Podcasts about oblasti

Sedanja menjava oblasti je jamstvo za prihodnje menjave oblasti, v katero koli smer že bodo šle. In teh menjav nikdar ne bi smeli, če smo resnični demokrati, razumeti kot »konec sveta«, temveč jim, čeprav skozi stisnjene zobe nezadovoljstva s to ali ono oblastno ekipo, izrekati trikratni hura.

Slováci v USA: Diana Egenberg, módna dizajnérka, žije medzi New Yorkom a New Orleans; Oblečenie vníma ako médium, ktoré dokáže sprostredkovať spoločenské postoje, politické názory, ale aj ekologickú výpoveď; Slováci vo Švajčiarsku: Jakub Mačina patrí k uznávaným odborníkom v oblasti informatiky; po absolvovaní štúdia na Slovenskej technickej univerzite v Bratislave odišiel do švajčiarskeho Zurichu, kde už niekoľko rokov pôsobí na prestížnej technickej univerzite známej pod skratkou ETH; v tamojšom Centre pre umelú inteligenciu sa zaoberá jej využívaním vo vzdelávaní; Sováci v Srbsku: Spomienka na Andreja Hadíka, maršála Márie Terézie; za odmenu dostal panstvo vo Futogu, obci na severe Srbska, kde žijú Slováci aj v súčasnosti; jeho život pripomínajú vo Futogu relikvie v kostole, ale aj jeho kaštieľ v ktorom sa nachádza stredná poľnohodpodárska škola;

S primářem Gynekologického oddělení Nemocnice Frýdek-Místek Martinem Němcem se zaměříme na zdravotní problémy z oblasti urogynekologie. Mimo jiné na inkontinenci a pokles pánevních orgánů.Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S primářem Gynekologického oddělení Nemocnice Frýdek-Místek Martinem Němcem se zaměříme na zdravotní problémy z oblasti urogynekologie. Mimo jiné na inkontinenci a pokles pánevních orgánů.

Predlog sprememb zakona, ki ukinja samodejno odtegovanje sindikalne članarine prek delodajalcev, je sprožil ostre odzive. Sindikati opozarjajo na napad na organizirano zastopanje delavcev in na odmik od dozdajšnjih standardov socialnega dialoga. Predlagatelji odgovarjajo, da gre zgolj za odpravo administrativnega bremena delodajalcev ter za večjo neodvisnost sindikatov od države in delodajalcev. Ob tem se odpira širše vprašanje: ali je problem v načinu pobiranja članarine ali pa v dejstvu, da sindikati že več let izgubljajo člane in vse težje nagovarjajo mlajše generacije zaposlenih? Se slovenski sindikati spoprijemajo predvsem s političnim pritiskom ali z nujo svoje lastne prenove? Bi sprememba lahko oslabila finančno moč sindikatov ali pa jih bo prisilila, da članom ponudijo več in se zanje bolj dejavno potegujejo? In kaj bi takšne spremembe pomenile za prihodnost socialnega dialoga v Sloveniji? O tem v tokratnem Studiu ob 17.00. Gostje: Aleksander Gungl, poslanec Nove Slovenije; Irena Ilešič Čujovič, predsednica sindikata zdravstva in socialnega varstva ter podpredsednica konfederacije sindikatov javnega sektorja; prof. dr. Luka Tičar s katedre za delovno in socialno pravo na Pravni fakulteti Univerze v Ljubljani.

Kouzelná voda, léčivé bahno a ozdravné plyny – tyto poklady, vyvěrající hluboko z podzemí, proslavily hned tři naše západočeské regiony. Oblasti kolem Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní disponují obrovským skrytým potenciálem.

Kouzelná voda, léčivé bahno a ozdravné plyny – tyto poklady, vyvěrající hluboko z podzemí, proslavily hned tři naše západočeské regiony. Oblasti kolem Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní disponují obrovským skrytým potenciálem.

Kouzelná voda, léčivé bahno a ozdravné plyny – tyto poklady, vyvěrající hluboko z podzemí, proslavily hned tři naše západočeské regiony. Oblasti kolem Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní disponují obrovským skrytým potenciálem.

