Podcasts about valn

Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují.

Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Prezident Spojených štátov, pápež, expremiér Veľkej Británie, šéf diplomacie Izraela. Už bezmála dvojročná vojna medzi Izraelom a Hamasom zamestnáva svetové špičky.Donald Trump je po strategickej schôdzke o Gaze, kde mu radí aj niekdajší britský premiér Tony Blair. Pápež Lev apeluje na ochranu civilistov a vyslovuje „nie“ kolektívnemu trestu v podobe násilného vysídlenia Palestínčanov. Bezpečnostná rada OSN s výnimkou USA odsudzuje hladomor v Gaze a klasifikuje ho ako dôsledok vojny. Izrael pritom vyzýva na okamžité a bezpodmienečné zrušenie obmedzení dodávok potravinovej pomoci. A šéf izraelskej diplomacie – po tom, ako sa stretol so svojim americkým náprotivkom – opakovane odmieta ideu Palestínskeho štátu. Ideu, ktorá má podporu Francúzska či Kanady, ktorou sa má zaoberať aj Valné zhromaždenie OSN v septembri.Aké sú vyhliadky už takmer dvojročnej vojny medzi Izraelom a Hamasom? Téma pre orientalistu Attilu Kovácsa z katedry porovnávacej religionistiky UK v Bratislave.„Problémom je, že medzinárodné spoločenstvo napriek vážnosti situácie a obetiam nevenuje stále dostatočnú pozornosť tomuto konfliktu. Jedna vec sú pekné reči, no druhá činy,“ hovorí Attila Kovács. „Dostatočná časť izraelskej spoločnosti už má Netanjahuovej vojny dosť, je však paradoxom, že vláda Benjamina Netanjahua sa viac bojí mieru ako vojny,“ vysvetľuje. Z tohto pohľadu sú mierové vyhliadku pre región bez tlaku zvonka nerealistické.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V kauze Čapí hnízdo, která se u soudů táhne už přes deset let, došlo zkraje týdne ke klíčovému posunu. Vrchní soud v Praze totiž zrušil rozsudek, kterým nižší soud loni osvobodil šéfa ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni, Janu Nagyovou, také za ANO. Případem se tak bude muset znovu zabývat pražský Městský soud. „To už se sice stalo podruhé, ale tentokrát měl právo, protože jednal veřejně a provedl důkazní řízení, vydat závazné pokyny, jak musí Městský soud při projednávání postupovat. V podstatě Vrchní soud řekl, že byly spáchány dva trestné činy, a to dotační podvod a zneužití evropských financí. Celkem jasně řekl, že Andrej Babiš a Jana Nagyová vyvedli firmu účelově," vysvětluje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. Předseda ANO nicméně dál tvrdí, že jde o politický proces. „Ani náhodou není, ani nemůže. Valná část toho vyšetřování a shánění důkazů se odehrála v době, kdy byl Babiš premiérem. Pokud by to tak bylo, měl spoustu nástrojů, jak podat důkazy, ale neudělal vůbec nic. Je významná politická osobnost, měl by se vyhnout všem těmto výrazům, které zpochybňují právní stát. Pokud o tom má nějaké důkazy, ať je předloží, ale tuto odpovědnost on nemá. Do demokracie vnáší prvek obrovské pochyby," dodává ve zpravodajském podcastu Jaroslav Spurný. Co bude v kauze Čapí hnízdo následovat? A pokud by byl Babiš uznán vinným, bude moct kandidovat v podzimních sněmovních volbách?

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na valnou hromadu společnosti ČEZ, kde minoritáři jdou po státu jako psi, ale kdo ví, co jim to bude platné. 

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na valnou hromadu společnosti ČEZ, kde minoritáři jdou po státu jako psi, ale kdo ví, co jim to bude platné. 

