Podcasts about dezinformace

Dezinformace aneb velké téma dneška. Téma rozostřené, většinou o nich lidé vlastně nic moc nevědí. Představují si falešnou větu, výrok, zprávu. Přesná představa, odkud k nám dezinformace přicházejí, často chybí. Ucelený pohled na jeden z jejich klíčových zdrojů v Evropě nabízí materiál, který vydal Švédský Institut pro výzkum psychologické obrany na univerzitě v Lundu.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů posledního květnového týdne připravila Iveta Kalátová.

Dezinformace jsou velké, aktuální a moderní téma. Lidé slovo dezinformace a dezinformátor či dezinformátorka často používají jako nadávku, bič, jako nálepku. Nechceš být dezinformátor, protože pak uvádíš své okolí v omyl, zahrnuješ je nepravdivými informacemi. Buď vědomě, pak jsi zavrženíhodný, jsi škodič, škodička, nebo nevědomě, pak prostě jenom nemyslíš, neuvažuješ.

Dezinformace jsou velké, aktuální a moderní téma. Lidé slovo dezinformace a dezinformátor či dezinformátorka často používají jako nadávku, bič, jako nálepku. Nechceš být dezinformátor, protože pak uvádíš své okolí v omyl, zahrnuješ je nepravdivými informacemi. Buď vědomě, pak jsi zavrženíhodný, jsi škodič, škodička, nebo nevědomě, pak prostě jenom nemyslíš, neuvažuješ.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dezinformace se staly součástí kulturní války, a debaty o nich jsou tudíž nelítostné i bezvýchodné. Zdá se, že lze zaujmout jen dvě předem jasně definovaná stanoviska. Buď jeden nebezpečí dezinformací prý popírá, a pak je rovnou ohrožením pro demokracii; anebo tomu pojmu přitakává, myslí si tedy, že je dobré proti nim bojovat, a v tom případě je také nebezpečím pro demokracii, protože by pak nejraději cenzuroval druhé. Do překřikování vstoupil ústavní soud, který se ve stanovisku k případu Ladislava Vrabela postavil za právo říkat nesmysly i věci třeba nebezpečné či zraňující. V nálezu dokonce čteme, že právě takové výroky si budou ochranu častěji žádat, protože spíše mohou čelit tlaku na omezování. Autorka podcastu se zaměřuje na nález, ale sleduje i širší debatu. Poukazuje na to, že sám pojem dezinformace vznikl v kontextu druhé světové války a něco z válečnictví v sobě možná dosud nese. Ostatně když se dnes řekne „dezinformace“, často se hned přejde k „boji proti dezinformacím“. Ale neměli by – alespoň filozofové – začít ne u boje, ale u dezinformacích? Ne že by nebylo možné je definovat. To je líná námitka – definovat je lze stejně dobře nebo špatně jako každý abstraktní pojem. Jiná otázka je, jestli rozumíme správně jejich příčinám. Příliš často vycházíme z toho, že lidé dezinformace jednoduše přijímají, a přitom ignorujeme ty psychologické výzkumy, které ukazují, že tak jednoduchá lidská psychologie, natož myšlení není. Lidé disponují tím, co někteří vědci nazývají „epistemickou bdělostí“. Když se bavíme o dezinformacích, najednou podceňujeme, jak obtížené je kohokoli o čemkoli přesvědčit. Proč uvažujeme o dezinformacích z takto jednostranného hlediska? KapitolyI. Ochrana i pro „zraňující, znepokojující nebo šokující“ výroky [úvod až 10:35]II. Od dezinformace šířené státem k doporučení pít savo [10:35 až 26:55]III. Co všechno mění infodemie? [26:55 až 36:50]IV. Logika dezinformačního boje: Nestojí na chybě? [36:50 až konec]

Co je charakteristické pro post-pravdivou dobu a jak rozpoznat dezinformace a fake-news?

