KAPITOLA

Celá epizoda bez reklam na INFO.CZ

Celá epizoda bez reklam na INFO.CZ

Celá epizoda bez reklam na INFO.CZ

Celá epizoda bez reklam na INFO.CZ https://www.info.cz/podcasty/kapitola-podcast/klienta-uverujeme-protoze-mu-verime-ne-proto-ze-je-zeleny-rika-spanikova-z-raiffeisenbank

Článek a celá epizoda bez reklam na INFO.CZ

Článek a celá epizoda bez reklam na INFO.CZ Jestli Češi při zakládání start-upů něco kazí, pak to, že příliš nemluví o svých nápadech. „Vždy za mnou někdo přijde, že se bojí o svém nápadu mluvit, aby mu jej lidé neukradli,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola Lukáš Janoušek, zakladatel platformy na sdílení karavanů Campiri. Co radí začínajícím podnikatelům? Jak se na české start-upy tváří ve světě? A jaké má Janoušek s Campiri ambice?INFO.CZ Magazín pro originální názory a nekorektní zábavu. #history #technology #politics #economy https://twitter.com/infocz_webhttps://www.facebook.com/INFOInfo.cz/https://www.youtube.com/@infocz7165https://www.instagram.com/info.cz/https://www.linkedin.com/company/infocz/SLEDUJ NAŠE DALŠÍ VIDEOSÉRIE A PODCASTY:

Zkušenost se špatným finančním poradcem donutila Jakuba Škrabánka k tomu, aby hledal jednodušší cesty jak spravovat osobní finance. Výsledkem je aplikace Orbi, která podle jejího zakladatele zvládne většinu toho, co lidský finanční poradce – tedy vybrat nejlepší finanční produkty přímo na tělo danému zákazníkovi. „Kafe a schůzku algoritmus zatím nenahradí, ale to podstatné už zvládne často lépe než lidský finanční poradce – a bez provizního střetu zájmů,“ tvrdí Škrabánek.

Evropská unie před nedávnem vyhlásila cíl „vychovat“ beztabákovou generaci do roku 2040. To znamená, že by počet evropských kuřáků cigaret měl klesnout pod pět procent. Podle ředitele právního oddělení společnosti British American Tobacco v Česku Petera Kopačky je takový cíl reálný – je však třeba dělat úplně jiné kroky, než Evropa aktuálně dělá. „Regulace, které EU vydává, jako je například zákaz příchutí u zahřívaného tabáku, jsou prakticky v přímém rozporu s cílem beztabákové generace,“ upozorňuje Kopačka.

Takzvané prop tradingové firmy patří k posledním „hot“ trendům ve světě investic. Fungují na poměrně jednoduchém principu, kdy poskytovatel služby za poplatek nabídne úspěšným obchodníkům i z řad veřejnosti možnost obchodovat na svůj účet s tím, že o případný zisk se pak rozdělí. Český startup Fintokei jde ještě o krok dál. Zájemcům za poplatek nabízí „instantní“ účet, na který mohou ihned obchodovat. „Lidé si tak mohou zkusit, jaké to je obchodovat s opravdu velkými penězi,“ říká v pořadu Kapitola zakladatel Fintokei David Varga.

Je to jedna z bolestí tuzemské vlakové dopravy – nedostatečný mobilní signál uvnitř vagonů. Nad technickým řešením tohoto problému a nad otázkou, kdo by měl ono řešení zaplatit, v posledních deseti letech dumal stát, operátoři i vlakoví provozovatelé. Jak ovšem nyní říká v novém dílu pořadu Kapitola zástupce mobilních operátorů a prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) Jiří Grund, problémy se nyní podařilo překonat. „Pokud všechno půjde podle plánu, tak v roce 2026 na koridoru Praha - Ostrava a Česká Třebová - Brno bude perfektní mobilní síť podobná té, jako je nyní v pražském metru,“ říká Grund. Jde přitom jen o první etapu, pokrývání dalších vlakových koridorů by mělo následovat. Jak se operátorům podaří překonat problém Faradayovy klece? S Jiřím Grundem jsme hovořili i o dalších tématech, například o připravované novele kyberbezpečnostního zákona. Proč operátoři nechtějí, aby jim stát zakazoval využívat zařízení čínských dodavatelů v periferiích sítě? A jak pomalé stavební řízení v Česku ovlivňuje rychlost tuzemské digitalizace? Podívejte se na celou epizodu.

