Podcasts about ruskou

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Za tři válečné roky se společenská smlouva mezi Kremlem a ruskými občany zásadně proměnila. Stát dnes platí miliardy rublů na podporu porodnosti, jako výplaty těm, kdo riskují život na frontě a také příbuzným padlých vojáků. Tento paradox více než co jiného charakterizuje podobu současné ruské společnosti, píše v analýze nezávislé ruské vydání The Bell.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Juicy Fields byl jeden z největších investičních podvodů posledních let, v němž tisíce lidí přišly o stovky milionů eur. Muži, kteří jej založili, si okrádání investorů vyzkoušeli už předtím s firmou Recyclix. Poté, co se oba podvody provalily, se ukázalo, že jejich organizátoři měli vazby na ruskou rozvědku – jeden rozesílal výbušniny, druhý má v Petrohradu továrnu na drony pro ruskou armádu. Text Kateryny Trompak čte Renata Klusáková.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #53 S legendárním hokejovým brankářem o výhrůžkách ruského exprezidenta Medvěděva i o tom, jak by se měla změnit nejprestižnější hokejová soutěž světa.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Orwell napsal, že „kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá také minulost.“ V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak si někteří politici vytahují z historie symboly a události, aby jimi zdůvodnili své politické kroky.Minulý týden na pražském náměstí Republiky a nedalekém Staroměstském náměstí demonstrovaly proruské politické strany. První z nich měla podtitul demonstrace „Za urovnání vztahů s Ruskou federací.“ Na demonstraci mluvil také bývalý politik z devadesátých let Miroslav Sládek. Na jeho příběhu je možné popsat, jak se posunula politika. Tento zakladatel českého populismu byl vždy primárně protiněmecký, stejně jako většina radikálních stran z okraje společnosti. Dnes vidí hlavní zlo v Evropské unii a naopak vyzdvihuje dobré vztahy s Ruskem.Ještě výraznější posun se odehrál na Slovensku. Svou cestou na oslavy výročí konce války v Moskvě premiér Fico jen zvýraznil svou proruskou politiku, která je raritní v celé Evropě. Slučuje v sobě fašistické a komunistické tradice a směřuje slovenskou zahraniční politiku na Východ.Fico nikdy nedělal konzistentní zahraniční politiku, ta vždycky byla jen odleskem politiky vnitřní, které všechno přizpůsoboval. Z jeho kroků lze vyčíst, že počítá s předčasnými volbami a svou obhajobou ruských zájmů chce na svou stranu přitáhnout voliče ze Slovenské národní strany a Republiky. Celé Slovensko tím však vtahuje do izolace.

Většina občanů čeká, až se omluvíte za urážky a odpornou dehonestační propagandu, vyčetl europoslanec Filip Turek (za Motoristé sobě) ministru zahraničí Janu Lipavskému (nestr.). Podle něj bylo řadě lidí jasné už před časem, že Ukrajina přijde o území, přesto volali po příměří a byli podle europoslance „popliváni“. Šéf diplomacie se v pořadu Partie Terezie Tománkové ohradil a připomněl, že ani po Mnichově nepřišel mír, ale druhá světová válka. „Ukrajina je suverénní stát, přece to nebudeme my nebo někdo jiný, kdo jí bude diktovat, jaké má hranice,“ reagoval ve vysílání CNN Prima NEWS. Kontroval pak tvrzením, že Turek přebral „ruskou propagandu“.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr dopravy Martin Kupka byl hostem Echa Pavla Štrunce a říká: Musíme zajistit větší obranyschopnost země, už se nemůžeme spoléhat na silnou Ameriku. Podle ministra je nutné jasně označit nepřítele. Na otázku, zda ta špatná strana z předvolební kampaně SPOLU je ANO Andreje Babiše odpovídá, že z vyjádření některých představitelů ANO slyší relativizaci postoje k ruské agresi. Konkrétně říká, že ačkoli ANO dosud podporovalo pomoc Ukrajině, „vedle toho vidíte, jak Andrej Babiš se vyslovuje za to, aby se tohle prověřilo mnohem víc, aby tady jsme změnili svůj postoj, aby se jednalo o míru, že neexistuje jiná cesta.“Taková formulace je podle něj problematická, protože může znamenat oslabení jednotného postoje Západu a dává Rusku prostor pokračovat v agresi.Kupka upozorňuje, že postoj k válce na Ukrajině je zásadní hodnotová otázka. Pokud by podle něj mír znamenal kapitulaci Ukrajiny, šlo by o přijetí násilného přepisování hranic. Podle Kupky je nezbytné, aby Česko dávalo jasně najevo, že stojí na straně Ukrajiny. Kupka hájí podobu kampaně SPOLU v nových barvách. ODS a strany SPOLU budou muset přesvědčit voliče o tom, co všechno se vládě povedlo. "Dokázali jsme budovat infrastrukturu i pracovat na energetické soběstačnosti Česka. Podnikatelům jsme mnohé administrativní procesy usnadnili," říká. Opevnit americký trh nedává podle Kupky smysl: "Zpomalí to celý světový trh, pochybuji o tom, že je to od prezidenta Trumpa promyšlený tah. Jak se k celé celní politice USA postaví Evropa řeší eurokomisař Maroš Šefčovič. Přichází prý za Trumpem s dobrou nabídkou a podle Kupky je dobrý směr odstraňování celních bariér. Podle ministra musíme přehodnotit přístup k klimatickým otázkám: "Za mě je zákaz spalovacích motorů zbytečný. Technologický rozvoj mají určovat nové technologie a konkurence, ne regulace,“ říká ministr. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Ruskou investigativní novinářku Jelenu Kosťučenkovou během pracovní cesty v roce 2022 na Ukrajinu kolegové varovali, že jí ruské bezpečnostní služby usilují o život. Nakonec se jim pravděpodobně podařilo ji otrávit. Dnes, rok a půl po útoku, už se prý cítí celkem dobře, raději ale zůstává v zahraničí, uvádí rozhovor s novinářkou slovenský Denník N.

