Podcasts about obzvl

Jeden ze zásadních problémů soudobých sdělovacích prostředků tkví v tom, že zpravodajci dávno nevidí smysl svého počínání v podání svědectví o stavu světa, nýbrž v jeho interpretaci. Spotřebiteli informací je potom nabízený hotový výklad fakt místo látky pro vlastní úsudek. Obzvlášť to platí pro informování o situaci ve Spojených státech. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nablýskaných trofejí není nikdy dost, to vám řeknou i v Realu Madrid. Jenže na ty nejcennější aby si letos nechali zajít chuť. A to Real bolí, na to není zvyklý, na porážky není zařízený. Raději od nich až krutě odvádí pozornost.###01:52 Patrik Schick vévodí prestižnímu žebříčku09:25 Tomáš Souček se dotahuje na rekord Patrika Bergera11:50 Obzvlášť vyhrocené El Clásico22:25 Slavia jednoznačně získala ligový titul34:31 Co čeká v létě Spartu a Plzeň?48:05 Z titulu v Premier League se těší Liverpool52:55 Sázkařské okénko s FortunouPřed finálovým zápasem Španělského poháru vypustila do světa oficiální klubová televize Real Madrid TV videosestřihy z minulých utkání, ve kterých podle mínění autorů příspěvku a podle všech konsekvencí nejspíš i podle názoru vedení Realu Madrid, poškozoval rozhodčí Ricardo de Burgos Bengoetxea svými chybami zájmy Realu Madrid. Krutě nevybíravý osobní útok na rozhodčího překročil meze slušnosti s samozřejmě i dosavadních zvyklostí. Před finále Copa del Rey vyhrotil atmosféru do extrému. Média pracovala i s verzí, že nebudou-li hlavní sudí a videorozhodčí (VAR) vyměněni, pak Real nenastoupí k utkání.Nosiči vody pogratulovali k zisku mistrovských titulů Slavii i Liverpoolu. A zamysleli se, proč právě tyhle kluby byly tentokrát v české, resp. anglické lize nejlepší.  Jak by se Slavia měla posílit pro Ligu mistrů? Koho Plzeň prodá a koho ne? A trefí se Rosický do nového trenéra Sparty stejně dobře jako do Priskeho? Poslechněte se celou epizodu Nosičů vody!---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Každý dělá, co umí. Není to ale pravidlem. Obzvlášť v oboru zlodějském. A proto jsou české věznice nacpané k prasknutí.

S vrcholovým sportem se mnohdy pojí i tlak na nízkou váhu. Obzvlášť u žen ale může nedostatek energie vést k syndromu relativní energetické nedostatečnosti (REDs) a k vážným zdravotním komplikacím. „Ženy jsou více ohrožené. Trénink je totiž postaven na vědeckém výzkumu, který se stále převážně dělal a stále dělá jen na mužích,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus triatlonistka Aneta Grabmüller Soldati, která je zakladatelkou projektu Naplno. Se syndromem má osobní zkušenost.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co všechno vedlo od vzniku komunistické Jugoslávie k samostatnosti Kosova? Na začátku překvapivě nešlo o nacionální spor mezi Albánci a kosovskými Srby, nýbrž o spor ideologický, politicky podmíněný, v němž hlavní roli hrála příslušnost k partyzánskému dědictví nového státu. Podstatná ale byla také negramotnost kosovského obyvatelstva, které velmi rychle bylo dovzděláno a zároveň se intenzivně rozmnožilo, takže na Kosovu brzy žilo hodně nesaturované a nespokojené mládeže. Začala se bouřit… To vše vysvětluje v druhé kosovské epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Po vyslechnutí tohoto dílu budete dění na Kosovu konečně dobře rozumět a bezpečně ho odlišíte od jiných konfliktů. Kosovo bylo staletí území bez hranic, ty mu – uměle – přisoudilo až poválečné dvacáté století. Už v tomto bodě byl tedy položen základ budoucích sporů. Obzvláště poté, co v padesátých letech bylo z vlastně stále neznámých důvodů Kosovu přiřčeno i území na sever od města Mitrovica, čili oblast, na které právě žije slovanské obyvatelstvo a kde stojí vzácné srbské pravoslavné kláštery. Komunistická Jugoslávie také opírala svůj aparát o válečné partyzánské zásluhy. Ty měl ovšem na Kosovu málokdo, a tak do funkcí zdejšího státem vyhlášeného autonomního území byli instalováni lidé odjinud, kteří neměli s Kosovem nic společného a neznali jeho specifika. Navíc po roztržce jugoslávského prezidenta Tita se sovětským vůdcem Stalinem začala protijugoslávsky vystupovat s Kosovem sousedící Albánie Envera Hodži. Tlak v Kosovu tedy zpočátku nebyl nacionální, dokonce nevznikal ani kvůli víře, byl politický a ideologický. Kosovo se postupně stávalo místem diverze, kde pro udržování pořádků intenzivně působila státní bezpečnost, což zase nebyli Albánci. Až na těchto základech začal vznikat etnický problém. Společnost na Kosovu byla rurální, zaostalá, negramotná. Komunistický stát se přitom snažil Kosovo výrazně podporovat a tamní životní podmínky pozvednout. Stát tam posílal výraznou finanční podporu a intenzivně budoval například školství. Po válce totiž devadesát procent obyvatelstva byla negramotná. Během deseti let vzdělanost vzrostla natolik, že v zemi byly založeny dvě fakulty a v roce 1968 univerzita, kde se vyučovalo albánsky. Univerzita se brzy stala třetí největší jugoslávskou po bělehradské a záhřebské. Současně žádná část obyvatel vyjma Romů neměla v Jugoslávii horší postavení než Albánci. (Přestože to byli výborní živnostníci.) Se zlepšujícími se problémy začalo docházet k demografické explozi a začalo se rodit mnohem více lidí. Při sčítání obyvatelstva v roce 1921 žilo na Kosovu čtyři sta tisíc lidí. O šedesát let později zjistilo poslední jugoslávské relevantní sčítání obyvatelstva, že v zemi žije již milion osm set tisíc obyvatel, z toho pouze dvě stě tisíc jsou Slované. Čili svými vlastními silami se kosovští Albánci čtyřikrát rozmnožili a v zemi žilo hodně mladých, kteří přitom ale nikam nedocházeli za prací. Po smrti prezidenta Tita začaly na Kosovu velké, nejprve studentské demonstrace – k nim kladou mnozí autoři základ pozdějšího rozpadu Srbska a Kosova. Nespokojenost měla ekonomické příčiny, protože Kosovo nezvládalo smysluplně živit své obyvatelstvo. Další problém byl studentský: třetí největší jugoslávská univerzita neměla žádné zázemí. A především: Kosovo nadále fungovalo jako území autonomní, nikoli jako jugoslávská svazová republika. Přestože v Jugoslávii byly tři republiky, které měly stejně nebo méně obyvatel než Kosovo: Černá Hora, Makedonie, Slovinsko… Následně devadesátá léta přinesla první vyhlášení kosovské republiky, neuznané ještě, potom vznik kosovské osvobozenecké armády, terorismus, do konfliktu vstoupily netrpělivé mocnosti… a na průšvih byla zaděláno. Aneb konečně podcast, který vás přinutí přemýšlet o historii jinak.