„Uhlíkové kalkulačky“ navázané na platební kartu jsou podle všeho hudbou velmi blízké budoucnosti. V určité fázi pilotního provozu je zkouší většina velkých tuzemských bank a jejich nasazení do reálného provozu nás tak dost možná čeká už příští rok. „V Raiffeisenbank se tím pochopitelně také zabýváme,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola Michal Putna, Sustainability Officer společnosti Raiffeisenbank.

Češi jsou národem, který si zamiloval bezhotovostní platby. Platbu kartou, telefonem či hodinkami preferují tři čtvrtiny obyvatel, naopak jen v hotovosti chtějí platit už pouze tři procenta lidí. „To jsou především ti, kteří preferují hotovost kvůli zásadám, které nechtějí porušit,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola Jitka Palatová, generální ředitelka společnosti KB SmartPay.

Češi jsou národem pejskařů. Čtyřnohého mazlíčka má doma téměř 40 procent domácností a vůbec na nich nešetří. „Inflace a pokles životní úrovně? To na nákupech vůbec nevidíme, lidé naopak ve velkém preferují prémiovou kvalitu,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola Martin Novotný, manažer retail řetězce Pet Center.

Unikátní „Lendlova sbírka“ více než 400 děl Alfonse Muchy mění majitele. Poté, co ji přes deset let vlastnil podnikatel a spolumajitel skupiny BigBoard Richard Fuxa, ji nyní kupuje investiční společnost Wood & Company. Ta si ji však nenechá pro sebe – obratem ji skrze svou platformu Portu Gallery nabídne k úpisu široké veřejnosti. „Každý si tak může koupit originální kus Muchy, investovat do sbírky lze už od jediné koruny,“ říká v novém díle Kapitoly pro INFO.CZ jednatel Portu Gallery Martin Jaroš.

Zakladatel marketingové agentury Ydeal Alex Bruna pomohl svou prací na kampani vyhrát koalici Spolu poslední volby a v pořadu Kapitola připouští, že už tehdy využíval nástroje umělé inteligence. Co však politický marketing čeká ve volbách následujících, se podle něj s těmito prvními krůčky nedá vůbec srovnat. „Myslím, že už se pracuje na tom, aby to využití v příštích volbách bylo výrazně větší,“ vysvětluje zakladatel agentury Ydeal.

Patří mezi nejoceňovanější české manažerky, její jméno je historicky spojené s tuzemským Deloittem, který donedávna vedla. Před rokem se však Diana Rádl Rogerová rozhodla vyměnit nejvyšší patra velké korporace za vlastní investiční byznys a stala se partnerkou společnosti Behind Inventions. V nové firmě investuje, radí a předává know-how, které za více než dvě dekády v poradenském byznysu nabrala. „Nepotřebuju slávu, nepotřebuju peníze. A hlavně nechci už nic řídit, chci dělat na sebe,“ říká jedna z nejvlivnějších žen Česka v novém dílu pořadu Kapitola.

Naprostá většina českých spotřebitelů chce podle ředitele marketingu Air Bank Oldřicha Dostála od své banky v zásadě jednoduché věci. „Pokud to nejsou ‚bankovní fanatici‘, chtějí hlavně to, aby je banka zbytečně neotravovala. Aby měli svůj bankovní život co nejjednodušší. A pochopitelně, aby to celé fungovalo,“ říká Dostál v nové epizodě podcastu Kapitola, který vychází na INFO.CZ.

Nejistota tuzemských firem ohledně budoucího vývoje postupně odeznívá, říká v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel korporátního bankovnictví banky Raiffeisenbank František Ježek. Právě on přitom vidí z první ruky, jak se firmy chovají pod současnými ekonomickými výzvami, jak úvěrují a jak splácejí.

Dělají oceňované kampaně, ze zahraničí do Česka vozí „reklamní Oscary“. Kreativní ředitelé pražské pobočky agentury McCann Aleš Brichta a Vítek Štrobl mají na triku třeba kampaně „13 minut“ či „Národní den beze spěchu“, které v posledních letech posbíraly snad všechny oborové ceny na trhu. Včetně Lvů z Cannes, nejprestižnějšího ocenění v oboru. V podcastu Kapitola oba kreativci glosují, proč má jejich práce na světovém poli ohlas, proč dali přednost originální „90minutové reklamě“ před tradičními 30sekundovými spoty anebo jak se na českou reklamu dívají ve světě.

