Podcasts about oblasti

Izraelska vojska je že začela spopade v okolici mesta Gaza, ki ga namerava zasesti v prihodnjih tednih. Oblasti v Izraelu ob tem ostajajo gluhe za ogorčenje domače in mednarodne javnosti ter svarila, kaj bi takšne operacije lahko povzročile že tako travmatiziranim civilistom. Ti sicer množično bežijo z območij spopadov, a jim, kot že tolikokrat, zmanjkuje varnih prostorov. Zelenski po novih obsežnih napadih obtožil Rusijo, da ni pripravljena na mir Šolski minister Logaj: vrtci in šole pred novim šolskim letom pripravljeni na spremembe Slovenija zaradi zastojev pozvala Italijo, naj prilagodi nadzor na prehodu Fernetiči

Moderuje Karel Sladký.

Na těstoviny, bulgur, kuskus a luštěniny se tentokrát ve svém Kuchařském čarování zaměří kulinář Petr Stupka. Nabídne totiž recepty na tradiční pokrmy z oblasti Středozemí. Přidá tip i na speciální omáčku z pečených cuket a několik letních variací salátu.Všechny díly podcastu Kuchařské čarování můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Situace v oblasti duševního zdraví českých dětí je alarmující. Podle pilotního Národního monitoringu, který v říjnu 2023 provedl Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí, vykazuje 40 procent žáků devátých tříd známky středně těžké až těžké deprese a 30 procent středně těžké až těžké úzkosti. Co to reálně znamená? Že v běžné třídě o dvaceti dětech je přibližně osm žáků s depresivními příznaky a šest s úzkostnými poruchami.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z diskutérů na Meltingpotu v rámci festivalu Colours of Ostrava bude fotograf a pedagog ze Slezské univerzity Ondřej Durczak. Jak hodnotí současný stav města? A jakým způsobem uchovávat industriální památky pro další generace? Poslechněte si rozhovor.

Jedním z diskutérů na Meltingpotu v rámci festivalu Colours of Ostrava bude fotograf a pedagog ze Slezské univerzity Ondřej Durczak. Jak hodnotí současný stav města? A jakým způsobem uchovávat industriální památky pro další generace? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj tramping zůstane. Zhruba čtvrtina ze 138 tábořišť má šanci na zachování, ochránci přírody je zlegalizují. Ostatní nocoviště už odstranili nebo odstranit nechají. Nová pravidla tvořila půl roku speciální pracovní skupina složená z ochránců přírody a krajiny, majitelů pozemků i trampů samotných.

