ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

„Senior by měl zůstat co nejdéle doma. A k tomu by měl využít rodinu. Ale ne zase jen rodinu, protože ta péče je velice náročná…,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Drásta ze společnosti Senlife, která provozuje vlastní domovy pro seniory.  / více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Potenciál očkování je úplně jinde, než vidíme na proočkovanosti populace v České republice,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.  / Více již brzy na www.zdravezpravy.cz !!!

„Existují klíčové faktory, které zkoumám v každém Alzheimer centru, kdykoli připravujeme nějakou akvizici. A první je vůně,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy CEO investičního fondu PFFL, který investuje do Alzheimer center, Martin Fojtík. Hlavním cílem fondu je investovat do budování sítě Alzheimer center, domovů se zvláštním režimem. Fond má nyní pod správou zhruba 550 milionů korun. Většina z těch, kteří do něj investují, mají zkušenosti s nabídkou sociálních služeb především pro osoby s neurodegeneracemi, většinou demencí.„Jsou klíčové faktory, které já zkoumám v každém Alzheimer centru, kdykoli připravujeme nějakou akvizici. A prvním je vůně! Ono to zní pocitově, ale je to tak, znamená to totiž čistotu zařízení,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Martin Fojtík.„Jsem extrémně citlivý na to, když přijdu do nějakého Alzheimer centra a nevoní to tam. Protože, co si budeme vykládat, ta zařízení jsou z pochopitelných důvodů poměrně náročná na provoz a hygienu. A když to zařízení nevoní, tak to je první faktor, že to není tak, jak bych si představoval,“ vysvětluje Fojtík.Více na www.zdravezpravy.cz již 7.4. 2025

David Šmehlík byl výraznou postavou Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] v době vlády Andreje Babiše [ANO]. Tři dny po volbách, z nichž vzešla vláda premiéra Petra Fialy [ODS], na pozici náměstka ředitele VZP ČR ale skončil. Co dělal uplynulé necelé čtyři roky? Jak hodnotí aktuální výkon zdravotních pojišťoven i celého zdravotnictví? I kde by se chtěl vidět na konci letošního roku po volbách, odpovídá v podcastu Zdravé Zprávy. Podcast již nyní, text a rozhovor pak zítra [1.4.] na Zdravé Zprávy.cz!!!

„O zvýhodněných úvěrech pro domácnosti na pořízení vlastního bydlení nyní neuvažujeme,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek [za STAN]. Co tedy stát lidem nabízí? / Více na www.zdravezpravy.cz

Loni si na ministru zdravotnictví vymohli praktičtí lékaři navýšení úhrad ke svému základnímu balíku peněz o 300 milionů korun. Tyto peníze letos zdravotní pojišťovny vezmou z rozpočtu na moderní léky.  To jsou takzvaná centrová léčiva, která se podávají vážně nemocným pacientům ve specializovaných zdravotnických zařízeních. V těchto centrech lékaři léčí nemoci, které byly ještě nedávno smrtelné. Dnes některé z pacientů moderní léky dokáží vyléčit do úplné remise. Pacient se vrátí do běžného života a je soběstačný. Nikdo se o něj nemusí starat. „Protože se snížil objem peněz na centrová léčiva pro letošek, tak budeme schopni ve specializovaných centrech odléčit méně pacientů, pro které jsou tato léčiva určena, a kteří by z nich mohli benefitovat,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy, co přinese snížení rozpočtu na centrové léky v letošním roce, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. Ve specializovaných pracovištích se aktuálně léčí asi 120 tisíc lidí. Nárůst počtu pacientů za posledních 15 let činí přes 350 procent. Centra se potýkají s nedostatečnou kapacitou, proto se postupně otevírají nová pracoviště. V některých regionech ale stále chybí. Více na www.zdravezpravy.cz či v podcastu Zdravé Zprávy.cz!

„Trh sociálních služeb křiví dotace z veřejných rozpočtů,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel nově vzniklého Centra dlouhodobé péče, které založily tuzemské komerční pojišťovny, David Pospíšil. Podle něj mají všichni poskytovatelé sociálních služeb shodné náklady, ale ne každý dostane dotace. Další problém podle něj je, že rostou náklady na dotování sociálních služeb ze státního rozpočtu a rozpočtů municipalit. Aktuálně podle něj činí zhruba 75 miliard korun ročně a každý rok stoupají zhruba o 15 procent. Více na Zdravé Zprávy již zítra - 29. 11. 2024!!!

„Digitalizace zdravotnictví přinese online náhled na to, co se v poskytování péče v Česku děje. [...] Ta pravda tak bude vidět kdykoli online,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.  Více na www.zdravezpravy.cz !!!

Dětská psychiatrická nemocnice Opařany pořádá [20.9.] konferenci na téma dětská psychiatrická péče. Vystoupí na ní i ředitel psychiatrické sekce Univerzitního centra excelence pro vývojové poruchy Bostonské dětské nemocnice profesor Kerim Munir. Zdravé Zprávy s Kerimem Munirem, profesorem pediatrie a psychiatrie na Harvardově lékařské fakultě, pořídily krátký podcast na téma psychiatrická péče o děti a mládež ve Spojených státech. / Více již 19.9. na Zdravé Zprávy

„Když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Markéta Švejdová, která si dvakrát do měsíce bere na odpoledne 15letého Robina s autismem. Dělá to už zhruba rok a vidí v tom, jak říká, samá pozitiva. Homesharing je činnost, kdy takzvaný hostitel tráví čas s někým, kdo trpí nějakým mentálním či jiným zdravotním hendikepem nebo hendikepy. Většinou jde o dítě či mladého dospělého. Předchází tomu školení v režii pacientské organizace, která poučí hostitele a vybere mu takového „kamaráda“, s nimž by si měli rozumět. Třeba mají společné záliby a zájmy. Hostitel k tomu nepotřebuje žádné speciální nebo ošetřovatelské vzdělání. „Dvakrát do měsíce trávím odpoledne s úžasným 15letým klukem, který má mentální hendikep, má autismus, ale i má téměř vždy jen pozitivní náladu. Avšak nemluví. Takže já se s ním nedomluvím běžnou řečí,“ popisuje Robina v podcastu Zdravé Zprávy hostitelka Markéta Švejdová. „Musela jsem se tedy naladit na komunikaci, jejímž prostřednictvím se s ním komunikovat dá. Což vlastně není vůbec složité, protože to dá jasně najevo. Buď tím, že si mě odvede, kam potřebuje. Nebo, že se tváří vesele, nebo nevesele. Anebo ukáže, co chce. A ten čas spolu nejvíce trávíme venku na výletech, protože oba máme rádi výlety. A to je vlastně to, co se mi na homesharingu líbí, že ty děti jsou vždy různé a ti hostitelé také,“ pokračuje. Na otázku, co ji přivedlo k homesharingu, odpovídá, že to byl fakt, že už má dospělé děti, a tak má i přes své pracovní vytížení kapacitu „starat se ještě o někoho“. „Homesharing mi hlavně přináší takovou možnost zastavení a žít ten život v tom konkrétním okamžiku. V dnešní době, kdy je člověk stále na mobilu, mailu, něco zařizuje, plánuje, tak naopak, když jdu na homesharing, tak na něj jdu s čistou hlavou,“ říká. Markéta Švejdová, která žije v Praze, tvrdí, že homesharing je čistě její aktivita, jíž ji její rodina v pohodě toleruje. Proto není nic výjimečného, Na cestě s Robinem… Více na www.zdravezpravy.cz

Před praktickými lékaři opět stojí nové výzvy. Jsou to sdílené praxe, zapojení do paliativní péče i uvolnění preskripce na vybrané léky. V podcastu Zdravé Zprávy o tom mluví předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. Podcast jako podcast poslouchej již nyní, zítra [20.5.] pak více na www.zdravezpravy.cz!

