesu. Vse so zasnovane tako, da v njih mladi tehnologijo ne le uporabljajo, temveč tudi soustvarjajo. V Gymansiumu smo izvedeli, kako deluje EKG, kako mladi pripravljajo svojo televizijsko oddajo, kako sestavljajo svoje zvočnike in kako lahko roboti igrajo križce in krogce. Z nami so bili udeleženci tabora Izidor, Ema, Mark in Sara ter mentorja Klemen Pečnik in izr. prof. dr. Marko Jankovec, oba s Fakultete za elektrotehniko Univerze v Ljubljani.

Na novém depozitáři Muzea Vysočiny v Pelhřimově pracují tři zdící roboti. Jde o první veřejnou stavbu na Vysočině, na které stroje na pokládání cihel pomáhají.

Nemanja Stevanović je umetnik, istraživač i neko ko kritički razmišlja i prati socijalna, politička i tehnološka dešavanja. Povod našeg razgovora je razlog zbog kog ga je Jordan Peterson blokirao na instagramu, kao i opasnosti koje nam donosi veštačka inteligencija. _______________________________________________________________________________________________

Bine te-am regăsit la o nouă ediție Curiosity, emisiunea noastră preferată de tehnologie cu care ne ținem și noi la curent. Altfel nu cred că am reușim să știm aproape tot ce mișcă în domeniu.Astăzi avem din nou știri din toate domeniile posibile, mai multe din inteligența artificială desigur, că așa se cade în perioada asta. Vorbim însă și despre ce se întâmplă la noi în țară, dar mai ales despre cum se învărte lumea și se dezvoltă tehnologia, știința, explorările în spațiu și chiar și celebritățile de pe peste hotare.

Bitevní roboti měli původně snížit ztráty na bojištích. Podle technologů by se války měly změnit na boj robotů proti robotům. Ve skutečnosti se to ale nestalo. Odborníci na etiku upozorňují, že automatizovaná bojová technika může naopak ospravedlnit rozsáhlejší zabíjení. Nepochybuje o tom ani Patrick Lin z Kalifornské polytechnické univerzity, se kterým si povídal reportér vědecké redakce Martin Srb.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Bitevní roboti měli původně snížit ztráty na bojištích. Podle technologů by se války měly změnit na boj robotů proti robotům. Ve skutečnosti se to ale nestalo. Odborníci na etiku upozorňují, že automatizovaná bojová technika může naopak ospravedlnit rozsáhlejší zabíjení. Nepochybuje o tom ani Patrick Lin z Kalifornské polytechnické univerzity, se kterým si povídal reportér vědecké redakce Martin Srb.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Josef Čapek byl český malíř, grafik a knižní ilustrátor. Narodil se 23. března 1887 v Hronově v Čechách a byl o tři roky starší než jeho bratr Karel Čapek.

Boston Dynamics se rozloučil s epickým robotem Atlas a představil nového, který už nepoužívá hydrauliku. Nákup lístků na hromadnou dopravu v jedné apce? No, bylo by to super, ale často je to ekonomická sebevražda. Avast dostal po letech vyšetřování obří pokutu a Kuba si koupil novou programovatelnou destičku s AI, a tak se pochlubí.01:28 – Roboti Boston Dynamics05:17 – Mobilní Portál občana06:10 – Roboti Amazonu07:34 – Předražené jízdenky08:54 – Rant na regionální dopravce14:07 – Avast dostal pokutu22:29 – Coral Edge TPU