Moderuje Michal Klokočník.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Nárast výdavkov na obranu, ku ktorému sme sa zaviazali na ostatnom summite Severoatlantickej aliancie, je z hľadiska našej bezpečnosti potrebný, je však samozrejmé, že to pôjde na úkor iných výdavkov štátu, tvrdí to člen Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster. A ako hodnotí čoraz viac stagnujúcu slovenskú ekonomiku, ktorá navyše čelí aj pomerne vysokej inflácií? No a dá sa zvládnuť ďalší približne dvojmiliardový konsolidačný balíček bez škrtov v sociálnom systéme, teda napríklad zavedením adresnosti do energopomoci, trinástych dôchodkov či v podpore rodín?Slovenská ekonomika zlenivela, dôvodom poklesu nášho ekonomického rastu je tak globálna nestabilita, ako aj vládna konsolidácia. Tá sa totiž primárne zamerala nie na redukciu prebujnelých výdavkov štátu, ale na čoraz vyššie zdaňovanie firiem či občanov. Už na budúci rok nás pritom čaká ďalšie kolo uťahovania opaskov, tentoraz za približne dve miliardy. No a za rohom už číha aj masívny nárast výdavkov na obranu. Kde na to všetko vziať a akej ekonomickej budúcnosti budeme čeliť? A viete že ročne Slovensko platí iba na úrokoch takmer 4 miliardy eur? Témy pre člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nárast výdavkov na obranu, ku ktorému sme sa zaviazali na ostatnom summite Severoatlantickej aliancie, je z hľadiska našej bezpečnosti potrebný, je však samozrejmé, že to pôjde na úkor iných výdavkov štátu, tvrdí to člen Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster. A ako hodnotí čoraz viac stagnujúcu slovenskú ekonomiku, ktorá navyše čelí aj pomerne vysokej inflácií? No a dá sa zvládnuť ďalší približne dvojmiliardový konsolidačný balíček bez škrtov v sociálnom systéme, teda napríklad zavedením adresnosti do energopomoci, trinástych dôchodkov či v podpore rodín?Slovenská ekonomika zlenivela, dôvodom poklesu nášho ekonomického rastu je tak globálna nestabilita, ako aj vládna konsolidácia. Tá sa totiž primárne zamerala nie na redukciu prebujnelých výdavkov štátu, ale na čoraz vyššie zdaňovanie firiem či občanov. Už na budúci rok nás pritom čaká ďalšie kolo uťahovania opaskov, tentoraz za približne dve miliardy. No a za rohom už číha aj masívny nárast výdavkov na obranu. Kde na to všetko vziať a akej ekonomickej budúcnosti budeme čeliť? A viete že ročne Slovensko platí iba na úrokoch takmer 4 miliardy eur? Témy pre člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nárast výdavkov na obranu, ku ktorému sme sa zaviazali na ostatnom summite Severoatlantickej aliancie, je z hľadiska našej bezpečnosti potrebný, je však samozrejmé, že to pôjde na úkor iných výdavkov štátu, tvrdí to člen Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martin Šuster. A ako hodnotí čoraz viac stagnujúcu slovenskú ekonomiku, ktorá navyše čelí aj pomerne vysokej inflácií? No a dá sa zvládnuť ďalší približne dvojmiliardový konsolidačný balíček bez škrtov v sociálnom systéme, teda napríklad zavedením adresnosti do energopomoci, trinástych dôchodkov či v podpore rodín?Slovenská ekonomika zlenivela, dôvodom poklesu nášho ekonomického rastu je tak globálna nestabilita, ako aj vládna konsolidácia. Tá sa totiž primárne zamerala nie na redukciu prebujnelých výdavkov štátu, ale na čoraz vyššie zdaňovanie firiem či občanov. Už na budúci rok nás pritom čaká ďalšie kolo uťahovania opaskov, tentoraz za približne dve miliardy. No a za rohom už číha aj masívny nárast výdavkov na obranu. Kde na to všetko vziať a akej ekonomickej budúcnosti budeme čeliť? A viete že ročne Slovensko platí iba na úrokoch takmer 4 miliardy eur? Témy pre člena Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Martina Šustera.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ochrana lesov, mokradí a ohrozených druhov patrí medzi priority WWF Rumunsko. Projekty na obnovu ekosystémov podporujú komunity a zmierňujú klimatické riziká.V najnovšej epizóde podcastu EKOcastu sme sa rozprávali priamo v teréne, v povodní rieky Dunaj v Rumunsku, s riaditeľkou WWF Rumunsko, Orietou Hulea.Zisťovali sme, aké sú najväčšie ekologické problémy, ktorým Rumunsko čelí a hovorili sme o témach, ktoré sú nám známe aj zo slovenských reálií, ako je napríklad fragmentácia biotopov či problémy s hospodárením s vodou počas sucha a povodní.Čo sa v podcaste Ekocaste dozviete? Čo hovorí na spoluprácu s veľkými firmami a ich záujem o prírodu? Vidí nejaké paralely medzi environmentálnymi problémami v Rumunsku a na Slovensku? Ako vníma úlohu masmédií a novinárov v témach ako životného prostredia, klimatických zmien? Čo si myslí o projektoch ako Living Danube, ktoré spájajú krajiny, kultúry a ľudí?

