Podcasts about science caf

Five years after the Camp Fire, the deadliest and most destructive wildfire in California history. The Davis “Science Cafe” holds its 100th event. Five Years After the ‘Camp Fire' On Nov. 8, 2018 the Camp Fire ignited in Butte County and became the deadliest and most destructive wildfire in California history. In the five years since, survivors in Paradise– and surrounding communities like Magalia, Pulga and Concow– have overcome hurdle after hurdle to rebuild. Jennah Baker helped senior residents escape from Sunshine Assisted Living that fateful day. Jennah was part of a documentary with Insight host Vicki Gonzalez while at KCRA, that followed four families in the year after the Camp Fire. Jennah joins Insight to share what home feels like now. Thousands of students, staff and teachers were impacted by the 2018 Camp Fire. Schools burned down or were seriously damaged, students and teachers fled, and the recovery process has been slow.  But out of the ashes comes hope for a revival of the area's education system, with new buildings and facilities and a return to class. Paradise Unified School District Superintendent Tom Taylor joins us to discuss the journey back to school and what the future holds for the community. 100th Science Cafe On the second Wednesday of every month, the Davis Science Café provides a casual environment for scientists to talk about their research with the general public. On Nov. 8, the free series will be holding its 100th edition at the G Street WunderBar in Davis. Science Café host and founder Dr. Jared Shaw reflects on the history of the series. And guest presenter Dr. Crystal Rogers, Associate Professor in the Department of Anatomy, Physiology and Cell Biology at UC Davis, provides a preview of this month's event “Why Are Faces Different? Genes, the Environment, & Embryonic Development.”

On this week's show we focus is on sports science – an area where African football is lagging behind. GPS tracking systems are common in many parts of the world, and many countries have developed their football further through aspects of sports science such as diet and physiotherapy. We speak to Zimbabwean sports scientist Nicholas Munyonga, who says that sports science doesn't have to be too complicated.Also we catch up on the CAF Champions League, with the first round underway, and lots on the EPL, and Stuart analyses the Mason Greenwood saga, as Greenwood will leave Manchester United.

GMO je zkratka, o které slyšel snad už každý z nás. Tipnete si, kolik potravin v českých obchodech nese toto označení? Možná vás překvapí, že ani jedna. Je produkt geneticky modifikovaný pro uživatele nebezpečný? Čeká lidstvo bez transgenních plodin nevyhnutelně hladomor? To si poslechněte v dalším Science Wine, které navazuje na přednášky Fakulty technologické Science Café. Iva s Romanem si ve studiu povídali s Tomášem Moravcem z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Pohodlně se usaďte a na zdraví!

Cytoskelet je pro náš život naprosto zásadní. Proč tomu tak je? A je opravdovou kostrou buněk? Jaké zdravotní neduhy může způsobit, když nefunguje správně? Prozradíme, že mezi ně patří i neurodegenerativní choroby. Nejen proto se cytoskelet vyplatí zkoumat. Během přednášky odpovíme na uvedené otázky, ale také ukážeme, jak vytvořit cytoskelet ve zkumavce, a co tím můžeme získat. Hosty posledního letošního Science Café v Kampusu Hybernská budou Lenka Libusová (PřF UK) a Zdeněk Lánský (BIOCEV). * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

V rámci našeho partnerství se společností LMC pořádáme výjimečné Science Café přímo v prostorách jejího sídla v Holešovicích. A téma? Umělá inteligence. THEaiTRE – umělá inteligence jako dramatik. Jak naučit umělou inteligenci generovat scénáře divadelních her a jaké profese to do budoucna ovlivní. Termín: 2. 11. 2022 (středa), 18:00 Místo: LMC, Menclova 2538/2, Praha Host: Rudolf Rosa, Ph.D. / Ústav formální a aplikované lingvistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Vstupné: volné, ale nutná registrace FB událost: https://www.facebook.com/events/665613224986015 Do Švandova divadla můžete zajít na představení “AI: Když robot píše hru”. Herci jsou lidští, ale 90% scénáře vygeneroval nástroj THEaiTRobot, založený na jazykovém modelu GPT-2 od konsorcia OpenAI. Na Science Café se dozvíte, jak tento nástroj funguje, jaké má limity, jaký má do budoucna potenciál a uvidíte i videoukázku z divadelní hry. Pomocí THEaiTRobota si můžete zkusit vygenerovat vlastní divadelní hru klidně hned na https://theaitre.com/demo * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Lze zemětřesení aspoň částečně předvídat? A jak se na něj lze připravit? Jaké vlastnosti musí mít moderní stavby, aby seismickým vlnám odolaly? A jak se na zemětřesení připravovali lidé v minulosti? Hosty březnové Science Café v Praze budou Tomáš Fischer z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky a Jiří Máca, děkan Fakulty stavební ČVÚT. Anotace jednotlivých přednášek: TOMÁŠ FISCHER – PŘEDVÍDÁNÍ ZEMĚTŘESENÍ Zemětřesení je pro lidstvo hrozbou od nepaměti. Už v antickém Řecku se lidé snažili porozumět jeho příčinám. Vznikaly tak první představy o tom, jak to vypadá pod zemským povrchem. Studium zemětřesení nám tak umožnilo porozumět stavbě a vývoji naší planety a také najít způsoby, jak zmírnit jeho zničující důsledky. Proč ale stále neumíme zemětřesení spolehlivě předvídat, o čemž jsme se přesvědčili nedávno v Turecku? A jak nám poznání malých zemětřesení pomáhá porozumět těm velkým? JIŘÍ MÁCA – SEISMOLOGICKY ODOLNÉ KONSTRUKCE – Co je seizmické (zemětřesné) inženýrství, seizmické riziko – Proč se stavby poškozují – primární a sekundární ohrožení staveb – Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení – Eurokód 8 – Hlavní konstrukční zásady, konstrukční řešení železobetonových a ocelových budov – Sofistikované zabezpečení staveb – seizmická izolace, viskózní tlumiče, pohlcovače kmitání – Proč jsou následky zemětřesní v Turecku tak veliké, co můžeme očekávat v ČR? * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab, HybCity a PedF UK. See less