Šoreiz raidījuma uzmanības centrā visdažādākie roboti. Arī pats jēdziens “robots” var būt visai plašs. Tie nebūt nav tikai humanoīdi roboti un cieti materiāli. Kad domājam par robotiem, vienmēr vispirms prātā nāk pamatīgi smaga dzelžu sistēma. Tomēr stāsts neaprobežojas tikai ar cietām metāliskām vai plastmasas iekārtām. Agrāk raidījumā esam stāstījuši par kobotiem jeb robotiem, kas spēj paveikt darbus precīzi, efektīvi un vienlaikus spēj droši sadarboties ar cilvēku. Un izrādās, ir vesela nozare robotikā, kas strādā ar mīkstiem robotiem – tādiem, kuri līdzīgi kā koboti var nonākt ciešā saskarē ar cilvēku. Kas tie ir? Skaidro Rīgas Tehniskās universitātes Datorzinātnes, informācijas tehnoloģijas un enerģētikas fakultātes dekāns, profesors Agris Ņikitenko. Robots, kurš gatavo maltīti Bet robotu iespējas ir ļoti daudzveidīgas - tie var satvert un pārvietot priekšmetus, radīt tekstus un attēlus, un roboti var arī pagatavot maltīti. Droši vien pēc garas darba dienas, kad nav vairs spēka gatavot vakariņas, mēs tikai priecātos par šādu palīgu mājas dzīvē. Grūti pateikt, cik tuvā vai tālā  nākotnē līdzās robotiem-putekļu sūcējiem un robotiem-zāles pļāvējiem parādīsies arī roboti-ēst gatavotāji. Katrā ziņā pirmie soļi jau ir sperti un kaut kas līdzīgs uzlabotam virtuves kombainam jau ir pieejams pārdošanā, kur mikroviļņu krāsns lieluma agregātā cilvēks ievieto vajadzīgās ēdiena sastāvdaļas un tālāk ierīce pati samaisa, cep un vāra konkrēto ēdienu, uzmana tā temperatūru, kontrole garšvielu daudzumu. Ir arī cita vieda mehanizēti ēdiena smalcinātāji, maisītāji vai vārītāji, bet cik tāls ceļš ejams līdz pilnībā robotizētiem ēdiena gatavotājiem, kad cilvēks savā virtuvē izvēlas viedierīcē konkrētu recepti, savieto to ar agregātu un tas visu izvēlēto pagatavo? Par to stāsta Elektronikas un datorzinātņu institūta direktors Modris Greitāns.

“Kinosaade” on taskuhääling, kus kino Artis programmijuht Ra Ragnar Novod, Forum Cinemas programmispetsialist Henryk Johan Novod ning kultuurikriitik Raiko Puust võtavad igal nädalal läbi uued filmid ja seriaalid ning ka olulisemad filmiuudised. Hakka meie toetajaks läbi Patreoni: www.patreon.com/kinosaade “Kinosaate” 234. saates arutavad Ragnar, Henryk ja Raiko nende filmide ja seriaalide üle, mida on nad vahepeal koduste vahendite (Amazon Prime Video, Netflix, Apple TV+ jne) abil vaadanud (Chillin' in Another World with Level 2 Super Cheat Power, The Banished Former Hero Lives as He Pleases, Target, Godzilla vs. Destoroyah, Fallout) Lisaks anname ülevaate kinofilmidest: Sünnipäevatüdruk, Kodusõda, Roboti unistused Vaata seda episoodi Youtube'is: https://www.youtube.com/watch?v=7kAbhf0GfE0&ab_channel=Kinosaade Sisukord: 0:00 Sissejuhatus 0:2:18 Mida on Raiko, Ragnar ja Henryk kodus vaadanud? Raiko: Chillin' in Another World with Level 2 Super Cheat Power (2024),The Banished Former Hero Lives as He Pleases (2024), Henryk: Target (2023), Godzilla vs. Destoroyah (1995) Ragnar: Target (2023), Godzilla vs. Destoroyah (1995), Fallout (2024 - ) 2:07:16 Anname ülevaate kinofilmidest: Sünnipäevatüdruk, Kodusõda, Roboti unistused 3:25:09 Mis filmid alustavad uuel nädalal? Kõik saated on leitavad ka Kinosaade.ee, Apple Podcasts, Spotify ja kõikides teistes podcasti rakendustes. Lisaks leiab meid veel Facebookist, YouTubest ja Twitchist Kinosaade nime alt. Facebook: www.facebook.com/kinosaade YouTube: www.youtube.com/channel/UCeBOcl_yALcrk-U7Ou5BQCw Twitch: www.twitch.tv/kinosaade Kodulehekülg: kinosaade.ee/ Discord: discord.gg/B2zbCWPCc3 Patreon: www.patreon.com/kinosaade

