Podcasts about vladimirem putinem

Stý briefing jsme otevřeli kauzou poslankyně ANO Margity Balaštíkové. Probrali jsme i spekulace v pražské politice a aktuální předvolební situaci. Zaměřili jsme se na průzkumy, vzestup Motoristů, ospalou kampaň Spolu a možné personální rošády na magistrátu. V zahraniční jsme rozebrali chystané setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, reakce Bruselu a úvahy nad tím, co by příměří na Ukrajině znamenalo pro českou politiku. Na závěr jsme dali větší prostor otázkám patronů od kroužkování přes obranyschopnost až po to, kdo by měl vyzvat Rajchla v televizním duelu.

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu pořádá virtuální schůzku evropských lídrů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle Filipa Nerada, bývalého analytika Českého rozhlasu, se ho budou snažit přesvědčit, aby na pátečním summitu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hájil zájmy Evropy a Ukrajiny. „Scénář by podle nich měl být takový, že nejprve dojde k zastavení bojů a příměří,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus ředitel komunikace think-tanku Globsec.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Další podrobnosti ke schůzce nezveřejnil. Jednání se bude týkat války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION Donald Trump tvrdí, že s Jeffreym Epsteinem dávno přerušil kontakty. Jeho jméno se ale opakovaně objevuje na tisících stranách vyšetřovacího spisu – a ve vzduchu visí otázka, jak moc v aféře figuruje a co přesně skrývá. „Trumpův tým podcenil, že i jeho vlastní voliči chtějí znát pravdu. Existuje řada konspiračních teorií, které vyvolávají podezření. Touha po odhalení záhady se proměnila v sílu, která má potenciál prezidenta vážně ohrozit,“ říká americká zpravodajka Jana Ciglerová. Ve Studiu N mluvíme také o zarážejících obratech v zahraniční politice. Proč ochladly vztahy mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem? Co vedlo amerického prezidenta k distancování se od Benjamina Netanjahua, kterému ještě nedávno nechal v Gaze volné ruce? Jaký plán má s Evropou, na niž uvalil nová cla? A jak velký vliv má na Trumpovo rozhodování jeho manželka Melania? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Americká krása #65 o zahraniční politice USA v uplynulém půlroce a vizi světových pořádků podle Donalda Trumpa.Jak se jeví americká zahraniční politika a role USA ve světě po více než šesti měsících Donalda Trumpa v prezidentském úřadě?  Jaké mají jeho kroky na mezinárodním poli dopady a co čekat od summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se má konat 15. srpna na Aljašce? Lze mluvit o nějaké Trumpově doktríně? A je zralý na ocenění pojmenované po vynálezci dynamitu? Nejen o tom debatují Jiří Sobota, Barbora Chaloupková a Štěpán Sedláček v dalším díle Americké krásy.