BRATISLAVA - „Ulica nesmie meniť výsledky volieb.“ Slová premiéra Roberta Fica, ktoré adresoval prezidentovi Srbska Aleksandarovi Vučićovi. V krajine, kde ľudia protestujú po tragédii a obviňujú vládu z korupcie, slovenský premiér ponúka plnú podporu. Čo tým Slovensko hovorí svetu? A čo to hovorí o našej zahraničnej politike? Na tieto a ďalšie otázky odpovedal v Analýzach 24 bývalý šéf slovenskej diplomacie, bývalý predseda Valného zhromaždenia OSN a donedávna vyslanec EÚ pre západný Balkán v jednej osobe Miroslav Lajčák.

Andrej Danko síce požaduje, aby sa Robert Fico ospravedlnil za hlasovanie Slovenska v OSN, no jeho výzvy nemajú reálnu váhu. Hoci SNS kritizuje postoj slovenskej diplomacie, rozhodnutia v tejto oblasti určuje premiér, ktorý má pod kontrolou vládu aj svojich ministrov. Dankove výčitky tak vyznievajú skôr ako snaha zachrániť vlastnú politickú pozíciu než ako reálny tlak na zmenu kurzu, tvrdí šéfredaktor Aktualít Peter Bárdy.V čase, keď si svet pripomínal tretie výročie vojny na Ukrajine, sa na Valnom zhromaždení OSN v New Yorku uskutočnilo hlasovanie o rezolúcii, ktorá požaduje okamžité stiahnutie ruských síl z Ukrajiny a potvrdzuje jej územnú celistvosť. Súhlasné hlasovanie Slovenska pobúrilo predsedu SNS Andreja Danka, ktorý vyzval premiéra Roberta Fica, aby hlasovanie preveril a ospravedlnil sa zaň.Je rezolúcia Valného zhromaždenia OSN právne záväzná? Ako máme chápať postoj Slovenska k Ukrajine? A prečo práve Andrej Danko tak ostro reaguje a čo tým sleduje?V podcaste budete počuť šéfredaktora Aktualít Petra Bárdyho.Moderuje Zorislav Poljak.

Andrej Danko síce požaduje, aby sa Robert Fico ospravedlnil za hlasovanie Slovenska v OSN, no jeho výzvy nemajú reálnu váhu. Hoci SNS kritizuje postoj slovenskej diplomacie, rozhodnutia v tejto oblasti určuje premiér, ktorý má pod kontrolou vládu aj svojich ministrov. Dankove výčitky tak vyznievajú skôr ako snaha zachrániť vlastnú politickú pozíciu než ako reálny tlak na zmenu kurzu, tvrdí šéfredaktor Aktualít Peter Bárdy.V čase, keď si svet pripomínal tretie výročie vojny na Ukrajine, sa na Valnom zhromaždení OSN v New Yorku uskutočnilo hlasovanie o rezolúcii, ktorá požaduje okamžité stiahnutie ruských síl z Ukrajiny a potvrdzuje jej územnú celistvosť. Súhlasné hlasovanie Slovenska pobúrilo predsedu SNS Andreja Danka, ktorý vyzval premiéra Roberta Fica, aby hlasovanie preveril a ospravedlnil sa zaň.Je rezolúcia Valného zhromaždenia OSN právne záväzná? Ako máme chápať postoj Slovenska k Ukrajine? A prečo práve Andrej Danko tak ostro reaguje a čo tým sleduje?V podcaste budete počuť šéfredaktora Aktualít Petra Bárdyho.Moderuje Zorislav Poljak.