Ruskou investigativní novinářku Jelenu Kosťučenkovou během pracovní cesty v roce 2022 na Ukrajinu kolegové varovali, že jí ruské bezpečnostní služby usilují o život. Nakonec se jim pravděpodobně podařilo ji otrávit. Dnes, rok a půl po útoku, už se prý cítí celkem dobře, raději ale zůstává v zahraničí, uvádí rozhovor s novinářkou slovenský Denník N.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká pravidla dodržovat a čemu se vyhnout, když jdete na návštěvu domů k vietnamské rodině, to zjišťovala Jana Šustová. Lidija Stevanovič si povídala s mezinárodně oceňovaným srbským filmovým režisérem Stefanem Arsenijevičem. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Iveta Demeterová.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.    0:33 - Hrôza na slovenskom gymnáziu. Po útoku žiaka s nožom hlásia dvoch mŕtvych. Páchateľ patril medzi najlepších žiakov školy https://www.startitup.sk/ziak-gymnazia-v-skole-utocil-nozom-na-mieste-zasahuje-viacero-zachraniek/ 1:40 - Igor Matovič vyliezol na bránu Úradu vlády a vyvesil tam detské plienky https://www.startitup.sk/igor-matovic-vyliezol-na-branu-uradu-vlady-a-vyvesil-tam-detske-plienky/ 3:01 - Hacker, ktorý útočil na kataster, sa dostal aj k citlivým údajom občanov, potvrdil Hargaš https://www.startitup.sk/hacker-ktory-utocil-na-kataster-sa-dostal-aj-k-citlivym-udajom-obcanov-potvrdil-hargas/ 4:19 - Fico podporuje výstavbu nájomných bytov, potvrdil plány rakúskeho investora https://www.startitup.sk/fico-podporuje-vystavbu-najomnych-bytov-potvrdil-plany-rakuskeho-investora/ 5:19 - Gašpar a Mažgút po návrate z Moskvy: „Chceme začať komunikovať s Ruskou federáciou“ https://www.startitup.sk/gaspar-a-mazgut-po-navrate-z-moskvy-chceme-zacat-komunikovat-s-ruskou-federaciou/ 7:02 - EXKLUZÍVNE Ľubomír Galko o konflikte s bývalým kolegom: „Toto Jožovi Pročkovi nezabudnem“ https://www.startitup.sk/exkluzivne-lubomir-galko-o-konflikte-s-byvalym-kolegom-toto-jozovi-prockovi-nezabudnem/ 8:17 - Trump pripisuje izraelskú dohodu svojmu víťazstvu. „Je to vtip?“ reaguje Biden. Rivalita zatienila prímerie v Gaze https://www.startitup.sk/trump-pripisuje-izraelsku-dohodu-svojmu-vitazstvu-je-to-vtip-reaguje-biden-rivalita-zatienila-primerie-v-gaze/ 9:52 - Panika na kryptotrhoch neutícha: Trumpova vláda pripravuje prevratné zmeny (PREHĽAD) https://www.startitup.sk/bitcoin-uz-vycerpal-povolebnu-euforiu-teraz-musi-fungovat-v-ekonomickej-realite/ 11:19 - Šachový veľmajster Kasparov: Existuje len jediný spôsob, ako zdolať Rusko. Chce to podľa neho šok https://www.startitup.sk/sachovy-velmajster-kasparov-existuje-len-jediny-sposob-ako-zdolat-rusko-chce-to-podla-neho-sok/ 12:31 - Zelenskyj varuje: „Európa bez ukrajinskej armády nemá proti Rusku žiadnu šancu“ https://www.startitup.sk/zelenskyj-varuje-europa-bez-ukrajinskej-armady-nema-proti-rusku-ziadnu-sancu/ 13:50 - Vláda na Slovákov uvalí nové dane. Zamestnávatelia sa búria, spísali otvorený list Zelenskému https://www.startitup.sk/vlada-na-slovakov-uvali-nove-dane-zamestnavatelia-sa-buria-spisali-otvoreny-list-zelenskemu/ 15:21 - Dramatický pokles výroby: Slovensko vyprodukovalo o desaťtisíce áut menej, štát musí zasiahnuť https://www.startitup.sk/dramaticky-pokles-vyroby-slovensko-vyprodukovalo-o-desattisice-aut-menej-stat-musi-zasiahnut/ 16:46 - 38-ročný podnikateľ vytvoril produkt, ktorý zarábal 56 000 eur mesačne. „Ignoroval som konkurenciu a nemal zamestnancov.“ https://www.startitup.sk/38-rocny-podnikatel-vytvoril-produkt-ktory-zarabal-56-000-eur-mesacne-ignoroval-som-konkurenciu-a-nemal-zamestnancov/