Jsou budoucností novinařiny velké mediální domy, nebo naopak malé útlé platformy jako je Patreon či Gazetisto? Odpověď na tuto otázku hledali ve speciálním „narozeninovém“ dílu podcastu Kapitola předsedkyně představenstva společnosti Czech News Center Libuše Šmuclerová a mediální manažer, spoluzakladatel platformy Gazetisto Vladimír Piskáček. „Gazetisto je platforma, která pro lidi rozbourává poslední bariéru vstupu do médií. Díky nám a dalším podobným platformám mohou lidé zcela svobodně vytvářet média s obřím dosahem s nulovými náklady, bez vydavatelství, bez jakéhokoliv zbytečného dohledu,“ předpovídá budoucí vývoj médií Piskáček, někdejší člen představenstva Economie. „V Gazetistu si myslíme, že spíše než velkých mediahousů, kterých v poslední době ubývá, bude přibývat individualit z nejrůznějších oborů společnosti, kteří budou přes tyto platformy schopni nabízet obsah s hodnotou, za níž lidé ochotně zaplatí,“ doplňuje Piskáček. Naopak mediální manažerka Libuše Šmuclerová vnímá tyto platformy jen jako část vývojové fáze novinařiny. „Z mého pohledu se jen pohybujeme po spirále a v tuto chvíli jsme v nějaké další fázi spirály. Jistě, Gazetisto a jemu podobné platformy na velké mediahousy z jedné strany tlačí, osobně to vnímám ale spíš jako dobrou herdu do zad, která nás může posunout dále,“ doplňuje předsedkyně vydavatelství Czech News Center Šmuclerová.

Zatímco americká centrální banka kvůli vysoké inflaci oznamuje plány na utažení své měnové politiky, její evropský protipól ECB je v tomto ohledu o hodně umírněnější. Podle řady ekonomů hlavně proto, že pokud by Evropská centrální banka své sazby zvýšila, některé země jižního křídla eurozóny, jmenovitě Řecko či Itálii, by tím mohla poslat na kolena. „Je to jistě možné, i když mnohem více než zvýšení úrokové sazby by těmto zemím vadilo spíše to, pokud by centrální banka přestala vykupovat jejich dluhopisy,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Anna Píchová, hlavní analytička investiční společnosti Cyrrus. Právě díky levnému vykupování státních dluhopisů, kvantitativnímu uvolňování, tyto země financují svůj dluh, který dosahuje výrazně nad 100 procent HDP. „Problém je, že tyto země se tohoto obřího dluhu už nikdy nezbaví. Zadlužení je tak obří, že z toho už nejde vyrůst, to by ta země musela několik desítek let růst tempem pět, deset procent ročně, a navíc se přestat zadlužovat - to není pro rozvinutou zemi možné,“ dodává Píchová.

Umělá inteligence, kterou si zákazník pronajme a ona mu vydělá miliony? Zatím spíše sci-fi, v dalším desetiletí už dost možná realita. „Už nyní umělou inteligenci testujeme, ale v investicích se jí zatím příliš nedaří,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Radim Krejčí, zakladatel a ředitel investiční platformy Portu. „Testy zatím dopadají tak, že když jsme AI postavili proti našim běžným portfoliím, měla jak nižší výnosy, tak vyšší riziko. Ještě je třeba, aby se hodně učila, ale čas, kdy bude umělá inteligence umět investovat, přijde,“ věří Krejčí. Zroveň vysvětluje, co se mu nelíbí na veřejností oblíbených podílových fondech nebo proč lidé, kteří o sobě rádi říkají, jací jsou investiční profesionálové, jsou většinou se znalostmi na štíru.

Švindl, podvod, Ponziho schéma. Takové výrazy v posledních týdnech padaly v souvislosti s projektem XIXOIO, za kterým stojí tuzemský podnikatel Richard Watzke. Do projektu se kvůli jeho údajné nedůvěryhodnosti nedávno pustil například šéf Partners Petr Borkovec nebo advokát Jan Langmeier. „Osobně to zatím vnímám jen v rovině, že to někdo někde napíše. Proto jediné, jak jsem schopný reagovat, je říkat: ne, XIXOIO není ani Ponziho schéma, ani švindl,“ tvrdí v novém dílu podcastu Kapitola zakladatel projektu Richard Watzke. Zároveň uvádí, že negativní reakce posledních týdnů zvětšily zájem o jeho projekt, do kterého lidé vložili už čtvrt miliardy korun, ačkoli se objevují otázky třeba kvůli obchodním podmínkám služby. „Marketing je o reakci. Jestli je negativní nebo pozitivní, není úplně podstatné - důležité je, jestli tu věc děláte správně, podle zákona a v souvislosti s trendem. A to my děláme,“ přesvědčuje Watzke. „Celý život jsem dodal, co jsem slíbil. A dodám i nyní,“ říká.