Kouzelná voda, léčivé bahno a ozdravné plyny – tyto poklady, vyvěrající hluboko z podzemí, proslavily hned tři naše západočeské regiony. Oblasti kolem Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní disponují obrovským skrytým potenciálem.

Černobil, Sovjetska zveza, 26. april 1986. Ura je 1:23 ponoči. V jedrskem reaktorju pride do parne eksplozije, ki raztrga pokrov in odpre sredico. Sledi še druga, močnejša eksplozija, ki uniči zgornjo zaščitno plast iz jekla in betona. Oblasti nesrečo sprva zamolčijo. Svet zanjo izve šele dva dni pozneje, ko nad Evropo zaznajo povišano radioaktivnost. Radioaktivni oblak zajame velik del celine. Tudi v Sloveniji, približno 1300 kilometrov od Černobila, zavlada negotovost. Meritve pokažejo povišane ravni radioaktivnega joda in cezija. Najhujše posledice pa so čutili — in jih še danes čutijo — prebivalci širšega območja v današnji Ukrajini. S strokovnjaki in poznavalci analiziramo takratno dogajanje ter posledice nesreče po štirih desetletjih, prinašamo pričevanja in arhivske posnetke. Razmišljamo tudi o jedrski energiji — med dediščino nesreč in učinkovitim energetskim virom.Sogovorniki: Dr. Luka Snoj (jedrski fizik, Institut 'Jožef Stefan'), dr. Metoda Dodič Fikfak (Inštitut za medicino dela, prometa in športa), dr. Rafael Martinčič (nekdanji vodja odseka za jedrsko fiziko na IJS), Maja Weiss (režiserka), dr. Mateja Gosar (geologinja, geološki zavod Slovenije), Andrej Velkavrh (meteorolog, Agencija RS za okolje), dr. Robert Brus (gozdar in dendrolog, Biotehniška fakulteta Univerze v Ljubljani). Povezave: Fant, pobratim smrti, 1. del Fant, pobratim smrti, 2. del FX: Kaj v resnici sporoča serija Černobil? Zgodbe iz Černobila: Marjan Jerman, Peter Močnik, Anatolij Rižov MMC podrobno: 40 let Černobila Poglavja: 00:02:23 Kje ste bili, ko ste slišali za nesrečo? 00:05:30 Kaj se je zgodilo 00:11:43 Kako se je odzvala Slovenija 00:25:33 Vpliv na zdravje 00:36:20 Vpliv na gozdove 00:47:20 Dokumentarec Maje Weiss 01:01:07 Kaj smo se naučili

Černobil, Sovjetska zveza, 26. april 1986. Ura je 1:23 ponoči. V jedrskem reaktorju pride do parne eksplozije, ki raztrga pokrov in odpre sredico. Sledi še druga, močnejša eksplozija, ki uniči zgornjo zaščitno plast iz jekla in betona. Oblasti nesrečo sprva zamolčijo. Svet zanjo izve šele dva dni pozneje, ko nad Evropo zaznajo povišano radioaktivnost. Radioaktivni oblak zajame velik del celine. Tudi v Sloveniji, približno 1300 kilometrov od Černobila, zavlada negotovost. Meritve pokažejo povišane ravni radioaktivnega joda in cezija. Najhujše posledice pa so čutili — in jih še danes čutijo — prebivalci širšega območja v današnji Ukrajini. S strokovnjaki in poznavalci analiziramo takratno dogajanje ter posledice nesreče po štirih desetletjih, prinašamo pričevanja in arhivske posnetke. Razmišljamo tudi o jedrski energiji — med dediščino nesreč in učinkovitim energetskim virom.Sogovorniki: Dr. Luka Snoj (jedrski fizik, Institut 'Jožef Stefan'), dr. Metoda Dodič Fikfak (Inštitut za medicino dela, prometa in športa), dr. Rafael Martinčič (nekdanji vodja odseka za jedrsko fiziko na IJS), Maja Weiss (režiserka), dr. Mateja Gosar (geologinja, geološki zavod Slovenije), Andrej Velkavrh (meteorolog, Agencija RS za okolje), dr. Robert Brus (gozdar in dendrolog, Biotehniška fakulteta Univerze v Ljubljani). Povezave: Fant, pobratim smrti, 1. del Fant, pobratim smrti, 2. del FX: Kaj v resnici sporoča serija Černobil? Zgodbe iz Černobila: Marjan Jerman, Peter Močnik, Anatolij Rižov MMC podrobno: 40 let Černobila Poglavja: 00:02:23 Kje ste bili, ko ste slišali za nesrečo? 00:05:30 Kaj se je zgodilo 00:11:43 Kako se je odzvala Slovenija 00:25:33 Vpliv na zdravje 00:36:20 Vpliv na gozdove 00:47:20 Dokumentarec Maje Weiss 01:01:07 Kaj smo se naučili

