Podcasts about gruzie

Roman Lomtadze patří mezi nejvýraznější bubeníky české scény posledních dvaceti let. Pochází z Gruzie, ale do České republiky se přestěhoval ve dvanácti. Nejdříve žil v Liberci, kde začal hrát na basu i bicí – to ho nakonec dovedlo na pražskou konzervatoř. Hrál mimo jiné s kapelami jako Čechomor, Arakain, Gaia Mesiah, Laura a její tygři či u Kamila Střihavky. V roce 2007 se přestěhoval do Los Angeles, kde se stal stálým členem kapely Scars On Broadway, projektu Darona Malakiana ze System Of A Down. Vedle toho působí v ambiciózním projektu Octavision, jehož členy jsou hudebníci jako Victor Wooten nebo Billy Sheehan. A stal se také členem týmu 30 Seconds To Mars. V rozhovoru pro On Air hovořil nejen o hudebních začátcích, ale i o mezinárodních zkušenostech, stylu hry, sólových projektech a každodenním životu mezi Prahou a Los Angeles. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Gruzie je jednou z nejstarších křesťanských zemí, navíc s vlastní gruzínskou pravoslavnou církví. Mezi mnoha zdejšími křesťanskými památkami se vymyká třeba velmi dobře zachovalý kostel kláštera Džvari nebo stále aktivní kostel ve středověké pevnosti Ananuri. Na něm jsou dodnes znatelné následky nájezdů Mongolů i sovětského útlaku náboženství.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tak dostanu infarkt ve čtyřiceti, no a co?“ říká s nadsázkou hudebnice PAM Rabbit, která má za sebou dvě ceny Anděl, cenu Apollo, nominaci na Slavíka i vyprodané koncerty. Přesto si pořád skládá texty, stříhá klipy i produkuje svoji hudbu sama. „Chci mít věci pod kontrolou. Když se něco pokazí, tak to vždycky půjde za mnou. Mám tam obličej, tak za to zodpovídám,“ vysvětluje. Právě proto zatím odmítá předávat práci dál, i když si je vědomá, že všechno zvládat nemůže. V rozhovoru mluví o tom, že tlak často nevychází zvenku, ale od ní samotné. „Na mě nikdo netlačí. Mám super tým, ale já jsem na sebe vždycky nejtvrdší,“ přiznává zpěvačka s tím, že by se ráda izolovala alespoň od sociálních sítí. „Chci se vrátit zpátky do toho mindsetu na začátku, kde mám pocit, že to nikoho nezajímá, protože pak doopravdy tvořím,“ vysvětluje. Zároveň si nastavuje nové hranice vůči lidem kolem sebe: „Říkám rovnou: já nechci tvůj názor.“ PAM Rabbit mluví otevřeně také o terapii, na kterou chodí pravidelně a dlouhodobě. „Beru ji jako cheat code na život. Máte naproti sobě někoho, kdo má mapu vašeho života. Je to takový váš rádce,“ říká a také vysvětluje, že zpětně díky terapii například chápe, proč dlouho vstupovala do nefunkčních vztahů. „Volila jsem si partnery, se kterými jsme na sebe řvali, protože to bylo povědomé,“ dodává ke vzorcům, které si přenesla z rodiny. Dětství popisuje jako napjaté, ale spolu s tím vysvětluje, že to mělo logické důvody. „Mně se nic špatného nedělo, ale dělo se všechno špatné kolem mě,“ vzpomíná na to, jak vyrůstala v arménské rodině imigrantů, kde se víc řešilo přežití než školní prospěch. Její matka byla podle ní silná žena, která „jela bomby“, živila všechny a přitom vypadala skvěle, dodává k rodičovskému vzoru. S arménskými kořeny má PAM Rabbit blízko i k ruskojazyčnému prostředí - její prarodiče jazyk používají dodnes. „Když babička začne mluvit rusky nahlas, děda jí hned říká: ‚Toňa, ne!‘ Má v sobě zakořeněný, že je to špatně,“ popisuje rodinné reflexy spojené s migrací z Gruzie v době občanské války. Její příbuzní tehdy museli odejít kvůli svému arménskému původu. „Všichni se soustředili na nějaký základní přežití, že ani nebyl prostor přemýšlet nad tím, co si o vás někdo myslí,“ vzpomíná také zpěvačka. Sama se s rasismem nikdy nesetkala. „Tím, že jsem zapadala, si toho nikdo moc nevšímal,“ reflektuje. Proč se snaží ve svých vyjádřeních vyhnout politice? Kde je hranice mezi tím, co tvoříme pro sebe, a co už kvůli ostatním? Jak moc v Česku posloucháme ruský pop a ani o tom nevíme? A jaké bylo vyrůstání v imigrantské rodině? I o tom mluvila hudebnice PAM Rabbit.

