Podcasts about dezinformace

00:00 témata magazínu00:30 testování roztroušené sklerózy04:10 moderní léčba roztroušené sklerózy07:40 jak se měří pocitová teplota?09:30 AI a dezinformace13:30 diskuze pod zpravodajskými články17:00 pravěké vesnice v AnatoliiVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepokoje radikálních fanoušků na pražském fotbalovém derby odhalují strukturální problémy, korupční minulost a netransparentní kapitálové přesuny spojené s českými oligarchy. V obcích na Litomyšlsku a Kroměřížsku probíhají koordinované nátlakové kampaně koaličních stran proti budování větrných elektráren, které zneužívají přirozený strach obyvatel k politické mobilizaci. Domácí politická scéna čelí postupné erozi demokratických konvencí a posouvání Overtonova okna prostřednictvím cílených verbálních útoků na úřad prezidenta. Výroky populistických politiků v německých médiích záměrně sabotují strategické česko-německé vztahy a sudetoněmecký dialog v Brně, což kontrastuje s usmiřujícím prohlášením České biskupské konference. Personální změny v SPD ukazují ideologické paradoxy krajní pravice a její úzké vazby na německou AfD. Slovenský premiér Robert Fico se účastí na oslavách Dne vítězství v Moskvě ocitá v úplné mezinárodní izolaci.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Ranní brífink Martina Ehla: Větrné elektrárny mohou pokrýt velkou část spotřeby v Česku. Jen se jich lidé bojí, čemuž přispívají i dezinformace, které popisuje Viktor Votruba, redaktor HN specializující se na obnovitelné zdroje energie. Podle něj většina fake news je dávno vyvrácena studiemi v zahraničí, ale do Česka přicházejí ze Slovenska a pomáhají jim i Motoristé v čele ministerstva životního prostředí.

Ranní brífink Martina Ehla: Větrné elektrárny mohou pokrýt velkou část spotřeby v Česku. Jen se jich lidé bojí, čemuž přispívají i dezinformace, které popisuje Viktor Votruba, redaktor HN specializující se na obnovitelné zdroje energie. Podle něj většina fake news je dávno vyvrácena studiemi v zahraničí, ale do Česka přicházejí ze Slovenska a pomáhají jim i Motoristé v čele ministerstva životního prostředí.

Internet je dnes dostupný téměř po celém světě, dokonce i v chudých afrických zemích. Ale s masivním nasazením internetu jde ruku v ruce i množství falešných, lživých zpráv a informací, které slouží k manipulaci a šíření určité ideologie. Jak rozvoj umělé inteligence pomáhá v boji s dezinformacemi, ale i jejich šíření? Odpovědi hledají v Průsečících Petr Matoušek a Marián Možucha.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:

Nadějná zpráva na úvod: Írán oznámil, že v době příměří v Libanonu umožní volnou plavbu Hormuzským průlivem. Ceny ropy poté výrazně spadly, stále ale jsou přibližně o polovinu vyšší než před začátkem konfliktu v Perském zálivu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dezinformace jsou součástí války odnepaměti, díky sociálním sítím a jejich algoritmům je nyní lze šířit závratnou rychlostí. Nejde přitom jen o jednotlivé dezinformace, ale o promyšlené strategie, které mají za cíl ovlivnit veřejné mínění, oslabit důvěru v instituce a rozdělovat společnost. Hybridní hrozby se tak dostanou přímo na displeje našich telefonů a do našich obýváků a je stále složitější je rozpoznat. Jsme připraveni se jim bránit? A pokud ano, proč už to dávno neděláme? Existuje cesta, kterou bychom se měli jako společnost vydat, nebo je boj o náš názor a přesvědčení věcí jednotlivců? Ponořte se do pomyslných online zákopů informačních válek s novinářem a zakladatelem Voxpotu Vojtěchem Boháčem a expertem na dezinformační problematiku Jakubem Kalenským. Debata moderovaná Janou Karasovou zazněla na loňském ročníků Inspiračního fóra.

