Podcasts about sarajevu

Ameriška teologinja dr. Noreen Herzfeld je profesorica znanosti in religije na Univerzi St. John's v Collegevillu v zvezni državi Minnesota. Pri svojem delu združuje zanimanje za krščansko in islamsko duhovnost z etičnimi in verskimi vprašanji, ki jih odpirata umetna inteligenca in digitalna kultura. Leta 2008 je poučevala na Univerzi in drugih visokošolskih ustanovah v Sarajevu, zadnje čase pa redno sodeluje z Znanstveno-raziskovalnim središčem v Kopru. Tam jo je srečal tudi Janko Petrovec. V pogovoru sta se dotaknila zlasti duhovnih in etičnih dilem, ki jih s sabo prinaša širjenje umetne inteligence.

30 let po genocidu v Srebrenici imamo veliko bolj jasno sliko o Evropi, kot smo jo imeli takrat. Če se je Evropa takrat vsaj pretvarjala, da ji je mar žrtev, danes, ob trpljenju Palestincev v Gazi, niti pretvarjanja ni več. Tudi genocid se odvija pred našimi očmi in ga zločinci niti ne skušajo več skriti. Tako razmere 30 let pozneje ocenjuje bosansko-hrvaški pisatelj in politolog Igor Štiks, avtor več nagrajenih romanov, ki so prevedeni tudi v slovenščino. V romanu Elijev stol je zgodba postavljena v Sarajevo v prvih mesecih obleganja. Pisatelj pa v usta ene od oseb, sarajevske gledališke igralke, položi besede, da Evropa molči, ker so etnično čista mesta v resnici tudi njena neizgovorljiva želja. "Da, Alma Filipović v mojem romanu poskuša razložiti navidezni paradoks: kako to, da ta Evropa, ki se združuje, noče pomagati Sarajevu, ki je simbol te Evrope oziroma tega, kar ta Evropa želi biti. Doživljali smo uničevanje nekega mesta in države prav v istem času, ko so se razglašale vse te vrednote nove, postnacionalne, mešane Evrope. Razglašali so te vrednote, videli pa smo popolno politično nemoč. Odgovor Alme v mojem romanu na ta paradoks je bil, da je v resnici to tisto, kar si Evropa želi in da je evropsko združevanje v resnici velika laž. V resnici se je, kot se danes dobro vidi, krepilo načelo nacionalnih držav, ki se hočejo, tudi če podelijo del suverenosti Evropski uniji, zaščititi pred potencialno nevarnimi hordami barbarov, ki prihajajo z juga in vzhoda," je v pogovoru povedal Igor Štiks. "Zdi se, da imamo zdaj, ob dogajanju v Gazi, veliko bolj jasno sliko o Evropi. Če se je v 90-ih letih pretvarjala, da ji je mar, zdaj niti pretvarjanja ni več, pač pa to pasivno spremlja ali pa celo aktivno sodeluje v nečem, česar krivci niti ne skrivajo več – celo Ratko Mladić je skušal prikriti genocid, danes se to niti ne skriva več. Zdaj, ko se midva pogovarjava, Trump in Netanjahu odprto govorita o tem, kako preostale Palestince zapreti v veliko koncentracijsko taborišče in kako jih izseliti iz Gaze. Pred kamerami z vsega sveta torej govorita o tem, kako narediti to, za kar smo mislili, da se nikoli več ne bo ponovilo." Igor Štiks je spregovoril tudi o novem naraščanju nacionalizmom in o zelo slabi demografski situaciji v regiji, ki postaja izpraznjeno ozemlje, potencialno zanimivo le za multinacionalke v boju za surovine, kot so voda, gozdovi in litij.

Ministrica za kulturo Asta Vrečko po pričakovanjih uspešno prestala interpelacijo.Poslanci obravnavajo interpelacijo ministrice za kulturo Aste Vrečko, po pričakovanjih se bo obdržala na položaju.Podrobneje o dolgotrajni oskrbi na domu, kako je z nezdružljivostjo pravic?Slovenci naklonjeni članstvu v NATU, takšno odločitev bi glede na raziskavo Valicona podprli dve tretji volivcev.Za obnovo Ukrajine obljubljenih več kot 10 milijard evrov, papež Leon XIV. o iskanju miru spregovoril z Zelenskim.Evropski poslanci zavrnili predlog nezaupnice Evropski komisiji.ŠPORT: Pogačar včeraj z drugim mestom na kronometru do rumene majice vodilnega na kolesarski dirki po Franciji.Vreme: Popoldne in jutri bo jasno, možne so posamezne plohe in nevihte.Približujejo se prometno najbolj obremenjeni konci tednov. Kakšni so nasveti DARSa za poletni čas?V galeriji Družina do 22. avgusta na ogled raszstava mašnih plaščev z naslovom »Barve cerkvenega leta«ŠPORT: Celjani evropsko nogometno sezono v kvalifikacijah Lige Evropa začenjajo v Azerbajdžanu, Koper v Konferenčni ligi v Sarajevu.

Počeo je Marš mira sa više od 6.000 učesnika iz Nezuka ka Potočarima. U Istočnom Sarajevu postavljena bista Vitaliju Čurkinu, koji je u Vijeću sigurnosti UN-a uložio veto na izglasavanje Rezolucije o genocidu u Srebrenici. Policija u Srbiji privodi građane zbog protestnih blokada puteva.

Hostem podcastu Men's Factor byl bývalý legionář Stanislav Gazdík, který strávil patnáct let ve francouzské cizinecké legii. Sloužil v Africe, v Sarajevu, v elitních jednotkách. Dnes žije v Česku, učí sebeobranu a píše knihy o bezpečnosti. „Už 20 let dělám programy prevence, ale systém není připravený. Máme přes 30 tisíc veteránů, kteří by mohli být vzory ve školách. Místo toho sedí doma. Stát do nich investoval miliony a pak je zahodil,“ říká Gazdík. Jeho vize je jednoduchá: na každé škole by měli působit tři zkušení veteráni jako dozor, ochránci i mentoři. Jenže naráží na neochotu, strach z odpovědnosti a nepružnou legislativu. „Dnes už nesmíš ani zvýšit hlas. Jinak tě dítě zažaluje.“ Podle Gazdíka je mládež pohodlná, závislá na technologiích a bez vzorů. „Říkám tomu generace Scroll. Jsou to statičtí nomádi. Cestují internetem, ale ztrácejí smysly, zručnost i pud sebezáchovy.“

U ovoj epizodi razgovaramo s Adnanom Smajićem, prvim bh. somelijerom za čaj i osnivačem Franz & Sophie – prve specijalizirane čajdžinice u Bosni i Hercegovini. Kako je jedan ljekar iz Bijeljine postao ambasador kulture ispijanja čaja u Sarajevu? Zašto ime „Franz & Sophie“? I kako je uspio izgraditi brend koji u isto vrijeme nudi istočnjački zen i vrhunski kvalitet i okus? Adnan s nama dijeli svoju ličnu priču: od ratnog izbjeglištva u Njemačkoj, karijere od staračkih domova do farmaceutskih kompanija, do završetka Akademije za čaj u Bonnu i povratka u Sarajevo s jednom misijom – da čaj u BiH postane poseban ritual uživanja.Adnan vam otkriva i koje su vrste čaja najskuplje na svijetu i kako je američki predsjednik Nixon na poklon od kineskog predsjednika svojevremeno dobio vrećicu od 200 g najskupocjenijeg čaja na svijetu.