„Je to velmi neblahé. A nepřála bych si, aby se něco takového stalo v našich nemocnicích,“ říká v rozhovoru a podcastu Zdravé Zprávy k nedávné záměně pacientek ve FN Bulovka ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.  Vyjadřuje se i k potřebě následné intenzivní lužké péče nebo domovů pro seniory / Více už teď v podcastu a pak zítra [16.4.] v psané podobě na www.zdravezpravy.cz!!!

„Pacient může čerpat až osm lékových konzultací ročně ze zdravotního pojištění,“ říká v rozhovoru pro Zdravé Zprávy Irena Murínová z Oddělení klinické farmacie Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní Nemocnice Praha. Uplatňuje se klinická farmacie jen v lůžkové péči, nebo je dostupná i ambulantně? Například já jsem z Ústřední vojenské nemocnice v Praze a tam jsme zřídili od loňského prosince nově ambulanci klinické farmacie. A třeba ve FN Bulovka, v Liberci, v Benešově ty ambulance fungují už delší dobu. U nás jsme poskytovali péči pro naší ambulantní péči, lékaři nám volali a měli dotazy k medikaci svých pacientů. Ale ukázalo se, že je třeba, aby lékař mohl odeslat i pacienta k nám do ambulance. Spadají výkony klinického farmaceuta plně do úhrad ze zdravotního pojištění? Nově je tam i možnost, že pacient za námi může do ambulance přijít, aby tu péči mohl pobírat. A ta péče je hrazena ze zdravotního pojištění. Pacient může čerpat až osm konzultací po 15 minutách ze zdravotního pojištění za rok. Jak se pacient dostane do ambulance klinické farmacie, kde mu odborník zhodnotí nastavenou medikaci? Funguje to tak, že lékař vydá pacientovi žádanku, klasickou, jako když ho odesílá třeba na rentgen. Stejně tak mu dá žádanku do ambulance klinické farmacie. A na té žádance je napsán požadavek lékaře, co chce zkonzultovat. Jestli tam jsou lékové interakce, jestli jsou ty dávky léčiv v pořádku, protože pacient například zahájil dialýzu. A jde jen o léky nebo i samotná onemocnění pacienta? Pacient má od lékaře ještě resumé jeho zdravotnické dokumentace. Tedy nejen toho, co užívá za léky, ale i s čím se léčí, jaké má aktuální laboratorní hodnoty. S tím přijde pacient k nám, my to s ním zkonzultujeme a napíšeme doporučení, které je směrováno zase k lékaři, který si tu naši péči vyžádal. Celý rozhovor je dostupný na www.zdravezpravy.cz

„Lékaři jsou přetížení a mnoho pacientů za nimi přesto stále přichází s banálními onemocněními, které se dají řešit samoléčbou,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka [ODS]. Podobně to vidí i druhý host podcastu Zdravé Zprávy Lukáš Hradečný ze Sdružení výrobců volně prodejných léčivých přípravků [SVOPL]. „Samoléčba tady je, funguje, ale problém je, že nemá svou vlastní právní formu. A to znamená její oficiální začlenění do zdravotního systému,“ vysvětluje. Podle něj přitom již nyní takzvaná samoléčba, to znamená udržování se ve zdraví a léčení drobných onemocnění bez návštěvy lékaře, generuje obrovské finanční úspory. „Dneska se v Česku díky samoléčbě vyřeší 10,4 milionu případů lehčích onemocnění ročně. To je úspora pro zdravotní systém 9,5 miliardy korun. Z aktuální studie víme, že i dalších minimálně 15 procent návštěv u praktických lékařů, to je zhruba 13 milionů návštěv, by šlo řešit samoléčbou. To znamená úsporu dalších 5,1 miliardy korun,“ vysvětluje. Podle Petra Fifky samoléčba nepřináší jen finanční, ale i časové úspory. To jak na straně zdravotníků, tak především pacientů. „Vyrůstá nám tu generace, pro kterou je čas strávený v ordinaci lékaře přílišnou zátěží a raději dá přednost u lehčích onemocnění rychlému řešení,“ zdůrazňuje. Dodává, že jedna z příčin, proč samoléčba jako taková není v Česku tolik rozvinutá, leží v „historicky velké nedůvěře zdravotního systému k tomu, že člověk je schopen se sám postarat o své vlastní zdraví“. Nejen lékaři, ale i lékárny Podcast Zdravé Zprávy o samoléčbě navazuje na kulatý stůl ke stejnému tématu, který se konal minulý týden v Poslanecké sněmovně PČR. Jde o jednu z prvních iniciativ, která by měla pomoci téma samoléčby více rozvinout i v Česku. „Chtěli jsme si popovídat o tom, jak jsme na tom v České republice. Jak jsou na tom lékárny, jak je na tom legislativa. A jak jsou na tom konečně i lidé se zdravotní gramotností. To znamená jít do lékárny, identifikovat svoji chorobu, nějakou běžnou nebo banální, a vyžádat si od lékárníka radu a koupit si tam volně prodejný lék,“ vysvětluje Petr Fifka, co bylo cílem kulatého stolu. Zároveň nabízí další možnost, jak v těchto případech postupovat. A tou je, že lékárník či farmaceutický asistent pacientovi lék pro samoléčbu nevydá, ale po krátkém rozhovoru s ním ho přece jen pošle k praktickému lékaři. Je tu ale i související problém. Konzultace tohoto typu [samoléčba vs. lékař] dnes lékárníkům nikdo neproplatí. „Určitě jedním z klíčových prvků posílení samoléčby bude najít způsob, jak odměnit lékárny jako instituce, které mají vztah se zdravotními pojišťovnami, za ten výkon, kterým je rada pacientovi v případě samoléčby. To je věc, o které musíme do budoucna uvažovat, a musíme o ní hovořit, jak v rámci politiky, tak zejména s pojišťovnami,“ říká místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví. Další překážkou bránící rozvoji samoléčby v Česku podle Fifky i Hradečného je slabá zdravotní gramotnost české veřejnosti.  „Ne každý v Česku dokáže identifikovat... Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Věříme, že jen v Praze dnes otestujeme na HIV, hepatitidu C nebo syfilis kolem tisícovky lidí,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy medicínská ředitelka farmaceutické společnosti Gilead Sciences Kateřina Dvořáková. Bezplatné a anonymní testování dnes [24.11.] firma pořádá i v Brně na Mendlově náměstí. Testování je součástí Evropského týdne testování. Akce každoročně obyvatelům zemí Evropské unie nabízí anonymní a bezplatné testování na HIV, žloutenku typu C nebo syfilis. „Naše aktivity v oblasti prevence jsou celoroční. Letos jsme se rozhodli v rámci Evropského týdne testování pro testování ve větším rozsahu. Proto jsme zvolili železniční hlavní nádraží. Na takovém místě, kde je velká fluktuace lidí, právě taková akce lidi zaujme. Spojujeme zde nejenom testování na infekční onemocnění, ale i edukaci,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Kateřina Dvořáková. Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences se dlouhodobě zaměřuje na vývoj nových preventivních přístupů v oblasti HIV a zároveň na vývoj originálních léčivých přípravků v oblasti léčby HIV, hepatitid, ale i covidu-19. Podle Kateřiny Dvořákové vyjednání testování na hlavním nádraží vzalo několik měsíců. Do úvahy přicházela i další místa v centru Prahy. Farmaceutická firma se nakonec ale rozhodla pro Hlavní nádraží Praha. Jedním z důvodů je i to, že v jeho prostorách a před ním spíše s možností testů osloví českou veřejnost. „Kdybychom tuto akci naplánovali třeba na Václavské náměstí nebo užší centrum města, oslovili bychom mnoho turistů, což nebylo našim cílem. My cílíme na českou veřejnost,“ vysvětluje Kateřina Dvořáková. Proč se nechat otestovat na HIV a žloutenku V České republice lékaři ročně zjistí přes 200 nových případů infekce HIV a přes tisíc tisíc infekcí hepatitid C. U některých pacientů onemocnění nevykazuje zjevné obtíže, ale někteří pacienti zjistí svoji diagnózu až v pozdním stadiu onemocnění. „V naší společnosti jsou stále velké předsudky u těchto nemocí. A často od lidí slyšíme, mě se to netýká, na test nejdu, nepodporuji to. To ale není pravda,“ říká v podcastu Kateřina Dvořáková. Naopak pravidelné testování na tyto infekční nemoci by podle ní mělo být součástí zdravotní prevence každého z nás.  Už proto, že při včasném podchycení nemoci lze dnes hepatitidu C úspěšně vyléčit. A úspěšně léčitelné je dnes i onemocnění HIV. „Každý žijeme sexuálním životem a pak je tu ještě zátěž... / Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Naše nová lékárna v Ostravě je výjimečná jak pro síť Dr. Max, tak pro celé lékárenství,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy o nově otevřené lékárně v ostravském retail parku Futurum ředitel lékárenské sítě Dr. Max Jan Žák. Lékárna, kterou Dr. Max tento týden oficiálně otevřel v Ostravě, v sobě integruje jak tradiční lékárnu, tak i e-shopovou. A to díky nebývale rozlehlým prostorám, ale i novým technologiím a způsobu výdeje léků, které lékárna nabízí. „Chceme zákazníkovi dopřát zážitek, který bude rychlý, jednoduchý i technicky bezbariérový,“ vysvětluje v Jan Žák v podcastu Zdravé Zprávy. Podle něj je lékárna Dr. Max v Ostravě vůbec nejmodernější lékárnou v Česku. Novinka jsou například samoobslužné pokladny pro položky, u kterých není nutná registrace Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL], tedy tam, kde nejde o léky.   Důležité jsou i samoobslužné výdejní boxy pro objednávky přes internet. Dr. Max jako jediný provozuje tyto boxy jako termoregulované. Součástí lékárny je i relax zóna či konzultační místnost pro screeningové služby, takzvanou zdravotní péči s farmaceutem. V lékárně je i dermocentrum s rozšířenou nabídkou přípravků k péči o pleť a s odborným poradenstvím. Ty už zákazníci Dr. Max znají i z jiných poboček sítě, ale leccos má v Ostravě svou lékárenskou premiéru. „V této ostravské lékárně zkoušíme věci, které nejsou v České republice standardem. Přicházíme s nimi vůbec poprvé,“ říká Jan Žák a dodává: „Takto komplexní pracoviště je první počin svého druhu nejen v rámci Dr. Max, ale v českém lékárenství vůbec.“ Dr. Max sází v Ostravě na omnichannelový koncept Podle zástupců lékáren Dr. Max nová lékárna bezezbytku naplňuje takzvaný omnichannelový koncept. To je propojení více prodejních i komunikačních kanálů najednou. V ostravské lékárně to znamená hlavně propojení klasické lékárny s online lékárnou. Unikátní v lékárně Dr. Max v Ostravě nejsou ale jen nové technologie a prodejní postupy, ale i plocha, s níž... Více na www.zdravezpravy.cz již 13.10. 2023.