Jak se zastropování marží u pohonných hmot dotkne čerpadlářů a kdo z nich může mít problém? Dá se dezinformacím bránit humorem? A je potřeba snížit hranici trestní odpovědnosti? Co říkají o dětské kriminalitě průzkumy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanec a vládní zmocněnec pro politiku klimatu a Green Deal Filip Turek a pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili byli hosty Echo Prime Time. Vládní zmocněnec Turek v pořadu uvedl, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka správně říká, že skončila twitterová diplomacie, což je podle něj správně. „Sám jsem antiintervencionista, takže ta situace mi není příjemná,“ uvedl Turek a vyjádřil se také k tomu, že si premiér Babiš koupil glóbus, aby lokalizoval Grónsko. „Udělal asi to nejlepší, co mohl a glóbus by si měl koupit každý,“ míní Turek a dodává, že kdokoliv se Babišovi za glóbus vysmívá, je hlupák. Uvedl, že chápe, že americký prezident Donald Trump považuje Grónsko za současné situace za strategické území.Katerina Demetrashvili uvedla, že zatím se nedá říci, že by zahraniční politiku vlády řešil pouze premiér Andrej Babiš (ANO), jak avizoval, ale promlouvá do ní i ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě). Babiš se v souvislosti s Grónskem podle ní choval jako slon v porcelánu.A mluvilo se i o minulosti FIlipa Turka, jeho sporu s prezidentem a o tom, zda by Česko mělo prodat letadla L-159 Ukrajině: „Já nejsem expertka na obranu, neprezentuji se tak. Máme stanovisko armády, které říká, že prodej těchto letadel naší bezpečnosti nijak zvlášť neuškodí a aspoň bychom zjistili, jestli ten krám funguje,“ uvedla Demetrashvili.

S Monikou Hanych jsme nahráli už druhé povídání - to první jsme se před pár lety rozhodli nepublikovat. Od té doby Monika procestovala Evropu s malou dcerou, změnila práci a vydala spoluautorsky knihu “Dezinformace a hatespeech”. O tom všem se dozvíte v našem hodinovém povídání.

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se konají 3. a 4. října. Přinášejí určité novinky a jsou mnohými označovány za klíčové. Očekává se vysoká volební účast. Vyznat se v kampaních různých stran nicméně může být pro voliče náročné a situaci ještě ztěžuje množství dezinformací.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko čelí před volbami vlně politických dezinformací. Rozkládají dezinformace naši demokracii, nebo ji víc ohrožuje omezování svobody slova? „Oportunisté ohrožují naši zemi tím, že klidně posunou Českou republiku mimo hranice Západu,“ říká pro Český rozhlas Plus mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Nemyslím si, že tyto volby jsou o rozhodování mezi svobodou a nesvobodou,“ uklidňuje v pořadu Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Česko čelí před volbami vlně politických dezinformací. Rozkládají dezinformace naši demokracii, nebo ji víc ohrožuje omezování svobody slova? „Oportunisté ohrožují naši zemi tím, že klidně posunou Českou republiku mimo hranice Západu,“ říká pro Český rozhlas Plus mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Nemyslím si, že tyto volby jsou o rozhodování mezi svobodou a nesvobodou,“ uklidňuje v pořadu Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V minulých letech byly v české společnosti velmi hluboce zakořeněné narativy spojené s ukrajinskými uprchlíky,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Jak velkou roli hrají v předvolební kampani nepravdivé a zavádějící informace? Je česká společnost vůči dezinformacím odolná? Které strategie dezinformátorů v našem prostoru fungují? A jak číst nedávné narušení polského a estonského vzdušného prostoru ze strany Ruska? Poslechněte si rozhovor.

„V minulých letech byly v české společnosti velmi hluboce zakořeněné narativy spojené s ukrajinskými uprchlíky,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Jak velkou roli hrají v předvolební kampani nepravdivé a zavádějící informace? Je česká společnost vůči dezinformacím odolná? Které strategie dezinformátorů v našem prostoru fungují? A jak číst nedávné narušení polského a estonského vzdušného prostoru ze strany Ruska? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo, který se natáčel 2. 9. 2025 v Plzni.

„Když jsou liberálové u moci, tak nastává demokracie, a když někdo chce, aby měli prostor i jiní, tak je to pro ně šiřitel dezinformací, který se snaží destruovat demokracii. A snaží-li se o rovinu na akademické půdě, tak se snaží destruovat akademické svobody a je potřeba mu zatnout tipec,“ říká spoluzakladatel Parlamentních listů Jaroslav Polanský v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 19.08.2025, www.RadioUniversum.cz

Česko 4. července zažilo největší výpadek elektřiny, jaký pamatujeme. Ve výsledku nás možná více zarazila špatná komunikace společnosti ČEPS, která v tuzemsku zajišťuje provoz páteřních přenosových sítí. Rozsáhlý výpadek spustila závada na vedení. Během pár minut se odehrála kaskáda událostí, která situaci zapříčinila.Provoz přenosové soustavy byl během pár hodin obnoven, v krizové situaci jsme ale postrádali informace. ČEPS nezvládl komunikovat dostatečně rychle a srozumitelně. Nejvíce nám chyběly informace na jeho webu, který navíc zhavaroval. Dnes už na něm visí otázky a odpovědi. Mlčení firmy v kritických okamžicích dalo prostor misinformacím a dezinformacím.01:56 – Případ fázového vodiče12:11 – Přenosová a distribuční soustava20:54 – Rekapitulace selhání25:04 – Chyby v komunikaci42:05 – Poučíme se?