Dezinformace, kontroverze a nekonečný boj s algoritmy – digitální svět mění způsob, jak vnímáme realitu. Čtvrtá epizoda odhalí, jak se alternativní pravdy šíří online, proč kauza Viacom otřásla základy YouTube a jak skandál Elsagate donutil YouTube zpřísnit kontrolu dětských videí. O temných zákoutích platformy mluví také sociální antropoložka Marie Heřmanová.

Rusko užívá dezinformací a manipuluje úmyslně překroucenými historickými fakty v zájmu důsledného uplatňování své imperiální politiky a ospravedlnění války na Ukrajině. Evropský parlament je přesvědčen, že tyto manipulační kampaně koordinuje a financuje ruská vláda.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Shrnutí týdne v kyberprostoru. https://discord.gg/qQvXnUyeH2 Kapitoly: 00:00 Volby USA 05:30 Propuštěný pracovník Disney obviněn z hackerského útoku 08:01 Další úspěšná mezinárodní operace 10:12 Microsoft dál odkládá Recall 12:22 IBM zranitelnost Odkazy a zdroje: https://cyberscoop.com/fbi-fake-videos-ballot-fraud-democrats-doppelganger/https://cyberscoop.com/haitian-immigrant-voting-georgia-disinformation-brad-raffensperger/ https://www.tripwire.com/state-of-security/fraudsters-exploit-us-general-election-fever-fbi-warns https://www.bitdefender.com/en-us/blog/hotforsecurity/fired-disney-worker-hacking-restaurant-menus-replacing-false-peanut-allergy/ https://thehackernews.com/2024/10/dutch-police-disrupt-major-info.html https://www.darkreading.com/application-security/privacy-anxiety-pushes-microsoft-recall-release-again https://www.ibm.com/support/pages/node/7174183 www.stanovo.cz #ITBezpecnost #IT #Novinky #bezpecnost #Česko

Osoba Andreje Babiše a jeho možné působení v StB vyvolala v Partii Terezie Tománkové hádku. Ministr zahraničí Jan Lipavský řekl, že v minulosti se předseda hnutí ANO sám přiznal, že působil v tzv. hodné StB, která chránila ekonomické zájmy tehdejšího Československa. To naštvalo místopředsedu hnutí ANO Radka Vondráčka, podle kterého Babiš žádným agentem nebyl.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Filmový, televizní a divadelní režisér Jan Hřebejk představuje svůj nový film, komedii Výjimečný stav. „Chtěl jsem natočit komedii, přestože základem filmu je vážné téma – žárlivost“, vysvětluje Hřebejk. Příběh o zahraničním zpravodaji, který se kvůli žárlivosti vrátí do Prahy, kde uvízne a je okolnostmi přinucen točit zahraniční reportáže z pražského bytu, vstupuje do českých kin. Jak vnímá Hřebejk dezinformace? A co ví o rozhlasových ruchařích? Poslechněte si celý rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na klimatickém aktivismu vybudovala profil s 80 tisíci sledujících na instagramu. Ke slovu aktivismus se hrdě hlásí. Rozárie Haškovcová je nejznámější česká greenfluencerka a říká, že aktivismus pro ni znamená zajímat se o svět kolem sebe. Proto by aktivisty měli být všichni, říká v rozhovoru v Prostoru X.  Kromě dopravy a energetiky upozorňuje i na méně známé původce znečištění a změn klimatu - třeba oděvní průmysl a tzv. fast fashion. "U fast fashon máme největší problém s odpady a sekundárně s mikroplasty. 35 % mikroplastů v mořích a oceánech pochází ze syntetických materiálů," říká greenfluencerka. Firmy se dle ní často snaží zakrývat neekologický byznys třeba tím, že vypíchnou nějaké údaje: "Třeba napíšou, že 50 % kusu oblečení je z bavlny, což je přírodní materiál, druhá část je klidně plastová a umělá, ale pojďme tam napsat, že to je zelené," vysvětluje. Jak se Haškovcová dívá na aktivisty, kteří se lepí k silnicím či polévají slavné obrazy? A proč podle ní v lidech převažuje strach z klimatické politiky nad strachem ze změn v klimatu? Nejen to se dozvíte v podcastu.