V Moskvě vždy rádi uvidíme pana Witkoffa, prohásil mluvčí Kremlu, když před možnou středeční schůzkou zmocněnce amerického prezidenta s Vladimirem Putinem. Jednání se má uskutečnit dva dny před vypršením amerického ultimáta kvůli příměří na Ukrajině. „Ze strany Kremlu je to hra o čas. Jednání s Američany se velmi dobře prodává dovnitř do Ruska i navenek,“ analyzuje pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdá se, že americký prezident Donald Trump ztratil trpělivost s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mimo jiné Rusku vyhlásil ultimátum a pohrozil, že uvalí vysoká cla na země, které s Ruskem obchodují, pokud Kreml do 50 dnů neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině. „Asi není jiná cesta,“ říká v pořadu Pro a proti poslanec ODS Pavel Žáček. „Jenom další střípek do mozaiky, jakým způsobem by se konflikt měl ukončit,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Radek Koten z SPD.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně vyjádřil nespokojenost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj zabíjí mnoho lidí. Co vlastně byla pro Trumpa ta poslední kapka ve vztahu k Rusku? A byla skutečně poslední? Moderuje Barbora Tachecí.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomáš Brolíkem o slíbených systémech Patriot a dalších zbraních, které americký prezident slíbil ve spolupráci se státy NATO dodat Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Americký Prezident Donald Trump viditělně ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem. Konec ruské agrese je i po půl roce od jeho nástupu do Bílého domu stále v nedohlednu. Původně přitom voličům sliboval, že válku na Ukrajině ukončí během prvního dne ve funkci. Kyjevu tak slíbil dodat patrioty - známé mobilní raketové systémy protivzdušné obrany. Americký server Axios také s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že americký prezident chystá plán na vyzbrojení Ukrajiny a součástí mají být i dodávky útočných zbraní. Jak to celé číst v kontextu situace na frontě a možností, které teď prezidenti USA a Ruska mají? To rozebírá Štěpán Sedláček v podcastovém rozhovoru se zástupce šéfredaktora Tomášem Brolíkem.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně vyjádřil nespokojenost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj zabíjí mnoho lidí. Trump se proto, prý definitivně, rozhodl poslat zbraně na Ukrajinu. „Nemá rád, když ho někdo vodí za nos,“ soudí Martin Weiss z týdeníku Echo a serveru Echo 24. „Zkoušel, jestli by to nešlo s Putinem nějak vyřešit. Ale na rozdíl od nás si uvědomuje, že Rusko dlouhodobě tahá v tomto konfliktu za delší konec provazu.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vypukla ostrá hádka. Pustili se do sebe zástupci koalice Marek Benda (ODS) a Věra Kovářová (STAN) s opozičním poslancem Alešem Juchelkou (ANO). Ten vyčítal koaličním stranám ostrou volební kampaň, vadilo mu třeba srovnávání šéfa ANO Andreje Babiše s ruským autoritářským vládcem Vladimirem Putinem nebo připomínání mrtvých za pandemie koronaviru. Kovářová na to poznamenala, že „sprosťárny a hrubé výrazy“ vycházejí často z úst opozičních poslanců. Benda pro změnu kritizoval kampaň ANO útočící na premiéra Petra Fialu (ODS).See omnystudio.com/listener for privacy information.

Íránský ministr zahraničních věcí Abbás Arakčí se v pondělí v Moskvě setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle světových agentur jsou hlavním důvodem americké údery na íránské jaderné provozy. Otázkou ovšem je, jaký bude výsledek.

Co očekávat od auditu na ministerstvu spravedlnosti, který kvůli bitcoinové kauze zadá nastupující ministryně Eva Decroix? Jaký efekt mají telefonické hovory Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, pokud zatím nevedly ke klidu zbraní ani k omezení ruské agrese? A jak snížit poptávku po plastech, jejichž rozpad má negativní dopady na lidské zdraví?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Turecko bude usilovat o schůzku Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Mohl by se jí účastnit také prezident USA Donald Trump. Po pondělním druhém kole přímých rozhovorů ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Pondělní rozhovory, které podle agentur trvaly necelou hodinu, označil za skvělé. Skvělý byl ovšem spíše ukrajinský dronový útok na základny ruských strategických bombardérů.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volodymyr Zelenskyj je připraven setkat se zítra osobně s Vladimirem Putinem. Připraven je i turecký Istanbul, kde se má schůzka konat, a to na návrh ruského prezidenta. Proč najednou Kreml mlží a plánuje vyslat vyjednavače? Zalekl se šéf Ruské federace oponenta? A nakolik reálné je, že by na schůzku dorazil i Donald Trump? Politický geograf Michael Romancov ještě prozradí, jaké páky má Západ na Kreml k ukončení války na Ukrajině, a přiblíží i perskou misi Donalda Trumpa.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volodymyr Zelenskyj je připraven setkat se zítra osobně s Vladimirem Putinem. Připraven je i turecký Istanbul, kde se má schůzka konat, a to na návrh ruského prezidenta. Proč najednou Kreml mlží a plánuje vyslat vyjednavače? Zalekl se šéf Ruské federace oponenta? A nakolik reálné je, že by na schůzku dorazil i Donald Trump? Politický geograf Michael Romancov ještě prozradí, jaké páky má Západ na Kreml k ukončení války na Ukrajině, a přiblíží i perskou misi Donalda Trumpa.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle svých slov připraven jednat s Vladimirem Putinem, a to osobně. Odpověděl tak na překvapivou víkendovou výzvu ruského prezidenta k obnovení jednání mezi oběma zeměmi, která probíhala na jaře 2022. K jednání by podle dosavadních plánů mělo dojít ve čtvrtek v tureckém Istanbulu. Zda se ho osobně zúčastní i ruský prezident zatím není jasné. Lze o míru vyjednávat bez dočasného příměří, po kterém spolu s Ukrajinou volají i zástupci evropské koalice ochotných?Hostka: Petra Procházková - reportérka Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajina se vyrovnává s nejkrvavějšími ruskými útoky na svá města od začátku letošního roku. Ještě nedávno přitom ukrajinská i světová veřejnost pozorně sledovaly, jestli skutečně nepřijde příměří slibované americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Selhala definitivně jeho snaha domluvit se s Vladimirem Putinem? A v jak silné pozici se teď nachází ukrajinská strana? Host: Martin Novák - editor a reportér zahraniční redakce Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Nenechte se mýlit. Americký prezident Donald Trump může použít jakýkoliv superlativ pro zhodnocení svého telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem o klidu zbraní na Ukrajině. Jestli válka opravdu skončí a jestli to bude letos, se ale rozhoduje jinde. Třeba na mírových jednáních, jejichž dosud poslední kola proběhla v saudskoarabském městě Džidda. Kdo tam zastupuje americkou, ruskou a ukrajinskou delegaci?