Dezinformace se staly nástrojem politického boje, zbraní v hybridních konfliktech a hrozbou pro samotné základy demokracie. Americký spisovatel a novinář Peter Pomerantsev má za prokázané, že se Rusko snaží ovlivnit volby v evropských zemích. „Uvažují o všem v rámci informační války. Spojí všechno, co mají – online média, peníze, byznys – s jedním cílem. A o svém cíli mají velmi jasno,“ říká v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dezinformace aneb velké téma dneška. Téma rozostřené, většinou o nich lidé vlastně nic moc nevědí. Představují si falešnou větu, výrok, zprávu. Přesná představa, odkud k nám dezinformace přicházejí, často chybí. Ucelený pohled na jeden z jejich klíčových zdrojů v Evropě nabízí materiál, který vydal Švédský Institut pro výzkum psychologické obrany na univerzitě v Lundu.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů posledního květnového týdne připravila Iveta Kalátová.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výběr toho nejlepšího z rozhovorů posledního květnového týdne připravila Iveta Kalátová.

Dezinformace jsou velké, aktuální a moderní téma. Lidé slovo dezinformace a dezinformátor či dezinformátorka často používají jako nadávku, bič, jako nálepku. Nechceš být dezinformátor, protože pak uvádíš své okolí v omyl, zahrnuješ je nepravdivými informacemi. Buď vědomě, pak jsi zavrženíhodný, jsi škodič, škodička, nebo nevědomě, pak prostě jenom nemyslíš, neuvažuješ.

Dezinformace jsou velké, aktuální a moderní téma. Lidé slovo dezinformace a dezinformátor či dezinformátorka často používají jako nadávku, bič, jako nálepku. Nechceš být dezinformátor, protože pak uvádíš své okolí v omyl, zahrnuješ je nepravdivými informacemi. Buď vědomě, pak jsi zavrženíhodný, jsi škodič, škodička, nebo nevědomě, pak prostě jenom nemyslíš, neuvažuješ.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko užívá dezinformací a manipuluje úmyslně překroucenými historickými fakty v zájmu důsledného uplatňování své imperiální politiky a ospravedlnění války na Ukrajině. Evropský parlament je přesvědčen, že tyto manipulační kampaně koordinuje a financuje ruská vláda.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filmový, televizní a divadelní režisér Jan Hřebejk představuje svůj nový film, komedii Výjimečný stav. „Chtěl jsem natočit komedii, přestože základem filmu je vážné téma – žárlivost“, vysvětluje Hřebejk. Příběh o zahraničním zpravodaji, který se kvůli žárlivosti vrátí do Prahy, kde uvízne a je okolnostmi přinucen točit zahraniční reportáže z pražského bytu, vstupuje do českých kin. Jak vnímá Hřebejk dezinformace? A co ví o rozhlasových ruchařích? Poslechněte si celý rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na klimatickém aktivismu vybudovala profil s 80 tisíci sledujících na instagramu. Ke slovu aktivismus se hrdě hlásí. Rozárie Haškovcová je nejznámější česká greenfluencerka a říká, že aktivismus pro ni znamená zajímat se o svět kolem sebe. Proto by aktivisty měli být všichni, říká v rozhovoru v Prostoru X.  Kromě dopravy a energetiky upozorňuje i na méně známé původce znečištění a změn klimatu - třeba oděvní průmysl a tzv. fast fashion. "U fast fashon máme největší problém s odpady a sekundárně s mikroplasty. 35 % mikroplastů v mořích a oceánech pochází ze syntetických materiálů," říká greenfluencerka. Firmy se dle ní často snaží zakrývat neekologický byznys třeba tím, že vypíchnou nějaké údaje: "Třeba napíšou, že 50 % kusu oblečení je z bavlny, což je přírodní materiál, druhá část je klidně plastová a umělá, ale pojďme tam napsat, že to je zelené," vysvětluje. Jak se Haškovcová dívá na aktivisty, kteří se lepí k silnicím či polévají slavné obrazy? A proč podle ní v lidech převažuje strach z klimatické politiky nad strachem ze změn v klimatu? Nejen to se dozvíte v podcastu.

