Podcasts about ptal

S Matějem Hoffmannem o vývoji humanoidů a propojování robotiky s generativní umělou inteligencí a souvisejícím závodu mezi USA a Čínou.Humanoidní robot pracuje v továrně nebo skladu, robot vítězí v půlmaratonu, předvádí akrobatické triky či bojové umění, řídí dopravu na křižovatce nebo pomáhá v domácnosti a pomalu vyklízí myčku.  To jsou jen některé výjevy z poslední doby, které jste možná zaznamenali na sociálních sítích a v médiích. Rostoucí počet firem a startupů, zejména v Číně a USA vyvíjí roboty podobné člověku a zveřejňují promo videa, mnozí bankovní analytici předpovídají nástup milionů humanoidních robotů v blízké budoucnosti a Elon Muska předpovídá, že uspokojí všechny lidské potřeby a přinesou nebývalou hojnost. Podobná očekávání, že do deseti či dvaceti let nahradí lidi v řadě činností humanoidní roboti se už v různým vlnách šíří přinejmenším od 50. let minulého století. Je to teď jiné? Jeden podstatný rozdíl se pojí s nástupem velkých jazykových modelů a dalších forem generativní AI od nichž si mnozí vývojáři robotů slibují překonání různých starých překážek? Jak tento přístup proměňuje robotiku a kam jsme zatím ve splnění prastarého snu o vytvoření mechanické imitace člověka, který bude sloužit jako nějaký golem, dospěli přibližuje Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #18 S církevním historikem o prvním roce Lva XIV., navazování na Františka, napjatých vztazích s Donaldem Trumpem, potřebě vícerychlostní církve i chybějícím ženském hlasu v jejím vedení. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.První severoamerický papež byl zvolen před rokem - 8. května 2025. Jak sedmdesátiletý Robert Francis Prevost, který si zvolil papežské jméno Lev, navazuje na svého předchůdce Františka. V čem se naopak odchýlil? O co jde ve sporech s americkým prezidentem, kterému se nebojí vzdorovat i za cenu tlaků na církev ve Spojených státech? Čím je specifický katolicismus v USA a uvnitř hnutí MAGA? Kde leží hranice, které si nemůže dovolit překročit ani prezident Trump? A před jakými výzvami stojí křesťané v římskokatolické církvi s ohledem na měnící demografii věřících ve světě? Může se církev vymanit z pozice pánského klubu? Co jsou skutečné křesťanské hodnoty? A jak se proměnilo papežství za posledních dvě stě let? Nejen o tom mluví římskokatolický kněz a církevní historik z Univerzity Hradec Králové Tomáš Petráček, který má také nejnověji na kontě knihu Křesťanství ve víru kulturních válek: Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad, 2025) Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Spolu se Skautskou nadací Jaroslava Foglara jsou čerstvými držiteli ceny Muriel za přínos českému komiksu. Porota ocenila dlouhodobé úsilí o obnovení legendárního časopisu Rychlé šípy a oživení seriálu pro nové generace čtenářů. „Rychlé šípy děti stále baví, byť v nižším věku. Fascinuje je, že v nich nejsou rodiče, říká Roman Šantora ve Vizitce. Jak se proměnil pohled na Rychlé šípy? Ptal se Ondřej Cihlář. Repríza z 2. 4. 2026.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu se Skautskou nadací Jaroslava Foglara jsou čerstvými držiteli ceny Muriel za přínos českému komiksu. Porota ocenila dlouhodobé úsilí o obnovení legendárního časopisu Rychlé šípy a oživení seriálu pro nové generace čtenářů. „Rychlé šípy děti stále baví, byť v nižším věku. Fascinuje je, že v nich nejsou rodiče, říká Roman Šantora ve Vizitce. Jak se proměnil pohled na Rychlé šípy? Ptal se Ondřej Cihlář. Repríza z 2. 4. 2026.

Plasty nám usnadňují každodenní život, zároveň ale představují obrovskou ekologickou zátěž i zdravotní rizika. Ta nám přiblížil Aleš Petrík z odboru Hygieny výživy a předmětů běžného užívání z Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. Ptal se Filip Meisel.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #15 s Martinem Jiruškem o válce v Perském zálivu, kontrablokádě ze strany USA, energetické bezpečnosti, situaci Evropy i širších geopolitických souvislostech. Ptal se Štěpán Sedláček.Po osmatřiceti dnech války v Perském zálivu a výhružce vyhlazením celé jedné civilizace Donaldem Trumpem, začalo platit křehké příměří mezi USA, Izraelem a Íránem. Jednání v Islámábádu skončilo neúspěchem a Spojené státy odpověděly na íránskou blokádu Hormuzského průlivu, kudy před válkou proudila pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu stejně jako hnojiva, hliník nebo hélium důležité pro výrobu polovodičů, svou vlastní námořní blokádou Hormuzu a íránských přístavů. Zatím tak nic nenasvědčuje, že by přiškrcení světové ekonomiky a strategických komodit, které dopadá mimo jiné na ceny ropy i produkci potravin mělo brzy skončit. Dopady dosavadní blokády v jednom z klíčových dopravních uzlů světa se přitom kvůli zpoždění ještě ani plně neprojevily. Co čekat dál? Jaký smysl dává blokování průlivu Američany? Proč se vyplatí věnovat zvýšenou pozornost Indii? A kdo z války a hormuzského šoku zatím vychází jako vítězové a poražení z hlediska geopolitiky i energetické bezpečnosti? Nejen na to odpovídá Martin Jirušek z FSS Masarykovy univerzity v podcastu Zeitgeist. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.

