Podcasts about vladimirem putinem

Íránský ministr zahraničních věcí Abbás Arakčí se v pondělí v Moskvě setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle světových agentur jsou hlavním důvodem americké údery na íránské jaderné provozy. Otázkou ovšem je, jaký bude výsledek.

Co očekávat od auditu na ministerstvu spravedlnosti, který kvůli bitcoinové kauze zadá nastupující ministryně Eva Decroix? Jaký efekt mají telefonické hovory Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, pokud zatím nevedly ke klidu zbraní ani k omezení ruské agrese? A jak snížit poptávku po plastech, jejichž rozpad má negativní dopady na lidské zdraví?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Turecko bude usilovat o schůzku Volodymyra Zelenského s Vladimirem Putinem. Mohl by se jí účastnit také prezident USA Donald Trump. Po pondělním druhém kole přímých rozhovorů ukrajinské a ruské delegace v Istanbulu to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Pondělní rozhovory, které podle agentur trvaly necelou hodinu, označil za skvělé. Skvělý byl ovšem spíše ukrajinský dronový útok na základny ruských strategických bombardérů.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volodymyr Zelenskyj je připraven setkat se zítra osobně s Vladimirem Putinem. Připraven je i turecký Istanbul, kde se má schůzka konat, a to na návrh ruského prezidenta. Proč najednou Kreml mlží a plánuje vyslat vyjednavače? Zalekl se šéf Ruské federace oponenta? A nakolik reálné je, že by na schůzku dorazil i Donald Trump? Politický geograf Michael Romancov ještě prozradí, jaké páky má Západ na Kreml k ukončení války na Ukrajině, a přiblíží i perskou misi Donalda Trumpa.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Volodymyr Zelenskyj je připraven setkat se zítra osobně s Vladimirem Putinem. Připraven je i turecký Istanbul, kde se má schůzka konat, a to na návrh ruského prezidenta. Proč najednou Kreml mlží a plánuje vyslat vyjednavače? Zalekl se šéf Ruské federace oponenta? A nakolik reálné je, že by na schůzku dorazil i Donald Trump? Politický geograf Michael Romancov ještě prozradí, jaké páky má Západ na Kreml k ukončení války na Ukrajině, a přiblíží i perskou misi Donalda Trumpa.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle svých slov připraven jednat s Vladimirem Putinem, a to osobně. Odpověděl tak na překvapivou víkendovou výzvu ruského prezidenta k obnovení jednání mezi oběma zeměmi, která probíhala na jaře 2022. K jednání by podle dosavadních plánů mělo dojít ve čtvrtek v tureckém Istanbulu. Zda se ho osobně zúčastní i ruský prezident zatím není jasné. Lze o míru vyjednávat bez dočasného příměří, po kterém spolu s Ukrajinou volají i zástupci evropské koalice ochotných?Hostka: Petra Procházková - reportérka Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajina se vyrovnává s nejkrvavějšími ruskými útoky na svá města od začátku letošního roku. Ještě nedávno přitom ukrajinská i světová veřejnost pozorně sledovaly, jestli skutečně nepřijde příměří slibované americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Selhala definitivně jeho snaha domluvit se s Vladimirem Putinem? A v jak silné pozici se teď nachází ukrajinská strana? Host: Martin Novák - editor a reportér zahraniční redakce Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Nenechte se mýlit. Americký prezident Donald Trump může použít jakýkoliv superlativ pro zhodnocení svého telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem o klidu zbraní na Ukrajině. Jestli válka opravdu skončí a jestli to bude letos, se ale rozhoduje jinde. Třeba na mírových jednáních, jejichž dosud poslední kola proběhla v saudskoarabském městě Džidda. Kdo tam zastupuje americkou, ruskou a ukrajinskou delegaci?

Administrativa Donalda Trumpa zásadně mění, jak v Evropě uvažujeme o obraně a bezpečnosti. Trumpova nevypočitatelnost, schopnost příjemně si popovídat s Vladimirem Putinem a řeči o tom, že by si brzy rád zabral Grónsko, Evropany přivádí k otázce, jestli se stále mohou spolehnout na svého tradičního vojenského partnera ze Spojených států. O tom, v jakém stavu je toto spojenectví a v jakém stavu jsou evropské armády, jsme si povídali s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a také na Peace Research Center Prague. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ranní brífink Patrika Saláta: Ukrajina se už 1125 dní brání ruské invazi. V minulém týdnu to vypadalo, že by mohly boje na chvíli ustat. Alespoň to navrhovaly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump s Vladimirem Putinem ale nakonec dojednal jen 30 denní přerušení útoků na energetickou infrastrukturu. Je to Ukrajině poznat? A nebo útoky pokračují?

Ranní brífink Patrika Saláta: Ukrajina se už 1125 dní brání ruské invazi. V minulém týdnu to vypadalo, že by mohly boje na chvíli ustat. Alespoň to navrhovaly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump s Vladimirem Putinem ale nakonec dojednal jen 30 denní přerušení útoků na energetickou infrastrukturu. Je to Ukrajině poznat? A nebo útoky pokračují?

Ostře sledovaný telefonát s nejasným výsledkem. Tak se na konci týdne jeví úterní více než dvouhodinový hovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Na obzoru má být nicméně částečné příměří v podobě pozastavení úderů Ruska i Ukrajiny na energetiku. Může jít o první krok na cestě k míru? A před jakými riziky teď Ukrajina stojí?Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Americký prezident Donald Trump od svého nástupu do funkce proměnil přístup Spojených států k válce na Ukrajině. O příměří a případném míru jedná i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Pro Ukrajinu je obtížné principiálně přistoupit na skutečnost, že Rusko by si snad mělo podržet nějaké zisky plynoucí z jejich jednostranného přepadu Ukrajiny,” říká v Osobnosti Plus textař, básník a bývalý kandidát na prezidenta Michal Horáček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Minulý týden byla v Bosně a Hercegovině preventivně posílena mise EUFOR, mimo jiné i sto padesáti českými vojáky. Došlo k tomu v reakci na mediální výstupy a politické kroky prezidenta srbské entity Milorada Dodika, který byl za nerespektování nařízení kanceláře Vysokého představitele při EU pro Bosnu a Hercegovinu Christiana Schmidta soudem v první instanci odsouzen k odnětí svobody na jeden rok a k zákazu vykonávání funkce prezidenta na pět let. Dodik spolu se svými spolupracovníky v reakci na rozsudek přijal několik zákonů, jež jsou v rozporu s ústavou Bosny a Hercegoviny. Protože si toho je vědom, preventivně požádal o vojenskou pomoc Vladimira Putina. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají v Evropě obavy, a po čase proto opět přitáhly pozornost k přehlíženému regionu. O vývoji situace a příčinách nové eskalace starých konfliktů diskutují bratři Novosadové s historikem Ondřejem Žílou.Na úvod znovu připomínáme a detailně probíráme komplikované administrativní uspořádání Bosny a Hercegoviny – asi nejsložitěji organizovaného evropského státu – a problémy, které jsou s tím spojené a které se dlouhodobě do fungování země promítají. Ondřej Žíla přibližuje fungování úřadu Vysokého představitele, posouvání pravomocí jednotlivých národních entit na celonárodní úroveň (například vznik celonárodní armády) a pozastavuje se nad kariérou prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika, který se z kdysi reformního a prozápadního politika v průběhu let posunul do pozice populistického separatisty a hlavního destabilizačního faktoru Bosny a Hercegoviny. Jak si Dodikovu politickou akrobacii vysvětlit? Jde pouze o politické manévry, anebo Dodik coby největší bosenský podnikatel populismu využívá k dalšímu svému obohacování? Blíže vysvětlujeme rovněž situaci kolem rozsudku a zatykače, jemuž ale nečelí jenom Dodik, ale také jeho blízcí spolupracovníci Nenad Stevandić a Radovan Vičković. V souvislosti s tím Jakub přibližuje i prezidentův evakuační plán, do kterého jsou zapleteny dokonce maďarské speciální policejní jednotky. Právě Dodiková dlouhodobá spolupráce s Viktorem Orbánem, Aleksandrem Vučićem, Vladimirem Putinem, ale i Donaldem Trumpem vyvolává na západě Evropy obavy, že situace spěje k destabilizaci regionu a rozpoutání dalšího válečného konfliktu na kontinentě. Ostatně Bosna a Hercegovina je ideální prostor k nové válce, ať už vzhledem ke své pohnuté historii, nebo vzhledem k neustále posilovanému napětí mezi národy, jež v ní žijí.Přestože v bosenskohercegovské společnosti aktuálně není dostatečné množství bojeschopných mužů (ani žen), domnívá se Ondřej Žíla, že bohatá naleziště nerostných surovin, jež jsou v zemi k mání, budou ještě více než doposud přitahovat pozornost hlavních světových hráčů. A právě na tutokartu patrně Milorad Dodik sází už nyní ve snaze získat pro sebe podporu ze strany USA a Ruské federace. Jaký vliv na jeho postavení by mohl mít podpis smlouvy o těžbě nerostů na Ukrajině? Opravdu hrozí rozpad země nebo přerozdělování hranic mezi jednotlivými bosenskými etniky? Skončí nakonec Milorad Dodik za mřížemi? Aneb podcast, který se u nás na důležité otázky ptá jako první.

