Podcasts about nizozemsko

Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě.

Na vzniku vlády se „maká“, ale snadné to být nemusí. Nizozemsko obrací stránku a vrací se k evropskému středu. Začátek normalizace české společnosti. Plány oživit Visegrádské uskupení jsou nereálné. Podle Deníku N si Babiš sám vybral experty za SPD do vlády. Proč to Okamurovi může vyhovovat?

Nizozemský populistický lídr Geert Wilders se přepočítal, když vyvolal předčasné volby. Jeho krajně pravicová Strana svobody sice docela nepropadla, ale získala v budoucím parlamentu o 12 křesel méně než před dvěma lety a skončila na druhém místě.

Na vzniku vlády se „maká“, ale snadné to být nemusí. Nizozemsko obrací stránku a vrací se k evropskému středu. Začátek normalizace české společnosti. Plány oživit Visegrádské uskupení jsou nereálné. Podle Deníku N si Babiš sám vybral experty za SPD do vlády. Proč to Okamurovi může vyhovovat?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nizozemský populistický lídr Geert Wilders se přepočítal, když vyvolal předčasné volby. Jeho krajně pravicová Strana svobody sice docela nepropadla, ale získala v budoucím parlamentu o 12 křesel méně než před dvěma lety a skončila na druhém místě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a ex-italský premiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.Podle Kovandy Evropská komise naopak zrychluje tempo Green Dealu, což zvyšuje náklady průmyslu a snižuje konkurenceschopnost evropských firem. Administrativní zátěž se nezmenšuje, naopak přibývají nové regulace – například směrnice o odlesňování, která ukládá firmám povinnost detailně prověřovat původ komodit, jako je káva či dřevo. „To je další obrovská byrokratická zátěž, kterou čínské či americké společnosti vůbec nemají,“ říká Kovanda.Zásadní zůstává i problém společného financování investic. Fiskálně ukázněné státy jako Německo či Nizozemsko, podle Kovandy, odmítají hlubší dluhovou integraci. Nedůvěra investorů se projevila i tím, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů, popisuje ekonom. Výsledkem je, že EU si půjčuje dráž než jednotlivé členské země.Na setkání v Rimini Draghi znovu varoval, že Evropa ztrácí globální váhu. „Rok 2025 ukazuje, že se zbortila iluze EU o tom, že je světovou mocností,“ uvedl. Kovanda také připomněl, že Spojené státy a Rusko jednají o Evropě bez její účasti – situace, která je v moderní historii bezprecedentní.Draghi, podle Lukáše Kovandy, upozornil i na tlak Washingtonu: Unie se zavázala k nákupům energetických surovin ze Spojených států v hodnotě 750 miliard dolarů, a byť vágně, i k vyšším výdajům na obranu. Podle Kovandy jde o „kapitulaci Evropy“ vůči americkým zájmům.Unie se tak ocitá v paradoxní situaci: místo posilování vlastní ekonomické síly a politické suverenity přijímá další regulace, oslabuje průmysl a zároveň se dostává do stále větší závislosti na USA. Draghiho varovný hlas tak podle Kovandy zůstává aktuální i po roce – jen s tím rozdílem, že realita se mezitím ještě více vzdálila doporučeným řešením.

Jsme země recidivistů? Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů v EU – a zároveň k těm s největší mírou recidivy. Tvrdé tresty jsou u nás vnímány jako spravedlivé a odstrašující, ale praxe ukazuje, že čím více lidí zavíráme, tím častěji se po propuštění vracejí. Využití alternativních trestů a mediace je ve srovnání se západními zeměmi méně časté. Počet vězňů tak vypovídá nejen o kriminalitě, ale i o našem chápání viny a spravedlnosti.Pohled na trestání není neměnný. Když v roce 1990 čeští zákonodárci zrušili trest smrti, více než sedmdesát procent veřejnosti s tím nesouhlasilo, a politici šli tedy vědomě proti většinovým představám o spravedlivém trestu. O třicet let později se situace proměnila: v roce 2023 se podle průzkumu CVVM poprvé od počátku měření vyslovila těsná většina obyvatel proti trestu smrti.Přelomové diskuse se dnes vedou i o věznění. Výzkumy ukazují, že pobyt za mřížemi odsouzené spíše poškozuje: snižuje jejich schopnost komunikace, empatie i kognitivní dovednosti. Vězni se pak mohou vracet nebezpečnější než před nástupem trestu. Nizozemský kriminolog René van Swaaningen navíc připomíná, že věznice jsou – i v kontextu účinku – nesmírně drahé. Nizozemsko má jednu z nejnižších vězeňských populací v Evropě – a přitom je podle různých indexů zhruba stejně bezpečné jako Česká republika, byť existují rozdíly: u nás je více vražd, v Nizozemsku je hlášeno více znásilnění.Z filozofického hlediska se potom nabízí otázka, zda instituce vězení nevychází z chápání svobody a trestu, které už dnes neplatí. V době vzniku moderních věznic byla – například u Thomase Hobbese – svoboda chápána jako možnost pohybu bez vnější překážky. Není tedy náhoda, že dlouhodobé omezení pohybu se stalo tím nejtvrdším trestem. Ale pokud už dnes svobodu nechápeme jako lokomoci, není čas přehodnotit i sám trest vězení?KapitolyI. Češi, národ recidivistů [úvod do 13:00]II. Odnětí svobody: Proč je pohyb tak vysoký statek [13:00 až 35:00]III. Příběh disciplíny [35:00 až 57:35]IV. E-Vězení [57:35 až 01:07:00]V. Smí vrah nabídnout smíření [01:07:00 až konec]BibliografieJakub Drápal, Justifying Punishment: Perspectives from Post-Communist Europe, London: Routledge, 2024.Alexander Lindh, Karin Kaçi, A Better Place, 2024, https://www.ardmediathek.de/serie/a-better-place/staffel-1/Y3JpZDovL3dkci5kZS9hYmV0dGVycGxhY2U/1David Lyon, The Culture of Surveillance: Watching as a Way of Life, Cambridge: Politiy Press, 2018.Tereza Matějčková, „Chris De Stoop: Proč si nevážíme půdy, která nás živí, in: Echoprime, 14. 8. 2025, https://www.echoprime.cz/a/Hg6rZ/proc-si-nevazime-pudy-ktera-nas-ziviPostoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023, in: Centrum pro výzkum veřejného mínění, https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5678/f9/ob230725.pdfPrison Insider – the Information Platform on Prisons in the World, https://www.prison-insider.com/en.Eva von Redecker, Bleibefreiheit, Franfurt am Main Fischer Verlag, 2023.Chris De Stoop, Kniha Daniel, přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Praha: Argo, 2024.Andy West, The Life Inside: A Memoir of Prison, Family and Learning to Be Free, London: Pan Macmillan, 2023.