„Dominantní je onkologie, polovina klinických studií se týká jí. Na druhém, třetím místě je imunologie, nervová soustava a kardiologie,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Onkologie dlouhodobě dominuje v oblasti vývoje nových léčiv. Podle Davida Kolaře má Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] analýzy klinických hodnocení a v nich několik let vidí, jak onkologie posiluje. A netýká se to jenom České republiky, ale jde o celosvětový trend. „Co se týče onkologie, tak nová léčiva se soustředí na různé typy karcinomů. Kdybych je měl všechny jmenovat, tak bych určitě na nějaké zapomněl, jak jich je mnoho,“ tvrdí v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář. V případě kardiologie spatřuje problém v tom, že se tuzemští pacienti k novým inovativním lékům dostávají pozdě. To většinou až v době, kdy už mají nějakou srdeční příhodu za sebou. „Ty inovace ne vždy vstupují do těch prvních linií léčby. A to je samozřejmě škoda, protože tyto léky by mohly předejít zdravotním potížím už v jejich zárodku,“ vysvětluje. Vývoj nového inovativního léku podle Davida Koláře trvá v průměru dvanáct let. Tolik času vezme, než se nový lék dostane k pacientovi. Klíčové jsou pak klinické studie léku. Jenom v Česku v nich farmaceutické firmy podle AIFP nechají 3,1 miliardy korun ročně. A těží z nich hlavně pacienti, kteří se prostřednictvím těchto studií dostanou k moderním lékům. Mění se charakter léků, říká David Kolář David Kolář v podcastu Zdravé Zprávy dále upozorňuje na to, že se mění charakter nových léků. Většina z těch, které nyní procházejí klinickými studiemi, se řadí mezi vysoce personalizovaná léčiva zaměřená na menší skupiny pacientů. „Jedná se hodně o genovou, buněčnou terapii. Mění se hodně i způsob podávání léků. Teď se mnohé z léků užívají dlouhodobě, ale u nových léků postačí i jen jedna dávka, která tomu pacientovi pomůže,“ vysvětluje ředitel AIFP. Zároveň ale i kritizuje změny, které přináší nová evropská farmaceutická strategie. V ní Evropská komise navrhuje zkrátit a podmínit... Více na www.zdravezpravy.cz !!!

Podcast na Zdravé Zprávy, v němž hovoří šéfka Odborné společnosti praktických dětských lékařů [OSPDL] ČLS JEP Alena Šebková, příliš optimismu nenabízí. Zatímco děti nemají praktiky, psychology i psychiatry, Česko pracuje na legalizaci konopí. A ta, pokud projde i s navrhovanou legalizací jejího prodeje, situaci podle předsedkyně OSPDL Šebkové ještě zhorší. To jak z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro děti a dorost v Česku, tak z hlediska jejich závislostí. „S takzvanou legalizací konopí v Česku nesouhlasím. I po diskuzi s kolegy, praktiky, ale i psychiatry. Prostě máme k tomu negativní postoj. Myslím, že i v současné době do jisté míry nějaká benevolence ke konopí v Česku existuje. […] Tak, jak je to prezentováno, a zejména ta komercionalizace, to prostě není dobře. A zase dáváme našim občanům, a zejména našim dětem, signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy Alena Šebková. V něm vyjadřuje překvapení z toho, že takzvanou legalizaci marihuany včetně obchodu s ní prosazuje i národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. A nemýlí se. Avšak vládní zmocněnec Vobořil jen uspokojuje objednávku ze strany vlády Petra Fialy [ODS], jež má legalizaci konopí ve svém volebním programu. Připravuje legislativu legalizace užívaní konopí, ale i jejího prodeje „v režii státu.“ Výsledek se dá podle Aleny Šebkové avšak předpokládat již nyní. „Takže až budu v ordinaci mluvit s těmi 13letými dětmi, tak vedle toho alkoholu, budeme řešit nejspíš i tu marihuanu. Já bych tedy byla ráda, abychom se toho nedožili,“ tvrdí a dodává, že již nyní české děti a mládež drží přední místa v žebříčcích závislostí v Evropě. https://www.zdravezpravy.cz/2023/02/21/i-kdyz-se-hovori-o-legalizaci-trhu-s-konopim-o-legalizaci-nejde/ „A zase dáváme našim občanům a zejména našim dětem signál, že něco, co bychom asi tolerovat neměli, tolerovat budeme,“ upřesňuje. Na psychiatra i psychologa děti stále čekají měsíce Alena Šebková potvrzuje názor adiktologů, že legalizace další návykové látky dále zatíží zdravotní systém. A ten má do „ideálního obrázku“ v Česku více než daleko. Děti a dorost, kteří se potýkají... Více na www.zdravezpravy.cz !!!