Ranní brífink Patrika Saláta: Ukrajina se už 1125 dní brání ruské invazi. V minulém týdnu to vypadalo, že by mohly boje na chvíli ustat. Alespoň to navrhovaly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump s Vladimirem Putinem ale nakonec dojednal jen 30 denní přerušení útoků na energetickou infrastrukturu. Je to Ukrajině poznat? A nebo útoky pokračují?

Administrativa Donalda Trumpa zásadně mění, jak v Evropě uvažujeme o obraně a bezpečnosti. Trumpova nevypočitatelnost, schopnost příjemně si popovídat s Vladimirem Putinem a řeči o tom, že by si brzy rád zabral Grónsko, Evropany přivádí k otázce, jestli se stále mohou spolehnout na svého tradičního vojenského partnera ze Spojených států. O tom, v jakém stavu je toto spojenectví a v jakém stavu jsou evropské armády, jsme si povídali s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také na Peace Research Center Prague. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ranní brífink Patrika Saláta: Ukrajina se už 1125 dní brání ruské invazi. V minulém týdnu to vypadalo, že by mohly boje na chvíli ustat. Alespoň to navrhovaly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump s Vladimirem Putinem ale nakonec dojednal jen 30 denní přerušení útoků na energetickou infrastrukturu. Je to Ukrajině poznat? A nebo útoky pokračují?