Zuzana Labašová je psychologička a lektorka v oblasti kritického myslenia a globálneho vzdelávania. Viac ako 20 rokov je programová manažérka Komenského inštitútu a lektorka kritického myslenia a globálneho vzdelávania. Vedie program, ktorý pomáha učiteľom lepšie učiť. Pred nedávnom získala ocenenie Lektorka roka 2024. Hoci je Petržalčanka z učiteľskej rodiny, osem rokov prežila na malom ostrove v strede mora a do školy prvýkrát plnohodnotne nastúpila až po revolúcii v 6. triede základnej školy. Vysokú školu študovala v New Yorku, žila v San Franciscu a posledných 15 rokov na lazoch stredného Slovenska. Jej dcéra študuje medicínu, a hoci sa narodila na Slovensku, je polovičná Indka. Práve toto jej ukázalo, ako na Slovensku reagujeme na ľudí inej farby pleti. Zuzana Labašová je autorkou, či spoluatorkou zaujímavých publikácií, v ktorých sa okrem iného, zaoberá environmentálnymi a spoločenskými témami súčasnej spoločnosti, predsudkami a stereotypmi... Jej koníčkom je záhrada, kôň, čítane a aj psychológia, konkrétne hlbinná imaginácia. V tejto epizóde Nočnej pyramídy sa s hostkou porozpráva Ľudovít Jakubove - Mravec. | Hosť: Zuzana Labašová (psychologička a lektorka v oblasti kritického myslenia a globálneho vzdelávania, vedie program Komenského inštitútu, pomáha učiteľom lepšie vyučovať). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Po včerajšnjem strelskem pohodu na srednji šoli v Gradcu se je danes v Avstriji začelo tridnevno žalovanje. Dopoldne so se poklonili žrtvam z minuto molka. V cerkvah so zadoneli zvonovi, na Dunaju so za minuto ustavili približno 900 vozil javnega prevoza. Radiotelevizija ORF je prekinila oddajanje programov. V oddaji tudi o tem: - Oblasti v Los Angelesu z vse bolj ostrimi odzivi na način zatiranja protestov proti izgonom priseljencev - Matere Srebrenice v Ljubljani: tudi 30 let potem je izvor zanikanja genocida še vedno v Srbiji - Ljubitelji pisane besede lahko do petka uživajo na novogoriškem festivalu NaMestoKnjige

Zlatá soška pojmenovaná Oscar je bezesporu nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Od roku 1929 ji různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.

Zlatá soška pojmenovaná Oscar je bezesporu nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Od roku 1929 ji různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.

Zlatá soška pojmenovaná Oscar je bezesporu nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Od roku 1929 ji různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.

Zlatá soška pojmenovaná Oscar je bezesporu nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Od roku 1929 ji různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.

Zlatá soška pojmenovaná Oscar je bezesporu nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Od roku 1929 ji různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.

Zlatá soška pojmenovaná Oscar je bezesporu nejprestižnějším světovým oceněním v oblasti filmu. Od roku 1929 ji různým oborovým profesím pravidelně uděluje Americká akademie filmového umění a věd.

Voice: Magda Neporová, Magdaléna Studená, Natálie Novotná, Štěpán Švagr

O enem najbolj znanih del politične filozofije, ki že skoraj 400 let vzbuja burne razprave o naravi človeka, družbe in politične oblastiČeprav so se skozi čas načini, kako so ljudje organizirali svoje družbe, zelo spreminjali, je dejstvo, da zgodovina človeštva ni zgodovina množice nepovezanih posameznikov, ampak so se ti vedno znova povezovali v večje skupine in se, bolj ali pa manj prostovoljno, podrejali neke vrste oblasti. Toda zakaj naj bi bila politična oblast sploh smiselna? Kako se ta oblast vzpostavi? Kdaj je legitimna? In kaj pravzaprav prinaša podrejenim posameznikom, ki so se v takšni ureditvi vedno primorani odreči nekaterih individualnim željam in potrebam? Ta še danes osnovna vprašanja so tudi v središču enega temeljnih del politične filozofije z naslovom Leviatan ali snov oblika in moč politične skupnosti, cerkvene in civilne, ki ga je na sredini 17. stoletja napisal angleški filozof Thomas Hobbes, v slovenskem prevodu pa je nedavno izšlo pri založbi Krtina. O delu, ki je bilo s svojim zagovorom absolutne oblasti skozi zgodovino predmet mnogih polemik, bomo v tokratnih Glasovih svetov govorili s prevajalcem Leviatana in piscem spremne besede dr. Aljošo Kravanja z Oddelka za filozofijo Ljubljanske Filozofske fakultete. Oddajo je pripravila Alja Zore. foto: izsek iz naslovnice prvotne izdaje Leviatana, Wikipedija, javna last

Zápis v historickém sbírkovém fondu Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě říká, že zdobený opasek patřil glavarům, bojovníkům z Černé Hory. Jak ale ukázal badatelský výzkum, pás byl součástí ženského kroje.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Česká Sibiř je jméno pro území na rozhraní jižních a středních Čech mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Některé vrcholy se dostávají až k výšce 700 metrů. Své pojmenování získala proto, že tamní kus přírody je opravdu studený. Na vině jsou delší a tužší zimy než jinde ve vnitrozemí.