Donald Trump v úterý telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. O čem spolu mluvili? Proč došlo i na hokej? A co by mohlo přinést jejich setkání v Saúdské Arábii? Komentátor Radko Kubičko ještě přiblíží, jak chtějí evropské země posílit vlastní bezpečnost, i to, zda pomohou české armádě vyšší benefity pro vojáky včetně milionového náborového příspěvku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump v úterý telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. O čem spolu mluvili? Proč došlo i na hokej? A co by mohlo přinést jejich setkání v Saúdské Arábii? Komentátor Radko Kubičko ještě přiblíží, jak chtějí evropské země posílit vlastní bezpečnost, i to, zda pomohou české armádě vyšší benefity pro vojáky včetně milionového náborového příspěvku.

Americký prezident Donald Trump v úterý přes dvě hodiny telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump označil jednání na své sociální síti za velmi dobré a produktivní. „Když se něco Donaldu Trumpovi povede, tak je to skvostné, skvělé, úžasné. Teď je to ve fázi, že zjevně Putin nechtěl Trumpa zcela naštvat,“ komentuje v pořadu Interview Plus Jakub Lepš, amerikanista, pedagog na University of New York in Prague a politik TOP 09.

Po úterních jednáních prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem je zřejmé, že se nedostal v otázce příměří tak daleko jako dříve s prezidentem Zelenským. Kreml údajně kývnul na celkový třicetidenní klid zbraní, ale pouze v oblasti infrastruktury a energetiky. Přesto Rusko v noci na středu zaútočilo drony na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že Ukrajina Trumpa nejen nezajímá, ale spíš otravuje,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus česko-americký bankéř a investor Ondřej Jonáš.

Po úterních jednáních prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem je zřejmé, že se nedostal v otázce příměří tak daleko jako dříve s prezidentem Zelenským. Kreml údajně kývnul na celkový třicetidenní klid zbraní, ale pouze v oblasti infrastruktury a energetiky. Přesto Rusko v noci na středu zaútočilo drony na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že Ukrajina Trumpa nejen nezajímá, ale spíš otravuje,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus česko-americký bankéř a investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump v úterý přes dvě hodiny telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Trump označil jednání na své sociální síti za velmi dobré a produktivní. „Když se něco Donaldu Trumpovi povede, tak je to skvostné, skvělé, úžasné. Teď je to ve fázi, že zjevně Putin nechtěl Trumpa zcela naštvat,“ komentuje v pořadu Interview Plus Jakub Lepš, amerikanista, pedagog na University of New York in Prague a politik TOP 09.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je to jen pár dnů, co si čínský prezident Si Ťin-pching po telefonátu s Vladimirem Putinem pochvaloval, že Čína a Rusko jsou „dobří sousedé, které není možno rozdělit“. Přežije ale čínsko-ruské spojenectví sbližování Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem? „Čínu a Rusko spojuje to nejsilnější pouto, a to odpor k Západu,“ ujišťuje sinoložka Olga Lomová v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Po ruském vpádu, počátečních neúspěších a ukrajinské protiofenzivě, jež toho moc nepřinesla, se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“, v níž Rusko velmi zvolna a za cenu značných obětí postupuje. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje tím, že ji v jednáních s Vladimirem Putinem odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a jejímu prezidentu Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. O aktuální situaci i historii konfliktu jsme v Salonu Echa debatovali s diplomatem dnes působícím v Centru transatlantických vztahů CEVRO Michaelem Žantovským, armádním generálem ve výslužbě Jiřím Šedivým, ředitelem Institutu Václava Klause Jiřím Weiglem, redaktorem Hospodářských novin a spoluautorem podcastu o dění v postsovětském prostoru Ondřejem Soukupem a politologem Jiřím Justem, který už řadu let žije v Moskvě. Sešli se krátce poté, co spor mezi Trumpem a Zelenským začal, a předtím, než vygradoval do současné podoby.

Mezi mnou a předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou je zásadní rozdíl v tom, že já Rusko vnímám jako velké riziko, reagoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na slova šéfky Stačilo! v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Zdůraznil, že Kreml nikdy nepřestal vnímat Česko jako sféru svého vlivu. „Rusko představuje fatální nebezpečí jak pro Ukrajinu, tak pro nás,“ podtrhl ministr. Vyjádřil se i k velkému plakátu s Vladimirem Putinem v pytli na mrtvoly na budově ministerstva – v souvislosti s agresivní válkou na Ukrajině šlo podle něj o nutné gesto.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Zpravodaj Viktor Daněk ještě vysvětlí, jak by měla EU reagovat na očekávaná cla a styl nové americké administrativy, a přiblíží i dynamiku v novém Evropském parlamentu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump hovořil telefonicky se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Porušil tak bezmála tři roky platné diplomatické tabu, kdy kvůli plánu ukončit ruskou válku na Ukrajině zavolal dříve do Moskvy než do Kyjeva. Jak si Donald Trump představuje umění dohody? Zpravodaj Viktor Daněk ještě vysvětlí, jak by měla EU reagovat na očekávaná cla a styl nové americké administrativy, a přiblíží i dynamiku v novém Evropském parlamentu.

