Podcasts about drsc

Letos uplynulo 10 let od první implantace Exstentu a zároveň slavíme jubilejní 100. zákrok. Tento na míru vytvořený obal ze speciální polymerové síťky zachraňuje životy pacientů s genetickými onemocněními aorty a pomáhá předcházet život ohrožujícím stavům. V Česku byl poprvé implantován v IKEM v roce 2015. Hosty dnešního podcastu jsou kardiochirurgové prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. a doc. MUDr. Ondrej Szárszoi, Ph.D. Jak Exstent změnil léčbu? Jaké byly jeho začátky? A co přinese budoucnost? To vše probereme.

Setkání s jednou z nejvýraznějších osobností kardiochirurgie. Pozvání moderátorky a autorky pořadu Šárky Volemanové přijal prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc., kardiochirurg a emeritní přednosta Kardiocentra IKEM. I on měl možnost přivést si s sebou někoho z nejbližších. Jeho volba byla jednoznačná. Do studia s ním přišla Renata Rothanzlová, která mu je asistentkou celých 18 let.

Prof. MUDr. Sylvie Dusilová Sulková, DrSc. z Nefrologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové je hostem naší radioporadny. Jako téma jsme zvolili ledvinové koliky a ledvinové kameny, což bývá velice bolestivá záležitost. Dokonce se říká, že kdo tohle nezažil, tak neví, co je to bolest.

Nadváhou a obezitou trpí v Česku téměř 60 % dospělých a alarmující jsou čísla i u dětí. Jedná se celosvětově o nejrozšířenější civilizační onemocnění a má za následek desítky zdravotních komplikací. To nahrává firmám, které nabízí jednoduchá a hlavně rychlá řešení v podobě doplňků stravy na hubnutí. Co vlastně potravinové doplňky na hubnutí jsou a mohou být skutečně nápomocné v boji proti nadváze? To nám prozradil prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM.

Ing. Ján Tkáč, DrSc., spoluzakladateľ firmy Glycanostics

Prof. MUDr. Josef Švejcar, DrSc. je legendou československé i světové pediatrie. Začal studovat na Karlově univerzitě a studia dokončil v Bratislavě. Vedle lékařské praxe se věnoval i vědě. Mimo jiné se zabýval dětskou tuberkulózou, bakteriální infekcí, problematikou kojeneckého věku a výživou kojenců a dětí v dalších věkových obdobích. Vypracoval jednotný systém kojenecké výživy a jako jeden z prvních u nás byl zastáncem přítomnosti otce u porodu.

Prof. MUDr. Josef Švejcar, DrSc. je legendou československé i světové pediatrie. Začal studovat na Karlově univerzitě a studia dokončil v Bratislavě. Vedle lékařské praxe se věnoval i vědě. Mimo jiné se zabýval dětskou tuberkulózou, bakteriální infekcí, problematikou kojeneckého věku a výživou kojenců a dětí v dalších věkových obdobích. Vypracoval jednotný systém kojenecké výživy a jako jeden z prvních u nás byl zastáncem přítomnosti otce u porodu. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Die wöchentlichen Updates aus der ESG-Welt präsentiert von Sustaind.Zum Newsletter anmelden und Updates direkt am Montag morgen per Mail erhalten: https://bit.ly/newslettersustaind | Einfach auf "Subscribe" klicken Imprint: www.sustaind.de

Svetelné znečistenie je nadbytočné svietenie na miestach, kde to nie je potrebné. Zdrojmi tohto znečistenia sú mestské osvetlenie, reklamné tabule a iné umelé zdroje. Takéto osvetlenie narúša biologické procesy ľudí a živočíchov v noci, no vplyv má aj na ich činnosť počas dňa. Znečistenie zasahuje nočnú oblohu, má negatívny účinok na biodiverzitu a interferuje s prirodzenými životnými cyklami vrátane kvality spánku. Ako by mohli vyzerať opatrenia na minimalizovanie nežiaducich dôsledkov svetelného znečistenia? Pomôže nám používanie šetrnejších svetelných zdrojov? Aký veľký dosah má osvetlenie na životné prostredie? Nakoľko tento negatívny trend ovplyvňuje hormonálnu rovnováhu a psychické zdravie? O týchto, ale aj o ďalších otázkach sme sa rozprávali v podcaste na portáli VEDA NA DOSAH s prof. RNDr. Michalom Zemanom, DrSc.   Prof. RNDr. Michal Zeman, DrSc., je biológom a fyziológom z Katedry živočíšnej fyziológie a etológie Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Vo svojej vedeckej práci sa venuje výskumu cirkadiánnych rytmov a expresii hodinových génov, ako aj dôsledkom narušenia časovej organizácie na vznik civilizačných chorôb. Absolvoval dlhodobé zahraničné pobyty v Inštitúte Maxa Plancka pre fyziológiu správania v Nemecku a na Katolíckej univerzite v Belgicku a uskutočnil viacero krátkodobých pobytov v Nemecku, Poľsku, Belgicku a Spojenom kráľovstve. Bol členom výkonného výboru Society for Farm Animal Endocrinology a Avian Endocrinology a je členom viacerých domácich a medzinárodných vedeckých spoločností.

V chladných mesiacoch náš organizmus čelí väčšiemu náporu vírusových ochorení. Tie sa v populácii rýchlo šíria a spôsobujú zdravotné ťažkosti. Okrem toho sa stretávame aj s rôznymi zoonózami, čiže vírusovými ochoreniami prenášanými priamo alebo nepriamo zo zvierat na ľudí. Možno aj preto vírusy vnímame ako patogénne a škodlivé organizmy. Niektoré vírusy však môžu byť pre človeka prínosné. Aké sú to užitočné vírusy a ako pomáhajú ľuďom? V ktorých oblastiach sa využívajú a kam až siaha ich potenciál? Čo je to viroterapia a pri ktorých chorobách prináša pacientom nádej? Ako môže zmena klímy ovplyvniť vznik vírusových epidémií? O týchto, ale aj o ďalších otázkach sme sa rozprávali v podcaste na portáli VEDA NA DOSAH s RNDr. Borisom Klempom, DrSc. RNDr. Boris Klempa, DrSc., je vedúcim oddelenia ekológie vírusov Virologického ústavu Biomedicínskeho centra Slovenskej akadémie vied a pôsobí na Katedre mikrobiológie a virológie Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Venuje sa vírusom, ktoré sú na človeka prenosné zo zvierat. Je odborníkom v oblasti molekulárnej evolúcie a ekológie zoonotických vírusov, prenosných na človeka z hlodavcov a iných drobných cicavcov, ako aj z kliešťov. Podieľal sa na objave prvých hantavírusov v Afrike, bol priekopníkom hľadania hantavírusov v netradičných hostiteľoch a podieľal sa na molekulárno-epidemiologickej charakterizácii hantavírusov v strednej Európe a v Rusku. Počas pandémie ochorenia COVID-19 sa aktívne zapájal do snáh o zvládanie dopadov pandémie, či už intenzívnou informačnou kampaňou, zavedením rutinného testovania vo Virologickom ústave SAV, podieľaním sa na vývoji diagnostických PCR kitov, alebo odhaľovaním výskytu nových variantov vírusu pomocou sekvenovania.

Slovensko patrí medzi krajiny s miernou až strednou úrovňou seizmickej aktivity podobne ako viaceré štáty v Európe, ktoré sa nachádzajú na Eurázijskej litosférickej platni. To znamená, že na Slovensku môžu vzniknúť zemetrasenia, ktoré sa prejavia makroseizmickými účinkami na veľkej časti alebo dokonca na celom území Slovenska. Ich výskyt je menej častý ako v krajinách, na území ktorých sa stretávajú litosférické platne. Od roku 1034 je dokumentovaných 804 zemetrasení, ktoré sa prejavili makroseizmickými účinkami na území Slovenska. V skutočnosti ich bolo podstatne viac. Je veľmi pravdepodobné, že aj v budúcnosti vzniknú zemetrasenia takej veľkosti ako v minulosti, teda s magnitúdom približne 6. Nemôžeme však vylúčiť ani väčšie. Najväčšou úlohou seizmológov je čo najlepšie odhadnúť seizmický pohyb počas budúcich zemetrasení na dôležitých lokalitách. O zemetraseniach v súčasnosti, ale aj v minulosti sme sa v podcaste na portáli VEDA NA DOSAH rozprávali s prof. RNDr. Petrom Moczom, DrSc., z Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave a z Ústavu vied o Zemi SAV. Prof. RNDr. Peter Moczo, DrSc., je profesor fyziky na Katedre astronómie, fyziky Zeme a meteorológie Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave (FMFI UK), garant spoločného študijného programu UK a Universität Wien Physics of the Earth, garant doktorandského študijného programu teoretická a matematická fyzika na FMFI UK. Jeho vedeckým zameraním je vývoj metód numerického modelovania šírenia seizmických vĺn a seizmického pohybu v štrukturálne zložitých prostrediach vnútra Zeme a aplikácia týchto metód na výskum anomálneho seizmického pohybu, ktorý je zodpovedný za najväčšie škody počas zemetrasení. Je prvým autorom monografie The Finite-Difference Modelling of Earthquake Motions: Waves and Ruptures (Modelovanie pohybov pri zemetrasení metódou konečných diferencií: Vlny a trhliny), vydanej v Cambridge University Press. V súčasnosti je členom Predsedníctva APVV, bol predsedom Slovenskej komisie pre vedecké hodnosti, predsedom Učenej spoločnosti Slovenska a prorektorom UK v Bratislave pre vedecko-výskumnú činnosť a doktorandské štúdium.