Slovani, ki minevanje poimenujemo z besedo smrt, znamo dobro umirati, vsaj tako bi lahko sklepali po etimološkem slovarju, ki pravi, da je beseda smrt sestavljena iz ...

Na včerajšnjih parlamentarnih volitvah na Madžarskem je prepričljivo zmagala opozicijska stranka Tisza Petra Magyarja. Po preštetih malo manj kot 99-ih odstotkih glasov bo imela v 199-članskem parlamentu 138 sedežev, kar pomeni več kot dvetretjinsko večino. Viktor Orban, ki je že včeraj priznal poraz, tako po 16-ih letih odhaja z oblasti. Volitve je zaznamovala izjemno visoka udeležba. V oddaji tudi o tem: - Združene države naj bi danes po neuspelih pogajanjih z Iranom začele blokado tamkajšnjih pristanišč in Hormuške ožine. - Prihodnji dnevi naj bi prinesli nove pogovore o oblikovanju nove vladne koalicije, več možnosti za to naj bi imel predsednik SDS Janez Janša. - Razkroj svetovnega reda bo v ospredju 58-ega mednarodnega srečanja pisateljev in pisateljic v Ljubljani, Sežani in na Bledu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Spojené státy sice vnímáme jako našeho spojence, ale jako mnohem méně spolehlivého spojence,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana, když popisuje, jak se podle něj proměnila role Ameriky v posledních měsících. Mluví o tom, že zažíváme nejhlubší krizi transatlantických vztahů od založení NATO v roce 1949 a že důvěra v americké závazky napříč aliančními státy dramaticky klesla a dál klesá. Do rozhovoru vstupuje i válka s Íránem, kterou označuje za naprostý strategický debakl a selhání epických rozměrů. Připomíná přitom Vietnam, Irák i Afghánistán jako konflikty, ve kterých Spojené státy dokázaly vyhrávat bitvy, ale prohrát strategicky. Smetana zároveň odmítá argumenty, že útoky zastavily íránský jaderný program. „Nemáme žádnou evidenci, že by Irán nebyl schopen svůj jaderný program obnovit,“ upozorňuje a dodává, že naopak se výrazně zvýšila jeho motivace pro získání jaderné zbraně. Kritizuje i představu, že by vojenský tlak vedl ke změně režimu. „To už není seriózní analýza, to je prostě jenom roztleskávání,” dodává. Odborník mluví také o tom, jak Donald Trump pracuje s hrozbami: vykazuje vzorec velmi silných výhrůžek, které následně neplní, čímž podle něj oslabuje důvěryhodnost Spojených států. A Smetana nešetří ani jeho schopnosti: „Donald Trump není kompetentní vykonávat úřad prezidenta. Oblasti zahraniční politiky absolutně nerozumí,“ hodnotí analytik. Do širšího obrazu patří i dopady na Evropu a Ukrajinu. „Je naprosto jasné, že administrativa Donalda Trumpa nebere Ukrajinu jako prioritu,“ říká Smetana a upozorňuje, že konflikt posílil Rusko – ekonomicky, politicky i strategicky. „Pokud někdo z tohoto konfliktu skutečně benefitoval, tak je to Rusko,“ dodává. Evropa se podle něj musí připravit na scénář, kdy se na Spojené státy nebude moci plně spolehnout. „Musíme pracovat s realistickou variantou, že americké závazky jsou oslabeny,“ varuje. Jak moc je dnes NATO funkční aliance? Je Donald Trump skutečně nepředvídatelný, nebo jen důsledný ve své logice? Může konflikt s Íránem ještě eskalovat – a kdo z něj ve skutečnosti těží? A je Evropa připravená na svět, ve kterém se na USA nemůže spoléhat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Opavská lékařka Jana Kupka ze sítě Moje ambulance bude mluvit o novinkách v oblasti preventivní péče. Praktickým lékařům je ukládá vyhláška, která začala platit letos v lednu. Na co vše si teď nově mohou v této oblasti pacienti sáhnout?Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Juraj Hipš, pedagóg, aktivista a inovátor v oblasti vzdelávania

Honza Březina a Michal Henych probírají historii, přítomnost a možnou budoucnost Apple procesorů.