Za svou předvánoční schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem sklidil Robert Fico mezinárodní kritiku. „Jde mu jen o výhodný plyn pro Slovensko,“ hájí počínání slovenského premiéra europoslanec Ondřej Dostál ze Stačilo!. „Nesmíme se divit Ukrajincům, že nechtějí jednat s Rusy,“ namítá europoslanec Ondřej Kolář z TOP 09.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Muž velkých návratů, který se po loňských volbách stal premiérem Slovenska již počtvrté, letos přežil pokus o atentát. Mnozí doufali, že tragédie v Handlové přivede Fica ke smířlivosti, předseda strany Smer se ovšem vrátil s útočnou rétorikou. Koalice pod jeho vedením prosadila změny trestního práva či veřejnoprávní televize a rozhlasu, avšak její většina se drolí. Na konci roku Robert Fico odcestoval do Moskvy na ostře kritizovanou schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem.

Muž velkých návratů, který se po loňských volbách stal premiérem Slovenska již počtvrté, letos přežil pokus o atentát. Mnozí doufali, že tragédie v Handlové přivede Fica ke smířlivosti, předseda strany Smer se ovšem vrátil s útočnou rétorikou. Koalice pod jeho vedením prosadila změny trestního práva či veřejnoprávní televize a rozhlasu, avšak její většina se drolí. Na konci roku Robert Fico odcestoval do Moskvy na ostře kritizovanou schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento týden bývalá německá kancléřka Angela Merkelová představila své 700stránkové paměti. Jestli se na některé její svědectví čekalo více než na jiné, pak to jsou její kontakty s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Tento týden bývalá německá kancléřka Angela Merkelová představila své 700stránkové paměti. Jestli se na některé její svědectví čekalo více než na jiné, pak to jsou její kontakty s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalá nejmocnější politička Evropy se vrací do středu pozornosti. Německá exkancléřka Angela Merkel prezentuje knihu pamětí s názvem Svoboda, ve které vzpomíná na jednání s Vladimirem Putinem, svou snahu blokovat přibližování Ukrajiny do NATO, migrační vlnu v roce 2015 i na další stěžejní okamžiky. Pozoruhodné je ale také to, co v memoárech nepíše.Host: Martin Jonáš - reportér Seznam Zpráv, autor knihy Fenomén Angela Merkelová: portrét jedné éry (2021)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech?Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.Jaké možnosti řešení konfliktu na Ukrajině před sebou Donald Trump má? A jak se po jeho nástupu do funkce změní bezpečnostní situace v Evropě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do hloubi nepřátelského území vydaly se vojenské jednotky ukrajinských sil. Co dělají v Rusku? Kam až chtějí dojít? A co na to říkají stratégové v Kremlu v čele s Vladimirem Putinem? Otázky na Jana Kofroně, vojenského analytika z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Do hloubi nepřátelského území vydaly se vojenské jednotky ukrajinských sil. Co dělají v Rusku? Kam až chtějí dojít? A co na to říkají stratégové v Kremlu v čele s Vladimirem Putinem? Otázky na Jana Kofroně, vojenského analytika z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do hloubi nepřátelského území vydaly se vojenské jednotky ukrajinských sil. Co dělají v Rusku? Kam až chtějí dojít? A co na to říkají stratégové v Kremlu v čele s Vladimirem Putinem? Otázky na Jana Kofroně, vojenského analytika z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Mezi Polskem a Maďarskem o víkendu vypukla diplomatická roztržka, jak informovala agentura AP. Maďarský premiér Viktor Orbán obvinil Varšavu z pokrytecké politiky k Rusku. Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski následně reagoval. Podle něj by Orbán měl vstoupit do unie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Maďarsko by mohlo vystoupit ze západních uskupení. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130730/

Hostem Echo Porady byl publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a hlavním tématem debaty se stala nová frakce Patrioti pro Evropu, kterou založil Viktor Orbán mimo jiné s Andrejem Babišem. Jsou, či nejsou ve službách Ruska? A čeho dosáhl Orbán svou cestou za Vladimirem Putinem? „V každém závěru summitu NATO je znovu opakován slib vzít Ukrajinu do NATO,“ říká Daniel Kaiser. „Stačí aby Francie, Německo a Maďarsko byly proti, a nikdy se to nestane. Je to bezpředmětná věc,“ tvrdí Joch. A co je za ruskými útoky na ukrajinské civilisty? „Začínám mít dojem, že Rusové chtějí Ukrajince přinutit, aby akceptovali ztrátu území, které zatím Rusové dobyli. A ukázat jim, že budou strašně trpět, ať radši dostanou pět sedm let míru, než je napadnou znova,“ soudí Joch. Je šance, že Joe Biden vzdá kandidaturu na prezidenta Spojených států? „Nedávno prohlásil, že jediný, kdo by ho k tomu mohl přesvědčit, je sám Bůh,“ poznamenává Ondřej Šmigol. „Zatvrdil se, jeho manželka chce být první dámou a jeho syn doufá v milost,“ dodává Joch. A jak vážná je debata o konci uhlí? Tématu se věnovala Markéta Malá. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

Maďarský premiér Viktor Orbán sklidil za setkání s Vladimirem Putinem v Moskvě kritiku od mnoha evropských představitelů. Rozklíží Maďarsko evropskou jednotu vůči Moskvě? „Je to hmatatelný důkaz, že netáhneme za jeden provaz. Země, která dělá tyto sólo akce, poškozuje celek,“ domnívá se v Interview Plus dosluhující eurokomisařka Věra Jourová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco se Ukrajina snaží zbrzdit první kroky očekávané ruské ofenzívy na východě země, v některých diplomatických kruzích opět sílí výzvy k zahájení mírových rozhovorů. Švýcarsko chce v červnu uspořádat mezinárodní summit, který se pokusí vytyčit cestu k míru. Hlavní západní stoupenci Ukrajiny ale nevidí žádný důvod k zahájení rozhovorů s Vladimirem Putinem, který se neohlíží na mezinárodní normy, píše evropská mutace serveru Politico.

Zatímco se Ukrajina snaží zbrzdit první kroky očekávané ruské ofenzívy na východě země, v některých diplomatických kruzích opět sílí výzvy k zahájení mírových rozhovorů. Švýcarsko chce v červnu uspořádat mezinárodní summit, který se pokusí vytyčit cestu k míru. Hlavní západní stoupenci Ukrajiny ale nevidí žádný důvod k zahájení rozhovorů s Vladimirem Putinem, který se neohlíží na mezinárodní normy, píše evropská mutace serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Emmanuel Macron si ještě před dvěma lety pravidelně telefonoval s Vladimirem Putinem a varoval západní politiky, aby „neponižovali Rusko“. Dnes je ochotný poslat na Ukrajinu své vojáky. Na to, jak a proč se francouzský prezident proměnil ze zastánce appeasementu v předního evropského jestřába, se na stránkách francouzského deníku Le Monde pokouší odpovědět analytička Claire Gatinoisová.