Jedním z nejčastějších křestních jmen v Gruzii je Nino. Ač v evropských jazycích bývá koncovka -o spojována s mužskými jmény, je to jméno ženské. Svatá Nino, u nás známá taky jako svatá Nina nebo Kristýna, je pro Gruzínce nejvýznamnější světicí a na její jméno člověk naráží v každém koutě Gruzie. Její odkaz si připomínají věřící třeba i v klášteře Bodbe na východě země.

Jedním z nejčastějších křestních jmen v Gruzii je Nino. Ač v evropských jazycích bývá koncovka -o spojována s mužskými jmény, je to jméno ženské. Svatá Nino, u nás známá taky jako svatá Nina nebo Kristýna, je pro Gruzínce nejvýznamnější světicí a na její jméno člověk naráží v každém koutě Gruzie. Její odkaz si připomínají věřící třeba i v klášteře Bodbe na východě země.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na hranicích mezi Gruzií a Ruskem, které tvoří pohoří Velký Kavkaz, jsou jen tři hraniční přechody, z toho dva vedou do Rusy okupované Abcházie a Jižní Osetie. Rusko a Gruzii tak de facto spojuje jediný hraniční přechod a jediná silnice. Vede skrz průsmyk podél 5tisícové hory Kazbek a řeky Aragvi a dnes je to především klíčová obchodní tepna, po které jezdí kamion za kamionem. V minulosti měla ale hlavně vojenský význam, proto se jí dodnes říká Gruzínská vojenská cesta.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Navštívíte Tatry a nejvýše položenou jeskyni na Slovensku. Tbilisi je sice hlavní město Gruzie, ale představíme vám jeho předchůdce, město Mccheta. Ve skotské národní galerii se podíváte na obraz Oskara Kokoschky, původně nazvaný Koupající se dívka. A projdete se po americké válečné lodi USS Wisconsin. Průvodkyní vám bude Jitka Malá.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S ruskou invazí na Ukrajinu se v Evropské unii oživila debata o rozšíření sedmadvacítky. Kandidátskými státy se stala jak napadená země, tak Moldavsko nebo Gruzie. Černá Hora a Albánie se už k členství přibližují. Podle eurokomisařky pro rozšíření Marty Kosové se rozšiřovací proces významně proměnil a hraje teď i zásadní geopolitickou a bezpečnostní roli. „V tomto ohledu je rozšiřování důležitější než kdy dřív,“ tvrdí slovinská politička.

Gruzie. Země, kde se potkává západní městský životní styl s tradičními způsoby života v horách. Právě do hor se vypravili kamarádi a studenti religionistiky Matyáš Lednický, Martin Lednický a Kryštof Kerndl, aby tam zachytili lidové náboženské praktiky místních komunit.

Gruzie. Země, kde se potkává západní městský životní styl s tradičními způsoby života v horách. Právě do hor se vypravili kamarádi a studenti religionistiky Matyáš Lednický, Martin Lednický a Kryštof Kerndl, aby tam zachytili lidové náboženské praktiky místních komunit.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před více než jedenácti lety rozběhl Mustafa Najem na Ukrajině hnutí zvané Euromajdan nebo také revoluce důstojnosti. Spustil tím prozápadní změny, které nakonec vyprovokovaly otevřenou agresi Ruska. „Je těžké se vracet k tomu, o co jsme usilovali v roce 2013. Nikdo tehdy nedokázal předpovědět, co se stane. Ale možná se stačí rozhlédnout po okolních zemích – Bělorusko, Gruzie, dokonce i některé státy uvnitř Evropské unie, které jsou pod vlivem ruských politiků,“ uvádí.