Dnešná medicína pozná množstvo efektívnych liečebných postupov, dôležité však je, v akej fáze sa choroba nachádza. Sekundárna prevencia môže choroby zachytiť v počiatočnom štádiu, lenže mnohí pacienti a aj lekári ju stále podceňujú. Vďaka prevencii vieme včas určiť diagnózu a to nás môže pred fatálnymi dôsledkami chorôb zachrániť. Absolvovanie preventívnej prehliadky nás pritom veľa nestojí. Moderná medicína nám ponúka nové spôsoby liečby. Jednou z nich je génová terapia, ktorá nám dáva nádej aj pri závažných a doteraz neliečiteľných diagnózach. Jej účinnosť však musí byť preukázaná na úrovni EBM (Evidence-Based Medicine, medicíne založenej na dôkazoch). Kam až siaha jej potenciál? Prečo by sa mali robiť genetické vyšetrenia a aké benefity prinášajú? Ako prebieha čítanie genómu a čo z neho vieme zistiť? Aké liečebné postupy nás čakajú v budúcnosti? Ako vyzerá individualizácia v medicíne? Aj o týchto otázkach sme sa rozprávali v podcaste na portáli VEDA NA DOSAH s doc. MUDr. Ing. RNDr. Petrom Celecom, DrSc., MPH. Doc. MUDr. Ing. RNDr. Peter Celec, DrSc., MPH, pôsobí v Ústave molekulárnej biomedicíny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. Vo svojom výskume sa zameriava na patofyziológiu extracelulárnej DNA, chronobiológiu testosterónu a metabolické dôsledky kolových nápojov. Absolvoval stáže a výskumné pobyty v Nemecku a USA. Je spoluzakladateľom občianskeho združenia Klub detskej nádeje na pomoc detským onkologickým pacientom. Je členom vedeckej rady Ministerstva zdravotníctva SR, Lekárskej fakulty UK a Biomedicínskeho centra SAV. Publikuje odborné články a popularizuje vedu. Získal ocenenia ako Izakovičovu medailu Slovenskej spoločnosti pre lekársku genetiku, Guothovu cenu Slovenskej lekárskej spoločnosti, ale aj Ig Nobelovu cenu a mnohé ďalšie. Týždeň vedy a techniky na Slovensku 2023 sa uskutoční v období od 6. do 12. novembra 2023. Hlavnými organizátormi podujatia sú Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR a Centrum vedecko-technických informácií SR. Partnermi podujatia sú Slovenské elektrárne a EPSON. Mediálnymi partnermi sú magazín Nextech, RTVS, BKIS, VEDANADOSAH.sk, časopis Quark, a Zážitkové centrum vedy Aurelium.

Speciální epizoda z konference ROBOTY 2023, kde proběhla prémiová diskuze hostů z akademického prostředí: - České vysoké učení technické v Praze: prof. Ing. Tomáš Svoboda, Ph.D. doc. Mgr. Matěj Hoffmann, Ph.D. prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. - Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava: prof. Dr. Ing. Petr Novák - ŠKODA AUTO Vysoká škola:  Tomáš Huňat, lektor robotových aplikací - Vysoké učení technické v Brně: Ing. Jan Vetiška, Ph.D. doc. Ing. Branislav Lacko, CSc. - speciální host diskuze Filip Plevač Více o konferenci na https://www.konference-roboty.cz 

Stretávame sa s nimi všade, no ich prítomnosť si takmer neuvedomujeme. Reč je o baktériách, ktoré v sebe skrývajú mnohé neprebádané možnosti. Doposiaľ sú zmapované asi len dve percentá zo všetkých existujúcich baktérií a nájdeme ich aj na miestach, na ktorých by sme ich nečakali. Verejnosť často vníma baktérie negatívne, ako organizmy, ktorými sa môžu ľudia nakaziť a ktoré môžu vyvolať choroby. Pravda je však taká, že život na Zemi existuje predovšetkým vďaka baktériám. V súčasnosti sú baktérie aj kľúčom k liečbe rôznych ochorení. Život baktérií, ich mechanizmus delenia a budovanie odolnosti proti vonkajším vplyvom je fascinujúci a ponúka vede nové možnosti, o ktorých sme sa v podcaste Veda na dosah porozprávali s molekulárnym mikrobiológom doktorom Imrichom Barákom z Ústavu molekulárnej biológie Slovenskej akadémie vied. Dozviete sa o bunkových procesoch, o tom, kde všade sa baktérie nachádzajú, ale aj tom, že väčšina z nich neškodí, práve naopak, pomáha. Baktérie sú dnes dôležitými producentmi rôznych proteínov a látok v biotechnológiách a zároveň sú kľúčové pri výrobe mnohých liekov. RNDr. Imrich Barák, DrSc., je vedúcim Oddelenia mikrobiálnej genetiky Ústavu molekulárnej biológie Slovenskej akadémie vied. Absolvoval viacero stáží na University of Georgia v USA, na University of York a na Oxford University v Spojenom kráľovstve, bol hosťujúcim profesorom na Univerzite v Cagliari v Taliansku a na EPFL vo Švajčiarsku. Dlhodobo sa zapája do európskeho výskumu, kde reprezentuje slovenskú vedu aj ako člen Riadiaceho výboru európskej organizácie Bacell, ktorá spája základný a aplikovaný výskum v Európe v oblasti štúdia a využitia modelového organizmu Bacillus subtilis. Je členom Správnej rady konzorcií SFX a XBI v európskom zariadení XFEL (X-ray Free Electron Laser) v Hamburgu. V roku 2001 mu udelili cenu Vedec roka SR, v roku 2016 sa stal Osobnosťou vedy a techniky v rámci ocenenia Cena za vedu a techniku, v roku 2020 získal Cenu dr. Ludmily Sedlárovej-Rabanovej, v minulom roku bol laureátom ocenenia ESET Science Award v kategórii Výnimočná osobnosť slovenskej vedy a stal sa aj Vedcom roka SR 2020.

Budovanie kvantovej komunikačnej siete na Slovensku v nových projektoch s využitím vyvíjaných detektorov priblíži kvantový fyzik prof. RNDr. Vladimír Bužek, DrSc z Fyzikálneho ústavu SAV a v relácii priblížime aj výsledky akreditácie jednotlivých ústavov SAV ako ich ohodnotila medzinárodná komisia a aké odporúčania navrhla v skvalitnení SAV a rozvoja vedy na Slovensku.

RNDr. Jana Madejová, DrSc. je anorganická chemička, ktorá nedávno získala z rúk prezidentky SR Zuzany Čaputovej Rad Ľudovíta Štúra II. triedy za mimoriadne zásluhy o rozvoj SR v oblasti vedy. Predmetom jej vedeckej práce je komplexný výskum prírodných a chemicky modifikovaných ílových minerálov a tiež rozvoj moderných metód infračervenej spektroskopie. Absolvovala odbor analytická chémia na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Jej pôsobiskom je Ústav anorganickej chémie SAV v Bratislave. Pochádza zo Zvolena, od vysokej školy žije v Bratislave. Dlho intenzívne lyžovala, stále sa rada bicykluje a stará sa o záhradu na svojej chalupe na Záhorí. Moderuje: Kata Martinková Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Keď bojujeme s chorobou alebo so zdravotnými komplikáciami, často sa v duchu pýtame, čo sme mali urobiť inak. Prečo sme ochoreli práve my, čím sme si narušili zdravie a ako si ho máme dať naspäť do rovnováhy? Pri niektorých chorobách sme však spútaní vlastnými génmi, čiže vznik daných chorôb neovplyvňuje náš životný štýl, ale genetický kód. S doktorkou Danielou Gašperíkovou sme sa rozprávali najmä o genetickej predispozícii na sluchovú poruchu a cukrovku. Napriek tomu, že ide o ochorenia, na ktoré má významný dosah životný štýl či životné prostredie, časť pacientov s týmito diagnózami môže mať poruchu v génoch. Z klinického pohľadu je genetická diagnostika týchto ochorení podstatná, pretože pre niektoré podtypy sa terapia môže prispôsobiť špecifickému genetickému defektu. RNDr. Daniela Gašperíková, DrSc., pracuje v Ústave experimentálnej endokrinológie Biomedicínskeho centra Slovenskej akadémie vied v Bratislave. Venuje sa výskumu dedičných monogénových ochorení, pričom sa zameriava najmä na monogénovú cukrovku, dedičné poruchy sluchu a dedičné mitochondriálne ochorenia. V rámci týchto diagnóz prináša nielen novú diagnostiku pre pacientov (nové metodické prístupy, ktoré nie sú ešte aplikované v klinickej praxi), ale skúma aj molekulárne mechanizmy vzniku jednotlivých ochorení. Vyštudovala Prírodovedeckú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave, pôsobila na niekoľkých zahraničných pracoviskách, napríklad na University of Texas at Austin v USA alebo v German Diabetes Center v nemeckom meste Düsseldorf. Je nositeľkou viacerých ocenení, ktoré jej udelila Európska endokrinologická spoločnosť, Slovenská lekárska spoločnosť a Slovenská diabetologická spoločnosť, a cenu dostala aj od Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu SR za vedenie najlepšieho vedecko-výskumného tímu roka.