Nejlepší nahrávky roku 2024 spojují výrazné ženské hlasy, které nabízí útěk z nevábné reality dneška. Na tom se shodla posádka Soundsystému v rekapitulačním dílu, který nabízí souhrn nejvýraznějších trendů, desek i hitů uplynulého roku. Obzvláštní pozornost jsme věnovali trojici Charli XCX, Chappell Roan a Sabrina Carpenter, kterým podle nás patřil rok 2024. Každá po svém ukazuje, jak se vyrovnávat s tlaky, které přináší život v kapitalistické dystopii. Pochvala zazněla i na adresu domácích hudebníků jako GbClifford, Klara Wodehn, Berlin Manson nebo Edúv syn. Kromě bilancování jsme se věnovali i tradičním rubrikám, v nichž jsme doporučovali nahrávky z minulého měsíce, vzpomínali na výrazné koncerty a vybírali, na co se těšíme v následujících týdnech. V sekci Co nás sere to znovu schytala streamovací služba Spotify, která si vyrábí vlastní ghost artists, i nová slovenská hymna, která nám připomíná vojenský pochodový marš, což je v souvislosti s tím, co se v zemi děje, dost děsivé. Jednohubky 2024 Edúv syn – No Future Klara Wodehn / badfocus – tancovat for hours La Goony Chonga – Attitude Top 10 Soundsystému za rok 2024 (bez pořadí) Petr Bursa – Heart's Halo Rafael Toral – Spectral Evolution DJ Anderson do Paraiso – Queridao Nadine Shah – Filthy Underneath Astrid Sonne – Great Doubt Chanel Beads – Your Day Will Come Kim Gordon – Collective Berlin Manson – Poor But Sexy GbClifford – My Heart Is Bigger Than the Grief Inside of It Charli XCX – Brat Posloucháte rádi naše podcasty? Podpořte nás v kampani na Darujme.cz https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

Svou první rybu chytil, když mu bylo 12 let, a vzpomíná na to jako na zásadní událost. „V ten moment, kdy jsem ji ulovil, se něco stalo mezi nebem a zemí a můj osud tenkrát nabral směr, kdy mě ryby doprovázely, doprovázejí a budou doprovázet celým životem,“ vypráví držitel titulu šampion šampionů v lovu kaprů Karel Nikl. Kde se vzala jeho fascinace kapry? A proč si je pojmenovává? Poslechněte si rozhovor natočený na rybníce ve Starém Kolíně.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svou první rybu chytil, když mu bylo 12 let, a vzpomíná na to jako na zásadní událost. „V ten moment, kdy jsem ji ulovil, se něco stalo mezi nebem a zemí a můj osud tenkrát nabral směr, kdy mě ryby doprovázely, doprovázejí a budou doprovázet celým životem,“ vypráví držitel titulu šampion šampionů v lovu kaprů Karel Nikl. Kde se vzala jeho fascinace kapry? A proč si je pojmenovává? Poslechněte si rozhovor natočený na rybníce ve Starém Kolíně.

Nastává sezona rukavic, těch ponožek na ruce, což člověka přinutí k zamyšlení. Obzvlášť tedy, když se pokouší najít ty, které nosil loni.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Bulharsko je země, kterou znovu začínáme objevovat po desetiletích, kdy jsme někdejší své oblíbené letovisko přehlíželi. To nynější objevování však není jenom turistické, je i historické či vědecké, jak ostatně doloží host dvacáté epizody podcastu Hej, Slované a bratrů Jakuba a Lukáše Novosadových. Literární historik Jakub Mikulecký je totiž autorem dosud jediné koncepčně ucelené monografie o bulharské neoficiální literatuře z doby socialismu. Literární disent patří rovněž k českým dějinám, je to příběh aspoň v základních konturách všeobecně známý. Ale jak fungoval v jiných podmínkách? Obzvláště v podmínkách země, která svůj socialismus budovala jako věrnou kopii sovětského a nepřipouštěla odchylky, dokonce ani když byla v Moskvě vyhlášena perestrojka. Nejen o tom je nová epizoda Hejslovanů.  Na začátku si vysvětlíme, proč starší generace Bulharů a Bulharek cítí sympatie k Čechům a Slovákům. Přestože socialistické Bulharsko bylo od čtyřicátých let 20. století budováno jako kopie Sovětského svazu, přestože se bulharští političtí lídři, především generální tajemník bulharské komunistické strany Todor Živkov, neodvažovali vytvářet vlastní politiku (a drželi se tvrdé sovětské linie, i když v SSSR začínaly Gorbačovovy reformy) a přestože tak v zemi na rozdíl od jiných sovětských satelitů nikdy nedošlo ani k pokusu o demokratizaci či převrat, byla částí bulharské společnosti sovětská okupace Československa vnímána jako nespravedlnost a Čechoslováci jako hrdinové a oběť. Tato emoce v pamětnících zůstává, zatímco mládež už k nám silnější pouto necítí. Bulharské moderní dějiny jsou mimo jiné dějiny monarchistické: a nikoli nezajímavé, vždyť poslední bulharský car Simenon II. se po pádu komunismu vrátil do rodné země ze španělského exilu a v roce 2001 se jako Simeon Sakskoburggotski stal bulharským premiérem, což je kariérně světový politický unikát. Ale bulharské dějiny jsou rovněž dějiny země, která se za druhé světové války přiklonila k nacistickému Německu a fašistické Itálii, protože v tomto spojenectví cítila naději, že by mohla realizovat svůj národní ideál Velkého Bulharska: státu, jemuž by přináležela také území Makedonie, Thrákie, Dobrudži a východních oblastí Srbska v okolí města Pirot. Ostatně jde o téma dodnes živé, protože bulharským traumatem je neuillyská smlouva z roku 1919, po níž Bulharsko muselo postoupit mnohá území, na něž si činilo historický nárok, okolním státům. Jakub Mikulecký vysvětlí, proč Bulharsko zůstávalo „chvostem Evropy“, který Západ poněkud přehlížel a nechával ho zcela ve sféře vlivu sovětského Ruska. Dozvíme se, jak vypadal bulharský exil, jenž měl několik proudů včetně monarchistického a silného anarchistického, čímž je ojedinělý. Stejně jako je v evropských dějinách osmdesátých let výjimečné, co tehdy vrcholilo právě v Bulharsku: totiž „obrodné procesy“ neboli násilná asimilační politika, která měla za cíl udělat z bulharských Turků Bulhary. Represivní složky státu nutily Turky přejmenovat se a přijmout bulharská jména, což je konkrétní doklad, že socialistický režim v Bulharsku korodoval a stále víc propadal národovectví. Ani tato kapitola pověsti Bulharska na Západě tehdy neprospěla.  V druhé půli se diskuse přesune k literárním a literárněhistorickým otázkám. Sourozenci se svým hostem vytyčí termínové pole a vysvětlí, co je literatura šuplíková, samizdatová a co konfiskovaná a zda ji známe z českého prostředí. Pak dojde na úlohu vědeckofantastické literatury v neoficiální literatuře a na překlady světové literatury do bulharštiny. V Bulharsku totiž nezřídka vycházely texty, které v češtině v té době vyjít nemohly, na kterých však bulharský režim chtěl ukázat, že i na Západě jsou autoři kritičtí ke kapitalismu (například beatnici). Samostatnou kapitolou je takzvaná „bulharská literární palachiáda“ aneb texty, jež reagovaly na upálení Jana Palacha a jež sice vznikaly bezprostředně po činu českého studenta, avšak ke čtenářům se dostaly až po roce 1989.