Nedávný pád Bohemia Energy zasáhl na 900 tisíc odběrných míst. Včetně nízkopříjmových domácností, důchodců, samoživitelek. Podle experta na energetiku Michala Šnobra přitom není žádná náhoda, že přišel právě tři dny po parlamentních volbách. „Především pro vládní strany by byl kolaps dodavatele s 900 tisíci odběrnými místy problém, který nikdo nechtěl řešit – takže se to posunulo až těsně za volby,“ říká Michal Šnobr. O tom, že společnost je před kolapsem, tedy podle něj věděli předem jak hlavní hráči v energetice, tak politici. „Samozřejmě je těžké specifikovat, kdo a jak to ovlivnil, ale Bohemia Energy už v tom v tu chvíli měla nejmenší slovo,“ doplňuje aktivistický investor skupiny ČEZ. Jaká je podle Šnobra nejlepší strategie pro bývalé zákazníky Bohemia Energy? Kolik peněz Bohemia Energy na svém kolapsu prodělala? A co s vysokými cenami může dělat česká vláda a Evropská komise?

Je to jedna z posledních velkých dokončených instalací sklářů novoborského Lasvitu. Asi šestnáctimetrové skleněné dílo, které se bude vyjímat na superluxusní jachtě (jež je zároveň ledoborcem) miliardáře Romana Abramoviče, je stálo tři roky práce a pořádný kus technologických inovací. „Skenuje okolní moře a jeho obraz potom promítá do svítidla na jachtě. Takže když moře bouří, je obraz promítaný prostřednictvím led svítidel dramatický, když je moře bez vln, je obraz klidný,“ vysvětluje v dalším díle podcastu Kapitola Leon Jakimič, zakladatel a majitel Lasvitu.

Na třináctileté maximum vystoupala míra zářijové inflace, která podle dat z tohoto týdne vzrostla na 4,9 procenta. Trh, vláda, ani Česká národní banka tak rychlé zdražování nečekali – stejně, jako v předchozích měsících. Dražší ceny energií, bydlení či oblečení mezitím drtí peněženky Čechů. A tlak jen tak nepoleví. „Inflace bude bude kulminovat mnohem později, než říká ČNB i vláda. Ta podle svých modelů předpokládá, že příští rok touto dobou budeme zpět v tolerančním pásmu ČNB, tedy mezi jedním až třemi procenty. To je ale absolutně nerealistické,“ říká v dalším dílu pořadu Kapitola hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Inflace v Česku bude delší a vyšší, než čeká ČNB. Už nyní jsme na pěti procentech, které jsme měli podle modelu ČNB dosáhnout až během kulminace v příštím roce, šest či sedm procent v dalších měsících tak nebude žádné překvapení,“ dodává.

Na české zdravotnictví dopadne po roce 2030 zásadní demografický zvrat v podobě stárnutí populace, který se projeví v několika oblastech. „Budeme čelit odchodu silných ročníků, narozených okolo roku 1970, do důchodového věku a na zdravotnictví to dopadne hned v několika rovinách,“ říká v novém dílu podcastu Kapitola Adéla Čabanová, novinářka, která se dlouhodobě věnuje oblasti zdravotnictví. „Tím pádem zestárnou lidé, kteří čerpají zdravotní péči, a kteří budou najednou potřebovat více zdravotních služeb. Zároveň s tím se sníží poměr lidí, kteří budou platit zdravotní pojištění a nesmíme zapomínat ani na to, že stárnou i lékaři, zdravotníci, kvalifikovaný personál v nemocnicích,“ vysvětluje novinářka.

Pondělky dlouhodobě vyhrazené kriminálkám, středy žánru reality show a čtvrtky zase vztahovým seriálům. Tak mají na nejslilnější komerční televizní stanici Nova rozškatulkované jednotlivé vysílací dny. „Jednoznačně máme strategii v tom, který den obsahuje který žánr,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola programová ředitelka televize Nova Silvia Majeská. „Některé typy programů by si diváci přes týden nezapli, na jiné by zase neměli chuť o víkendu. To všechno vyplývá ze základních potřeb diváků, z toho, jak jsou naladěni, jaký mají mindset,“ vysvětluje členka nejvyššího managentu televize. Jak vysvětluje, televize se těmito náladami diváků následně řídí v tom, co bude vyrábět a nasazovat do vysílání. „Na základě výsledků sledovanosti si tvoříme obraz toho, co diváci sledovali, jak přijímali různé programy. A na dlouhodobé bázi z toho přijímáme, televize tak vlastně reflektuje potřeby společnosti daného období,“ doplňuje Majeská. 