Statistiky jsou neúprosné. Technici vymírají! Dobře, možná nejsme tak daleko, ale zájem o technické obory vysokých, ale i středních škol je opravdu na úbytě. Je šance tento trend zastavit? Kam směřuje společnost bez technických absolventů? V závěrečném povídání na digitální stage během MSV 2022 se k Lukáši Smelíkovi na pódiu připojili prof. Ing. Michael Valášek DrSc, Fakulta Strojní, ČVÚT a Ing. Libor Beránek, Ph.D, Fakulta Strojní, ČVÚT. Epizodu doporučujeme poslouchat s videem: https://youtu.be/bfKQA5uZguk Poznámka: Omlouváme se za chvílemi zhoršený zvuk. Natočili jsme si to na veletrhu a oni nám tam chodili lidi... První živé natáčení několika epizod podcastů proběhlo v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu 2022. Zajímaví hosté, živé publikum a formát podcastu. Zatímco se standardní epizody natáčí vždy za zavěřenými dveřmi studia, letošní veletrh nabídne premiéru natáčení podcastu v rámci doprovodného programu projektu Digitální továrna 2.0.

Výzvy genetiky vo výskume telomér. Výnimočná osobnosť vysokoškolského vzdelávania ESET Science Awards 2022 - prof. RNDr. Ľubomír Tomáška, DrSc. z Prír.fakulty UK v Bratislave hovorí o témach výskumu: medzibunkovej komunikácii, integrite genómu v rámci výskumu telomér, starnutí buniek, poslaní aj postavení pedagóga a vedca dnes.

Do piatkovej Nočnej pyramídy prijal pozvanie lekár a vedec prof. MUDr. Michal Mego, DrSc., onkológ, vedec, klinik a hlavný odborník Ministerstva zdravotníctva SR pre klinickú onkológiu, ktorý bol vyznamenaný Radom Ľudovíta Štúra II. triedy, za mimoriadne zásluhy o rozvoj SR v oblasti vedy, najmä onkológie. Michal Mego je prednostom II. Onkologickej kliniky LF UK. Je tiež vedúci Jednotky translačného výskumu v Onkologickom ústave, kde je hlavnou úlohou jeho tímu prenášať výsledky laboratórneho výskumu do klinickej praxe, teda k pacientom. Ako prvý popísal nový podtyp cirkulujúcich nádorových buniek odolných voči chemoterapii. Michal Mego študoval vo Viedni, a stáže absolvoval aj v USA, aby najnovšie poznatky mohol aplikovať i u nás na Slovensku. Ako sa prenášajú poznatky z výskumu a vedy do praxe, čo môže očakávať pacient, aj to, ako je psychicky i fyzicky zaťažený v súčasnosti špičkový lekár, si povieme s prof. Michalom Megom. Moderuje: Ľudovít Jakubove Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Vzniká Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění – historicky největší tuzemský projekt tohoto typu, který spojuje pět center vědecké, výzkumné a klinické excelence. V rámci něj budou prestižní instituce pomáhat pacientům s civilizačními chorobami, které mají v součtu na svědomí násobně víc životů než nádorová onemocnění. Týmy odborníků z IKEM, Fyziologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Karlovy v Praze budou společně pracovat na nejnovějších lécích i větším zapojení moderních technologií v léčbě. Co nový národní ústav přinese pacientům? Odpovídá prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM a také hlavní koordinátor celého projektu.

Vzácné autoimunitní onemocnění, při kterém se kolagen ukládá v nepřiměřeném množství do kůže i vnitřních orgánů. Může postihnout plíce, srdce, ledviny, trávicí trakt, pohybový aparát nebo třeba nervový systém. Svoji zkušenost popisuje Michaela, kterou tato nemoc zaskočila absolutně nepřipravenou. Velkou úlevu nachází právě v nové- cílené biologické léčbě, kterou jí nabídl a o které mluví prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN, přednosta Kliniky nefrologie VFN v Praze.

S diabetem 2. typu se v Česku léčí přes milion lidí, cukrovku 1. typu přes 60 tisíc pacientů. Jaké jsou současné metody léčby a jak pomáhají technologie? A jaká je budoucnost léčby? Mají pacienti naději na úplné vyléčení nemoci? V podcastu IKEM odpovídal přednosta Centra diabetologie prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. 

Nech zdvihne ruku ten, kto sa pred maturitou, štátnicou, či inou akoukoľvek dôležitou skúškou nebál. Dovolíme si predpokladať, že veľa takých by sa nenašlo. Aj keď mnohým z nás dospelých možno dnes pripadá, aké ľahké alebo dokonca zbytočné bolo absolvovať všetky tieto procesy, keby sme sa každý lepšie zamysleli, určite by sme sa rozpamätali na strach a nervozitu, ktorú sme vtedy pociťovali. Aj keď ich potom vystriedala radosť, úľava a hrdosť, že sme tieto výzvy zvládli. A ak sme takéto pocity mali my, prečo by ich nemohli mať napríklad aj dnešní maturanti a maturantky, ktorým komplikuje situáciu nielen to, že sa dva roky vzdelávali v divokom a neštandardnom pandemickom režime, ale aj to, že na úspešné absolvovanie rôznych stupňov štúdia sa v dnešnej spoločnosti kladie čoraz väčší dôraz. Emócie patria k životu, a teda aj k učeniu. Môžeme sa síce baviť o tom, prečo sú tie negatívne tak častou súčasťou našich vzdelávacích inštitúcii, ale možno ešte dôležitejšia téma je, ako s nimi pracovať, aby nás neochromovali. Preto sme sa nielen o tom, prečo sa strach a obavy tak často spájajú práve so vzdelávacím procesom a ako s nimi narábať, ale aj o tom, čo to vlastne učenie je, čo všetko sa môžeme naučiť, keď sa učíme, čo nám môže pomôcť efektívne sa učiť a na čo nám je vlastne maturita, či štátnice, rozprávali s pedagógom so skúsenosťami zo základného, stredného aj vysokého školstva, psychológom a členom Katedry školskej pedagogiky a psychológie Vysokej školy DTI v Dubnici nad Váhom Dr.h.c. mult. prof. PhDr. Mironom Zelinom, DrSc. ------------ Súvisiace epizódy: ⌲ O sebavedomí: ipcko.sk/mat-ho-stale-je-nemozne-preco-tak-tuzime-po-vysokom-sebavedomi ⌲ O strachu a fóbiách: ipcko.sk/psychologia-a-vr-2-fobie-internetova-zabava-ci-skutocny-problem ⌲ O strese: ipcko.sk/stres-zo-stresu-je-to-normalne ⌲ O strachu zo zlyhania: ipcko.sk/pocit-tlaku-strach-z-neuspechu-ako-ich-prekonat ⌲ O zmysle života: ipcko.sk/aj-v-utrpeni-mozno-najst-zmysel-co-nas-o-tom-uci-franklova-logoterapia ⌲ O vzťahovej väzbe: ipcko.sk/o-com-je-teoria-vztahovej-vazby-alebo-mozu-za-vsetko-vasi-rodicia ⌲ O pomoci školského psychológa: ipcko.sk/navod-ku-skolskemu-psychologovi ------------ Viac pomáhajúcich informácii pre maturantov a maturantky nájdete na našom: ⌲ Facebooku ⌲ Instagrame ⌲ TikToku ⌲ Webe Špecializovanú psychologickú pomoc nájdete na e-maile: maturita@ipcko.sk ------------ 00:00 Úvod 01:52 Čo je to podľa psychológie učenie? Je len doménou vzdelávacích inštitúcii? 17:53 Dokážu nás aj súčasné školy učiť viac, ako len informácie? 21:44 Ako sa z učenia a škôl stal strašiak a nepríjemná záležitosť? 24:59 Je zdravé ak sme pred skúškou nervózni a máme strach? 37:21 Ako bojovať so strachom zo zlyhania, či školskými neúspechmi? 44:08 Ako nájsť motiváciu do učenia predmetov, ktoré nás nebavia? 54:19 Ako pandémia nechtiac zreformovala slovenské školstvo? Čo sú výzvy tzv. homeschoolingu? 01:02:47 Aký psychologický účel má maturita a iné skúšky? 01:05:25 Prečo sa zlyhanie stalo v našich školách neprípustným javom? 01:07:44 Čo by mohlo študentom a študentkám pomôcť pred skúškami, maturitami, či štátnicami? Ako im môžu pomôcť rodičia? ------------ Nezostávajte so svojimi ťažkosťami sami a využite pomoc odborníkov: ⌲ IPčko.sk: ipcko.sk  ⌲ Dobrá linka: dobralinka.sk  ⌲ Krízová linka pomoci: krizovalinkapomoci.sk | 0800 500 333 ⌲ Klub Machovisko: klubmachovisko.sk ⌲ Káčko - kontaktný bod pre ľudí v krízových životných situáciách: ipcko.sk/kacko ⌲ Mapa pomoci: ipcko.sk/mapa-pomoci Sledujte nás a komunikujte s nami aj na sociálnych sieťach: ⌲ Facebook: facebook.com/hmmmpodcast  ⌲ Instagram: instagram.com/hmmm_podcast  ⌲ Youtube: youtube.com/user/IPcko  ⌲ E-mail: podcast@ipcko.sk  Ak sa Vám naša práca páči a považujete ju za dôležitú, budeme veľmi vďační za Vašu pomoc: ⌲ Patreon (pre pravidelnú podporu): patreon.com/ipckohmmm  ⌲ Darujme.sk (pre podporu celého občianskeho združenia IPčko): ipcko.darujme.sk/3057  ⌲ Prenájom štúdia: ipcko.sk/prenajmite-si-studijko-na-nahravanie-podcastu  hmmm... pre Vás pripravujú: ⌲ Moderátor a realizácia: Marek Franko instagram.com/marek__franko    ⌲ Dramaturgia: Katka Makara instagram.com/katkamakara ⌲ Odborný dohľad: PhDr. Marek Madro, PhD. MBA instagram.com/marcusmadro, PaedDr. Zuzana Juráneková, MBA instagram.com/zuzkajuranekova, Mgr. Lenka Nemcová instagram.com/happylela

Powered by #CodeSports Round 3 is now in the rear-view and we've brought JB & Pistol back to the DRSC studios to discuss all the big topics including what moves we should consider heading into Round 4. Enjoy!