„Češi mají hobití povahu. Jsou zalezlí v kraji, když ale jde do tuhého, vyrazí,“ říká plukovník Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády České republiky, který byl v sobotu 21. září hostem živého natáčení podcastu Dobrovský&Šídlo v Beskydském divadle v Novém Jičíně.Nadcházející živá vystoupení: 22.10.2024 od 19:00 - Tábor, Střelnice - spolkový dům Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a Instagramu

„Správná definice dezinformace je, že to je pravda, která se vládě nehodí. A znovu říkám, že korupce jazyka byl první krok ke korupci myšlení a pokřivování reality,“ říká matematik Tomáš Fürst v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.09.2024, www.RadioUniversum.cz

Povodně s sebou přinesly fenomén dobře známý z jiných velkých událostí - dezinformace. Polopravdy a lži šířené většinou na internetu zlehčovaly riziko extrémních dešťů v Česku a zpochybňovaly vládní opatření. Kdo jsou hlavní šiřitelé konspirací a jaké cíle sledují?Hosté:Matěj Nejedlý - reportér Seznam ZprávRoman Máca - bezpečnostní analytikČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Prázdné regály v evropských supermarketech. Policisté bijící demonstranty. Německý kancléř Olaf Scholz před turbínou plynovodu Nord Stream 1. Takové obrazy byly k vidění na titulní stránce webu, který se tvářil jako Süddeutsche Zeitung. Nebyl to však pravý web tohoto německého média, pouze jeho klon. Třicítku podobných falešných klonů velkých evropských a amerických médií, které šířily prokremelskou propagandu, minulý týden zablokovala americká FBI. Tuto koordinovanou kampaň, která měla za cíl ovlivnit západní veřejnost, analytici pojmenovali Doppelganger. Ve společné epizodě podcastu Odposlech a podcastu Dataři si o kampani Doppelganger a internetové instrastruktuře, která za ní stojí, s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender povídá datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Články, které byly publikovány k tématu Doppelganger si můžete přečíst tady (https://www.investigace.cz/tag/doppelganger/). Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci, ⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠ vás teď opravdu potřebuje! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/⁠

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ „Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi.  ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Velká Británie se vyrovnává s nejhorší vlnou proti-imigrantských a krajně pravicových násilných nepokojů za poslední léta. Roznítily je fámy a dezinformace, které začaly po sociálních sítích kolovat po vražedném útoku, při němž v jednom britském přímořském městě zemřely tři malé dívky. Jakou roli sehrála krajně pravicová extremistická hnutí?Host: Ivana Kottasová - novinářka, reportérka CNN v BritániiČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Velká Británie je na nohou a není to přitom zrovna veselé. V ulicích hoří ohně a šíří se násilí. Protimigrantské a protimuslimské bouře přitom rozdmýchaly účelové dezinformace, které živil na své sociální síti X například i nejbohatší člověk planety Elon Musk. Co se to v Británii děje, jaké to má příčiny a hlavně jaké mohou být důsledky, to v dnešním Ranním brífinku vysvětlil bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně a odborník na Spojené království Jaromír Marek.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Velká Británie je na nohou a není to přitom zrovna veselé. V ulicích hoří ohně a šíří se násilí. Protimigrantské a protimuslimské bouře přitom rozdmýchaly účelové dezinformace, které živil na své sociální síti X například i nejbohatší člověk planety Elon Musk. Co se to v Británii děje, jaké to má příčiny a hlavně jaké mohou být důsledky, to v dnešním Ranním brífinku vysvětlil bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně a odborník na Spojené království Jaromír Marek.