Oblasti v Španiji in na Portugalskem, kjer so po včerajšnjem obsežnem izpadu električnega omrežja znova dobili dostop do elektrike, nadaljujejo iskanje vzroka. Španski upravljalec električnega omrežja navaja, da prve ocene izključujejo morebitni kibernetski napad. Španski premier Pedro Sanchez je dejal, da so v trenutku ostali brez 15-ih gigavatov moči, kar je po njegovih besedah obsegalo 60 odstotkov takratnih potreb države. Na prizadetih območjh so po večini vnovič odprte šole, po dolgih zamudah spet obratuje javni prevoz, bolnišnice lahko nadaljujejo nemoteno delo. Ostali poudarki oddaje: Kanadski liberalci po zmagi na volitvah napovedujejo konec starih odnosov z ZDA. Kremelj čaka na ukrajinski začetek neposrednih pogajanj za premirje. Po zastrupitvi z vodo v ljubljanskem Maximarketu bolnišnično oskrbo iskalo 7 ljudi.

Voice: Magda Neporová, Anna Kubátová, Štěpán Švagr

Kristína Holčíková je bývalá vedecká pracovníčka v oblasti zloženia potravín, odborníčka na potravinárstvo, popularizátorka zdravého stravovania. Dnečs už v seniorskom veku je pribudli "funkcie" hudobnej manažérky, tajomníčky a organizačnej vedúcej viacerých hudobných telies. Zhovárala sa s ňou Eva Viteková.

Každou zimní sezónu vyráží členové horské služby v Jeseníkách do lavinových katastrů, aby kontrolovali stabilitu sněhové pokrývky a hodnotili riziko lavin. Na poslední měření minulý týden se vydala i reportérka Radka Těšíková.

Zgolj miren prenos oblasti, ohranjanje delujočih državnih institucij, izogibanje vsakršni deskriminaciji in poštene volitve bodo preprečili, da Sirija zdrsne v kaos, so po včerajšnjem srečanju v Jordaniji poudarjali zunanji ministri več arabskih in zahodnih držav, Evropske unije ter Združenih držav. Prehodne sirske oblasti so medtem kritične do napadov Izraela na vojaške lokacije v Siriji, a obenem zatrjujejo, da si še ene vojne ne želijo. Ostali poudarki oddaje: - Zaradi prenove ljubljanskega kolodvora se danes spreminja vozni red vlakov. - Danes je evroradijski božični dan. Na programu Ars se bo zvrstilo devet izbranih tematskih koncertov. - Kupci morajo biti vse bolj previdni pri nakupu medu, ločevanjemed ponarejenim in pravim je težko.

Teden dni po padcu dolgoletnega režima Bašarja al Asada se v Siriji del javnega življenja vrača v običajne tirnice, med drugim so odprli izobraževalne in verske ustanove. Predstavnik Združenih narodov za Sirijo Gejr Pedersen je ob tem pozval k čim hitrejši odpravi sankcij zoper Sirijo. Kot je dodal, se bo država le tako lahko znova postavila na noge. Po njegovih besedah je treba zagotoviti tudi delujoč pravosodni sistem, ki bo pravično kaznoval odgovorne za zločine. Medtem se nadaljujejo obsežni izraelski napadi tako na Sirijo kot na Gazo. Drugi poudarki oddaje: - Leto dni od napovedi stavke Fidesa nerešena še številna vprašanja. - Od danes velja novi vozni red Slovenskih železnic. - Ema Klinec na Kitajskem skočila na drugo mesto.

V Cankarjevem domu v Ljubljani so na 57-i prireditvi Športnik leta podelili priznanja in nagrade najboljšim slovenskim športnikom in športnicam. Na prireditvi, ki jo Društvo športnih novinarjev prireja od leta 1968, med zmagovalci ni bilo posebnih presenečenj. Drugo leto zapored športniki leta plezalka Janja Garnbret, kolesar Tadej Pogačar in moška nogometna reprezentanca Slovenije. Preostale novice: Po vzpostavitvi prehodne vlade v Siriji vnovično odpiranje javnih institucij. Oblasti obljubljajo vzpostavitev reda in varnosti. So se vladna stran in predstavniki občin uskladili glede dodatnih sredstev za občine z romsko skupnostjo? Zakon v parlament še ta ali prihodnji teden. Gorenjske občine v pričakovanju odločitve o lokaciji regijske bolnišnice. Ob tem v ospredju tudi vprašanje organiziranja nujne medicinske pomoči.

Sirci slavijo padec režima dolgoletnega voditelja Bašarja al Asada, številni razseljeni se vračajo domov. Uporniki so osvobodili tudi številne zapornike. Mednarodna skupnost medtem poudarja nujnost mirnega prenosa oblasti. - Kakšno bo nadaljevanje postopka za izbiro guvernerja Banke Slovenije? - Boj proti korupciji: eno od bolj težavnih področij je poraba javnih sredstev. - Železniški promet pri nas bo zaradi del v Ljubljani od nedelje prilagojen.