Bombardování Bělehradu jsem si přál, omluvu za Srebrenici už nečekám. Češi Jugoslávce přijali dobřeOpíjet se v roce 1988 v socialistické Praze a pak suverénně odjet na kávu do Paříže. Prožít sametovou revoluci, vnímat nádech svobody v Československu, zároveň sledovat, že o vlastní svobodu přicházím, protože můj stát se propadá do krvavé vřavy. Dívat se na poklidný rozpad Československa a přitom se sám sebe ptát, jestli válka v Chorvatsku nebo v Bosně je i moje válka. Emigrovat do Prahy, přitom se starat o rodinu v obléhaném Sarajevu. No a pak proměnit svůj život pod tíhou těchto zážitků: založit a vést nejvýznamnější festival dokumentárních filmů Jeden svět, věnovat se konfliktům v Barmě nebo Gruzii a pomáhat tamním lidem. To jsou jenom některé ze zákrut fascinujícího života „žižkovského Sarajevana“ Igora Blaževiče. „Nikdy jsme nechtěl zobrazovat utrpení lidí ve válce, ale to, že se i v tak šílených chvílích dokázali zachovat svobodně, statečně, lidsky,“ říká kromě mnoha jiných věcí bratrům Jakubovi a Lukáši Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované.Na začátku Igor Blaževič vzpomíná na přelom osmdesátých a devadesátých let, popisuje své zážitky a pozorování z doby, kdy jako Jugoslávec začal pociťovat, že přichází o svobodu, na kterou byl zvyklý, a kdy nemohl cestovat na svůj jugoslávský pas (poprvé mu to znemožnili, jaký paradox, Slovinci), a zároveň sledoval, jak Češi, do té doby utlačovaní, svou svobodu nabývají. Mluví také o tom, jak se stal „sluníčkářem“, tedy zapadl do českých disidentských kruhů, a skrze ně vnímal dění v Česku, nebo jak si postupně uvědomoval, že válka v Jugoslávii, konkrétně v Bosně, se ho osobně dotýká, protože mu v obléhaném městě zůstala celá rodina. Ostatně jaká je Igorova osobní identita? Je Jugoslávec? Bosenský Jugoslávec? Chorvat? Sarajevan? Žižkovský Bosňan? Anebo světoobčan, který ztratil část své duše?Řeč přijde také na to, zda v sobě člověk může utišit válečné trauma, zda Mezinárodní soudní tribunál dokázal zahladit nějaké bolesti, aby na postižených místech došlo alespoň k minimální katarzi, anebo zda to překvapivě vůbec nedokázal. Jedno ze silných míst celého rozhovoru je o tom, zda očekávat omluvu od agresorů, anebo ne („se Srby jsem se znovu začal přátelit, až když jsem od nich přestal očekávat omluvy za Srebrenici – neomluvil se totiž žádný“). Není touha po omluvách vlastní jenom nám západním křesťanům? Dojde také na úvahu o spojeneckém bombardování Bělehradu, s nímž Igor Blaževič souhlasil, ba dokonce po něm volal, s čímž se musí vyrovnat Jakub, který Bělehrad považuje za svůj druhý domov. Dále Igor vypráví, že se po válce zhroutil a musel půl roku odpočívat, načež odjel na druhou stranu světa zkoumat, zda se tamní konflikty liší od našich, nebo ne. „Přitom si člověkuvědomí, že když má válečné zážitky, získá určitou senzibilitu, díky níž konfliktům rozumí lépe. A dostavuje se určitý adrenalin, už to ovzduší pořád trochu potřebujete.“Hovoříme také o tom, jak česká společnost přijímala v devadesátých letech uprchlíky z Jugoslávie: „Nebyl to vůbec žádný problém. Válka v Jugoslávii byla první válka svobodného Československa, přijímali nás také proto, že jsme pro Čechy představovali jejich sen o moři a že nechápali, proč jsme to udělali a začali po sobě střílet. My jsme promarnili svou šanci: byli jsme o třicet let napřed před ostatními státy východního bloku, mohli jsme být první v Evropské unii. Místo toho jsme se začali vraždit,“ uvažuje Igor Blaževič. A pokud jde o dnešek a poměry Čechů k ukrajinské emigraci, dodává: „Svět začal být velmi nestabilní a komplikovaný, my jako Západ jsme ztratili sebevědomí, že víme, co je správné. Výsledkem je sebeuzavření společnosti, té liberální. Ukrajina to trochu, aspoň na chvíli, změnila, a společnost byla ochotná se zase otevřít. A už je to zase pryč.“Velký portrét výjimečného muže. Mnoho silných myšlenek weltmana, který si prošel ledasčím. Aneb konečně podcast, který odkrývá člověka.

Selma Spahić, bh. rediteljica koja je diplomirala režiju na Akademiji scenskih umjetnosti u Sarajevu, gošća je u ovoj epizodi podcasta. Još kao studentica radila je na kratkim i dokumentarnim filmovima, te je bila asistentica na filmu Aidе Begić "Snijeg". Od sredine 2000-ih Selma je režirala više od 30 nagrađivanih pozorišnih predstava širom regiona i Evrope, uključujući BiH, Srbiju, Hrvatsku, Crnu Goru, Sloveniju, ali i Veliku Britaniju i Njemačku. Od 2010. je bila selektorica programa Future MESS (za mlade rediteljke/reditelje), a između 2012. i 2017. bila je i umjetnička direktorica Festivala MESS u Sarajevu. U svojim predstavama, kao što je recimo Hipermnezija, bavi se temom rata i poslijeratnog nasljeđa i traumatskih stanja izazvanih ratom u bivšoj Jugoslaviji, a također istražuje rodno senzitivna pitanja u današnjoj društvenoj zajednici kroz feminističku i političku prizmu. Fokusirana je na intimne i društvene narative postjugoslovenskog neoliberalnog društva, uz hrabar i snažan scenografski i autorski angažman u procesu stvaranja predstava. Selma predaje režiju na ASU u Sarajevu.https://www.youtube.com/watch?v=v3gsn2enxn4Razgovarali smo o:00:00:00 Teaser i najava00:04:35 Predstava "Svijet i sve u njemu" dobila je 6 nagrada na Festivalu drame u Zenici00:12:28 Postavka Hemonovog romana "Bejturan i ruža" u SARTRu00:23:07 Predstava govori o ljubavi dvojice muškaraca i ratnim zbivanjima00:29:52 Kako je nastajala predstava Hipermneziju?00:38:28 Trilogija predstava o nasilju nad ženama i femicidu00:40:01 Digitalno nasilje nad ženama je jedan od fokusa u predstavama00:50:41 Naše duboko traumatizirano društvo producira porast nasilja nad ženama00:56:40 Prolazim kroz faze bijesa i nemoći svjedočeći nasilju i zlu koje gledamo uživo01:03:30 Kakva su financijska i druga prava radnica u kulturi?01:10:40 Teatar je magija kojoj se uvijek veselim ______________

U novoj epizodi Njuz podkasta bavimo se temama od svetskog značaja i domaćeg apsurda. Analiziramo kako nas predsednik Vučić pozicionira u novom globalnom sukobu između Irana i Izraela i zašto izvozimo oružje "i šakom i kapom". Duboko ronimo u najnovije istraživanje KRIK-a o basnoslovnom bogatstvu domaćih političara. Od hacijende Darka Glišića, preko ergele "El Dadiko" Bratislava Gašića vredne 23 miliona evra, do nepreglednih nekretnina Irene Vujović. Komentarišemo i najnovije predsednikove izjave o skupim trešnjama i studentima koji su "isporučili Miloševića", najavu protesta i pritiske BIA na aktiviste, kao i neverovatan pokušaj krađe čuvenog transparenta "Mašinci protiv mašinice". Pridružite nam se i saznajte zašto je opasno slušati pesmu "Pada vlada" u autobusu za Čačak.