Zeitgeist #11 s analytičkou Kristinou Fort o zásadním sporu o využití AI pro masové sledování lidí a ovládání zbraní, který rozděluje americkou vládu a technologické společnosti.Americké ministerstvo války se dostalo do schizofrenní situace. Ve vojenských operacích ve Venezuele i při plánování útoků na Írán využívala armáda umělou inteligenci od americké společnosti Anthropic, s níž dlouhodobě spolupracuje. Když se ovšem v uplynulých týdnech nedohodli na nových podmínkách spolupráce, které vyžadovalo ministerstvo, tak Pentagon přistoupil k bezprecedentními kroku a firmu označil za riziko pro dodavatelské řetězce. Toto opatření přitom obvykle míří na nepřátelsky naladěné zahraniční aktéry a zakazuje vládním dodavatelům používat technologie dané firmy. Anthropic kvůli tomu Pentagon zažaloval a řada předních amerických technologických společností, jako je Microsoft, Google, Amazon nebo Apple, se ve sporu minulý týden postavila na stranu Anthropicu. Konkurenční firma vyvíjející velké jazykové modely OpenAI mezitím uzavřela dohodu s Pentagonem. O co jde ve sporu, v jehož jádru jsou podmínky využití AI pro masové sledování Američanů a v autonomních zbraních? To v podcastu Zeitgeist rozebírá analytička a expertka na AI governance Kristina Fort. Ptal se jí Štěpán Sedláček. 

K čemu bude opětovné zavedení elektronické evidence tržeb? Proč schodek letošního rozpočtu narostl až na 310 miliard korun? Proč stát nevymáhá od holdingu Agrofert neoprávněně inkasované dotace? A potřebujeme novou daňovou Kobru? „Velký problém jsou desítky miliard, které utíkají na sociálním a následně zdravotním pojištění. A to je ten účel,“ vysvětluje ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová. Z jakých odhadů vychází? Ptal se Vladimír Kroc.

K čemu bude opětovné zavedení elektronické evidence tržeb? Proč schodek letošního rozpočtu narostl až na 310 miliard korun? Proč stát nevymáhá od holdingu Agrofert neoprávněně inkasované dotace? A potřebujeme novou daňovou Kobru? „Velký problém jsou desítky miliard, které utíkají na sociálním a následně zdravotním pojištění. A to je ten účel,“ vysvětluje ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová. Z jakých odhadů vychází? Ptal se Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha by se mohla na jaře dočkat nového územního plánu. V čem je Metropolitní plán lepší než plán současný? Pomůže vyřešit nedostatek bytů? „Úzkým hrdlem bylo povolování. To si myslím teď ve spojitosti s Metropolitním plánem, ale i s novelou stavebního zákona pomine a bude větší problém s kapacitami a s technickou infrastrukturou,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN). Neuchýlil se kvůli připomínkám státních úřadů od původního záměru? Ptal se Tomáš Pancíř.

Praha by se mohla na jaře dočkat nového územního plánu. V čem je Metropolitní plán lepší než plán současný? Pomůže vyřešit nedostatek bytů? „Úzkým hrdlem bylo povolování. To si myslím teď ve spojitosti s Metropolitním plánem, ale i s novelou stavebního zákona pomine a bude větší problém s kapacitami a s technickou infrastrukturou,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN). Neuchýlil se kvůli připomínkám státních úřadů od původního záměru? Ptal se Tomáš Pancíř.

Praha by se mohla na jaře dočkat nového územního plánu. V čem je Metropolitní plán lepší než plán současný? Pomůže vyřešit nedostatek bytů? „Úzkým hrdlem bylo povolování. To si myslím teď ve spojitosti s Metropolitním plánem, ale i s novelou stavebního zákona pomine a bude větší problém s kapacitami a s technickou infrastrukturou,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN). Neuchýlil se kvůli připomínkám státních úřadů od původního záměru? Ptal se Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co stojí za rozhodnutím Trumpovy administrativy stáhnout z Minnesoty 700 federálních imigračních agentů? Co bude následovat poté, co za několik hodin vyprší platnost smlouvy o omezení počtu jaderných zbraní Nový start mezi Spojenými státy a Ruskem? Jak předejít zhoubným nemocem? A jak hledí Češi do budoucna podle sociologů? Ptal se Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ömer Gencal ve Murat Aysan, Ocak ayında beklentileri aşan enflasyonu, kredi kartı düzenlemesini ve Hazine borçlanmasında altın etkisini tartıştı.

Přesvědčil Donald Trump svět v projevu na davoském ekonomickém fóru o potřebě získat Grónsko pro Spojené státy? Co ukázal unikátní společný výzkum šesti výzkumných agentur o tom, kdo rozhodl o vítězství Andreje Babiše v loňských sněmovních volbách? A jak zachránit vodní zdroje, kterých podle zprávy OSN nazvané Globální vodní bankrot nevratně ubývá? Ptal se Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se největší tuzemská zbrojařská firma rozhodla vstoupit na burzu? Co vypovídá o vývoji klimatu i z pohledu našeho regionu výroční zpráva unijní meteorologické služby Copernicus? Mohl by íránský režim i přes varování Donalda Trumpa přikročit k popravám demonstrantů zadržených při mohutných protivládních protestech? A co by mohl znamenat dnešní výrok Ústavního soudu k případu údajného sexuálního zneužívání katolickým knězem pro jiné podobné kauzy? Ptal se Tomáš Pancíř.