„Češi mají hobití povahu. Jsou zalezlí v kraji, když ale jde do tuhého, vyrazí,“ říká plukovník Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje Armády České republiky, který byl v sobotu 21. září hostem živého natáčení podcastu Dobrovský&Šídlo v Beskydském divadle v Novém Jičíně.Nadcházející živá vystoupení: 22.10.2024 od 19:00 - Tábor, Střelnice - spolkový dům Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a Instagramu

„Správná definice dezinformace je, že to je pravda, která se vládě nehodí. A znovu říkám, že korupce jazyka byl první krok ke korupci myšlení a pokřivování reality,“ říká matematik Tomáš Fürst v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.09.2024, www.RadioUniversum.cz

Povodně s sebou přinesly fenomén dobře známý z jiných velkých událostí - dezinformace. Polopravdy a lži šířené většinou na internetu zlehčovaly riziko extrémních dešťů v Česku a zpochybňovaly vládní opatření. Kdo jsou hlavní šiřitelé konspirací a jaké cíle sledují?Hosté:Matěj Nejedlý - reportér Seznam ZprávRoman Máca - bezpečnostní analytikČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Prázdné regály v evropských supermarketech. Policisté bijící demonstranty. Německý kancléř Olaf Scholz před turbínou plynovodu Nord Stream 1. Takové obrazy byly k vidění na titulní stránce webu, který se tvářil jako Süddeutsche Zeitung. Nebyl to však pravý web tohoto německého média, pouze jeho klon. Třicítku podobných falešných klonů velkých evropských a amerických médií, které šířily prokremelskou propagandu, minulý týden zablokovala americká FBI. Tuto koordinovanou kampaň, která měla za cíl ovlivnit západní veřejnost, analytici pojmenovali Doppelganger. Ve společné epizodě podcastu Odposlech a podcastu Dataři si o kampani Doppelganger a internetové instrastruktuře, která za ní stojí, s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender povídá datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Články, které byly publikovány k tématu Doppelganger si můžete přečíst tady (https://www.investigace.cz/tag/doppelganger/). Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci, ⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠ vás teď opravdu potřebuje! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/⁠

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ „Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi.  ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Velká Británie se vyrovnává s nejhorší vlnou proti-imigrantských a krajně pravicových násilných nepokojů za poslední léta. Roznítily je fámy a dezinformace, které začaly po sociálních sítích kolovat po vražedném útoku, při němž v jednom britském přímořském městě zemřely tři malé dívky. Jakou roli sehrála krajně pravicová extremistická hnutí?Host: Ivana Kottasová - novinářka, reportérka CNN v BritániiČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Stát má nového „koordinátora strategické komunikace“. Plukovník Otakar Foltýn přichází brzdit šíření dezinformací. Zaspali jsme několik let a potřeboval by k ruce tak sto schopných lidí, které nedostane. Začíná sám a ne úplně šťastně.

Stát má nového „koordinátora strategické komunikace“. Plukovník Otakar Foltýn přichází brzdit šíření dezinformací. Zaspali jsme několik let a potřeboval by k ruce tak sto schopných lidí, které nedostane. Začíná sám a ne úplně šťastně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dezinformace, konspirace a informační mlha. Jakým způsobem ke vzniku těchto fenoménů přispívají videa sdílená na sociálních sítích? O prostředí TikToku a jeho algoritmech i o tom, jak tato sociální síť proměňuje podobu prokremelské propagandy mluví Josef Šlerka, datový analytik a vedoucí mezinárodního projektu Firehose of Falsehood. Do studia si ho pozval Petr Gojda.  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Bez vaší pomoci to teď nezvládneme. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte naši práci. investigace.cz vás teď opravdu potřebuje! https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/

Rusko využívá dezinformace ve válce proti Západu. Je nutné, abychom se uměli bránit. Poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar před rokem řekl Deníku N toto: „Já nedokážu definovat dezinformaci.“

Rusko využívá dezinformace ve válce proti Západu. Je nutné, abychom se uměli bránit. Poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar před rokem řekl Deníku N toto: „Já nedokážu definovat dezinformaci.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

“O Česko nemám strach, my jsme na tom mnohem hůř," myslí si slovenský novinářJak Slovensko odolává dezinformacím po atentátu na premiéra Fica? Jaký je rozdíl mezi dezinformačními scénami Česka a Slovenska? Hostem 93. epizody podcastu Dobrovský&Šídlo je Vladimír Šnídl, reportér slovenského Denníku N.Den s Pamětí národa v Brně 29. června od 14h.Workshopy, divadlo, aktivityKoncert od 19hDobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národa Můžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaMůžete nás sledovat na síti X a také na Instagramu.