V sobotu 28. června uběhne 111 let od atentátu v Sarajevu, který stojí na počátku první světové války. Výročí tří jedniček vybízí k události se vrátit a probrat ji skutečně zevrubně. A tak vás při poslechu čekají odpovědi například na otázky, jaké bylo pozadí atentátu (tedy nejen způsob jeho provedení, ale proč k němu vůbec došlo), jak na atentát reagovala česká a srbská společnost nebo jak na něj reagoval rakouský dvůr a jak srbský stát. Jaký vlastně byl vztah mezi Srbskem, Rakouskem a Bosnou? Jak se s dědictvím atentátu nakládalo v Jugoslávii a v samotném Sarajevu? Jak si atentát připomínáme my? A víme o něm skutečně všechno, anebo stále existuje překvapivě mnoho otázek, o nichž nejen veřejnost, ale také historická obec vedou vášnivé spory? O tom všem v detailní a obsáhlé epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s historikem Borisem Moskovićem. Na úvod se probírá první atentát v Srbsku, totiž atentát na královský pár v roce 1903 – vlastně veřejná poprava, která šokovala Evropu a stvrdila obraz Balkánu jako sudu se střelným prachem a založila obraz Srbů jako barbarů, kteří se neštítí ničeho a který se na ně vytahuje pravidelně (například při válkách v devadesátých letech). Tato událost založila nějakou tradici, jež se táhne až dodnes (vzpomeňme na atentát na srbského premiéra Zorana Djindjiće v roce 2003). Kontext sarajevského atentátu však nebyl dán pouze dynamickým vývojem politiky v Evropě a jejími anarchistickými sklony, vedly k němu také balkánské války, zvyšující se srbské sebevědomí po rozšíření teritoria a znovuzískání dávných držav, jako bylo Kosovo, radost nad tím, že z Balkánu zmizely i poslední osmanské vlivy – až zůstala potřeba osvobodit jenom Rakouskem anektovanou Bosnu. Zůstává ovšem otázka: skutečně si Srbsko po vyčerpávajících předešlých válkách přálo válku novou?A lze se ptát dál: kdo byli mladíci z organizace Mladá Bosna? Tedy členové organizace, jež skutečně atentát provedla, ačkoli se běžně traduje, že šlo o akci organizace jiné, zvané Černá ruka. Odkud se vzali, jaké bylo jejich sociální pozadí, jak uvažovali o světě a proč se radikalizovali? Co si vlastně mysleli, že atentátem způsobí? Ostatně jak se k nim po provedení atentátu stavěl srbský stát? Je skutečně pravda, že Rakousko bylo varováno, aby do Sarajeva žádnou delegaci neposílalo? Anebo toto varování bylo jenom šikovným diplomatickým manévrem, aby si srbský stát preventivně umyl nad potenciálním průšvihem ruce?2 / 2Je totiž potřeba vnímat také datum, kdy k atentátu došlo: na svátek Vidovdan čili Vítův den, což je významný pravoslavný svátek a také výročí bitvy na Kosově poli. Příjezd následníka trůnu katolického císařství tedy byl vnímán jako provokace. Na druhou stranu jak vnímat Gavrila Principa, který byl až několikátým atentátníkem v pořadí, protože pokusy jeho předchůdců se nezdařily – je to srbský nacionalista? Bosenský nacionalista? Jugoslávský nacionalista? Každý režim se s ním musel vyrovnávat po svém, což se odráželo například na tom, kdy měl Princip na místě atentátu pamětní desku a kdy ne: za druhé světové války zmizela a byla věnována k narozeninám Adolfu Hitlerovi jako jeden z dokladů jeho vítězství (Hitler vzpomínal, že sarajevským atentátem byl v mládí silně pobouřen), za socialistické Jugoslávie se deska na místo vrátila, naopak za války v devadesátých letech, kdy Sarajevo tři roky Srbové obléhali a chtěli ho totálně zlikvidovat, ji místní samozřejmě znovu sundali.To jsou jenom střípky z mnoha a mnoha příběhů, které epizoda probírá, jelikož se jich kolem atentátu za těch sto jedenáct let nashromáždilo opravdu nepřeberné množství. Aneb konečně podcast, který jde do hloubky i šířky dějin.

Mreža Jezuitskih združenj za begunce JRS v Evropi je imela redno srečanje v Sarajevu. Udeležil se ga je tudi direktor JRS Slovenije, p. dr. Robin Schweiger. V oddaji je povedal, da Jezuitska združenja za begunce v Evropi pripravljajo več projektov. Najpomembnejša sta: pomoč beguncem v Ukrajini in pomoč ukrajinskim beguncem v Evropi.

U novoj epizodi podcasta Pank Trepezarija, Minel Abaz Mima i Arnel Šarić pričaju o putovanjima u Prištinu i Bečej, namaštavaju postavu punk festivala u Sarajevu, te odgovaraju na pitanja slušateljstva. Bluesky: https://bsky.app/profile/panktrepezarija.bsky.social  Twitter: https://www.twitter.com/panktrepezarija  Pridruži nam se na ISK Discordu: https://discord.gg/hZkmBRGrQh  Podrži nas na http://www.patreon.com/arnelsaric  Pišite nam na radijo@onajkojikuca.com Prijatelji Pank Trepezarije: PiBrewery Shop Print Mania Slušaj gdje god i na www.onajkojikuca.com Disclaimer: Svi stavovi izneseni u podcastu su isključivo stavovi onoga ko ih iznosi. Kompanije navedene kao prijatelji podcasta promovisane su na inzistiranje voditelja Arnela Šarića, u sklopu inicijative promovisanja kvalitetnih bh. proizvoda malih biznisa, te one mogu i ne moraju podržati stavove iznesene u ovoj ili bilo kojoj drugoj epizodi podcasta Pank Trepezarija.  Isto tako, tim Pank Trepezarije ne odgovara za proizvode, aktivnosti ili djelovanja kompanija koje su navedene kao prijatelji podcasta.

Zbog čega je otkazana Evropska konferencija rabina u Sarajevu? Burne reakcija nakon hapšenja na Medicinskom fakultetu u Novom Sadu. Borba za vlasništvo nad ulcinjskom solanom.

