Podcast appearances and mentions of raymond geuss

Jedni si stěžují na nedostatek svobody; je to trochu móda. Druzí si stěžují na ty, kteří si stěžují na nedostatek svobody; je to taky trochu móda. Začněme u druhé skupiny. Pozdvihování obočí nad tím, že si někdo může v tak svobodné společnosti, jako je ta naše, připadat nesvobodný, není na místě. Filozofové zkoumali otázku svobody odjakživa, neboť se vždy jevilo jako zřejmé, že každá doba svým jedinečným způsobem ohrožuje svobodu. Řekové stavěli svobodu proti osudu; křesťané si pokládali otázku, zda může být vševědoucí Bůh překvapován svobodou člověka; (nejen) od novověku se filozofové zamýšlejí nad tím, jak moc můžeme být svobodní, jsme-li součástí přírody a její kauzality. V současnosti se zdá být občanská i osobní svoboda v ohrožení tváří v tvář nadnárodním institucím, ať už těm politickým či byznysovým. Novu kapitolu v dějinách svobody právě píší moderní technologie. Těm, kteří si stýskají na nedostatek svobody, lze z druhé strany namítnout: svobodu chápete jako artikl, který vám buď někdo dává, nebo upírá. Jenže neexistuje jen občanská svoboda, která je nepochybně definována společenským uspořádáním. Existuje také cosi jako osobní pocit svobody, který je určitou podobou sebevztahu. Možná je tahle svoboda základnější než ta občanská. Osobní svoboda nezávisí na rámci, v němž žijeme. Dobře to vyjadřuje Miroslav Petříček v knize rozhovorů Všichni umřeme: filozof zde poznamenává, že si nikdy nepřipadal nesvobodný, ani v komunismu, ani v demokratické společnosti. Možná je tato svoboda především naším úkolem. Dokonce je možné, že zapomínáme na jednu podstatnou věc: že svoboda je také řemeslo. Spíše než na občanskou svobodu se autorka podcastu Tereza Matějčková tentokrát zaměřuje na zmíněnou osobní svobodu, na pocit, že je někdo svobodný. V nějakém smyslu je asi neproblematické tvrdit, že lidé touží po svobodě. Na straně druhé je v tom případě otázka, proč tolik lidí podléhá závislostem. Stereotypní vysvětlení, že závislost je znamením slabé vůle, je nepřesvědčivé. Kolikrát se zdá být opak pravdou: Vždyť kolik až nadlidského úsilí je schopen závislý člověk vyvinout, aby se dostal ke své látce? Kolik práce dokáže workoholik odvést, co všechno si odepřít, jen aby podal další skvělý výkon? Ale hlavně, proč tak rádi něčemu otročíme, když toužíme po svobodě? Kapitoly I. Svoboda nepřichází; svoboda neodchází. [začátek až 12:55] II. Zvíře je předvídatelné; od člověka čekejme cokoli. [12:55 až 18:00] III. Svobodní, protože umíme myslet? [18:00 až 22:37] IV. Nemáme povinnost být pro druhého srozumitelným. [22:37 až 29:09] V. Workoholik nechce být životním umělcem. [29:09 až 37:00] VI. Svoboda, závislost, nové (neuro)technologie [37:00 až závěr] Bibliografie Peter Bieri, Das Handwerk der Freiheit: Über die Entdeckung des eigenen Willens, Hamburg: Carl Hanser Verlag, 2001. Nita Farahany, The Battle for Your Brain: Defending the Right to Think Freely in the Age of Neurotechnology, New York: St. Martin's Publishing Group, 2024. Petr Fischer – Mirek Petříček, Všichni umřete. Hovory ze Slavie, Praha: Novela Bohemica, 2023, str. 19. Raymond Geuss, Not Thinking Like a Liberal, Harvard: Harvard University Press, 2022. Dimitri Verhulst, „Závislost je krajní forma lásky“, in: Týdeník Echo, str. 36–40, https://www.echo24.cz/a/HvurE/tydenik-echo-rozhovor-spisovatel-dimitri-verhulst. Celé epizody na echo24.cz nebo na www.forendors.cz/pravdaneexistujetm