„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.   Podle něj Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] nedokáží předvídat, ve které kategorii léčiv výpadky léků nastanou příště. Přesto již oba úřady spolupracují se společností IQVIA na zapojení České republiky do IT systému, který monitoruje výpadky léků v celé Evropě. „Teď běží jednání o tom, jak budeme ten systém využívat. Ale i upozorňuji, že je to nesmírně komplexní práce. A je na to potřeba poměrně velké množství lidí, aby s tím systémem dokázali pracovat. Takže my je budeme školit celé léto. Byť také řeknu, že těch lidí už teď nemáme dost,“ vysvětluje Jakub Dvořáček v podcastu ZdraveZpravy.cz.  Zavedení systému České republice umožní monitorovat výpadky léků v Evropě a včas na ně reagovat. Chybějící léky bude moci ČR rychleji doobjednat a přesněji i zjistí, kolik léků bude potřeba. Pokud ale nastane výpadek daného léku jako první v Česku, ani zapojení tohoto systému podle něj výpadky léků na trhu neodvrátí. „Tedy výpadky léků budou i v budoucnosti. Avšak já předvídám, že už nebudou tak hluboké, budou krátké. Pokud dobře nastavíme systémy, které jim zabrání, tak pacient nebude mít třeba jeden konkrétní lék, ale získá náhradu v té dané skupině, kterou potřebuje,“ dodává Dvořáček. Nyní je podle jeho slov situace stabilizovaná u pevných antibiotik, tedy v tabletové formě. Situace se zlepšila také u suspenzí. I když v jejich případě podle něj dodávky navazují oproti spotřebě „dost těsně“. „Už by to ale nemělo být tak, že situace bude velmi komplikovaná. A lékaři budou horko těžko předepisovat to, co potřebují,“ tvrdí s důrazem na to, že situace je rovněž docela stabilizovaná u nedávno chybějících onkologických léků nebo vybraných léků pro diabetiky. Zajímává je i další věc, kterou Jakub Dvořáček zmiňuje ve smyslu fungování českého lékárenského trhu. Vysvětluje to na příkladu, kdy MZ ČR zajistilo v minulých měsících mimořádné dodávky antibiotik. Mnoho z nich podle něj ale neskončilo ve veřejných, ale v nemocničních lékárnách. Léky pro pacienty, ne pro lékárny„Distributoři totiž preferovali jejich dodávky do nemocnic. A to z jednoho prostého důvodu. Distributoři mají s nemocnicemi nasmlouvané dodávky na velké objemy léků a v případě jejich nedodání jim hrozí vysoké pokuty. Proto distributoři, aby se ochránili před ztrátami, upřednostnili nemocniční lékárny před veřejnými lékárnami,“ vysvětlil.    Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Zhruba 20 až 30 lidí bez domova ošetří denně v pražské ordinaci Armády spásy praktická lékařka Andrea Pekárková. V podcastu ZdraveZpravy.cz popisuje, jací pacienti k ní chodí, ale i jakým způsobem Armáda spásy tyto ordinace financuje. „Mezi našimi klienty jsou, když to řeknu ošklivě, ti nejsmradlavější lidé z ulice. Ale jsou tam i lidé, kteří už žijí v azylových domech. Vrací se z vězení nebo psychiatrických léčeben. To, v jakém stavu k nám tito lidé přicházejí, je velice individuální,“ říká Andrea Pekárková, která je zároveň duchovní církve Armády spásy. Na otázku, proč tito lidé nechodí, a zda vůbec mohou jít, za běžným praktickým lékařem, odpovídá, že část z nich, kteří jsou socializovaní, určitě k běžnému praktikovi jít může. „Ale kožními parazity napadený pacient k normálnímu praktikovi těžko půjde. A není to věc jen toho lékaře, ale je to i věc lidí v jeho čekárně. Nebudou rádi, že tam vedle sebe mají někoho v takovém stavu. U nás se ale počítá s tím, že k nám člověk přijde v takovém stavu a my od toho můžeme pomoci,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz. Mimo jiné se v něm vyjadřuje k aktuální politice státu, který připravuje takzvanou legalizaci konopí v Česku, to z velké části kvůli tomu, aby vybral dvě miliardy na daních. „Mým životním ideálem je abstinence od všech návykových látek. Tedy já určitě, pokud se bavíme o vstřícných krocích k užívání jakýchkoli návykových látek, jsem jednoznačně proti. Nemám nic, čím bych je obhájila. A legalizace konopí je pro mě prostě přes čáru,“ tvrdí. I v souvislosti s pacienty ve své ordinaci zmiňuje hlavně závislost na alkoholu. Říká, že tolerance v české společnosti vůči alkoholismu je nesmírná. A zejména tam by teď podle ní měla napnout síly protidrogová politika státu. V podcastu ZdraveZpravy.cz Andrea Pekárková říká, že v poslední době jí v ordinaci významně přibývá narkomanů. A nikterak jí ani neubývá ostatních pacientů. Jejím denním chlebem je chirurgické ošetřování chronických ran a pak parazitárních onemocnění. „Ale určitě to není tak, že bychom pacientům jenom ošetřovali rána. Naopak snažíme se podchycovat onkologická onemocnění nebo plicní onemocnění,“ vysvětluje. Skupiny pacientů bez domova určitě nepovažuje za rezervoár infekčních chorob, jimiž by masivně ohrožovaly většinovou populaci. „Určitě osoby bez domova nevnímám jako nějaké potkany, kteří v minulosti roznášeli mor. Na druhou stranu, pokud se těmto lidem zdravotní péče neposkytuje, tak přenos infekčních chorob může mezi nimi probíhat nekontrolovaně,“ vysvětluje. Za příklad dává lékařsky nepodchycené osoby s otevřenou tuberkulózou. Pacienty, kteří mají syfilis. Hovoří ale i pacientech s... / Více textu na ZdraveZpravy.cz!!!

„Neznám krásnější a komplexnější povolání než povolání zdravotní sestry,“ říká přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Beáta Švárová a dodává: „Není to vždy o úsměvech, ne vždy se dočkáte vděku, ale vždy vás zahřeje, když někomu pomůžete“.   V úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz Beáta Švárová říká, jak se v Česku praktické a všeobecné zdravotní sestry vzdělávají. Zároveň odpovídá na otázku, zda stále platí, že se zdravotnímu systému zdravotních sester nedostává tolik, kolik by jich bylo potřeba. „Je nedostatek sester. Těch důvodů může být vícero. Mluví se o nižší společenské prestiži tohoto povolání. Mluví se o nízkém finančních ohodnocení, což do jisté míry napravil covid. […] Nedokážu odpovědět, proč ten nedostatek ještě trvá,“ říká. V systému vzdělávání zdravotních sester, kdy praktické sestry procházejí středoškolským vzděláním a všeobecné zdravotní sestry vyšším odborným nebo vysokoškolským stupněm, problém nevidí. Přesto poukazuje na neřešený problém, který by mohl výrazně zrychlit nástup nových všeobecných sester do zdravotního systému. „Pokud má už praktická sestra vystudovanou střední zdravotnickou školu a k tomu chce získat odbornost všeobecné zdravotní sestry, tak by toho podle mě měla dosáhnout v nějakém zkráceném programu. To proto, aby nemusela absolvovat tříleté bakalářské studium,“ vysvětluje s tím, že tato podmínka prodlužuje vzdělávání sester na sedm let. Zároveň dodává: „Pokud jdou na náš obor na vysokou školu nebo vyšší odbornou školu středoškoláci z nezdravotnické školy, tak tam ty tři roky dávají smysl, protože musejí zvládnout poměrně široký rozsah studia.“ Obor zdravotní sestra jako jistota I když je podle Beáty Švárové v Česku poměrně dost škol, které vzdělávají zájemce o obor praktická a všeobecná zdravotní sestra, počet absolventů nestačí pokrývat poptávku po nich. Roli v tom podle jejího názoru hraje i to, že určitá část studentek a studentů si podává přihlášku na obor všeobecné ošetřovatelství z formálních důvodů. „Pro mnoho studentů je podání přihlášky na náš obor pouze jakousi pojistkou, kdyby se nedostali někam jinam. Vidím to u nás na fakultě, pro část studentů je náš obor jen pojistka, aby se někam dostali, aby si udrželi statut studenta. Pro část studentů ze zahraničí jsme institucí, která jim umožní mít statut studenta a legální studentské vízum,“ vysvětluje. Jedním z výsledků je, že ne všichni, kdo obor všeobecné ošetřovatelství i absolvují, nakonec vstoupí do zdravotnictví. Zajímavá je její odpověď na otázku, zda 1. LF zájemce o studium všeobecné ošetřovatelství odmítá, či nikoli. „Zájemců a podaných přihlášek je vždy hodně. Do okamžiku zápisu ale nikdy nevíte, jak naplníte předpokládanou kapacitu pro daný... Více již 20.5. na ZdraveZpravy.cz!!!