Západní Balkán je hraniční oblast Evropy – tedy přinejmenším Evropské unie. Jak vypadají hraniční kontroly na této čáře? Co vás tam může potkat? Co se pašuje, jak si poradit s celníky a jak si pojistíte, že vás neomylně vyhmátnou? O tom všem diskutují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované. Jakub líčí své historky dávné, přiznává, co se sám pokoušel pašovat přes čáru, jak se to dělá, kolik cigaret musíte rozdat a kolik euro. Zároveň přidává spoustu dalších cestovatelských zážitků ze svých cest po Srbsku a Bosně: tušíte například, proč v Sarajevu musí taxikáři zakrývat, že jsou taxikáři? Anebo jak vypadá železniční doprava mezi dvěma největšími srbskými městy?Vláda prezidenta Alexandra Vućiće se sice pyšní plány na stavbu nového rychlostního železničního koridoru mezi Bělehradem a Novým Sadem, jenže ve skutečnosti od loňského neštěstí na hlavním novosadském nádraží vás žádný vlak do města nedoveze – zůstanete stát na předměstí a dal si musíte poradit sami, jelikož neexistuje ani žádná náhradní autobusová doprava. „To je zásadní rozdíl oproti nám. Na tom si uvědomuju, že my Češi patříme na Západ – u nás totiž vždycky automaticky někdo hledá řešení systémové, na jihu je to na každém zvlášť,“ dodává k tomu Jakub.Dál je ovšem řeč o ledasčem dalším: na čem se pozná zvyšující se ekonomická úroveň Balkánců? Třeba na tom, že chovají více domácích mazlíčků a po městech se už nepotulují smečky psů. Jaký je rozdíl oproti cenám v největší balkánské metropoli Bělehradě a v Praze? Za čím jezdí turisté právě do srbského hlavního města? A víte, že v Sarajevu si nedáte v centru jen tak pivo? A co jsou pochutiny, za nimiž se vyplatí sem přijíždět? Proč mizí tradiční balkánský fastfood s čevapi a pljeskavicí? A budou věhlasné tržnice vytlačeny obchodními řetězci, nebo se o to není třeba bát? Kam jet v Srbsku na nejlepší hudební festival?S každou minutou vyprávění Jakub odhaluje svému staršímu sourozenci a posluchačům svět, který našinec ke své škodě nezná a který mu chystá jeden menší kulturní šok za druhým – čímž je právě přitažlivý. Západní Balkán totiž není jen chorvatské nebo slovinské pobřeží, což je dosti jiný svět než vnitrozemí. Jsou to hory, stále ještě divoká příroda a mnohé kulturní přeryvy dané tím, že se zde protíná život několika velkých náboženství a že se prostředí rychle (vlastně v průběhu života jedné generace) radikálně mění. Kdysi kosmopolitní Sarajevo tento ráz ztratilo, nabývá ho Bělehrad. Což ovšem neznamená, že v Sarajevu není co zažít. Aneb konečně podcast o touze cestovat.

Hello. → Zdravo!(ZDRAH-vo)What is your name? → Kako se zoveš?(KAH-ko seh ZO-vesh)My name is...? → Zovem se...?(ZO-vem seh...?)Where are you from? → Odakle si?(OH-dah-kleh see?)I am from Morocco. → Ja sam iz Maroka.(YAH sahm eez MAH-roh-kah)What are you doing in Sarajevo? → Šta radiš u Sarajevu?(SHTAH RAH-deesh oo SAH-rah-yeh-voo?)I am studying psychology. → Studiram psihologiju.(STOO-dee-rahm psee-HO-loh-gee-yoo)How old are you? → Koliko imaš godina?(KOH-lee-koh EE-mahsh GOH-dee-nah?)I am 75. → Imam sedamdeset pet godina.(EE-mahm SEH-dahm-deh-set peht GOH-dee-nah)Are you not too old to be studying? → Zar nisi prestar dastudiraš?(ZAHR NEE-see PREH-star dah STOO-deer-ash?)You are never too old to study. → Nikada nisi prestar daučiš.(NEE-kah-dah NEE-see PREH-star dah OO-cheesh)I love exploring Sarajevo and trying new food. → Volimistraživati Sarajevo i probavati novu hranu.(VOH-leem eess-trah-ZHEE-vah-tee SAH-rah-yeh-voh ee proh-BAH-vah-tee NOH-vooHRAH-noo)

Human Rights Watch upozorio zapadne zemlje na opasnost slanja migranata u pritvore u BiH. Epidemija leptospiroze u Sarajevu otvorila pitanje nemara i tendera. Petar iz Podgorice dijeli svoju priču o tome kako je živjeti sa alkoholizmom.

Zatraženo proglašenje epidemije leptospiroze u Sarajevu. Srbija će morati da se odredi prema njemačko-francuskom prijedlogu za izlazak iz institucionalne krize u BiH, ocijenio Eric Gordy. Nakon više od mjesec dana pekara Bana u Pojasu Gaze, ponovno otvorila vrata.

Jusuf Hadžifejzović je jedan od najpoznatijih bh. suvremenih umjetnika. Svoj umjetnički put započeo je sredinom '60 tih godina, kada je iz rodnog Prijepolja došao u Sarajevo na školovanje u Srednju umjetničku školu. Nije bio siguran gdje će ga primiti na Likovnu akademiju pa je polagao prijemni ispit na 3 Akademije, u Sarajevu, Beogradu i Zagrebu. Na koncu se odlučio za beogradsku Likovnu akademiju gdje je studirao u klasi Stojana Ćelića. Vanvremenski talentiran i buntovan kakav je bio i tokom studiranja u Beogradu, na nagovor Biljane Tomić, kuratorice beogradskog SKCa, odlučio je na posljednju godinu studija otići na Kunstakademie u Dusseldorf kod prof. Klausa Rinkea. Nakon što je diplomirao sa čistom desetkom na beogradskoj Akademiji sa jedinstvenim radom koji se sastojao od 6 rečenica ispisanih rukom na 6 papira, odlučio je doći u Sarajevo gdje je odmah nakon Olimpijade bio jedan od osnivača umjetničkog projekta Jugoslovenska dokumenta, najvažnije izložbe suvremene umjetniosti u bivšoj Jugoslaviji. Kasnije je pokrenuo i sarajevsko Bijenale moderne umjetnosti, koje je zajedno sa Dokumentima sredinom 80-tih oživjelo sarajevsku umjetničku scenu dovodeći ju u sami vrh scene jugoslavenske i svjetske suvremene umjetnosti. Ta je scena tokom ratnih godina iznjedrila i prvu Kolekciju Ars Aevi, budućeg sarajevskog muzeja savremene umjetnosti. Jusuf za sebe ne voli reći da je konceptualni umjetnik, nego da pripada postkonceptualnom umjetničkom žanru. Bavi se depografijom i analitičkim slikarstvom, a jedan je od najprovokativnijih umjetnika srednje generacije u bivšoj Jugoslaviji, koji je poznat i po svojim provokativnim performansima. Neki od njegovih kontroverznih performansa su imali gotovo proročanski karakter, a takav je i performans "Od kiča do krvi samo je jedan korak", koji je predstavio na Cetinjskom bijenalu 1991. godine. No, njegov najpoznatiji projekat "Prodavnica praznina" je poseban koncept udahnjivanja novog identiteta iskorištenim predmetima koje Jusuf svakodnevno koristi i nakon što im dodijeli certifikat vlasništva njegove praznine dobivaju status umjetničkog djela. U Skenderiji godinama vodi svoju Galeriju Charlama u kojoj je otvorio vrata mladim bosanskohercegovačkim umjetnicima i o kojoj je svojevremeno pisao i New York Times. Učestvovao je u mnogim veoma značajnim međunarodnim izložbama savremene umjetnosti od Berlina, Dusseldorfa, sve do Južne Koreje.U ovoj epizodi smo razgovarali o:00:00:00 Teaser i najava00:04:34 Dolazak na školovanje u sarajevsku Umjetničku školu00:08:41 Studij na Akademiji u Beogradu u klasi Stojana Ćelića00:11:05 Odlazak u Dusseldorf na Kunstakedemie kod Klausa Rinkea00:15:47 Kako je nastalo ime Galerije Charlama?00:18:18 Čuveni diplomski rad na beogradskoj Akademiji sastojao se od 6 rečenica ispisanih rukom na 6 papira00:20:36 Dolazak u Sarajevo i rad na Jugoslovenskim Dokumentima00:27:35 Performans na Cetinjskom Bijenalu iz 1991. "Od kiča do krvi samo je jedan korak"00: 33:50 Rad "Schonne Gruse aus banditen Strasse" 00:38:12 Nastanak "Prodavnice praznina" nakon njegovog povratka iz Antwerpena00:42:05 "Svoj život sam izložio u Prodavnici praznina" 00:47:30 Tekst u New York Timesa o galeriji Charlama00:55:30 U zemljama ex Jugoslavije vrlo jaka scena suvremene umjetnosti01:00:33 Performans "Prodavnice praznina" uživo u podcastu01:13:10 "Cijena mojim "prazninama" će skočiti nakon moje smrti" ______________