Ukrajina od ledna zastavila tranzit ruského plynu přes své území. Proti tomu se pokusil zasáhnout Robert Fico, když vyrazil do Moskvy a Kyjevu pohrozil přerušením dodávek elektřiny. Jak má Evropa na směřování Slovenska reagovat?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se vyostřují. V reakci na to, že Kyjev od ledna zastavil tranzit ruského plynu do Evropy přes své území, slovenský premiér Robert Fico (Směr) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními. Včetně přerušení dodávek elektřiny. V novoročním projevu Fico také varoval, že „zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci“.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak označil zastavení dodávek ruského plynu přes vlastní území za jednu z největších porážek Moskvy. Naprostá většina evropských zemí se podle něj změně úspěšně přizpůsobila. Ficovy výhrůžky odvetnými opatřeními pak Zelenskyj označil za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým se slovenský premiér setkal před vánočními svátky přímo v Moskvě. Jak silné má Fico spojence? Má pro nás smysl další setrvání ve visegrádské čtyřce? A co jsou hlavní výzvy pro českou diplomacii?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti letech zhroutil. Co se v této zemi děje teď? Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? A povede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? Politolog Marek Čejka ještě vysvětlí, jaké zájmy má v regionu Turecko, i to, co dění v Sýrii může znamenat pro Ruskou federaci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti letech zhroutil. Co se v této zemi děje teď? Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování? A povede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? Politolog Marek Čejka ještě vysvětlí, jaké zájmy má v regionu Turecko, i to, co dění v Sýrii může znamenat pro Ruskou federaci.

Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).

Tragické osudy ruské inteligence v průběhu bolševického puče dodnes nazývaného honosně Velká říjnová socialistická revoluce jsou v ruské literatuře asi nejhlouběji zpracovány v románech Doktor Živago Borise Pasternaka a Bílá garda Michaila Bulgakova (zdramatizovaného autorem jako Dny Turbinových).Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Julie Navalná je vdova po Alexeji Navalném, nejznámějším kritikovi Vladimira Putina. Ten se stal nejen ikonickou postavou v ruském exilovém společenství a v části obyvatelstva Ruské federace, ale také fenoménem západní masové kultury.