„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek. Odmítá tento stav ale přímo spojovat s výsledky v Česku roky diskutované reformy psychiatrické péče. Naopak podle něj se mnohé za posledních deset let, kdy vznikl strategický dokument reformy, povedlo. Třeba první fáze reformy, která skončila loni v listopadu, a stát ji z velké části financoval z evropských dotací. „Šlo o takzvané systémové projekty. Jejich výsledkem je, že byla nastavena pravidla, jak psychiatrické služby mají vypadat. Kdo v nich má pracovat, jejich financování. Jaká má být jejich role,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, jehož ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] označil za svou pravou ruku a zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] v oblasti psychiatrie.   Profesor Tomáš Kašpárek, který zároveň působí jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium LF Masarykovy univerzity dále říká, že systémové projekty si česká psychiatrie vyzkoušela v praxi. „To byly ty pilotní projekty na centra duševního zdraví pro duševně nemocné s vážnými duševními nemocemi. Duševní centra pro děti, lidi v ochranném léčení, pro seniory, pro závislosti. To je nový typ služeb, říkáme jim komunitní služby, která tady úplně chyběla," vysvětluje s tím, že to byl jeden ze základních cílů strategie reformy, která byla definovaná v roce 2011 až 2012. Podle profesora Kašpárka je psychiatrická reforma aktuálně ve fázi, kdy se do procesu zavádí standardní mechanismy péče a financování. Kdy stát a odborná veřejnost již vědí, co chtějí. A nyní to musí převést do praxe. Na otázku, jestli to není málo poté, kdy podle nedávného vyjádření ministra Válka pro ZdraveZpravy.cz šly do reformy psychiatrické péče v posledních letech přes tři miliardy korun, odpovídá: „Vypadá to jako strašlivá částka, ale ta částka, která nám stále chybí, kterou potřebujeme do toho Psychiatrická reforma v Česku vstupuje do druhé fáze... Více ne ZdraveZpravy.cz!!!

„Ze všech výpadků léků, které jsou na českém trhu, přibližně pětina, 20 %, připadá na farmaceutické společnosti sdružené v AIFP,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. Vychází z analýzy za posledních čtyři až pět let, kterou AIFP vypracovalo. Z ní vyplývá, i když v AIFP nejsou sdruženy všechny inovativní farmaceutické firmy, tak většina výpadků na trhu připadá na léky v režimu off-patent. Tedy léky, kterým vypršela patentová ochrana. „Nechci říkat, že jsou to starší molekuly, ale jsou na tom trhu už delší dobu. A vypozorovali jsme, že zároveň dochází k výpadkům u těch léků, u nichž je menší množství konkurentů, tedy firem, které by mohly dodat alternativu k chybějícím lékům,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz David Kolář. Podle něj z toho zřetelně plyne, že u léčiv, které jsou chráněny patentem, je pravděpodobnost výpadků podstatně nižší. Jedním z důvodů pak je i to, že většina inovativních farmaceutických firem sdružených v AIFP své léky vyrábí v unijních zemích. Roli v problematice výpadků podle něj sehrává i počet dodavatelů v dané skupině léčiv. „Čím menší konkurence je na trhu, tím větší je pravděpodobnost výpadků léků,“ říká s odkazem na výsledky analýzy AIFP. Podle jeho slov i to částečně vysvětluje, proč některé léky scházejí v Česku, i když jsou běžně dostupné v jiných evropských zemích. Důvodů je podle něj samozřejmě více, ale svou roli ve výpadcích sehrává i to, že český trh je oproti například polskému trhu o poznání menší. To značí, že je o něj mezi výrobci léků i menší zájem. Problematika výpadků léků je složitější, říká David Kolář Zkraje podcastu ZdraveZpravy.cz se David Kolář podrobněji věnuje i nedávným útokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] vůči farmaceutickým firmám. Ten se například i na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru tvrdě obul do „morálky“ farma firem na českém trhu. „Korektnost v tomto směru skončila, mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl před poslanci ministr Válek na adresu farma firem. Za důležité proto považuje přijmout co nejtvrdší zákony, které by resortu a jeho za lékovou politiku odpovědným organizacím daly podle jeho slov trumfy do ruky. Díky nim by se podle ministra farma firmy neodvážily třeba jen nahodile přerušovat do Česka nasmlouvané dodávky léků. https://www.zdravezpravy.cz/2023/04/26/farma-firmy-dostaly-obrovskou-svobodu-hrimal-valek-na-vyboru/ David Kolář ale říká, že takový pohled problematiku výpadků léků významně zjednodušuje. „Já si myslím, že to, jak to nyní ministr Válek staví, je určité zjednodušování, protože kdyby to tak jednoduché bylo, tak už tady žádný problém s výpadky léků pravděpodobně nemáme,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz. A dodává: „Všichni kolegové, u kterých jakýkoli výpadek hrozí... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Výpadky léků jsou nový normál, říká Martin Šlégl ze Stada Pharma CZ v podcastu ZdraveZpravy.cz / Více na ZdraveZpravy.cz

„Jsou země, které mají vlastní lékařské fakulty pro všeobecné praktické lékaře a pro venkovské všeobecné lékaře,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP David Halata. Typickým příkladem zcela odlišného přístupu ke vzdělávání praktických lékařů zaměřených na poskytování zdravotní péče v odlehlejších regionech je podle něj Austrálie a tamní takzvaní „flying doctors“. U nich není žádnou výjimkou letět i stovky kilometrů daleko, aby provedli například operaci slepého střeva. Byť takový přístup není v Evropě zvykem, tak především západní evropské země už reagují na odlišnosti praxí praktických lékařů na venkově a ve městech. A zejména pak reagují na nedostatek praktických lékařů v regionech. „Ve Walesu už je dnes lékařská fakulta, která se více specializuje na venkovské lékařství,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz David Halata. Princip vzdělávání ve zmiňovaném Walesu podle Halaty spočívá v principu, že se fakulta snaží studenty medicíny s venkovským lékařstvím propojovat už od prvního nebo druhého ročníku studia. A to v časové dotaci desítek týdnů až do ukončení studií. „A mají tam i osmi až desetitýdenní stáže přímo v ordinacích praktických lékařů. Ukazují jim, o čem to venkovské lékařství je. Snaží se, aby tam vznikla vazba v rámci té komunity,“ vysvětluje. Na datech mají tamní fakulty doloženo, že pokud je student už od prvního, druhého ročníku v kontaktu s praxí na venkově, tak se do ní násobně častěji i vrací. Protože se v Česku postupuje docela obráceně, výsledkem je další důvod, proč má Česko nedostatek praktických lékařů v regionech. Venkovské lékařství české fakulty zatím neřeší Podle Halaty by se zkušenostmi a praxí západních zemí mělo inspirovat i české zdravotnictví. Už kvůli tomu, aby utlumilo trend, kdy nejen z venkova, ale i menších měst mizí ordinace praktických lékařů. A začít by se mělo přímo na lékařských fakultách, na kterých se toho medici o venkovském lékařství zatím příliš nedozvědí. Podle Davida Halaty se na našich lékařských fakultách vyučuje takový předmět v rozsahu 1,5 hodinového semináře po dva semestry. „Čili v podstatě téměř vůbec,“ poznamenává David Halata. Součástí na některých lékařských fakultách je pak týdenní až dvoutýdenní stáž v ordinaci praktika, to zhruba v pátém ročníku. Navíc stáž bývá brána i jako volitelná praxe. Což podle Davida Halaty nestačí k navázání užšího kontaktu s daným prostředím. „Pokud chceme mít dostatek praktiků na venkově, pak je nemůžeme oslovovat... Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

„Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit pro klienta místně a časově dostupnou zdravotní péči, navíc péči kvalitní a bezpečnou,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. A nejen to. Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] odmítá katastrofické scénáře, podle kterých by českému zdravotnictví „už zítra“ hrozil kolaps. Podle něj v současné době neexistují poskytovatelé zdravotní péče, kterým by nebyla hrazena zdravotní služba řádně, včas a v potřebné výši. „Vy máte pocit, že české zdravotnictví je nestabilní, že mu hrozí nějaký fatální problém? Já vůbec ne. Já si myslím, že v současné době české zdravotnictví funguje velice dobře. A je profinancováno bez zásadních problémů,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Podle něj jsou zdravotní pojišťovny silné a ekonomicky stabilní. Poskytovatelům se zvyšují úhrady za zdravotní práce každý rok o přiměřenou částku. Tvrdí, že teď rozhodně není namístě vytvářet tlak, aby se honem udělaly nějaké změny, protože systém je takzvaně "před kolapsem". „Český zdravotní systém je stabilní. […] Pojďme se bavit o tom, ať se zlepší efektivita poskytovaní zdravotních služeb. O tom, abychom centralizovali vysoce nákladnou léčbu. Jak má vypadat struktura poskytovatelů zdravotních služeb. Bavme se o tom, jak má procházet klient systémem. To je to důležité, aby ten systém zůstal dál vysoce stabilní,“ vysvětluje. Nebojte se svojí zdravotní pojišťovny, říká šéf VZP ČR Pokud se pojištěnci ocitnou v takovém problému, že nemohou najít například praktického lékaře nebo stomatologa, jejich první kroky by podle Zdeňka Kabátka měly směřovat k jejich zdravotní pojišťovně. Tam mají požádat o pomoc. „Samozřejmě, že tady nebudu tvrdit, že jsme schopni vždy ze sta procent naplnit očekávaní každého klienta. Ale co se týče VZP, náš klient se nemusí obávat, když přijde na naši pobočku a na přepážce sdělí ten svůj problém, ať už je to primární péče, nebo velké elektivní výkony, čekací lhůty, vždy dostane jasnou zřetelnou odpověď, jak má postupovat dál. Na koho se má obrátit, na jaké pracoviště,“ říká s dodatkem: „Samozřejmě, žiji v reálném světě, takže je to hodně o lidech, ale za mě je to, co popisuji, úplně ideální situace.“ A šéf největší tuzemské zdravotní pojišťovny i přidává: „Pokud klient přijde s tím, že bydlí na vesnici na Vysočině a chce stomatologa ve své vesnici, tak s tím mu asi nepomůžeme.“ Také ale potvrzuje, že situace není úplně ideální i při podstatně skromnějších požadavcích klientů. Ať už se to týká praktických lékařů, stomatologů či délky čekacích lhůt... Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

V ČR pracující ukrajinští běženci, jež jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR], loni odvedli na zdravotním pojištění 1,1 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči ukrajinských běženců u VZP ČR pak dosáhly 2,1 miliardy korun. V podcastu ZdraveZpravy.cz to uvedl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Přesto je saldo mezi výdaji a příjmy VZP ČR za ukrajinské běžence pozitivní, tedy v plusu ve výši zhruba 2,5 miliardy korun. Důvod je, že pojišťovna čerpá od státu vyšší objem plateb za státní pojištěnce, kterými většina azylantů i je. Ten se loni zvedl kvůli cca 330 000 nově registrovaných běženců u největší tuzemské zdravotní pojišťovny o 3,12 miliardy korun. „Ta bilance z pohledu VZP ČR je tedy pozitivní. A znamená, že příjmy pojišťovny za ukrajinské občany převyšují, a poměrně významně, náklady na zdravotní služby za ukrajinské občany. Přičemž ukrajinští občané přistupují k čerpání péče obdobně jako čeští občané, není tam žádný velký rozdíl,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Podrobněji vysvětleno to značí, že bilanci pojišťovny uprchlíci z Ukrajiny zvýšili zhruba o 2,5 miliardy korun. Celkové příjmy pojišťovny ve vztahu k ukrajinským běžencům se zvedly o čtyři miliardy korun za loňský rok. 1,1 miliardy korun zaplatili sami Ukrajinci, kteří jsou zaměstnaní nebo pracuji jako OSVČ. Dalších 3,12 miliardy poslalo pojišťovně ministerstvo financí formou platby za státní pojištěnce. Výdaje na zdravotní péči Ukrajinců činily 2,1 miliardy korun. „Ano, zvýšily se výdaje státního rozpočtu, protože se tady zvýšil počet státních pojištěnců, když to řeknu takto zjednodušeně,“ uvedl Zdeněk Kabátek. VZP ČR loni registrovala 330 tisíc běženců z Ukrajiny a další desítky tisíc ukrajinských běženců pojistily ostatní zdravotní pojišťovny. Zejména pak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP], která, jak říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Kabátek, je aktivně registrovala hlavně na severu Čech a na Ostravsku a Zlínsku. Ukrajinci čerpají zdravotní péči podobně jako Češi „Většina Ukrajinců na našem území čerpá zdravotní služby bagatelně. Většina čerpá zdravotní služby do úrovně pěti tisíc korun. Jsou tam samozřejmě případy nákladnější léčby. Ať už onkologické, vzácných onemocnění, cystická fibróza, svalová dystrofie a podobně,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek. Podle něj z dat pojišťovny zatím nevyplývá, že by občané Ukrajiny vykazovali zásadně horší zdravotní stav než Češi. Kmen ukrajinských... / Celý text na ZdraveZpravy.cz!!!