Nina Gerin pomaže žrtvama nasilja odnosno traumatiziranim osobama da se snađu u njemačkoj birokratiji i ostvare svoja prava. Je li pravda pitanje pravne države ili pojedinca? Nina radi kao pravna savjetnica za komunalne vlasti u Kelnu, domaćina Damira Bašića zanima, kakva je razlika između institucija u Njemačkoj i Bosni i Hercegovini? Osim toga, Gerin iza sebe ima zapažene muzičke projekte? Šta je sljedeći korak? Pogodite ko je bio Ninin slavni muzički komšija u Sarajevu? Von Damir Basic.

Miodrag Škrbić gost je kod Vladimira Stankovića u 176. epizodi podkasta Biznis Priče

Hostem středečního pořadu Na place s Pavlem Nečasem byl bývalý hokejový útočník, později trenér a televizní expert Pavel Richter. Ve studiu Radiožurnálu Sport zavzpomínal na slavné domácí mistrovství světa v Praze z roku 1985 nebo na olympijské hry v Sarajevu z roku 1984. A co říká na to, že hokejová Sparta znovu nedosáhne na titul? Jak se v roce 1985 dostal s hokejem do zahraničí? Poslechněte si ve středeční talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smučarski klub Gorica praznuje 60-letnico delovanja. Ob jubileju so posneli dokumentarni film o bogati zgodovini kluba, v katerem med največje dosežke ponosno štejejo prvo slovensko kolajno na zimskih olimpijskih igrah, za katero je v Sarajevu leta 1984 poskrbel Jure Franko. V dirkaškem razpoloženju v popoldanskih športnih minutah ujamemo še zadnje kroge finalne vožnje dirke za VN Švice v motokrosu, na kateri skupno vodstvo v svetovnem prvenstvu brani Tim Gajser.

Hrvatska će Beogradu uputiti oštru diplomatsku notu zbog protjerivanje hrvatskih državljana iz Srbije. Ministarstvo prosvjete Srbije postavlja rokove za početak nastave, studenti u blokadi ne odustaju od zahtjeva. Protest studenata u Sarajevu, traže odgovornost za smrt 26 ljudi u poplavama.

Šefica diplomatije EU Kaja Kallas u Sarajevu je poručila da su pokušaji podjele BiH neprihvatljivi. Tužilaštvo Srbije ignoriše zahtjeve Haga, dok Vojislav Šešelj, haški osuđenik, sate provodi na provladinim televizijama u Srbiji. Nestabilna politička situacija u BiH utiče i na turizam u RS-u.

V příspěvku Lidije Stevanovič se dozvíte, čím byla zajímavá avantgardní umělecká skupina bosenských a českých umělců, Collegium Artisticum, která byla založena začátkem 2. světové války v Sarajevu. Zavítejte s Jannisem Morasem na řeckou zábavu v Brně, a poslechněte si, jak na takové akce nahlíží různé generace z řecké komunity. Moderuje: Ilona Zasidkovyčová Připravila: Tajana MančalováVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U ovoj epizodi Business edicije Kolektiva znanja razgovaramo s prof. dr. Željkom Šainom, istaknutim stručnjakom u oblasti finansija, aktuarske matematike i osiguranja, koji je tokom svoje karijere ostavio veliki trag na Ekonomskom fakultetu u Sarajevu. Iako je u penziji, Šain je i dalje aktivan u različitim profesionalnim organizacijama i projektima, a u našem razgovoru pojašnjava zašto je finansijsku pismenost važno podučavati djecu još od vrtića, te govori o finansijskom menadžmentu i lošim strateškim finansijjskim politikama u ovoj zemlji. Također, osvrnuli smo se na njegov rad kao prvog doktora nauka iz oblasti osiguranja u BiH, predsjednika Upravnog odbora Agencije za osiguranje i člana Upravnog vijeća Centralne banke BiH. Ova epizoda nudi uvid u život i rad čovjeka koji je ciojeli svoj radni vijek oblikovao polje finansija i osiguranja u Bosni i Hercegovini.S prof. Šainom sam razgovarala o:00:00:00 Teaser i najava00:04:00 Financijska pismenosti i poduzetništvo00:08:50 Vrijeme u 21. vijeku će se mjeriti prije Trumpa i poslije Trumpa00:13:13 Finansijsku pismenost treba učiti djecu još od vrtića00:16:25 Kako su poslije rata tadašnji direktori banaka podbacili na testu matematike?00:22:21 Zašto je u obrazovanju kritičko razmišljanje važnije od učenja vještina?00:26:30 Za razvoj ekonomije treba tražiti stručnjake u domaćim snagama00:31:41 Nedopustivo je da je u 2024. u BiH 1.600.000 KM ostavljeno u kladionicama00:36:47 BiH je jedina zemlja na svijetu gdje se takmiči ko će platiti račun u kafani00:42:56 Kladionice su pošast našeg društva na kojoj se dobro zarađuje00:50:10 Ovu zemlju karakterizira sramotno loš ekonomski patriotizam00:53:02 Tvorci naših ekonomskih poilitika prave nepopravljive strateške greške00:59:20 Optimizmom se moramo boriti za prosperitet ove zemlje ______________

Šta je na ovom „ludom“ svijetu logičnije - ljubav ili mržnja? Amir Kamber razgovara s Božom Vrećom uoči njegovog nastupa u Bonu. Kako i zašto Božo uspijeva da se mijenja i da uvijek ostaje isti, vjeran svom sevdahu? Njegove autorske kompozicije na aktualnom albumu Sevdahology su dio odgovora. Novosti sa muzičke scene u Sarajevu donosi naš reporter Zoran Ćatić. Slušamo novitete iz regije, tu su: Porto morto i Hiljson Mandela iz Hrvatske ("Tu") i Weird Fishes feat. Zhiva iz Srbije ("Panika")! Von Amir Kamber.