Svet sa mení. V Bezpečnostnej rade OSN spolu hlasujú USA s Ruskom proti Ukrajine, Valné zhromaždenie ale Rusko označí za agresora. V Nemecku vyhrali voľby Kresťanskí demokrati, no do poslednej chvíle panovali obavy ako dopadne krajná pravica, ktorú pred voľbami podporoval aj Elon Musk či americký viceprezident JD Vance.Krajná pravica však lámala svoje rekordy, čo to znamená pre budúcnosť Nemecka a Európy? Čo znamená víťazstvo kresťanských demokratov? Zostavia opäť veľkú koalíciu so socialistami? A čo to znamená pre Slovensko, ak je Nemecko náš najväčší obchodný partner a líder Európskej únie? Čo to znamená pre Úniu, ak náš premiér hovorí o konci súčasného svetové poriadku? Prerátal sa pri nemeckých voľbách?Braňo Závodský sa rozprával s politológom Filozofickej fakulty UK profesorom Jozefom Bátorom a výskumníkom Nemeckej rady pre zahraničné vzťahy v Berlíne Milanom Ničom.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠ Vladimír Dzuro o sobě říká, že je kluk z Buštěhradu, který se dostal až do newyorské centrály OSN, kterou opouštěl v roce 2023 jako šéf kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti. Výš už to prakticky dotáhnout nemohl, a tak během svého třicetiletého působení v mezinárodní organizaci usilující o celosvětový mír a bezpečnost viděl leccos. Zabýval se válečnými zločiny v bývalé Jugoslávii včetně těch nejděsivějších, za který bývá považován masakr na farmě Ovčara nedaleko chorvatského Vukovaru, kde bylo popraveno přes dvě stě civilistů. Nejhorší na odkrývání masového hrobu přitom podle Dzura nebyla rozkládající se těla, ale setkání s pozůstalými, kterým předával hromadu kostí a zapáchajícího oblečení s tím, že to je jejich blízký. Bezprostřední zkušenost má i se samotným fungováním Organizace spojených národů. Kromě toho, že vyšetřoval tzv. zločiny bílých límečků nebo sexuální zneužívání v mírových operacích, ke kterým pod vlajkou OSN dochází, má vhled i do toho, proč je jakákoli reforma Rady bezpečnosti, ke které na zářijovém Valném shromáždění vyzýval prezident Petr Pavel, politicky zablokovaná. S Vladimírem Dzurem jsme ale mluvili i o napjaté situaci na Blízkém východě, povinnosti Západu financovat Palestince, právu na lepší život, voličích Donalda Trumpa, neznalosti ministryně obrany Jany Černochové nebo o tom, co mu běželo hlavou, když mu na hlavu mířil kalašnikov stoupence Hizballáhu.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

V roce 1852 zakoupil František Ringhoffer na tehdejším pražském předměstí Smíchově pozemky, na nichž vyrostl rozsáhlý tovární areál. O dva roky později, 20. dubna 1854, z něj vyjel první český nákladní vagon.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Proč hnutí STAN ve středních Čechách dalo koalici Spolu další nabídku na zastoupení v radě kraje? Co zaznělo v projevu prezidenta Petra Pavla na Summitu budoucnosti v rámci Valného shromáždění OSN? Jsou pro bývalé příslušníky StB podmíněné a peněžité tresty za likvidaci hudební skupiny Pražský výběr v 80. letech minulého století dostatečným trestem?

Proč hnutí STAN ve středních Čechách dalo koalici Spolu další nabídku na zastoupení v radě kraje? Co zaznělo v projevu prezidenta Petra Pavla na Summitu budoucnosti v rámci Valného shromáždění OSN? Jsou pro bývalé příslušníky StB podmíněné a peněžité tresty za likvidaci hudební skupiny Pražský výběr v 80. letech minulého století dostatečným trestem?

Proč hnutí STAN ve středních Čechách dalo koalici Spolu další nabídku na zastoupení v radě kraje? Co zaznělo v projevu prezidenta Petra Pavla na Summitu budoucnosti v rámci Valného shromáždění OSN? Jsou pro bývalé příslušníky StB podmíněné a peněžité tresty za likvidaci hudební skupiny Pražský výběr v 80. letech minulého století dostatečným trestem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vi djupdyker i nötträdens underbara värld genom att besöka Göran Christiansson och nötträdsplantskolan www.nottrad.se Djupdykning i miljö, Valnör, Kastanj och livsval. Välkomna till en mustig resa!