Před více než jedenácti lety rozběhl Mustafa Najem na Ukrajině hnutí zvané Euromajdan nebo také revoluce důstojnosti. Spustil tím prozápadní změny, které nakonec vyprovokovaly otevřenou agresi Ruska. „Je těžké se vracet k tomu, o co jsme usilovali v roce 2013. Nikdo tehdy nedokázal předpovědět, co se stane. Ale možná se stačí rozhlédnout po okolních zemích – Bělorusko, Gruzie, dokonce i některé státy uvnitř Evropské unie, které jsou pod vlivem ruských politiků,“ uvádí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„My ctíme absolutně právo občanů Slovenské republiky k protestům, protože to máme v ústavě. Zároveň musíme říct, že když ty protesty jsou manipulované na základě smyšlených tvrzení, je to absolutní nesmysl,“ říká slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár v rozhovoru pro pořad Právě teď. 1. díl, 05.02.2025, www.RadioUniversum.cz

(Speciál ze Srbska o vzniku a fungování jediného Českého centra na západním Balkáně) Další epizodu sourozeneckého podcastu musel vzhledem k těžkému zápalu plic staršího bratra Lukáše vůbec poprvé natočit Jakub Novosad sám. Rozhodl se proto využít své několikadenní cesty do Srbska a pozval si k rozhovoru Lucii Orbók, ředitelku nedávno otevřeného Českého domu v Bělehradě. Ten oficiálně spadá do sítě Českých center, která po celém světě šíří současnou českou kulturu, sdružují naše menšiny a zvyšují povědomí o naší republice v zahraničí. Český dům v Bělehradě je jediným z těchto center na západním Balkáně. Český dům v Bělehradě oficiálně patřil Československu, v 60. letech 20. století ale připadl SFRJ a teprve v posledních letech se ho na základě iniciativy českých krajanských spolků a politické vůle českých a srbských politických představitelů podařilo vrátit zpět do vlastnictví České republiky. Právě bližší okolnosti tohoto složitého procesu spolu Jakub s Lucií probírají v úvodu podcastu, načež se postupně dostávají i k dalším tématům spojeným s byrokratickými a dalšími problémy, které toto převzetí provázely. V rozhovoru se dotýkají i předchozího působení Lucie v pozici ředitelky centra v Budapešti, její záliby v Bosně a Hercegovině i jejích ambicích, jakým směrem by se fungování Českého domu v Bělehradě mělo ubírat. Jakub s Lucií se dotknou i fungování českých besed v Srbsku, přičemž se blíže pozastaví i nad v Čechách poměrně neznámou oblastí srbského Banátu, kde po staletí žije česká menšina. V rámci aktivit tohoto českého centra se konají i jazykové kurzy češtiny zakončené certifikovanou jazykovou zkouškou. Všechny kurzy i zkoušky jsou plně obsazené, jaká je hlavní motivace jejich účastníků? Jak vůbec zacílit na místní, aby pro ně Český dům atraktivní adresou a začali se aktivně zajímat o českou kulturu? Jaká je návštěvnost a jakým způsobem jsou kulturní akce financované? A kolik jich je vůbec možné za rok uspořádat, aby to nebylo prodělečné? Všechny tyto otázky se Jakubovi podaří Lucii zodpovědět a ještě zarámovat do širšího kontextu. V podcastu se nakonec mimo jiné dozvíte i to, kde se v posledních letech otevíraly nebo budou otevírat další česká centra. Zároveň se dotkneme i fungování center v problematických oblastech jako jsou Ukrajina, Gruzie a v posledních měsících vlastně i Srbsko, kde probíhají čím dál větší protesty proti stávajícímu režimu. Jak může podobná společenská situace ovlivnit fungování podobné instituce? Aneb speciální vydání podcastu, kde se probírají slovanská témata ze všech možných úhlů pohledu.

Gruzie má za sebou prezidentské volby a také tři týdny masových protestů v Tbilisi a dalších městech. Volby vyhrál kandidát strany Gruzínský sen bývalý fotbalista Michail Kavelašvili a podle očekávání pokračují i demonstrace. Nemají ale vůdce, demonstranti se nechtějí spojit s opozicí. A tak každý noční protest končí do ztracena, nebo zásahem pořádkových jednotek. Gruzíni protestují proti zastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. A nově žádají propuštění zadržených.