Medtem ko je mednarodna pozornost usmerjena predvsem na Srbijo in tamkajšnje proteste, se je Bosna in Hercegovina znašla v najtežji politični krizi po sklenitvi daytonskega mirovnega sporazuma. Trije voditelji Republike Srbske so za uradne oblasti v Sarajevu postali politični begunci, ki pa se prosto sprehajajo znotraj države in prek njenih meja. Po drugi strani srbska entiteta napoveduje uvedbo svojega mejnega nadzora, predvsem na meji s Federacijo Bosno in Hercegovino. Po mnenju Milorada Dodika bo zmagal tisti, ki ima moč uveljaviti svoj zakon.

Amila Velić Pilav je vanredna profesorica na Ekonomskom fakultetu Univerziteta u Sarajevu na Katedri za menadžment i informacione tehnologije i jedna je od najpoznatijih stručnjakinja u ovoj zemlji u segmentu inovacijskog managementa. Postdoktorski studij je završila na Freie Univerzitetu u Berlinu na Odjelu za Inovacijski menadžment, te je njena ekspertiza obuhvata Inovacijski menadžment, Open Innovation koncept (Otvorene inovacije) i Inovacije poslovnih modela. Nakon boravka u Berlinu 2017. je pokrenula i prvi start up inkubator, ˝GrowUP˝ Business & Innovation Hub, poslovni inkubator Ekonomskog fakulteta Univerziteta u Sarajevu. 2018. je pokrenula prvi inovacijski forum u BiH, Sarajevo Innovation Summit. Kao pionirkinja koncepta Open inovation u Bosni i Hercegovini učestvovala je u brojnim domaćim i međunarodnim projektima. Amila je i autorica velikog broja naučno-istraživačkih radova i studija, te prve knjige o inovacijama u Bosni i Hercegovini pod nazivom „Inovativnost bh. kompanija: otvorena ili ne“.S Amilom sam razgovarala o:00:00:00 Teaser i najava00:03:08 KZBusiness u kolaboraciji sa Ekonomskim fakultetom i Udruženjem MBA u BiH00:06:15 Postdoktorski studij u Berlinu i inovacijski ekosistem 00:08:53 Open inovation koncept i osnivanje inkubatora na Ekonomiji00:12:50 Osnivanje Sarajevo Innovation summita 2018.00:14:10 Svaka nacionalna ekonomija traži svoje Zakone i politike 00:17:29 Trenutno pripremamo federalni zakon o inovacijskoj djelatnosti00:20:39 Greška je što se inovacije vežu samo za mlade ljude i IT rješenja 00:22:29 Godine i stepen obrazovanja nisu prepreka za kvalitetne inovacije00:26:30 Drvna i metalska industrija su naše najveće izvozne grane00:30:00Proizvodnja hrane treba da bude naša strateška industrija00:35:10 Promocija proizvodnog sektora mladima u BiH je nužna 00:37:10 Mentorstvo u businessu je najmoćniji alat u učenju______________

U novoj epizodi podcasta Pank Trepezarija, Minel Abaz Mima i Arnel Šarić pričaju o situaciji u Sarajevu i Banjaluci za uoči i za vrijeme izricanja presude Dodiku, empatiji i o dobrim stvarima kod nacista i komunista. Bluesky: https://bsky.app/profile/panktrepezarija.bsky.social  Twitter: https://www.twitter.com/panktrepezarija  Pridruži nam se na ISK Discordu: https://discord.gg/hZkmBRGrQh  Podrži nas na http://www.patreon.com/arnelsaric  Pišite nam na radijo@onajkojikuca.com Prijatelji Pank Trepezarije: PiBrewery Shop Print Mania Slušaj gdje god i na www.onajkojikuca.com Disclaimer: Svi stavovi izneseni u podcastu su isključivo stavovi onoga ko ih iznosi. Kompanije navedene kao prijatelji podcasta promovisane su na inzistiranje voditelja Arnela Šarića, u sklopu inicijative promovisanja kvalitetnih bh. proizvoda malih biznisa, te one mogu i ne moraju podržati stavove iznesene u ovoj ili bilo kojoj drugoj epizodi podcasta Pank Trepezarija.  Isto tako, tim Pank Trepezarije ne odgovara za proizvode, aktivnosti ili djelovanja kompanija koje su navedene kao prijatelji podcasta.  

Ještě nedávno to vypadalo na konec tramvají K2 v Sarajevu. Jenže město se rozhodlo zásadně rozšířit tramvajovou síť a k tomu nebudou stačit nově pořízené Stadlery. Kam se staví nová meziměstská trať? Jak se žije "ká dvojkám" a Düwagům? A co dalšího stojí za vidění v Sarajevu? O tom si povídal Ondřej Matěj Hrubeš s Romanem Hlochem, provozovatelem sociálních profilů Tramvaje v České republice.

Bosna i Hercegovina se nalazi pred jednim od najosjetljivijih trenutaka od potpisivanja Dejtonskog sporazuma. Sutrašnje izricanje presude predsjedniku Republike Srpske Miloradu Dodiku, kao i direktoru Službenog glasnika Republike Srpske, Milošu Lukiću, može dovesti do zatvorske kazne, ali i zabrane obavljanja javnih funkcija. Što očekivati? Je li i ova kriza napuhana ili postoji mogućnost državnog udara? Zašto? Kako? Maja Marić razgovara s profesorom Enverom Kazazom, i kolegom Amirom Sužnjem. Von Maja Maric.