„Začneme s modulem akreditací. To je něco, co pálí a bolí naše zdravotnictví teď asi nejvíc,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] Irena Maříková k první fázi digitalizace IPVZ. Zároveň upozorňuje, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] pověřilo IPVZ administrativní podporou akreditačních komisí. To proto, aby akreditační řízení zrychlila a jejich zpoždění nepůsobilo více problémů, než působí nyní. Ale nejenom k chystanému projektu digitalizace veškeré agendy postgraduálního vzdělávání IPVZ se vyjadřuje Irena Maříková. Představuje i svůj pohled na problém nedostatku lékařů v primární péči. „Vnímáme nedostatek lékařů v primární péči. A víme, že k tomu, aby se situace zlepšovala, je potřeba mezigenerační obměna. Aby byl ten systém poskytování stabilní primární péče jak pro dospělé, tak pro děti, tak musí meziročně dojít k obměně minimálně 200 lékařů,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Irena Maříková. I proto si IPVZ podle jejích slov "drží otevřené kapacity" na katedře všeobecného praktického lékařství, aby je mohl kdykoli rozšířit. Institut zároveň administruje rezidenční místa pro lékaře. Letos jich bylo vyčleněno 150 pro všeobecné praktické lékařství a 80 pro praktické lékařství pro děti a dorost. Navýšila se i cílová částka na jednoho rezidenta, která nově činí 55 tisíc korun. „Čili došlo k navýšení jak počtu míst, tak finančního objemu. Což považujeme za velice důležité,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Irena Maříková. Digitalizace agendy postgraduálního vzdělávání IPVZ Podle Ireny Maříkové největší výzvou, která před Institutem nyní stojí, je digitalizace jeho veškeré agendy v postgraduálním vzděláváním. Jde o projekt za cca sto milionů korun. IPVZ na něm spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]. Ten je, jak tvrdí Irena Maříková, supervizorem celého projektu. Projekt MZ ČR ale svěřilo IPZV. „Podáváme teď projektovou žádost. Rozpracováváme všechny detaily. Měl by to být modulární systém. Měl by administrovat vše, co se týká školence a jeho školitele. Nabídne i modul akreditací nebo evaluace. [...] A máme vymyšleny ještě dva moduly.... / Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Od výrobců potřebujeme záruky, že nám dodají léky, které pacienti potřebují. A já prostě nechci stát a odpovídat do kamer, proč není základní přípravek na kardiovaskulární onemocnění. Proč někdo umřel, protože neměl svůj lék. Prostě nechci,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Těmito slovy v podcastu ZdraveZpravy.cz vysvětluje, proč Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] vypracovalo novelu zákona o léčivech. Norma nyní míří do vnějšího připomínkového řízení. Návrh zákona klade nové povinnosti na výrobce léků, jejich distributory i lékárny. Hlavní změnou přitom je, že výrobci léků budou muset vyrábět více, aby trh měl dostatečnou zásobu léků v případě, že se některé léčivo stane z různých důvodů nedostupné. „Musíme znovu nastavit sytém výroby, dodávek a výdeje léků, protože ten příběh, kdy vyrobím, vydám, vyrobím a vydám, aniž by se cokoli kdekoli zadrhlo, skončil. Svět bohužel začíná fungovat jinak. A bohužel ne lépe, ale hůře,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček s tím, že novela zákona o léčivech musí vstoupit v platnost co nejdříve, aby se neopakovala situace s výpadky léků z přelomu loňského a letošního roku. Podle něj novela sice přinese nové povinnosti všem účastníkům trhu, MZ ČR se ale snaží, aby byrokratické změny na všechny dopadaly co nejméně. Zatímco lékárnám a distributorům novela stanoví hlavně informační povinnosti, výrobcům předepíše držet určitou zásobu léků. „My nebudeme kontrolovat dopředu, zda výrobce má zásobu léků uloženou ve skladu, ale zpětně zanalyzujeme každou nedostupnost léků. Zda se v tom novém systému všichni zachovali tak, jak měli. A pak ta odpovědnost bude jasně nastavená. To je smysl celé té novely o léčivech,“ upřesňuje Jakub Dvořáček. Proč vznikla novela o léčivech Na přelomu loňského a letošního roku a začátkem letoška mnozí z českých pacientů neměli šanci získat svůj lék na předpis. Na tuzemském trhu totiž nebyl k dispozici. Týkalo se to převážně antibiotik. S obdobnými problémy se potýkaly a stále ještě potýkají další evropské země, ale třeba i Amerika, Kanada a Austrálie. Pro řešení nedostupnosti léků na trhu zřídilo ministerstvo zdravotnictví pracovní skupinu, která se celou problematikou zabývá. „V praxi jsme si ověřili, že ve chvíli, kdy dojde k nahlášení přerušení dodávek některých léků, trvá minimálně měsíc a půl celému systému, než operativně dokáže daný lék nahradit, pokud není na trhu. Rychleji to nejde, regulatorně, z hlediska vyjednávání s distributory, výrobci a podobně,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jakub Dvořáček. Důležité je podle něj získat čas na řešení situace. A jako jediné řešení se podle jeho slov ukázalo právě tvoření zásob léků. To hlavně proto, aby MZ ČR spolu se Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL] mělo alespoň nějaký čas na nedostupnosti léků reagovat. Upozorňuje, že při současném nastavení výroby léků není v celém řetězci od nákupu účinné látky, výroby léků, až po jejich výdej... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Já vůbec nechápu, jak vláda může mluvit o tom, že bude zvyšovat DPH na léky, když evropský trend je přesně opačný,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz předseda Národní rady osob se zdravotním postižením [NRZP ČR] Václav Krása. Navrhovaná úprava sazeb daně z přidané hodnoty [DPH] ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS], která by vedla ke zdražení léků, není podle něj rozhodně správnou cestou k tomu, jak navýšit příjmy státního rozpočtu a snížit záporné hospodaření státu. „Buď se musí navýšit úhrada z veřejného zdravotního pojištění nebo to zaplatí občané. A to se obávám, že možné mnohdy ani není,“ hodnotí návrh na redukci dvou snížených sazen DPH na jednu ve výši 13 procent nebo 14 procent [nyní činí DPH na léky 10 %] Václav Krása v podcastu ZdraveZpravy.cz. Už kvůli tomu, že nejvíce léků užívají většinou lidé, kteří nevydělávají a jejich sociální situace je velmi obtížná. „A žádný příspěvek jako sociální dávka na léky neexistuje,“ dodává. Pokud by skutečně došlo ke zvýšení DPH u léků a současně by se zvedly i jejich úhrady ze zdravotního pojištění, pak je to podle něj pouze přelévání veřejných peněz z jedné "škatulky do druhé". „A to já považuji za hloupost, kdo tohle vymýšlí. U léků bych DPH nezvedal, naopak bych ho snižoval,“ uvedl pro ZdraveZpravy.cz Václav Krása z NRZP. Inflační limity u zdravotnických prostředků V této souvislosti upozornil i na to, že NRZP ve spolupráci s některými poslanci chystá návrh na zvýšení takzvaného inflačního limitu u zdravotnických prostředků, a to na 15 procent. „Budeme navrhovat zvýšení inflačního limitu na 15 procent. Pak je to věc diskuze, na kolik se zvýší,“ říká. I na pacienty odkázané na zdravotnické prostředky totiž, jak říká, dopadá několikaměsíční zdražování. A za kompenzační pomůcky s příspěvkem zdravotních pojišťoven tak doplácejí stále vyšší částky. Od ledna 2023 došlo ke zvýšení inflačního koeficientu o čtyři procenta. Podle Českého statistického... Více na ZdraveZpravy.cz 13.1. 2023