In episode 2 of the FTTV x DRSC collab series, Cheezo & Pistol sit down with eno & JD from #FantasyTakeTV to talk through the differing structures seen from our communities. Thanks for the invite lads. We hope you enjoy this collab episode. If you want to find FTTV you can reach them on Twitter: @FantasyTakeTV

FTTV x DRSC 2 by Fantasy Take TV - SuperCoach AFL

Jords & Eno team up with Pistol & JB from DRSC to discuss our first picked players in a draft game format.

Postcovidový syndróm pomáha lepšie prekonávať aj náš črevný mikrobióm. Navyše, ľudia s kvalitným črevným mikrobiómom zvyknú mať aj ľahší priebeh ochorenia covid-19. Nie nadarmo sa hovorí, že sme tým, čo jeme. Imunitný systém je závislý od zdravého prostredia v našom čreve. Každý z nás má pritom jedinečný mikrobióm, rovnako ako odtlačok prsta. A presne tak k nemu treba pristupovať. Mikrobióm sa totiž dá modulovať. Umožňujú to aj personalizované probiotiká. To najdôležitejšie, nielen o nich, zisťovala Petra Podkonická od MVDr. Alojza Bombu, DrSc. a Martina Harandu, MSc. z firmy Perbiotix.

Hosťom sobotného Dobrého rána je Juraj Majtán, vedúci vedecký pracovník Ústavu molekulárnej biológie SAV, absolvent Chemicko-technologickej fakulty STU a postgraduálneho štúdia v centre pre ekológiu a hydrológiu v Oxforde a na lekárskej fakulte v britskom Sauthamptone. Svoj vedecký život zasvätil skúmaniu medu a jeho účinkov na ľudský organizmus. O tom, na čo všetko je dobré med a niektoré včelie produkty užívať, ako je na tom Slovensko vo svete medu aj o živote včiel bude dnešný rozhovor. Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje RTVS – Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Rodičia na svoje potomstvo prenášajú gény, ktoré sú zodpovedné za znaky a vlastnosti. Avšak o tom, kedy a ako sa tieto gény prejavia, rozhodujú epigenetické mechanizmy. Epigenetické mechanizmy sú ovplyvňované našim životným štýlom, a tým pádom ich vieme do veľkej miery vedome ovplyvňovať. K najdôležitejším epigenetickým mechanizmom patrí metylácia DNA, ktorá tým, že vypína rôzne gény, môže viesť k značnej odlišnosti jedincov s rovnakou genetickou výbavou. Napríklad, o tom, či sa vyliahne včela robotnica alebo nová včelia kráľovná, rozhoduje strava, akou je kŕmená larva. Veľkú úlohu zohráva aj to, ako sa rodičia správajú k svojim deťom. „Ukázalo sa, že materská starostlivosť predstavuje dôležitý externý faktor, ktorý mení v mozgu myšacieho potomka „nastavenie génov“, čo sa u dospelého jedinca môže prejaviť napríklad znížením hladiny stresových hormónov v krvi,“ povedala v rozhovore profesorka Miadoková. Rovnako traumatické zážitky našich predkov zanechávajú „molekulárne jazvy“ na DNA ďalších generácii, preto je dôležité, ako sa k sebe my ľudia správame. Dokážeme prejavy svojej genetickej výbavy ovplyvňovať aj počas života? Vieme životným štýlom spomaliť starnutie? Akú úlohu hrá epigenetika pri nádorových ochoreniach? Môžu sa naše pľúca prispôsobiť znečistenému ovzdušiu? Odpovede na tieto, ale i mnohé ďalšie otázky sa dozviete v podcaste Veda na dosah. Prof. RNDr. Eva Miadoková, DrSc. je od roku 1969 členkou Katedry genetiky PRIF UK, na ktorej pôsobila najprv ako interná doktorandka, docentka a od roku 2001 ako profesorka. Pôsobila taktiež ako prodekanka pre zahraničné vzťahy PRIF UK. Ako vedecko-pedagogická pracovníčka sa primárne špecializuje na genetickú toxikológiu. Viedla desiatky bakalárskych, magisterských a doktorandských prác. V oblasti vedeckého výskumu sa venuje štúdiu molekulárnych mechanizmov účinku prírodných látok a ich antimutagénnym a karcinogénnym potenciálom. So svojím vedeckým tímom publikovala desiatky vedeckých článkov vo významných zahraničných vedeckých časopisoch, za ktoré získala vyše 1000 citácií/ktoré boli citované vyše tisíckrát.

Spontánna epizóda skôr pre farmaceutov a lekárov. Slovenským a českým vedcom sa totiž podaril prelomový objav a keďže sa dotýka mikróbov, pokúsili sme sa presvedčiť jedného z autorov výskumu, biológa a vedúceho Oddelenia mikrobiálnej genetiky SAV RNDr. Imricha Baráka, DrSc., aby sa s nami na túto tému porozprával. V tejto epizóde sa dozviete info, ktoré ste nevedeli nielen vy a my, ale s nami celý svet! Podcast Bez receptu nájdete naprieč platformami: WEB: www.bezreceptupodcast.sk INSTAGRAM: www.instagram.com/bezreceptupodcast FACEBOOK: www.facebook.com/bezreceptu YOUTUBE: www.youtube.com/c/bezreceptu

Hosť: Doc., MVDr. Norbert Žilka, DrSc., riaditeľ neuroimunologického ústavu SAV a vedecký riaditeľ spoločnosti Axon Neuroscience, ktorá vyvíja vakcínu proti ochoreniu COVID-19. Venujú sa aj výskumu Alzheimerovej choroby, kde sú už veľmi blízko prevratnému riešeniu. Vyštudoval veterinárnu medicínu v Košiciach. Pochádza z Nitry, teraz žije v Bratislave. Rád číta, píše knihy – teraz mu vyšla populárno–vedecká kniha – Malý sprievodca Alzheimerovou chorobou. Ženatý, má dve deti. Venuje sa fitness športu. Má rád moderné umenie zo začiatku 20. storočia – impresionizmus, expresionizmus... Moderuje: Kata Martinková. Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Co je to vlastenectví? Překvapivé objevy ze života Františka Škroupa. Měla by se hymna vyměnit? Kdo tlačí na likvidaci písně Kde domov můj z pozice symbolu státnosti? Závist, zloba a strach byly v obrození a jsou i dnes. Připomínáme si dostatečně naše dějiny? Máme světu co říct, nebo jsme jen malá země přisluhovačů mezi Západem a Východem? https://vzpravy.cz

Co je to vlastenectví? Překvapivé objevy ze života Františka Škroupa. Měla by se hymna vyměnit? Kdo tlačí na likvidaci písně Kde domov můj z pozice symbolu státnosti? Závist, zloba a strach byly v obrození a jsou i dnes. Připomínáme si dostatečně naše dějiny? Máme světu co říct, nebo jsme jen malá země přisluhovačů mezi Západem a Východem? https://vzpravy.cz

Co je to vlastenectví? Překvapivé objevy ze života Františka Škroupa. Měla by se hymna vyměnit? Kdo tlačí na likvidaci písně Kde domov můj z pozice symbolu státnosti? Závist, zloba a strach byly v obrození a jsou i dnes. Připomínáme si dostatečně naše dějiny? Máme světu co říct, nebo jsme jen malá země přisluhovačů mezi Západem a Východem? https://vzpravy.cz

Prof. PhDr. Matúš Kučera, DrSc. – historik, odborník na stredoveké dejiny, spisovateľ a vysokoškolský pedagóg. Rodák z Mojtína študoval na gymnáziu piaristov v Trenčíne, krátko na gymnáziu v Nitre a v roku 1951 maturoval na Štátnom gymnáziu v Trenčíne. Študoval slovenčinu a históriu na Filozofickej fakulte Slovenskej univerzity, resp. UK v Bratislave a na Karlovej univerzite v Prahe. Prednášal na FiF UK slovenské dejiny. V roku 1989 zriadil katedru slovenských dejín a stal sa jej vedúcim. Bol poslancom Federálneho zhromaždenia ČSFR, neskôr ministrom školstva, veľvyslancom Slovenska v Chorvátsku a v Bosne a Hercegovine. Bol aj generálnym riaditeľom Slovenského národného múzea, neskôr pôsobil ako profesor histórie na Univerzite sv. Cyrila a Metoda v Trnave. Verejnosti je známy aj ako popularizátor slovenského stredoveku. Je autorom kníh Veľkomoravská ríša v obrazoch, Slovensko po páde Veľkej Moravy, Pater patriae, Veľká Morava - spoločnosť - kultúra - tradícia, Slovensko v dobách stredovekých a i. Je držiteľom viacerých ocenení. Rad Ľudovíta Štúra II. triedy, Rad Ľudovíta Štúra I. triedy za mimoriadne zásluhy v oblasti rozvoja vedy, ceny Jozefa Cígera Hronského, od roku 2005 je nositeľom titulu doctor honoris causa na Univerzite sv. Cyrila a Metoda v Trnave. Žije na dôchodku v Bratislave, má dvoch synov a dve vnučky. Moderuje Kata Martinková. Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V pondelok až v piatok o 22:19 v Rádiu Slovensko.