S následky zářijových povodní se dodnes potýkají i lidé, kteří kromě ztráty bydlení musejí zvládat i vážné zdravotní hendikepy. Pan Vladimír z Bohumína se rozhodl pro Český rozhlas promluvit o tom, jak složité to teď má jeho rodina.

Všechno je lepší a lehčí s humorem. Pro rodičovský život to platí ještě víc. Jinak by to bylo na hlavu. Náš syn Artur je směšný, no nevíme zatím, jestli je vtipný. No, energii zdědil určitě po tátovi. Cestujeme hodně a cestujeme rádi. I když samotné cesty stojí za to.  Jestli si nikdy neodtrhnul špatně rohlík dvouletkovi, nemáš zdání, co je to strach! --------------------------------- VOYO Speciál Kubo Lužina - Láska zvíťazí! https://voyo.markiza.sk/titul/7260-kubo-luzina-laska-zvitazi --------------------------------- Príémiovou kávu Fotroviny Blend najdeš na webu pražírny MotMot https://www.motmot.cz/fotroviny-blend/ Výtěžek z prodeje 20% darujeme na konci roku na pomoc vybranému projektu. --------------------------------- Fotroviny jsou hrdým partnerem neziskové organizace Loono https://www.loono.cz Společně pro zdravotní prevenci. Abyste byly se svými rodinami co nejdéle! --------------------------------- Rodinné kšiltovky FOTR, MUTR, DóTR a FLóTEK v eshopu rodinné módy FTRVN https://www.ftrvn.com S kódem „podcast“ máte slevu 250 Kč / 10 € na kšiltovku z limitované edice 100 ks kšiltovky FOTR s originálním číslem a zeleným kšiltem.

Vyrobit nový kvalitní dřevěný nábytek je umění. Obzvláště, pokud dodržujete tradiční technologii výroby a dokážete vytvořit stylový kus nábytku, kterému vtisknete patinu. Stanislav Švamberg si původně plánoval život v oblasti sportu. Osud ale chtěl, aby se nakonec stal truhlářem. Ví, že staré věci mají svou krásu a duši. Své truhlářství proto nazval Stará Krása.

Student a biatlonista Václav Hrouda z Jilemnice, velký příznivce koloběžky, si naplánoval výlet rovnou za polární kruh. Cesta mu trvala přes dva měsíce. Denně urazil až 80 kilometrů a to při nezvyklém výletu ještě stihl zdolat nejvyšší horu Norska a Švédska. Na severu ho překvapilo teplé počasí, protože původně se tam jel ochladit.

Ranní brífink Jana Beránka: Přes 92 procent nových aut v Česku se prodává pořád jen s klasickým spalovacím motorem. Alternativní paliva? Čistě elektrické je v Česku jedno nové auto ze třiceti – a na to, abyste našli další pohony, by člověku nestačil zřejmě ani mikroskop. Obzvlášť kdysi nadějný vodík zůstal - a zřejmě ještě dlouho zůstane - jen naprostou vzácností, vyhrazenou spíš jen autobusům.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Přes 92 procent nových aut v Česku se prodává pořád jen s klasickým spalovacím motorem. Alternativní paliva? Čistě elektrické je v Česku jedno nové auto ze třiceti – a na to, abyste našli další pohony, by člověku nestačil zřejmě ani mikroskop. Obzvlášť kdysi nadějný vodík zůstal - a zřejmě ještě dlouho zůstane - jen naprostou vzácností, vyhrazenou spíš jen autobusům.