Stát má nového „koordinátora strategické komunikace“. Plukovník Otakar Foltýn přichází brzdit šíření dezinformací. Zaspali jsme několik let a potřeboval by k ruce tak sto schopných lidí, které nedostane. Začíná sám a ne úplně šťastně.

Stát má nového „koordinátora strategické komunikace“. Plukovník Otakar Foltýn přichází brzdit šíření dezinformací. Zaspali jsme několik let a potřeboval by k ruce tak sto schopných lidí, které nedostane. Začíná sám a ne úplně šťastně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dezinformace, konspirace a informační mlha. Jakým způsobem ke vzniku těchto fenoménů přispívají videa sdílená na sociálních sítích? O prostředí TikToku a jeho algoritmech i o tom, jak tato sociální síť proměňuje podobu prokremelské propagandy mluví Josef Šlerka, datový analytik a vedoucí mezinárodního projektu Firehose of Falsehood. Do studia si ho pozval Petr Gojda.  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Bez vaší pomoci to teď nezvládneme. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte naši práci. investigace.cz vás teď opravdu potřebuje! https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/

Rusko využívá dezinformace ve válce proti Západu. Je nutné, abychom se uměli bránit. Poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar před rokem řekl Deníku N toto: „Já nedokážu definovat dezinformaci.“

Rusko využívá dezinformace ve válce proti Západu. Je nutné, abychom se uměli bránit. Poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar před rokem řekl Deníku N toto: „Já nedokážu definovat dezinformaci.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

“O Česko nemám strach, my jsme na tom mnohem hůř," myslí si slovenský novinářJak Slovensko odolává dezinformacím po atentátu na premiéra Fica? Jaký je rozdíl mezi dezinformačními scénami Česka a Slovenska? Hostem 93. epizody podcastu Dobrovský&Šídlo je Vladimír Šnídl, reportér slovenského Denníku N.Den s Pamětí národa v Brně 29. června od 14h.Workshopy, divadlo, aktivityKoncert od 19hDobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národa Můžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaMůžete nás sledovat na síti X a také na Instagramu.

Podaří se 1. července spustit dlouho očekávané digitální stavební řízení a napravit tím katastrofální situaci v povolování staveb v Česku? Jaký bude další osud zákona o sociálním bydlení, jehož projednávání vláda přerušila? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedy vlády, ministra pro místní rozvoj a předsedy České pirátské strany Ivana Bartoše.

Podaří se 1. července spustit dlouho očekávané digitální stavební řízení a napravit tím katastrofální situaci v povolování staveb v Česku? Jaký bude další osud zákona o sociálním bydlení, jehož projednávání vláda přerušila? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedy vlády, ministra pro místní rozvoj a předsedy České pirátské strany Ivana Bartoše.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už za čtyři dny si Slovensko vybere prezidenta: expremiéra Petera Pellegriniho, nebo bývalého ministra zahraničí Ivana Korčoka. Právě v posledních dnech kampaně se mohou vynořit nepravdy, které mají potenciál ovlivnit výsledek. Slováci jsou podle průzkumů ochotni dezinformacím uvěřit spíš než jejich sousedi, a experti upozorňují, že nejcitlivější je doba od čtvrtečního moratoria, kdy média o volbách nemohu informovat, a kandidáti tak ztrácí možnost se lžím efektivně bránit.

„Vysvětlovat všechny dezinformace a lži už dnes není v silách žádného média,“ myslí si zakladatel serveru Manipulátoři.cz, novinář a spisovatel Petr Nutil. „Když jsme web zakládali, téma dezinformací nebo fact checkingu (prověření faktického tvrzení) v našem mediálním prostoru prakticky neexistovalo. Když v roce 2015 nastala migrační krize, mediální prostor dezinformacemi vybouchl. Od té doby je to politikum, kterým se zabývají seriózně i velká média včetně veřejnoprávních.“

V digitální době se rodič jen těžko oprostí od vlivu sociálních sítí. Našlapovat na nich však musí opatrně, zdánlivě nevinná inspirace se totiž může velmi snadno přeměnit ve frustraci. Podivnosti ze sítí, ať už se jedná o diskuzi o organizaci domova, události z bulváru, nebo přípravy na svátek svatého Valentýna, probírají moderátorky v novém díle podcastu Po mateřských stopách.