Emmanuel Macron si ještě před dvěma lety pravidelně telefonoval s Vladimirem Putinem a varoval západní politiky, aby „neponižovali Rusko“. Dnes je ochotný poslat na Ukrajinu své vojáky. Na to, jak a proč se francouzský prezident proměnil ze zastánce appeasementu v předního evropského jestřába, se na stránkách francouzského deníku Le Monde pokouší odpovědět analytička Claire Gatinoisová.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tucker Carlson oznámil na sociální síti X, že je v Moskvě a bude mít rozhovor s Vladimirem Putinem. Je správně tento rozhovor dělat? A udělal by ho Michal Půr? Mezitím Starostové rozehráli velkou hru a vládní tahanice o zmocněnce pro EURO. Čeho tím chtějí dosáhnout? Začal #tvrdejunor, možná díky tomu začali cvičit a sportovat úplní začátečníci. Co jsou nejčastější chyby v začátcích? A co pomáhá dobré regeneraci? O tom s námi v části Briefingu mluvil Jan Jiskra z Prisma institutu.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Povrchní pozorovatelé mezinárodní politiky v Česku pořád vyčítají Emmanuelu Macronovi jeho dřívější telefonáty s Vladimirem Putinem. Podrobnější pohled na politiku Paříže ale ukazuje, že Francouzi udělali ohledně Ruska a Ukrajiny velký obrat. A jsou dnes klíčovým spojencem Kyjeva. Víc o tom uslyšíte v Ranním brífinku HN. Já sem OH a přeju vám příjemný poslech.

Gościem dzisiejszego poranka Wnet był Dmytro Antoniuk, korespondent Radia Wnet na Ukrainie. Gość przedstawił raport dotyczący aktualnej sytuacji na froncie. Dmytro Antoniuk zobrazował również aktualną sytuację geopolityczną: Przyjazd Xi Jinping'a do Moskwy i jego spotkanie z Vladimirem Putinem.

Chelsea se zmítá v krizi. Londýnský klub už dohrál v obou anglických pohárech, v lize je desátý, pohárový duel se Citizens skončil debaklem 0:4. Fanoušci volají po změnách, ale právě těch si klub v poslední době prožil až příliš.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Vzpomínky na Vialliho 11:20 Fotbalový kalendář 2023: MS žen, finále Konferenční ligy v Edenu, kvalifikace na Euro i soudní procesy31:50 Co se děje ve Spartě a Slavii40:40 Chelsea má problém 52:20 Sázkařské okénkoJako by to byla pouhá chvíle… V roce 2021 vyhrála Chelsea pod trenérem Tuchelem Ligu mistrů, Superpohár UEFA i MS klubů. I předchozí éra spojená s investicemi ruského oligarchy Romana Abramoviče, trenérským umem Josého Mourinha či s legendami typu Petra Čecha, Didiera Drogby, Franka Lamparda nebo Johna Terryho přinesla kvanta úspěchů, radosti a také hrdosti příznivců Chelsea na modré barvy jejich klubu.A teď? Desáté místo v ligové tabulce, zcela impotentní útok zosobněný vyšeptalou hvězdou Pierrem-Emerickem Aubameyangem nebo dvojitý zápasový výprask od Manchesteru City v rámci jediného týdne. Pokud jste fanouškem Blues, nemáte nyní dobré spaní.Nosiči vody pátrali po příčinách neutěšeného současného stavu londýnské Chelsea.„V její sestavě to teď skřípe snad úplně všude. Ať už se bavíme o útoku, záloze, obraně nebo o brankářích. Nový manažer Graham Potter vyzkoušel v rámci 60 personálních změn snad už úplně všechno,“ uvádí téma moderátor podcastu Jaromír Bosák.Neuspokojivý pohled na hřiště ještě umocní rozrůstající se klubová marodka. Seznam zraněných fotbalistů Blues aktuálně čítá už přes deset hráčů. Nosiči vody v nejnovější epizodě podcastu detailně rozebírají, co se děje s fotbalovým týmem, když se nemůže opřít o zdravou kostru a základní jistoty. Řeč přišla i na zhodnocení nejzajímavějších mladých tváří, které Potter v nouzi posílá na plac. Kdo obstál?Nezůstal kámen na kameniRuská vojenská agrese směřující od loňského února na ukrajinské území vyvolala řadu reakcí. Britské úřady mimo jiné zabavily majetek ruských oligarchů spolupracujících s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.Obstaveny tak loni byly i londýnské nemovitosti Romana Abramoviče. A sankce se dotkly také fotbalové Chelsea, úřady nařídily prodej klubu jinému majiteli. V létě se tak na scéně objevila investorská skupina vedená americkým byznysmenem Toddem Boehlym.„Následovala obrovská vlna změn, v managementu klubu nezůstal kámen na kameni, z řídící pozice odešel vedle dalších i Petr Čech. Následovaly i ukvapené personální změny v realizačním týmu. A tahle masivní vlna naprosté nestability se nemohla neprojevit. Co bylo, to už není. A aktuální kondice celého klubu se projevuje i na hřišti. Noví američtí majitelé, kteří po mém soudu fotbalu příliš nerozumějí, do toho vlétli příliš divoce,“ míní dlouholetý fotbalový novinář Luděk Mádl.„Musím se přiznat, že mě za posledních patnáct let ve fotbale nic nepřekvapilo víc než vyhazov Thomase Tuchela z Chelsea loni v srpnu. Rok předtím vyhrál s Chelsea, co se dalo, pro nové majitele ale v tu chvíli dost dobrý nebyl,“ dodává Mádl.Právě jméno německého stratéga skandoval sentimentální kotel fanoušků Blues během posledního zápasu proti Citizens. Jak se jeho nástupce Grahama Pottera zastal Pep Guardiola? Co Chelsea doporučil? I to se dozvíte v nové epizodě Nosičů vody.„Nejvíc mě ale zaujali fanoušci, kteří skandovali jméno Romana Abramoviče. Není divu, stýská se jim po minulé éře, která transformovala jejich milovaný klub do období velkých úspěchů. Evidentně jde o silné emoce, myslím si, že příznivci přitom nijak nehledí na Abramovičovo silné napojení na ruskou vládu. Prostě jim chybí jejich staré dobré fotbalové časy,“ přemítá Karel Tvaroh, bývalý profesionální fotbalista.Premier League v rytmu derbyZajímá vás, jaké turnaje a také jaká soudní jednání čekají český fotbal v roce 2023? I o tom v aktuální epizodě diskutuje trio Bosák, Mádl a Tvaroh.Nosiči vody také vzpomínají na zesnulého Gianlucu Vialliho. Jak dokázala legenda Sampdorie Janov, Juventusu Turín nebo Chelsea ovlivnit fotbalovou Evropu?V podcastu zazní i polemika o sparťanských plánech, jež na tiskové konferenci rozkryli Tomáš Rosický s Brianem Priskem. A nechybí sázkařské okénko, které se zaměřuje na nabitý anglický víkend. Premier League totiž servíruje severolondýnské či manchesterské derby. Sestřelí Kane v prestižním souboji Arsenal, nebo se budou radovat Bukayo Saka a spol.?Poslechněte si celou epizodu Nosičů vody!---Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Analytik a expert na Ukrajinu hodnotí situaci na frontě, riziko přímého zapojení Běloruska do války, problémy s pomocí civilnímu obyvatelstvu i útoky na území Ruska.Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Koalice Spolu v létě rozjela kampaň před podzimními komunálními volbami zostra. Na billboardech srovnávala předsedu konkurenčního hnutí ANO Andreje Babiše s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Babiš na předvolebních mítincích naopak častoval příznivce koalice Spolu jako nacisty a fašisty. Ale je již po volbách a světe, div se, velkou část českých měst ovládlo právě souručenství ANO a ODS. Premiér Fiala tvrdí, jak si přeje koalice bez ANO a Babiš na ODS nenechá niť suchou.