Hosť: doc. PhDr. Hana Urbancová, DrSc. (riaditeľka Ústavu hudobnej vedy SAV). Harmónia, melódia, rytmus, ale aj farby tónov a virtuozita autorov aj interpretov. Hudba je bránou do sveta emócií. Detailne sa jej venuje hudobná veda. O čom je, ako skúma svet hudby a jej vplyv na náš život - aj o tom bude vo Vede SK hovoriť Hana Urbancová, riaditeľka Ústavu hudobnej vedy SAV. Na vedecké muzicírovanie bez falošných tónov sa teší aj Stano Ščepán. Reláciu Veda SK pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Až třetinu života prospíme - spánek je tak neodmyslitelnou součástí našich životů. Z minulého podcastu o spánku už mnohé víme, dnes ale rozvineme některé poruchy související s REM spánkem, povídat si také Štěpánka bude s panem profesorem MUDr. Karlem Šonkou, DrSc. o nadměrné denní spavosti.  Sledujte nás na instagramu @loonopodcast.

Od začiatku pandémie koronavírusu uplynul už takmer rok. Niekoľkým spoločnostiam sa v rekordnom čase sa podarilo vyvinúť a schváliť vakcíny, ktoré nám môžu zabezpečiť návrat do normálneho života. O vakcínach sa však šíri množstvo nepravdivých informácií a hoaxov, ktoré mnohých zneisťujú a odrádzajú od očkovania. V našom najnovšom podcaste sme sa preto o bezpečnosti a efektivite vakcín rozprávali s virológom RNDr. Borisom Klempom, DrSc., vedúcim oddelenia ekológie vírusov z BMC SAV. Pandémia zasiahla životy ľudí na celom svete. Predpokladali vedci, že takáto situácia môže nastať? Za výrazmi, ktoré sa počas uplynulého roka začali často skloňovať, ako mRNA vakcíny či vektorové vakcíny, sa skrývajú inovatívne technológie, na ktorých výskumníci pracovali už desaťročia. Ako vlastne tieto technológie fungujú? Sú pre nás bezpečné? Aké vedľajšie účinky môžu mať vakcíny? Budú efektívne aj proti mutáciám koronavírusu? Je niektorá z vakcín lepšia ako ostatné a čo sme sa naučili od krajín, ktoré očkujú proti ochoreniu COVID-19 v rýchlom tempe? To všetko a ešte oveľa viac sa dozviete v našom podcaste.

Podcast studentů 3. LF vzniklý pod záštitou IFMSA za spolupráce Trimedu: Profesor Cyril Höschl - absolvent 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ředitel NÚDZ odpovídá na dotazy ohledně psychické zátěže studentů v období pandemie koronaviru a dalších aktuálních témat ze světa duševního zdraví. Moderuje: Iva a Petra Host: Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Hosť: MVDr. Juraj Kopáček, DrSc. (Vedecký riaditeľ Biomedicínskeho censtra SAV). 6. marca uplynie rok od prvého prípadu pacienta infikovaného Covidom 19 na Slovensku. Toto nemilé výročie nám pripomína, že už 12 mesiacov sme neboli na hromadnom podujatí, necestovali sme bez obmedzení a rúško už pokladáme pri odchode za domu za dôležitejšie ako kľúče. Čo sme sa o víruse naučili a bojujeme s ním správne? Moderuje: Ľubomíra Hulínová. Kontakty pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. je od roku 2005 přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a předseda České kardiologické společnosti pro funkční období 2019–2023. Mimo oficiální a odborné funkce je také nadšený sportovec, věnuje se osvětě v oblasti prevence, jezdí na kole ale i na enduro motorce.S panem profesorem jsme si povídaly o tom:jaká byla jeho medicínská cestačemu všemu se v rámci kardiologie věnujíže sice máme nejlepší péči o pacienty s akutními kardiovaskulárními obtížemi (infarkty atd.), ale že zároveň jsme v ČR dlouhodobě třetí v Evropě z hlediska úmrtnosti právě na kardiovaskulární chorobyproč má i 6 000 kroků denně smyslkolik sportu je moc a kolik je málo a také jak je to s alkoholem u sportovcůo osobní zodpovědnosti vůči vlastnímu zdraví a to jak z hlediska kardiovaskulárních a dalších chronických onemocnění, tak i aktuálně ohledně nemoci COVID-19jak se dívá na aktuální situaci ve zdravotnictví a v politicejak vnímá COVID z hlediska kardiologie, jaké jsou trvalé následky a na co je třeba dávat si pozor po prodělaném onemocněníjaký má názor na očkování a jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými vakcínami => rychlé shrnutí pan profesor doporučuje očkovat tou vakcínou, kterou můžete, je to rozhodně lepší, než zůstat neproočkovanýUžitečné odkazy:prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.Všeobecná fakultní nemocnice v Praze - II. interní klinika kardiologie a angiologieČeská kardiologická společnostServer 6000kroku.cz

Do Vedy SK prídu dvaja špičkoví archeológovia, špecialisti na Dobu bronzovú: Prof. PhDr. Jozef Bátora, DrSc. (Acheologický ústav SAV v Nitre), Mgr. Peter Barta, PhD. (Katedra archeológie UK v Bratislave). Niekedy ich vnímame ako čudákov, pre ktorých je aj objavenie keramického črepu pokladom. Archeológia nie je o hľadaní pokladov a predsa majú mnohé jej nálezy nesmiernu cenu. Aj Slovensko je archeologickým rajom. Moderuje: Stanislav Ščepán. Reláciu Veda SK pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Každá 4. žena a každý 5. muž v Česku je obézní. Tloušťka ovlivňuje naše tělo a zdraví snad ve všech směrech. Jak tedy zdravě zhubnout? Pomohou moderní diety nebo zázračné přípravky? Co pro sebe můžeme udělat sami a jak nám mohou pomoci lékaři z IKEM prozradí přednosta Centra diabetologie prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. 

Rastliny sú inteligentnejšie, než si mnohí ľudia myslia. Dokážu interagovať medzi sebou, ale aj so zvieratami. Niektoré rastliny sa vzájomne vyživujú, iné sa v „tichom boji“ zabíjajú. Majú aj pamäť a dokážu sa učiť. S rastlinou Mimosa Pudica si doma môžete otestovať jej pamäť v jednoduchom experimente. Všimli ste si, že koruny stromov sa v skutočnosti nedotýkajú, ani keď rastú tesne pri sebe? Prečo pomáha izbovým rastlinám, keď sa im prihovárame?Ako si rastliny dokážu privolať záchrancov, keď ich napadnú škodce? Ako lovia mäsožravé rastliny? Odpovede na tieto, ale i ďalšie otázky sa dozviete v novom podcaste Veda na dosah s Miroslavom Krauskom. Mgr. Miroslav Krausko, PhD. je vedeckým pracovníkom v Botanickom ústave Slovenskej akadémie vied. Aktuálne vďaka projektu APVV skúma rastlinné synaptotagmíny (APVV-16-0398, zodpovedný riešiteľ doc. RNDr. Ján Jásik DrSc.). Ide o proteíny, ktoré boli prvýkrát charakterizované v nervovej sústave živočíchov, pričom majú dôležité funkcie pri prenose signálu a ďalších procesoch, ktoré sú nevyhnutné pre správne fungovanie a koordináciu v neurónoch ale aj iných bunkách. Keďže rastliny nervovú sústavu nemajú, bola pre vedcov veľkým prekvapením ich prítomnosť v rastlinách.

Pán RNDr. Vojtech Rušin, DrSc., rodák zo Spišských Hanušoviec, je človekom, akého naozaj nestretnete každý deň. Náš rozhovor sa odohrával v jednom z tatranských hotelov, pretože pán doktor Rušin už roky, ako vedec, pôsobí práve vo Vysokých Tatrách. Aj keď to, čoho sa týka jeho práca, je pre nás, ktorí sa zaoberáme viac pozemskými vecami, veľmi vzdialené, neúnavne mi odpovedal na všetky otázky a ľudskou rečou sa ma snažil priblížiť k hviezdam.