Hnutí SPD se po mnoha letech v české politice poprvé dostává do vlády. Proč se její poslanci rozhodli i přes spor o muniční iniciativu Babišův kabinet plně podpořit? A jaké věci může SPD ve vládě prosadit?Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda sněmovního mediálního výboru Jaroslav Foldyna (SPD). Před hlasováním o důvěře vládě Adreje Babiše (ANO) část poslanců koaličního hnutí SPD, včetně Jaroslava Foldyny, zpochybnila svou podporu kabinetu. Vadila jim premiérova otočka týkající se muniční iniciativy. Babiš navzdory předvolebním slibům, že celý projekt Fialovy vlády zruší, minulý týden oznámil pokračování iniciativy. Česko jí podle něj bude dál koordinovat, finančně do ní ale nepřispěje. Před zahájením schůze ve Sněmovně nakonec změnili názor i sami poslanci SPD a podporu Babišovi deklarovali. A to poté, co premiér přišel vysvětlit své rozhodnutí na jejich klub. „Byli jsme postaveni před realitu situace a faktorů, které jsme jako opoziční politické strany v té dané době neměly, necítily. Stávající koalice jasně řekla, že nepůjdou žádné peníze z českého rozpočtu. To je to novum,“ uvedl v Ptám se já poslanec Foldyna. „Museli jsme udělat koaliční kompromis. To znamená, ano, podpořil jsem vládu. Kdybych nepodpořil vládu, která udělá to, že z rozpočtu České republiky a z peněz daňových poplatníků České republiky už nepůjde na válku ani koruna, tak by zase zavládl Petr Fiala. Který by z mé země udělal protektorát a pokračoval by v tom, že se staneme součástí toho konfliktu,“ dodal. Jaké postoje vůči Rusku chce SPD ve vládě zastávat? Jaká by podle hnutí měla být budoucnost veřejnoprávních médií? A jak dlouho vydrží poslanci klubu SPD jednotní?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Proč se největší tuzemská zbrojařská firma rozhodla vstoupit na burzu? Co vypovídá o vývoji klimatu i z pohledu našeho regionu výroční zpráva unijní meteorologické služby Copernicus? Mohl by íránský režim i přes varování Donalda Trumpa přikročit k popravám demonstrantů zadržených při mohutných protivládních protestech? A co by mohl znamenat dnešní výrok Ústavního soudu k případu údajného sexuálního zneužívání katolickým knězem pro jiné podobné kauzy? Ptal se Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko ochromila ledovka. Přinesla problémy nejen v dopravě, ale i řadu zranění v důsledku pádů. Kde a jak vymáhat odškodnění po úrazu? Daří se americkému Fedu bránit nezávislost před politizací? A jaké plány má dirigent Jakub Hrůša, který získal další prestižní mezinárodní ocenění? Ptal se Vladimír Kroc.

Česko ochromila ledovka. Přinesla problémy nejen v dopravě, ale i řadu zranění v důsledku pádů. Kde a jak vymáhat odškodnění po úrazu? Daří se americkému Fedu bránit nezávislost před politizací? A jaké plány má dirigent Jakub Hrůša, který získal další prestižní mezinárodní ocenění? Ptal se Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S religionistou Jiřím Dyndou o víře praotce Čecha, rusalkách i domácích bůžcích a atraktivě Slovanů s nimiž se v průběhu věků identifikovaly rozmanité skupiny lidí. Moderuje Štěpán Sedláček.O tom, že Slované před přijetím křesťanství věřili v hromovládce Peruna nebo bohyni Mokoš a měli posvátné háje slyšel asi každý. Ale co o jejich náboženství a božstvech skutečně víme s ohledem na historické prameny a archeologické nálezy? Jak prožívali období po zimním slunovratu? A kdo vlastně byli v různých dobách Slované? A proč tato identita připadala rozmanitým skupinám lidí přitažlivá do té míry, že se stávali Slovany a přejímali jejich způsob života? A co ze slovanského pohanství přežilo po nástupu křesťanství? Nejen o tom v dalším Čtení s Respektem mluví religionista Jiří Dynda ze Slovanského ústavu AV ČR, který je autorem novém knihy Bohové a bohyně starých Slovanů (Vyšehrad, 2025). Ptal se ho Štěpán Sedláček.Pokud vás zajímá moderní pohanství. Doporučujeme tento podcastový rozhovor s religionistou Pavlem Horákem: Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství?https://www.respekt.cz/podcasty/stara-bozstva-se-vraceji-co-hledaji-tisice-cechu-v-pohanstvi

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Kolik peněz půjde příští rok na výstavbu nových dálnic, silnic a železnic? Jak zajistit financování dopravních staveb do dalších let? Které dálniční úseky mají mít prioritu? A změní nástup nové vlády něco na plánech vysokorychlostních železničních tratí? Plány vznikající koalice přednesli poslanci Červený (Motoristé) a Kolovratník (ANO), namítali poslanec a pražský náměstek dopravy Hřib za Piráty a zastupitelka kraje Vysočina za ODS Vošická Buráňová. Ptal se Tomáš Pancíř.

S environmentálním psychologem Janem Krajhanzlem o mexických vlnách proti green dealu, efektu "pitomců" na ministerstvu životního prostředí i rozdílech mezi českým a slovenským klimatem. Ptal se Štěpán Sedláček Jak se mění vztah lidí v Česku a na Slovensku k životnímu prostředí? Proč vypadala česká předvolební debata o ochraně klimatu a Zelené dohodě pro Evropu tak jak vypadala? A jak číst úspěch Motoristů popírajících lidský vliv na zahřívání planety a jejich nástup na ministerstvo životního prostředí? I o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru s analytikem a psychologem Janem Krajhanzlem z Institutu 2050, který v listopadu obdržel od Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.Krácený přepis interview k přečtení zde: https://www.respekt.cz/podcasty/rozhovor-jan-krajhanzl

(Ne)bezpečí #59 s herečkou Sarah Haváčovou o tom, proč ji armáda netankovala a proč musela do služby v ní dozrát.Herečka Sarah Hlaváčová letos vstoupila do aktivních záloh. Zacházet se zbraní pro ni nebylo snadné. "Nešlo mi to, probrečela jsem to. Musela jsem se s ní nějakztotožnit a skámošit. Někdy jsme si připadala jako Mr. Bean, jak jsem byla nemotorná," popisuje svůj výcvik. Co ji přimělo jít do armády, jak se dívá na ruskou válku na Ukrajině a proč si myslí, že může přijít i do Česka. Ptal se Ondřej Kundra.