Nizozemsku se v posledních letech dařilo dění v Evropské unii ovlivňovat výrazněji, než by odpovídalo jeho velikosti. Přišla na to odborná studie. „Nizozemsko velmi pružně zareagovalo na Brexit. S Británií jsme měli často shodné postoje. Potřebovali jsme proto v EU hledat nové partnery,“ říká jedna z autorek studie a expertka na vliv v EU Mendeltje van Keulenová. Česko by podle ní mohlo být v Bruselu ještě silnější, kdyby vytvářelo koalice zemí s podobnými postoji.

Piše Marija Švajncer, bereta Igor Velše in Maja Moll. Začnimo pri koncu. Na zadnji platnici knjige Svet je drugačen je navedeno kratko pohvalno besedilo akademika Matjaža Kmecla, besede občudovanja in ugotovitev, da je pisanje Mateje Gaber zanimiv memoarski esej. Tako živahnega in samozavestnega kozmopolitizma pri nas zelo manjka. Kmecla so navdušili živahnost, smisel za humorno stran življenja, svetovljanstvo, eruditstvo in še marsikaj. Pisateljica se najprej spominja let, ki jih je preživela v Kuvajtu. Videti je, kot da jo bo pot vodila še v druge, prav tako eksotične dežele, a ni tako. V nadaljevanju obiskuje evropska mesta, nič manj vabljiva pa niso niti slovenska – Škofja Loka, Radovljica in Ljubljana. Pravzaprav je vseeno, kam se Mateja Gaber odpravi, povsod je ona sama – radoživa in živahna ženska, ljubiteljica lepih umetnosti in veseljakinja, ki življenje zajema z veliko žlico in se zna sproščeno smejati, pogosto tudi na svoj račun. Kamor koli gre, povsod je ob njej ali v njenih mislih njen Brane, soprog, po poklicu pediater in zagnan igralec golfa. Če smo že pri golfu, ki je za oba precejšnja strast in izziv, je treba omeniti, da je Brane za poročno potovanje predlagal obisk Škotske, kjer bi si ogledala gradove in si pridobila vednost o bogati kulturni dediščini. Tako mimogrede, malce brezbrižno, je omenil, da bi lahko vzela s seboj palice za golf. Gradov je bilo kar veliko, ogledala pa sta si le enega, saj se igranju golfa nista mogla upreti. Mateja Gaber je otroštvo preživela v Prekmurju, v Ljubljani pa se je izšolala vse do doktorata s področja literarnih ved. Na Filozofski fakulteti na več oddelkih opravlja delo predavateljice in lektorice nemškega jezika. Začelo pa se je tako, da je po študiju najprej učila na Gimnaziji Bežigrad. Ker ljubi življenje in se rada zabava, si ni mogla kaj, da se za pusta ne bi našemila. In kaj je postala tistega dne? Sama Ester Williams, plavalka in filmska igralka, ki je moški svet vznemirjala s svojo očarljivostjo in plavalno veščino. Na Gimnazijo je prikorakala v enodelnih kopalkah, obuta v sandale, na glavo si je poveznila plavalno kapo z obodom iz rož, na oči pa mačja očala v slogu petdesetih let. V cekarju je imela radio na baterije in kopalno brisačo. Mahnila jo je naravnost v ravnateljevo pisarno in se zleknila na njegovo mizo kot na sončno plažo. Vehementno sem odprla vrata njegove pisarne, vključila glasbo Glenna Millerja In the Mood, s prefinjenimi gibi sinhrone plavalke odplavala do direktorjeve mize, nanjo poveznila kopalno brisačo in se ulegla na mizo, kot da se sončim. Mogoče bi kdo rekel, da se igram s službo, ampak meni se je vse skupaj zdelo čisto normalno, saj je bil vendar pustni torek, ko je čas za norčije. Biti profesor pač ne izključuje norčavosti. »Gabrova, super si, ampak pejt iz pisarne,« je odločno in s prikritim smehom »ukazal« direktor in mi tako odprl pot do drugih razredov, kamor me je pot zanesla z glasbo in brisačo vred, toda vedno z elegantnimi gibi Esther Williams. Ravnatelj je bil razumevajoči Janez Šušteršič, po besedah Mateje Gaber najboljši direktor katere koli gimnazije na svetu. Takrat je v dijaškem svetu zaslovela kot profesorica, ki hodi naokrog v kopalkah. Poleg iskrivega humorja knjiga Svet je drugačen prinaša še veliko novega. Pisateljica se spretno izraža v več jezikih, najbolj prepričljivo in s posebnim navdušenjem slovenščino dopolnjuje z nemščino, saj se z njo ukvarja tudi poklicno. Dodaja informacije o književnosti, likovni umetnosti in glasbi. Dosežkom človeške ustvarjalnosti se predaja z užitkom. Kar zadeva medčloveške odnose, je dobronamerna in prijazna. V knjigi ni enega samega pritoževanja, ni kritike, tarnanja in sprenevedanja. Mateja Gaber izraža spoštovanje do človeka in njegovega dostojanstva, ceni pripadnost in narodno zavednost, na visoko mesto postavlja ljubezen in družino. Njen humor nikoli ne zdrkne navzdol, le redko je obešenjaški. Vse okoli sebe vidi v svetlih barvah in obsijano s sončno svetlobo. Ni pa samo resna znanstvenica, temveč je tudi ljubiteljica mode in vsakršnih zabav, tudi domačih. Ko se je kot univerzitetna predavateljica prenehala šemiti v službenih prostorih, je sproščeno veseljaštvo prenesla v domače stanovanje. Zdaj so se po njem sprehajale hollywoodske zvezde, zdaj osebki iz verskega sveta. Ko se je oblekla v boginjo lova Diano, si je domišljala, da je nadvse imenitna, mož Brane pa je imel kar nekaj pomislekov in je njeno podobo z visokimi črnimi škornji primerjal z žensko, za katero ne bi bilo mogoče reči, da je prišla iz samostana, ampak je nekakšna uživaška nabiralka moških. Zaradi nočnega hrupa med zabavami so sosedje klicali policijo, a se ni zgodilo nič usodnega. Policisti so vljudno zavrnili ponujene čevapčiče. Tudi sicer so bila vrata doma Mateje Gaber široko odprta. Družina je bila gostoljubna in je pod svojo streho sprejemala umetnike in druge ljudi, ki so potrebovali prenočišče. Neka ruska trenerka se je nekoliko preveč navdušila nad Branetom. Ocvrta jajca, ki ji jih je pripravil, so bila zanjo vrhunec kulinarične umetnosti, čeprav jo je vzorna hišna gospodinja dlje časa razvajala s slastnimi jedmi in vožnjami na treninge. Zaradi slabe angleščine je imenitnega kuharja Braneta imela za piškot. Mati Mateje Gaber pa se je na potovanju na Nizozemsko uprla amsterdamski prodajalki ljubezni, ki si je meni nič, tebi nič poželela njenega moža in družinskega očeta. Nikakor ji ga ni hotela izročiti v ljubezenski postopek za primerno plačilo. Po knjigi se sprehajajo tudi znane osebnosti iz javnega življenja in različnih dejavnosti. Avtorica v Španiji ni izkoristila priložnosti, da bi se srečala z Luko Dončićem, Marta Verginella in Igor Pribac sta ji prinašala primorske dobrote, Dragan Živadinov in Janez Vrečko sta jo na študentski ekskurziji poučila o konstruktivizmu. V Kuvajtu so delovali znani slovenski zdravniki: Mile Kersnič, Andrej Aleš, Janez Bajc in David Neubauer, Brane Gaber pa je tam opravljal delo supervizorja oziroma glavnega svetovalca arabskim zdravnikom za intenzivno terapijo otrok. Kuvajtska bolnišnica je namreč od enote za intenzivno terapijo otrok v Kliničnem centru v Ljubljani prevzela način zdravljenja najbolj bolnih otrok, ki se zdravijo po vsem svetu in ne glede na to, kje je središče sveta. Pisateljica Mateja Gaber spremeni in obrne marsikateri stereotip. O svoji tašči, partizanki in plemeniti ženski, je napisala veliko lepih besed, prav tako o moževi hčeri iz njegovega prvega zakona. V njej je toliko ljubezni in naklonjenosti, da bo branje v hudo kaotičnih in žalostnih časih, v katerih divjajo vojne, nadvse dobrodošlo. Knjiga Svet je drugačen diši po dobroti. Le kdo se ne bi hotel predati temu vabljivemu vonju?