Gost u ovoj epizodi je čovjek koji za sebe ne voli reći da je multimedijalni umjetnik, nego da je umjetnik bez karijere. On je fotograf, videograf, crtač i skupljač umjetnina, nadasve avanturista i putoholičar, Alija Kamber. Kako ga je bard suvremene umejtnosti u BiH i regiji, Jusuf Hadžifejzović, nazvao otvarajući njegovu psoljednju izložbu, on je Evlija Ćelebija modernog doba.Saznaćete sve o Alijinim putešestvijama na Karibima, njegovom višemjesečnom životu u Havani, na Kubi, otkrivanju Puta svile u Samarkandu i Afganistanu i zašto smatra Indiju svojom nepresušnom inspiracijom.Svoje umjetničke instalacije, fotografije i artefakte s raznih putiovanja Alija je izlagao u svojoj putujućoj galeriji Grundilo od Bihaća, Mostara, Zenice, Sarajeva, Tuzle i drugih gradova BiH do Kube, New Yorka, Indije, a izlagao je i u galerijama u Berlinu. Učestvovao je i kao jedan od performera na posljednjoj izložbi Selme Selman "Sleeping guards" 30.1.2025. u Stedejlik muzeju u Amsterdamu. https://www.alijakamber.com/page/4IG: https://www.instagram.com/furaun/____________U ovoj epizodi smo razgovarali o:00:00:00 Teaser I najava00:05:11 Moja putovanja započinju najprije u Bosni00:09:02 Kako sam se počeo baviti fotografijom?00:15:50 Izložba "Random" u Charlami u Skenderiji u decembru '24.00:19:49 Moje iskustvo s Kariba i otkrivanje svijeta van "dijamantne zone"00:24:30 Radio sam kao fotograf na cruiseru i upoznao čaroliju Kariba00:26:50 Od djetinjstva sam lud za Kubom i sanjao sam da živim u Havani00:30:08 Živeći s kubanskom familijom upoznao sam svaki kutak Havane00:39:21 Moja avantura u Samarkandu00:45:20 Zašto svi u Uzbekistanu voze američka Chevrolet auta?00:52:08 Indija je čudesna zemlja u kojoj je nema kraju iznenađenjima00:58:30 Moje iskustvo obilazaka buvljaka po svijetu01:01:02 Razmjena umjetničkih artefakata sa Sicilije i sa Kube01:06:46 Godinama skupljam komadiće ruševina spomenika Partizanskog groblja u Mostaru Bogdana Bogdanovića01:12:09 Dio sam performanca na izložbi Selme Selman u Stedejlik muzeju u Amsterdamu 01:17:09 Kako sam izlagao u galerijama u Berlinu?01:21:44 S prijateljima nije lako napraviti podcaste01:27:38 Umjetnik sam bez karijere i CVa i volim svoju putujuću galeriju01:30:42 Otvorili smo galeriju Raskosh u Sarajevu 01:35:00 Brinem se kome ću ostaviti svoj "muzejski" profil na Instagramu______________

Dr Semir Osmanagić je autor 20 knjiga o piramidama i drevnim civilizacijama, koje su prevedene na mnoge svjetske jezike. Njegova doktorska disertacija na Fakultetu političkih nauka u Sarajevu bavila se civilizacijom Maja, ali najveća strast dr Osmanagića usmjerena je na istraživački rad i promociju otkrića Bosanskih piramida. Inače, rad dr Osmanagića pobuđuje veliku radoznalost širom svijeta, oduševljeno odobravanje s jedne strane, ali i polemike i osporavanja u nekim naučnim krugovima, s druge strane. U petak, 21. februara započinje svoju australijsku turneju "Moć piramida", kada će u nekoliko većih gradova održati predavanja o vlastitoj, drugačijoj koncepciji piramida i historije uopšte.

Zašto studentski protesti u Srbiji nemaju lidere? Studenti na protestu u Sarajevu zatražili sankcije za odgovorne zbog stradanja u poplavama u BiH. Neformalna studentska grupa Kamo śutra u Podgorici započela seriju protesta i blokada tražeći promjene.

SAD uvele sankcije Međunarodnom krivičnom sudu. Strategija EU prema Srbiji - "čekaj i promatraj", kaže evropski izvjestitelj Tonino Picula. Otkazano obilježavanje Dana državnosti Srbije i Dana vojske 13.februara u Sarajevu.

Studenti u blokadi u Srbiji pozvali građane na "opštu građansku neposlušnost". Požar u domu za stare u Beogradu izazvala cigareta ili upaljač, istraga protiv tri osobe. Poslodavci na protestu u Sarajevu tražili smanjenje doprinosa i nameta. Sarajevo na prvom mjestu u svijetu po zagađenosti.

Zdravo! V tokratni epizodi se najprej z nostalgijo ozremo na različne načine shranjevanja podatkov – od disket in papirja do sodobnih trdih diskov. Kmalu pa se spomnimo, da je prav danes »najbolj depresiven ponedeljek v letu« in upamo, da ga ob poslušanju naših (rahlo zmedenih) razglabljanj o življenju, vesolju in sploh vsem preživljate vsaj malce bolj veselo. Med drugim se poigravamo z idejo, ali bi prihodnje tehnologije morda lahko omilile negativna čustva ali celo pomagale pri zdravljenju depresije. Omenimo tudi smučarske skakalnice, solze, Marvina, pajke, metamorfoze, morje in še marsikaj. Če potrebujete pomoč ali le pogovor, se obrnite na nekoga, ki mu zaupate – in ne pozabite, da tudi na najsivšem dnevu lahko najdete kanček svetlobe.

Kantonalni sud u Sarajevu osudio je Savu Marinkovića na 45 godina zatvora, a Aleksandra Macana na 15 godina zatvora, za ubistvo sarajevskih policajaca 2018. Crna Gora će SAD izručiti južnokorejskog državljanina Do Kvona, takozvanog "kralja kriptovaluta". U BiH novi slučaj femicida.

Ministar sigurnosti BiH Nenad Nešić uhapšen s još šest osoba pod sumnjom za korupciju. Dio studenata u Novom Sadu blokiralo prometnu raskrsnicu. Bh. studenti na protestu u Sarajevu podržali kolege u Srbiji.

Studenti zatražili od vrhovne tužiteljke Srbije da "radi svoj posao". Protest pred Vrhovnim sudom Federacije BiH u Sarajevu zbog smanjenja zatvorske kazne osuđenom za ubistvo supruge. Kršćani slave Božić.

Kurti u Predsjedništvu BiH u Sarajevu, uz protivljenje političara iz RS. Srpska lista saopštila da će učestvovati na kosovskim izborima 9. februara. Rumunski sud poništio predsjedničke izbore usljed optužbi za rusko miješanje. Američki ambasador u BiH: Rusija prijeti i ne želi nezavisnu BiH.

Aljbin Kurti stigao u Sarajevo, ministri iz RS-a zbog njegovog dolaska bojkotovali sjednicu Vijeća ministara BiH. Intenziviranje saradnje Srbije i Kine kroz Ugovor o izručenju kineskih državljana. U Crnoj Gori sedam puta veći uvoz od izvoza.

Hrvatska nogometna reprezentacija četvrtzavršnicu Lige nacija igra s Francuskom. Hrvatska košarkaška reprezentacija porazom u Sarajevu najvjerojatnije si je zatvorila puta prema europskom prvenstvu. Hrvatske rukometašice s optimizmom nakon pobjede na Croatia cup-u idu u Švicarsku na Europsko prvenstvo, a odigrano je i redovito kolo HNL-a s čak dva derbija.

Prošle godine mladi Benjamin Đogić iz Geelonga učinio je da proslava Dana državnosti BiH u Viktoriji bude javna, pa je u centru Melbournea, na Federation Squaru organizovao obilježavanje ovog historijskog datuma uz prisustvo brojnih bosanskohercegovačkih zajednica i pojedinaca. I ove godine bosanska zastava će se vijoriti 25. novembra na trgu Federacije u Melbourneu. Mada trenutno boravi u Sarajevu, Benjamin Đogic se javio čestitkom i pozivom.