Vláda spustila novou kampaň pro boj s dezinformacemi. Místo vypínání webů sází tentokrát na vzdělávání lidí. Bude takto společnost více imunní vůči lžím a manipulacím? Nebo je nutné dezinformace vyvracet a jejich zdroje případně umlčovat? A měli bychom se v hybridní válce zaměřovat nadále hlavně na Rusko? Otázky na ředitele výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů Jakuba Eberleho a Bohumila Kartouse ze skupiny Čeští elfové, kteří bojují proti dezinformačním kampaním na internetu.

Vláda spustila novou kampaň pro boj s dezinformacemi. Místo vypínání webů sází na vzdělávání lidí. Jsme v hybridní válce, nebo jde o zavádějící termín a snaze čelit lživým a manipulativním narativům neprospívá? „Hybridní válka je příliš široký pojem. Neumožňuje určit jasné priority,“ míní ředitel výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle. Bohumil Kartous ze skupiny Čeští elfové nesouhlasí. „Jakýkoliv konflikt v minulosti obsahoval i hybridní rovinu,“ připomíná.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válku Izraele proti Hamásu provází mohutná dezinformační kampaň a psychologické manipulace tohoto teroristického hnutí i jeho stoupenců. Kupodivu je velmi úspěšná a řada mezinárodních médií i lidí věří víc brutálním vrahům malých dětí než Izraeli.

Lež, která v sobě obsahuje zrnko pravdy. Sice to pravda není, ale být by vlastně mohla. Dezinformace. V dnešní digitální době je někdy náročné se v záplavě informací vyznat. Jak se ale hoaxy, fake news a dezinformace šířily v dobách socialismu? Jak důležitým nástrojem tehdejší propagandy byly? A kdo byli profesionální lháři, kteří dezinformace vymýšleli?

Dezinformace nejsou výdobytkem moderní doby. Vlivem masivního rozšíření internetu a sociálních sítí se ale dnes šíří rychleji než kdy dříve. Jak poznat lživou informaci? Jak se dezinformacím bránit? A v čem nám může být inspirací Finsko? Analytik sociálních dat Josef Šlerka ještě zhodnotí, jak média informují o dramatické situaci na Blízkém východě, a vysvětlí, proč je tak důležité znát kontext.

Dezinformace nejsou výdobytkem moderní doby. Vlivem masivního rozšíření internetu a sociálních sítí se ale dnes šíří rychleji než kdy dříve. Jak poznat lživou informaci? Jak se dezinformacím bránit? A v čem nám může být inspirací Finsko? Analytik sociálních dat Josef Šlerka ještě zhodnotí, jak média informují o dramatické situaci na Blízkém východě, a vysvětlí, proč je tak důležité znát kontext.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jana Magdoňová, server iRozhlas. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý rozhovor bez reklam a s bonusem, který obsahuje recept Anny Hogenové na její spokojenou každodennost, najdete na https://herohero.co/petrhorkyO tom, v jak podivné a převratné době žijeme, se toho namluvilo tolik, že nechci opakovat jiné. Někdy je těžké zorientovat se - co je dobré a co je zlé? Všiml jsem si, že i když se třeba dohaduji s někým, kdo má opačný názor než já, je stejně jako já přesvědčen, že jeho pravda, jeho stanovisko je důležité, je dobré. Je to možné? Přece nemůže být jedno dobro proti druhému - anebo se pletu? Ti, co si myslí něco jiného než já, přece ještě nemusí být zlí lidé..!Ke správnému životu podle mne patří i alespoň občasné uvažování, přemýšlení nad světem a nad životem. Filozofovat se má, o tom jsem přesvědčen. A proto jsme se po čase domluvili s filozofkou Annou Hogenovou a natočili jsme další hasbotové povídání, tentokrát u ní na chalupě.Anna mi uvařila klasické lógrovaté kafe a pustili jsme se do debaty. Jak poznat dobro?Díky za poslech, díky za odvahu přemýšlet, mudrovat nad životem. Těším se na reakce a postřehy v komentářích!Partnerem kanálu je společnost @GoldenGateCZ.00:00 Dobro je světlo.08:47 V každodennosti se dobro a zlo nerozpozná.13:36 Nadhled.17:43 Zoufalost se nesmí ukazovat.25:09 Nejistota je podmínkou autentického života.Celý rozhovor obsahuje navíc tyto kapitoly:30:05 Dobro nesmí být závislé na zlu.40:11 Jenom cit nestačí.48:27 Nežijme v imaginárním světě.Kamera: Ondřej HošekStřih: Jana HorkáSupport the show