Pražské vánoční trhy každoročně přilákají stovky tisíc turistů a zahraniční média je řadí mezi nejkrásnější na světě. Co stojí za jejich úspěchem? Jak náročná je jejich příprava? Podle jakých kritérií se vybírá vánoční strom a jaký je jeho osud po svátcích? Nejen na to odpovídal výkonný ředitel společnosti Taiko Jan Dell. Ptal se moderátor Vojtěch Přívětivý.

S vyjednavačem Pavlem Zámyslickým o výsledcích klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému. Ptal se Štěpán Sedláček.Na klimatické konference OSN lze koukat různě. Skeptik v každoročních summitech vidí nákladná setkání pokrytců, kteří ze z celého světa sletí na jedno místo a dva týdny se handrkují nad větami nějaké dohody. Deklarují různé líbivé sliby a leccos lakují na zeleno. Dělají to tak desítky let, ale zahřívání planety a související emise skleníkových plynů stále sílí.Méně kritický pozorovatel ovšem ocení, že se lidé z bezmála dvou stovek zemí s různými zájmy dokážou v dnešním světě vůbec na něčem civilizovaně dohodnout, respektovat vědecké poznatky, snažit se plnit nějaké společné cíle, brát ohled na dohodnuté limity, posouvat věci drobnými kroky kupředu a přitom brát v potaz nejzranitelnější chudé země, na které globální změna dopadá.A pravdou je, že kdyby státy vůbec nehleděly na přelomovou Pařížskou dohodu, na níž se shodly na obdobné konferenci před 10 lety, tak by mohl být vývoj změny klimatu podněcovaný lidmi ještě významně horší. Teď navíc přibývá indicií, že růst emisí skleníkových plynů by mohl v tomto desetiletí konečně dosáhnout celosvětového maxima mimo jiné díky extrémnímu snížení ceny energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární elektrárny a jejich rychlému rozvoji. Letos se konference (COP30) konala v brazilském Belému - v amazonském městě propastných sociálněekonomických rozdílů na dohled od deštného pralesa.Vůbec poprvé se COPu nezúčastnilia delegace Spojených států, které pod vedením Donalda Trumpa znovu odstupují od Pařížské dohody. To mělo na jednání a jejich dynamiku podstatný vliv. Jak se to na COP30 projevilo a kam dospěl vývoj ochrany klimatu hodnotí v podcastovém rozhovoru Pavel Zámyslický, který vede odbor politiky ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí a za Česko i Evropskou unii na COPech vyjednává už bezmála 20 let. Jak hodnotí to, co se dělo v Brazílii a pozici v níž se ocitá na poli ochrany klimatu Evropa? Proč nakonec v záverečné dohodě není plán na odklon od fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa? A jak poznamenal vyjednávání požár areálu? Uslyšíte také stručné zhodnocení od Mariam Macurové z české pobočky nevládní organizace Greenpeace. Podnětný poslech přeje Štěpán Sedláček.foto: Antonio Scorza/COP30

Yeni bölümde zor bir şeye dair birlikte akıl yürütüyoruz: bu çağın en büyük meselelerinden biri olan iptal kültürü konumuz. Hesap sormanın demokratikleşmesini mümkün kılan ama kolayca kolektif linçlere dönüşebilen bu şeyi ne yapmalı, sınırı nerede çekmeli, nasıl tanımlamalı? Sorulara cevabımız yok açıkçası ama beraberce akıl yürütebiliriz diye düşündük! Tabii ki edebiyatta ve sinemadaki izlekleri de takip ederek.Bölümde adı geçen tüm kitap ve filmlerin listesini ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@1kitap1film.us⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ instagram hesabımızda bulabileceğinizi hatırlatalım.Bu bölüme sponsor olarak bizi destekleyen ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠vitruta⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠'ya katkılarından ötürü çok teşekkür ederiz. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠vitruta.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠'da ve vitruta mağazalarında yapacağınız alışverişlerde, 1kitap1film kodu ile indirimsiz ürünlerde %15 indirim avantajından faydalanabilirsiniz. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠vitruta.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠'dan yapacağınız alışverişlerde 1kitap1film özel avantaj kodunu, ürünü sepete ekledikten sonra çıkan sayfadaki “hediye kartı veya indirim kodu” alanına ödeme işlemi öncesinde tanımlayabilirsiniz.Kapak görseli: Alex Cochran (2019)

S Ondřejem Kundrou o limitech ve vedení české armády, vnímání hrozby v podobě Ruska i Jaromíru Zůnovi, který by mohl rezort převzít. Moderuje Štěpán Sedláček.České armádní velitele zřejmě naposledy oslovila v jednom sále dvojice Karel Řehka a Jana Černochová z funkcí ministryně a náčelníka generálního štábu. Ani toto jejich poslední velitelské setkání se neobešlo bez vzájemné kritiky. Prezident Petr Pavel zase událost využil ke kritice vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Co zaznělo? A co lze čekat od příštího možného ministra obrany za SPD, kterým se může stát Jaromír Zůna? Odpovídá Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se Štěpán Sedláček.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.Doporučujeme také texty: Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války Nová železná opona napříč Ukrajinou

Bu Black Friday'de kendine yatırım yap! Cambly'de yılın EN BÜYÜK indirimini yakala: 12 ayda %60 indirim ve ayda 299 TL'den başlayan fiyatlar için kodumu kullan. Bugün İngilizce yolculuğuna başla! İncelemek için tıklayınız. KOD: BF25ORTAMLARDA* Instagram: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@ortamlardasatilacakbilgi⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Twitter: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@OrtamlardaB⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ * Reklam ve İş birlikleri için: ⁠⁠⁠⁠⁠ortamlardasatilacakbilgi@gmail.com⁠⁠⁠⁠⁠*Yeni çıkan kitabım “Kendimi Nasıl İyileştiririm?”i almak için: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://amzn.eu/d/0wFlqHl⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠*Bu bölüm "⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Cambly" hakkında reklam içerir

Nedělní Partie Terezie Tománkové se zvrhla do netradiční rozpravy o patřičné profesní průpravě vrcholných politiků. Poslanec Radek Koten (SPD) se nejdříve škodolibě navezl do člena končícího Fialova kabinetu Zbyňka Stanjury (ODS) poznámkou o tom, že rekvalifikace z elektrikáře na ministra zjevně nevyšla. Poslanec Ivan Bartoš (Piráti) vzápětí zareagoval jízlivě tím, že pokud ví, šéf SPD Tomio Okamura dělal v Japonsku popeláře.See omnystudio.com/listener for privacy information.