English Description (German below)Guest: Raymond GeussThe sages and wise writings often seem to want to tell us that we should fundamentally change our lives, that we should fundamentally change who we are. But according to which rules and ideas? Should we simply adopt their worldviews?We spoke to Raymond Geuss about what worldviews are, about their imaginative richness and also the dangers of falling into an identity trap, so to speak, which no longer enriches us, but instead narrows our own view of the diversity of the world and of action. We can see, for example, that liberalism, which has become a world view, claims achievements for itself that do not necessarily presuppose it and, in its talk of the thoroughly informed free individual who makes wise decisions about the world, misses the social reality of people. Nevertheless, his apostles praise him as the only correct attitude towards the world.You can find the German and the English transcript on our homepage: www.metis.ethz.ch. There we also provide further material on the topic. Follow the philosophical diary of our Metis on Instagram!Send us an email with questions and comments to: metis@phil.gess.ethz.ch. This podcast was produced by Martin Münnich with the support of ETH Zurich and the Udo Keller Foundation, Forum Humanum in Hamburg.German DesctiptionGast: Raymond GeussDie Weisen und weisen Schriften scheinen uns oft sagen zu wollen, dass wir unser Leben, dass wir unsere Person grundlegend ändern sollten. Doch nach welchen Regeln und Vorstelllungen? Sollen wir einfach deren Weltanschauungen übernehmen?Wir haben mit Raymond Geuss darüber gesprochen, was Weltanschauungen sind, über ihren imaginativen Reichtum und auch die Gefahren sozusagen in eine Identitätsfalle zu tappen, die nicht mehr bereichert, sondern den eigenen Blick auf die Vielfalt der Welt und des Handelns verengt. So kann man z.B. sehen, dass der zur Weltanschauung gewordene Liberalismus Errungenschaften für sich beansprucht, die ihn nicht notwendigerweise voraussetzen und in seiner Rede vom durchinformierten freien Individuum, das sich lebensklug durch die Welt entscheidet, an der sozialen Realität der Menschen vorbeigeht. Dennoch preisen ihn seine Apostel als die einzig richtige Einstellung zur Welt.   Das deutsche und das englische Transkript finden Sie auf unserer Homepage: www.metis.ethz.ch. Dort stellen wir auch weiteres Material zum Thema zur Verfügung. Folgt dem philosophischen Tagebuch unserer Metis auf Instagram!Schreiben Sie uns eine Mail mit Fragen und Kommentaren an: metis@phil.gess.ethz.ch Dieser Podcast wurde produziert von Martin Münnich mit Unterstützung der ETH Zürich und der Udo-Keller-Stiftung, Forum Humanum in Hamburg.

The boys are joined by special guest Last Things to discuss Raymond Geuss' "Philosophy and Real Politics". They discuss Political Realism, the uses of political philosophy under a realist perspective and the failues of ethics-first approaches to political philosophy.Follow us on Twitter:https://twitter.com/TylerThamsterhttps://twitter.com/JeffersonLee86https://twitter.com/DisctTomCruiseFollow us on Telegram:https://t.me/thamsterEBL To Support us:https://linktr.ee/thamsterKo-fi.com/thamsterwitnatBuy Josh's book here:https://www.imperiumpress.org/shop/american-extremist-the-psychology-of-political-extremism/

In seinem Essay „Über die Arbeit“ fragt der amerikanische Philosoph Raymond Geuss danach, wie sich Arbeit als soziale Kategorie definieren lässt und wie sie sich in Zukunft verändern könnte. Hamburger Edition, 200 Seiten, 15 Euro ISBN 978-3-86854-372-8