Koronavirová krize, válka na Ukrajině, volby – události, které se staly pastvou pro dezinformátory. V roce 2021 vznikl projekt Ověřovna, který se původně zaměřoval na ověřování dezinformací o politicích. Ověřovna ale funguje i dva roky poté a práce má stále dostatek. „Pokud začnete konzumovat dezinformační weby, dostanete se do bubliny, ve které vás masírují stále stejnými informacemi. Když je pak uslyšíte z více stran, začnete o tom přemýšlet,“ upřesňuje Jana Magdoňová.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozcestník na témata najdete zde.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Boj s dezinformacemi (i boys s dezinformacemi) je poslední dobou žhavé téma ve společnosti; má však spoustu úskalí a nezamýšlených důsledků. A to nejen v rukou státu (i když tam samozřejmě především); i čistě soukromé iniciativy k potírání dezinformací mohou přinést víc škody než užitku – nemluvě o jejich všudypřítomné tendenci prorůstat se státem. Tak s námi pojďte debatovat – písemně i telefonicky – a vytvářet tak další díl našeho pořadu; těšíme se! – Tereza Urzová; tvůrce Svobodného přístavu; hlava Institutu Ludwiga von Misese; vydavatelka knihy Anarchokapitalismus; členka Students for Liberty – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Jak dezinformace ovlivňují postoj Čechů k válce na Ukrajině? Jak u nás funguje pro-ruská propaganda a jak se jí můžeme bránit? Jaké varianty vývoje konfliktu na Ukrajině můžeme očekávat? A jak se bavit s blízkými lidmi, kteří mají naprosto odlišné názory, a zachovat u toho dobré vztahy? Dalším hostem Deep Talks byl Roman Máca, analytik Institutu pro politiku a společnost, který se dlouhodobě věnuje tématu vlivu dezinformací na českou společnost. Sám opakovaně procestoval Ukrajinu včetně Luhanské a Doněcké oblasti. ODKAZY: - Kód na 30 dní poslechu 1000+ audioknih zdarma v Audioteka klubu (platí do 31.12.): Nejprve klikněte na odkaz: https://pages.audioteka.com/cz/audioteka-klub/ Zadejte promokód PETRPODZIM.  Teprve pak používejte mobilní aplikaci. (​Info pro uživatele ze Slovenska: Audioteka Klub funguje pouze v ČR, je tedy nutné, pokud máte SK účet, abyste si založili nový účet na Audioteka.cz, pod ním se přihlásili na promo stránce a tam kód uplatnili. Poté nesmíte zapomenout v mobilní aplikaci zvolit CZ obchod.)