Česká republika se nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to premiér Fiala. Prý se soustředíme na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci, například skrze muniční iniciativu. Na vyzbrojování Ukrajiny financováním nákupu amerických zbraní se chtějí mezi jinými podílet Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Nizozemsko a také Kanada. Dodávky amerických zbraní budou podle prezidenta Trumpa zahrnovat i systémy protivzdušné obrany Patriot.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Pirenejih se nadaljuje kolesarska dirka po Franciji, kjer se je včerajšnja 12. etapa končala z vzponom najtežje kategorije na Hautacam. Danes sledi gorski kronometer. Nogometaši Celja so sinoči doma igrali drugo tekmo prvega kroga kvalifikacij za Evropsko ligo proti Sabahu, nogometaši Kopra pa so doma na drugi tekmi kvalifikacij prvega kroga za Konferenčno ligo gostili Željezničarja. Več tudi o slovenskih odbojkarjih, ki imajo v Ligi narodov danes dan premora, s tekmami nadaljujejo jutri proti Italiji, včeraj pa so v Stožicah premagali še Nizozemsko.

Jutri se v Ljubljani začne tretji turnir odbojkarske Lige narodov. Slovenci bodo v preostanku tedna odigrali štiri tekme, v sredo s Turčijo, v četrtek z Nizozemsko, v soboto z Italijo in za konec v nedeljo s Srbijo. Slovenski odbojkarji se še bojujejo za preboj med najboljših osem ekip, ki se bodo pomerile na zaključnem turnirju. V Singapurju pa se je že začelo svetovno prvenstvo v vodnih športih. Edina slovenska predstavnica v daljinskem plavanju bo Špela Perše, ki bo že prvi dan nastopila v olimpijski disciplini na deset kilometrov.

Na Portugalskem se je prejšnji konec tedna končal drugi turnir zlate evropske lige za slovenske odbojkarice. Slovenija se je na zahodu Evrope najprej pomerila z Ukrajino, nato še z gostiteljico Portugalsko. Že ta teden slovenske odbojkarice čaka domači turnir v Velenju, na katerem bodo njihove nasprotnice Grkinje in Španke. Slovenski vaterpolisti pa so pretekli konec tedna v Kranju začeli kvalifikacije za uvrstitev na evropsko prvenstvo, ki bo prihodnje leto v Beogradu. Slovenija v kvalifikacijah igra z Nizozemsko, Češko, Veliko Britanijo in Poljsko.

Na Portugalskem se je prejšnji konec tedna končal drugi turnir zlate evropske lige za slovenske odbojkarice. Slovenija se je na zahodu Evrope najprej pomerila z Ukrajino, nato še z gostiteljico Portugalsko. Že ta teden slovenske odbojkarice čaka domači turnir v Velenju, na katerem bodo njihove nasprotnice Grkinje in Španke. Slovenski vaterpolisti pa so pretekli konec tedna v Kranju začeli kvalifikacije za uvrstitev na evropsko prvenstvo, ki bo prihodnje leto v Beogradu. Slovenija v kvalifikacijah igra z Nizozemsko, Češko, Veliko Britanijo in Poljsko.