English Description (German below)Guest: Raymond GeussLife is not a game in many ways. No one has set its rules, no one administers its purpose, even though we sometimes would like to have that, and even though we would like to have from wisdom traditions and philosophy in general simple instructions on how to live happily in the sense of a game manual. Language seems endlessly extensible. Why, then, do we not finally succeed in putting the meaning of life into words?Raymond Geuss takes away the illusion of many a metaphorically guided idea and at the same time shows why philosophizing, why thinking about life, remains important and why in philosophizing it is better to strive for understanding, vivid imagination and clarity than for supposedly simple rules of life.You can find the German and the English transcript on our homepage: www.metis.ethz.ch. There we also provide further material on the topic. Follow our social media channels on Mastodon, Twitter and Instagram!Send us an email with questions and comments to: metis@phil.gess.ethz.ch. This podcast was produced by Martin Münnich with the support of ETH Zurich and the Udo Keller Foundation, Forum Humanum in Hamburg.German DesctiptionGast: Raymond GeussDas Leben ist kein Spiel in vielerlei Hinsicht. Niemand hat seine Regeln festgelegt, niemand verwaltet seinen Zweck, auch wenn wir uns das manchmal gerne wünschen und wenn wir von Weisheitstraditionen und der Philosophie im Allgemeinen gerne einfache Anleitungen zum glücklichen Leben hätten im Sinne einer Spielanleitung. Die Sprache scheint endlos ausdehnbar zu sein. Warum gelingt es uns dann doch nicht, den Sinn des Lebens endlich in Wort zu fassen?Raymond Geuss nimmt uns die Illusion manch metaphorisch geleiteter Vorstellung und zeigt gleichzeitig, warum Philosophieren, warum das Nachdenken über das Leben, wichtig bleibt und warum man im Philosophieren besser nach Verständnis, lebendiger Vorstellungskraft und Klarheit streben sollte, als nach vermeintlich einfachen Lebensregeln.Das deutsche und das englische Transkript finden Sie auf unserer Homepage: www.metis.ethz.ch. Dort stellen wir auch weiteres Material zum Thema zur Verfügung. Folgen Sie unseren Social-Media-Kanälen auf Mastodon, Twitter und Instagram!Schreiben Sie uns eine Mail mit Fragen und Kommentaren an: metis@phil.gess.ethz.ch Dieser Podcast wurde produziert von Martin Münnich mit Unterstützung der ETH Zürich und der Udo-Keller-Stiftung, Forum Humanum in Hamburg.

Der Philosoph Raymond Geuss wuchs als Arbeiterkind in den USA auf. Eine streng katholische Erziehung im Ordensinternat hinderte ihn, ein Liberaler zu werden. Er erzählt, warum er den Liberalismus unserer Tage für eine verhängnisvolle Ideologie hält.Geuss, Raymond; Miller, Simonewww.deutschlandfunkkultur.de, Sein und StreitDirekter Link zur Audiodatei

"All political action has then in itself a directedness towards knowledge of the good: of the good life, or of the good society", writes Leo Strauss in his well-known essay 'What is Political Philosophy?', published in 1957. For Strauss, political philosophy is essentially normative. We do not understand political things unless we take them as phenomena which cry out to be evaluated as good or bad, just or unjust. Today's episode is a brief recapitulation of Strauss' essay, which includes his thoughts on the nature of political philosophy and the difference between classical and modern approaches to the discipline. This episode forms a nice contrast to our episode on Raymond Geuss and his approach of political realism. Do you agree with Strauss that political philosophy is always normative? Or do value-judgements also fall prey to criticism by positivists and historicists? As always, we would love to hear what you think. Contact the show on Instagram or Twitter @ideasmatterpod Please rate and share the podcast, so that more people can learn about ideas that matter! What is Political Philosophy? By Leo Strauss: https://amzn.to/424WAjT (As an Amazon Associate I earn from qualifying purchases)

What does it mean to be realistic about politics? Why does Raymond Geuss, a Cambridge political theorist, describe himself as a "neo-Leninist"? In this episode, Louis gives a run-down of Geuss' hugely influential text Philosophy and Real Politics (2008), which revives the longstanding tradition of political realism in Western philosophy. Political realism is a way of studying politics which treats the political realm as distinct or seperate from the realm of ethics or morality. In this sense, realists treat political philosophy as distinct from moral philosophy. Notable realists throughout history include Aristotle, Augustine, Machiavelli, Hobbes, Niebuhr, Morgenthau, and Lenin. This is such an excellent book. Geuss writes clearly and to the point. Best of all, it's only 100 pages. I could not recommend it highly enough. Purchase 'Philosophy and Real Politics' (2008): https://amzn.to/3F2XFi7 (As an Amazon Associate I earn from qualifying purchases) View more at ideasmatterpod.com Follow the show on Instagram @ideasmatterpod Please rate, share and follow the podcast!

The full text of this podcast can be found in the transcript of this edition or at the following link:https://andrewjbrown.blogspot.com/2023/03/pragmatism-is-true-but-doesnt-worka.htmlPlease feel to post any comments you have about this episode there.The interview with Raymond Geuss upon which I draw extensively, and gratefully, can be found at the at this link, 42'30” ffMusic, "New Heaven", written by Andrew J. Brown and played by Chris Ingham (piano), Paul Higgs (trumpet), Russ Morgan (drums) and Andrew J. Brown (double bass) Thanks for listening. Just to note that all the texts of these podcasts are available on my blog. You'll also find there a brief biography, info about my career as a musician, & some photography. Feel free to drop by & say hello. Email: caute.brown[at]gmail.com