Funguje hlas podobně jako otisk prstů? Jak moc spolehlivý je to důkaz? Do dějin a současné praxe využití zvuku v kriminalistice nás zasvětí Anna Kvíčalová z Centra teoretických studií a Radek Skarnitzl, ředitel Fonetického ústavu FF UK. Podrobnosti a anotace jednotlivých přednášek níže. HLASOVÝ OTISK A EXPERTNÍ SLUCH V OBDOBÍ STUDENÉ VÁLKY (Anna Kvíčalová) Představa, že lidský hlas může být stejně spolehlivým biometrickým identifikátorem jako otisk prstu souvisela s rozvojem technologie tzv. „hlasového otisku“ ve druhé polovině 20. století. Potřeba analyzovat zvuk anonymních telefonátů, odposlouchávaných hovorů nebo záznamů z policejních výslechových místností se během období studené války promítla do zakládání specializovaných kriminalistických laboratoří, které měly princip hlasového otisku zkoumat. V přednášce představím historii polozapomenutého pracoviště Fonoskopie, které se na pražském Kriminalistickém ústavu od roku 1975 systematicky zabývalo rozvojem „objektivních“ metod analýzy zvuku a rozeberu složitý proces, ve kterém se zvuk stává důkazním materiálem. OTISK IDENTITY MLUVČÍHO V ŘEČOVÉM SIGNÁLU (Radek Skarnitzl) Jedinečnost hlasu každého jedince je velmi lákavým konceptem dodnes, ale o unikátním „otisku hlasu“ ani po desetiletích zkoumání hovořit nelze. Naše řeč je totiž velmi plastická a jako mluvčí variabilitu, kterou nám mluvní ústrojí umožňuje, v každodenní komunikaci využíváme. Navzdory tomu existují způsoby, jak specifičnost hlasu mluvčího zachytit. V přednášce se zaměřím na v současné době přijímaný způsob srovnávání hlasů, který spočívá v kombinaci poslechového srovnávání hlasů pomocí analytického protokolu a analýzy akustických vlastností řeči a hlasu. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Odkud se bere inflace? Jaká je role centrálních bank v udržování finanční stability? Jak s tím souvisí letos udělená Nobelova cenou za ekonomii? A co nás teď čeká? Více nám poví naši hosté, Jakub Matějů z ČNB a Jaromír Baxa z FSV UK. Anotace jejich přednášek najdete níže. * Jakub Matějů – Role centrálních bank Přednáška se zaměří na roli centrální banky v moderní ekonomice. Ta je hlavně dvojí: péče o cenovou (tedy boj s inflací) a finanční stabilitu. Právě za výzkum, jehož závěry vedly k rozvoji tzv. makroobezřetnostní politiky a tím přispěly ke stabilitě finančního systému, byla udělena letošní Nobelova cena za ekonomii. I o ní bude řeč. * Jaromír Baxa – Inflace Proč máme inflaci a co s ní? Jak současnou inflaci vysvětlit? Do jaké míry je česká inflace naše domácí a do jaké míry dovezená ze zahraničí? Čekají nás znovu 70. léta s obdobím vysoké inflace a nezaměstnaností? Můžeme inflaci zkrotit bezbolestně? Samé otázky, na které zkusím nabídnout odpovědi. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Jsme jako moderní lidé prvními obyvateli Evropy? Co víme o migracích a šíření člověka do všech kontinentů od svrchního pleistocénu až do historických období? To jsou některé otázky, souvisejících s minulostí člověka, na které se snaží odpovědět současné antropologické vědy. Hlavní část přednášky bude věnována příběhu objevu nejstarší Evropanky, kterou je žena z Českého krasu, která zde žila asi před 45 000 lety. Hostem prvního Science Café v Kampusu Hybernská bude Jaroslav Brůžek z katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

De politie, de Belastingdienst en het onderwijs liggen sinds de recente antiracistische protesten onder een vergrootglas. Maar hoe zit het met discriminatie in de medische wereld? Een gesprek over de (ir)relevantie van etniciteit en afkomst in de spreekkamer en het lab. Met o.a. kinderarts dr. Jamiu Busari (Maastricht University) en huisarts prof. dr. Maria van den Muijsenbergh (Radboudumc).