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

S Dominikou Perlínovou o třiačtyřiceti dnech v Americe bez federálních výplat, skupině demokratů, která ustoupila republikánům a souvisejícím politickém boji. Ptal se Štěpán Sedláček.Po rekordních třiačtyřiceti dnech skončil ve Spojených státech vládní shutdown, který dolehl zejména na nízkopříjmové Američany a jejich domácnosti a bezmála milion a půl federálních zaměstnanců, kteří nedostávali plat. Teď se poměry pomalu vracejí do původních kolejí. Po schválení v americkém Kongresu příslušnou legislativu podepsal prezident Donald Trump. Ale mezi demokraty byl patrný jistý rozkol související s otázkou, jestli utrpení milionů občanů stálo za to. O politickém rozměru události i taktice demokratů uslyšíte víc ve Výtahu Respektu s Dominikou Perlínovou. Moderuje Štěpán Sedláček.

Sedmá epizoda podcastu „V producentské dílně“ vznikla na velmi netradičním místě. Milan Cimfe mě pozval do své obytné dodávky, která je vybavená vším potřebným pro natáčení podcastu. A musím říct, že když jsem pak slyšel výsledný zvuk, okamžitě mi došlo, že tenhle člověk prostě umí vykouzlit perfektní zvuk kdykoli, kdekoli a s jakýmkoli vybavením. No a když má po ruce technologie svého domácího studia Sono Records, tak se dějou věci. Na seznamu kapel, se kterými Milan spolupracoval, najdete spoustu velkých jmen: Kabát, Čechomor, Divokej Bill, Lucie, Pražský výběr, Iva Bittová, Lenka Dusilová, David Koller nebo Clarinet Factory. A to je jen velmi zkrácený výčet. Milan stál u zrodu nahrávek, které se staly součástí české hudební historie a které mnozí z nás poslouchají už desítky let. Zároveň ale rozhodně nežije z minulých úspěchů. Kromě své zvukařské a producentské práce je aktivním muzikantem, rád cestuje a pravidelně se věnuje živému zvučení, v těchto dnech s kapelou Pražský výběr. Neustále hledá nové výzvy, učí se nové věci a, jak sám v podcastu zmiňuje, i po pětatřiceti letech v oboru má pocit, že je teprve na začátku svého průzkumu světa zvuku. „Produkovali jsme v době, kdy se slovo producent v ČR ještě nepoužívalo,“ říká Milan Cimfe. Milan Cimfe nemohl mezi hosty Producentské dílny chybět, byl to totiž on a jeho kolega Pavel Karlík, kteří stáli u samotných počátků hudební produkce u nás. A tím jsme celý rozhovor zahájili. Bavili jsme se o jeho zvukařských i producentských začátcích, o tom, jak náročné bylo natáčení na pás bez vymožeností a berliček dnešního digitálního záznamu a editace. Milan mi vysvětlil, co jsou takzvané Radiohead moments a jak důležité je mít řemeslo dokonale zvládnuté, aby technické překážky nebrzdily kreativitu při práci s kapelou. Mluvili jsme o tom, jestli je jako producent přísný, a dostali jsme se i ke konkrétní spolupráci s kapelou Trautenberk. Jeden den Zdeněk Liška a druhý den Kabáti Milanův žánrový záběr je obrovský a ta pestrost je jedna z věcí, kterou má na svojí práci nejraději. Milan v rozhovoru vyzdvihl také práci svého kolegy Pavla Karlíka, který má zásluhu na mimořádné technické kvalitě studia Sono a na tom, že se z něj stalo jedno z nejlépe vybavených nahrávacích míst ve střední Evropě. Právě díky jeho preciznosti, zkušenostem a neustálé snaze posouvat hranice zvuku dokáže Sono držet krok se světovou špičkou. Ptal jsem se Milana, jak pracuje při nahrávání se zvukem elektrických kytar. V závěru jsme se bavili o tom, co by poradil mladým lidem, kteří se chtějí živit zvukem nebo hudební produkcí. Když jsem editoval tuhle epizodu, uvědomil jsem si, že vlastně není co vystřihnout. Každá minuta našeho povídání měla svůj smysl, každá Milanova odpověď v sobě nesla obrovský kus zkušenosti, nadhledu a humoru. Bylo by mi líto cokoli zkracovat, i proto je sedmá epizoda o něco delší než ty předchozí. Rozhovor s Milanem plynul naprosto přirozeně, jako bych se bavil se starým známým. Měl jsem pocit, že bych s ním mohl mluvit ještě hodiny o zvuku, hudbě, o řemesle i o životě kolem studia. A právě proto vás chci pozvat k poslechu celé epizody. Udělejte si chvíli klidu, pusťte si ji v autě, při cestě do práce nebo jen tak doma na sluchátka. Věřím, že vás rozhovor s Milanem vtáhne stejně jako mě a že si z něj odnesete nejen zajímavosti o světě nahrávání, ale i třeba kus inspirace k vlastní tvorbě.