Friedrich Nietzsche has exerted a profound influence on Western philosophy. Thinkers diverse as Martin Heidegger, Carl Jung, Sigmund Freud and Michel Foucault all count Nietzsche as one of their inspirations. Nietzsche is also one of the most popular philosophers among the general public and is sometimes regarded as the “non-philosopher's philosopher”. In our second episode covering this enigmatic thinker, we take a look at Nietzsche's very first publication: The Birth of Tragedy (1872). In brief, Nietzsche argues that art is the only consolation for the horror and absurdity of existence. Existence, he writes, is only justified as an aesthetic phenomenon. This is Nietzsche in his primordial phase; those interested in his more mature philosophy will learn a lot from reading the Birth of Tragedy. If you enjoy the episode, please rate the podcast and follow us on Instagram and/or Youtube @ideasmatterpod Raymond Geuss' lecture series on Nietzsche This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit ideasmatter.substack.com

Tähenduse teejuhtide 22. numbris oli mul intervjuu inglise kirjaniku ja luuletaja [Paul Kingsnorthiga](https://www.youtube.com/watch?v=K7O-sLLk8Ik). Lugu kandis pealkirja "Stsientism ja seks" ning toetus suures osas Kingsnorthi kevadel ilmunud artiklile "[Mida Progress tahab](https://paulkingsnorth.substack.com/p/what-progress-wants)". Kutsusin selle hooaja teise saatesse Mikael Raihhelgauzi ja Andres Reimanni, et Kingsnorthi ideede üle edasi arutada. Mikael on varem osalenud kahes saates: #39 "Matteuse printsiip" ([koos Mihkel Kunnusega](https://www.youtube.com/watch?v=mnkZiQ7li6o&t=0s)) ja "Tähelepanekuid tärpentiinist" ([koos Mihhail Lotmaniga](https://www.youtube.com/watch?v=DfVV4rdCjJ0&t=1s)). Andres oli külas esimest korda. Huvitaval kombel algas ja lõppes see vestlus viidetega [Leonard Cohenile](https://www.youtube.com/watch?v=AeDRtANMROE&t=1s). 6. minutil tuli jutuks "[The Future](https://www.youtube.com/watch?v=8WlbQRoz3o4&t=1s)" ja 124. minutil "[Anthem](https://www.youtube.com/watch?v=c8-BT6y_wYg&t=1s)", vahepeal said märkmikusse kirja sellised nimed: Valeri Brjussov, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Carl Schmitt, Tom Holland ("Dominion"), Raymond Geuss ("Not thinking like a liberal"), John Rawls, Martin Heidegger, [Eva Piirimäe](https://keeljakirjandus.eki.ee/589-603.pdf) ja [Stanley Hauerwas](https://www.youtube.com/watch?v=ap8GbP-_hHo&t=1s). Päris lõpus (110. minut) esitas Mikael Kingsnorthi tuules väga olulise küsimuse: "Kus on see keskkond, kus me puutume kokku nende inimestega, kellel pole elus nii hästi läinud?" "Minu isiklik kogemus on selline, et ma puutun oma koguduses kokku inimestega, kelle probleemid erinevad väga tugevalt minu omadest, kelle kogemus erineb väga minu omast. Me õpime kõik koos selles kogukonnas üksteisest hoolima, üksteist aktsepteerima, üksteise muresid kuulama. Vaatamata kõigile nendele erimeelsustele, mis meil on väljaspool seda kogukonda," jätkas ta samas. Kuulmiseni! Hardo.

In this episode we work through some of the ideas laid out in Part 1 of Raymond Geuss' 2008 Philosophy and Real Politics. It's a refreshingly clear-eyed argument for what he calls the realist approach in political philosophy, which tries to attend to the messiness of actually existing societies, the opaque and invested people who make them up, and the shifting, contradictory values they hold. We're talking Hobbes meets Lenin meets Nietzsche here, folks. Leave your rational decision theory and normative idealism at the door. patreonn.com/leftofphilosophy | @leftofphil References: Raymond Geuss, Philosophy and Real Politics (Princeton: Princeton University Press, 2008). Music: Vintage Memories by Schematist | schematist.bandcamp.com

Who needs a world view? Ajay Singh Chaudhary, Michael Stevenson, and Rebecca Ariel Porte welcome world-renowned philosopher Raymond Geuss for a wide-ranging discussion of Geuss's most recent book. They explore Geuss's understanding of what a world view is; the history and habit of the worldview in Western philosophical, political, and aesthetic thought, the problems and pathologies of certain kinds of systemic thinking; and alternative conceptions for thinking and philosophizing. Conversation also ranges over Geuss's engagement with Critical Theory, and the thought and legacy of the late philosopher Sydney Morgenbesser, teacher to Geuss and spiritual godfather, of a sort, to BISR.