Již dříve rodiče trápilo, že děti tráví příliš mnoho času před televizní obrazovkou. Obrazovky moderních zařízení (telefonů, počítačů) pak skrývají ještě mnohem větší lákadla, navíc je mají děti neustále na dosah ruky. Na druhou stranu ovšem nemusí obsah jen pasivně konzumovat, hraním a dalšími aktivitami se mohou vzdělávat a rozvíjet celou řadu klíčových kompetencí. Jak najít balanc mezi rozvojem dovedností a hrozící závislostí, případně jinými negativními vlivy? Další výzvou současnosti je snadno dostupná online pornografie. Jaký vliv může mít na sexuální výchovu a partnerské vztahy dospívajících? A jak děti a dospívající před jejími negativními vlivy chránit? Hosty dubnového Science Café v prostorách Kampusu Hybernská budou Kateřina Lukavská z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Michaela Slussareff z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Akci budeme i streamovat. Pozor, i tentokrát je nutná registrace. Na akci se registrujte zde: https://forms.gle/fHK4YQ7uk83DNQyE7 * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab, HybCity a PedF UK. www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Co vše musí splnit léčivo, než může být uvedeno na trh? Jak daleko na této cestě je lék (PSMA-617), který již dokázal zachránit tisíce lidí s rakovinou prostaty, jimž lékaři nedávali naději? A jak vlastně funguje? Na tyto otázky odpoví Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Martina Benešová z Německého centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu ve svých krátkých přednáškách (jejich obsah najdete níže), po nichž bude prostor pro Vaše další dotazy. Srdečně Vás zveme na první letošní Science Café v Praze, které se uskuteční živě v prostorách Kampusu Hybernská, ale bude ji možná sledovat i prostřednictvím streamu. Martin Fusek - Transfer technologií v oblasti vývoje léčiv a principy jejich schvalování Po zkušenosti s bleskurychlým vývojem vakcín proti viru SARS-CoV-2 by leckdo mohl nabýt dojmu, že výzkum v oblasti léčiv je snadnou záležitostí a nezaslouženým zlatým dolem. Cesta od nápadu až k plnému komerčnímu nasazení léků je ovšem obvykle dlouhá, nejistá a velmi nákladná. Ostatně, netýká se to jenom léků. Martin Fusek ve své přednášce posluchače provede celým životním cyklem objevu - od prvopočátečního nápadu až k jeho uplatnění v praxi. Martina Benešová - Rakoviny prostá prostata Vášní Martiny Benešové je radioaktivita, a svým nadšením dokáže rozzářit i tváře posluchačů. A není divu - spolu se svým týmem dokázala využít ohromných sil ukrytých v titěrných atomech k léčbě zhoubných nádorů prostaty. Přípravek PSMA-617, jenž nejdříve v experimentální studii vrátil do života lidi v terminálních stádiích, s metastázemi po celém těle, je nyní jen krůček od úplného schválení k běžné léčbě (i když zatím jen u terminálních stádií). Vedle principu léčby samotné a budoucích možných kombinací různých terapií ve své přednášce představí i další možná uplatnění radionuklidů - napr. zobrazování rakoviny. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Als we ouder worden raken sommige cellen op zo'n manier beschadigd dat ze onzin uit gaan kramen en buurcellen ze niet meer kunnen volgen. En dat is slecht nieuws.  Hebben we te veel van deze senescente cellen die niet meer goed communiceren met hun omgeving, dan kan dat zorgen voor ernstige ziekte. Peter de Keizer van het UMC Utrecht doet onderzoek naar de moleculaire oorzaken van ouderdom en vertelt meer meer over dit proces. Er wordt gewerkt aan een manier om ze uit de weg te ruimen, zodat we langer gezond kunnen leven, maar hoe makkelijk is dat eigenlijk? De Keizer is vanavond één van de sprekers tijdens het Science Café over ouderdom: een programma van Studium Generale van de Universiteit Utrecht in samenwerking met Tivoli Vredenburg. Hier lees je meer over het event (er zijn nog een paar kaarten): Science Café: Ouderdom. Aan het woord komen ook psycholoog prof. Liesbeth Woertman en verplegingswetenschapper prof. Marieke Schuurmans. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak může výzkum kořenových bakterií pomoct zemědělství v čase klimatických změn? Jaké to je dělat tři roky výzkum v Saudské Arábii? A jaké její cestovatelské skvosty stojí za objevení? Vědec, cestovatel a fotograf Lukáš Synek z Ústavu experimentální botaniky AV ČR tentokrát v rámci Science Café zkombinuje povídání vědecké i cestovatelské! V roce 2015 se Lukáš na tři a půl roku přesunul do Saúdské Arábie, kde zkoumal využití symbiotických bakterií podporujících růst rostlin pro zemědělství. Co o této stále nepříliš probádané oblasti víme? A jak to může pomoci zemědělství čelícímu dopadům změny klimatu? O tom bude první část večera. V té druhé Lukáš představí, jak se žilo jeho rodině na mezinárodní vědecko-technické univerzitě KAUST a jak se Saúdská Arábie stala jejich druhým domovem. Přeneseme se za mediální obraz kontroverzního pouštního království a odhalíme jeho kulturní a přírodní zajímavosti: dunové pouště, skalní města, barevné sopky, nádherné kaňony, vlahé palmérie, horské mlžné lesy, korálové útesy, starobylé pevnosti nebo prehistorické skalní rytiny. Probereme, jací jsou místní obyvatelé a jaký je jejich vztah k cizincům i postoj k současným sociálně-ekonomickým změnám. www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Voda zajatá v ledu a nespoutaný oheň, dva temperamenty, dvě mocné síly, které jsou navzdory své pověsti přirozenou součástí ekosystémů. S Marií Šabackou z Jihočeské Univerzity navštívíme ledovcové království, jehož území se díky globální klimatické změně postupně zmenšuje, s Ondrou Sedláčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zase prozkoumáme nezastupitelnou roli požárů. Marie Šabacká: Ledovce ustupují prakticky všude na světě, a to rychleji, než se donedávna předpokládalo. Jeden z největších ledových masívů, grónský ledovcový štít, se nám rozpadá před očima, a pokud se bude planeta dále oteplovat stejným tempem, Alpy budou téměř úplně bez ledu do konce tohoto století. Jak to víme a co to pro nás znamená? I o tom vám budu vyprávět během své přednášky celé zaměřené na ledovce. Ledovec není jen neživá masa pohybujícího se ledu, ale na jeho povrchu i v jeho vnitřku existuje bohatý ekosystém mikroorganismů. Ukážu vám, jak vypadá, na jaké bázi funguje a jestli by nám jeho studium mohlo poodhalit něco o životě jinde ve vesmíru. Ondřej Sedláček Požáry v posledních letech na celém světě zachvátily obrovská území. Mluví se o přírodní katastrofě ničící přírodu i majetek. Proč se ale takové požáry objevují právě nyní? Jak takovým událostem předcházet? Je oheň nepřítel, nebo je významným a přirozeným činitelem, který v přírodě dlouhodobě chybí? Kam oheň patří, a kde naopak způsobuje problémy včetně klimatických změn? * Vstupné je dobrovolné. Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Srdečně vás zveme na první letošní Science Café venku, které pořádáme pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma štěstí. Vyhraje-li někdo v pokeru větší obnos peněz, pravděpodobně budeme tvrdit, jaké měl štěstí. Je to ale opravdu tak? Do jaké míry může za jeho výhru náhoda? A dokáže mu štěstí ve hře přinést štěstí životní? Dá se vůbec jakýkoliv forma štěstí změřit, nebo dokonce vědecky zkoumat? A co to vlastně je, takové štěstí? Na tyto otázky se pokusí odpovědět naši tři hosté. Martin Dlouhý nám ukáže, že úspěch v hazardních hrách je o štěstí méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Petr Synek představí, jaké chování by statisticky mělo vést k vyšší míře životní spokojenosti. A nakonec Anna Hogenová pohovoří o štěstí a tišině duše. Pojďte s námi štěstí naproti! Sejdeme se 15.6. v 18:00 na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské. Budeme venku, takže zvažte oblečení podle počasí, vybavte se dekami na sezení a případně svačinou. Akce proběhla pod záštitou Městské části Praha 2. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café PORG byl profesor Michal Pěchouček, který je současně technickým ředitelem společnosti Avast. O umělou inteligenci se zajímá již od svých studentských let. Po studiu ve Skotsku pracoval na projektech pro NASA a americkou armádu. Zároveň, je zakladatelem Centra umělé inteligence na ČVUT v Praze, kde v současnosti působí stovka expertů. V dnešní přednášce se dozvíme něco o umělé inteligence a jak se tento typ technologie dá použít na pracování s uživatelskými daty a proč by se umělá inteligence měla v oboru cybersecurity používat. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Mgr. Rudolf Rosa, Ph.D. - Absolvent informatiky na MFF UK, doktorské studium zakončil v r. 2018 na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Zajímá se o robopsychologii, morfologii, analýzu závislosti, strojové učení. Je hlavním řešitelem projektu THEaiTRE, jehož hlavním cílem je vyvinout systém pro generování scénářů divadelních her. Projekt THEaiTRE se provokativně ptá, zda robot zvládne napsat divadelní hru. V uplynulých měsících vědci z MFF UK ve spolupráci s odborníky z DAMU, dramaturgy a herci programovali umělou inteligenci tak, aby zvládla generovat scénář hry. Experiment má plánovanou premiéru na 25. 1. ve Švandově divadle – přesně 100 let od premiéry hry Karla Čapka R.U.R., jejíž výročí tím zároveň připomíná. Hudební úvod: Night Music od Crowander (https://freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