Léčbu je vhodné zahájit, co nejdříve. Kdyby se syndrom karpálního tunelu neřešil, může způsobit až vymizení svalů v oblasti ruky a oslabení končetiny, jak řekl Českému rozhlasu vedoucí lékař centra chirurgie ruky Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Korpa.

Léčbu je vhodné zahájit, co nejdříve. Kdyby se syndrom karpálního tunelu neřešil, může způsobit až vymizení svalů v oblasti ruky a oslabení končetiny, jak řekl Českému rozhlasu vedoucí lékař centra chirurgie ruky Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Korpa.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Léčbu je vhodné zahájit, co nejdříve. Kdyby se syndrom karpálního tunelu neřešil, může způsobit až vymizení svalů v oblasti ruky a oslabení končetiny, jak řekl Českému rozhlasu vedoucí lékař centra chirurgie ruky Kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí Fakultní nemocnice Plzeň Pavel Korpa.

Moderuje Michal Klokočník.

Co nejvíc ovlivnilo B2B obchod za posledních 10 let? Jaké chyby firmy dělají při školení obchodních týmů? A podle čeho vůbec poznat, že školení funguje a že se investovaný čas i peníze skutečně vrací?Jiří Březina je Managing Partner společnosti KP2 Czech Republic, business konzultant a headhunter s dlouholetou praxí v oboru. KP2 Czech Republic propojuje špičkové kandidáty s renomovanými zaměstnavateli. Z původně převažujícího consultingu a školení je dnes hlavní činností KP2 právě recruitment a headhunting pro celou škálu pozic, nikoli pouze těch obchodních. KP2 Czech Republic zároveň je jedním z partnerů globální skupiny Inhunt World. 

Med drugim je zapisal: »Ta vlada si je prislužila naziv vlade afer: od spornih imenovanj in kadrovskih eksperimentov, afere Litijska, političnih pritiskov na institucije, do neuspešnih reform brez učinka. Seznam je dolg. Zdaj je čas, da se slovenski volivec zbudi. Da pogleda dejstva. Slovenija še ene takšne vlade ne bo prenesla – vlade, ki slabi gospodarstvo, izganja podjetja, izgublja verodostojnost v EU in Natu ter razkraja temelje demokracije. Čas je za spremembe.«

V dnešnej prvej epizóde v novom roku privítame vychádzajúcu hviezdu filmovej produkcie, herečku, a kolegyňu podcasterku, Petru Polnišovú. UžívajteAk sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 17 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/7Q260hkVr8QNáš dnešný hosť je instagram.com/polnis_petusa/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Na ulicah iranskih mest že več kot dva tedna vztrajajo protestniki. Neuradno je bilo v protestih ubitih 490 protestnikov in 48 pripadnikov varnostnih služb. Oblasti so aretirale več kot 10 tisoč ljudi. Internetne povezave islamske republike s svetom so večinoma prekinjene, redke, ki še delujejo, pa so pod vladnim nadzorom. Informacije o dogajanju v državi so zato redke in nezanesljive.

Ruce jsou nezbytné pro každodenní činnosti a samostatnost. Pro ty, kteří se zotavují z neurologických, ortopedických nebo nervových poranění, může být ztráta funkce horních končetin velkou překážkou. Jaké dnes mají odborníci v oblasti rehabilitace možnosti, jsme se ptali Barbory Zbránkové, primářky rehabilitačního oddělení nemocnice Agel v Českém Těšíně.Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2025, v čase svých 75 narozenin, byla udělena Lence Kocierzové Cena města Ostravy. Grafička, ilustrátorka, básnířka a kronikářka, která s láskou vypráví příběh Ostravy, se narodila pod vítkovickými komíny. Ostravu má v krvi. Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Jeden ze stovek vrchů a kopečků Českého Středohoří, který se na první pohled nijak nevymyká ze společenství svých sousedů. Geolog Vlastislav Vlačiha ovšem tvrdí, že je každý místní kopec něčím zajímavý, pozoruhodný, jedinečný a zvláštní. V případě vrchu jménem Boreč jsou to takzvané ventaroly.