Strategický vyjednavač Radim Pařík, který používá metody FBI, by při vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem volil trochu jinou strategii. „Nejdřív bychom museli vytvořit tzv. jednotný bod kontaktu, což znamená dát dohromady všechny politiky, kteří s tím mají co do činění – a není to jen EU, ale i NATO a v dialozích chybí i Čína,“ popisuje.

Strategický vyjednavač Radim Pařík, který používá metody FBI, by při vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem volil trochu jinou strategii. „Nejdřív bychom museli vytvořit tzv. jednotný bod kontaktu, což znamená dát dohromady všechny politiky, kteří s tím mají co do činění – a není to jen EU, ale i NATO a v dialozích chybí i Čína,“ popisuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalý německý spolkový kancléř Gerhard Schröder nejprve ztratil pověst, teď i soudnost. Válku sice považuje za chybu, ale zřeknutí se přátelství s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není schopen. Nyní zavítal do Moskvy, nejprve údajně na dovolenou, ale nyní se ukázalo, že se chce pasovat do role mírotvorce. Ovšem mírotvorce, který slovo od slova bude opakovat propagandu Putina a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Bývalý německý spolkový kancléř Gerhard Schröder nejprve ztratil pověst, teď i soudnost. Válku sice považuje za chybu, ale zřeknutí se přátelství s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není schopen. Nyní zavítal do Moskvy, nejprve údajně na dovolenou, ale nyní se ukázalo, že se chce pasovat do role mírotvorce. Ovšem mírotvorce, který slovo od slova bude opakovat propagandu Putina a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise znal před půlrokem asi málokdo. Informace o jeho odvolání před pár týdny ale vyvolala velký rozruch. Co ho čeká dál? Hostem Ptám se já byl bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.Z Jevhena Perebyjnise se v Česku stala doslova celebrita. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny a sbírka na pomoc ukrajinské armádě, kterou ambasáda organizovala pod jeho vedením, vynesla desítky milionů korun a přispěla na nákup zbraní potřebných v boji proti ruským okupantům.Červencová zpráva, že ukrajinský prezident Perebyjnise z funkce velvyslance v Česku odvolal, vyvolala velký rozruch. Před pár dny ho ovšem ukrajinská vláda jmenovala novým náměstkem ministra zahraničí, jak informovala Ukrajinska pravda. Jeho vliv na směřování Ruskem napadené země se proto ještě zvyšuje.Co obnáší jeho příští mise? Dokázal by jednat s Vladimirem Putinem?  A co pro něj znamenal pobyt v Česku? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Budoucnost vesmírné spolupráce Západu a Ruska na Mezinárodní vesmírné stranici je doslova ve hvězdách. Rusko totiž oznámilo, že z ní plánuje odstoupit. Co by to znamenalo pro kosmonautiku a vědecké objevy? Hostem Ptám se já byl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.Rusko se chce po roce 2024 stáhnout z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.Je vidět, že ozvěna války na Ukrajině doléhá až do kosmu. Potom, co putinovský režim napadl sousední zemi a západ na něj oplátkou uvalil sankce, skončily u ledu i společné evropsko-ruské vesmírné projekty. Spolupráce na ISS je v tomhle zatím výjimkou.Kreml teď tvrdí, že si postaví vlastní ruskou orbitální stanici (ROSS). A podle vedení Roskosmosu je to dokonce priorita v oblasti pilotované kosmonautiky. Přitom ještě začátkem měsíce se americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na stanici ISS.Jak vážně brát ruské plány? A měla by se Evropa více zaměřit na bezpečnost ve vesmírném prostoru? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Zajištění bezpečnosti se věnuje další díl podcastu Zbytečná válka, jehož se zúčastnili poradce premiéra a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar, který se několikrát setkal s Vladimirem Putinem, expert na bezpečnost Milan Mikulecký a redaktor novinek Alex Švamberk.

Zajištění bezpečnosti se věnuje další díl podcastu Zbytečná válka, jehož se zúčastnili poradce premiéra a bývalý velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar, který se několikrát setkal s Vladimirem Putinem, expert na bezpečnost Milan Mikulecký a redaktor novinek Alex Švamberk.

Zvolení Miroslava Ševčíka do čela Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické stále budí emoce. Teď už je jisté, že expert politické strany Trikolora nezasedne ve Vědecké radě VŠE a to i přesto, že děkani fakult bývají její obvyklou součástí. Jak se to stalo a kam to celou kauzu posunuje?Host: Ondřej Koutník - reportér serveru Seznam Zprávy Čtení k tématu: Miroslav Ševčík se na Národohospodářské fakultě obklopil loajálními lidmi, se kterými ho pojí přátelské nebo pracovní vztahy z minulosti. Podle některých kritiků muselo dříve opustit fakultu několik jeho kolegů, kteří s ním a s jeho názory nesouhlasili.  Nově zvolený děkan Ševčík se netají tím, že sympatizuje s Vladimirem Putinem. Naopak otevřeně kritizuje ředitele bezpečnostní informační služby Michala Koudelku, kterému se podle něj nedá věřit. Před parlamentními volbami na podzim roku 2021 rozeslal Miroslav Ševčík jako kandidát strany Trikolora svým vysokoškolským kolegům na jejich osobní i pracovní e-maily agitační zprávu, ve které je vyzval, aby volili Trikoloru a zároveň kroužkovali jeho jméno na kandidátce. Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Před 13 lety Česko předsedalo Evropské unii a tehdejší premiér Topolánek jednal přímo s Vladimirem Putinem o tom, aby Rusko obnovilo dodávky plynu přes Ukrajinu do EU. Teď se Česko chystá opět na předsednictví a Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a do Bulharska.

Před 13 lety Česko předsedalo Evropské unii a tehdejší premiér Topolánek jednal přímo s Vladimirem Putinem o tom, aby Rusko obnovilo dodávky plynu přes Ukrajinu do EU. Teď se Česko chystá opět na předsednictví a Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a do Bulharska. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes si řekneme, kdo vyhraje českou fotbalovou ligu, která jde do finální nadstavbové části. Záleží jenom na penězích, nebo je to složitější? Náš fotbalový expert Vladimír Dubský si myslí, že je. Taky si řekneme proč vlastně vyhraje víkendové francouzské prezidentské volby Emanuel Macron a ne Marine le Penová a jak to bude Marcon mít s Vladimirem Putinem. Bude se tvářit, že podporuje Ukrajinu a ve skutečnosti podlézat Rusku, nebo to jsou jen zlé pomluvy?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes si řekneme, kdo vyhraje českou fotbalovou ligu, která jde do finální nadstavbové části. Záleží jenom na penězích, nebo je to složitější? Náš fotbalový expert Vladimír Dubský si myslí, že je. Taky si řekneme proč vlastně vyhraje víkendové francouzské prezidentské volby Emanuel Macron a ne Marine le Penová a jak to bude Marcon mít s Vladimirem Putinem. Bude se tvářit, že podporuje Ukrajinu a ve skutečnosti podlézat Rusku, nebo to jsou jen zlé pomluvy?