Ameriški predsednik Joe Biden je svojega predhodnika in hkrati naslednika povabil na pogovore o prenosu oblasti. Donaldu Trumpu je medtem čestital tudi ruski predsednik Vladimir Putin ter izrazil pripravljenost na pogovor z njim. Druge teme: - Prihodnost ameriško-evropskih odnosov in varnostna vprašanja, povezana z vojno v Ukrajini, v ospredju srečanja voditeljev Evropske politične skupnosti. - Ekonomsko-socialni svet danes o dolgotrajni oskrbi in osebni asistenci ter zagotavljanju toplote za prebivalstvo Šaleške doline. - Nogometaši Olimpije na gostovanju v Helsinkih drugič zmagali v konferenčni ligi, Celjani poraženi v Sevilli.

Podle aktuálního odhadu České asociace pojišťoven způsobily zářijové záplavy v Česku pojištěné škody za 16,3 miliardy korun. Tisíce lidí stále nemají elektřinu, plyn nebo vodu. Oprava poničených inženýrských sítí potrvá na mnoha místech několik měsíců. Jak takové katastrofě předcházet? Měla by smysl výstavba dalších vodních nádrží a přehrad? Meteorolog Michal Žák ještě vysvětlí, zda budou povodně v důsledku klimatické změny stále ničivější, i to, zda nás čeká jev La Niña.

Jak pomoci studentům zvládat náročné stresové situace ve škole i doma? Co nabízí služba neziskové organizace Fokus Praha - Dostuduj. fit.? - Zatopila vám nebo vašim blízkým záplavová voda rodinné fotky, důležité smlouvy, doklady nebo knihy? Zapomeňte na fén nebo žehličku, dejte je co nejdřív do mrazáku. Proč dokumenty zmrazit a jak je nejlépe usušit? Moderuje Renata Kropáčková.

Teplotní rekordy padají i letos s větší četností než v předchozích letech. Mění se klima rychleji, než jsme si dokázali představit? Čekají nás stále častější razantní výkyvy počasí a stanou se tropické teploty pro středoevropská léta normou? „Africké země, které dosáhly těch rekordů, oteplení v dlouhodobém průměru nemají tak velké jako třeba tropické oblasti, jižní Evropa či u nás. A hlavně, co se děje v polárních oblastech je bezprecedentní,“ říká meteoroložka Taťána Míková.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Tisíce ukrajinských vojakov minulý utorok vtrhli do ruskej Kurskej oblasti. Táto nečakaná ofenzíva, o ktorej až do poslednej chvíle nikto mimo ukrajinských oficiálnych miest nič nevedel, Rusov očividne zaskočila. Prekvapení ostali aj vojnoví experti, ktorí sa nevedeli zhodnúť, aká je presná stratégia či cieľ Ukrajiny a vynárať sa začali rôzne možnosti. Čo sa teda v Kurskej oblasti vlastne deje, ako rýchlo ukrajinské vojská postupujú, čo chcú dosiahnuť a podarí sa im vôbec získané územie udržať? Eva Frantová sa v Dobrom ráne pýta analytika Matúša Halása z Ústavu medzinárodných vzťahov v Prahe. Zdroj zvukov: CNN, BBC, TA3 Odporúčanie: Situácii v Kurskej oblasti sa venuje Daniel Hoťka zo zahraničnej redakcie denníka SME. Odporúčam vám prečítať si niektorí z jeho posledných textov na túto tému, kde približuje boje, aj pohľad expertov na ďalší vývoj. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Jak prožíval vítěznou olympijskou jízdu kanoisty Martina Fuksy jeho tatínek a zároveň trenér? Byl Fuksa před závodem nervózní? Jak pokračuje operace ukrajinské armády v ruské Kurské oblasti? Jaké jsou její cíle? Může být dnešní nálet na východoukrajinskou Konsťantynivku odpovědí na ukrajinskou operaci? A jak se daří zvládat nedostatek některých léků v Česku?

Jaký efekt by mohla mít operace, v jejímž rámci pronikly ukrajinské jednotky na ruské území v Kurské oblasti? Co vyplývá především z nejnovější makroekonomické analýzy České bankovní asociace? A jak se pořadatelé i fanoušci vyrovnají se zrušením tří vídeňských koncertů úřadující královny pop music – americké zpěvačky Taylor Swift?