Najboljši kolesarji sveta so se včeraj pomerili na enodnevni dirki Pariz–Roubaix, ki zaradi tlakovanih odsekov velja za najzahtevnejšo. Na severu Francije je prvič nastopil tudi Tadej Pogačar, ki je bil v najožjem krogu favoritov za zmago. Ob tem, kako se je izkazal slovenski kolesarski zvezdnik, izveste še, kako uspešna je bila v kvalifikacijah za svetovno prvenstvo slovenska ženska rokometna reprezentanca. O potnicah v Nemčijo in na Nizozemsko, ki bosta gostili letošnje prvenstvo, je odločala včerajšnja tekma proti Srbkinjam.

Najboljši kolesarji sveta so se včeraj pomerili na enodnevni dirki Pariz–Roubaix, ki zaradi tlakovanih odsekov velja za najzahtevnejšo. Na severu Francije je prvič nastopil tudi Tadej Pogačar, ki je bil v najožjem krogu favoritov za zmago. Ob tem, kako se je izkazal slovenski kolesarski zvezdnik, izveste še, kako uspešna je bila v kvalifikacijah za svetovno prvenstvo slovenska ženska rokometna reprezentanca. O potnicah v Nemčijo in na Nizozemsko, ki bosta gostili letošnje prvenstvo, je odločala včerajšnja tekma proti Srbkinjam.

Osemletni Matic iz Škofje Loke bo odšel na zdravljenje v ZDA, njegova družina v štirih mesecih s pomočjo dobrotnikov zbrala dovolj sredstev.Družine z najmanj tremi otroki dobile letni dodatek. Anin sklad opozarja: število prosilcev za pomoč se povečuje, potrebe različne.Kakšen bo epilog v zadevi Trenta? Nekdanji ustavni sodnik pravi, da je problem, če ni več zaupanja v sodstvo.Slovenska karitas Ukrajini od začetka vojne preko donacij in zunanjega ministrstva namenila že več kot pet milijonov evrov. Slovenija v pričakovanju novega nuncija, dosedanji odhaja na Nizozemsko.V zadnjih letih je občutno upadla tudi dolgotrajna brezposelnost.V UKC-ju po epizodi s stropom stekla sanacija, delo preselili v druge laboratorije.Evropska unija povečuje podporo Palestincem.Šport: Pogačar drugi na kolesarski klasiki med Parizom in Roubaixom (Rubêjem).Vreme: Spremenljivo bo, danes še večinoma suho, jutri oblačno in deževno.

Apostolski nuncij v Sloveniji Jean Marie Speich z junijem odhaja na Nizozemsko.Celjski škof Maksimiljan Matjaž na radijskem misijonu o Sv. Duhu in „težkih“ vprašanjih.Nadškof Zore pri sinočnji sveti maši: Bomo odpuščali, kot je to storil nadškof Alojzij Uran?Na Sladki Gori 4. vseslovensko srečanje mož in očetov.Utrip družbe: Večina Slovencev meni, da se razmere slabšajo; SDS vodi v podpori volivcev.Hoivik o referendumu: Glas proti zakonu bo tudi glas za obrambo vrednot Slovenije in kulture.Vreme: Jutri se bo pooblačilo.Vlada sprejela predlog zakona za krepitev kibernetske varnosti.Rusija napadla Ukrajino z več deset droni.Nocoj v Ribnici znova Ribniški pasijon, v Mariboru pa Bachov pasijon po Janezu.

Dobro, da pogledi ne puščajo odtisov. Tak je naslov obsežne razstavne predstavitve grafične umetnice Zore Stančič v Mestni galeriji Ljubljana. Dialog med tradicijo in inovacijo spodbuja projekt Tartini BIS, eden izmed ciljev projekta pa je vzbuditi radovednost mladega občinstva ter narediti glasbo Giuseppa Tartinia bolj dostopno in sodobno. Tudi v elektronskih priredbah, ki jih bodo izvedli v Portorožu. V nadaljevanju predstavljamo baletni večer Cluster, ki ga pripravlja baletni ansambel SNG Maribor in ga sestavljajo štiri koreografske uspešnice, ki jih je Edward Clug pripravil za Nizozemsko plesno gledališče med letoma 2015 in 2022. Razstava Grdači: Lutke Zlatka Boureka predstavlja lutkovni opus hrvaškega umetnika Zlatka Boureka iz treh držav, v katerih je ustvarjal: Slovenije, Hrvaške, Nemčije. Slovenski javnosti je umetnik najbolj poznan po soavtorstvu risanega animiranega filma Profesor Baltazar, njegove ekstravagantne lutkovne stvaritve pa so pri nas in v tujini prav tako pustile neizbrisen pečat. Na ogled je v glaeriji Kresija v Ljubljani.

V Apeldoornu se bo v četrtek začelo dvoransko evropsko prvenstvo v atletiki. Pred odhodom na Nizozemsko je pričakovanja na novinarski konferenci predstavila slovenska odprava. Osrednji adutinji za najvišja mesta sta skakalka s palico Tina Šutej in Anita Horvat, ki bo nastopila v teku na 800 metrov. Na nove izzive se pripravlja tudi ženska rokometna reprezentanca, ki jo prihodnji mesec čakajo kvalifikacije za svetovno prvenstvo. V aprilu se bo Slovenija dvakrat pomerila s Srbijo.