Mise rakouského kancléře Karla Nehammera v Moskvě nepřinesla průlom. Nehammer po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem řekl, že z jednání nemá optimistický dojem. Bezpečnostní informační služba mezitím varuje před riziky spojenými s uprchlickou krizí. Mezi běženci můžou být špióni. A hodně diskutovaným tématem je americká základna v Česku. Nejen to probrala s generálem v záloze, bezpečnostním analytikem Andorem Šándorem moderátorka Petra Květová Pšeničná. 

V prvním kole francouzských prezidentských voleb uspěla současná hlava státu Emmanuel Macron, aby se v kole druhém utkal s Marine Le Penovou, která navzdory otevřeným kontaktů s Vladimirem Putinem získala hlasy víc než 8 milionů Francouzů. Nakolik by její vítězství ohrozilo jednotu Evropy? Europoslanci Markéta Gregorová (Piráti) a Alexandr Vondra (ODS) si ale nemyslí, že Le Penová vyhraje – postoj Evropské unie k ruskému agresorovi se podle nich nezmění.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Viktor Orbán se stal jedním z nejúspěšnějších evropských politiků. V parlamentních volbách obhájil vítězství už po čtvrté v řadě, navíc je silnější než kdy dřív. To všechno se odehrálo na pozadí války na Ukrajině, ke které se Orbán staví mnohem rezervovaněji než většina unijních lídrů. Ani po spuštění ruské agrese v sousední zemi nezpřetrhal léta budované vazby s Vladimirem Putinem a vůči pomoci ukrajinským bojovníkům je mírně řečeno chladný. Všechny díly podcastu Evropa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Býti dneska Rusem není jen tak. Zvláště takovým, který nesouhlasí s agresivní ruskou politikou představovanou Vladimirem Putinem. Nikdo neví, kolik odpůrců jeho režim v Rusku má, protože protestovat v Rusku vyžaduje obrovskou odvahu. Oproti represím našich totalitních poměrů 80. let minulého století ruská policie zasahuje vůči demonstrantům neobyčejně brutálně.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

FIFA na kongresu pozastavila členství několika zemím. Rusku, jehož armáda vpadla na Ukrajinu, ale nikoli. Z ruštiny se navíc stal nový oficiální jazyk FIFA. „V kontextu doby jde tak trochu o špatný vtip,“ konstatují Nosiči vody.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?1:50 Srovnání dvou velkých zápasů z víkendu: Sparta-Baník, Slavia-Plzeň16:00 Proč (je dobře, že) velký zápas opět pískal polský rozhodčí?21:10 Los na MS v Kataru: která skupina je nejatraktivnější?31:10 Chelsea čeká na prodej a vybouchla s Brentfordem 35:00 Mají rozhodčí trénovat s hráči?40:30 Bayernu 11 fotbalistů nestačí43:00 Sázkařské okénko: tipy na čtvrtfinále Ligy mistrůPákistánu, Zimbabwe a Keni pozastavila Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) jejich členská práva kvůli tomu, že se státní moc vměšovala do záležitostí místních fotbalových asociací. „V té souvislosti se samozřejmě leckomu může jevit jako bizarní, že FIFA nereaguje podobně na válečné konflikty,“ poznamenal Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.Návrh pozastavit členství i Rusku se na program zasedání nedostal. Video o válečných zvěrstvech ukrajinský zástupce na kongresu v Kataru přehrát nesměl. Místo toho Gianni Infantino, prezident FIFA, označil MS 2018, které se konalo v Rusku, za velmi úspěšné. A ruština se dokonce objevila na novém seznamu oficiálních jazyků užívaných na půdě FIFA. K angličtině, francouzštině, španělštině a němčině kromě ní přibyly i arabština a portugalština.„Celkově to na mě působilo velmi nepatřičně, že zrovna v tuhle chvíli byla ruština přidána na seznam oficiálních jazyků FIFA. A to ještě naprosto jednoznačným poměrem hlasů 187:4. Na jednu stranu je třeba říct, že Rusové nadále nesmějí hrát soutěže FIFA ani UEFA, jejich sportovní suspendace platí dál. Ale i tohle hlasování o oficiálním jazyce má v sobě jistou symboliku. A vysílá do světa tak trochu zvláštní signál o tom, jak se na věc dívá světový fotbal,“ poznamenal Mádl.Na tyto události, které proběhly na kongresu FIFA v katarském Dauhá, reagovala znechuceně dokonce i senátorka Miroslava Němcová. Ta se podivila, že čeští zástupci k prohnilosti FIFA mlčí a na Twitteru naznačila, že by se za to FAČR mohly krátit dotace. Co si o tom myslí Nosiči vody, to se dozvíte v nove epizodě podcastu.Šéf FIFA Gianni Infantino je ruským zájmům dlouhodobě nakloněn. V souvislosti s ruským pořadatelstvím MS se spřátelil i s Vladimirem Putinem. „Ještě bych připomněl, že UEFA na posledním Euru vyhověla nátlaku ruských protestů ohledně podoby ukrajinských dresů. Slogan Sláva hrdinům, který byl přišitý na vnitřní straně límečku jejich dresů, museli Ukrajinci odstranit, jelikož prý šlo o jasně politické gesto. Aspoň tak to tehdy bylo odůvodněno,“ podotýká Karel Tvaroh, obránce sparťanské rezervy.Kanada v roli černého koně?Blížící se MS v Kataru minulý pátek vygenerovalo téměř definitivní podobu základních skupin. Samotný los světového šampionátu Nosičům vody pochopitelně neunikl. Ačkoliv hodnotit několik měsíců dopředu atraktivitu jednotlivých skupin není snadný úkol, posádka ve studiu se o to přece jen pokusila.„Já se osobně velmi těším na skupinu F. Tedy na konfrontaci fotbalistů z Belgie, Maroka, Chorvatska a Kanady. Zejména na kanadský národní tým, který se na MS probojoval poprvé od roku 1986, se těším absolutně nejvíc. V Kanadě šel fotbal v posledních letech raketově vzhůru. Založili si vlastní nejvyšší soutěž, Canadian Premier League, která svou kvalitou rozhodně neurazí. V kádru mají Kanaďané navíc celou řadu evropských krajánků,“ tvrdí Karel Tvaroh.Mimochodem, pořadatelství následujícího MS 2026 je přiděleno USA, Mexiku a právě Kanadě. Který hráč Bayernu Mnichov táhne kanadský celek a proč ještě hrací plán MS 2022 není kompletní? I to vám řeknou Nosiči vody.Jedním z ústředních témat podcastu byly také největší šlágry české Fortuna ligy, v nichž poměřili síly fotbalisté Sparty a Baníku, ale také hráči Plzně se Slavií. Kdo měl podle Nosičů nahradit na hrotu Slavie Yiru Sora a proč měl vyztužit střed pole baníkovců Jiří Boula? Čím si mnohými odpisovaný Bořek Dočkal vysloužil chválu a který český tým je specialistou na jednobrankové výhry?V mezinárodní části se dozvíte také o bizarním střídání Bayernu Mnichov a o neotřelém návrhu Ralfa Rangnicka ohledně společných tréninků fotbalistů a rozhodčích. Nosiči vody objasnili i to, co všechno může za totální výbuch Chelsea, kterou na domácím hřišti deklasoval nováček z Brentfordu. Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl rozhovor ruským novinářům. Odmítl tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině. Zelenskyj taky zopakoval, že je ochotný se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vývoj války na Ukrajině probrala s analytikem výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Pavlem Havlíčkem moderátorka Petra Květová Pšeničná. 