Podaří se 1. července spustit dlouho očekávané digitální stavební řízení a napravit tím katastrofální situaci v povolování staveb v Česku? Jaký bude další osud zákona o sociálním bydlení, jehož projednávání vláda přerušila? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedy vlády, ministra pro místní rozvoj a předsedy České pirátské strany Ivana Bartoše.

Podaří se 1. července spustit dlouho očekávané digitální stavební řízení a napravit tím katastrofální situaci v povolování staveb v Česku? Jaký bude další osud zákona o sociálním bydlení, jehož projednávání vláda přerušila? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedy vlády, ministra pro místní rozvoj a předsedy České pirátské strany Ivana Bartoše.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už za čtyři dny si Slovensko vybere prezidenta: expremiéra Petera Pellegriniho, nebo bývalého ministra zahraničí Ivana Korčoka. Právě v posledních dnech kampaně se mohou vynořit nepravdy, které mají potenciál ovlivnit výsledek. Slováci jsou podle průzkumů ochotni dezinformacím uvěřit spíš než jejich sousedi, a experti upozorňují, že nejcitlivější je doba od čtvrtečního moratoria, kdy média o volbách nemohu informovat, a kandidáti tak ztrácí možnost se lžím efektivně bránit.

„Vysvětlovat všechny dezinformace a lži už dnes není v silách žádného média,“ myslí si zakladatel serveru Manipulátoři.cz, novinář a spisovatel Petr Nutil. „Když jsme web zakládali, téma dezinformací nebo fact checkingu (prověření faktického tvrzení) v našem mediálním prostoru prakticky neexistovalo. Když v roce 2015 nastala migrační krize, mediální prostor dezinformacemi vybouchl. Od té doby je to politikum, kterým se zabývají seriózně i velká média včetně veřejnoprávních.“

V digitální době se rodič jen těžko oprostí od vlivu sociálních sítí. Našlapovat na nich však musí opatrně, zdánlivě nevinná inspirace se totiž může velmi snadno přeměnit ve frustraci. Podivnosti ze sítí, ať už se jedná o diskuzi o organizaci domova, události z bulváru, nebo přípravy na svátek svatého Valentýna, probírají moderátorky v novém díle podcastu Po mateřských stopách.

Vláda spustila novou kampaň pro boj s dezinformacemi. Místo vypínání webů sází tentokrát na vzdělávání lidí. Bude takto společnost více imunní vůči lžím a manipulacím? Nebo je nutné dezinformace vyvracet a jejich zdroje případně umlčovat? A měli bychom se v hybridní válce zaměřovat nadále hlavně na Rusko? Otázky na ředitele výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů Jakuba Eberleho a Bohumila Kartouse ze skupiny Čeští elfové, kteří bojují proti dezinformačním kampaním na internetu.

Válku Izraele proti Hamásu provází mohutná dezinformační kampaň a psychologické manipulace tohoto teroristického hnutí i jeho stoupenců. Kupodivu je velmi úspěšná a řada mezinárodních médií i lidí věří víc brutálním vrahům malých dětí než Izraeli.

Lež, která v sobě obsahuje zrnko pravdy. Sice to pravda není, ale být by vlastně mohla. Dezinformace. V dnešní digitální době je někdy náročné se v záplavě informací vyznat. Jak se ale hoaxy, fake news a dezinformace šířily v dobách socialismu? Jak důležitým nástrojem tehdejší propagandy byly? A kdo byli profesionální lháři, kteří dezinformace vymýšleli?

Dezinformace nejsou výdobytkem moderní doby. Vlivem masivního rozšíření internetu a sociálních sítí se ale dnes šíří rychleji než kdy dříve. Jak poznat lživou informaci? Jak se dezinformacím bránit? A v čem nám může být inspirací Finsko? Analytik sociálních dat Josef Šlerka ještě zhodnotí, jak média informují o dramatické situaci na Blízkém východě, a vysvětlí, proč je tak důležité znát kontext.

Koronavirová krize, válka na Ukrajině, volby – události, které se staly pastvou pro dezinformátory. V roce 2021 vznikl projekt Ověřovna, který se původně zaměřoval na ověřování dezinformací o politicích. Ověřovna ale funguje i dva roky poté a práce má stále dostatek. „Pokud začnete konzumovat dezinformační weby, dostanete se do bubliny, ve které vás masírují stále stejnými informacemi. Když je pak uslyšíte z více stran, začnete o tom přemýšlet,“ upřesňuje Jana Magdoňová.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.