Diabetes mellitus (DM) neboli cukrovka je chronické onemocnění, které významně ovlivňuje to, jak naše tělo hospodaří s krevním cukrem zvaným glukóza. Jak mu předcházet? Jak vzniká? Jaká je budoucnost léčby tohoto onemocnění? Zjistíš v dnešní epizodě, do které si Štěpánka pozvala prof. MUDr. Martina Haluzíka, DrSc (https://www.lf1.cuni.cz/predstavujeme-vedeckou-skupinu-prof-martina-haluzika) ., zástupce přednosty Centra diabetologie pro vědecko-výzkumnou činnost IKEM. Podcast vznikl pod hlavičkou neziskové organizace Loono (https://www.loono.cz/podcast) .

Štěpánka si do studia pozvala jednoho ze 100 nejlepších neurochirugů na světě, prof. MUDr. Vladimíra Beneše, DrSc., který se operacím mozku věnuje už přes tři dekády. Dozvíš se spoustu informací o mozku, neurochirurgii a o vyhlídkách tohoto oboru do dalších let. Pan profesor je český neurochirurg, v letech 1997–2020 přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. LF UK. Obdržel medaile a vyznamenání Ministerstva obrany ČR, Senátu ČR, Ministrestva zdravotnictví ČR nebo Univerziy Karlovy. Je také jedním z 100 nejlepších neurochirurgů na světě, kteří společně tvoří Světovou akademii neurochirurgů. Podcast vznikl pod hlavičkou neziskové organizace Loono (https://www.loono.cz/podcast) .

Houby jsou fascinující organismy. Nám známe hříbky a muchomůrky jsou jen vrcholem ledovce celé říše hub. Další z nich se v roztodivných formách a velikostech vyskytují téměř ve všech prostředích včetně lidského těla nebo několika kilometrových lesních ploch. Člověk má s houbami bohaté historické zkušenosti. Lidé je po staletí sbírají pro jídlo, ale také pro jejich léčivé nebo psychoaktivní účinky. Není se tak čemu divit, že se houby staly zájmem i vědeckého bádání. Do našeho podcastu přijal pozvání mikrobiolog pan Doc. RNDr. Jiří Gabriel, DrSc. Co jsou houby vlastně zač? Kam sahá jejich historie? Co se ví o halucinogenních a léčivých houbách? Jaké trable a historky skýtá vědecké řemeslo? O tom všem se dozvíte ve dnešním dílu o houbách a lidech! Přejeme příjemný poslech. Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram nebo Facebook Podpořte nás jednorázově nebo na startovači Zadej kód "BWA" pro 10% na náš biohackingový online kurz Zadej kód "BWA" pro 10% slevu na UpLife.cz "Tento podcast slouží pouze pro vzdělávací účely. Neberte informace v něm zmíněné jako lékařskou radu" Minutáž: 05:00 - Jaké houby rostou u nás doma ? 08:00 - Co jsou HOUBY vlastně zač? 11:00 - Historie Hub a jejich užívání 14:00 - Halucinogenní houby a změněné stavy vědomí 18:00 - Jak se člověk dostal k houbám? 20:00 - Chaga a velikost Hub 23:30 - Aktivní látky v houbách 24:30 - Léčivé Houby 30:00 - Houba dlouhověkosti - Reishi a Shiitake 35:00 - Sebe-experimentování s houbami 40:00 - Mykobiom - houby, které osídlily člověka 42:00 - Výzkum v Černobylu 53:00 - Trable a historky z vědeckého bádání 01:02:00 - Jak se hravě vyučuje věda? 01:13:00 - Jak se (ne)likviduje radioaktivní odpad?

Míša si do studia pozvala děkana své fakulty 3. LF UK (https://www.lf3.cuni.cz/) prof. MUDr. Petra Widimského, DrSc. Pan profesor je světově uznávaným expertem na léčbu akutního infakrtu myokardu a kromě toho působí jako přednosta Kardiologické kliniky FNKV. Společně probírali jeho působení na 3. LF UK, publikační činnost a především společnou lásku ke kardiologii. Epizodu jsme natáčeli na konci srpna. Podcast vznikl pod hlavičkou neziskové organizace Loono (https://www.loono.cz/) .

Naše pozvanie do podcastu prijal experimentálny fyzik RNDr. Peter Skyba, DrSc., s ktorým sme sa rozprávali o čiernych a bielych dierach. Čierne diery sú vo vesmíre pomerne častý jav. Vieme o nich pomerne málo, no vedci aj vďaka fyzike ultra nízkych teplôt pomaly odkrývajú ich tajomstvá. Doktor Peter Skyba uskutočnil jedinečný experiment, v ktorom pomocou supratekutého hélia 3 realizoval takzvaný magnónový analóg horizontu udalostí čiernych dier, za čo získal aj ocenenie Vedec roka SR 2019. V podcaste sa dozviete, ako čierne diery vznikajú, aké fyzikálne efekty pri nich vedci skúmajú, čo sú biele diery, akým spôsobom vedci uvažujú o podstate vesmíru, prečo je dôležité študovať fyziku, ako experimentálny fyzik rieši problémy, keď sa pri výskume ocitne v „slepej uličke“ a mnoho iného. „Najväčšie objavy ešte len prídu, ale najprv sa ľudia musia vrátiť k prírode,“ odkazuje doktor Skyba. RNDr. Peter Skyba, DrSc., je vedúcim vedeckým pracovníkom Ústavu experimentálnej fyziky SAV v Košiciach. Venuje sa štúdiu supratekutých fáz hélia-3 ako modelového systému pre kozmológiu, astrofyziku a fyziku vysokých energií. Dr. Peter Skyba bol zodpovedným riešiteľom aj mnohých medzinárodných a národných vedeckých projektov. Je nositeľom niekoľkých ocenení, ktoré mu udelili za dosiahnuté výsledky v oblasti vedy. V roku 2000 získal Cenu SAV za spoluprácu s vysokými školami, v roku 2005 mu udelil minister školstva SR Cenu Sophia 2005, Cenu SAV za infraštruktúru získal v roku 2008 a v roku 2018 ho ocenila aj Slovenská fyzikálna spoločnosť. V tomto roku sa stal Vedcom roka SR 2019. Ak vás obsah podcastu zaujal, môžete si pozrieť prednášku doktora Petra Skybu o fyzike ultra nízkych teplôt s množstvom vizuálnych ukážok a praktických príkladov využitia v praxi.

S hosťom relácie RTVS Rádia DEVÍN Akadémia, historikom Ladislavom Vörösom z Historického ústavu SAV, Rastislav Šimášek hovorí o téme Trianonskej mierovej zmluvy a s vedúcim oddelania Ústavu molekulárnej biológie SAV RNDR. Jánom Kormancom, DrSc. rieši tému nášho spolužitia s baktériami, ako sa naučili brátniť proti antibiotikám a ako ich mechanizmus obrany vieme využiť v náš prospech.

S hostkou relácie RTVS Rádia DEVÍN Akadémia, chemičkou TRNDr. Evou Kutejovou, DrSc, riaditeľkou Ústavu molekulárnej biológie SAV, sa redaktor Rastislav Šimášek venuje aktuálnym výskumom enzýmov, ktoré súvisia s procesmi mitochondrií buniek. Reč je o výskume a vývoji liečiv napr. proti rakovine, starnutiu buniek a o výskumoch na Ústave: vývoj preparátu, ktorý je schopný degradovať glej a používa sa napr. pri reštaurovaní starých organov, skúmajú napríklad spóry a vývoj nových bionanomateriálov, keďže proteínový povrch spórových plášťov baktérií je mimoriadne odolný; skúmajú aj vplyv včelích produktov na hojenie rán a tvorbu nových tkanív, skúmajú aj prípravu a vznik nových antibiotík a protinádorových látok génovou manipuláciou.

Hosť podcastu: prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. - aká je kniha Koronavírus? Čo v nej nájdete a na aké otázky odpovedá? - nakoľko je táto kniha kontroverzná?  - prečo rieši aj provokatívne otázky ako že koronavírus je biologická zbraň, prišiel z vesmíru, či ho dotvorili v laboratóriu... - ako si teraz posilniť imunitu podľa profesorky Struneckej? 3 knižné tipy: - QualityLand od nemeckého autora Marc-Uwe Klinga - Päť hviezdičiek pre teba z pera Charlotte Lucasovej - Cari Mora, novinka Thomasa Harrisa, autora kultového Mlčania jahniat Úryvky z kníh, ktoré načítali Vlado Kobielsky, Boris Farkaš a Peter Sklár.  Nová audiokniha od slovenského TOP autora. Slovenský hit, ktorý Ministerstvo školstva SR zaradilo do odporúčanej školskej literatúry.  Viac knižných tipov moderátora na jeho Instagrame.  

Kardiochirurg a přednosta Kardiocentra IKEMu Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. provedl svoji první transplantaci srdce v roce 1991. V současné době má za sebou více než sedm tisíc operací srdce a je jedním z nejuznávanějších operatérů na světě. Na vysílání pořadu Xaver a host přijel rovnou z další úspěšné operace, která trvala téměř čtyři hodiny.

RNDr. Tatiana Betáková, DrSc. z Virologického ústavu Biomedicínskeho centra SAV hovorí, že ako krajina sme po príchode nového koronavírusu na Slovensko reagovali pohotovo. V Ráne na eFeMku vysvetlila, ako došlo k prvému prenosu na človeka, v čom sa tento vírus líši od chrípky a ako sa šíri. Rozprávali sme sa tiež o nariadeniach, ktoré majú brániť šíreniu vírusu. Nosenie rúšok a hygiena rúk sú podľa nej kľúčové spôsoby ochrany. Čo všetko o víruse ešte potrebujeme zistiť a aké sú očakávania odborníkov, aj to sa dozviete v zázname rozhovoru z Rána na eFeMku.