Rusko vede proti Česku i celému Západu roky informační válku. Dezinformacemi nahlodává důvěru lidí v instituce svých zemí. Před riziky přes 10 let varuje i Bezpečnostní informační služba (BIS). Jak se státu boj s dezinformacemi daří? Hosty speciálu Ptám se já, který se konal 19. srpna v pražském kině Přítomnost v rámci Festivalu mediálního vzdělávání, byli velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka, mluvčí BIS Ladislav Šticha, poradce premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi Miloš Gregor a expertka na dezinformace a hybridní hrozby Eva Klusová. Na úvodní otázku, s kým jsme v tuto chvíli v informační válce, odpověděl velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka jednoznačně: „Podle bezpečnostní strategie České republiky je náš strategický protivník, se kterým jsme v tom zápase, Ruská federace. Jako hrozbu definuje i Čínu. To jsou dva státní aktéři, kterých bychom se měli obávat a podnikat nějaká protiopatření.“S tím souhlasila i expertka na hybridní hrozby Eva Klusová: „Na prvním místě, číselně, informačním výtlakem je Ruská federace, a to jak tady ruská propaganda drtí naše cílové skupiny. A zmíněná Čína, která také s Ruskem sdílí informační strategii v rámci informačního působení. Svět už začíná být opět bipolární a my víme, kdo je toho v rámci propagandy strůjcem.“Na rostoucí rizika dlouhodobě upozorňuje Bezpečnostní informační služba (BIS). Naposledy na konci července její ředitel Michal Koudelka varoval, že bezpečnostní situace ve světě je mimořádně vážná a promítá se to v řadě oblastí i do dění v Česku. Deepfake videa jsou obrovské rizikoSvět se podle šéfa BIS nebezpečně pohybuje na hraně globálního střetu. Mezi hrozby s tím spojené patří mimo jiné i nepřátelská propaganda, kybernetické útoky nebo možné zneužití umělé inteligence. „Je tam absolutně přímá souvislost s tím, co se momentálně děje, tedy s momentální bezpečnostní situací. Nepochybně bychom nečelili tak velkým dezinformačním kampaním, kdyby nebylo například konfliktu na Ukrajině, v Pásmu Gazy,“ navázal v debatě na Koudelkova dřívější prohlášení mluvčí úřadu Ladislav Šticha. A upozornil, že nebezpečí dál narůstá i z dalšího důvodu: „I když se nám to nemusí líbit, s růstem technologií se ta hrozba stává větší. A mnohem hůř se s tím bojuje.“ „My nebojujeme pouze s Ruskou federací, která nás informačně válcuje. Ale bojujeme s prostředím algoritmů sociálních sítí, které bohužel pro nás není spojenec, ale nepřítel. A to je velmi obtížné. Deepfake videa a další jsou obrovské riziko. Takže bojiště se nám mění a my se musíme měnit s tím,“ doplnila expertka na hybridní hrozby Eva Klusová. Podle ní se ale v Česku zároveň zvětšuje i povědomí o těchto rizicích a snaha s tím něco dělat. „Pohybuju se v této oblasti od roku 2017. Tehdy jsme byli považováni za konspirátory, kteří si vymysleli, že nás tady Rusko manipuluje. Zapojení lidí, kteří si uvědomují riziko působení Ruské federace, je teď mnohem urgentnější. Zapojení jak odborné, tak politické sféry je větší, funguje i spolupráce na platformě EU. Takže posun je za mě obrovský.“ Poradce premiéra brání vláduZejména od kritiků vlády často zaznívá, že kabinet Petra Fialy (ODS) v této oblasti nedělá zdaleka dost. Do pětikoalice se na začátku letošního roku opřel i prezident Petr Pavel, když prohlásil, že vláda nedělá ani potřebné minimum a že boj s dezinformacemi je v Česku na bodu mrazu.Politolog Miloš Gregor, který se stal poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi loni na podzim (tedy jen chvíli před tím, než přišla prezidentova kritika), vyzdvihl snahu vlády boj s dezinformacemi nastartovat. „Troufám si říci, že tahle vláda je vlastně v novodobé historii České republiky první, která tomu věnuje pozornost, která to téma bere vážně.“Gregor přiznal, že by chtěl, aby stát postupoval rychleji. Za současné politické situace je ale podle něj pochopitelné, že vláda jedná opatrně. „V kontextu toho, jak se k tomu staví jednotliví političtí aktéři, opoziční strany, kde de facto cokoliv se udělá v oblasti nějaké mediální gramotnosti, tak to opoziční a neparlamentní subjekty hned vztahují jako souboj proti nim, to je vlastně minové pole. Kde vláda musí vážit, kde to ještě může mít nějakou přidanou, pozitivní hodnotu a kde už by možná byla slonem v porcelánu.“ Že se v Česku proti dezinformacím vůbec nic nedělá, odmítl také velitel armádní Skupiny kybernetických a informačních sil Ivo Zelinka. „To, že nějaká aktivita není vidět, neznamená, že se nic neděje. Tím myslím třeba monitoring. Zároveň kdyby armáda reagovala na každou dezinformaci, tak nedělá nic jiného.“ Jako příklad toho, kdy armáda naplno veřejně vystoupila proti společensky nebezpečné propagandě, pak Zelinka připomněl loňskou dezinformaci týkající se nácviku odvodů (ty měly být podle dezinformační scény zástěrkou pro odvody na Ukrajinu a přípravou na mobilizaci).Cenzura v ČR není možnáPrezident v lednu vládě také vyčetl, že strategickou komunikaci státu napříč resorty a dalšími úřady nikdo nezastřešuje a nekoordinuje. I to už se změnilo. Na Úřadu vlády na jaře vzniklo s tímto úkolem nové oddělení. Koordinátorem strategické komunikace se stal bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. I když Foltýn některými svými výroky vyvolává jisté kontroverze a jeho kritici už ho stihli označit za cenzora, účastnici debaty se shodli, že jeho práce je potřebná. „Nepřátelské chování vůči zájmům České republiky je třeba nazvat pravými jmény,“ podotkl poradce premiéra Miloš Gregor.  Obnovit v lidech důvěru ve stát a jeho instituce ale podle něj nebude snadné. „Zejména právě proto, že se s tím dlouhá léta nic nedělalo. A zástupcům dezinformační scény se podařilo za posledních 10 let dát rovnítko mezi boj s dezinformacemi a cenzuru, omezení svobody slova.“ „Cenzura v České republice není. Já chci, aby to tady kategoricky zaznělo, už jenom proto, že je to technologicky nemožné. Dokud v České republice bude fungovat naplno internet, pokud v České republice nebude zakázána jediná sociální síť a pokud tady bude svoboda podnikání, tak z logiky vyplývá, že nemůže dojít k cenzuře, protože technicky není možná,“ doplnil ho mluvčí BIS Ladislav Šticha. I přes všechny těžkosti podle něj i ostatních účastníků debaty nesmí Česko boj v informační válce vzdávat. „Z války na Ukrajině je zamrzlý konflikt. To znamená, že musíme počítat s tím, že snaha ruské propagandy bude i nadále pokračovat. Obzvlášť s tím, jak se bude blížit nějaké období - a jednou to musí přijít - kdy bude potřeba zasednout k jednacímu stolu,“ dodal Šticha.  Debatu s názvem „Dezinformace a bezpečnost. S kým jsme v informační válce?“ se konala v rámci třetího ročníku Festivalu mediálního vzdělávání, který pořádá Seznam.cz a který se letos zaměřil právě na boj s dezinformacemi.  ---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Obyvatelé Tchaj-wanu se historicky báli vody. Věřili, že v moři i řekách sídlí vodní duchové, proto většina starší generace neumí plavat. Dnes už je to jiné a mladí Tchajwanci vodu nezavrhují. Obzvlášť oblíbený je na ostrově, který je pro vodní sporty jako stvořený, hlavně freediving. A to zejména u mladých žen.

Obyvatelé Tchaj-wanu se historicky báli vody. Věřili, že v moři i řekách sídlí vodní duchové, proto většina starší generace neumí plavat. Dnes už je to jiné a mladí Tchajwanci vodu nezavrhují. Obzvlášť oblíbený je na ostrově, který je pro vodní sporty jako stvořený, hlavně freediving. A to zejména u mladých žen.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec června je dobou příprav na prázdniny i delší cestu na dovolenou. Kromě balení byste ale zavčas měli plánovat také cestování. Obzvláště pokud vyjíždíte vozem a čeká vás za volantem dlouhá cesta k moři. Myslete včas především na dobrou kondici a svěžest řidiče. Vše začíná tím, že se na cestu dobře připravíte a rozvrhnete si pravidelné zastávky. Přibalte na cestu lehká jídla, ovoce i dostatek tekutin. Všechny díly podcastu Doktorská rada můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec června je dobou příprav na prázdniny i delší cestu na dovolenou. Kromě balení byste ale zavčas měli plánovat také cestování. Obzvláště pokud vyjíždíte vozem a čeká vás za volantem dlouhá cesta k moři. Myslete včas především na dobrou kondici a svěžest řidiče. Vše začíná tím, že se na cestu dobře připravíte a rozvrhnete si pravidelné zastávky. Přibalte na cestu lehká jídla, ovoce i dostatek tekutin.

Mám vždycky velkou radost, když se potkám se slovenským umělcem, protože tamní scénu obdivuji už dlouhou dobu. Obzvlášť na poli alternativní a elektronické hudby se toho děje hodně zajímavého. Dalibor Kocián aka. STROON je jedním z nejvýraznějších zástupců progresivní elektroniky a právě vydal nové album Metal Bubble Memories, o jehož vzniku jsme si povídali. Rozhovor o metalu, vibrafonu a důchodu v Praze  Stroon (Dalibor Kocián) je slovenský elektronický producet a hráč na vibrafon, který už víc, než dekádu ve své tvorbě spojuje různé vlivy vč. Metalu nebo opery. Je také skladatel scénické hudby pro divadlo, film nebo výtvarné instalace. Aktuální album Metal Bubble Memories vyšlo 30. 5 2024

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Zamysleli jste se někdy nad tím, jak důležité je posilovat naše menšinové jazyky?