------------------Apoie o Canal------------ Apoia.se: http://shorturl.at/avGY6 ------------------Youtube------------------ http://shorturl.at/mCFQ3 ------------------Redes Sociais------------ Instagram: http://shorturl.at/lnF04 -----------SOBRE O EPISÓDIO---------- Neste episódio tivemos a oportunidade de entrevistar o Dr. Daniel Gontijo para abordarmos a temática da religião e ateísmo e o comportamento humano sob essas duas óticas. Discutimos sobre o que seria a psicologia da religião e da espiritualidade, a relação entre espiritualidade e saúde mental, o porquê de algumas pessoas rejeitarem a religião e a espiritualidade, quais as barreiras e a importância de se posicionar como ateu, e muito mais. Daniel é graduado em Psicologia pela Universidade FUMEC, mestre e doutor em Neurociências pela Universidade Federal de Minas Gerais (UFMG). Atua como psicólogo em consultório particular. É docente da Faculdade Pitágoras, ministrando disciplinas como Neuroanatomofisiologia, Psicopatologia, Bases Biológicas do Comportamento, Análise Experimental do Comportamento e Terapia Cognitivo-Comportamental. Atualmente, pesquisa as relações entre espiritualidade e saúde mental. Escreve para o site Universo Racionalista, Ciência Nautas e Science Café. É responsável pelo canal que recebe o seu próprio nome “Prof. Daniel Gontijo”, onde explora o tema “Religião e Ceticismo”. -----------LINKS DO EPISÓDIO---------- Canal Prof Daniel Gontijo: https://www.youtube.com/c/DanielGontijo Instagram Daniel Gontijo: https://www.instagram.com/danielfgontijo/ Universo Racionalista: https://universoracionalista.org/tag/daniel-gontijo/ Ciencianautas: https://ciencianautas.com/author/danielgontijo/ Science Café: https://sciencecafe.com.br/?author=5 Minutos Psiquicos: https://www.youtube.com/user/minutospsiquicos Canal do Pirula: https://www.youtube.com/user/Pirulla25 --- Send in a voice message: https://anchor.fm/universogeneralista/message