+Koliko smo daleko od toga da se F1 dizajnira “automatski”?+Prednosti, mane, opasnosti, moralne dileme...+Otvoreno veče za vaše predloge za AI dizajn, samo pišite.https://fantasy.formula1.com/en/leagues/join/P5SEDGFHU02KOD ZA LIGU: P5SEDGFHU02Ukoliko želite da podržite ekipu Infinity Lighthouse i sve što radimo, najbrže je kroz Patreon i YouTube članstvo.Patreon: https://www.patreon.com/infinitylighthouse YT: https://www.youtube.com/channel/UCQ2D37u3DU1XGxxriq5779Q/joinDomaćini: Dejan Potkonjak, Pavle Živković i Srđan Erceg#lap76#infinitylighthouse#f1 00:00:00 Početak na japanskom00:05:00 AI dubbing00:13:00 Dva AI scenarija00:19:00 Lažni komentator Srđan Erceg00:27:00 Tri tipa AI00:38:30 Komunikacija sa AI i neophodnost znanja00:45:00 Chat GPT je autocorrect na steroidima00:52:00 Red Bull je dobio informacijski rat00:56:00 Prikupljanje svih mogućih podataka01:10:00 Custom GPT01:15:00 Dizajniramo F1 bolid uz pomoć AI01:31:00 Chat GPT nije alat01:50:00 F1 je ponovo avangarda01:56:00 Vidimo se za godinu dana sa istom temom02:02:00 Strah od AI02:15:00 Digitalizovano zaveštanje02:30:00 Roboti (ne)će hodati02:39:00 Ovo nije Skynet02:52:00 AI - hvala ti !03:00:00 AI u obrazovanju03:15:00 PATREON------------------------------HUMANITARNI KUTAKPomozimo Martinu!Slanjem SMS poruke: Upišimo 1503 i pošaljimo SMS na 3030Slanjem SMS poruke iz Švajcarske: Upišimo human1503 i pošaljimo SMS na 455Uplatom na dinarski račun: 160-6000001670866-23Uplatom na devizni račun: 160-6000001671337-65IBAN: RS35160600000167133765SWIFT/BIC: DBDBRSBGUplatom platnim karticama putem linka: E-doniraj (https://www.budihuman.rs/edonate/sr?user_id=1503)Uplatom sa vašeg PayPal naloga putem linka: PayPal (https://www.budihuman.rs/paypal/sr/donate?user_id=1503)-----------------NAŠA PRODAVNICA - ️https://shop.infinitylighthouse.comSvi koji žele da obogate svoju biblioteku prelepim delima o Formuli 1 i MotoGP-u ili se obuku u naše, zajedničke, boje, tu je naša zvanična prodavnica knjiga, majica i kačketa.NAŠE DRUŠTVENE MREŽE Instagram - https://instagram.com/infinitylighthouse Facebook - https://facebook.com/theinfinitylighthouseTwitter - https://twitter.com/infinitylighthsSPORTSKE VESTI - https://sportsmagazin.rsMusic credit: Envato Elements Item/Cinematic Heroic by StudioKolomnaAutor: Srđan ErcegDatum: 10. april 2024.Lokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse https://www.youtube.com/infinitylighthouseWebsite: https://infinitylighthouse.com/Zabranjeno je svako kopiranje i neovlašćeno preuzimanje video i/ili audio snimaka i postavljanje na druge kanale! Nije dozvoljeno koristiti materijal sa ovog kanala, bilo u celosti ili iz segmenata, bez licenciranja / plaćanja kako za komercijalnu, tako i za nekomercijalnu upotrebu.Svaka upotreba bez licenciranja za komercijalnu ili nekomercijalnu / privatnu upotrebu biće procesuirana. Za sve informacije o pravima, za upite o licenciranju i dobijanju dozvole za korišćenje možete nas kontaktirati putem naše zvanične email adrese.Copying, re-uploading, and illegally distributing this copyrighted work is strictly prohibited! Label and copyright: Infinity Lighthouse ★ Support this podcast on Patreon ★

Bine te-am regăsit la o nouă ediție de Curiosity, emisiunea noastră preferată de știri din tehnologie, știință, spațiu, mașini ( în special electrice) și desigur Inteligență Artificială. Dacă acum un an vorbeam doar de Elon Musk, acum cred că e una din puținele ediții în care nici măcar nu îl menționăm, pe video cel puțin. Acum vorbim de Inteligența Artificială care se pare că își face loc în toate domeniile. Știai că 62% din dezvoltatorii de jocuri folosesc deja AI ca să creeze noile titluri? Programarea a devenit mult mai simplă în ultimul an, și nici nu mai e nevoie să o înveți pe de rost. Cineva s-a trezit că vrea să facă un restaurant cu o stea Michelin în spațiu, și va cere jumătate de milion de dolari pentru o masă la 30.000 de metri înălțime. Mașinile electrice se vând neașteptat de bine, chiar dacă mulți ne amenință cu Hidrogenul și cu alți combustibili alternativi.Între timp, o școală din București are o problemă gravă cu ploșnițele, și culmea, încă funcționează.

Seznam, který tě překvapí. Posvítili jsme si na nejvyhledávanější po*no roku 2023, ale i to, co se jako trend pro rok 2024 teprve očekává.