Česká značka kuchyňského nádobí Fabini má za sebou další úspěšný rok. Plánovaný obrat 150 milionů korun nakonec překročila o další 3 miliony. Zakladatel firmy Jan Fabini o svém podnikání mluvil v podcastu HROT Pavla Štrunce. Mimo jiné popsal svou cestu k úspěchu, důležitost designu a plány do budoucna. Fabini začal s podnikáním už na střední škole. „Chtěl jsem tvořit něco vlastního,“ říká. Právě mladická naivita mu podle jeho slov pomohla rozjet firmu bez obav z možných překážek. „Člověk netuší, do čeho jde, a nemá zábrany, což může být výhodou,“ dodává. Jan Fabini dnes firmu řídí ve svých 26 letech a věk pro něj nikdy nebyl překážkou. „Obklopujeme se zkušenými lidmi a dáváme jim velkou volnost. Nemám pocit, že by mladý věk byl nevýhoda.“Ačkoliv pochází z rodiny, kde se nikdo podnikání nevěnoval, inspiraci hledal u úspěšných podnikatelů a sám si osvojoval potřebné znalosti. Myšlenka zaměřit se právě na kuchyňské nádobí přišla postupně, když si všiml, že v segmentu chybí inovativní produkty s moderním designem.„Věříme v jednoduchost a kvalitu. Nabízíme i možnost vrácení použitého nádobí, pokud zákazník zjistí, že mu materiál nevyhovuje,“ vysvětluje přístup k zákaznickému servisu a mluví i o tom, že jedním z hlavních faktorů úspěchu byla od začátku silná orientace na online prodej a marketing. „Sociální sítě a digitální reklama jsou pro nás klíčové. Neprodáváme v kamenných obchodech, soustředíme se na e-commerce,“ říká Fabini. Firma investuje do influencer marketingu a spolupracuje s osobnostmi české gastronomie, jako je například Zdeněk Pohlreich.V současnosti pochází 70 % obratu Fabiny z Česka, zbytek tvoří Slovensko a nově také Nizozemsko. Expanze na další trhy je jednou z hlavních priorit. Kromě toho se firma zaměřuje na rozšíření produktové řady. Vedle klasického nádobí přidává nože a další kuchyňské doplňky. „Snažíme se rozšiřovat nabídku, ale nechceme ohrozit kvalitu. Každý nový produkt musí splňovat naše standardy,“ říká Fabiny.Firma sleduje i trendy v gastronomii, jako je rostoucí zájem o litinové nádobí či hybridní povrchy. Ačkoliv zatím nevyrábí žádné kuchyňské spotřebiče, sleduje například popularitu horkovzdušných fritéz, které v posledních letech získávají na oblibě.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Raoul Wijsma je pevec in pisec pesmi, ki ga na Slovenijo veže globoka vez, lepa in žalostna. Prvič je prišel sem, v Prlekijo, kot najstnik in od takrat se vrača. Zadnja leta skupaj s svojo glasbeno skupino Raoul & the Wisemen. Njihov zadnji projekt je bil povezan z zgodbo o povodnem možu, ki jo je zapisal že Valvazor, po njej pa balado napisal tudi Prešeren. Zakaj ima rad sezname, kje vidi razlike med Slovenijo in rodno Nizozemsko in kdo je bil vztrajnejši, oče ali mama, da mu je ime Raoul?

Slovenska nogometna reprezentanca bo nastope v letošnji ligi narodov sklenila s tekmo proti Avstriji na Dunaju. Prvega mesta v skupini, ki prinaša neposredno uvrstitev v najvišji razred evropskega tekmovanja, ne more več osvojiti. Bi si pa z zmago najverjetneje zagotovila drugo mesto in dodatne kvalifikacije za uvrstitev v ligo A. Minute namenjamo še tenisu in dvoboju pokala Billie Jean King med Slovenijo in Nizozemsko, ki se je včeraj končal v Velenju.

Svetovni pokal v alpskem smučanju se nadaljuje na Finskem. V Leviju so danes prvič v sezoni nastopile slalomistke, med katerimi je bilo kar pet Slovenk. Izide slovenskih tekmovalk prepletemo z razpletom ženskega teniškega dvoboja pokala Billie Jean King med Slovenijo in Nizozemsko, ki se je končal v Velenju. Posvetimo se še slovenski nogometni reprezentanci, ki se je na Dunaj odpravila na zadnjo tekmo letošnje lige narodov.

Gostili smo astrofizika, ki ga je karierna pot odpeljala na Nizozemsko. Dr. Jure Japelj je urednik spletnega Portala v vesolje, o katerem je tudi tekla beseda. Bil je del skupine evropskih raziskovalcev, ki so testirali velik teleskop v Čilu za opazovanje tranzientne astronomije, v zadnjem času pa se posveča pisanju poljudnoznanstvenih člankov in mentoriranju mladih astronomov pri projektu GoChile.

Trvalo to dlouho, ale přece jen jsme se dočkali Anglie, na kterou všichni čekali. Výborný a aktivní výkon v prvním poločase překvapil takřka všechny pozorovatele. A nečekané a povedené střídání nakonec týmu Garetha Southgata zajistilo postup do finále proti Španělsku. “Byl to takový jeho mic drop,” směje se Jakub Podaný, který byl spolu s Petrem Rumanem hostem Ligy naruby živě ve studiu iSport.cz. Podívejte se na celou Ligu naruby živě, kde jsme probrali, jestli to bylo právě aktivní, nebo spíš defenzivní představení po přestávce, které dotáhlo Anglii až do souboje o zlato. Vyhraje konečně Harry Kane titul? Vrací se Nizozemsko zase do pozice tahouna evropského fotbalu? A kteří hráči z české ligy z EURO by zaujali skauty ze zahraničí?

Pred večernim polfinalom med Anglijo in Nizozemsko predstavimo obe nogometni reprezentanci in njuno pot do sklepnih bojev evropskega prvenstva v Nemčiji. Minute v oddaji namenjamo še razpletu 11. etape kolesarske dirke po Franciji, prve gorske v tem tekmovalnem tednu.

Ker so pred nami evropske volitve, se z našo bruseljsko dopisnico najprej odpravimo na Nizozemsko, kjer so se na volišča odpravili prvi. Preverimo še zadnje javnomnenjske ankete in opozorimo na vodilne kandidate političnih skupin, ki se bodo v nedeljo takoj po 23.00 skupaj znašli v evropski kadrovski kuhinji.