Někteří mu koncerty ruší, jiné dál vyprodává: Jarek Nohavica. Muž, který si před lety potřásl rukou s Vladimirem Putinem. A teď se na něj obrací a spílá mu kvůli válce na Ukrajině. Puškinovu medaili ale vracet nechce a na rušení koncertů říká: ,Narozen v komunismu, umřu v komunismu.‘ O čem to vypovídá? Kauza Nohavica a hudební publicista Českého rozhlasu Ondřej Konrád.

Jak pokračuje charitativní sbírka Člověka v tísni na pomoc Ukrajině? Co je tam v současné době nejvíce potřeba? Dokáže Česko přijmout až 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny? A mají charitativní organizace odmítat dary, pokud mají pocit, že jejich odesílatel v minulosti sympatizoval s Vladimirem Putinem? Tomáš Pancíř se ptá Šimona Pánka, ředitele humanitární organizace Člověk v tísni.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po devatenácti letech, během kterých Roman Abramovič učinil z Chelsea nejúspěšnější klub v Anglii, se izraelský miliardář ruského původu rozhodl klub prodat. Kvůli sankcím uvaleným na Rusko a tamější nejbohatší třídu je Abramovičův krok vnímán jako reakce na možné dopady, kterým by vlastník Chelsea mohl čelit, kdyby na něj tresty padly taky. Má ale Abramovič i jiné důvody ke svému rozhodnutí a jaké by mohly být? A jaký je jeho vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem?   V novém Mundialu, pořadu a podcastu iSport TV, se zaměříme na celou Abramovičovu éru v západolondýnském klubu. Jak se mu podařilo vybudovat z Chelsea mašinu na úspěchy, ale i parafrázovanými slovy Martina Haška stroj na požírání trenérů? V čem změnil celý anglický fotbal při svém příchodu - a mohl by svým odchodem i symbolicky završit velkou éru sportswashingu?   Na to, co jsou největší úspěchy Abramoviče, co znamenají sankce pro klub a jeho budoucnost, a jestli by vlastně nebylo lepší si Chelsea nechat, probereme s šéfredaktorem Football Clubu Karlem Häringem, šéfredaktorem Sport magazínu Góóól Zbyňkem Veselým. Moderuje Martin Vait.   Všechny díly Mundialu najdete na iSport.cz/podcasty. Mundial je pořad a podcast o zahraničním fotbal v celém jeho lesku, kráse, špíně i obskurnosti. Diskuze s redaktory a spolupracovníky Sportu a rozhovory s osobnostmi českého i světového fotbalu o aktuálním dění i dlouhodobějších trendech zahraničního fotbalu.   0:00 Proč se doopravdy Abramovič zbavuje klubu a jaký je jeho vztah s Putinem? 17:40 V čem Abramovič změnil anglický fotbal a mohl by z prodeje klubu profitovat? 33:23 Jaká je v klubu role Petra Čecha a mohl by zůstat, i kdyby Abramovič odešel? 45:16 Měl mít Abramovič větší trpělivost s trenéry a co letošní Chelsea a Tuchel?

Cyril Svoboda byl ministrem několika vlád naší země, několikrát se i setkal s Vladimirem Putinem. Díky tomu, že nyní stojí mimo politický úřad, vyjadřuje se k situaci i k osobám mezinárodní politiky jasně a přímočaře. Co svět řeší? Je někdo schopen být Putinovi rovnocenným partnerem? Jaká je pozice USA a Evropy? A jaká je pozice našeho premiéra Fialy krátce před jeho evropským předsednictvím!Vážení posluchači, pokud budete chtít, můžete nám poslat dobrovolné vstupné/předplatné zde:  www.patreon.com/petrhorky anebo zde: 1035355738/6100.

Hostem Čestmíra Strakatého v Press klubu Frekvence 1 byl bezpečnostní poradce Andor Šándor. Na úvod zmínil jednání evropských činitelů s Vladimirem Putinem. Podle něj to vypadá, že Rusko nechce jednat s Evropskou unií jako celkem. Vždy ale bude jednat s Německem nebo s Francií. V rozhovoru také řekl, že si nemyslí, že je teď ideální vyzbrojovat Ukrajinu. Celý rozhovor moderátora Čestmíra Strakatého s bezpečnostním poradcem Andorem Šándorem si můžete poslechnout zde:

Energetická krize v Evropě pokračuje. Prohloubit ji může podle některých expertů i napětí kolem Ukrajiny. Spojené státy nově potvrdily, že budou s Evropskou unií spolupracovat na zajištění přísunu plynu do Evropy pro případ ruské invaze na Ukrajinu. Tento týden bude maďarský premiér Viktor Orbán jednat o dodávkách plynu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Aktuální vývoj probral s ředitelem Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřím Gavorem moderátor Martin Karlík. 

Americký prezident Joe Biden vyloučil možnost, že by USA vyslaly vojáky na obranu Ukrajiny, protože země není členem NATO. V úterním rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ale státníka varoval před dosud nevídaně tvrdými ekonomickými sankcemi v případě ruské agrese vůči Ukrajině.

Telemost mezi prezidenty Spojených států a Ruska Joem Bidenem a Vladimirem Putinem sice trval přibližně dvě hodiny, ovšem na veřejnost se z něj dostalo jen minimum detailů. Státníci si hrozili, varovali se, ale i vtipkovali. A důležité také je, co se nestalo. Biden bezprostředně po telefonátu s Putinem nezavolal svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, ač mu to slíbil. Kontaktuje ho až s odstupem. Filip Titlbach mluví s reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.

Koordinace zahraniční politiky vlády a prezidenta republiky. Telefonický summit Joe Bidena s Vladimirem Putinem. Angela Merkelová odebzdá Německo novému kancléři.

Koordinace zahraniční politiky vlády a prezidenta republiky. Telefonický summit Joe Bidena s Vladimirem Putinem. Angela Merkelová odebzdá Německo novému kancléři.