Nie wiem czy wiesz, ale Nietzsche uważał siebie, przede wszystkim, za psychologa, chociaż nim formalnie nie był. Był za to filologiem klasycznym - i to wybitnym - a to realnie oznacza, że wiedział co nie co o starożytnych Grekach czy Rzymianach. Nawet nie będę udawać, że jestem specjalistą od Nietzsche albo że w pełni rozumiem o co mu chodziło. Bo nie rozumiem. Nie jestem w stanie ogarnąć swoim małym rozumkiem tego, co ten geniusz miał na myśli. Nie zmienia to faktu, że coś tam sobie wiem i wychodząc z założenia, że filozofia to nie coś coś stoi na półce tylko coś co ma pomagać Ci w realnym życiu, pobawmy się przez chwilkę psychologią Nietzsche tak jakby miał on okazję doradzać nam osobiście. W skrócie - będzie to post o paru elementach jego filozofii nie w odniesieniu do wydarzeń historycznych czy społeczno-kulturowych, tylko w przełożeniu na nasze światu dupy urywanie. A pomoże nam w tym profesor Raymond Geuss z Cambridge University, w oparciu o którego wykłady ten wpis właśnie tworzę. „Powinieneś stać się tym, kim jesteś.” NIHILIZM: Gdybyś chciał wprowadzić Fryderyka w stan największego obrzydzenia i pieniactwa, warto byłoby popisać się nihilizmem i chęciami nihilizmu promowania. Kiedy mówimy tutaj o nihilizmie, chodzi o BRAK SENSU, podejście, czy filozofię życiową, która odbiera SIŁY WITALNE zamiast ich dodawać. Pozwól, że podam Ci bardzo prostacki przykład: Jeśli mówisz, myślisz i postępujesz zgodnie z założeniem, że: "Każdy może być zdrowy, szczęśliwy i bogaty, więc i ja taki będę!" to DODAJESZ sobie sił, NADAJESZ sobie kierunek, ZWIĘKSZASZ ilość ENERGII. Teraz - być może to założenie jest błędne i złudne. To akurat ma trzeciorzędne znaczenie - znaczenie największe ma fakt, że Ci SŁUŻY. Z kolej, jeśli powiesz sobie, że jesteś tylko nic nie wartym puchem marnym,  bezwładną i bezładną marionetką w rękach losu, Fortuny, czasu, historii oraz innych ludzi to ODBIERASZ sobie siły, ODBIERASZ sobie SENS, ODBIERASZ sobie energię i sprawiasz, że Fryderykowi się cofa... Owszem, być może tak jest, i możemy prowadzić sobie akademickie dysputy na ile Twoja prawda jest prawdziwa - nie zmienia faktu to, że 'manie racji' przy okazji odbierania sobie SENSU nie ma sensu. A nie ma sensu z prostego powodu: SENS MA SENS. A dlaczego ma sens? A dlatego, że jak naucza nas Nietzsche: SENS = WITALNOŚĆ NIHILIZM = IMPOTENCJA A celem życia jest jego AFIRMACJA, czyli UZNAWANIE ŻYCIA ZA DOBRE. Lekka chujnia z trąbką kiedy żyjesz swoje jedyne życie uważając, że sam proces życia jest bez sensu i życie jest 'złe'. Żebyś jednak afirmował życie, niegłupio byłoby afirmować SAMEGO SIEBIE, jako, że to życie, że tak powiem, przez siebie samego przeżywasz. Owszem, nie musisz być ideałem i możesz mieć wiele brudku pod pazurkami, ale to Ty jesteś własnym centrum, to Ty jesteś początkiem całej reszty więc wyrzekanie się samego siebie NIE MA SENSU. Graj żeby wygrać! Czy to co napisałem MA SENS? Dlaczego ludzie tak bardzo lubią ten bezsens, dlaczego nihilizm i dekadencja są obecnie powszechne i panujące? Z prostego powodu - otóż motywacją do nihilizmu jest UNIKANIE ODPOWIEDZIALNOŚCI. No bo za co masz niby odpowiadać, skoro nie masz realnego wpływu na swoje życie lub skoro nie widzisz sensu w podejmowaniu jakiegokolwiek konstruktywnego działania? Temat SENSU i BEZsensu uważam za liźnięty. Załóżmy jednak, że Nietzsche został Twoim mentalnym trenerem i pytasz go co masz zrobić, żeby zwiększyć ilość mocy, żeby zwiększyć ilość SENSU, żeby mieć więcej energii i witalności. Witaj zatem w starym jak świat podziale na Panów i Niewolników... PANOWIE & NIEWOLNICY Tu Fryderyk się nieco rozchmurza. "Zwróć uwagę, że kiedy mówię Ci o sensie i nihilizmie - mówi Ci Fryderyk - to mówię o KONTRAŚCIE. A kiedy mówię o kontraście to mówię o KONFLIKCIE. A kiedy mówię o konflikcie, to mówię o ENERGII, bo każdy konflikt, z definicji, generuje ENERGIĘ. Skoro jest przeciwieństwo, skoro jest kontrast to jest NAPIĘCIE a napięcie to dobra i bardzo wzmacniająca rzecz...