V sobotních gruzínských prezidentských volbách se novou hlavou státu zcela bez problémů stal jediný kandidát, 53letý fotbalový internacionál Michail Kavelašvili. Volen byl poprvé nikoli všelidově, ale sborem volitelů, v němž polovinu tvořili poslanci především za stranu Gruzínský sen a druhou polovinu představitelé regionů. Výsledek byl tedy předem daný.

Schyluje se po volbě nového gruzínského prezidenta k ještě ostřejšímu střetu mezi tamní protizápadní vládou a opozicí? Bude mít zvolení Kavelašviliho více než symbolický dopad? Proč si teplárny v Česku účtují různé ceny v jednotlivých regionech nebo i v rámci jednoho sídliště? Co bude pro zákazníky znamenat postupný odklon od uhlí? A jaký společenský fenomén představují televizní pořady typu StarDance?

Schyluje se po volbě nového gruzínského prezidenta k ještě ostřejšímu střetu mezi tamní protizápadní vládou a opozicí? Bude mít zvolení Kavelašviliho více než symbolický dopad? Proč si teplárny v Česku účtují různé ceny v jednotlivých regionech nebo i v rámci jednoho sídliště? Co bude pro zákazníky znamenat postupný odklon od uhlí? A jaký společenský fenomén představují televizní pořady typu StarDance?

Schyluje se po volbě nového gruzínského prezidenta k ještě ostřejšímu střetu mezi tamní protizápadní vládou a opozicí? Bude mít zvolení Kavelašviliho více než symbolický dopad? Proč si teplárny v Česku účtují různé ceny v jednotlivých regionech nebo i v rámci jednoho sídliště? Co bude pro zákazníky znamenat postupný odklon od uhlí? A jaký společenský fenomén představují televizní pořady typu StarDance? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gruzie ve varu. Ale taky v napětí, ve strachu. A ve zmatku – je to guláš, říká bývalý redaktor Českého rozhlasu Patrik Salát, který v Gruzii působil a dnes píše pro Hospodářské noviny. Ve Vinohradské 12 mluví o osudu rozervané země, která lavíruje mezi Ruskem a Evropskou unií. Ptá se Matěj Skalický.

Gruzie ve varu. Ale taky v napětí, ve strachu. A ve zmatku – je to guláš, říká bývalý redaktor Českého rozhlasu Patrik Salát, který v Gruzii působil a dnes píše pro Hospodářské noviny. Ve Vinohradské 12 mluví o osudu rozervané země, která lavíruje mezi Ruskem a Evropskou unií. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gruzie ve varu. Ale taky v napětí, ve strachu. A ve zmatku – je to guláš, říká bývalý redaktor Českého rozhlasu Patrik Salát, který v Gruzii působil a dnes píše pro Hospodářské noviny. Ve Vinohradské 12 mluví o osudu rozervané země, která lavíruje mezi Ruskem a Evropskou unií. Ptá se Matěj Skalický.

Gruzie po víkendových parlamentních volbách vře. Hlasování sice s 54 procenty hlasů vyhrála prorusky orientovaná strana Gruzínský sen, opozice i tamní prezidentka ale odmítají výsledky uznat. Poukazují přitom na řadu porušení pravidel svobodných voleb, o kterých pak mluví i zahraniční pozorovatelé v zemi. Jak volby v Gruzii probíhaly?Host: Pavel Havlíček - analytik Asociace pro mezinárodní otázky Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili se minulou sobotu nechal veřejně slyšet, že by se Gruzie měla omluvit Jižní Osetii za rozpoutání války z roku 2008. Ve svém projevu také zopakoval slova již dříve pronesená gruzínským premiérem Iraklim Kobachidzem, že za rozpoutání války je zodpovědný bývalý prezident Michail Saakašvili, píše portál Kavkazský uzel.