Je to veřejné tajemství. Politici ve svých předvolebních spotech, rozhovorech a debatách naoko slibují, že daně po volbách zvyšovat nebudou a naoplátku očekávají, že od voličů dostanou hlasy. Přitom je zřejmé, že své předvolební sliby musejí z něčeho platit a současně nelze donekonečna držet stamilionové deficity. Některé strany jdou skutečně do extrému. „Například SPD. Pokud by měla dominantní vliv na daňový systém v České republice a pokud by splnila to, co píše ve svém programu, Česko během několika let zkrachuje,“ říká v dalším dílu podcastu Kapitola Michal Jelínek, daňový expert a partner v poradenské skupině V4 Group.

Už nyní vysoké – a stále rostoucí – ceny nemovitostí trápí Čechy řadu let, přičemž v nejbližší době se na dostupnosti bydlení mnoho nezmění. Poptávka bude podle odborníků stále výrazně převyšovat nabídku a cenám tak v jejich růstu nebude nic bránit. Možností, jak dostupnost bydlení reálně zvýšit, je však podle výkonného ředitele služby Bezrealitky.cz Hendrika Meyera například navracení neobydlených nemovitostí zpět na trh. „Volných, neobydlených bytů je podle posledních statistik z OECD i z posledního sčítání v Česku největší počet skoro z celé Evropy. To by se mělo nějak řešit,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola Meyer. Zatímco však politici by tyto byty nejraději danili, ředitel portálu Bezrealitky.cz by upřednostnil pomyslný cukr před bičem. „Zdanění je vždycky to jednoduché řešení – něco lidem vzít, nebo jim sáhnout do kapsy. Osobně mi ale přijde lepší ty majitele motivovat, aby své nemovitosti opravili a vrátili na trh,“ dodává manažer realitního serveru.

Balíček opatření Fit for 55, který nedávno představila Evropská komise, obsahuje i závazek pro evropské automobilky neprodávat po roce 2035 automobily produkující emise. „Já si myslím, že to je trochu drastické opatření, přijde mi ještě nešťastnější, že znovu překreslujete to hřiště – jako byste vůbec nebral v potaz, že průmysl, který v evropě zaměstnává miliony lidí, má pěti až sedmileté vývojové cykly a pracuje s velmi složitým a dlouhým dodavatelským řetězcem, s desítkami tisíc komponent. To vše musíte sesynchronizovat s dodavateli,“ komentuje rozhodnutí Petr Knap, xy partner poradenské společnosti EY. Jak obtížně se taková sy Co bude přechod na elektromobilitu, respektive na vodíkový pohon znamenat? 

Zdražování základních životních potřeb a rozevírání sociálních nůžek. Takové budou podle evropského poslance a místopředsedy ODS Saši Vondry důsledky evropského Zeleného údělu („Green Deal“) na běžné obyvatele. Takzvaná Zelená dohoda, respektive nedávno představený balíček opatření Fit for 55, jsou totiž podle politika až příliš nevyváženě zaměřené na dekarbonizaci, která však bude mít navzdory evropským obětem jen omezený efekt. „Po Evropanech se vyžaduje oběť s tím, že musejí více uskromnit, že se jim zdraží základní životní potřeby, ale tato oběť, pokud má mít jakýkoliv smysl, tak musí být následována vykoupením. A to zde není. Efekt emisí uhlíku je globální a tak to, co v Evropě, která produkuje asi osm procent z globálních emisí, nyní uspoříme, tak Čína nebo někdo jiný zase obratem přidá,“ vysvětluje v podcastu Kapitola evropský poslanec. Poměrně jednoduchou odpovědí na otázku dekarbonizace, alespoň v rovině energetiky, přitom může být jaderná energie – té však zatím Brusel odmítá udělit status „čisté energie“. „Proč to zatím není? Bohužel většinu v Evropském parlamentu drží dvě skupiny: na jedné straně ideologové, kteří jsou zelení jako brčál, zejména socialisté, komunisté a liberálové, na druhé straně pak Němci, kteří byli zhysterizovaní po katastrofě ve Fukušimě. To zatím dává v Evropském parlamentu většinu, která je proti jádru. Naštěstí ale o zařazení jádra mezi čisté zdroje se musí Evropský parlament dohodnout s Evropskou radou, kde Francie, Nizozemsko, Švédsko a země východní a střední Evropy jádro stále více prosazují. Bohužel, premiér Andrej Babiš v prosazení jádra coby čisté energie selhal, další vláda by to ale mohla prosadit,“ dodává Saša Vondra.  