Strach je mocný čaroděj. Obzvlášť tehdy, když ani pořádně nevíme, čeho se bojíme. Film Noční klid se snaží o ponor do psychiky člověka, kterému se pod rukama nezadržitelně a nenávratně bortí osobnost. Na začátku přitom stála banální situace. Scénář snímku napsali Václav Kadrnka a Marek Šindelka, hlavní roli ztvárnil Pavel Gajdoš, režie se ujal Michal Hogenauer.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strach je mocný čaroděj. Obzvlášť tehdy, když ani pořádně nevíme, čeho se bojíme. Film Noční klid se snaží o ponor do psychiky člověka, kterému se pod rukama nezadržitelně a nenávratně bortí osobnost. Na začátku přitom stála banální situace. Scénář snímku napsali Václav Kadrnka a Marek Šindelka, hlavní roli ztvárnil Pavel Gajdoš, režie se ujal Michal Hogenauer.

Psát synopse není žádná sranda. Obzvlášť se dvěma dětma, když se balíte na dovolenou. Takže pokud chcete, aby aktuální díl vyšel načas, tak se budete muset spokojit s touhle demoverzí synopse v podobě hashtagů. #nálepkynaautě #volvo #našeautonehody #HOBULET #krizestředníhověku #ridesharing #hejtnaletištěpraha #milujemeprahu #martinajehopříležitosti Howgh

Budovanie vlastnej značky je extrémne dôležité. Už od začiatkov podnikania by ste na to mali myslieť. Obzvlášť v dnešnej dobe všetkých Temu, Sheinov a iných marketplacacov, ktoré dokážu veľmi konkurovať cenou a prevalcovať vás v performance... Ako by ste k tomu mali pristúpiť, na čo v procese nezabúdať a brandové tipy pri expanzii nám v štúdiu Ecommerce Bridge povedal Michal Pastier, Darwin & the Machines & Co-owner GoBigname. https://www.ecommercebridge.sk/brandove-tipy-pre-kazdy-eshop 00:00 Úvod 01:59 Je skutočne úspech Žltej knihy náhoda? 07:42 Prečo vznikla Žltá kniha? 12:19 Pomohla knižka Michalovi získať nových klientov? 21:49 Aké základné veci by si e-shopy z brandingu mali uvedomiť? 36:16 Zlepšenie brandingu nie je iba zmena farby či loga... 40:57 Ako vybrať správny názov spoločnosti? 44:51 Kde nájsť PDF so všetkými tipmi, čo Michal dával? 46:54 Záver Ecommerce Bridge SK: https://www.ecommercebridge.sk/ Ecommerce Bridge CZ: https://www.ecommercebridge.cz/ Sledujte nás na sociálnych sieťach ⬇️ LinkedIn: SK https://www.linkedin.com/company/ecommerce-bridge-slovensko/ CZ https://www.linkedin.com/company/ecommerce-bridge-cesko/ Facebook: SK https://www.facebook.com/ecommercebridgeslovensko CZ https://www.facebook.com/EcommerceBridgeCesko Twitter: SK https://twitter.com/ecommbridgesk CZ https://twitter.com/ecommbridgecz

Napriek tomu, že nám tohtoročná zima dáva zabrať menej ako jej predchodkyne, ešte sa neskončila. Na prvý jarný deň si musíme počkať do 20. marca. Ak ide o pravidelné športovanie a tréningy, v zime nám dávajú zabrať viac ako v letných mesiacoch. Dni sú kratšie a chladnejšie, vonku je vlhko a toto všetko negatívne ovplyvňuje komfort pri cvičení.   Ako však tvrdí triatlonista Patrik Čurila, aj počas zimného obdobia je potrebné byť aktívny(m). Obzvlášť, ak ide o športovca, ktorý má v rámci sezóny (od apríla do októbra) pretekové ambície. Pred príchodom jari je dobré vytvoriť si takzvaný všeobecný základ, ktorému sa v športovej terminológii hovorí aj „BASE“. Platí však, že obdobie zimy je ideálne na to, aby človek upustil od intenzity a naopak, aby sa zameral na rozvoj vytrvalosti. --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/kraj/message

Příchod nového roku je pro každého z nás přelomovým obdobím. Obzvláště po vánočním a silvestrovském přejídání si mnozí z nás mohou dát nejrůznější novoroční předsevzetí, která ovlivňují naše zdraví. Diety, otužování, cvičení nebo běh. Zásada je začít postupně.

Příchod nového roku je pro každého z nás přelomovým obdobím. Obzvláště po vánočním a silvestrovském přejídání si mnozí z nás mohou dát nejrůznější novoroční předsevzetí, která ovlivňují naše zdraví. Diety, otužování, cvičení nebo běh. Zásada je začít postupně.Všechny díly podcastu Doktorská rada můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fialova vláda je mimořádně stabilní, v hlavních oblastech (energetika, zahraniční politika, veřejné finance) si nevede špatně, ale funguje v komunikační poloilegalitě. Výsledkem je, že není schopna prodat ani pozitivní výsledky své práce a slábne její veřejná podpora. Proč? Většina ministrů přišla z veřejné sféry a na jejich kariéru nemělo zásadní vliv, že museli sebe „prodávat“ a obhajovat. Myslí si, že kvalita se prodá sama a média mají přímo povinnost prezentovat výsledky vlády. V politice to však funguje opačně: když lidem neřeknete, že se mají dobře, budou mít subjektivní pocit, že se dobře nemají. Obzvlášť, když jim to řekne opozice. Odpadávající voliči koalice hledají někoho, kdo jim dá naději, což je důvodem, že řada slyší na jméno Miroslav Kalousek. Vrátí se Kalousek? A co s ním přijde? Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.forendors.cz/kecyapolitika

Čelisti tentokrát doporučují podchlazené zabijáky, finskou lásku a osmdesátkové akční umčo. Radost Alešovi, Tondovi i Tomášovi udělal David Fincher s chladným procedurálním thrillerem Zabiják, ale i génius sofistikované naivity Aki Kaurismäki a vlastně i bilancující Silvester Stallone. Obzvlášť když hoši zjistili, že by se mu klidně mohlo říkat Colesly.