Milí příznivci Science Café, kavárny již několik měsíců zejí prázdnotou a bohužel tak nemůžeme pořádat osobní setkání s českými vědci. Síly jsme proto napřeli do nového projektu, podcastu Science Café rozhovor. S našimi hosty si budeme povídat o různých aspektech vědecké práce (např. o vědeckých múzách, financování, popularizaci, práci v týmu, hodnocení, zahraniční zkušenosti či kariérním postupu). Protože je však důležitým pilířem Science Café interakce vědců se zájemci o vědu, otázky budete moci klást i vy! Napište nám do 22. listopadu do komentáře (nebo na email tereza@sciencecafe.cz), na co byste se chtěli zeptat našeho prvního hosta, prof. Vojtěcha Adama. Prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D. se stal profesorem, ještě než dosáhl Kristových let, a nyní (o 5 let později), je vedoucím Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a vedoucím výzkumné skupiny „Chytré nanonástroje“ na centru vědecké excelence CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Stojí tedy v čele týmu čítajícího více než sto osob. Ostatně práce s nimi ho na jeho povolání baví nejvíc. V roce 2018 získal prestižní ERC grant na výzkum svého „osudového“ proteinu metalothioneinu, kterému se věnuje od svých 18 let. Šikovné využití některých izoforem tohoto proteinu by mohlo zefektivnit léčbu rakoviny. Vedle toho pátrá po (nano)alternativách vůči antibiotikům, která jsou vzhledem ke stále častějším případům bakteriální rezistence více než žádoucí, a také si „pohrává“ s technologií CRISPR, jež umožňuje editaci genetické informace. Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Srdečně vás zveme na Science Café venku, které pořádáme ve spolupráci s Kofi-Kofi, pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma „káva“! Host č. 1: doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. LF UK Káva se v renesanci a baroku vydala na dlouhou cestu z modliteben súfijských mudrců v Jemenu až na stoly měšťanů v Českém království. Při našem povídání si nejprve vysvětlíme, co víme o nejstarších dějinách konzumace kávy na Arabském poloostrově. Pak prozkoumáme, kdy se o kávě poprvé dozvěděli Evropané a co si o ní mysleli. S kávou se také šířily kavárny, a tak budeme hovořit o jejich začátcích. Nakonec se zmíníme o kávě v barokních Čechách, kdo ji asi pil jako první a jak by nám barokní káva chutnala (či spíše nechutnala). Host č. 2: MUDr. Vladimír Kmoch Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN, Institut neuropsychiatrické péče K tématu kofeinu a adiktologie: Jak vzniká závislost na kofeinu, proč má diagnózu F15.2? Kdy jsou kofeinové účinky nebezpečné? Harm reduction v oblasti konzumace kávy! Dá se závislost na kofeinu léčit? Host č. 3: doc. Ing. Zbyněk Polesný, Ph.D. Katedra tropických plodin a agrolesnictví ČZU Se Zbyňkem Polesným se vydáme na cestu kávovým pásem a navštívíme Etiopii, kolébku lahodného nápoje, který naše setkání provází. Dozvíme se, jak se původně pralesní keř dostal na plantáže a jaký je rozdíl mezi známými pojmy „arabica“ a „robusta“ z pohledu botanika. Seznámíme se nejen s kávovníkem, ale také se zvyky lidí, pro které je pěstování kávy po generace hlavní obživou. * Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi * Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Než zase Prahu ovládnou podzimní plískanice, sejdeme se ještě jednou venku na trávě na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské (deku s sebou!). Tentokrát bude řeč o tom, co nás bude obklopovat, o městě samém. Abychom postihli alespoň některé z jeho mnoha tváří, pozvali jsme si tři hosty: urbanistku Annu Háblovou, dopravního telematika Miroslava Svítka a ekologa Davida Storcha. Pro někoho je město živoucím organismem, jehož vývoj se dá těžko odhadovat, ale promyšlenými zásahy alespoň usměrnit. Jiný zkoumá, jak chytrými technologiemi řešit krize, které dříve či později nastanou. A konečně, město lze vnímat i jako ekosystém - je domovem překvapivě velkého množství druhů živočichů a rostlin. Město je živé i hostí život, je fascinující i organické zároveň. A s kávou (kterou je možné zakoupit ve stánku Kofi Kofi) chutná skvěle. Host č. 1: Anna Beata Háblová, Ph.D. Město je jako živočich. Jako organismus, jehož život a budoucnost se dá jen velmi těžko plánovat a předvídat. Proto není jednoduché, aby jako celek fungovalo bezchybně. Přijďte se podívat na to, kde problémy měst vznikají, a jaké konkrétní otázky trápí Prahu. Dozvíte se, jak život v Praze ovlivnily monofunkční zóny, výškové budovy, absence hranic města nebo severojižní magistrála. Prozkoumáme, jaký typ struktury je pro město nejvhodnější, a proč už se tak v Praze nestaví. Host č. 2: Prof. David Storch (Centrum pro teoretická studia UK a AV, Přírodovědecká fakulta UK) Města jsou v dnešní krajině zpustošené moderním průmyslovým zemědělstvím často oázy biologické rozmanitosti. Pro Prahu to platí dvojnásob – její topografická a geologická rozmanitost a poloha u řeky v teplé nížině jí předurčují být, navzdory intenzivní urbanizaci, centrem biodiverzity. Prahu obývají nejrůznější organismy, které ovšem čtou různá městská prostředí různě – urbánní habitaty mohou být pro různé druhy lesy, skalami i stepí. Zvířata i rostliny se s městským prostředím vypořádávají různě, ale vesměs překvapivě úspěšně. Host č. 3: Prof. Miroslav Svítek (Fakulta dopravní, ČVUT) Žijeme ve 21. století, které je charakteristické bouřlivým vývojem nových technologií. Václav Havel trefně poznamenal, že technologie jsou mravně neutrální. Záleží na nás, zda je použijeme ke svému prospěchu a zvýšení humanity lidstva, nebo opačně, ke kontrole lidí a k omezování jejich tvůrčího potenciálu. Hovoříme-li o chytré odolnosti, máme na mysli maximální využití existujících dat, ale hlavně vytvoření nových znalostí (co se stane, když…), které jsou nezbytnou podmínkou pro koordinovanou reakci na nepředvídatelné události. V rámci prezentace bude demonstrováno, jak lze využít moderní technologie ke zmírnění následků krizových situací v našem hlavním městě. * Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966. * Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi * Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Rostliny už nejsou jen výhradou planety Země. I naši zelení přátelé se stali kosmickými průzkumníky. Naopak některá flóra tady na Zemi vypadá jako z úplně jiného vesmíru. O rostlinách a vesmíru budou hovořit Aneta a Jan Lukačevičovi. Zatímco Aneta působí v Botanický ústav AV ČR, Jan se věnuje výzkumu na Oddělení kosmické fyziky - Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Vedle pokrevní přízně a práce ve vědě je spojuje i společný zájem: flóra. Aneta se na stážích ve Španělsku věnovala výzkumu hub. O kůrovci jako o nepříteli našich lesů jsme v médiích už slyšeli. Tušíte ale, co dalšího na nás v lese čeká? Houbový patogen, anebo strašidlo? Proč je dobré lesní bubáky znát? A jaký vliv na ně má klimatická změna? Jan vede laboratoř Marsonaut (Česká zemědělská univerzita v Praze) s cílem zdokonalit metody pěstování rostlin pro kosmické mise. Už totiž víme, že na Marsu se nachází voda a plány, že se na Rudou planetu vypraví první expedice astronautů nabývají jasnějších a jasnějších obrysů. Jak by se ale lidstvo na Marsu stravovalo a z čeho by čerpalo zdroje? Jaké jsou vůbec podmínky pro pěstování rostlin ve vesmíru a jak asi chutná čínské zelí na mezinárodní vesmírné stanici? Zveme vás na 115. pražské Science Café. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