Jestli je současná doba z pohledu finančních trhů něčím unikátní, je to rekordně uvolněná politika centrálních bank, tedy „tištění“ nových peněz a udržování nízkých úrokových sazeb. To má řadu důsledků – od těch zamýšlených až po nezamýšlené –, se kterými se setkáváme každý den. „Právě nezamýšlené důsledky se však nyní začínají velmi viditelně projevovat. Stačí se podívat na jakákoliv investiční aktiva, u každého z nich se můžeme bavit o tom, zda jsou nadhodnocená, hodně nafouknutá, nebo jestli jde už o bubliny,“ argumentuje v novém dílu podcastu Kapitola Filip Kejla, investiční stratég společnosti Wood & Company.

Zatímco vývoj počítačových her je podle Marka Španěla, zakladatele českého herního studia Bohemia Interactive, stále jedním z nejsvobodnějších povolání, vývoj české společnosti je svobodný stále méně. O svobodu totiž postupně přicházíme. „Já sám sebe považuju za velmi svobodnou osobu, proto pro mě bylo poslední kapkou to, co se okolo nás odehrávalo na kulisách covidové epidemie. Nesmyslná opatření, policejní hlídky, zdravý rozum plakal… reminiscence se socialismem byly bohužel extrémně silné,“ říká Marek Španěl, selfmademan, který se pravidelně umisťuje v žebříčku nejbohatších Čechů a který nedávno koupil vydavatelství Echo Media. Marek Španěl v novém dílu podcastu Kapitola varuje před nástupem progresivismu, který je jen další verzí socialismu, hovoří o budoucnosti herního průmyslu a hodnotí český mediální trh. 

Stále hlubší příkopy ve společnosti, rozdělená republika. A skupiny lidí, kteří ani při nejlepší snaze nedokáží najít společnou řeč. Rozpolcenou společnost ostatně ilustruje i epidemie covidu. „Neočkovaní obviňují očkované, že se nechali očkovat nějakou údajně experimentální látkou a prý kdo ví, co jim bude za pět let. A ti očkovaní zase obviňují ty neočkované z toho, že nejsou dostatečně zodpovědní,“ glosuje rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Kde leží vnitří příčina? „V tom, že tu jsou skupiny obyvatel, které mají pocit, že se na ně zapomnělo. Obávají se, že jejich problémům nikdo nerozumí, že nikdo není schopen mluvit jejich řečí. Ti lidé se cítí vykořenění – a s tím je potřeba pracovat. My pořád hledáme zástupné problémy, řešíme Benešovy dekrety, řešíme migraci, a přitom to podstatné je, že ve společnosti máme krizi základních hodnot. A k těm základním hodnotám se musíme vrátit,“ dodává ekonomka. Jaký bude začátek nového akademického roku a měly by české univerzity po vzoru západu zavést povinné očkování? Jak (ne)funguje komunikace mezi vysokými školami a ministerstvem zdravotnictví? Jaké nás čekají důchody – a proč se politici chronicky obávají důchodové reformy? Poslechněte si celý podcast. 

Zkoumání hospodaření politických stran je hlavní náplní Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Nyní, v době volební kampaně, je tato agenda o to více aktuální. Jeden z členů úřadu Jan Outlý v novém díle podcastu Kapitola popisuje slepá místa tuzemské legislativy, se kterými se úřad musí popasovat. „Volební legislativa má několik slepých míst, jedním z nich je například příjmová strana politických stran. Legislativa, kterou nyní máme, hodně staví na výdajích, strany musejí rozklíčovat každý halíř svých výdajů na kampaň. U příjmů je ale zákon mnohem skoupější a v podstatě se za sponzora pouze považuje ten, kdo straně peníze pošle. Odkud se ty peníze reálně vzaly, je však jednak obtížné zjistit, jednak na to zákon rezignuje. Nezkoumá původ těch finančních prostředků, ale pouze chce znát identitu toho, kdo ty peníze straně zaslal,“ vysvětluje Jan Outlý. Situace, kdy skuteční sponzoři chtějí zůstat v utajení, přitom existují. „Víme o dárcích, kteří skrytě říkají, že některé peníze, které darovali, nebyly původně jejich. Že je dostali od někoho jiného proto, aby je darovali konkrétní politické straně,“ dodává člen úřadu Outlý. Jaká další slepá místa obsahuje volební legislativa? V čem je současná kampaň očima dohledového úřadníka jiná, než v předešlých volbách? A do jaké míry ochromily úřad vnitřní spory mezi ředitelem Vojtěchem Weisem a zbylými čtyřmi členy úřadu? Poslechněte si celý podcast. 