Roboti mohou mít mnoho podob a jejich vývoj zdánlivě kopíruje evoluci člověka. Funkční humanoidní robot je tak pro vědce a techniky doposud velkou výzvou. Proč tomu tak je? „Věci, které jsou pro člověka naprosto přirozené, jako je chůze do schodů, jsou pro stroj z mnoha důvodu komplikované,“ popisuje pro Leonardo Plus Tomáš Svoboda, vedoucí Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posvečamo se motovunskemu filmskemu festivalu ki se letos po triindvajsetih letih poslavlja od mesteca v Istri in seli na gorsko planino Petehovac nedaleč stran in poročamo iz snemanja novega slovenskega celovečerca, prvenca režiserke Ester Ivakič z naslovom Ida, ki je pela tako grdo, da so še mrtvi vstali od mrtvih in zapeli z njo, sledita pa še oceni romantične komedije Roboti in neapeljskega filma Nostalgija Maria Martoneja.

Hii leo jaridani tunakuletea mada kwa kina ambapo Eugene Uwimana mmoja wa maafisa wa Umoja wa Mataifa nchini Rwanda amemtembelea mhamasishaji wa lugha ya Kiswahili nchini humo Profesa Pacifique Malonga ambaye ameanzisha eneo maalumu la vitabu vya Kiswahili katika Maktaba Kuu ya mji wa Kigali. Pia tunakuletea habari kwa ufupi zikiwemo za uhamiaji, usafirishaji haramu wa binadamu na Akili Bandia. Katika jifunze Kiswahili hii leo tunabisha hodi kwenye Baraza la Kiswahili la Taifa nchini Tanzania BAKITA kupata ujumbe maalum kuhusu umuhimu wa lugha.  Katika kipindi cha miezi 3 ya vita nchini Sudan idadi ya wakimbizi wanaoenda kusaka usalama nchi jirani imefikia milioni 3 limesema leo shirika la Umoja wa Mataifa linalohusika na masuala ya uhamiaji IOM.Nusu ya idadi ya watoto wahanga wa usafirishaji haramu wa binadamu husafirishwa ndani ya nchi zao na wale wanaosafirishwa kimataifa hupelekwa nchi jirani ambazo ni tajiri. Na leo pamoja na Kesho julai 6 na 7, katika ofisi za Umoja wa Mataifa jijini Geneva Uswisi kunafanyika mkutano unaojadili masuala mbalimbali ya maendeleo ya Akili Bandia AI pamoja na roboti.Katika jifunze Kiswahili hii leo tunabisha hodi kwenye Baraza la Kiswahili la Taifa nchini Tanzania BAKITA kupata ujumbe maalum kuhusu umuhimu wa lugha.Mwenyeji wako ni Leah Mushi, karibu! 

V tretjem delu serije Kmetijstvo prihodnosti se prepričamo, da krave in roboti zelo dobro sobivajo in sodelujejo. V moderni živinoreji je raba robotskih sesalnikov gnoja in molznih robotov zelo napredovala, živali se bolje počutijo, manjši pa je tudi okoljski vpliv. Glede živinoreje ostaja odprtih več vprašanj: kako močno v resnici reja živali obremenjuje okolje, kaj bi lahko dosegli s spremembo prehranjevalnih navad in ali prihodnost prinaša umetno meso? Ob koncu tudi izdelamo zrezek s 3D-tiskanjem.Gosti: dr. Blaž Germšek (Kmetijski inštitut), Simon Čretnik (kmetija Čretnik), dr. Orit Goldman (Steakholder), dr. Žiga Malek (Vrije Universiteit Amsterdam).

Pesach, připomínka vyjití hebrejských otroků z Egypta, je jedním z ústředních svátků židovského roku. Ten letošní, který připadá na tyto dny, se poprvé koná v období, kdy do našich životů vstupuje umělá inteligence.