Z případů soudního lékaře: „Nechtěla se, kolegové, naše sebevražedkyně podobat Ježíši?“Rád a hodně vypráví o pitvách. Mluví o vraždících manželích Stodolových i Janákových, vzpomíná i na případ, který v něm zažehl celoživotní zájem o fenomén sebevražd. K podcastu do redakce Reportéra přišel špičkový soudní lékař Miroslav Šafr.„Nezapomenu na silně věřící čtyřicetiletou ženu, která provedla kombinovanou a velmi komplikovanou sebevraždu,“ vypráví mimo jiné v podcastu. „Na místě činu byla nalezena Bible s pasážemi zvýrazněnými barevnými fixami a náboženské obrázky. Tak mi to vrtalo hlavou, až jsem si zašel pro radu k profesoru Petráčkovi z hradecké pedagogické fakulty, knězi a teologovi. Ptal jsem se, co si s tím počít, když ze všeho čišely náboženské motivy.“Miroslav Šafr se ptal sám sebe, jestli zranění té ženy cíleně neimitují Ježíše na kříži. „Měla bodnou ránu v srdeční krajině, která připomínala poranění Longinovým kopím, spolykala několik šicích jehel, což mohlo znázorňovat Ježíšovo utrpení, a tak dále.“Teolog Tomáš Petráček jej ale vrátil nohama na zem. „Řekl, že lidé, kteří se situují do osobnosti typu Ježíše Krista, chtějí obvykle zanechat nějaké poselství, jasný vzkaz, a to u té paní nebylo. Žila sama, měla neopětovaný, platonický milostný poměr, tíhla k alkoholismu, takže řada světských okolností ji nejspíš prozaicky svedla k sebevraždě. Byl to ale mimořádný případ na začátku kariéry a tehdy asi vznikl můj zájem o sebevražednou fenomenologii.“Část rozhovoru pro otrlé se soudním lékařem Šafrem si můžete přečíst v novém vydání Reportéra, v tomto podcastu najdete množství dalších detailů.

Z hodiny na hodinu se na konci srpna museli z paneláku v Chomutově vystěhovat všichni jeho obyvatelé. Pod domem se hýbe jílový svah a hrozí zřícení. Riziková je celá oblast s desítkami budov. Případ mapuje pořad Ve stínu. Nějaké praskliny se v panelovém domě objevily už v minulosti, většinou se zase zavřely. Letos v srpnu nikoli. „Dělala jsem fotky měřidel velikosti trhlin. Ozval se mi pán, který pro nás praskliny monitoruje, že je musím nafotit znova, že je to nějaké divné, že jsem to určitě fotila špatně. Ptal se, jestli se mi netřásly ruce. Na to konto zjistili, že je barák v pohybu,“ popisuje jedna z majitelek bytu v chomutovské Čelakovského ulici Helena Heřmánková.Trhliny se v domě postupně zvětšovaly. Některé byly tak velké, že by člověk mohl zdí prostrčit ruku. Na konci prázdnin přijela k paneláku policie. Na základě zprávy statika vystěhovala 26. srpna večer během půl hodiny jeden vchod a o tři dny později i ten druhý.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Čtení s Respektem s Janem Horníkem z ÚSTR o jeho knize Západ musí být zničen, kde vysvětluje teorie Alexandera Dugina, a o tom, jak se odrážejí v krocích Vladimira Putina a představě euroasijské civilizace. Ptal se Štěpán Sedláček.Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě usiluje o pozici respektovaného impéria, jemuž se vrátí přinejmenším část vlivu nad územím, které ovládal Sovětský svaz. Přímým důsledkem je destrukce, zabíjení a utrpení milionů lidí, které pokračuje na Ukrajině. Historických paralel, ideologií a politických teorií, o které může režim bývalého agenta KGB své plány opřít a nacházet v nich vyšší smysl a ospravedlnění, je víc. Patří k nim také dílo Alexandra Dugina a jeho myšlenka obnovy euroasijského impéria. Právě o Duginových - někdy vysmívaných, ale čím dál vlivnějších - představách a jejich nebezpečnosti mluvil Štěpán Sedláček s Janem Horníkem z Ústavu pro studium totalitních režimů, který je autorem knihy Západ musí být zničen: Putin naplňuje Duginovy mesianistické vize, kterou vydalo nakladatelství Argo. Na čem stojí Duginova čtvrtá politická teorie? Jakou roli připisuje jednotlivci a jak se vymezuje vůči liberalismu? Jak se aktuální geopolitická situace kolem ruské agrese na Ukrajině jeví z Duginova světonázoru. A jak se propisuje do politiky prezidenta Vladimira Putina? Nejen o tom uslyšíte v dalším Čtení s Respektem.