Náraz do takzvané dluhové brzdy, opatření, které jej aktivováno při překročení veřejného dluhu 55 procent HDP, nás už nemine. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) a její předsedkyně Evy Zamrazilové k tomu dojde již v roce 2024 – což znamená, že veřejné instituce budou poté muset předkládat vyrovnané rozpočty. Jak ovšem tato situace dopadne na obyvatele? Jak stát zabrzdí ze stamilionových schodků na nulu? „Jednotlivá opatření se navíc budou týkat kromě státu i měst, obcí, krajů a v neposlední řadě i zdravotních pojišťoven. I u nich lze očekávat evidentní omezující efekt – a je otázkou, zda by situace nevyústila do zhoršení kvality poskytování zdravotní péče,“ předpovídá efekty nárazu do dluhové brzdy Eva Zamrazilová v novém dílu podcastu Kapitola. „Náraz na dluhovou brzdu by měl ale širokosáhlé důsledky – především pro kraje a obce by byl velmi limitující efekt pro investice a poskytování veřejných služeb.“ Politici sice mají stále „out“, jak se nárazu vyhnout: přijmout nový zákon, který dluhovou brzdu „odsune“. Takový postup by ale zase přinesl jiné problémy, říká předsedkyně Národní rozpočtové rady. 

Nedávno skončená reality show Like House, ve které diváci sledovali výzvy tuzemských influencerů, bude mít pokračování. Alespoň neoficiální. Říká to v novém dílu podcastu Kapitola jeden z nejvýraznějších účastníků této reality show Adam Kajumi. „Podobný dům vznikne tady někde v Česku, budeme tvořit vlastní pořad, který bude prezentovaný na sociální síti YouTube. Myslím, že se to stihne ještě v letošním roce,“ vysvětluje Adam Kajumi, nejsledovanější Čech na sociální síti TikTok. Podle jeho slov byla první sezóna Like House úspěšná. „Když jsme to na začátku prezentovali na Primě, tak ne každý z toho byl nadšený. Ale udrželi jsme desetiprocentní sledovanost a splnili tak zadání, byť jen tak tak, abychom zůstali v second prime timu na Primě. Hodně se pak podařila online sledovanost, která dosahovala až 1,1 milionu týdně – takový zásah je na české poměry nevídaný, je dokonce trojnásobný oproti vlajkové lodi Primy, Slunečné,“ dodává český influencer.

Už přes rok soudy řeší největší úpadek od dob pádu Investiční a poštovní banky, krach finanční skupiny Arca Investments. V něm investoři, tisíce fyzických osob, ale například i olomoucké arcibiskupství či Syndikát novinářů, utopili téměř dvacet miliard korun. Jak je ale vlastně možné, že na první pohled tak velká a stabilní finanční skupina, která investuje do realit či energetiky, se dostane do tak velkých problémů? 

Lze Česko vytáhnout z rozvratu veřejných financí a zároveň výrazně nezvyšovat daně? „My tomu věříme. Tvrdit nyní, že bychom chtěli daně zvyšovat, to by bylo nefér,“ říká v novém dílu pořadu Kapitola senátor a pirátský kandidát na ministra financí Lukáš Wagenknecht. Zároveň však připouští, že bude záležet na vývoji ekonomiky. „My chceme být primárně rozpočtově zodpovědní,“ tvrdí. 

Rukopis Simony Matáskové diváci najdou pod většinou úspěšných televizních show posledních dvaceti let. Nejčastěji se na nich podílela jako kreativní producentka, tedy jako člověk, který se o show stará od úvodního nápadu až po potlesk diváků po poslední klapce. Participovala na pořadech VyVolení, StarDance či Tvoje tvář má známý hlas. Úzce – a velmi dlouho – spolupracuje s Janem Krausem, produkuje vlajkovou soap operu televize Nova posledních patnácti let Ordinace v růžové zahradě, magazín Neovlivní ji před několika lety zařadil mezi deset nejvlivnějších lidí tuzemského šoubyznysu. 

Jsou to dvě stálice posledních měsíců až let – nulové úrokové sazby a rostoucí inflace, která se navíc nedávno vymanila z tolerančního pásma ČNB. Dohromady tento mix znamená, že peníze, které lidé mají na účtech v bankách, poměrně výrazně ztrácejí hodnotu. „To je úplně nový fenomén, který je částečně reakcí na tištění peněz centrálními bankami a který spotřebitele tlačí do toho, aby šli do rizika a investovali,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády. Do čeho investovat už je vlastně druhořadé. „Hlavně jde o to nemít peníze klasicky v úsporách. Doba našich babiček a dědečků, kteří říkali, že spoření je nejlepší cesta k dlouhodobé prosperitě, už neplatí. Tahle doba je pryč. Kdo se dnes chce mít dobře, musí jít do rizika a investovat,“ říká Kovanda. 