Ruskou armádu by mělo podle informací jihokorejské tajné služby doplnit na 12 000 vojáků z KLDR. Část z nich je stále ještě na cvičištích na Dálném východě Ruské federace, přibližně 2000 z nich se přesouvají k ukrajinským hranicím. Kam dál budou směřovat? Docházejí Rusku vojáci? A co na to Čína? Odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza ještě přiblíží, jaká je situace na Blízkém východě po smrti lídra Hamásu, i to, jak silný je v tuto chvíli Hizballáh.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Julie Navalná je vdova po Alexeji Navalném, nejznámějším kritikovi Vladimira Putina. Ten se stal nejen ikonickou postavou v ruském exilovém společenství a v části obyvatelstva Ruské federace, ale také fenoménem západní masové kultury.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Popírání masakru v Buči, oslavování ruských vojenských úspěchů na ukrajinských bojištích nebo oficiální zpráva o proslovu Vladimira Putina převzatá z ruských státních médií. I tak vypadá ruská propaganda, která se šíří skrze některé z nejpopulárnějších telegramových kanálů v Česku. Své zdroje, jimiž jsou ruská sankcionovaná média, přitom české kanály neuvádí. Jejich analýzu přinesl ve druhém dílu projektu Průvodce po českém a slovenském Telegramu datový analytik Josef Šlerka. Rozhovor s ním natáčel Petr Gojda. Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci, ⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠ vás teď opravdu potřebuje! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/⁠

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ „Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi.  ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Ruskou opozici rozděluje vztah k ukrajinskému postupu. 21. srpen a pražské jaro. Probuzení. Evropa věří, že dobré časy jsou na dohled. Francouzská politika během olympiády neusnula. Apolitičnost jako živná půda pro populismus. V sicilském parkuVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od prvních chvil válečné operace proti Ukrajině rozděluje ruské obyvatelstvo nejen vztah k režimu Vladimira Putina, ale také k ruské armádě a obecně k spoluobčanům, kteří odešli zabíjet Ukrajince.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina dostala první přislíbené stíhací letouny F-16. Pomohou jí posílit protivzdušnou obranu i odlehčit situaci pozemním jednotkám. „Podle různých náznaků je patrné, že to nebudou velké počty letounů. Ale i tak je to velice významná vojenská a morální vzpruha,“ říká zvláštní zmocněnec pro východní partnerství a odborník na Ukrajinu David Stulík.

Ukrajina dostala první přislíbené stíhací letouny F-16. Pomohou jí posílit protivzdušnou obranu i odlehčit situaci pozemním jednotkám. „Podle různých náznaků je patrné, že to nebudou velké počty letounů. Ale i tak je to velice významná vojenská a morální vzpruha,“ říká zvláštní zmocněnec pro východní partnerství a odborník na Ukrajinu David Stulík.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak známo, všechno je relativní. Například patnáct osob doslova našlapaných do malé lodní kajuty v bláznivé filmové komedii Noc v Opeře bratří Marxů je zcela absurdních. Ale patnáct ruských sportovkyň a sportovců povolených MOV k účasti na pařížských hrách zase strašlivě málo oproti třeba čtyřistašedesátidvěma reprezentujícím Ruskou federaci v Pekingu 2008.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pár týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, mystifikovala češtinářka Martina Bednářová ze základky v Prahe 6 velmi mohutně osmáky. Že nemají věřit tomu, co vidí a slyší a v Kyjevě je klid. A také o tom, že Ukrajinci od roku 2014 na Donbase etnické Rusy upalovali a stahovali za živa z kůže. Takže je Ruskou federaci třeba chápat.

Pár týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu, mystifikovala češtinářka Martina Bednářová ze základky v Prahe 6 velmi mohutně osmáky. Že nemají věřit tomu, co vidí a slyší a v Kyjevě je klid. A také o tom, že Ukrajinci od roku 2014 na Donbase etnické Rusy upalovali a stahovali za živa z kůže. Takže je Ruskou federaci třeba chápat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 70. letech byl architektem metra Jarmil Srpa. Navštívili jsme ho s Annou Švarc, která má tuto funkci dnes. Často spolu nesouhlasili, ale na něčem se přece jen shodli: metro v Praze je jedinečné.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 70. letech byl architektem metra Jarmil Srpa. Navštívili jsme ho s Annou Švarc, která má tuto funkci dnes. Často spolu nesouhlasili, ale na něčem se přece jen shodli: metro v Praze je jedinečné.