V roce 2017 se Česká republika dočkala vypuštění svého sedmého, dosud nejmenšího satelitu. Po dlouhé čtrnáctileté pauze od svého předchůdce - satelitu MIMOSA začal své úkoly plnit nový technologický nanosatelit VZLUSAT-1. Kam až se během té doby posunula úroveň miniaturizace techniky? Jak a odkud se takový nanosatelit řídí a na jakých dalších kosmických projektech spolupracuje tým z Fakulty elektrotechnické na Západočeská univerzita v Plzni nám přijde říci Ing. Ivo Veřtát, Ph.D z Katedry aplikované elektroniky a telekomunikací. Ivo Veřtát promluví o tom, kdo jsou lidé stojící za zmíněnými projekty, jak projekty vznikaly v podmínkách České republiky, co je jejich cílem, jakých výsledků dosáhly a jaké jsou plány do budoucnosti. Zmíní se také o tom, jaké je to být operátorem satelitu a že i vědci z kosmického výzkumu jsou přeci jen lidé. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Přednášející: Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. získal profesuru v oboru logika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; v současné době vede oddělení logiky ve Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Karlově Univerzitě a na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se především sémantikou, analytickou filosofií a filosofií logiky. Kolem poloviny minulého století se objevil nový matematický nástroj pro analýzu situací, ve kterých dochází k lidským interakcím (zejména soupeření, ale i spolupráce), tzv. teorie her. Tato teorie se původně soustředila především na ekonomii, později ale pronikla i do sociologie, evoluční biologie a dalších věd; a nemohla se vyhnout ani filosofii. Ve filosofii se modely, vzešlé z teorie her, pozoruhodným způsobem uplatnily zejména v logice, v teorii komunikace či v řešení problémů souvisejících s konstitucí a organizací lidských společenství. Jedním takovým problémem (kde se filosofie protíná s evoluční biologií) je to, jak mohla ve světě soupeření vzniknout spolupráce a jak si mohli lidé začít důvěřovat. Teorie her nám může pomoci osvětlit i problém vzniku a povahy jazyka či problém vzniku a povahy morálku. V přednášce budou naznačeny základní principy teorie her a pak budou probírány případy použití různých typů her pro řešení filosoficky zajímavých problémů. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Vánoční svátky i přelom roku se stávají příležitostí k pozastavení se a k přemítání. Leden – jak už se stalo tradicí – se v i českobudějovickém Science Café nese ve znamení filozofie. Témat k přemítání přibývá a některá z nich se pro méně odolné jedince stávají nočními můrami. Čas od času se potkáváme s pojmy, jako jsou “turbulentní doba”, “tekuté časy”, “tekutá modernita”… Všechny jsou odrazem nejistoty, s jakou vnímáme dramatické změny posledních desetiletí. Rok 2020 je posledním rokem druhého desetiletí 21. století. Stojí za to letošní filozofické SC věnovat právě přemýšlení o přemýšlení o této době, pro kterou se také velice hodí adjektivum “digitální”. Co je to digitální myšlení z hlediska filosofického? Proč se mění univerzity na západě? Co je to život z vlastního pramene? To otázky, kterými se bude – mimo jiných – zabývat náš host, jímž je Anna Hogenová, přednášející na Pedagogické fakultě UK a Husitské teologické fakultě UK. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Čínské holčičky Nana a Lulu se v listopadu 2018 staly prvními obyvateli této planety, kterým vědci už při početí uměle upravili dědičnou informaci. Co jsme tímto počinem odstartovali? Co všechno může genetické vylepšování lidstva přinést? A čím nám hrozí? Na tyto otázky odpoví na únorovém Science Café profesor Jaroslav Petr, který vědu popularizuje už od začátku 90. let minulého století. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Úvodem se seznámíme s příklady různých typů slov, která čeština přejala z jiných jazyků, a pro pořádek a také trochu pro pobavení se seznámíme i s návrhy, jak by případně mohly vypadat jejich „ryze české" podoby. Stručně pohlédneme i opačným směrem: existují slova, která z češtiny přešla třeba do angličtiny či němčiny? Na základě takových příkladů se zcela obecně zamyslíme nad tím, jaké jsou důvody mezijazykového přejímání slov a co slovní přejímky jazyku přinášejí - zda je přejímání slov mezi jazyky věc spíše užitečná, nebo zda to naopak jazyku (jakémukoliv: češtině, angličtině ...) škodí. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Hostem tentokrát astronomicky zaměřeného Science Café bude Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Před rokem 1989 měl v Československu počítač doma málokdo, přesto zásluhou amatérských nadšenců vznikaly stranou pozornosti komunistického režimu stovky počítačových her. Jak vypadaly? Jak se šířily? A jak se Indiana Jones ocitl na Václavském náměstí? O tom bude mluvit Jaroslav Švelch, jeden ze zakladatelů studia počítačových her u nás. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Ptačí mobilita nás nejen fascinuje, případně budí závist, ale je také předmětem mnoha výzkumů a těší se velké pozornosti laiků. Sezónní přesuny na těžko představitelné vzdálenosti bez mapy, kompasu nebo GPS zařízení, pouze vlastními silami, jsou asi její nejznámější podobou. Ptáci se však pohybují neustále, v horizontálním i vertikálním směru, někteří dokážou v pohybu i spát. K pohybu je nutí, stejně jako jiné živočichy, čím dál častěji i změny prostředí, dostupnost potravy, lidská činnost. Ne každý je však schopen se změnám přizpůsobit. Proto se pohybují i jejich počty. Někteří přibývají, jiní mizí, další zcela vyhynou. "Počty a trendy vývoje populací jednotlivých druhů zajímají nejenom odborníky, ale dokonce se díky tomu hodnotí i změny kvality životního prostředí", říká Mgr. Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Naše vozidla se každým rokem stávají chytřejší a samostatnější, vědecká centra i světové automobilky testují vozidla, která jezdí bez řidiče. K produkčním autonomním vozidlům však vede ještě dlouhá cesta, a to jak technologická, tak zejména legislativní a koncepční. Kdy nás tedy budou auta vozit sama? Stojí před námi výzvy spíše technického nebo etického rázu? A budou lidé o taková auta vůbec stát? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Spintronika (neboli spinová elektronika) je nové rychle se rozvíjejí odvětví elektroniky, které využívá spinu elektronů k uchovávání, přenosu či zpracování informace. Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, kterou ovšem klasická fyzika nezná. Spintronika umožnila v podstatě neomezené ukládání dat na internetu a pomáhá i při sběru dat například v aplikacích pro detekci vozidel na chytrých parkovištích. Výzkum ve spintronice se ale rychle dál rozvíjí směrem k novým typům počítačových pamětí, ultrarychlé elektronice nebo umělým neuronovým sítím. Česká republika v tomto vědním oboru hraje významné místo ve světě i díky objevům, které pocházejí z Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jeho vědci objevili metodu, jak přinutit obyčejné polovodiče, aby se chovaly magneticky. Takzvané antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média. Spintroniku představí na libereckém Science Café Tomáš Jungwirth, vedoucí Oddělení spintroniky a nanoelektroniky, nositel ceny Neuron. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Po prázdninové pauze rozjíždíme osmou sezónu Science Café na Kladně. Zářijové téma? Chytré polymery aneb Jak čeští vědci přispěli k diagnostice a léčbě nádorů Hostem bude Mgr. Martin Hrubý, DSc., z Ústav makromolekulární chemie AV ČR, oddělení Nadmolekulárních polymerních systémů Hybridní polymery spojují výhody přírodních polymerů (např. cukrů) a polymerů uměle vyrobených. Podrobněji se podíváme na dvě možnosti jejich využití – zobrazení zhoubných nádorů a jejich metastáz ve spádových lymfatických uzlinách, které usnadňuje práci chirurgů, a kombinaci radio- a imunoterapie zhoubných nádorů. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Dozvíte se, jak se u malých dětí objevují první známky znalosti jazyka, jak se rozvíjejí a jak se to dá zkoumat. Řeč bude o výzkumu raného porozumění slovům a gramatice. Důležitou oblastí výzkumu jsou poruchy a komplikace jazykového vývoje. Kdy se vývojové poruchy jazyka objevují, jak se projevují a jaké mají dopady na děti? V druhé části večera se pozornost zaměří na bilingvní nebo multilingvní prostředí. Je zřejmé, že umět více jazyků přináší spoustu výhod – lépe se domluvíme, získáme větší rozhled a třeba i lepší pracovní příležitosti. Přináší ale znalost více než jednoho jazyka i něco dalšího, liší se od sebe nějak jednojazyční a vícejazyční mluvčí? Přednáška představí psycholingvistické poznatky o tom, jaký dopad má na lidi skutečnost, že ovládají více jazyků. Zaměří se na výzkumy, které poukazují na lepší kognitivní schopnosti u vícejazyčných mluvčích (např. na lepší pozornost). Dozvíte se také, zda vícejazyčnost nemůže mít třeba i nějaké nevýhody (například v tom, že vícejazyční mluvčí mohou mít problém vybavit si nějaké slovo ze svého mateřského jazyka). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Ve veřejném prostoru je Čína stále předmětem radikálních polarizací. Staré versus nové, tradiční versus moderní, či dokonce císařské versus komunistické. Představa, že je možné věnovat se pouze jednomu z těchto vyhraněných pólů je do jisté míry zcestná. V přednášce o dvou částech se dozvíte, jak je poznání starého determinováno novým a jak je studium nového nemožné, bez předchozích znalostí starého. Dnes a denně se dozvídáme neochvějné "pravdy" o prastaré civilizaci a dostává se nám více či méně zasvěcených vhledů do situace v zemi, která stále podněcuje přebujelou a divokou fantazii západního čtenáře. Zveme vás na 112. pražské Science Café, jejichž hosty budou sinologové Václav Valtr (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) a Filip Jirouš (Sinopsis). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Tématem tohoto Science Café budou odpady. Je jich mnoho, mnoho již o nich bylo řečeno, ale po večeru s Olgou Šolcovou a Jakubem Bumbou (Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.) je budete milovat. Uvidíte, co jste ještě neviděli, uslyšíte, co jste ještě neslyšeli. Jaký je rozdíl mezi vysloužilými fotovoltaickými panely a peřím? Vlastně žádný. Obojí je možné bezodpadově recyklovat a získat čisté suroviny se širokým upotřebením. Když stojíte v supermarketu a v ruce držíte vaničku s očištěnými kuřecími prsy, napadne vás, co se stalo se zbytkem kuřete? Stehna leží ve vedlejším regálu, ale kam se ztratí peří ze 150 000 000 kuřat, které ročně v České republice sníme? Olga Šolcová vám ukáže, jak lze peří doslova přetavit v dále využitelnou směs aminokyselin a peptidů. V druhé části večera vdechne Jakub Bumba druhý život fotovoltaickým panelům. Solární elektrárny mají životnost desítky let, nicméně nebudou fungovat věčně. Protože obsahují mnoho křemíku a dalších polovodičů tak potřebných pro výrobu veškeré elektroniky, bylo by velice nevýhodné tato zařízení nerecyklovat. Recyklace fotovoltaických panelů je dnes ale málo efektivní a představuje jistou ekologickou zátěž. Přijďte se přesvědčit na 114. pražské Science Café, že česká věda toto umí změnit. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Great Lakes fisheries are managed intensively to reduce nutrients from fertilizer runoff and to increase game fish populations such as trout and salmon. When you add invasive species such as non-native mussels and the possibility of carp, we have a very fragile system. Join us to discuss the past, present, and possible futures of Lake Michigan fisheries with Bo Bunnell of the U.S.G.S. Great Lakes Science Center and U-M School for Environment and Sustainability, Yu-Chun Kao of MSU's Center for Systems Integration and Sustainability, and Ed Rutherford of the NOAA Great Lakes Environmental Research Lab.Originally recorded on February 19, 2020. 