Spolu má problém. Nejen že se znovu probudila kauza bitcoin jako taková, ale po měsíčním sabatiklu se probral i účet Pavla Blažka na sociální síti X. A ani jedno v kampani nepomáhá. Policie při dramatické honičce zatkla Tomáše Jiřikovského, který ministerstvu spravedlnosti věnoval miliardu v bitcoinech. Jiřikovský byl obviněn mimo jiné z praní špinavých peněz a poslán do vazby. A následovala podobně dramatická přestřelka na sociálních sítích mezi bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a současnou ministryní Evou Decroix, která má uklízet jeho nepořádek. „Teď už snad ani žádné výsledky auditu nepotřebujeme, protože Eva Decroix to popsala naprosto jasně: od začátku to bylo celé blbě,“ říká Václav Dolejší. Blažek se teď snaží tvářit, jako by to snad od začátku byl záměr a že jen díky němu teď neschopná policie konečně celou věc mohla vyšetřit. „To je od něj neuvěřitelná drzost. Myslí si, že jsme zapomněli, jak tvrdil, že to legálnější být nemůže, o původu peněz nejsou nejmenší pochybnosti a Jiřikovský je samaritán, který se dal na pokání?“ připomíná Lucie Stuchlíková. A aby toho nebylo málo, voliči se před volbami začínají ptát, jak že to vlastně dopadlo se slibovanou deagrofertizací státu - tedy s očištěním státní správy od Babišových lidí, vymáháním dotací vyplacených v rozporu se zákonem o střetu zájmů nebo s omezováním veřejných zakázek pro Babišovy firmy. Jenže Fialova vláda zjistila, že ne všechno, co se tak snadno slibuje v kampani, se pak taky snadno provede v realitě. „Ptal jsem se na ty důvody několika ministrů a dostal jsem řadu výmluv. Že prý to ti lidé nemají napsané na čele, nebo že kvůli zákonu o státní službě s tím nejde nic dělat,“ popisuje Dolejší. V případě dotací a zakázek se zase každý bojí udělat rozhodnutí - a odpovědnost přehazují na soudy nebo antimonopolní úřad. Křiklavý je aktuální případ zemědělských dotací, které ministerstvo zemědělství odmítalo vymáhat i přes několik rozsudků soudů. „Ministr Výborný se probudil pár týdnů před volbami a slibuje, že to teď tedy vymáhat začne. Nechám na posouzení voliče, proč zrovna před volbami a jaký osud asi takovou aktivitu potká po volbách,“ říká Lucie Stuchlíková. Obě věcí - jak bitcoin, tak zpackaná deagrofertizace - budou mít podobný efekt na voliče. „Asi to neodradí přesvědčení, ale může to ještě víc znechutit zklamané a nerozhodnuté,“ říká Dolejší. Co všechno zase k nelibosti ODS napsal Pavel Blažek na sociální sítě? Proč kolem Babišova střetu zájmů všichni tak bojácně krouží? A co se stane s dotacemi, jestli nastoupí Babiš? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Spolu má problém. Nejen že se znovu probudila kauza bitcoin jako taková, ale po měsíčním sabatiklu se probral i účet Pavla Blažka na sociální síti X. A ani jedno v kampani nepomáhá.Policie při dramatické honičce zatkla Tomáše Jiřikovského, který ministerstvu spravedlnosti věnoval miliardu v bitcoinech. Jiřikovský byl obviněn mimo jiné z praní špinavých peněz a poslán do vazby.A následovala podobně dramatická přestřelka na sociálních sítích mezi bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem a současnou ministryní Evou Decroix, která má uklízet jeho nepořádek.„Teď už snad ani žádné výsledky auditu nepotřebujeme, protože Eva Decroix to popsala naprosto jasně: od začátku to bylo celé blbě,“ říká Václav Dolejší.Blažek se teď snaží tvářit, jako by to snad od začátku byl záměr a že jen díky němu teď neschopná policie konečně celou věc mohla vyšetřit. „To je od něj neuvěřitelná drzost. Myslí si, že jsme zapomněli, jak tvrdil, že to legálnější být nemůže, o původu peněz nejsou nejmenší pochybnosti a Jiřikovský je samaritán, který se dal na pokání?“ připomíná Lucie Stuchlíková.A aby toho nebylo málo, voliči se před volbami začínají ptát, jak že to vlastně dopadlo se slibovanou deagrofertizací státu - tedy s očištěním státní správy od Babišových lidí, vymáháním dotací vyplacených v rozporu se zákonem o střetu zájmů nebo s omezováním veřejných zakázek pro Babišovy firmy.Jenže Fialova vláda zjistila, že ne všechno, co se tak snadno slibuje v kampani, se pak taky snadno provede v realitě.„Ptal jsem se na ty důvody několika ministrů a dostal jsem řadu výmluv. Že prý to ti lidé nemají napsané na čele, nebo že kvůli zákonu o státní službě s tím nejde nic dělat,“ popisuje Dolejší. V případě dotací a zakázek se zase každý bojí udělat rozhodnutí - a odpovědnost přehazují na soudy nebo antimonopolní úřad.Křiklavý je aktuální případ zemědělských dotací, které ministerstvo zemědělství odmítalo vymáhat i přes několik rozsudků soudů. „Ministr Výborný se probudil pár týdnů před volbami a slibuje, že to teď tedy vymáhat začne. Nechám na posouzení voliče, proč zrovna před volbami a jaký osud asi takovou aktivitu potká po volbách,“ říká Lucie Stuchlíková.Obě věcí - jak bitcoin, tak zpackaná deagrofertizace - budou mít podobný efekt na voliče. „Asi to neodradí přesvědčení, ale může to ještě víc znechutit zklamané a nerozhodnuté,“ říká Dolejší.Co všechno zase k nelibosti ODS napsal Pavel Blažek na sociální sítě? Proč kolem Babišova střetu zájmů všichni tak bojácně krouží? A co se stane s dotacemi, jestli nastoupí Babiš? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

S Terezou Líbovou o stromové klimatizaci a opatřeních za více než půl miliardy, které Praha v uplynulých šesti letech investovala do adaptace na změnu klimatu. Ptal se Štěpán Sedláček.Praha se otepluje rychleji než většina Česka a nejvíc to pociťují lidé během léta v centru, kde bývá teplota vzduchu v průběhu dne i noci výrazně vyšší než v okolí. Počet tropických dnů přitom vzroste během dalších desetiletí dva a půl až třikrát. Od roku 2018 má hlavní město Strategii adaptace, která má metropoli pomoct se na tyto změny připravit. Za související opatření, jakou je výsadba nových stromořadí, vytváření vodních ploch a prvků nebo do systémů na hospodaření s dešťovou vodou, které mají snižovat vliv extrémních teplot, už Praha od té doby zaplatila přes půl miliardy korun.Co konkrétního už město dělá a co dalšího plánuje tváří tvář sílícím vlnám veder a sucha? A kde jsou hlavní zdroje inspirace i bariéry v realizaci? To v podcastovém rozhovoru přibližuje Tereza Líbová, která na Magistrátu hl. města Prahy vede Oddělení environmentálních projektů. Mimo jiné uslyšíte o postupující výsadbě speciálně vybraných klimatických stromů v ulicích nebo popínavých rostlin na fasádách, využití modro-zelené infrastruktury nebo chystaných oázách chladu (klimatických útočišť) a krizového plánu metropole na série velmi horkých dnů. Ptal se Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek: Zahrady na fasádách domů, stromy z Íránu a Kavkazu. Jak přizpůsobit česká města vedrům https://www.respekt.cz/draft/zahrady-na-fasadach-domu-stromy-z-iranu-a-kavkazu-jak-prizpusobit-ceska-mesta-vedrum