Už přes rok marasmu insolvenčního řízení zažívá jedno z tradičních tuzemských vydavatelství Mladá fronta. Z něj nyní zbývají už poslední zbytky; řada aktiv je prodána za zlomky původní ceny. Proč vydavatelství padlo? Podle šéfredaktora magazínu Euro – který do začátku letošního roku pod Mladou frontu spadal – Ondřeje Hergesella byl mediální dům „extrémně nákladově náročný a zahrnoval i řadu služeb, které směřovaly do dalších skupin tehdejšího majitele Františka Savova.“ „Někde ty peníze odtekly, někde se nalily. Ale pokud by to bylo nastavené čistě, mohli bychom pracovat s těmi náklady jinak,“ shrnuje Hergesell. Nešlo o jediný důvod. Podle šéfredaktora magazínu Euro šlo i o to, že se Mladá fronta stala „třecím místem“ boje o vliv miliardářů Františka Savova a Michala Strnada. Savov postupem času přestával peníze „nalévat“ a redakce Eura přišla v průběhu loňského roku o sídlo, výplaty i samotný tištěný časopis. Hergesell tehdy podle svých slov myslel, že s časopisem je konec. Během jara se však značku podařilo prodat do vydavatelství New Look Media – jehož bude Hergesell nově menšinovým vlastníkem – a od března časopis začíná opět vycházet – „Paper First“. Jaké má šéfredaktor s magazínem plány, které autory chce do časopisu přilákat – a chtějí vůbec Češi číst byznysové magazíny? Jak se Euro dostalo během dvou měsíců do černých čísel? Pusťte si celý podcast.

Původně vyrostl na graffiti scéně, svůj první „piece“ namaloval na Kampě po rozpadu Československa, v roce 1993. Postupně se však z ulic výtvarník Jan Kaláb přesunul do ateliérů a galerií, kde se propracoval mezi nejžádanější tuzemské umělce; jeho díla se prodávají od Bogoty přes New York a Paříž až po Tchaj-pej. V posledních měsících umělec zaujal prodejem svého prvního digitálního NFT obrazu Lost Ultramarine Shell, který si v aukci koupil asijský sběratel za necelých 12 etherů (v té době asi půl milionu korun). „Pro mě je NFT svět zábavný a inspirativní podobně, jako byl kdysi svět graffiti. Také je to něco nového, neokoukaného, kde hledáme cesty, jak to dělat co nejlépe,“ říká Kaláb v podcastu Kapitola. 

Nástup Googlu a Facebooku překopal tradiční mediální krajinu. Je to volný zápas, kde pro každou stranu platí jinak přísná pravidla. Tradiční mediální domy mají za cíl informovat, otevírat důležitá témata, pomoci nastínit řešení a pochopit souvislosti. Technologické platformy toto nejen že nemají ve vínku, ale rovnou „na to kašlou“. „Jejich základní cílem je vydělat a tomu přizpůsobují vše,“ říká v podcastu Kapitola mediální manažerka a předsedkyně představenstva vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. „Myslím, že by na ně měly být vztažené stejné právní nároky jako na tradiční média. Jejich sociální sítě mají dopad na uživatele, na veřejnost; Facebook s Googlem mají velkou odpovědnost a ta by měla být vymahatelná,“ míní Šmuclerová.

Neustálý etický konflikt mezi tím co všechno může prodávat a co je správně prodat. Tak popisuje své velké morální dilema zakladatel a ředitel finančně-poradenské skupiny Partners Petr Borkovec. Tento konflikt přitom bude v příštích měsících stále akutnější – Borkovec totiž zakládá v rámci finanční skupiny Partners novou „mobile-first“ banku. „Je mi jasné, že kdybych skrze ní začal prodávat bitcoiny nebo toxické dluhopisy, tak na tom určitě vyděláme. Jenže na druhé straně – já už jsem dnes bohatý dost a chci dělat hlavně věci, které mi budou dávat smysl,“ říká Borkovec. Na okolí a trendy na západě – investice do kryptoměn, meme-stocks či NFT – se v tomto případě příliš neohlíží. „Já to ani nepovažuju za trendyd, spíš to jsou takové módní výstřelky, které přijdou a odejdou. Ať si to Revolut a další užijí, podle mě jde hlavně o dobrý marketing a z pohledu poradenství či odpovědnosti je to přímo děsivé.“ Jak se v Česku staví nová banka? Jak obsáhlá musí být žádost o bankovní licenci a je finanční prostředí skutečně přeregulované? A jak vidí Borkovec budoucnost kryptoměn? Poslechněte si celý podcast.