If you stretched the DNA in one human cell all the way out, it would be about two meters long. How does all that DNA fit into one tiny cell? How does the way it is packaged matter for human health? Join Gyorgyi Csankovszki of the Department of Molecular, Cellular, and Developmental Biology for a discussion of current research into basic cellular biology and the implications this research may have on human health. This Science Café is part of a grant from the National Science Foundation.Originally recorded on January 22, 2020. 

Microbes in the water take carbon from the atmosphere, break down plastics, and even cause and prevent toxic algae blooms. Join Dr. Melissa Duhaime of the U-M's Department of Ecology and Evolutionary Biology and members of her lab team to discuss the ecology of aquatic microbes, and how what we learn about them now could have huge impacts on our future.Originally recorded November 20, 2019.For more information on future Science Cafes, please visit our website. 

Hidden in the feathers of museum specimens of birds is information on the air quality of past decades - very detailed information. These specimens also contain evidence of the impacts of recent climate change on birds. What do these birds have to say? Join Shane DuBay and Ben Winger of the U-M Museum of Zoology to discuss what bird specimens can tell us about air quality, climate change impacts, and what we can all do to help rapidly declining bird populations now.Originally recorded on October 16, 2019.

A discussion on how the Earth's climate has changed many times, and the mechanisms of these changes may shed light on what we can expect in the future.  Chris Poulsen, Professor and Chair of Earth and Environmental SciencesNathan Sheldon, Associate Professor Earth and Environmental Sciences, Associate Director of the Program in the EnvironmentFor more information on future Science Cafes, please visit our website. 

A discussion on the biological effects of past nutrition, stress, and toxicant exposures on our health and well-being. Are these changes heritable? Can diet and exercise protect our DNA?Kelly Bakulski and Dana Dolinoy of the U-M School of Public HealthSrijan Sen of the Department of Psychiatry at Michigan MedicineFor more information on future Science Cafes, please visit our website. 

A discussion with U-M faculty and librarians participating in the national DataRefuge project, which looks to preserve, organize, and increase access to publicly-funded research data.Jake Carlson, Research Data Services Manager, U-M LibraryPaul Edwards, Professor of Information, School of Information and Professor of History, College of Literature, Science, and the ArtsCatherine Morse, Government Information, Law and Political Science LibrarianJustin Schell, Director, Shapiro Design Lab, U-M LibraryFor more information on future Science Cafes, please visit our website. 