„Nejtvrdší migrační politiku“, jakou Nizozemsko kdy zažilo, slibuje nová vláda čtyř politických stran, v čele se Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového protievropského lídra Geerta Wilderse. Koalice vznikla po více než půl roce obtížného vyjednávání jen za podmínky, že se Wilders nestane premiérem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novembra lani je prepričljiva zmaga nizozemskega skrajnega desničarja Geerta Wildersa osupnila Evropo. Njegova Stranka za svobodo je dobila 37 poslanskih mest, 12 več kot drugouvrščena levosredinska koalicija. O sestavi vladne koalicije se je za strogo zaprtimi vrati pogajala s še tremi strankami z desne sredine, ki bodo zdaj sestavile novo nizozemsko vlado; prvo po trinajstih letih, ki je ne bo vodil dolgoletni premier Mark Rutte. Wilders še naprej uživa visoko podporo med volivci, njegovi stranki napovedujejo nov uspeh tudi na evropskih volitvah, ko naj bi močno okrepila vrste skrajne desnice v Evropskem parlamentu. Zakaj se Nizozemci zatekajo k desnici? Je res edina, ki ponuja rešitve za njihove težave, potem ko so jih zaman iskali drugje?

Nizozemsko v Evropské unii nedrží prvenství jen v pěstování tulipánů a těžbě zemního plynu. Je ale také nechvalně známou drogovou velmocí. Každý rok policie a celníci zabaví desítky tisíc tun kokainu a dalších drog, které do země připlouvají na nákladních lodích z Jižní Ameriky. Odtud pak drogy proudí dál do celé Evropy.

Nizozemsko v Evropské unii nedrží prvenství jen v pěstování tulipánů a těžbě zemního plynu. Je ale také nechvalně známou drogovou velmocí. Každý rok policie a celníci zabaví desítky tisíc tun kokainu a dalších drog, které do země připlouvají na nákladních lodích z Jižní Ameriky. Odtud pak drogy proudí dál do celé Evropy.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S rozvojem umělé inteligence podle odborníků rostou i požadavky na výkon počítačů. Podle nedávného výzkumu nizozemského autora by už v roce 2027 mohly ročně spotřebovat tolik energie jako celé Nizozemsko – pokud by ovšem vývoj šel dopředu stejným tempem. Další odborníci ale upozorňují, že budoucnost může přinést i úspornější alternativy.

S rozvojem umělé inteligence podle odborníků rostou i požadavky na výkon počítačů. Podle nedávného výzkumu nizozemského autora by už v roce 2027 mohly ročně spotřebovat tolik energie jako celé Nizozemsko – pokud by ovšem vývoj šel dopředu stejným tempem. Další odborníci ale upozorňují, že budoucnost může přinést i úspornější alternativy.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu už nese ovoce. První dodávky by sice měly dorazit až v červnu, podle komentátorů a expertů ale Ukrajina už teď může zintenzivnit útoky. Jak zásadní vojenský význam tato akce má?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik z Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn.V posledních měsících se často skloňuje, že západní pomoc Ukrajině bojující s ruským agresorem není dostačující a nepřichází včas. Podle britského listu The Telegraph teď Západu povedlo přijít konečně v pravý čas, a to díky muniční iniciativě, kterou rozjeli Češi.Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by se první dodávky z několik set tisíc dělostřeleckých granátů měly dostat k Ukrajincům nejpozději v červnu. S takovým množstvím munice na cestě už ale podle expertů ukrajinské jednotky nemusejí šetřit se zbývajícími granáty. Proto začátkem března zahájily protiútoky.K české iniciativě, o které informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února, se podle premiéra Petra Fialy (ODS) zatím připojilo 18 zemí od Kanady přes Německo, Nizozemsko nebo Polsko.Podaří se Ukrajincům získat na frontě převahu? Co je teď z vojenského hlediska pro Ukrajinu zásadní? A lze ve válce letos očekávat nějaký zvrat?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Až 15 západních zemí se podle premiéra přidá k českému plánu co nejdříve dodat Ukrajině 800 tisíc kusů munice. Včera se na tom dohodl se státníky na setkání v Paříži. Jak velký význam by dodávka munice měla pro další vývoj války?Hostem Ptám se já je ministryně obrany Jana Černochová (ODS).Česko ani dva roky po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu nehodlá v pomoci napadené zemi polevit. Ačkoliv z vlastních armádních skladů už podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové není co poslat, Česká republika je aktuálně lídrem iniciativy na nákup stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Kyjev ze zemí mimo EU.S myšlenkou hromadného nákupu munice přišel poprvé prezident Petr Pavel v polovině února na bezpečnostní konferenci v Mnichově. K české iniciativě už se připojila například Francie a Nizozemsko. Podle odhadů premiéra Petra Fialy (ODS) by se mohlo přidat až 15 států. Evropské země také chtějí udělat vše pro nastartování zbrojní výroby.Jak financovat zbrojní průmysl? Jak se modernizace armády daří? A čekají nás povinné odvody do armády?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Gost druge letošnje oddaje Spoznanje več, predsodek manj je bil zgodovinar in publicist dr. Aleš Maver. Privoščili smo si pogled na Poljsko, Nizozemsko in v Nemčijo, pa tudi v Ukrajino in Izrael ter Palestino.

Gost druge letošnje oddaje Spoznanje več, predsodek manj je bil zgodovinar in publicist dr. Aleš Maver. Privoščili smo si pogled na Poljsko, Nizozemsko in v Nemčijo, pa tudi v Ukrajino in Izrael ter Palestino.

Ksenia Juvan, Rusinja iz mesta Togliati, je zelo mlada odšla od doma. Najprej v Nemčijo, potem na Nizozemsko, živela je tudi na Kitajskem, povsod se je izobraževala. V Slovenijo je pred osmimi leti prišla na dopust, v Portorožu je spoznala sedanjega moža in ostala. Študirala je turizem, danes se ukvarja z digitalnim marketingom. Na svojem blogu Ksenia in Slovenia je promotorka Slovenije, njenih naravnih lepot, odkriva manj znane kotičke, srečuje ljudi, povezane s turizmom, spoznava gastronomijo, vina, predvsem jo zanimajo zgodbe. Središče Ljubljane, kjer živi z družino, jo navdihuje. Obožuje tudi Gorenjsko, od koder je doma njen mož, in Obalo. Zanjo je največjega pomena znanje tujih jezikov, ki ga prenaša tudi na hčerki, stari 3 in 6 let. Več pa v Drugem pogledu, ki ga je pripravila Aljana Jocif.   