Po roce je tady další podcast, ve kterém se mě klienti, fanoušci a další hosté ptají na otázky. V minulosti mě takto zpovídali třeba John Vanhara, Senta Čermáková, Jiří Jemelka a další. Dnes si jejich místo vyzkoušel Tomáš Otava. Tomáš kombinuje letité zkušenosti na pozici CFO a koučinkem, kterému se věnuje dnes. Koučuje hlavně podnikatele a manažery a pomáhám jim rozvíjet nejen sebe, ale i jejich firmy a týmy. Ptal se mě na to, jak pracuju s majiteli firem a dalšími podnikateli v rámci konzultací a mentoringu a jak jim pomáhám rozvíjet jejich podnikání. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

S Kevinem L. Schwartzem z AV ČR o situaci Íránu po sérií útoků na íránský jaderný program, selhání diplomacie i americkém nahlížení na hrozbu v podobě Íránské islámské republiky. Ptal se Štěpán Sedláček.Co se děje v íránské vládě a společnosti po útocích Izraele a Spojených států na jaderná zařízení. Otřásá to krutým íránským režimem, který se donedávná potýkal s nebývalými protesty? Jakou lekci z této války Írán může vyvodit? A v čem je specifická představa, kterou o Íránu mají Američané?Odpovědi nabídne na tyto i další otázky nabízí podcastový rozhovor týdeníku Respekt s Kevinem L. Schwartzem americkým odborníkem na Írán jeho dějiny, kulturu i současnou politiku, který působí v oddělení Blízkého východu Orientálního ústavu AV ČR.

S finskou expertkou na foresight Jaanou Tapanainen-Thiess o tom, co čekat od příštích desetiletí i černých labutích na obzoru. Ptal se Štěpán Sedláček

Všechny rozhovory na Hausbot Petra Horkého natáčím tak, aby nekomentovaly momentální dění, ale abych postupně skládal informace, zážitky, znalosti a zkušenosti, které mají dlouhodobou platnost. Proto jsem se rád vrátil k rok starému rozhovoru s prof. Cyrilem Höschlem a teď jej s úctou zveřejňuji v plném znění, které je jinak dostupné je pro moje odběratele na herohero.co/petrhorky. Zanedlouho přidám i bonus (který je jinak opět jen na herohero).A panu profesorovi děkuji za vše, co tady na Zemi odpracoval a přeji mu s krásnou vzpomínkou klid a svobodu...Ptal jsem se na složité věci a Cyril Höschl jednoduše a parádně odpovídal. Co s námi dělají sociální sítě a mobily? Kde se v nás bere dobro a zlo? Je stres doopravdy špatný? Co s námi dělá láska a a kde se bere? Co se děje se současným světem?Support the show

„Pediatr ho poslouchal a řekl, že tam slyší velký šelest na srdci,“ vzpomíná Gabriela Šafaříková na narození syna Jonáše. I když to žádné vyšetření předem neukázalo, narodilo se miminko se srdeční vadou – aortální stenózou. Šestitýdenní dítě čekala velká hrudní operace.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pediatr ho poslouchal a řekl, že tam slyší velký šelest na srdci,“ vzpomíná Gabriela Šafaříková na narození syna Jonáše. I když to žádné vyšetření předem neukázalo, narodilo se miminko se srdeční vadou – aortální stenózou. Šestitýdenní dítě čekala velká hrudní operace.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Tereza Kujová a Jan Studnička tvoří hned několik podcastů. Nabízelo by se říct, že primárně o zábavné historii, ale s ohledem na to, k jak otřesnému krveprolití a zvěrstvům napříč stoletími docházelo, preferují formulaci, že dělají historii zábavně. Jakkoli nenáročně to zní, netají se tím, že za každou epizodou jsou hodiny práce a bádání, což Honza s nadsázkou označuje jako parazitování na práci reálných historiků. Už vážněji pak sdílí svoje přesvědčení, že z hlediska informační nasycenosti a přesnosti svou tvorbou předčí většinu historických filmů a velkou část dokumentů. Faktem je, že za svou Hodinu dějepichu získali hned několik ocenění včetně toho pro nejlepší vzdělávací podcast. Úspěšný formát, který vznikal v redakci týdeníku Reflex, je už ale taky pár ní součástí minulosti. Zajímalo mě proč. Přiznávají, že narazili na limity. K vyčerpání přitom nedošlo u nich samotných, postihlo jejich spolupráci s mediálním domem. Dospěli k názoru, že fungovat můžou i bez média za zády, a stali se tak dalšími nezávislými tvůrci. Ptal jsem se jich ale i na to, jestli je pro ně přijatelné vtipkovat o holocaustu a proč patří téma nacismu dlouhodobě k nejpopulárnějším, jak je ovlivnil Marek Eben, co Tereza říká na stereotypizující nálepku potetované blondýny a mnohem počestnější negativní komentáře, které padají na její hlavu, nebo jaký bude jejich nový podcast HistoRIP. A mimo jiné jsem se dozvěděl, že Hitlerovy zásluhy na výstavně německých dálnic jsou mýtus.

Vedení slovenské televize Markíza nechce vyhovět požadavkům svých zaměstnanců, kteří se postavili za moderátora Michala Kovačiče. Ten ve svém pořadu varoval před cenzurou a podřizováním médií politické moci. „Ptal se mě, jak odolat tlakům. A jedna z mých odpovědí byla, ať se nenechá vyprovokovat. Jeho situace ale byla složitější. My se nemůžeme vžít do situace slovenských novinářů,“ upozorňuje moderátor České televize Václav Moravec.