V pokračování našeho seriálu Odraz 1989, který k sobě přivedl generaci, jenž vytvářela sametovou revoluci, a ty, kterým je dnes stejně jako těm prvním v roce 1989, se věnujeme toku informací napříč společností. Marek Irgl (57) a Johana Bázlerová (21) spolu v rozhovoru hovoří o hodnotách 17. listopadu, zodpovědnosti obou generací k rozvoji občanské společnosti nebo o tom, jakým způsobem konzumují zpravodajství. Přečtěte si úryvek z rozhovoru, který si celý můžete poslechnout v dnešní epizodě.Johano, máš pocit, že by měla proběhnout nějaká další revoluce, kterou by řídila tvoje generace?Johana Bázlerová: Ani já nejsem úplně spokojená, jakým způsobem se teď česká společnost vyvíjí. Z mého pohledu bych ale vinu trochu přehodila na starší generace, než je ta moje. Pokud bych to měla pojmenovat, tak mi přijde, že výuka o demokracii a k nějakým demokatickým hodnotám, alespoň u mě ve škole, vůbec neprobíhala. Ve společenských vědách a spřízněných předmětech jsme projeli systémy státního zřízení, Českou republiku letem světem a celkově jsme neprobírali nic, s čím bychom se mohli ztotožnit.Mně je lehce přes 30 a v dějepise jsme se k sametové revoluci nikdy nedostali. Johano, vy jste se o roce 1989 učili?U nás moderní dějiny stály za nic. Když jsem dokončovala gymnázium během první vlny covidu, tak jsme se k revoluci v dějepise ani nedostali. A i kdyby na to zbyl čas, stejně si myslím, že skončíme ještě o dost dřív než v roce 1989. Naštěstí jsem absolvovala jeden semestr na vysoké škole, kde jsem měla moc zajímavý seminář, ve kterém jsme probírali zahraniční události spojené s pádem železné opony. Na gymnáziu tohle vůbec neproběhlo. Maximálně v týdnu okolo 17. listopadu nám tu událost připomněly nějaké školní akce, kde se zvonilo klíči. Ale to je tak všechno.To zní, skoro jako kdyby byl 17. listopad podobná tradice jako třeba Vánoce. Zvonění klíči se předává z generace na generaci, podobně jako recept na bramborový salát, ale ta samotná hodnota, nebo důraz na to, proč revoluce proběhla, se úplně vytratil…Marek Irgl: Já jsem se, Johano, musel trochu zasmát tvému úvodu, protože už dlouho sám za sebe říkám, že čekám minimálně 10 let na dvě věci. Jedna – kdy se objeví generace lidí, řekněme kolem třiceti let, kteří mají trochu odstup, vyrostli bez totality, v normální společnosti, mají přístup k informacím nebo třeba cestám do zahraničí, a kdy tahle generace začne brát věci do svých rukou. Kdy začne přejímat společenské funkce a lidé se začnou prosazovat v politických stranách a nastartuje se tak normální vývoj jako v západní společnosti, kde jsou mladí lidé zdrojem jakéhosi pozitivního vývoje dopředu. A tou druhou věcí, na kterou čekám, je, kdy nám tato generace – vy – vynadá a řekne: „Proboha, jak jste to mohli takhle zpackat. Jak jste mohli nevyužít tuhle šanci, kterou jste si tak těžce vydobili a najednou jste od ní utekli.“ Na to by totiž nešlo říct nic jiného, než že je to pravda. Takže já s vámi souhlasím – naše generace si zaslouží vytahat za uši. A těch důvodů je hrozně moc. Spousta z nás se začala nějakým způsobem věnovat byznysu, další z nás přijali nějaké funkce a zbylí se prostě jen začali věnovat tomu, čemu do té doby nemohli, a třeba zmizeli do celého světa a tak dál. Úplně jsme vyklidili pozice generaci, kterou já si cvičně označuji jako osmašedesátníky. Lidé, kteří byli odstaveni během sedmdesátých a osmdesátých let a měli velké ambice, zkušenosti a třeba i potenciál. Ale ti tu revoluci často nedělali. Objevili se až se zpožděním a postupně převzali otěže od nás revolucionářů a zbavili se nás. Ale s naším souhlasem. A v té chvíli se to, podle mě, začalo ubírat špatným směrem. Vytratila se revoluční nálada, radikální postoje i myšlenky, taková ta nesmiřitelnost a nesmlouvavost a najednou se začaly uzavírat dohody. Najednou se začalo preferovat menší zlo. A to následně skončilo u všech politiků, kteří tu revoluci tímto způsobem ukradli nebo pohřbili.Johana Bázlerová: Přesně – nejsem úplně nadšená z toho, že jsme v situaci, kdy musíme volit menší zlo a nemůžeme volit úplně podle srdce. Ale volíme podle toho, aby tu alespoň trochu přetrvaly hodnoty, o které se v roce 1989 bojovalo. Jsem docela mile překvapená, že zrovna v tomhle souzníme.Umí si starší generace představit svět, ve kterém zpravodajské redakce nehrají hlavní informační roli, ale zprávy tvoří jednotlivci na sociálních sítích a blozích? Shodnou se obě generace na tom, jak by se mělo bojovat s dezinformacemi? Poslechněte si celou epizodu naší speciální minisérie k 17. listopadu.