Čelisti tentokrát doporučují podchlazené zabijáky, finskou lásku a osmdesátkové akční umčo. Radost Alešovi, Tondovi i Tomášovi udělal David Fincher s chladným procedurálním thrillerem Zabiják, ale i génius sofistikované naivity Aki Kaurismäki a vlastně i bilancující Silvester Stallone. Obzvlášť když hoši zjistili, že by se mu klidně mohlo říkat Colesly.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budem čakať, kto bude aký štedrý a čo nám ponúkne, uviedol dnes Peter Pellegrini. Nevylúčil koalíciu so Smerom, ale ani s Progresívnym Slovenskom. V prípade vlády s Robertom Ficom existuje však riziko, že bude Hlas len ozvenou Smeru, myslí si politológ Jozef Lenč.Čo všetko môže žiadať Peter Pellegrini za to, že sa rozhodne ísť do vlády so Smerom? Podľa politológa sa šéfovi Hlasu nechce ísť do vládnej koalície, kde bude musieť sedieť s ľuďmi, ktorí v minulosti boli na kandidátke krajnej pravice. Okrem zaujímavej pozície pre seba, bude chcieť dôležité pozície aj pre ľudí, ktorí sú mu najblizší.„Bude to ťažká pokrová hra. Ak sa aj traja či štyria poslancu Hlasu zatnú a nebudú chcieť byť súčasťou takej koalície, tak taká koalícia nevznikne," hovorí Jozef Lenč.Šéf Hlasu podľa neho okrem funkcií môže zvažovať aj aké postavenie bude mať smerom k zahraničiu. „Hlas chce byť sociálnou demokraciou európskeho typu. A nie byť stranou minulosti," tvrdí Lenč.Môže sa stať, že by Robert Fico pustil kreslo premiéra svojmu bývalému straníckemu kolegovi? „Pre Roberta Fica to nie je také jednoduché. Obzvlásť, keď s ním Peter Pellegrini nechce byť v jednej vláde. Potenciálne by to bolo ľahšie pre Šimečku. Premiér nebol a mohol by zastávať aj inú funkciu v rámci exekutívy," konštatuje politológ.Hlas zároveň bude premýšľať aj nad budúcnosťou strany. „V prípade vlády s Robertom Ficom je riziko, že bude Hlas len ozvenou Smeru," myslí si Jozef Lenč.

Budem čakať, kto bude aký štedrý a čo nám ponúkne, uviedol dnes Peter Pellegrini. Nevylúčil koalíciu so Smerom, ale ani s Progresívnym Slovenskom. V prípade vlády s Robertom Ficom existuje však riziko, že bude Hlas len ozvenou Smeru, myslí si politológ Jozef Lenč.Čo všetko môže žiadať Peter Pellegrini za to, že sa rozhodne ísť do vlády so Smerom? Podľa politológa sa šéfovi Hlasu nechce ísť do vládnej koalície, kde bude musieť sedieť s ľuďmi, ktorí v minulosti boli na kandidátke krajnej pravice. Okrem zaujímavej pozície pre seba, bude chcieť dôležité pozície aj pre ľudí, ktorí sú mu najblizší.„Bude to ťažká pokrová hra. Ak sa aj traja či štyria poslancu Hlasu zatnú a nebudú chcieť byť súčasťou takej koalície, tak taká koalícia nevznikne," hovorí Jozef Lenč.Šéf Hlasu podľa neho okrem funkcií môže zvažovať aj aké postavenie bude mať smerom k zahraničiu. „Hlas chce byť sociálnou demokraciou európskeho typu. A nie byť stranou minulosti," tvrdí Lenč.Môže sa stať, že by Robert Fico pustil kreslo premiéra svojmu bývalému straníckemu kolegovi? „Pre Roberta Fica to nie je také jednoduché. Obzvlásť, keď s ním Peter Pellegrini nechce byť v jednej vláde. Potenciálne by to bolo ľahšie pre Šimečku. Premiér nebol a mohol by zastávať aj inú funkciu v rámci exekutívy," konštatuje politológ.Hlas zároveň bude premýšľať aj nad budúcnosťou strany. „V prípade vlády s Robertom Ficom je riziko, že bude Hlas len ozvenou Smeru," myslí si Jozef Lenč.

Ve Francii se vyrábí na 1200 druhů sýrů. Koupit si je můžete v supermarketech, ve specializovaných obchodech nebo přímo u chovatelů. Na rodinné kozí farmě Bordas nedaleko města Blois se láska k sýrům dědí z generace na generaci. V obchodě, který je součástí farmy, si můžete koupit různé druhy kozích sýrů a ve stáji pak mlékem nakrmit čerstvě narozená kůzlata.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Nemám na to teraz čas" je veta, ktorá popisuje jediné "nie je to moja priorita". Žiaľ takto hovoríme samé o sebe. Nemám na "TO" (aktivity venované pre tvoju starostlivosť) čas. Uprednostňujeme druhých na úkor seba. Ale vedela si, že znížená kvalita zdravia a wellbeingu ženy má negativný dopad na jej rodiny, okolie a hlavne deti? V koliečku "nemám čas" a "neviem, kde mi hlava stojí" sa ocitneme tak rýchlo a ľahko. Obzvlášť ako matky. Lenže tento "návyk" začína ešte skôr, než matkou sme. Pusti si túto svižnú epizódu, z ktorej si dúfam vezmeš to jedno. Ako si urobiť na seba čas.   Odoberať Newslettr môžeš tu: www.bagniari.com , v ňom sa dozvieš viac o starostlivosti o ženské zdravie, pikošky tohto mesiaca a mnoho ďalšieho (posielame raz mesačne) Ak sa chceš pridať do našeho členstva, stačí odoberať e-maily a skontroluj si pre istotu spam.

"Nemám na to teraz čas" je veta, ktorá popisuje jediné "nie je to moja priorita". Žiaľ takto hovoríme samé o sebe. Nemám na "TO" (aktivity venované pre tvoju starostlivosť) čas. Uprednostňujeme druhých na úkor seba. Ale vedela si, že znížená kvalita zdravia a wellbeingu ženy má negativný dopad na jej rodiny, okolie a hlavne deti? V koliečku "nemám čas" a "neviem, kde mi hlava stojí" sa ocitneme tak rýchlo a ľahko. Obzvlášť ako matky. Lenže tento "návyk" začína ešte skôr, než matkou sme. Pusti si túto svižnú epizódu, z ktorej si dúfam vezmeš to jedno. Ako si urobiť na seba čas.   Odoberať Newslettr môžeš tu: www.bagniari.com , v ňom sa dozvieš viac o starostlivosti o ženské zdravie, pikošky tohto mesiaca a mnoho ďalšieho (posielame raz mesačne) Ak sa chceš pridať do našeho členstva, stačí odoberať e-maily a skontroluj si pre istotu spam.

"Ten projekt je tak nahrane, že aj keby sa ministerstvu podarilo splniť každý jeden krok v najkratšej možnej lehote, výstavba sa môže začať v roku 2025. A za rok sa hrubá stavba takejto nemocnice stihnúť nedá. Obzvlášť, keď podľa zámeru EIA má tri podzemné podlažia. Len vykopať takúto jamu trvá rok," hovorí šéf Penta Real Estate Juraj Nevolník, ktorý má skúsenosti s výstavbou nemocnice Bory. Podľa neho štát nestihne postaviť ani hrubú stavbu nemocnice Rázsochy. "Za posledné roky tu nastala absolútna deštrukcia jazyka, debilizácia politickej diskusie, deštrukcia akýchkoľvek politických procesov a poriadku. Tu je jedna aj druhá strana spoločnosti v obrovskom rauši, nevie si prísť na meno a rozťahujú sa nožnice medzi jednou a druhou stranou spektra. Neprospieva to nikomu. Zaslúžilo by si to zmier," hovorí Nevolník o dnešnej politike. Nevyhovuje Pente, ak štát Rázsochy nestihne? Ako sa vyvíja trh s nehnuteľnosťami? Ženieme sa do doby, keď si ľudia nebudú kupovať byty, ale budú žiť len v podnájmoch? Ako sa pozerá na kauzy Penty? Zvažoval niekedy morálny aspekt práce pre Pentu? A obáva sa toho, čo bude na Slovensku po predčasných voľbách? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s Jurajom Nevolníkom, riaditeľom Penta Real Estate. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Jedna z největších osobností lezeckého sportu vůbec, dlouho byl brán jako absolutní jednička. Zvlášť poté co jako první na světě přelezl 9a+ - cestu  Realization/Biography, dlouhou dobu měl titul nejsilnějšího lezce světa. Setkali jsme se na Mezinárodním festivalu horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují a zdaleka jsme si nepovídali jenom o lezení, ale mnohem víc mne zajímalo mentální nastavení tohoto fenomenálního sportovce. Jaké to asi bylo, když opouštěl pozici jedničky a když předával svoji pozici Adamu Ondrovi? Najednou jsme se bavili o chlapské schopnosti zvládat svoje ego, o umění nacházet radost a rovnováhu v životě, i když člověk najednou stárne... a to se týká úplně všech, ne jenom horolezců…   Díky, že jste poslouchali až do konce, díky za každý lajk, každé sdílení i odběr. Obzvlášť zdravím všechny podporovatele na herohero.co/petrhorky, kteří mají video i audio bez reklam, a kde si také můžete poslechnout anglický originál rozhovoru. Support the show