Support me  купи мені каву : https://www.buymeacoffee.com/slowukrainian . My PayPal - edokuchko@gmail.com My favorite platform to learn languages - https://www.lingq.com/en/yevhen/  Look for my channel on YouTube "Slow Ukrainian with Yevhen".  Read short stories - https://www.instagram.com/slowukrainian/

Topla voda iz bojlera. Zašto za Darwinovu teoriju evolucije i Einsteinovu teoriju relativnosti kažemo da su teorije a ne zakoni? Električne jegulje i strujni udar. Električna vozila u SAD-u mogla bi se ove godine po cijeni izjednačiti s automobilima na plin. Snježna mećava u Lici - što bi se dogodilo s električnim automobilima. Plagiranje glasova i umjetna inteligencija. Dužnosnici EU zabranjuju Tik Tok s telefona zaposlenika. Kina podupire stvaranje AI nalik Chat GPT-u, ali sugerira da se Chat GPT ne koristi u Kini. Kombucha kulture mogu se pretvoriti u fleksibilne električne ploče. Roboti u kućanstvu – usisivači, perilice i sve ostalo. Starbucks nudi malo maslinovog ulja u svojoj kavi u Italiji. Što je s Rusima u svemiru? VIDEO - https://www.youtube.com/watch?v=l4MyJKWMYBQ

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Moderátori: Dávid Tvrdoň, Ondrej Podstupka -- Discord diskusný server nájdete tu: https://discord.gg/eqeqBcw2V8 -- Twitter komunitu nájdete tu: https://twitter.com/i/communities/1493265237084155911 -- >> KLIK NEWSLETTER: https://sme.sk/klikmail + >> HERNÝ UPDATE: https://hernyupdate.substack.com + >> DÁVIDOV TECH NEWSLETTER: https://fwiw.substack.com/welcome -- Viac info nájdete na https://podcasty.sme.sk/c/23107429/klik-nepytajte-sa-ci-ale-kedy-roboti-prevezmu-pracu-skor-ako-si-myslime.htmlID článku: 23 -- Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na klik@sme.sk, prípadne do skupiny na Facebooku. -- Predplatné SME.sk: https://predplatne.sme.sk/podcasty -- Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty -- Ďakujeme, že počúvate podcast Klik.

Virtuální výstavu CzechCrunche o umělé inteligenci a budoucnosti Česka najdete zde.Roboti, kteří automaticky sbírají předměty ve skladu. Drony, které autonomně doručují zásilky. Autopiloti v Teslách. Detektor rakoviny. Chatbot, který vám klidně napíše úkol do školy nebo nakreslí grafiku lepší než kdejaký grafik. Tam všude působí umělá inteligence. Možná ale právě v roce 2022 se stala tato technologie natolik všudypřítomnou, že ji šlo jen těžko ignorovat. Rok 2023 tak bude protkaný umělou inteligencí víc než jakýkoliv jiný. Jak bude vypadat? Jaké výzvy přinese? A jak by se na příchod AI mělo připravit školství i firmy? Odpovíme s Evou Nečasovou, Janem Rompotlem a Janem Kulveitem ve speciálním dílu podcastu Weekly.Moderuje Jiří Svoboda. Zpětnou vazbu mu můžete napsat na jiri@cc.cz.—Sledujte i další podcasty z dílny CzechCrunch, které najdete na cc.cz/podcasty. Crunch (rozhovory Čestmíra Strakatého o moderním Česku) Krev, pot a prachy (příběhy úspěšných českých podnikatelů) BrandStories (v zákulisí českých firem) Rosteme (rady v seberozvojových knihách) Spoiler (film a lifestyle) Navštivte nás i na webu cc.cz, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.Twitter – LinkedIn – Instagram – Facebook

Česko je pátou zemí v Evropě, která při zavádění kochleárních implantátů začala letos využívat robota. Jmenuje se RobOtol. Ten spolu s lékaři pomáhá pacientům znovu slyšet. Jak? Dozvíte se to v této velmi speciální epizodě podcastu Vinohradská 12, ve které se Matěj Skalický s Tomášem Černým vydali na operační sál do pražského Motola. Pozval je docent Jan Bouček z motolské Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je budoucnost Umělé Inteligence? Co je to psychohistorie a jak se podobá statistické fyzice? Ve dnešním dílu jsme přivítali fyzičku a držitelku ceny Neuron, Lenku Zdeborovu Ph.D. Řešíme historii, milníky a přínosy umělé inteligence, ale i překážky, které musí překonat ke svému zdokonalení. Povídáme si o robotech, o bláznivých fyzikálních teoriích a řeč přišla i na atomovou bombu a Einsteina. Co už umí roboti a jak budou vypadat v budoucnu? Jak to vypadá v Los Alamos 77 let po vzniku atomové bomby? Budeme rozumět umělé inteligenci? Jak statistická fyzika pomáha měnit chápaní světa? Na to Vám odpoví Lenka Zdeborová ve dnešním dílu. Přejeme příjemný poslech. Podcast vychází v rámci edice nadačního fondu NEURON. Pořiď si naše nová trička! https://www.posvim.cz/brain-we-are/ Podporuj nás na PICKEY ( https://www.pickey.cz/brainweare ) Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.cz a herbal-store.cz Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram ( www.instagram.com/brain_we_are ) nebo Facebook Minutáž: 03:00 Co Lenku Zdeborovou ovlivnilo v životě? 10:00 Statistická Fyzika a Psychohistorie – Co můžeme předpovědět? 19:00 Neuronové Sítě 24:00 Zásadní milníky a budoucnost vývoje Umělé inteligence 33:00 Využití Umělé Inteligence 40:00 Budeme rozumět Umělé Inteligenci v budoucnu? 43:00 Co AI brání v pokroku? 45:40 Vědomí a bortění bariér mezi obory 55:00 Bláznivé teorie: Jak funguje více dimenzí ve fyzice? 60:00 Kolektivní Inteligence, Létání a Roboti 67:00 Los Alamos, atomovka a Einstein 71:00 Čas a Velký třesk 76:00 Houbaření a vize pro budoucnost 90:30 Poselství do světa