Hostia: RNDr. Dušan Žitňan, DrSc. (riaditeľ Zoologického ústavu SAV) a RNDr. Juraj Koči, PhD. (Ústav zoológie SAV, ktorý pôsobí aj v Biomedicínskom centre SAV na Virologickom ústave).

V pořadí šesté setkání proběhlo 26. února 2020 na téma Zajistí nová legislativa více inovativních léčiv pro léčbu pacientů? již tradičně v prostorách průhonického Parkhotelu. Pozvání lékárníka a provozovatele portálu APATYKÁŘ® PharmDr. Martina Dočkala přijali Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA (předseda České lékařské společnosti JEP), Mgr. Kateřina Podrazilová, Ph.D. (Svaz zdravotních pojišťoven ČR), Ing. David Šmehlík, MHA (náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny), Bc. Anna Arellanesová (předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění) a Mgr. Jakub Dvořáček, MHA (výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu). Partnerství na projektu APAvision přijala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

V pořadí šesté setkání proběhlo 26. února 2020 na téma Zajistí nová legislativa více inovativních léčiv pro léčbu pacientů? již tradičně v prostorách průhonického Parkhotelu. Pozvání lékárníka a provozovatele portálu APATYKÁŘ® PharmDr. Martina Dočkala přijali Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA (předseda České lékařské společnosti JEP), Mgr. Kateřina Podrazilová, Ph.D. (Svaz zdravotních pojišťoven ČR), Ing. David Šmehlík, MHA (náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny), Bc. Anna Arellanesová (předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění) a Mgr. Jakub Dvořáček, MHA (výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu). Partnerství na projektu APAvision přijala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Hrozí prepuknutie pandémie koronavírusu? Ako sa môžeme na Slovensku proti tomu brániť? Sú rúška na ústa efektívnou ochranou? Pomáha teplota 26-27 *C zničiť koronavírus? Do týždňa budú podľa prof. MUDr. Vladimíra Krčméryho, DrSc. prvé prípady aj na Slovensku.

Složitost kombinatorických úloh a P versus NP problém. P vs. NP je dnes jeden z nejznámějších matematických a informatických problémů. V přednášce se pokusím vysvětlit proč tomu tak je, proč se zdánlivě speciální problém může stát centrálním a dokonce populárním problémem. To není otázka pouze historická, ale rovněž aktuální například při diskusi o důležitosti matematiky. Prof. RNDr. Jaroslav Nešetřil, DrSc. (* 13. března 1946 v Brně), český matematik, profesor Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a výtvarník. V matematice se zabývá především kombinatorikou (Ramseyova teorie), ale také algebrou a teoretickou informatikou, jeho Erdősovo číslo je 1. Ve výtvarném umění spolupracuje s Jiřím Načeradským. Mezi lety 1964 a 1969 studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, část tohoto studia však strávil v zahraničí, konkrétně na Universität Wien (1968) a McMaster University v Hamiltonu v Kanadě (1969). Titul RNDr. získal v roce 1970, CSc. roku 1975 a DrSc. 1988. Roku 1987 se stal docentem a 1993 profesorem Univerzity Karlovy. V současné době je profesorem katedry aplikované matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a současně ředitelem Institutu teoretické informatiky a DIMATIA Centre, jehož je také zakladatelem. Jaroslav Nešetřil je autorem více než 250 odborných článků. Videozáznam přednášky: https://youtu.be/a2MvHPuxQZc Kanál LLionTV: https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw Patron Pátečníků: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Situáciu okolo Coronavírusu vysvetľuje virológ z Biomedicínskeho centra Slovenskej vied RNDr. Boris Klempa, DrSc. Prečo je Coronavírus nebezpečný a čo má spoločné s vírusmi SARS a MERS, ktoré spôsobili epidémie pred niekoľkými rokmi? Jeho príznaky sú rovnaké ako pri chrípke, preto je náročné identifikovať jeho nositeľov. Najviac ohrození sú starší ľudia s ochoreniami. Deti na tento vírus reagujú prekvapivo. V čom sa skrýva jeho nebezpečný potenciál a ako Svetová zdravotnícka organizácia hodnotí kroky Číny po prepuknutí nákazy? Dočkáme sa vakcíny? Je Slovensko ohrozené, alebo ide o prehnanú paniku? Viac sa dozvieš v tomto podcaste. Príjemné počúvanie.

RNDr. Branislav Sitár,DrSc. z Katedry jadrovej fyziky UK v Bratislave bol hosťom Nočnej pyramídy v stredu 27. 11. Rozhovor vedie moderátorka Katarína Martinková. Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Rozhovor, interview vedie moderátor, hosť nemusí byť len „celebrita“. Respondent môže byť z najrôznejších oblastí, ako napr. umenie, kultúra, film, veda, šport, technika.

Round 10 was a scary one for many coaches, while other tasted the euphoria of soaring up the rankings. In a trying week for the DRSC podcasters, Pistol & JB have a deep and meaningful about their 2019 SuperCoach seasons while reviewing the week that was. Important topics they cover are: -What is the Patreon Knock-out Cup? -Who are the decent Bubble Boys? -Who are our top POD premium options? -How to keep aware of the upcoming byes. -Should we take a punt on a mid-pricer? -Donate for Delights? and much, much more.

Aké sú najväčšie mýty o živote Milana Rastislava Štefánika? Akú mal povahu, ako jednal a ako sa správal k ženám? Kým bol a akú úlohu pri vzniku Československa zastával? To všetko a omnoho viac v knihe Generál Štefánik, ktorá je vaša tvár? Moderuje: Anton Vydra Hostia: PhDr. Bohumila Ferenčuhová, DrSc., historička Historického ústavu SAV v Bratislave Miloslav Čaplovič, riaditeľ vojenského historického ústavu v Bratislave

Profesor Viliam Bada študoval na Lekárskej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, ktorú ukončil v r. 1967. V r. 1967 nastúpil na III. internú kliniku LFUK, do kardiologickej skupiny pod vedením Prof. MUDr. J. Gvozdjáka, DrSc. Na III. internej klinike LFUK pracuje doteraz. Tu vypracoval experimentálny príspevok k účinku Propranololu na metabolizmus myokardu, ako vedeckú ašpirantúru (1978). Roku 1986 bol menovaný za docenta, roku 1994 habilitoval obhájením práce : metabolický podklad použitia horčíka v kardiológii. Roku 1995 bol inaugurovaný za profesora internej medicíny. Po dobu 19 rokov bol prednostom III. internej kliniky. Stal sa jedným zo spoluautorov prvej kompletnej pregraduálnej učebnice internej medicíny v slovenčine. Napísal učebnicu základov elektrokardiografie. Pre potreby verejnosti napísal knižku: Ako sa dá predchádzať chorobám srdca a ciev, ktorá v r. 2017 vyšla v II. rozšírenom vydaní . Ocenený bol Dérerovou cenou, cenou Marquis Who is Who in the Science, Stodolovou medailou, Celouniverzitnou profesorskou prednáškou na základe návrhu rektora Univerzity Komenského a odsúhlasení Vedeckou radou Univerzity Komenského, prednáškou v rámci Detskej Univerzity Komenského, Prémiou Literárneho fondu a Niederlandovou cenou. Bol členom Vedeckej rady Lekárskej fakulty Univerzity Komenského a predsedom komisie pre záverečné skúšky z internej medicíny. Bol členom redakčnej rady Cardiology Letters a predsedom Disciplinárnej komisie Lekárskej komory. Počas epizódy sme sa venovali: • Červené mäso • Čokoláda • Vajcia a cholesterol • Transmastné kyseliny, margaríny a rastlinné oleje • Ochorenia srdca, ciev a cukrovka Epizóda krok za krokom: 3:11 Kto je Aleš Hrdlička a prečo je pre nás dôležitý tento antropológ? 4:06 Pima Indiáni, obezita či diabetes. V čom je zvláštna ich genetická výbava? 6:16 červené mäso a dlhovekosť. Čo hovorí dlhodobé sledovanie Indiánov? 8:56 brojler, sliepka a kvalita kuracieho mäsa 10:10 Prečo je červené mäso zdravé a kvalitné pre organizmus? 12:03 zdravé je to, čo je zisk 12:23 symbol zdravia, slepačie vajce. Čo obsahuje, aké vitamíny, prospešné látky a makroživiny? 14:41 transmastné kyseliny, margarín a stužené tuky 16:54 aké výrobky obsahujú transmastné kyseliny? 19:21 koľko krát majú Inuiti nižšiu úmrtnosť ako bežný Európan? 22:47 spracované výrobky, rastlinné tuky 24:17 spotreba nasýtených tukov v Európe, kde je najvyššia? Ako to súvisí s ich ochoreniami srdca? 26:18 maslo, slanina a nasýtené tuky 28:22 najväčší problém stravovania a kvality potravín je zdroj 30:37 je slanina zdravá? 31:20 vajcia a cholesterol či ochorenia srdca. 32:20 Čo je cholesterol? 33:14 ako napodobniť chuť akéhokoľvek jedla? 33:26 príbeh legendárneho kečupu Heinz. Aká je pravda? 34:54 čokoláda a jej vplyv na zdravie. Je odtučnená kvalitná? 35:49 pravda o holandskom kakau. Prečo je nezdravé a škodlivé pre naše telo? 37:02 čokoláda a liečba cukrovky 37:32 čokolády Milka a Nestlé a ich príbehy 38:40 placébo, čo znamená jeho význam a ako na nás vplýva 40:28 čokoláda a kakao, aké sú ich benefity? Sú vhodné pre diabetikov? Partneri: Max Sport advanced nutrition Max Sport je slovenská firma zaoberajúca sa vývojom funkčných potravín s cieľom byť značkou, ktorá ponúka svojim zákazníkom zdravšie a chutnejšie alternatívy ku klasickým sladkostiam. V Max Sport sú hrdí na to, že sa im podarilo ich produkty umiestniť už takmer vo všetkých lokálnych retailových sieťach a čerpacích staniciach. Okrem už klasickej proteínovej tyčinky môžete pod rovnakou značkou Max Sport nájsť 18 ďalších druhov produktov, pričom veľmi silné zastúpenie majú 100% prírodné produkty Good morning, obľúbené raw tyčinky Paleo a bio novinky Protein Pasta. Cieľom Max Sport je byť značkou, ktorá prináša produkty 21. storočia a ponúkať zákazníkom zdravšiu a funkčnú podobu snackov. Cvicte.sk Cvičte.sk je mediálny portál, ktorého snahou je v prvom rade motivovať všetkých k pohybu a zdravému životnému štýlu. LifeLike.sk orechové maslá