Jovana Antović pet let živi v Sloveniji in je zdaj, kot pravi, postala prava Slovenka, saj si je kupila kolo. Opaža, da smo Slovenci zelo športen narod, ob nedeljah se zdi, kot da je Ljubljano preplavila kakšna bolezen, saj ni nikjer nikogar, ker so vsi v naravi. Pravi, da je največji stereotip o Srbih, ki ne drži, ta, da so nacionalisti. Sama je najboljši dokaz, da ni tako. Njen mož je rojen v Sarajevu, ima slovensko državljanstvo, živi v Sloveniji, zaradi želje po pridobitvi slovenskega državljanstva se Jovana zdaj odpoveduje svojemu srbskemu. Jovana je tokratna protretiranka, ki svoje življenje in selitev v Slovenijo razlaga v odlični slovenščini.

Letošnji nagrajenec Vilenice je Miljenko Jergović, leta 1966 v Sarajevu rojeni pisatelj, pesnik, esejist, kolumnist in še kaj. V slovenščini ga poznamo po številnih prevodih, zaslovel pa je že s proznim prvencem Sarajevski Marlboro. Je neutruden portretist malih ljudi, kronist življenja v Sarajevu in v njegovi široki okolici. Za svoje delo je prejel že lepo število literarnih nagrad, domačih in mednarodnih, zadnja je zdaj Vilenica. Po Jergovićevih besedah je to najpomembnejše priznanje v tem delu sveta. Miljenka Jergovića je pred mikrofon povabil Vlado Motnikar. Prevedel Vlado Motnikar, bere Bernard Stramič, urednica oddaje Tadeja Krečič Scholten

+Sprema se veliki duel u Španiji...kome pripada poslednja krivina?+Recept Formule 1 - transferi, transferi - pramac Yamaha? Marquez KTM?OMV MyStation aplikacija je stigla, pretvorite poene u trenutke radosti – preuzmite novu aplikaciju:https://www.omv.co.rs/sr-rs/mystationDuracell - Igraj i osvoji put u Moncu: https://igrajiosvoji.com/Link za zvaničnu Fantasy Lap 76 MotoGP ligu za 2024: https://fantasy.motogp.com/leagues/join/4WEEP7HUKod za ligu: 4WEEP7HUPodrška Infinity Lighthouse ekipi!

+Max uprkos b specifikaciji Ferrarija pobednik, uz 8 pol-pozicija zaredom.+Verstappen pobedio i u iracing 24h Nurburgring...Duracell - Igraj i osvoji put u Moncu: https://igrajiosvoji.com/Preuzmite OMV My Station mobilnu aplikaciju: https://www.omv.co.rs/sr-rs/mystationiPhone: https://apps.apple.com/rs/app/omv-mystation-u-srbiji/id6451113141Android: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.comarch.clm.mobileapp.omvrshttps://fantasy.formula1.com/en/leagues/join/P5SEDGFHU02KOD ZA LIGU: P5SEDGFHU02Ukoliko želite da podržite ekipu Infinity Lighthouse i sve što radimo, najbrže je kroz Patreon i YouTube članstvo.Patreon: https://www.patreon.com/infinitylighthouse YT: https://www.youtube.com/channel/UCQ2D37u3DU1XGxxriq5779Q/joinDomaćini: Dejan Potkonjak, Pavle Živković i Srđan Erceg#lap76#infinitylighthouse#f1 00:00:00 Početak 00:04:00 Andrej Petrović u gostima 00:27:45 Imola, Sena i posetioci00:39:30 Maks odličan na stazi kada je bitno00:45:00 Ferari ponovo traži alibi00:46:30 Strategija00:50:00 Slučaj Hulkenberg00:54:15 Volf - Lauda - Hamilton00:57:30 Šta ćemo sa Čekom?01:02:00 Gde su neki novi momci?01:12:00 Uvek je cilj pobediti01:16:00 Čudne Ferarijeve odluke01:18:30 Trkački tempo01:26:00 Vidimo se u Sarajevu i Osijeku01:34:00 Ko je dobar u sporim krivinama?01:42:30 Pol pozicija donosi pobedu01:50:00 Da li je neko video Aston Martin?02:03:00 Maks pod pritiskom02:05:00 Dajte šansu Jukiju02:15:00 Zvezda se rađa, ne postaje se! Ili ne?02:32:00 Sainc 5x502:37:30 Suočimo sa sa stvarnošću02:47:00 Alpina, Vilijams i ostali...02:49:00 Građansko novinarstvo02:56:00 Lane u Monaku03:04:30 F2 i F303:12:00 Porše super kup03:15:00 NASCAR03:24:00 Fantasy03:30:45 PATREON------------------------------HUMANITARNI KUTAKPomozimo Martinu!Slanjem SMS poruke: Upišimo 1503 i pošaljimo SMS na 3030Slanjem SMS poruke iz Švajcarske: Upišimo human1503 i pošaljimo SMS na 455Uplatom na dinarski račun: 160-6000001670866-23Uplatom na devizni račun: 160-6000001671337-65IBAN: RS35160600000167133765SWIFT/BIC: DBDBRSBGUplatom platnim karticama putem linka: E-doniraj (https://www.budihuman.rs/edonate/sr?user_id=1503)Uplatom sa vašeg PayPal naloga putem linka: PayPal (https://www.budihuman.rs/paypal/sr/donate?user_id=1503)-----------------NAŠA PRODAVNICA - ️https://shop.infinitylighthouse.comSvi koji žele da obogate svoju biblioteku prelepim delima o Formuli 1 i MotoGP-u ili se obuku u naše, zajedničke, boje, tu je naša zvanična prodavnica knjiga, majica i kačketa.NAŠE DRUŠTVENE MREŽE Instagram - https://instagram.com/infinitylighthouse Facebook - https://facebook.com/theinfinitylighthouseTwitter - https://twitter.com/infinitylighthsSPORTSKE VESTI - https://sportsmagazin.rsMusic credit: Envato Elements Item/Cinematic Heroic by StudioKolomnaAutor: Srđan ErcegDatum: 20. maj 2024.Lokacija: Studio na kraju UniverzumaProdukcija: Infinity Lighthouse https://www.youtube.com/infinitylighthouseWebsite: https://infinitylighthouse.com/Zabranjeno je svako kopiranje i neovlašćeno preuzimanje video i/ili audio snimaka i postavljanje na druge kanale! Nije dozvoljeno koristiti materijal sa ovog kanala, bilo u celosti ili iz segmenata, bez licenciranja / plaćanja kako za komercijalnu, tako i za nekomercijalnu upotrebu.Svaka upotreba bez licenciranja za komercijalnu ili nekomercijalnu / privatnu upotrebu biće procesuirana. Za sve informacije o pravima, za upite o licenciranju i dobijanju dozvole za korišćenje možete nas kontaktirati putem naše zvanične email adrese.Copying, re-uploading, and illegally distributing this copyrighted work is strictly prohibited! Label and copyright: Infinity Lighthouse ★ Support this podcast on Patreon ★

Radim Špaček natočil film Lesní vrah inspirovaný skutečnými událostmi v případu sériového vraha Viktora Kalivody. Ten v říjnu 2005 zastřelil v lese celkem tři osoby. „Začínal jsem se smrtí zabývat už v roce 1994, když jsem točil v Sarajevu. Nejde mi o heroizaci vraha. Myslím, že ho zobrazuji jako zbabělého a nešťastného člověka,“ říká režisér snímku, který bude mít premiéru 25. dubna.