Dnes poprvé snad mám pocit, že zveřejňuji rozhovor, který je trochu jako odjištěný granát. Rainer Zitelmann vydává knihy po celém světě a věnuje se vědeckému dokládání, že kapitalismus je prostě zatím to nejlepší zřízení, na jaké jsme my lidé přišli. Tak pojďte na věc. Těším se na diskusi! Obzvláště těch, kteří si to poslechnou až do konce. odkaz na knihy, o kterých hovoříme:https://fishandrabbit.cz/produkt/kapitalismus-neni-problem-ale-reseni/https://fishandrabbit.cz/produkt/10-nejvetsich-omylu-odpurcu-kapitalismu/partnery kanálu jsou:@Golden Gate@Bushman00:00 Co je jádrem vašeho poslání?03:17 Jak je to s kapitalismem v různých částech světa?07:46 Proč je Francie tak protikapitalistická?09:03 S antikapitalisty je poněkud problém.11:42 Více kapitalismu je řešením většiny problémů (Čína, Vietnam, Venezuela).17:08 Je třeba hledat správný mix kapitalismu a socialismu.20:45 Člověk má naslouchat historii.22:48 Co řeknete na rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými?30:03 Zdrojem zloby mezi lidmi je touha po snadných vysvětleních.33:54 Jaký je postoj běžných lidí k bohatým (dle průzkumu)?Support the show

Vianočné obdobie môže byť pre rodiny, žijúce na prahu chudoby náročné. Tento rok je však obzvlášť tažký, keďže sa zvýšili náklady na život. Charita pomáha, koľko môže. Dobrovoľníci podávajú núdznym jedlo, hygienické pomôcky a hračky.

Tuzemská inflace dál dramaticky stoupá. V květnu dosáhla úrovně 16 procent, tedy jen o málo nižší, než jakou vykazují Ukrajina a Rusko, pohroužené do válečného konfliktu. Obzvlášť citelně se růst cen v českých obchodech projevuje u potravin. Jak to dopadá na spotřebitele? Jak na výrobce? A jak je to s maržemi? Mastí si tu někdo kapsu?Host: Filip Horáček - ekonomický redaktor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rodinná dovolená může být občas náročná. Obzvlášť, když vyrazíte na Kubu s dědou, který je zatvrzelý komunista. Své o tom ví Michaela Janečková, která o patáliích v této rumem nasáklé zemi vypráví ve své knize Třešně v rumu. Je Kuba opravdu taková, jak ji známe z pohlednic? Která místa stojí za návštěvu? A dokáže rum zachránit každou situaci?

Nové začátky nejsou snadné. Strach z neznáma nás často může úplně paralyzovat. Obzvlášť při tom všem, co se ve světě děje. Sdílíme s vámi naše životní příběhy plné nových začátků i to, co nám je pomáhá překonat. Jak jsme se my popasovali s novými projekty, podnikáním, stěhování do nové země, s novým kolektivem, prací nebo velkou životní etapou? Máme pár životních hacků, které s vámi rádi sdílíme v první epizodě druhé série LINKY.LINKA TIP TÝDNE:Book TherapyThe Man Who Accidentally Killed The Most People In HistorySupport the show