Valná hromada společnosti ČEZ rozhoduje o dividendách za loňský rok. Představenstvo navrhuje vyplatit 80 % zisku, což odpovídá 52 Kč na jednu akcii, celkem tedy 28 miliard Kč. Stát, který je největším akcionářem podniku, by v případě schválení návrhu dostal přes 19 miliard Kč, loni to bylo 54 miliard Kč. Pořadem provázel Jiří Václavek https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130624/

Nästan alla medeltida svenskar bodde på landsbygden, antingen i byar eller i ensamliggande gårdar. Tanken att lämna denna tillvaro för att flytta in till städer torde ha framstått som bisarr för folkmajoriteten. Likväl fanns det män och kvinnor som trotsade sedvanan och bosatte sig på platser med tusentals invånare. Till skillnad från järnåldersstäder som Birka och Uppåkra, vilka krossades av föränderliga politiska och ekonomiska konjunkturer, har medeltidsstäderna överlevt in i nutiden.Medeltidens svenska städer var små men dynamiska, i regel bestående av mängder av låga trähus, vilka förenades av trägator som krävde ständigt underhåll. De var ohälsosamma, stinkande och obekväma, men folk uppskattade dem ändå. Städerna växte fram, utvecklades och överlevde eftersom de behövdes. Skara formades som en liten tätort kring den västgötske biskopens kyrka och gård, medan Lödöse etablerades som bästa möjliga hamn- och marknadsplats för skeppare och handelsmän som band ihop Sverige med länderna på andra sidan Kattegatt och Skagerrak. I östra Sverige grundades Kalmar, Söderköping och Stockholm som kungliga projekt på platser som ansågs optimala för att både behärska omgivningen och profitera på handeln. Visby stod i en klass för sig – här samarbetade gutar och tyskar för att skapa en av Nordeuropas stora kommersiella metropoler. Berättelsen om dessa äldsta svenska städer är både dramatisk och spännande: för varje ny utgrävning i de gamla stadsområdena måste vi skriva om historien.I detta avsnitt av podden Harrisons dramatiska historia samtalar Dick Harrison, professor i historia vid Lunds universitet, och fackboksförfattaren Katarina Harrison Lindbergh om de första bestående svenska städerna – hur de såg ut, hur stora de var och varför de överhuvudtaget grundades.Bild: I början av 1940-talet bedrevs icke-förstörande arkeologiska utgrävningar i kv Valnötsträdet i Kalmar. Det innebär att man lämnade kvar alla fasta konstruktioner som murar och trappor, något som varit till hjälp under de utgrävningar som bedrivits under 2000-talet. Digitalmuseum, Kalmar läns museum, Fritt från kända upphovsrättsliga restriktioner – Public Domain Mark (PDM)Klippare: Aron SchuurmanProducent: Urban Lindstedt Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

15 snabba nyårslöften till er som inte redan har några, Petters magisk magsjuka och förmågan att svimma på beställning. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro bylo 153 států, proti hlasovalo deset zemí včetně České republiky a Spojených států amerických. O jakých náladách ve světě to vypovídá? Jaké možnosti řešení Izrael má? A kolik času zbývá zadrženým rukojmím? Analytik Břetislav Tureček v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak může vypadat budoucí uspořádání v Gaze, i to, jak se odvetná akce Izraele podepisuje na ekonomice.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro bylo 153 států, proti hlasovalo deset zemí včetně České republiky a Spojených států amerických. O jakých náladách ve světě to vypovídá? Jaké možnosti řešení Izrael má? A kolik času zbývá zadrženým rukojmím? Analytik Břetislav Tureček v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak může vypadat budoucí uspořádání v Gaze, i to, jak se odvetná akce Izraele podepisuje na ekonomice.

Tři čtvrtě století uplyne v neděli od onoho památného dne, kdy Valné shromáždění OSN slavnostně přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Dokument, který sice nebyl a dodnes není právně závazný, ale přesto se během doby stal základem mezinárodní ochrany elementárních práv a svobod všech lidí na planetě.

Tři čtvrtě století uplyne v neděli od onoho památného dne, kdy Valné shromáždění OSN slavnostně přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Dokument, který sice nebyl a dodnes není právně závazný, ale přesto se během doby stal základem mezinárodní ochrany elementárních práv a svobod všech lidí na planetě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise Organizace spojených národů na Ukrajině předložila Valnému shromáždění OSN novou zprávu o ruských válečných zločinech. Je to třetí zpráva v pořadí, první byla vypracována loni v říjnu, druhá letos v březnu, ta čerstvá má datum 19. října.