Ongi aeg tõmmata joon all Eesti mängude kuule, ja seda teeme koos lausa kolme külalisega! Mishura gamesist liituvad meiega Anna Semjonova, Vadim Shved ja Aleksei Nehoroshkin, kes räägivad oma uuest mängust Immortal: And The Death That Follows ning puutume korraks ka Aeon Must Die skandaali. Uudistes saame jätkata Eesti teemadega ning räägime Ropzist kes võitis ühe suurima CS:GO turniiri. Rein aga saab rõõmustada, sest tundub, et PS5 eksklusiiv Returnal jõuab arvutile, ning PlayStation VR saab vähemalt 20 mängu väljatuleku ajaks. Rainer aga on närvis, sest PS1 mängud PS5 peal ei ole kaugeltki nii head kui võiks. Kevad on uute mängude poolt aeglane, seega jätkame ikka Rougue Legacy 2 ja Elden Ringi ning Haiku, The Roboti radadel. Soovituseks Steami automängude pakk ja BioShocki kogumik Epicus. https://www.mishura-games.com https://diktor.geenius.ee/rubriik/e-sport/robin-ropz-kool-ja-faze-voitsid-csgo-suurturniiri-ja-viivad-koju-pool-miljonit-dollarit/ https://www.eurogamer.net/looks-like-ps5-exclusive-returnal-is-headed-to-pc https://www.videogameschronicle.com/news/sony-says-playstation-vr-2-will-have-over-20-launch-games/ https://www.eurogamer.net/ps-plus-is-using-pal-versions-of-first-party-ps1-games https://www.eurogamer.net/gsc-game-world-resumes-stalker-2-development https://www.eurogamer.net/the-lord-of-the-rings-gollum-releases-this-september https://web.archive.org/web/20120529233037/http://raadio1.ee/2012/05/25-mai-puhata-ja-mangida-max-payne-3-esmamuljed/

Meet Dr. Efi Roboti. For the next hour we talk about how to hack our vagina. This means we will be touching on the topics of vaginal rejuvenation, treatments such as lasers, injections, PRP and a whole lot more. We are also going to dive into why many women never ask their doctors questions about problems with their private parts, such as urinary incontinence. Dr. Efi Roboti studied medicine at the University of Athens. She went on to complete her specialised training as an Obstetrician-Gynecologist in Athens, Greece. She has a private practice as an Obstetrician-Gynecologist Surgeon she has been running since 1986. She believes in the importance of being continually being up to date with the latest treatments and procedures in her field of medicine and is a regular participant in international conferences and seminars. She is competent in robotic surgery and is an anti-aging specialist. Contact Dr. Efi Roboti YouTube: https://www.youtube.com/DrEfiRoboti Facebook: https://www.facebook.com/EfiRoboti Instagram: https://www.instagram.com/efi_roboti/ Linkedin: https://www.linkedin.com/in/efi-roboti/ Twitter: https://twitter.com/efirompoti Website: https://www.efiroboti.com/en/ Join the Hack My Age community on: Facebook : http://facebook.com/hackmyage Instagram: http://instagram.com/hackmyage Website: http://www.hackmyage.com Clubhouse: @hackmyage (Club: Biohacking Women 50+) Hack My Age VIP Group: http://patreon.com/hackmyage Email: zora@hackmyage.com Newsletter: http://www.hackmyage.com/newsletter This podcast is edited by jonathanjk.com --- Send in a voice message: https://anchor.fm/hackmyage/message Support this podcast: https://anchor.fm/hackmyage/support