Zakladatel vládní strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili se minulou sobotu nechal veřejně slyšet, že by se Gruzie měla omluvit Jižní Osetii za rozpoutání války z roku 2008. Ve svém projevu také zopakoval slova již dříve pronesená gruzínským premiérem Iraklim Kobachidzem, že za rozpoutání války je zodpovědný bývalý prezident Michail Saakašvili, píše portál Kavkazský uzel.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdyby se dala předvídat budoucnost, nejspíš by se před 16 lety na summitu NATO v Bukurešti Ukrajina a Gruzie – dva tehdejší aspiranti na členství v Severoatlantické alianci – nemusely spokojit jen s nezávazným příslibem, že se „dřív, nebo později“ stanou jejími členy. Už tehdy by od ní s velkou pravděpodobností získali tzv. Akční plán, podle kterého by se obě země mohly na právoplatné členství připravovat zcela konkrétně.

Kdyby se dala předvídat budoucnost, nejspíš by se před 16 lety na summitu NATO v Bukurešti Ukrajina a Gruzie – dva tehdejší aspiranti na členství v Severoatlantické alianci – nemusely spokojit jen s nezávazným příslibem, že se „dřív, nebo později“ stanou jejími členy. Už tehdy by od ní s velkou pravděpodobností získali tzv. Akční plán, podle kterého by se obě země mohly na právoplatné členství připravovat zcela konkrétně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je to kolosální ostuda. V konkurenci Portugalska, Turecka a Gruzie český národní tým skončil s jediným bodem poslední. Svěřenci Ivana Haška sice navzdory vyloučení Antonína Baráka v osmdesátiminutovém oslabení předvedli heroický výkon, k postupu ze skupiny přesto bylo daleko. Klíčový zápas hodnotili v Lize naruby experti deníku Sport, nový trenér Pardubic Jiří Saňák a donedávna kouč Slovácka Martin Svědík. Moderoval Jakub Plaskura. Utkání jednoznačně ovlivnilo Barákovo vyloučení, o kterém navíc nebylo pochyb. A pak se ukázaly rozdíly mezi oběma celky. „Potřebovali bychom lepší první dotek, výraznější individuální práci s míčem. Pokaždé máme slabší držení míče. Portugalci i Turci balon dokázali podržet, a tím si odpočinuli v mezihře. My musíme heroickým výkonem o balon zabojovat, a když ho zase ztratíme, bere to další síly. Pak se jen posouváte po hřišti bez mezihry. Ale to se bavíme o kvalitě hráčů, to není úplně o taktice,“ popisoval Martin Svědík. Je po fiasku v ohrožení pozice Ivana Haška? „To mě nenapadlo, to by byl nesmysl,“ vypálil Jiří Saňák.

Nováčci to nemají na EURO až na čestné výjimky z roku 2016 lehké, tradičně nepostupují ze základní skupiny. Proti Česku stojí tým odhodlaný to změnit. Gruzie je v souboji s Schickem a spol. rozhodně outsiderem, ale o to víc by měli být Češi na pozoru. Premiéra země slavné spíše pro své judisty vyústila v možná nejhezčí dosavadní zápas na EURO – prohru 1:3 s Tureckem. Jak to bude vypadat s Českem? „Trenér Willy Sagnol bude jednoznačně klást důraz na větší disciplínu směrem dozadu. Snažili se vyrovnat ofenzivnímu fotbalu Turecka, ale působilo to někdy naivně,“ říká redaktor Jakub Plaskura. „Ten tým není postavený na to, aby si šance vytvářel sám, mají hráče do protiútoků. Ale na to, jak je základem jejich hry hlubší blok, obrana mi nepřijde vůbec silná,“ souhlasí jeho kolega Bartoloměj Černík. Jaký je klíčový hráč týmu Chviča Kvaracchelia a proč nemusí být v herní pohodě? Na jaké aspekty hry si musí dát Češi pozor? Proč je Willy Sagnol v Gruzii tak populární? A jací hráči budou jmenovitě pro Čechy nebezpeční? Poslechněte si celé PREVIEW na iSport premium nebo liganaruby.cz

(Ne)bezpečí #28 s politickou geografkou Ditou Sutterovou o protestech Gruzínců proti zákonu o zahraničním vlivu a obracení vlády strany Gruzínský sen směrem k Rusku

Rusko šíří antidemokratické myšlenky nejen doma, ale v dalších státech. Kontroverzní zákon o zahraničních agentech je totiž pro vlády s autokratickými tendencemi oblíbeným politickým nástrojem. Platí to jak v případě Gruzie, tak i dalších, upozorňuje rakouský deník Die Presse.