Hosté: Jan Kavan (SOCDEM), diplomat, bývalý ministr zahraničí, bývalý předseda Valného shromáždění OSN Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), europoslanec Pořadem provázel Martin Řezníček. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000371102/

Nesouzní-li realita s mými představami a přáními, tím hůř pro realitu. Vedena tímto přístupem zatroubila ministryně obrany za ODS Jana Černochová k vystoupení České republiky z Organizace spojených národů. Důvodem byla rezoluce Valného shromáždění OSN, jež vyzvala k humanitárnímu příměří ve válce mezi palestinským teroristickým hnutím Hamás a Izraelem.

Wolfgang Wee Uncut presenter: Mat & Ernæring med Birger Svihus. Birger Svihus er professor ved Institutt for husdyr- og akvakulturvitenskap ved Norges miljø- og biovitenskapelige universitet. Ingenting er viktigere for vår helse enn hva slags mat og mengden vi spiser. I denne podcastserien snakker vi oss gjennom alle de ulike typene mat som definerer vårt kosthold. Målet er intet mindre enn at dette skal være den definitive guiden til et kosthold som sørger for at vi lever lenge i landet. Men mat handler ikke bare om helse. Derfor snakker vi også om opphav, produksjonsmåter, og konsekvenser for miljø og dyrevelferd av denne viktigste, mest omgripende og kompliserte av våre næringer. BOK: Fedmefaktor - nøkkelen til mat og vektbalanse: https://www.ark.no/produkt/boker/hobbyboker-og-fritid/fedmefaktor-9788203234583 Forhåndsbestill signert utgave av "12000 år med norsk historie" her: https://bok.norli.no/12000-aar Nyhet! Podcastserien "12000 år med norsk historie" med Sturla Ellingvåg, kommer nå ut som en historiebok på Kagge forlag! I boken går vi enda mer i dybden av vår fantastiske nordiske historie, helt fra de første innvandrerne kom hit etter istiden, gjennom steinalderen, bronsealderen, jernalderen og helt opp til vikingtiden. ► STØTT WOLFGANG WEE UNCUT! Ler mer her: https://www.wolfgangweeuncut.no/sttt-wwu DONASJON: VIPPSOm du ønsker å donere via Vipps, kan du søke opp “Wolfgang Wee Uncut” eller bruke Vipps-nummer:#810608 ► WWU KLIPPKANALhttps://www.youtube.com/wwuklipp ► SOSIALE MEDIER:• Hjemmeside: http://www.wolfgangweeuncut.com• Instagram: https://www.instagram.com/wolfgangwee/• Facebook: https://www.facebook.com/wolfgangweeu...• Twitter: https://twitter.com/wolfgangwee• TikTok: https://www.tiktok.com/@wolfgangwee

„Výzvy, kterým dnes svět čelí, jsou závažné a je jasné, že jen společné kroky mohou zajistit bezpečnou a úspěšnou budoucnost pro všechny,“ pronesl Petr Pavel při svém projevu na Valném shromáždění Rady OSN. Ke slovu se dostal hned první den, mluvil jako 31. prezident a jeho projev trval necelou čtvrt hodinu. Více informací o kontextu proslovu přináší ředitel zahraničního odboru prezidenta republiky Jaroslav Zajíček.

Jak důležité bylo první vystoupení prezidenta Petra Pavla ve Valném shromáždění OSN? Podařilo se dnes vládě přesvědčit zástupce obcí blízko plánované těžby lithia, aby s projektem souhlasili? Co všechno se bude dnes číst na Noci literatury?