A discussion on the politics of oil, water, and food production and how they are deeply intertwined with human-caused climate change and political upheaval, especially in the Middle East.  Jennifer Blesh, Assistant Professor of Environment and Sustainability, U-M School for Environment and SustainabilityJuan Cole, Professor of History and Director for U-M Center for Middle Eastern and North African Studies Sponsored by Science for the People and MC²: Michigan & the Climate Crisis which is presented in conjunction with the Bicentennial LSA Theme Semester.For more information on future Science Cafes, please visit our website. 

A discussion of the history and social psychology of nationalist and fascist politics and what light this scholarship may or may not shed on current events. Joshua Rabinowitz, lecturer, U-M Psychology DepartmentDario Gaggio, professor, U-M History DepartmentFor more information on future Science Cafes, please visit our website. 

At the Tuesday Dec 6th Open Mic Science event, climate scientist Derik Broekhoff will explain why the Paris Climate Agreement is at a critical juncture, and the importance of State and local climate change actions at a time when federal action seems less likely than before. He will report his experiences attending the UN Climate Change Conference in Morocco with delegations from all over the world in the week following the surprising outcome of the US election. His Tuesday Dec 6th 8pm presentation is titled: "Paris Climate Agreement: One year after". The monthly first-Tuesday “Bainbridge Island Open Mic Science” conversations are free and informal and offered in the back room of the pub at the Treehouse Café in Lynwood Center. In this podcast interview with BCB's Sonia Scaer, Derik explains the crucial next steps to successfully implement the Paris Climate Agreement. He shares an anecdote about the continuing commitment to the climate agreement that was expressed by the delegates from China even after hearing about the US election outcome. During the Presidential campaign, candidate Trump expressed skepticism about actions to address climate change science and vowed to withdraw support from the Paris agreement supported by President Obama. The Morocco event commemorated the first anniversary of 196 countries coming together for the UN Climate Change Conference in Paris to seek consensus on a legally binding and universal agreement on climate, with the aim of keeping global warming below a 1.5 degrees Centigrade increase from pre-industrial levels. In this podcast, Derik talks about the collaborative effort and commitment by every participating country to develop and submit their strategies and plans toward mitigating greenhouse gas emissions. Each country faces different geographical, political, and resource challenges in how they tackle the ambitious Paris Climate Agreement goals. But while policies can be set at a national level, there is a lot that can be done at the state and local levels; such as support for public transit and policies to discourage housing sprawl that prolongs commuting time and causes excessive use of cars. In his Open Mic Science presentation, Derik will talk about what the agreement means and some of the next steps to track emissions, to measure progress, and to provide financial resources to poorer countries. And in light of the recent election, he wonders how the rest of the world will react if the US withdraws from the Agreement. He is hopeful that the same level of commitment will be sustained by other countries like China. And he is seeing great strides at the state and city level in “moving the ball forward”. For Open Mic sessions like this one, the public is invited to grab a beverage and explore ideas in various aspects of science and technology in an informal, social setting. Inspired by Café Scientifique, the gatherings are committed to public understanding of science. For more details about the Science Café program on Bainbridge Island, check out the Open Mic Science website. Credits: BCB host: Sonya Scaer; BCB audio editor and social media publisher: Barry Peters.

In this 8-minute podcast, local geologist Dr. Greg Geehan talks with BCB host Sonia Scaer about the island's water aquifers and water adequacy questions in his upcoming presentation titled “Bainbridge Island's Glacial Heritage“ for Open Mic Science. The talk will occur over drinks at the Treehouse Cafe, 8pm Monday April 4th. Greg explains how the glacial strata and structural faulting affect our aquifer systems and what aquifer modeling tells us about our current and future situation and water carrying capacity. There is geological evidence that past glacial incursions shaped our island both externally and internally. An underground layer of water-bearing permeable rock from which groundwater can be extracted is called an aquifer.  Greg talks about why the models of our aquifers have proven to be useful ways for our City to address local concerns and issues related to our available groundwater. His message is that even though there might be a lot of water now, we need to be observant, and more studies of the type the City has been sponsoring over the past 15 years would be helpful. In his Open Mic Science presentation, Greg will discuss scientific aspects of Bainbridge Island groundwater including the underlying geology, i.e. its sources and pathways to the island, medium and long term projections under various growth and development rates for Bainbridge, and other scientific issues. The pub at the Treehouse Café in Lynwood Center is the venue for monthly first Monday "Open Mic Science" conversations. The public is invited to grab a beverage and explore various aspects of science and technology in an informal, social setting. Inspired by Café Scientifique, the gatherings are committed to public understanding of science. For more details about the Science Café program on Bainbridge Island, please check the Open Mic Science website. Credits: BCB host: Sonia Scaer; BCB audio editor and social media publisher: Barry Peters.

From BCB... wu-236-open-mic-science-march-7 2015 was the warmest year on record.  Are you worried about climate change yet?  If so, you might want to attend Dr. Gary Lagerloef's upcoming presentation “Climate Science in the Space Age – an Update” for Open Mic Science Night at the Treehouse Cafe, Monday March 7 at 8 PM. Listen here as Dr. Lagerloef, senior scientist at Earth and Space Research, talks with BCB host Sonia Scaer about his climate research. In Gary's presentation he will explain the many aspects of climate research based on satellite measurements and some new findings since the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) 2013. IPCC reports cover "the scientific, technical and socio-economic information relevant to understanding the scientific basis of risk of human-induced climate change, its potential impacts and options for adaptation and mitigation.” Dr. Lagerloef began his career in oceanography as an undergraduate, completed a Ph.D. in Physical Oceanography at the University of Washington in 1984, and later worked in private sector marine science. From 1988-1990, he served as Physical Oceanography Program Manager at NASA in Washington DC in the ocean science remote sensing program. In 1995, he co-founded Earth and Space Research, a non-profit scientific research institute in Seattle where he has developed several research projects devoted to studies of the upper ocean dynamics and climate variability using satellites. For more details about Earth & Space Research visit the website at https://www.esr.org/aquarius_index.html. The pub at the Treehouse Café in Lynwood Center is the venue for monthly first Monday “Open Mic Science” conversations. The public is invited to grab a beverage and explore ideas in various aspects of science and technology in an informal, social setting. Inspired by Café Scientifique, the gatherings are committed to public understanding of science. For more details about the Science Café program on Bainbridge Island, Open Mic Science, please check out http://openmicscience.weebly.com Credits: BCB host: Sonia Scaer; BCB audio editor: Chris Walker; social media publishers: Chris and Diane Walker.