Rusko šíří antidemokratické myšlenky nejen doma, ale v dalších státech. Kontroverzní zákon o zahraničních agentech je totiž pro vlády s autokratickými tendencemi oblíbeným politickým nástrojem. Platí to jak v případě Gruzie, tak i dalších, upozorňuje rakouský deník Die Presse.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládní strana Gruzínský sen předložila balík legislativních  návrhů, které mj. omezují práva lidí z LGBT+ komunity, a to jen krátce poté, co parlament přijal zákon o zahraničním vlivu, který v zemi zvedl vlnu protestů. Obě normy se podle kritiků inspirují zákony, které už před časem přijalo Rusko. Mnozí se obávají, že to signalizuje změnu trajektorie, po které se Gruzie ubírá. Přibližuje se tento kandidát členství v EU Rusku?Host: Tamar Khidasheli, ředitelka Institutu pro výzkum demokracie z TbilisiČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Cestovatel Tomáš Vejmola zdolal na kole cestu do Gruzie a zpět za 101 dnů. „Nevím, kolik jsem přesně ujel kilometrů, protože už za Vsetínem jsem ztratil tachometr,“ říká. Překvapivě v Hovorech přiznává, že má na cestách vlastně stále strach: „Jsem strašpytel a nemám rád spaní ve stanu, protože to není bezpečné – ale spal jsem v něm nejmíň 500krát,“ dodává.

Podle komentátora DW Romana Hončarenka zjevnou podobnost někdejší ukrajinské a dnešní gruzínské vnitropolitické situace připomněl sám čestný předseda vládnoucí strany Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili.

Veřejná věc prezidentova zdraví. O čem byl obří ministerský summit NATO v Praze? O zadržování Ruska. Putin nabízí mír. Chce kus Ukrajiny a odmítá prezidenta Zelenského. Zřejmě mu teče do bot. Gruzie na stejné trajektorii jako Janukovyčova Ukrajina před 10 lety?

Veřejná věc prezidentova zdraví. O čem byl obří ministerský summit NATO v Praze? O zadržování Ruska. Putin nabízí mír. Chce kus Ukrajiny a odmítá prezidenta Zelenského. Zřejmě mu teče do bot. Gruzie na stejné trajektorii jako Janukovyčova Ukrajina před 10 lety?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už se to blíží, 18. června vyběhnou v Lipsku čeští fotbalisté do boje s Portugalskem a otevřou tak svou účast na turnaji Euro 2024. Trenér Ivan Hašek vysvětlil ve speciálním vydání podcastu Nosiči vody tajná zákoutí své nominace.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?4:00 Kauza Belmondo5:30 Nepřizvání Jakuba Brabce do reprezentačního výběru7:15 Nominace brankářů9:15 Nezařazení Filipa Panáka do reprezentačního výběru12:15 Levá strana obrany13:00 Přípravné zápasy proti Severní Makedonii a Maltě16:15 Kondiční příprava před Eurem19:00 Příprava na soupeře ve skupině na Euru (Portugalsko, Gruzie, Turecko)22:40 Stav reprezentační kabiny před Eurem25:00 Nenominování nejlepšího střelce ligy Václava Jurečky28:00 Nácvik standardních situací30:40 Zákaz mluvit na Euru na rozhodčí32:40 Pozice Cristiana Ronalda v portugalské reprezentaci35:00 Čeští fanoušci na Euru######„Vybrali jsme ty, kterým věříme nejvíc. A s nimi samozřejmě chceme na Euro odjet. Případné změny by přicházely do úvahy jen kvůli zdravotním problémům,“ vysvětluje reprezentační kouč.Asi nejvíc debat se vedlo kolem trojice hříšníků, která v závěru kvalifikace, dva dny před rozhodujícím utkáním proti Moldavsku, vyrazila v Olomouci na protažený večer s alkoholem do diskotéky Belmondo. Jan Kuchta s Vladimírem Coufalem se v nominaci objevili, před Jakubem Brabcem dostali přednost mladší stopeři. „Ten incident se stal ještě v době, kdy jsem já u týmu nebyl, chtěli jsme jet na Euro s co nejsilnějším výběrem,“ říká Ivan Hašek. Když hrála nedávno Sparta v Olomouci, prezentoval se tam Jan Kuchta se spodním trikem, na kterém byl nápis Belmondo. Mnozí to hodnotili tak, že nejde právě o projev účinné lítosti. „To spojení Kuchta-Belmondo se mi nelíbí, ani když to fanoušci skandují. Chtěl bych, aby se na Euru skandovalo: Kuchta-gól,“ říká reprezentační trenér.Jak uvažoval při skládání obrany, kde se nakonec neobjeví Filip Panák ani Jaroslav Zelený, zato se tam vešel David Zima? A jak vybíral brankáře? Jak chce svůj tým připravit na soupeře ve skupině na Euru? A jak vnímá roli Cristiana Ronalda v týmu našeho prvního soupeře na turnaji? To vše a mnohem víc uslyšíte v tomto speciálním vydání Nosičů vody.Podpořte Nosiče vody i hlasem v anketě Podcast roku. Děkujeme!-----Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Ministři zahraničí pobaltských států marně přesvědčovali poslance gruzínského parlamentu, aby nepřijímali vládou navržený zákon o zahraničních agentech. Činí z občanských iniciativ a z medií s více než 20% zahraniční účastí podezřelé subjekty. Tajná policie je může sledovat a vyhodnocovat, zda se nedopouštějí rovnou špionážní činnosti. Zákon je nápodobou zákona v Rusku už několik let platícího.