Vstříc k dani z mimořádné hlouposti. Komunální koalice s otazníkem. Vstříc k dani z mimořádné hlouposti. Vyhlášení stanného práva na okupovaných územích Ukrajiny. Dezinformace a názory. To je rozdíl. Boj proti covidu na čínský způsob.

Pravda je pravda, ne skoro pravda, nebo o kousek méně pravda. Řekl před několika lety na konferenci o nové společenské smlouvě právník Karel Havlíček. V době, kdy jsou sociální sítě zaplaveny smetím výmyslů, konstrukcí a fikcí, jejichž cílem je tvářit se jako čirá pravda, jde o tezi stále hůře uchopitelnou. Nikoli v její podstatě, nýbrž projevu.

Česká republika zavedla kontroly na slovenských hranicích kvůli vysokému počtu migrantů. Někteří slovenští politici to kritizovali, zároveň ale připouštějí, že Slovensko neplní readmisní dohody pro zacházení s migranty. „Česko ani Slovensko nejsou zdrojem problémů s migrací, ale spíš obětí,“ namítá slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer.

Jsme v dilematu. Demokracie znamená svobodu slova, i pro ty, kdo ji chtějí zničit. V normálních dobách jsme ochotni v rámci demokracie strpět i sebevětší lež, protože ta se časem provalí. Jenže v normálních dobách nejsme… A když se lež stane nástrojem války, jak se budeme bránit? Naše poslední vydání jsme natočili opět s publikem v sobotu 2. října, pár hodin po druhém kolu senátních voleb. A na konci jako obvykle dojde na otázky publika. 

V čem konkrétně jsou toxické dezinformace a jak s nimi bojovat? Jak moc jsou naše životy ovlivňovány algoritmy největších technologických firem? A jak se můžeme jako jednotlivci a celá společnost bránit? Josef Holý je tvůrce podcastu Kanárci v síti, kde se společně s Alexandrou Alvarovou věnuje aktuálním problémům týkajících se hybridní války, dezinformací a vlivu algoritmů. Věnuje se tématu umělé inteligence, založil několik start-upů a pracoval pro společnosti jako Sun Microsystems či AVAST. Odkazy: - Balíček produktů ze cvrččího proteinu od české firmy SENS (kód PETR20): http://damesens.cz/deeptalks

Od začátku války na Ukrajině vybrali lidé v Česku víc než čtyři miliardy korun na podporu okupované země. Vlna solidarity ale podle sociologů slábne a digitální prostor se plní ruskými dezinformacemi. „Je tam množina témat. Narativy dlouhodobé, které poukazují na zkaženost a neodvratný krach západní civilizace i narativy reagující na aktuální situaci. Nyní třeba ukazují na neschopnost vlády pomáhat českým lidem,“ popisuje expert na dezinformace Josef Holý v Interview Plus.