Svůj nejnovější výzkum představí doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc., odborník na obličejovou chirurgii, který zkoumal lebky mnoha českých panovníků včetně Karla IV. V květnu 2017 zrekonstruovali čeští vědci podobu tajemné pravěké šamanky, jejíž nález v roce 1949 vzbudil v odborných kruzích celosvětovou senzaci. Jak taková rekonstrukce probíhá? Jak se k ní dostane původem dětský obličejový chirurg? A co nám říká o životě v době lovců mamutů? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

WHERE ARE OUR ROOKIES!! Another week, another set of selection dramas! It's our last week before our teams start getting affected by bye rounds in the 2017 season. How should we prepare? Make sure you check in with Cheezo & JB to find out! Also Daniel has his Supercoach questions answered after being our 'Donor of the week'. PS. anyone silly enough to want to enjoy a beer with Cheezo & Pistol on his first ever trip from QLD to watch the Bombers live is welcome to be a part of a DRSC meet up in Melbourne this weekend. -Doc Cancer Council: myownway2017.everydayhero.com/au/doctor-supercoach SC Championship Ring: (Code: TheDoc) supercoachchampion.refersion.com/c/62040 iTunes: https://itunes.apple.com/au/podcast/doctor-supercoach-afl-podcast/id1209904334?mt=2

Hostem Science Café Kladno (4/2017) byl prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych. Závažné duševní poruchy, využití informačních technologií v psychiatrii, epidemiologie a studia závislostí, neurofyziologie, spánková medicína... To vše jsou oblasti, kterým se věnuje Národní ústav duševního zdraví. Proč takovouto instituci potřebujeme? A jaká jsou její nejnovější zjištění? O tom bude mluví její ředitel, profesor Cyril Höschl. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenali Vojtěch Fišer a Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Our Supercoach semi-finals have come and gone. To recap all the events of the past weekend are Jordan & Harry. They reveal the DRSC 2016 Supercoach All-Australian Team. They also cover all your social media questions! - Doc

Záznam Science Café Liberec (2/2016) s hostem prof. PhDr. Jaroslavem Čechurou, DrSc. Přednáška se zabývá poprvé v české historiografii tématem sexuálního života venkovského a maloměstského obyvatelstva v déle než stoletém průřezu. Mimořádně bohatá dokumentace jihočeských archivů v čele s Třeboní dovolila detailně postihnout pestrý vějíř každodennosti sexuálního života v barokní epoše na jihu Čech. www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (2/2015) byla prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., ředitelka Historického ústavu AV ČR, která představila svůj obor – historickou geografii. Vydejte se tak se Science Café na výpravu do krajiny minulosti. Poznáte krajinu zmizelou i proměněnou a také metody, kterými lze takové krajiny rekonstruovat. Přednáška přiblíží historickou geografii jako mezioborovou disciplínu s mnoha výzvami a záhadami.

Přednáška prof. RNDr. Jiřím Patočky, DrSc. o nebezpečných látkách v našem okolí. Jak žít ve světě plném jedovatých látek, které nám mohou ublížit?

Slovenský jazyk tak, ako ho možno ešte nepoznáte. Hosť: Dr. h. c. prof. PhDr. Ján Findra, DrSc.

Sabol Ján Pramene k byzantsko-slovanskej tradícii a kultúre na Slovensku. Hosť: Prof. PhDr. Peter Žeňuch, DrSc., riaditeľ Slavistického ústavu Jána Stanislava SAV

Jak vypadá práce profesionálního matematika? Co v současnosti zkoumají vědci v Nečasově centru pro matematické modelování – vědeckém sdružení, které spojuje přední české vědecké skupiny pracující v Matematickém ústavu Akademie věd, v Ústavu informatiky Akademie věd a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy? I o tom hovořili na květnovém Science Café v Praze prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc. a prof. RNDr. Josef Málek, CSc., DSc. O hostech: Eduard Feireisl Eduard Feireisl je přední český matematik, který se věnuje výzkumu v oblasti parciálních diferenciálních rovnic. Jako hostující profesor působil na univerzitách v Rio de Janeiru, Pise, Madridu, Pekingu, Mnichově, Hongkongu a Nancy. Josef Málek Oblastí výzkumu Josefa Málka je matematická analýza parciálních diferenciálních rovnic mechaniky kontinua popisující deformace geofyzikálních materiálu, tkání, směsí či slitin s aplikacemi v technice a lékařství. Josef Málek působil dlouhodobě na Univerzitě v Bonnu a na Texas A&M Univerzitě v College Station.

Záznam Science Café z 12. února 2013 z pražské kavárny Potrvá. Hosté: prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. – VÚŽV v.v.i., ČZU Praha RNDr. Renata Hüttelová, PhD. – IVF CUBE Anotace: Plodnost klesá. Nejen u obyvatel této planety, ale dokonce i u živočichů žijících ve volné přírodě. Vyhyneme? Jaké jsou příčiny? A co se dá proti tomu dělat? Nahlédneme pod pokličky pomyslných hrnců, v kterých se vaří hormonální koktejl tzv. endokrinních disruptorů, v němž dnes žijeme. Navštívíme přední frontu boje s lidskou neplodností – laboratoř asistované reprodukce, kde jsou počaty „děti ze zkumavky“.

Záznam Science Café o výzkumu a léčbě schizofrenie. SCHIZOFRENIE JAKO PORUCHA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ Hosté: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK MUDr. Filip Španiel, Ph.D., Psychiatrické centrum Praha Anotace vystoupení prof. Höschla: Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“). Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných. Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti. V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou. Literatura: Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023 Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409 Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14. Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14. Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14. Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 34. Anotace vystoupení dr. Španiela: Schizofrenie, řeč a gen FOXP2 Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny přesně neznáme. Na nemoc, která má zcela uniformní geografický výskyt, můžeme hledět i z evoluční perspektivy. Schizofrenie je z větší části pod genetickou kontrolou. Nemocní mají zřetelně nižší fertilitu, zanechávají méně potomků. Za normálních okolností by onemocnění s časem z populace vymizelo. Protože se tak neděje, je možné, že disponující geny poskytují zároveň i evoluční výhodu. Příspěvek přináší řadu argumentů podporujících teorii, že onemocnění může mít spojitost s evolucí řeči a rozvojem sociálního mozku. V této souvislosti přináší i výsledky českého výzkumného projektu, který nalézá souvislost mezi změnami v morfologii mozku nemocných a variantou genu FOXP2. Závažné změny v jinak vývojově velmi konzervativním FOXP2 se odehrály na samém počátku speciace Homo sapiens. Podle mnohých byla tato mutace podkladem pro důležitou proměnu struktury mozku, který se takto stal lidským a obdařeným darem řečové komunikace. Platí tedy nemocní se schizofrenií daň za to, že je náš mozek takovým jakým je?

Záznam Science Café o nanotechnologiích. Nanotechnologie se řadí k nejvíce diskutovaným technologiím současnosti. Jaké jsou možnosti, budoucnost a rizika nanotechnologie? Jaký je vývoj a výzkum u nás? Je opravdu tam dole tolik místa? Hosté: RNDr. Jan Kočka, DrSc, zástupce ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR pro aplikovaný výzkum, vedoucí oddělení tenkých vrstev a člen řídící rady Czech-Nanoteam. RNDr. Antonín Fejfar, CSc., vedoucí vědecký pracovník a člen Czech-Nanoteam.

Rozhovor s prvním děkanem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Prof. RNDr. Dr.h.c. Jaroslavem Květinou, DrSc. u příležitosti Tématického týdne, 23.-29.11.2009.

Rozhovor s prvním děkanem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Prof. RNDr. Dr.h.c. Jaroslavem Květinou, DrSc. u příležitosti Tématického týdne, 23.-29.11.2009.