Agresivita a vzpoura proti liberální demokracii. Politické strany by občas měly myslet i na funkci prezidenta. Pellegriniho nástupce v čele strany Hlas ji přivede blíž k Ficovi. Gruzie napodobujíc Rusko, připomíná ukrajinský Majdan. Má být Xaver Veselý odvolán z Rady ČT? Ano. Jitřil nenávist. Ale spíš odvolán nebude. Julius Firt, nakladatelský a rozhlasový manažer.

Její jméno se v Česku stalo synonymem pro válečnou zpravodajku, která informuje přímo z centra dění. V roce 1992 odjela Petra Procházková do Ruska a zůstala tam 10 let. Mezitím sledovala na místě řadu ozbrojených konfliktů hlavně na Kavkaze.Teď jezdí do Gruzie (naposledy právě tento týden kvůli demonstracím proti kontroverznímu zákonu o zahraničních agentech) nebo na Ukrajinu, kde vidí jiný druh války. „Je veliká. Ve srovnání s Čečenskem je v bezohlednosti vůči civilistům hodně podobná. Jenomže Čečensko je malinké území na severním Kavkaze, kde tehdy žil necelý milion lidí, a Ukrajina je 60 milionová země. V Čečensku to byla guerillová válka a tady je to válka dvou velkých armád,“ srovnává Petra Procházková.Svoji kariéru expertky na postsovětský prostor začala Petra Procházková v roce 1992, kdy jako zpravodajka Lidových novin odjela do Moskvy. Přijela tam tehdy s minimálními zkušenostmi na post zahraniční zpravodajky. „Vůbec nechápu, jak jsem to mohla vydržet. Neuměla jsem vůbec nic, ale hlavně ani rusky. Jela jsem tam s představou, že umím rusky. Už na letišti jsem pochopila, že mi nikdo nerozumí a já nerozumím nikomu,“ vzpomíná.Přijela tam po Jaromíru Štětinovi, který ji měl uvést a pomoci se zařizováním. Jenže ten ji nakonec nečekal, měl jinou práci. „Já jsem vůbec nebyla členem zahraniční rubriky, pracovala jsem v příloze, psala o antikoncepci, o módě. Tak mě tam poslali na tři měsíce. A myslím si, že po třech měsících zapomněli, že tam jsem,“ popisuje.Podle jejích slov jí ale výrazně pomohly události roku 1993, kdy se bojovalo o moskevský Bílý dům: „A najednou si vzpomněli, že tam jsem a zjistili, že náhodou jsem i uvnitř Bílého domu. Tak se to hodilo a hned jsem na té první straně (novin) byla.“Co zachránilo Petře Procházkové novinářskou kariéru poté, co ji ruské úřady v roce 2001 vyhostily, a ona se musela vrátit do Prahy? Proč zůstala v Lidových novinách i poté, co je koupil Andrej Babiš? Jak Putinův režim okleštil ruská nezávislá média? A jak se Petra Procházková dívá na práci válečných zpravodajek a zpravodajů? Poslechněte si celou epizodu Mediálního cirkusu.