Události se řítí takovým tempem, že je těžké si vzpomenout, že rok 2025 začal katastrofou způsobenou klimatem: velké části amerického Los Angeles shořely v několikadenním ohnivém pekle. Následovala celá řada podobných tragédií: povodně v Texasu, hurikán Melissa, povodně napříč jihovýchodní Asií, které si vyžádaly více než tisíc životů. I přesto některé události tohoto roku dávají alespoň určitou naději do budoucna, píše americký magazín The New Yorker.

Události se řítí takovým tempem, že je těžké si vzpomenout, že rok 2025 začal katastrofou způsobenou klimatem: velké části amerického Los Angeles shořely v několikadenním ohnivém pekle. Následovala celá řada podobných tragédií: povodně v Texasu, hurikán Melissa, povodně napříč jihovýchodní Asií, které si vyžádaly více než tisíc životů. I přesto některé události tohoto roku dávají alespoň určitou naději do budoucna, píše americký magazín The New Yorker.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O které konkrétní oblasti se jedná? Jak se v nich lidé stravují? Jaké další faktory hrají roli v dlouhověkosti? Které potraviny by se na našem stole měly objevovat častěji, kdy bychom se Blue Zones nechali inspirovat? Jaké místo zaujímá v jídelníčku tamních obyvatel maso, alkohol či káva? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Využili jsme vzácné příležitosti odchytnout CTO Eyala Heimana a VP of Engineering Rotem Naas Shamir z izraelské společnosti Cato Networks a rozebrali jejich raketově rostoucí firmu. Ta má v Praze vývojářskou pobočku, která pracuje na zajímavém security produktu. Došlo i na několiko zajímavých informací o Izraeli. Podcast je narozdíl od tohoto textu v angličtině a omlouváme se za horší kvalitu zvuku - to tak na cestách holt bývá. :)

Postoje dve oblasti bez kojih nije moguće naučiti vremena u engleskom i ova lekcija će ti pomoći da napraviš dobru osnovu. Preslušaj ovu epizodu. Ukoliko želiš da učiš engleski u English Lane školi sa Zoranom, pogledaj kako da se prijaviš ovde: https://englishlane.net/onlineskola/ Link ka ovoj epizodi podkasta na blogu: https://englishlane.net/onlineskola/194-dve-oblasti-bez-kojih-ne-mozes-nauciti-vremena-u-engleskom/