Ostře sledovaný telefonát s nejasným výsledkem. Tak se na konci týdne jeví úterní více než dvouhodinový hovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Na obzoru má být nicméně částečné příměří v podobě pozastavení úderů Ruska i Ukrajiny na energetiku. Může jít o první krok na cestě k míru? A před jakými riziky teď Ukrajina stojí?Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Americký prezident Donald Trump od svého nástupu do funkce proměnil přístup Spojených států k válce na Ukrajině. O příměří a případném míru jedná i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Pro Ukrajinu je obtížné principiálně přistoupit na skutečnost, že Rusko by si snad mělo podržet nějaké zisky plynoucí z jejich jednostranného přepadu Ukrajiny,” říká v Osobnosti Plus textař, básník a bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Minulý týden byla v Bosně a Hercegovině preventivně posílena mise EUFOR, mimo jiné i sto padesáti českými vojáky. Došlo k tomu v reakci na mediální výstupy a politické kroky prezidenta srbské entity Milorada Dodika, který byl za nerespektování nařízení kanceláře Vysokého představitele při EU pro Bosnu a Hercegovinu Christiana Schmidta soudem v první instanci odsouzen k odnětí svobody na jeden rok a k zákazu vykonávání funkce prezidenta na pět let. Dodik spolu se svými spolupracovníky v reakci na rozsudek přijal několik zákonů, jež jsou v rozporu s ústavou Bosny a Hercegoviny. Protože si toho je vědom, preventivně požádal o vojenskou pomoc Vladimira Putina. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají v Evropě obavy, a po čase proto opět přitáhly pozornost k přehlíženému regionu. O vývoji situace a příčinách nové eskalace starých konfliktů diskutují bratři Novosadové s historikem Ondřejem Žílou.Na úvod znovu připomínáme a detailně probíráme komplikované administrativní uspořádání Bosny a Hercegoviny – asi nejsložitěji organizovaného evropského státu – a problémy, které jsou s tím spojené a které se dlouhodobě do fungování země promítají. Ondřej Žíla přibližuje fungování úřadu Vysokého představitele, posouvání pravomocí jednotlivých národních entit na celonárodní úroveň (například vznik celonárodní armády) a pozastavuje se nad kariérou prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika, který se z kdysi reformního a prozápadního politika v průběhu let posunul do pozice populistického separatisty a hlavního destabilizačního faktoru Bosny a Hercegoviny. Jak si Dodikovu politickou akrobacii vysvětlit? Jde pouze o politické manévry, anebo Dodik coby největší bosenský podnikatel populismu využívá k dalšímu svému obohacování? Blíže vysvětlujeme rovněž situaci kolem rozsudku a zatykače, jemuž ale nečelí jenom Dodik, ale také jeho blízcí spolupracovníci Nenad Stevandić a Radovan Vičković. V souvislosti s tím Jakub přibližuje i prezidentův evakuační plán, do kterého jsou zapleteny dokonce maďarské speciální policejní jednotky. Právě Dodiková dlouhodobá spolupráce s Viktorem Orbánem, Aleksandrem Vučićem, Vladimirem Putinem, ale i Donaldem Trumpem vyvolává na západě Evropy obavy, že situace spěje k destabilizaci regionu a rozpoutání dalšího válečného konfliktu na kontinentě. Ostatně Bosna a Hercegovina je ideální prostor k nové válce, ať už vzhledem ke své pohnuté historii, nebo vzhledem k neustále posilovanému napětí mezi národy, jež v ní žijí.Přestože v bosenskohercegovské společnosti aktuálně není dostatečné množství bojeschopných mužů (ani žen), domnívá se Ondřej Žíla, že bohatá naleziště nerostných surovin, jež jsou v zemi k mání, budou ještě více než doposud přitahovat pozornost hlavních světových hráčů. A právě na tutokartu patrně Milorad Dodik sází už nyní ve snaze získat pro sebe podporu ze strany USA a Ruské federace. Jaký vliv na jeho postavení by mohl mít podpis smlouvy o těžbě nerostů na Ukrajině? Opravdu hrozí rozpad země nebo přerozdělování hranic mezi jednotlivými bosenskými etniky? Skončí nakonec Milorad Dodik za mřížemi? Aneb podcast, který se u nás na důležité otázky ptá jako první.

Donald Trump v úterý telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. O čem spolu mluvili? Proč došlo i na hokej? A co by mohlo přinést jejich setkání v Saúdské Arábii? Komentátor Radko Kubičko ještě přiblíží, jak chtějí evropské země posílit vlastní bezpečnost, i to, zda pomohou české armádě vyšší benefity pro vojáky včetně milionového náborového příspěvku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump v úterý telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. O čem spolu mluvili? Proč došlo i na hokej? A co by mohlo přinést jejich setkání v Saúdské Arábii? Komentátor Radko Kubičko ještě přiblíží, jak chtějí evropské země posílit vlastní bezpečnost, i to, zda pomohou české armádě vyšší benefity pro vojáky včetně milionového náborového příspěvku.