Professor Raymond Geuss (Philosophy, Cambridge), 'Philosophy, Origins, and the Humanities'. Paper delivered at CRASSH conference 'Changing the Humanities/the Humanities Changing' (July 2009).

In this episode, Raymond Geuss critiques the idea that we should always look to what the general consensus is when deciding which political policies to adopt. See acast.com/privacy for privacy and opt-out information.

Is it possible to be both utopian and realistic in political philosophy? In his second interview for the Philosophy Bites podcast Raymond Geuss argues that utopianism and realism need not be incompatible.

Melvyn Bragg and guests Raymond Geuss, Esther Leslie and Jonathan Rée discuss the Frankfurt School.This group of influential left-wing German thinkers set out, in the wake of Germany's defeat in the First World War, to investigate why their country had not had a revolution, despite the apparently revolutionary conditions that spread through Germany in the wake of the 1918 Armistice. To find out why the German workers had not flocked to the Red Flag, Theodor Adorno, Max Horkheimer, Walter Benjamin and others came together around an Institute set up at Frankfurt University and began to focus their critical attention not on the economy, but on culture, asking how it affected people's political outlook and activities. But then, with the rise of the Nazis, they found themselves fleeing to 1940s California. There, their disenchantment with American popular culture combined with their experiences of the turmoil of the interwar years to produce their distinctive, pessimistic worldview. With the defeat of Nazism, they returned to Germany to try to make sense of the route their native country had taken into darkness. In the 1960s, the Frankfurt School's argument - that most of culture helps to keep its audience compliant with capitalism - had an explosive impact. Arguably, it remains influential today.Raymond Geuss is a professor in the Faculty of Philosophy at the University of Cambridge; Esther Leslie is Professor in Political Aesthetics at Birkbeck College, University of London; Jonathan Rée is a freelance historian and philosopher, currently Visiting Professor at Roehampton University and at the Royal College of Art.

Melvyn Bragg and guests Raymond Geuss, Esther Leslie and Jonathan Rée discuss the Frankfurt School.This group of influential left-wing German thinkers set out, in the wake of Germany's defeat in the First World War, to investigate why their country had not had a revolution, despite the apparently revolutionary conditions that spread through Germany in the wake of the 1918 Armistice. To find out why the German workers had not flocked to the Red Flag, Theodor Adorno, Max Horkheimer, Walter Benjamin and others came together around an Institute set up at Frankfurt University and began to focus their critical attention not on the economy, but on culture, asking how it affected people's political outlook and activities. But then, with the rise of the Nazis, they found themselves fleeing to 1940s California. There, their disenchantment with American popular culture combined with their experiences of the turmoil of the interwar years to produce their distinctive, pessimistic worldview. With the defeat of Nazism, they returned to Germany to try to make sense of the route their native country had taken into darkness. In the 1960s, the Frankfurt School's argument - that most of culture helps to keep its audience compliant with capitalism - had an explosive impact. Arguably, it remains influential today.Raymond Geuss is a professor in the Faculty of Philosophy at the University of Cambridge; Esther Leslie is Professor in Political Aesthetics at Birkbeck College, University of London; Jonathan Rée is a freelance historian and philosopher, currently Visiting Professor at Roehampton University and at the Royal College of Art.

Raymond Geuss wants political philosophers to focus on real politics rather than abstract notions. In this interview with Nigel Warburton for Philosophy Bites he explains why he believes philosophers such as Robert Nozick and John Rawls were fundamentally misguided in the way they approached political philosophy.