Parlamentní většinu po ruských volbách opět třímá v rukou Jednotné Rusko. Ani průzkumy ale straně takový úspěch nepřisuzovaly, volby zato provázely mnohačetné podvody. Jak číst výsledky? V Ptám se já odpovídal bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář.Po sečtení většiny hlasů ruských voličů po víkendových volbách získalo Jednotné Rusko, strana jednoznačně spojená s Vladimirem Putinem a Kremlem, přibližně padesát procent hlasů a tedy i dvoutřetinovou ústavní většinu v ruském parlamentu. Svou pozici uhájila i za pomoci manipulací a podvodů s hlasy, jak dokládají mnohá videa šířená po internetu.„Podle toho, co vím, tak alespoň ti, kteří se věnují vývoji v Rusku, říkají, že taková míra podvodovosti jako při těchto volbách v Rusku ještě nebyla,“ komentoval Kolář.Fígle a šachy nejsou podle exdiplomata při ruských volbách nic výjimečného, upozornil ale, že premiéru měl například případ, kdy Kreml nasadil do voleb falešné dvojníky. Petrohradský opoziční politik Boris Višněvskij se tak na hlasovacím lístku objevil dokonce třikrát - tedy on a dva fyzicky podobní muži se změněnými jmény, kteří měli voliče zmást tak, aby Višněvskij nedostal hlasy. „Cíl je zmást voliče a nedopustit, aby ten Kremlem naplánovaný výsledek nebyl dosažen,“ dodal Kolář.A Putinův režim se nadále drží svých výsledků i silou. Neváhá tvrdě pronásledovat nejen politickou opozici, ale i nezávislá média a neziskové organizace. Například nejznámější opozičník, Alexej Navalnyj, který přežil útok novičokem, si odpykává několikaletý trest vězení. Strany, které se vedle Jednotného Ruska dostaly do Dumy, jsou navíc podle Koláře od faktické opozice daleko. A ta demokratická podle něj šanci zasáhnout do politického dění nemá.„Ne teď a ještě tomu tak dlouhou dobu bude. Putinovský režim sofistikovaně utahuje šrouby, likviduje postupně všechny náznaky odporu. Je to vidět i v mediální sféře. Rusko se stává těžkou autokracií, kde opozice moc prostoru nemá. Je to ale na jednu stranu její vlastní vina, protože demokratická opozice je roztříštěná a nedokáže se spojovat,“ vysvětlil.Na jistou změnu ve společnosti ukazuje fakt, že předvolební průzkumy například od nezávislého centra Levada Jednotnému Rusku připisovaly kolem 27 procent hlasů oproti dosaženým padesáti. Volební účast navíc byla jen 40 procent.Rozdíl mezi průzkumy a reálným výsledkem i nízká volení účast je podle Koláře nejen dalším důkazem volebních podvodů, ale i jisté únavy Rusů z Putinova režimu. „Duma v tom ale žádnou velkou roli nehraje, protože dává jen pomyslná razítka na rozhodnutí prezidenta Putina,“ dodal.Připravuje se Vladimir Putin už teď na další prodloužení svého mandátu v prezidentském křesle? A jak nebezpečné je Rusko pro současný demokratický svět, včetně Česka? Poslechněte si celý rozhovor v dnešní epizodě Ptám se já!- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V jaké kondici jsou jednotlivé politické strany sedm týdnů před volbami? O čem chce německá kancléřka mluvit s Vladimirem Putinem? Filmový festival v Karlových Varech.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nedokážeme Rusko zasáhnout na tom nejcitlivějším místě. Oni si jsou samozřejmě vědomi naší závislosti na ruském plynu a ropě, což nejde změnit během měsíce, roku, ani několika let,“ říká Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity s tím, že Kreml tak nemá důvod na svém chování nic měnit.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nedokážeme Rusko zasáhnout na tom nejcitlivějším místě. Oni si jsou samozřejmě vědomi naší závislosti na ruském plynu a ropě, což nejde změnit během měsíce, roku, ani několika let,“ říká Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity s tím, že Kreml tak nemá důvod na svém chování nic měnit.

Joe Biden se minulý týden poprvé v roli prezidenta setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. V jaké atmosféře se dva nejmocnější muži planety setkali? A vytyčil summit v Ženevě mantinely příštích vztahů Ruska a Spojených států?

Joe Biden se minulý týden poprvé v roli prezidenta setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. V jaké atmosféře se dva nejmocnější muži planety setkali? A vytyčil summit v Ženevě mantinely příštích vztahů Ruska a Spojených států?

Lídři USA a Ruska, jejichž vztahy jsou na bodu mrazu, označují středeční čtyřhodinovou schůzku v Ženevě za “konstruktivní”. Povede ke zlepšení vzájemných vztahů? Dokážou se Joe Biden s Vladimirem Putinem vůbec na něčem shodnout? A na čem Moskvě a Washingtonu záleží nejvíc? Hostem Vinohradské 12 je Alex Kliment, analytik Eurasia Group a editor newsletteru Signal o globální politice.

Americký prezident Joe Biden se v Ženevě poprvé sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Schůzka dopadla velice dobře právě proto, že se lišila od všech předchozích. Putin porušil všechny sliby, které dal předchozím americkým prezidentům. A tohle byla první schůzka, při níž nikdo nikomu nic nesliboval,“ hodnotí profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš.

Výběr toho nejlepšího z vysílání DVTV: Setkání amerického prezidenta Joea Bidena s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Dá se očekávat zlom v americko-ruských vztazích? Téma pro redaktora Aktuálně.cz Daniela Anýže a také bývalého velvyslance Petra Koláře. Co má společného oblečení z druhé ruky a nezaměstnanost? Zakladatelka second handu Přestupní stanice Eva Dudová dává práci lidem bez domova a tím i šanci postavit se zpátky na vlastní nohy. Výjimka nebo vyjímka. Bychom – by jsme nebo bysme. Nevíte? Korektorky Sabina Straková a Karla Čau Čise provozují instagramový profil věnovaný právě nejčastějším chybám v češtině. V Interview si s nimi povídala Daniela Písařovicová.

Na neutrální půdě ve švýcarské Ženevě se sešli prezident Spojených států amerických a jeho ruský protějšek. Bývalý velvyslanec Petr Kolář oceňuje, že si prezident USA Joe Biden před setkání s Vladimirem Putinem vyjednal podporu spojenců v Evropské unii, NATO a G7. „Není to už jen postoj Ameriky, ale Západu jako takového. V symbolické i praktické rodině je to z mnoha pohledů důležitý vzkaz.“

Americkému prezidentovi Joe Bidenovi skončila summitem s ruským protějškem Vladimirem Putinem první cesta do Evropy v úřadu. Představitelé Evropské Unie i Severoatlantické aliance si slibují narovnání vzájemných vztahů. Podle bývalého ministra zahraničních věcí (KDU-ČSL) Cyrila Svobody je ale brzy na odhadování prvních výsledků. V pořadu Epicentrum mluvil o tom, jestli byla České republika dostatečně vidět, ale i o tom, které rusko-americké otázky nejvíce hoří.

V Ženevě dojde k prvnímu setkání Joea Bidena v roli amerického prezidenta s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Co všechno se dá od summitu očekávat? Jak připomíná agentura Reuters, právě v Ženevě se v roce 1985 setkal Ronald Reagan s Michailem Gorbačovem. A tato schůzka byla významným milníkem k ukončení studené války. Teď se ovšem svět nachází ve zcela jiném kontextu.

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možných dodávkách ruské očkovací látky jednal například francouzský protějšek Emmanuel Macron. Jeho vlastní ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian přitom prohlásil, že tato vakcína je jen „nástrojem propagandy“. Nejlepším důkazem toho, že ruská vakcína má v přeneseném slova smyslu toxické vedlejší účinky, ale zůstává Slovensko, dočtete se v The New York Times.