Reflektuje a může vůbec ruské umění reflektovat to, co se na Ukrajině děje? A jak funguje v současném ruském filmu cenzura ze strany úřadů i autocenzura ze strany samotných tvůrců? Tomu se věnuje dnešní díl pořadu Za obzorem, který připravil Tomáš Havlín.

Jak vážně brát slova Vladimira Putina o podmínkách pro vyjednávání s Kyjevem a co může přinést víkendová mírová konference ve Švýcarsku? Jak reaguje moskevská burza a ruská centrální banka na další americké sankce a jaké to může mít důsledky pro ruskou ekonomiku? A co nabídne olympijský festival u jezera Most?

Jak vážně brát slova Vladimira Putina o podmínkách pro vyjednávání s Kyjevem a co může přinést víkendová mírová konference ve Švýcarsku? Jak reaguje moskevská burza a ruská centrální banka na další americké sankce a jaké to může mít důsledky pro ruskou ekonomiku? A co nabídne olympijský festival u jezera Most?

Jak vážně brát slova Vladimira Putina o podmínkách pro vyjednávání s Kyjevem a co může přinést víkendová mírová konference ve Švýcarsku? Jak reaguje moskevská burza a ruská centrální banka na další americké sankce a jaké to může mít důsledky pro ruskou ekonomiku? A co nabídne olympijský festival u jezera Most?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Ondřejem Kundrou

Vladimir Putin dnes zložil prísahu a po piatykrát sa stal prezidentom Ruskej federácie. Viaceré európske krajiny, ale aj Spojené štáty či Británia sa rozhodli Putinovu inauguráciu bojkovať. A to pre vojnu, ktorú Rusko rozpútalu na Ukrajine. Spochybňujú tiež demokratickosť ruských prezidentských volieb. Slovensko, naopak, svojho zástupcu na slávnostný ceremoniál poslalo. Prítomní boli aj diplomati z ďalších piatich európskych krajín - a to Francúzska, Grécka, Malty, Maďarska a Cypru.O účasti slovenského diplomata na inagurácii v podcaste hovoríme s exministrom medzinárodných vzťahov a zahrraničnopolitickým analytikom Pavlom Demešom.„Slovensko si mohlo odpustiť túto účasť. Zbytočne púta, keďže Česko a Poľsko nebolo a Slovensko a Maďarsko áno. Čiže opäť sa dostávame vo vzťahu k správaniu sa Ruska na medzinárodnej scéene do jedného balíku v rámci V4. Celkovo je Slovensko spochybňované, že máme proruské postoje, respektívne vládni predstavitela. Toto to umocňuje," konštatuje.Najlepší signál podľa neho nevysielame aj smerom k Ukrajine.„Čítam to ako snahu slovenskej vlády ukazovať, že s Ruskou federáciou udržiavame vzťahy alebo sa snažíme udrživať vzťahy napriek tomu akú vojnu rozpútali, hovorí tiež v podcaste Pavol Demeš.Deň pred inauguráciou ukrajinská diplomacia vyzvala medzinárodných partnerov, aby neuznávali Vladimira Putina ako legitímneho prezidenta. Na to ako vnímajú účasť Slovenska a ďalších piatich členských krajín v podcaste približuje reportérka Stanislava Harkotová, ktorá pôsobí na Ukrajine. „Všímajú si to v kontexte, že mnohé európske krajiny tam nemali zastúpenie. A že sme opäť členskou krajinou EÚ, ktorá si ide svoje a sme opäť v jednej skupine s Maďarskom," približuje.Rezort diplomacie vysvetľuje svoju účasť tak, že je proti vytváraniu novej železnej opony. „Slovenská republika si uvedomuje zložitosť situácie, ale napriek tomu je proti vytváraniu novej železnej opony a takýto postoj potvrdzujú aj tie európske krajiny, ktoré na inauguráciu posielajú svojich diplomatických zástupcov,“ uvádza komunikačný odbor rezortu diplomacie.V podcaste budete počuť aj reakcie opozičných poslancov. A to Vladimíry Marcinkovej z SaS, ktorá hovorí, že je to zlým signálom. „Nielen pre našich spojencov, pre EÚ, ale taktiež aj do vnútra spoločnosti, do vnútra Slovenska, že podporujeme nejakým znakom úcty to, že tam posielame nášho zástupcu," hovorí pre Aktuality.sk.Podľa šéfa poslaneckého klubu Progresívneho Slovenska Martina Dubéciho sa tak ešte viac škodí záujmom našej krajiny. „Je v našom záujme mať silné vzťahy s našimi spojencami. A keď vidia takéto signály, tak naše vzťahy kazia," hovorí.Moderuje Denisa Hopková.