Jedním z diskutérů na Meltingpotu v rámci festivalu Colours of Ostrava bude fotograf a pedagog ze Slezské univerzity Ondřej Durczak. Jak hodnotí současný stav města? A jakým způsobem uchovávat industriální památky pro další generace? Poslechněte si rozhovor.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Nárast výdavkov na obranu, ku ktorému sme sa zaviazali na ostatnom summite Severoatlantickej aliancie, je z hľadiska našej bezpečnosti potrebný, je však samozrejmé, že to pôjde na úkor iných výdavkov štátu, tvrdí to člen Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster. A ako hodnotí čoraz viac stagnujúcu slovenskú ekonomiku, ktorá navyše čelí aj pomerne vysokej inflácií? No a dá sa zvládnuť ďalší približne dvojmiliardový konsolidačný balíček bez škrtov v sociálnom systéme, teda napríklad zavedením adresnosti do energopomoci, trinástych dôchodkov či v podpore rodín?Slovenská ekonomika zlenivela, dôvodom poklesu nášho ekonomického rastu je tak globálna nestabilita, ako aj vládna konsolidácia. Tá sa totiž primárne zamerala nie na redukciu prebujnelých výdavkov štátu, ale na čoraz vyššie zdaňovanie firiem či občanov. Už na budúci rok nás pritom čaká ďalšie kolo uťahovania opaskov, tentoraz za približne dve miliardy. No a za rohom už číha aj masívny nárast výdavkov na obranu. Kde na to všetko vziať a akej ekonomickej budúcnosti budeme čeliť? A viete že ročne Slovensko platí iba na úrokoch takmer 4 miliardy eur? Témy pre člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nárast výdavkov na obranu, ku ktorému sme sa zaviazali na ostatnom summite Severoatlantickej aliancie, je z hľadiska našej bezpečnosti potrebný, je však samozrejmé, že to pôjde na úkor iných výdavkov štátu, tvrdí to člen Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster. A ako hodnotí čoraz viac stagnujúcu slovenskú ekonomiku, ktorá navyše čelí aj pomerne vysokej inflácií? No a dá sa zvládnuť ďalší približne dvojmiliardový konsolidačný balíček bez škrtov v sociálnom systéme, teda napríklad zavedením adresnosti do energopomoci, trinástych dôchodkov či v podpore rodín?Slovenská ekonomika zlenivela, dôvodom poklesu nášho ekonomického rastu je tak globálna nestabilita, ako aj vládna konsolidácia. Tá sa totiž primárne zamerala nie na redukciu prebujnelých výdavkov štátu, ale na čoraz vyššie zdaňovanie firiem či občanov. Už na budúci rok nás pritom čaká ďalšie kolo uťahovania opaskov, tentoraz za približne dve miliardy. No a za rohom už číha aj masívny nárast výdavkov na obranu. Kde na to všetko vziať a akej ekonomickej budúcnosti budeme čeliť? A viete že ročne Slovensko platí iba na úrokoch takmer 4 miliardy eur? Témy pre člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nárast výdavkov na obranu, ku ktorému sme sa zaviazali na ostatnom summite Severoatlantickej aliancie, je z hľadiska našej bezpečnosti potrebný, je však samozrejmé, že to pôjde na úkor iných výdavkov štátu, tvrdí to člen Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster. A ako hodnotí čoraz viac stagnujúcu slovenskú ekonomiku, ktorá navyše čelí aj pomerne vysokej inflácií? No a dá sa zvládnuť ďalší približne dvojmiliardový konsolidačný balíček bez škrtov v sociálnom systéme, teda napríklad zavedením adresnosti do energopomoci, trinástych dôchodkov či v podpore rodín?Slovenská ekonomika zlenivela, dôvodom poklesu nášho ekonomického rastu je tak globálna nestabilita, ako aj vládna konsolidácia. Tá sa totiž primárne zamerala nie na redukciu prebujnelých výdavkov štátu, ale na čoraz vyššie zdaňovanie firiem či občanov. Už na budúci rok nás pritom čaká ďalšie kolo uťahovania opaskov, tentoraz za približne dve miliardy. No a za rohom už číha aj masívny nárast výdavkov na obranu. Kde na to všetko vziať a akej ekonomickej budúcnosti budeme čeliť? A viete že ročne Slovensko platí iba na úrokoch takmer 4 miliardy eur? Témy pre člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ochrana lesov, mokradí a ohrozených druhov patrí medzi priority WWF Rumunsko. Projekty na obnovu ekosystémov podporujú komunity a zmierňujú klimatické riziká.V najnovšej epizóde podcastu EKOcastu sme sa rozprávali priamo v teréne, v povodní rieky Dunaj v Rumunsku, s riaditeľkou WWF Rumunsko, Orietou Hulea.Zisťovali sme, aké sú najväčšie ekologické problémy, ktorým Rumunsko čelí a hovorili sme o témach, ktoré sú nám známe aj zo slovenských reálií, ako je napríklad fragmentácia biotopov či problémy s hospodárením s vodou počas sucha a povodní.Čo sa v podcaste Ekocaste dozviete? Čo hovorí na spoluprácu s veľkými firmami a ich záujem o prírodu? Vidí nejaké paralely medzi environmentálnymi problémami v Rumunsku a na Slovensku? Ako vníma úlohu masmédií a novinárov v témach ako životného prostredia, klimatických zmien? Čo si myslí o projektoch ako Living Danube, ktoré spájajú krajiny, kultúry a ľudí?

Zlatá soška pojmenovaná Oscar je bezesporu nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Od roku 1929 ji různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.