Kaple ze středověku, hamburgery, pivo, blues a jazz. Pro někoho možná dost divoká kombinace. Podnikatel ve francouzském Avignonu všechno tohle dokázal skloubit ve své restauraci v centru města. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:10 Nové vydání Top 50 nejvlivnějších lidí v českého fotbale14:20 Slavia v jednom kole těží z širokého kádru18:00 Brankářské dilema sešívaných: Mandous vs. Kolář23:20 Plzeň remizovala v Olomouci, situace v lize se zahušťuje28:40 František Cipro slaví 7534:50 Senzační zápas Man City s Liverpoolem skončil remízou42:40 Nové ekonomické regulace UEFA a podivné účty Man City54:00 Sázkařské okénko: odvety čtvrtfinálových zápasů LMV této sezoně se v evropských pohárech brankářům Slavie nedaří. Mandous podal na hřišti Lince nepřesvědčivý výkon. Totéž by se dalo říct o Kolářovi, který v Rotterdamu vyrobil několik hrubek. Nosiči vody řeší brankářské dilema.Slavii se úvodní konfrontace s nizozemským Feyenoordem ve čtvrtfinále Evropské konferenční ligy vcelku vydařila. Sešívaní vydolovali z divokého představení na rotterdamské půdě remízu 3:3. Tu v nastaveném čase zařídil patičkou Ibrahim Traoré. Průběžný lídr české ligy si v neděli pojistil první místo před Plzní a Spartou, když smetl 4:0 Pardubice. Náročný program ale pro sešívané zdaleka nekončí, ba naopak.Nemilosrdný programSlávisté nyní v průměru nastupují ke dvěma ostrým zápasům týdně. „Teď mají co dělat. Obzvlášť proto, že musí z nejrůznějších důvodů neustále obměňovat kádr. Oproti čtvrtečnímu zápasu v Rotterdamu musel kouč Trpišovský v neděli postavit hned devět nových chlapů. Zaplaťpánbůh pro Slavii, že má realizační tým kam sáhnout,“ míní moderátor podcastu Jaromír Bosák.„Právě v těchto momentech se krásně projevuje um Trpišovského, který dokáže mít všechny své hráče v perfektní zápasové kondici a zároveň takticky skvěle připravené. Slávisté jsou schopni vytvořit zcela nové funkční soukolí a hrát podle uzpůsobených not od realizačního týmu. Musím říct, že především taktická vyspělost hráčů Slavie je mimořádná,“ tvrdí Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.Jenže úspěch na evropské scéně slávistům kromě veškerých pozitiv také náramně zhušťuje jarní kalendář. Pokud postoupí, můžou si do diáře připsat termíny dalších dvou utkání. „Kouč Letenských Pavel Vrba nedávno na tiskovce naznačil, že Slavii postup přeje i z toho důvodu, že pak zákonitě musí tříštit energii a pozornost mezi domácí ligu a evropský pohár. Její největší domácí konkurenti Sparta s Plzní, kteří ji v tabulce nahání, mají v tomto ohledu jistou výhodu,“ dodává Mádl.Kolář je nejistý, Mandous přesvědčilNosiči vody dále řeší, kdo by se měl postavit mezi tři tyče v klíčovém odvetném duelu proti ofenzivně laděné sestavě Feyenoordu. Ondřej Kolář byl bezprostředně po rotterdamském zápase a dvou laciných inkasovaných gólech terčem oprávněné kritiky.„Zdá se mi, že Kolářovi chybí základní jistota. Nevidím tam takové to stoprocentní přesvědčení, které by říkalo: jsem zpátky na úrovni, na které jsem býval,“ všímá si Bosák.„Kolář odchytal na podzim 2019 v Lize mistrů na Barceloně životní zápas. Hovořilo se tehdy o brankáři desetiletí. Datoval bych zlom v jeho výkonnosti od zápasu v Glasgow, kdy mu Roofe prokopl čelní kost. Od té doby se dával do kupy a ta jeho výkonnost se podle mě už nikdy nevrátila. Během letní kvalifikace o evropské poháry vyprodukoval velkou chybu na Ferencvárosi a byly tam i další. Můžeme pouze spekulovat, jestli ho limitují ještě nějaké dopady toho úrazu,“ tvrdí Mádl.Nosiči vody připomínají, že šéf Slavie Jaroslav Tvrdík v zimě 2020 odmítal Koláře prodat do klubu z prestižní evropské ligy. Proč? Dozvíte se v podcastu.Právě kvůli častým chybám kdysi neochvějné slávistické jedničky začal dostávat čím dál větší prostor Aleš Mandous, jehož by Luděk Mádl viděl ve čtvrtek v brance raději. „Trenérský štáb Slavie se snaží, aby kabina věděla, že jsou v kádru dva rovnocenní gólmani. Mandous je teď ovšem prokazatelně jistější. V neděli proti Pardubicím chytil za stavu 0:0 jasnou šanci soupeře. Pak přidal dva, tři dobré zákroky. O své místo v utkání s Feyenoordem si řekl jasně,“ dodává Bosák.Pokud by Slavia postoupila do semifinále EKL, navázala by na svůj historický úspěch na evropském poli z roku 1996. Kdo tehdy v kádru sešívaných působil a jakou cestu museli urazit Pohárem UEFA? A jak vypadal památný zápas Slavie a AS Řím na zamrzlém Strahově?Pusťte si nejnovější díl Nosičů vody a dozvíte se víc také o nejnovějším vydání žebříčku Top 50 nejvlivnějších lidí v českém fotbale přímo od jeho autora Luďka Mádla. Uslyšíte i hodnocení nejzajímavějších výsledků v české lize a blahopřání k 75. narozeninám legendárnímu kouči Františku Ciprovi.V mezinárodní části podcastu se Nosiči vrhnou do vod anglické Premier League, která milovníky fotbalu rozněžnila luxusním šlágrem mezi Manchesterem City a Liverpoolem. Nechybí ani referát Karla Tvaroha o nových ekonomických regulacích, které zavádí UEFA, a o jistých nesrovnalostech ve finančních operacích Manchesteru City. Poslechněte si celou aktuální epizodu!Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Vysoká inflace a vysoké úrokové sazby. Ideální doba investovat peníze „do cihel“, pokud ovšem nechcete od investice vysoké zhodnocení, říká investor Radovan Vávra v podcastu Ve vatě.Ceny nemovitostí jsou k nezastavení a nájmy zdaleka tak rychle nerostou. Obzvlášť v Praze poměr cena/výkon, tedy investice do koupě bytu a následný zisk z pronájmu, velký smysl nedává. Tam se výnosnost malého bytu pohybuje aktuálně jen kolem 3 %.To v Mostě může byt investorovi vydělat i 10 %, nejvíc z republiky, jak vyplynulo z analýzy společnosti Valuo. Obdobně v Chomutově, Ústí nad Labem nebo Přerově.„Pravidlo 50 % říká, že z nájmu, za který budeš v realitce svůj byt inzerovat, ti zbyde v reálu polovička. První nájem dáš realitce. Budeš muset vynaložit nějaké náklady. Pak to celé zdaníš. A až budeš byt po nájemníkovi přebírat, s hrůzou zjistíš, že se k němu choval hůře než ty,“ vypočítává komplikace Radovan Vávra v podcastu Ve vatě.Kdo si od investice slibuje nadstandardní zhodnocení, má se podle Radovana Vávry poohlédnout jinde. Dřívější průměrný výnos z nemovitostí se pohyboval kolem 5 až 7 %. Dnes jsme i kvůli dražším úvěrům na 2 až 3 %.„Musíš si odečíst cenu financování, která v českých korunách byla běžně pod 2 procenty. Letos ji uvidíš kolem 5 %. Proto říkám, že investice do nemovitosti je teď ten nejhorší nápad,“ říká Vávra.Existuje podle něj ale výjimka: klient s volnými penězi, který nehledá vysoký výnos, chce jen ochránit úspory před inflací.„Pokud vám někde leží hotovost a nemáte odvahu investovat do cenných papírů, pak vlastní nemovitost a její vylepšení je nejlepší nápad, který můžete mít. Zabijete tím dva ptáky jednou ranou. Jednak se poperete s vysokou inflací a jednak s vysokými úrokovými sazbami,“ míní investor.V Praze nedojde k vysněnému poklesu ceny nikdyVývoj cen nemovitostí si lze představit jako hodiny. Na dvanáctce jsou ceny nejvýš, na šestce nejníž. Když je hospodářský boom, tak jde ručička nahoru. Když přichází ochlazení a nabídka převažuje poptávku, ceny klesají. To se cyklicky opakuje stále do kola. Kde se podle Vávry nacházíme teď?„Teď je za 5 minut 12 nebo 5 minut po 12. To neumíme poznat. Všechny charakteristiky nám ukazují, že hospodářský cyklus je na vrcholu. To by mělo znamenat, že nemovitosti čeká ochlazení. U pražských rezidenčních nemovitostí ale k vysněnému poklesu cen nedojde nikdy,“ myslí si Radovan Vávra.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Miliarda na informatizáciu je síce nenávratne preč, no občan si to v praxi veľmi nevšimol. Obzvlášť v pandémii sa všetko dialo skôr analógovo a na papieri. Treba slovenské štátne IT postaviť nanovo? Dajú sa prerušiť biznisového väzby, ktoré si niektoré firmy budovali desať rokov? Zuzana Kovačič Hanzelová sa aj tieto otázky pýta Petra Mihálika, IT experta, aktivistu a ponovom aj člena dozornej rady, ktorá má pod sebou aj portál Slovensko.sk Zdroj zvukov: YT Veronika Remišová Odporúčanie: Ak máte Netflix, ponorte sa do krásy divokej prírody v noci v dokumentárnej sérii Night on Earth. Nočný život zvierat v ultra HD špeciálnymi nočnými technológiami vám vyrazí dych. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.