Vladimir Putin dnes zložil prísahu a po piatykrát sa stal prezidentom Ruskej federácie. Viaceré európske krajiny, ale aj Spojené štáty či Británia sa rozhodli Putinovu inauguráciu bojkovať. A to pre vojnu, ktorú Rusko rozpútalu na Ukrajine. Spochybňujú tiež demokratickosť ruských prezidentských volieb. Slovensko, naopak, svojho zástupcu na slávnostný ceremoniál poslalo. Prítomní boli aj diplomati z ďalších piatich európskych krajín - a to Francúzska, Grécka, Malty, Maďarska a Cypru.O účasti slovenského diplomata na inagurácii v podcaste hovoríme s exministrom medzinárodných vzťahov a zahrraničnopolitickým analytikom Pavlom Demešom.„Slovensko si mohlo odpustiť túto účasť. Zbytočne púta, keďže Česko a Poľsko nebolo a Slovensko a Maďarsko áno. Čiže opäť sa dostávame vo vzťahu k správaniu sa Ruska na medzinárodnej scéene do jedného balíku v rámci V4. Celkovo je Slovensko spochybňované, že máme proruské postoje, respektívne vládni predstavitela. Toto to umocňuje," konštatuje.Najlepší signál podľa neho nevysielame aj smerom k Ukrajine.„Čítam to ako snahu slovenskej vlády ukazovať, že s Ruskou federáciou udržiavame vzťahy alebo sa snažíme udrživať vzťahy napriek tomu akú vojnu rozpútali, hovorí tiež v podcaste Pavol Demeš.Deň pred inauguráciou ukrajinská diplomacia vyzvala medzinárodných partnerov, aby neuznávali Vladimira Putina ako legitímneho prezidenta. Na to ako vnímajú účasť Slovenska a ďalších piatich členských krajín v podcaste približuje reportérka Stanislava Harkotová, ktorá pôsobí na Ukrajine. „Všímajú si to v kontexte, že mnohé európske krajiny tam nemali zastúpenie. A že sme opäť členskou krajinou EÚ, ktorá si ide svoje a sme opäť v jednej skupine s Maďarskom," približuje.Rezort diplomacie vysvetľuje svoju účasť tak, že je proti vytváraniu novej železnej opony. „Slovenská republika si uvedomuje zložitosť situácie, ale napriek tomu je proti vytváraniu novej železnej opony a takýto postoj potvrdzujú aj tie európske krajiny, ktoré na inauguráciu posielajú svojich diplomatických zástupcov,“ uvádza komunikačný odbor rezortu diplomacie.V podcaste budete počuť aj reakcie opozičných poslancov. A to Vladimíry Marcinkovej z SaS, ktorá hovorí, že je to zlým signálom. „Nielen pre našich spojencov, pre EÚ, ale taktiež aj do vnútra spoločnosti, do vnútra Slovenska, že podporujeme nejakým znakom úcty to, že tam posielame nášho zástupcu," hovorí pre Aktuality.sk.Podľa šéfa poslaneckého klubu Progresívneho Slovenska Martina Dubéciho sa tak ešte viac škodí záujmom našej krajiny. „Je v našom záujme mať silné vzťahy s našimi spojencami. A keď vidia takéto signály, tak naše vzťahy kazia," hovorí.Moderuje Denisa Hopková.eš: Účasť na Putinovej inaugarácii sme si mohli odpustiť. Umocňuje to proruské postoje vlády mocňujeme pocit, že Slovensko je proruské (podcast)Demeš: Účasť na Putinovej inaugarácii sme si mohli odpustiť. Čítam to ako snahu vlády ukázať, ze s Ruskom napriek vojne udržiavame vzťahy

„Míra solidarity je mně milá a jistě, že by pomoc Ukrajině mohla být i intenzivnější. Ale jestli jsem s něčím nespokojen, tak s tím, že Evropská unie sice přijala už pátý nebo šestý balík ekonomických sankcí na Ruskou federaci, ale to nestačí. Já bych Rusko prostě vyloučil ze všech mezinárodních institucí,“ říká bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Osobnosti Plus.