Z začetkom decembra vstopamo v praznično vzdušje, ko se po vsej Sloveniji prižigajo praznične luči. Prihodnji teden bo otroke obiskal Miklavž, tradicijo miklavževanja pa ohranjajo tudi številni Slovenci, ki živijo v tujini. V Belgiji je slovenske otroke Miklavž že obiskal, in sicer sinoči v Bruslju – na čarobnem večeru, obarvanem tudi s humanitarno noto, se je zbralo 150 Slovencev iz vse Belgije. V oddaji gostimo tudi Evo Šprager, ki že 20 let živi v Bolgariji in razloži, kakšni so tam praznični običaji. 20-ega decembra recimo Bolgari prekadijo hišo, da odženejo slabe sile, kar je zanje nekakšen uvod v praznovanje božiča. Poklicali pa smo tudi na Nizozemsko, saj je tamkajšnja Slovenska folklorna skupina praznovala 70-letnico delovanja.

Je podoba Nového Hlaváku hnusná, nebo se jen nehodí do Prahy? Inspirovali se architekti v Dubaji, nebo u nedaleké synagogy v orientálním stylu? A prošla by jim podobná stavba doma v Dánsku? Došlo i na volby do Evropského parlamentu. Miroslavu Kalouskovi rostou preference a bojí se jeho vlivu jen Markéta Pekarová Adamová? Bude na kandidátce za TOP 09 do evropských voleb? V čem mají pravdu odboráři? A co čeká Nizozemsko, respektive Evropu po vítězství Geerta Wilderse? Komentátoři Týdeníku Echo jsou v plné sestavě a probírají aktuální témata v nové epizodě podcastu Echo Porada. Celá epizoda na https://echo24.cz.

Česká vlajka mezi účastníky fotbalového Eura opět scházet nebude. Ale ačkoli s týmem k postupu dokráčel, na samotném turnaji už ho Jaroslav Šilhavý nepovede, a to z vlastního rozhodnutí. ###Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Klopýtavá výhra ve Varšavě10:00 Reprezentační pitka v Belmondu20:00 Budoucnost české reprezentace 28:00 Šilhavého nejlepší a nejslabší momenty45:00 Neodpískaná penalta Itálie49:00 Sankce v Premier League58:00 Sázkařské okénko###Remíza ve Varšavě a olomoucká výhra 3:0 nad Moldavskem rozhodly o tom, že šňůra pravidelných účastí českého týmu na Euru, započatá v roce 1996, nebude přetržena ani za rok v Německu.V kvalifikaci se ovšem tentokrát nashromáždilo tolik problematických jevů, že další působení trenéra Jaroslava Šilhavého u týmu bylo otazníkem, nad kterým se vedení asociace chtělo zamýšlet prakticky okamžitě, den po posledním utkání.Jaroslav Šilhavý tomu ale předešel, vzal osud do vlastních rukou a bezprostředně po úspěšném završení kvalifikace veřejnosti oznámil, že u týmu končí. Rozloučil se důstojně, načasování ve chvíli silné pozitivní emoce z naplnění postupového cíle bylo ideální. Šilhavý díky tomu odešel se vztyčenou hlavou - a to je dobře, shodují se pocasteři.Nosiči vody připomínají Šilhavého nejslavnější okamžiky u národního týmu, například kvalifikační výhru nad Anglií nebo postup do čtvrtfinále Eura přes Nizozemsko.„Postup na Euro je úspěch. Ale sám o sobě by ke spokojenosti stačit neměl. Český tým začal ztrácet konkurenceschopnost. Jeho herní projev je velmi nepřesvědčivý, bázlivý. Obávám se, že trenér už týmu neměl co nového dát, ten vztah se vyčerpal, vývoj ustrnul, nastala stagnace,“ míní fotbalový novinář Luděk Mádl.Není divu, že se uvnitř reprezentace začaly na mnoha úrovních vytvářet třecí plochy, tým a především trenér se často stávali terčem kritiky. A vrcholem vnitřní destrukce pak byla sobotní„kalba“ trojice reprezentantů Brabec-Kuchta-Coufal v olomoucké diskotéce Belmondo. Nosiči vody debatují o tomto úletu i jeho následcích. Probírají samozřejmě i varianty, ze kterých by mohl vzejít Šilhavého nástupce.A okomentují například i náležitě neodpískanou penaltu, která přibrzdila Ukrajinu, ale posunula na Euro Italy. Důkladně se pak věnují odpočtu bodů, jehož se v tabulce Premier League dočkal tým Evertonu. A potažmo také nepřehlédnutelným hrozbám, které z finančních předpisů můžou časem „vyskočit“ i na Chelsea nebo Manchester City.Poslechněte si celou epizodu fotbalového podcastu Seznam Zpráv!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Gostili smo Lano Petrovič, glasbenico, ki jo je pot zaradi študija vodila na Nizozemsko, natančneje v Amsterdam, kjer se izobražuje na tamkajšnjem konservatoriju, deluje pa tudi v glasbenih vodah. V oddaji je spregovorila o življenju in delu v tujini.

Katjo Podvinšek je v Amsterdam pripeljalo delo osebne asistentke za tetraplegika. Na Nizozemskem opaža kopico znanstvenih dosežkov in družbenih premikov, ki invalidom pomagajo živeti vse bolj neovirano. Katja pravi, da tulipani, zabave in mlini na veter v državo še vedno privabijo največ turistov, okrožja rdečih luči in amsterdamske "kavarne" pa županja intenzivno seli izven centra. Nova turistična atrakcija utegne biti slovensko vino, ki ga Katja s partnerjem uvaža v ploščato deželo.

Slovenijo je prvič zapustila pred štirimi leti, ko se je na Nizozemsko odpravila na študij psihologije, čeprav je že od začetka vedela, da se s tem ne bo ukvarjala. Vedno jo je privlačil svet medijev ter dinamična in kaotična narava novinarskega poklica.23-letna Lara Lovrič trenutno piše za slovensko izdajo francoske modne revije Elle in pripravlja prispevke za Radio Študent. O sebi pravi, da hkrati naseljuje dve zelo različni realnosti, saj pri svojem delu obravnava tako socialnopolitične problematike kot tudi svet visoke mode. Prav tako bi jo težko umestili na zgolj eno geografsko lokacijo: zadnjih nekaj let je preživela v Ljubljani, Amsterdamu in Madridu, kmalu pa se odpravlja delat magisterij v London.