Americký prezident Donald Trump v úterý přes dvě hodiny telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump označil jednání na své sociální síti za velmi dobré a produktivní. „Když se něco Donaldu Trumpovi povede, tak je to skvostné, skvělé, úžasné. Teď je to ve fázi, že zjevně Putin nechtěl Trumpa zcela naštvat,“ komentuje v pořadu Interview Plus Jakub Lepš, amerikanista, pedagog na University of New York in Prague a politik TOP 09.

Po úterních jednáních prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem je zřejmé, že se nedostal v otázce příměří tak daleko jako dříve s prezidentem Zelenským. Kreml údajně kývnul na celkový třicetidenní klid zbraní, ale pouze v oblasti infrastruktury a energetiky. Přesto Rusko v noci na středu zaútočilo drony na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že Ukrajina Trumpa nejen nezajímá, ale spíš otravuje,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus česko-americký bankéř a investor Ondřej Jonáš.

Americký prezident Donald Trump v úterý přes dvě hodiny telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump označil jednání na své sociální síti za velmi dobré a produktivní. „Když se něco Donaldu Trumpovi povede, tak je to skvostné, skvělé, úžasné. Teď je to ve fázi, že zjevně Putin nechtěl Trumpa zcela naštvat,“ komentuje v pořadu Interview Plus Jakub Lepš, amerikanista, pedagog na University of New York in Prague a politik TOP 09.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po úterních jednáních prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem je zřejmé, že se nedostal v otázce příměří tak daleko jako dříve s prezidentem Zelenským. Kreml údajně kývnul na celkový třicetidenní klid zbraní, ale pouze v oblasti infrastruktury a energetiky. Přesto Rusko v noci na středu zaútočilo drony na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že Ukrajina Trumpa nejen nezajímá, ale spíš otravuje,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus česko-americký bankéř a investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je to jen pár dnů, co si čínský prezident Si Ťin-pching po telefonátu s Vladimirem Putinem pochvaloval, že Čína a Rusko jsou „dobří sousedé, které není možno rozdělit“. Přežije ale čínsko-ruské spojenectví sbližování Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem? „Čínu a Rusko spojuje to nejsilnější pouto, a to odpor k Západu,“ ujišťuje sinoložka Olga Lomová v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Po ruském vpádu, počátečních neúspěších a ukrajinské protiofenzivě, jež toho moc nepřinesla, se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“, v níž Rusko velmi zvolna a za cenu značných obětí postupuje. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje tím, že ji v jednáních s Vladimirem Putinem odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a jejímu prezidentu Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. O aktuální situaci i historii konfliktu jsme v Salonu Echa debatovali s diplomatem dnes působícím v Centru transatlantických vztahů CEVRO Michaelem Žantovským, armádním generálem ve výslužbě Jiřím Šedivým, ředitelem Institutu Václava Klause Jiřím Weiglem, redaktorem Hospodářských novin a spoluautorem podcastu o dění v postsovětském prostoru Ondřejem Soukupem a politologem Jiřím Justem, který už řadu let žije v Moskvě. Sešli se krátce poté, co spor mezi Trumpem a Zelenským začal, a předtím, než vygradoval do současné podoby.

Mezi mnou a předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou je zásadní rozdíl v tom, že já Rusko vnímám jako velké riziko, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na slova šéfky Stačilo! v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Zdůraznil, že Kreml nikdy nepřestal vnímat Česko jako sféru svého vlivu. „Rusko představuje fatální nebezpečí jak pro Ukrajinu, tak pro nás,“ podtrhl ministr. Vyjádřil se i k velkému plakátu s Vladimirem Putinem v pytli na mrtvoly na budově ministerstva – v souvislosti s agresivní válkou na Ukrajině šlo podle něj o nutné gesto.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Zpravodaj Viktor Daněk ještě vysvětlí, jak by měla EU reagovat na očekávaná cla a styl nové americké administrativy, a přiblíží i dynamiku v novém Evropském parlamentu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Zpravodaj Viktor Daněk ještě vysvětlí, jak by měla EU reagovat na očekávaná cla a styl nové americké administrativy, a přiblíží i dynamiku v novém Evropském parlamentu.