„Míra solidarity je mně milá a jistě, že by pomoc Ukrajině mohla být i intenzivnější. Ale jestli jsem s něčím nespokojen, tak s tím, že Evropská unie sice přijala už pátý nebo šestý balík ekonomických sankcí na Ruskou federaci, ale to nestačí. Já bych Rusko prostě vyloučil ze všech mezinárodních institucí,“ říká bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otázka našich diplomatických vztahů s Ruskou federací je věcí zapeklitou. Po vrbětické aféře se početně enormní ruský zastupitelský úřad značně smrskl, když mnoho osob bylo nuceno odjet domů. A z Moskvy byl českou stranou stažen velvyslanec Pivoňka, byť ve funkci zatím setrvává a na revanš rovněž pohublou ambasádu řídí chargé d'affaires.

Rusko se snažilo z Česka ovlivnit volby do europarlamentu. BIS odhalila organizovanou síť, která v Praze předávala hotovost protisystémovým politikům z Německa či Belgie. O detailech jedné z největších odhalených ruských vlivových operací za poslední roky mluví Filip Titlbach s investigativní reportérkou Deníku N Zdislavou Pokornou. 

Reportérka Deníku N Dominika Píhová strávila vánoční svátky a konec roku na Ukrajině. Mluvila s lidmi, kteří už skoro dva roky vzdorují ruské agresi. S dobrovolníky vozila vánoční dárky dětem, které žijí bez elektřiny. A také sledovala debatu, která teď Ukrajinou hýbe: mobilizovat, nebo demobilizovat? Dominiky Píhové se ptá Filip Titlbach ve Studiu N.

Pátého prosince skončí výjimka Evropské unie pro Česko na dovoz ropných produktů s ruským původem a začne na ně platit embargo. Co změna přinese? Jsme na to jako stát připraveni, nebo hrozí, že bude pohonných hmot nedostatek? Analytička Jana Klímová v audiozáznamu ještě vysvětlí, co přinese pro občany rozpočet vlády na příští rok, i to, zda jsme se zbavili závislosti na ruském plynu.

Ve svých knihách píše o traumatech sovětských dějin a uslyšíte, jak je důležité znát svou historii, abychom chápali současnost. Recenze zhodnotí publikaci Věčná devadesátá: Proměny české společnosti po roce 1989. Kolektiv autorů v čele s Veronikou Pehe a Apolenou Rychlíkovou v ní mapuje dobu, která byla mnohem víc než jen divoká, kriminální a plná naděje. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Státy Evropské unie uvalily sankce na ruské politiky nebo podnikatele nikoliv náhodně, ale cíleně. Konec konců, sankce proti každému jednotlivému člověku musí obstát před soudem – země Unie tedy pro ně musely vždy najít konkrétní důvody.

Ruští a běloruští fotbalisté v dresu kazašského Tobol Kostanaj mohou hrát v Česku. Vláda jim udělila víza pro zítřejší utkání Evropské konferenční ligy proti Viktorii Plzeň. Odůvodnění? Hráči soukromého klubu reprezentují právě onen klub a Kazachstán, nikoliv Ruskou federaci, nebo Bělorusko. V červenci na tenisovém Prague Open nestartovaly žádné ruské ani běloruské hráčky poté, co policie na ruzyňském letišti jednu z nich nevpustila do Česka. Tenisté a tenistky z obou těchto zemí startují na turnajích pod neutrálním statusem a bez státních symbolů. Zrušen byl i koncert ruské operní pěvkyně Anny Nětrebkové, který se měl v říjnu konat v pražském Obecním domě. Nětrebková je na ukrajinském sankčním seznamu. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130830/

Ruští investigativní novináři z webu Projekt několik měsíců hledali odpověď na nepříjemnou a důležitou otázku: kdo a jak platí za Putinovu válku na Ukrajině? Vytvořili tak asi zatím nejúplnějšího průvodce ruskou oligarchií a jejího provázání s ruskou agresí. Čí peníze tedy financují zabíjení ukrajinských civilistů? A kdo na válce vydělává? Vítek Svoboda mluví v podcastu se zahraniční reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.