Mír na Ukrajině nesmí diktovat Rusko, řekl prezident Petr Pavel v OSN. Ukrajina si podle něj zaslouží mír, který bude uzavřen za jejích vlastních podmínek. V projevu před Valným shromážděním připomněl, že následky ruské invaze pociťuje celý svět - vzhledem k ohrožení potravinové bezpečnosti, kterou způsobila ruská blokáda ukrajinských přístavů. O konfliktu na Ukrajině se bude dnes jednat také na schůzce Rady bezpečnosti. I tam prezident Pavel vystoupí v rámci otevřené debaty. Očekává se, že bude usilovat o podporu českého nestálého členství v této organizaci. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130920/

V prosinci 1948 schválilo Valné shromáždění OSN Všeobecnou deklaraci lidských práv, pro hlasovalo 48 z 58 členských zemí. Československo nesouhlasilo, přesto se dokument stal závazný i pro nás. Totalitní státy ale tuto dohodu považovaly za cár papíru. Porušování lidských práv, které zahrnovaly zákaz zásahu do soukromého života nebo třeba do korespondence, bylo tehdy běžné. Nabízíme příběh dopisu, který adresát nikdy nedostal – přesto spustil tragédii. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Presne pred dvadsiatimi rokmi - 19. marca 2003 - začala letecká fáza invázie spojeneckých vojsk do Iraku. Spojené sily vojsk Spojených štátov amerických, Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska, Austrálie a Poľska vtrhli do krajiny, o ktorej predpokladali, že vlastní a vyvíja chemické zbrane. Invázii predchádzali zasadnutia Valného zhromaždenia aj Bezpečnostnej rady OSN v New Yorku, na ktorých Slovensko zastupovala diplomatka a veľvyslankyňa Klára Novotná. V rozhovore spomína na historické okamihy svojej 33-ročnej diplomatickej kariéry, ale hovorí aj o rovnocennosti ženského pohľadu na zahraničnú politiku, a tiež o svojej práci s mladými ľuďmi. 

O čem konkrétně jedná Rada bezpečnosti OSN v souvislosti s prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu? Jaké další kroky proti Rusku mohou podniknout členské státy Evropské unie? A kam míří legislativní změny týkající se podpory pro ukrajinské běžence v Česku, které dnes schválila Poslanecká sněmovna?

Valné shromáždění OSN schválilo velkou většinou rezoluci, kterou si připomnělo vznik Izraele – ale jaksi v obráceném smyslu, totiž jako „katastrofu“, totiž palestinskou. Tím napsalo další pozoruhodnou kapitolu do velkého příběhu na téma boje o výklad historie – i své vlastní.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po návratu z Valného shromáždění OSN, kde ostře odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, občanům opět oznámil, že jestli budou chtít ubránit francouzský sociální model, budou muset více pracovat a produkovat více bohatství. Rozhovorem pro televizi BFM-TV tak znovu vrátil do hry stěžejní téma své prezidentské kampaně – důchodovou reformu a s tím související zvýšení věku pro odchod do důchodu.

Diskusím na Valném shromáždění OSN dominovala dva roky pandemie koronaviru. Jak ukázal tento týden, nákazu teď nahradila válka na Ukrajině, poznamenává tisková agentura Associated Press (AP). Výzvy k míru, které přednesli představitelé z celého světa, byly altruistickým vyjádřením nelehké situace obléhaných Ukrajinců.

Evropská unie reaguje na Putinovo oznámení o částečné mobilizaci a na jeho obnovené jaderné hrozby jedinými zbraněmi, které má k dispozici – pokračováním politické, materiální a vojenské podpory Ukrajině a spuštěním dalších sankcí proti Rusku. Osmý balíček ohlásila Evropská komise na okraji zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku; od té doby intenzivně jedná o podrobnostech s velvyslanci členských zemí.

Krátce předtím, než Putin vyhlásil svoji mobilizaci, se francouzský prezident Emmanuel Macron snažil na půdě Valného shromáždění OSN, které právě probíhá v New Yorku, mobilizovat zbytek světa. Chtěl, aby společně odsoudili ruskou invazi a tlačili Putina k mírovému řešení. Nebral si vůči Putinovi servítky. Rusko podle něj nabouralo kolektivní bezpečnost celého světa, vědomě porušilo Chartu OSN a princip suverenity států.

A jak důležitá pro ní byla víra? Mluvit budeme u o Valném shromáždění Světové rady církví, které se tento týden konalo v německém Karlsruhe. Jak na něm byli přijati zástupci z Ruska? A připomeneme i další události duchovní světa.