Kabinet predsednika vlade je potrdil, da so prejeli odstopno izjavo ministrice za notranje zadeve, protikorupcijska komisija pa njeno prijavo domnevnih političnih pritiskov na policijo. Ker je bil tam včasih zaposlen predsednik KPK Robert Šumi, se je izločil iz odločanja v tej zadevi, a napovedal prednostno obravnavo. Ob tem opozarja, da vsaka politična sugestija še ni politični pritisk. Nekaj drugih poudarkov oddaje: Ob mednarodnem dnevu človekovih pravic zdravstveni delavci pri nas opozarjajo na nasilje v zdravstvu. Današnja podelitev Nobelove nagrade za mir v znamenju dogajanja v Ukrajini, Rusiji in Belorusiji. Prvi polfinalistki mundiala Argentina in Hrvaška, ki sta izločili Nizozemsko in Brazilijo.

Epické drama mezi Nizozemskem a Argentinou s velkým comebackem Oranjes a vydřeným triumfem Jihoameričanů v penaltovém rozstřelu. A ještě předtím konec největšího favorita na titul světového šampiona z Brazílie, kterého rovněž na pokutové kopy vyřadilo Chorvatsko, které je podruhé v řadě v semifinále MS. Památný den světového šampionátu přinesl velké momenty, na které se bude ještě roky vzpomínat v dobrém i špatném.   Proč měl jít Neymar na penaltu dřív a co je pro hráče důležité v rozstřelu? Jak Brazílie prokaučovala zápas a může Portugalsku cirkus okolo Cristiana Ronalda paradoxně pomoci? Bude Argentinu křehká mentalita ve druhých poločasech strašit, nebo je stále zápas od zápasu silnější? Jak se zrodil Weghorstův geniální gól na 2:2?   O tom všem a celé řadě dalších témat mluví ve Studiu iSport.cz Zdeněk Folprecht a Jonáš Bartoš. Moderuje Martin Vait.   0:00 Neymarova penalta a humbuk okolo Ronalda 15:36 Proč Brazilci podlehli dalšímu mentálnímu kolapsu? 22:15 Hodnocení zápasu šampionátu mezi Nizozemskem a Argentinou. Jak se zrodil Weghorstův gól? 31:50 Proč sudí Mateu nezvládl zápas 39:04 Naučil se Messi proměňovat penalty pravidelněji? Jsou střelci penalt stále více zvýhodňováni? 47:34 Nedožene Argentinu křehká mentalita? Konec kariéry Louise van Gaala

Gostja tokratne Globalne vasi je Tina Batistuta, ki je pri nas nekaj časa delala v turizmu, nato pa jo je ljubezen iz rodnega Tolmina odpeljala v nizozemski Haag. Čeprav sprva ni razmišljala o tem, da bi začela znova od temeljev graditi svojo kariero, se je zaradi tamkajšnjega poslovno spodbudnejšega okolja odločila, da poskusi: tako je ustanovila podjetje Mijn Slovenie (Moja Slovenija): agencijo za komunikacije v turizmu, ki menda ni turistična agencija, njen osnovni namen pa je promocija Slovenije kot turistične destinacije med Nizozemci. Kako torej Nizozemcem, o katerih pravi, da o Sloveniji vedo izjemno malo, prodaja ta kotiček Evrope? V Haag bi priporočala, da pridete, ker ima zelo lepe nasipe ob plaži. Ob celi obali so za Nizozemsko visoki peščeni nasipi, ki so naravnega izvora. Med temi nasipi so ponavadi kolesarske steze in je zelo lepo kolesariti tam. To je tudi naravno zaščiteno okolje, v katerem živijo kosmate krave. So neka zaščitena stara sorta, ki prosto hodi po teh sipinah. Tina Batistuta

Evropská unie zatím Kyjevu dodala vojenskou pomoc za v přepočtu 36 miliard korun. Izrael pak plánuje dodat přilby a vesty pro ukrajinské záchranáře. Další dodávky slibuje třeba Washington. Americký prezident Joe Biden chce Ukrajině poslat munici a dělostřelecké zbraně. Ty Kyjevu přislíbil i britský premiér Boris Johnson. Británie podle něj taky hledá cesty, jak ukrajinské armádě dodat protilodní střely. Další vojenskou a finanční pomoc má Ukrajina dostat i od Německa. Další vojenskou pomoc plánuje poskytnout Kyjevu i Finsko a Nizozemsko. Moderuje Martin Matějka.

Ne najpomembnejša, vsekakor pa zanimiva dejstva za zvedave poslušalce, ki morajo izmed petih trditev izbrati napačno.Ne najpomembnejša, vsekakor pa zanimiva dejstva za zvedave poslušalce, ki morajo izmed petih trditev izbrati napačno. Ne najpomembnejša, vsekakor pa zanimiva dejstva za zvedave poslušalce, ki morajo izmed petih trditev izbrati napačno. 1. Nizozemski pogosto pravimo tudi Holandija, denimo v angleščini je Holland celo pogostejše ime za Nizozemsko. Je pa to ime netočno, ker je Holandija zgolj eden od delov Nizozemske. Trditev je resnična 2. Leta 1980 je olimpijske igre gostila Moskva, para-olimpijske igre pa Arnhem na Nizozemskem. Sovjetska zveza se jim je odpovedala, ker »v državi niso imeli invalidov«. Trditev je resnična 3. Nizozemska in Francija si delita 16 kilometrov kopenske meje. Trditev je resnična 4. Derrick, Magnum, Poirot in Thompson so imena članov detektivske skupine za posebne naloge v Rotterdamu. Gre za robote. Trditev je izmišljena 5. Nizozemska ima re-migracijski zakon, po katerem se lahko njeni državljani, rojeni izven Nizozemske, vrnejo v svoje nekdanje države. Nizozemska jim na njihovo željo organizira potovanje, plača vse stroške preselitve in jim do smrti plačuje mesečno rento 600 evrov Trditev je resnična