Za svou předvánoční schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem sklidil Robert Fico mezinárodní kritiku. „Jde mu jen o výhodný plyn pro Slovensko,“ hájí počínání slovenského premiéra europoslanec Ondřej Dostál ze Stačilo!. „Nesmíme se divit Ukrajincům, že nechtějí jednat s Rusy,“ namítá europoslanec Ondřej Kolář z TOP 09.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muž velkých návratů, který se po loňských volbách stal premiérem Slovenska již počtvrté, letos přežil pokus o atentát. Mnozí doufali, že tragédie v Handlové přivede Fica ke smířlivosti, předseda strany Smer se ovšem vrátil s útočnou rétorikou. Koalice pod jeho vedením prosadila změny trestního práva či veřejnoprávní televize a rozhlasu, avšak její většina se drolí. Na konci roku Robert Fico odcestoval do Moskvy na ostře kritizovanou schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem.

Tento týden bývalá německá kancléřka Angela Merkelová představila své 700stránkové paměti. Jestli se na některé její svědectví čekalo více než na jiné, pak to jsou její kontakty s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Tento týden bývalá německá kancléřka Angela Merkelová představila své 700stránkové paměti. Jestli se na některé její svědectví čekalo více než na jiné, pak to jsou její kontakty s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalá nejmocnější politička Evropy se vrací do středu pozornosti. Německá exkancléřka Angela Merkel prezentuje knihu pamětí s názvem Svoboda, ve které vzpomíná na jednání s Vladimirem Putinem, svou snahu blokovat přibližování Ukrajiny do NATO, migrační vlnu v roce 2015 i na další stěžejní okamžiky. Pozoruhodné je ale také to, co v memoárech nepíše.Host: Martin Jonáš - reportér Seznam Zpráv, autor knihy Fenomén Angela Merkelová: portrét jedné éry (2021)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech?Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.Jaké možnosti řešení konfliktu na Ukrajině před sebou Donald Trump má? A jak se po jeho nástupu do funkce změní bezpečnostní situace v Evropě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do hloubi nepřátelského území vydaly se vojenské jednotky ukrajinských sil. Co dělají v Rusku? Kam až chtějí dojít? A co na to říkají stratégové v Kremlu v čele s Vladimirem Putinem? Otázky na Jana Kofroně, vojenského analytika z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Do hloubi nepřátelského území vydaly se vojenské jednotky ukrajinských sil. Co dělají v Rusku? Kam až chtějí dojít? A co na to říkají stratégové v Kremlu v čele s Vladimirem Putinem? Otázky na Jana Kofroně, vojenského analytika z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do hloubi nepřátelského území vydaly se vojenské jednotky ukrajinských sil. Co dělají v Rusku? Kam až chtějí dojít? A co na to říkají stratégové v Kremlu v čele s Vladimirem Putinem? Otázky na Jana Kofroně, vojenského analytika z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Mezi Polskem a Maďarskem o víkendu vypukla diplomatická roztržka, jak informovala agentura AP. Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky k Rusku. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski následně reagoval. Podle něj by Orbán měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Maďarsko by mohlo vystoupit ze západních uskupení. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130730/

Zatímco se Ukrajina snaží zbrzdit první kroky očekávané ruské ofenzívy na východě země, v některých diplomatických kruzích opět sílí výzvy k zahájení mírových rozhovorů. Švýcarsko chce v červnu uspořádat mezinárodní summit, který se pokusí vytyčit cestu k míru. Hlavní západní stoupenci Ukrajiny ale nevidí žádný důvod k zahájení rozhovorů s Vladimirem Putinem, který se neohlíží na mezinárodní normy, píše evropská mutace serveru Politico.

Emmanuel Macron si ještě před dvěma lety pravidelně telefonoval s Vladimirem Putinem a varoval západní politiky, aby „neponižovali Rusko“. Dnes je ochotný poslat na Ukrajinu své vojáky. Na to, jak a proč se francouzský prezident proměnil ze zastánce appeasementu v předního evropského jestřába, se na stránkách francouzského deníku Le Monde pokouší odpovědět analytička Claire Gatinoisová.