Gruzínci se naštvali. Chtějí do Evropské unie a politici jim prý házejí klacky pod nohy. Teď nově parlamentem prošel takzvaný ruský zákon. V čem spočívá a míří teď zakavkazská země spíš na sever než na západ? Téma pro Ditu Sutterovou z Katedry politické geografie Ostravské univerzity, která momentálně provádí výzkum v gruzínském Tbilisi. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Gruzie se bouří. V ulicích Tbilisi protestují desítky tisíc lidí s vlajkami Evropské unie a vlastní země. Odmítají kontroverzní návrh zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen. Normu, kterou kritizuje gruzínská opozice, Evropská unie i Spojené státy, schvaluje gruzínský parlament právě v těchto dnech. Jak moc se Gruzie přibližuje Putinovu Rusku? A proč se dají gruzínské protesty označit za dějinný zlom? Filip Titlbach se ptá reportérky Deníku N Petry Procházkové, která se nachází přímo v centru dění, v gruzínském Tbilisi.

Před dvěma týdny prošel prvním čtením v gruzínském parlamentu nový zákon o zahraničním vlivu. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, který slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu prakticky soustavě demonstruje.

Demonstrující Gruzínci obviňují politické vedení, že odvádí zemi z rodiny evropských demokracií. Poslanci se kvůli sílícímu ruskému vlivu dokonce porvali v parlamentu. Intelektuálové upozorňují, že demokratická země sklouzává po stejném svahu, po kterém spadlo do propasti i Rusko. Míří Gruzie do náruče diktátora Putina? Filip Titlbach se ptá reportérky Deníku N Petry Procházkové.

„V Gruzii byli naprosto stejně hloupí, jako jsme byli hloupí my. Představte si, že oni prodali práva na rybolov z celého svého pobřeží Turkům, takže dneska gruzínské lodě nesmí lovit na svém vlastním pobřeží, a jsou tam turecké lodě. A Gruzíni si stěžují, že jim drancují celé dno, protože potřebují samozřejmě vytěžit co nejvíc,“ říká poutník a bloger Ladislav Větvička v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 12.04.2024, www.RadioUniversum.cz

„Gruzie je nedoceněná země: Má asi sto kilometrů černomořského pobřeží, kde jsou naprosto unikátní věci, jako pláž s magnetickým pískem, která je léčivá, nejrůznější termální prameny. A když chce člověk jet na hory, tak jede do pětitisícovek. Když chce člověk jet do subtropů, tak jede na jih do Batumi – a to vše v rozmezí asi dvou hodin od letiště v Kutajsi,“ říká bloger Ladislav Větvička v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 05.04.2024, www.RadioUniversum.cz

„Vladimir Putin vyrostl koncem 90. let na válce proti Čečensku. A dá se v říct, že kdykoli mu padal ,rating‘, došlo k násilí, případně násilnému vpádu do jiné země typu Gruzie. Proto tu vidím dost jasnou spojitost,“ komentuje historička Daniela Kolenovská páteční teroristický čin proti lidem v koncertním sálu v Krasnogorsku u Moskvy, a ke kterému se už přihlásil tzv. Islámský stát.

„Vladimir Putin vyrostl koncem 90. let na válce proti Čečensku. A dá se v říct, že kdykoli mu padal ,rating‘, došlo k násilí, případně násilnému vpádu do jiné země typu Gruzie. Proto tu vidím dost jasnou spojitost,“ komentuje historička Daniela Kolenovská páteční teroristický čin proti lidem v koncertním sálu v Krasnogorsku u Moskvy, a ke kterému se už přihlásil tzv. Islámský stát.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.