„Hledáme nové Antoníny Holé a nová léčiva a diagnostiku, která může mít celosvětový dopad a úspěch,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel investičního fondu i&i Bio. Ten investuje hlavně do vývoje nových léků a diagnostiky. Vyjadřuje se i k době covidu, kdy se rozvolnila pravidla pro vývoj vakcín a léků proti covidu. To vědcům i farmaceutickým firmám dle jeho slov nabídlo mimořádné příležitosti. „Mnoho projektů dopadla úspěšná, mnoho jich to nestihlo. Tato příležitost se ale už uzavřela a vidíme, že mnohé investice jsou zmařené, protože ta příležitost už tu není,“ vysvětluje podcastu ZdraveZpravy.cz. „A z pohledu těch západních zemí krize covidu byla již vyřešena. Když třeba porovnáme, co je v Evropě a co je v Číně, můžeme se ptát, proč to je. Není to třeba tím, že ty technologie jsou u nás lepší? Že kvalita vývoje vakcín na Západě je jiná než třeba v té Číně. Byť těch důvodů bude jistě více," dodává. Jaromír Zahrádka: Jak funguje i&i Biotech Fund Podle něj investice do perspektivních léčiv v samém počátku jejich vývoje přinášejí 20 až 40% zhodnocení. Investice do diagnostických projektů ve zdravotnictví přináší 10 až 15% zhodnocení. Diagnostika pak slouží v portfoliu i&i Biotech Fund [i&i Bio] obdobně jako dluhopisy v klasickém portfoliu. Tyto projekty nevyžadují tolik peněz a jsou méně rizikové. i&i Bio ale investuje i do lékařských prostředků. „i&i Bio investuje do transferu technologií s velkým zaměřením na zdravotnictví. Vyhledáváme unikátní technologie, které pochází z české i zahraniční vědy. Vždy se snažíme zachytit něco nového, co je unikátní, něco, co by mohlo přinést velký benefit pacientům a také našim investorům,“ shrnuje filozofii fondu v podcastu ZdraveZpravy.cz Zahrádka. Fond i&i Bio vznikl ve spolupráci EIF a již fungující společnosti i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB]. Do fondu spolu s dalšími soukromými investory vstoupila také dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovation Prague [CUIP]. Jde o uzavřený fond kvalifikovaných investorů, kde se prvotní investice v minimálním základu počítá v jednotkách milionů korun. „Zvažujeme, že na začátku příštího roku uděláme ještě jedno upisovací kolo. Máme další zájemce o vstup do fondu. […] A v následujících letech, až budeme mít více rozinvestovaný i&i Bio, zřejmě otevřeme další obdobně zaměřené fondy,“ popisuje Jaromír Zahrádka. i&i Bio má nyní za sebou... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Sehnat místo v zařízení sociální péče není v Česku snadné. Pojišťovny proto přicházejí s pojištěním dlouhodobé péče. Více o něm v podcastu ZdraveZpravy.cz s výkonným ředitelem České asociace pojišťoven Janem Matouškem. Sehnat lůžko v zařízení sociální péče, jako je domov pro seniory, domov se zvláštním režimem či dům s pečovatelskou službou je v Česku takřka nemožné. A na pobyt v soukromém zařízení, kde se náklady na ubytování a stravu pohybují v desítkách tisíc korun, většina lidí finance nemá a mít nebude. „To, že si dnes lidé připlácí na tyto služby je realita. A je to realita, která je ale, si dovolím říci, jen pro ty bohatší vrstvy. Na to, aby rodina dala měsíčně dohromady částku v řádu nižších desítek tisíc korun, aby sehnala lůžko v některém soukromém zařízení, to je skutečně omezující péče jen pro ty vysokopříjmové vrstvy,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel České asociace pojišťoven [ČAP] Jan Matoušek. nahrávka O něco příznivější situaci panuje u zajištění terénních sociálních služeb, kdy pečovatelka dochází k lidem s omezenou soběstačností přímo do domácnosti. I tam ale poptávka v posledních letech sílí a pečovatelky či sociální pracovnice v terénu chybí. „Je známo, že stát tyto služby hradí špatně, a právě proto je jich nedostatek. Za 120 korun na hodinu se příliš mnoho pečovatelek do této fyzicky a psychicky náročně práce nehrne,“ říká Jan Matoušek. Peníze na sociální služby stát mít nebude Ke zlepšení zajištění sociálních služeb ze strany státu nedojde ani v budoucnu. Spíše naopak, jak tvrdí i Jan Matoušek. „Stát na to mít peníze do budoucna nebude,“ říká s tím, že lidí s potřebou takové péče u nás... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Kdyby bylo po mém, tak s výjimkou prevence pro děti do 18 let a sociálních případů bych vyškrtl stomatology ze zdravotního pojištění,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Miroslav Kalousek. Tomu by ale muselo předcházet zavedení zdravotního připojištění. O něm se v Česku dlouhodobě diskutuje nejen v souvislosti s poskytováním stomatologické péče. Pro jeho zavedení je třeba ale určit, co zahrnuje standardní zdravotní péče hrazená z povinného veřejného zdravotního pojištění. A co nadstandardní péče hrazená ze zdravotního připojištění. Miroslav Kalousek [dnes řadový člen TOP 09, pozn. red.] než slova "standard" a "nadstandard" raději používá slovo „nárok“. To značí nárok na zdravotní péči hrazenou z povinného zdravotní pojištění a nárok na zdravotní péči hrazenou z připojištění. Rozsah standardu a nadstandardu ve zdravotní péči podle něj ale nestanoví politici takzvaně od stolu. Musejí to udělat lékařské odborné společnosti, ty nejlepší lékařské kapacity. Přičemž je podle něj jasné, že na léčbu toho, co je život ohrožující, lidé bezpodmínečně musejí mít nárok z povinného zdravotního pojištění. „A samozřejmě, že co se týče stomatologických zákroků, tak i laik ví, že většina z nich až na výjimky nepatří do té kategorie péče život ohrožujících zdravotních problémů. […] Takže až na děti a sociální případy bych stomatologickou péči vyškrtl ze zdravotního pojištění a každý by si ji platil nebo se na ni připojistil,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Miroslav Kalousek. V něm vysvětluje i důvody, proč se v Česku dlouhodobě nedaří definovat "standard a nadstandard" ve zdravotní péči. Podle něj to mimo jiné souvisí s tím, že odborné lékařské společnosti na změnách ve financování zdravotní péče nemají zájem. To proto, že v nich podle jeho názoru mají hlavní slovo lidé, kteří do určité míry soukromě profitují z toho, že už dnes někomu poskytují službu definovanou jako „nadstandard“. Což platí jak pro stomatology, tak pro jiné lékařské specializace. „A v momentě, kdyby si lidé ten nadstandard mohli koupit zcela oficiálně, byl by pevnou součástí zdravotního systému [vycházelo by z něj zdravotního připojištění, pozn. red.], tak by na tom ti lidé zcela logicky přestali profitovat. Takže je proti jejich zájmu, aby se něco takového stanovilo,“ tvrdí. Miroslav Kalousek: Nové zuby mě stály jako nová Fabia Na otázku, proč se stomatologie v Česku vymkla snad nejvíce ze všech lékařských specializací z úhrad povinného zdravotního pojištění, tedy, že si zubní péči lidé významně doplácí, Miroslav Kalousek odpovídá, že je to tím, že u zubařů většinou nejde o život ohrožující zákroky. I tím, že panují velké rozdíly v kvalitě péče, kterou pacientovi mohou nabídnout. Náklady na tuto péči se pak podle jeho slov liší řádově. Jak funguje zubní péče v Česku v praxi, pak ilustruje na vlastním příkladu. „Já mám dědičnou paradentózu, můj tatínek měl zubní protézy nahoře i dole. Když se podíváte na mě, tak žádný zub není můj. A já říkám, že mám v ústech Škodu Fábii. Ty nové zuby mě skutečně stály to, co stojí nová Fabia. To jsem si musel zaplatit, protože... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Prezident České lékařské komory [ČLK] Milan Kubek si servítky nebere. To, že lidé v Česku už i losují o volné místo u zubaře, je dle jeho slov šílená ostuda. Ministra Válka a jeho úředníky pak charakterizuje jako „bezprecedentně arogantní.“ I tak Milan Kubek v úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz tvrdí, že úroveň české medicíny je podstatně vyšší, než si zřemě myslí většina občanů České republiky. Zároveň odmítá u výdajů na zdravotnictví užívat slovo náklady. Dle něj to totiž není přesný termín. „Němci si v případě zdravotnictví už docela zakázali hovořit o výdajích. Hovoří už pouze o investicích do zdravotnictví, protože to investice také jsou,“ říká v úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz. V něm i zdůrazňuje, že české zdravotnictví má podobné výsledky z hlediska prodlužování života lidí a efektivity léčby, jako mají zdravotnictví v těch nejvyspělejších evropských zemích. Rozdíl je ale v tom, že tyto státy do zdravotnictví investují mnohem více peněz, než kolik do něj investuje Česko. „My kupujeme léky za světové ceny, často i za vyšší, protože jsme malý trhy. My kupujeme přístroje za světové ceny. To, co ale u nás není světové, je cena lidské práce. A to znamená, že lidé ve zdravotnictví celý ten systém dotují,“ tvrdí Milan Kubek s tím, že vláda Petra Fialy [ODS] jim za to okmažitě po svém zvolením poděkovala snížením platby za státní pojištěnce. Zdravotnictví není perpetuum mobile. Lidé škrty pocítí Milan Kubek pak docela odmítá slova ministrů a premiéra Petra Fialy, že snížením letošní platby za státní pojištěnce dostupnost a kvalita zdravotní péče neutrpí. Argumentuje bezmála dvoucifernou inflací, která doléhá na poskytovatele zdravotní péče na jedné straně a navýšením úhrad o v průměru cca osm procent na druhé. „Takže se bude šetřit a těžko se bude šetřit tak, aby to pacienti nepoznali," říká a dodává: "zdravotnictví přišlo o 14 miliard korun. A opravdu to není perpetuum mobile." Ponížením platby za státní pojištěnce, které například prezident Miloš Zeman označil slovy "tupý škrt", podle Kubka navíc ještě více srazí již letošní pokles reálných příjmů zdravotníků. A i když podcastu ZdraveZpravy.cz tvrdí, že medicína za poslední rok pokročila velice dobře a lidem prodlužuje život, nepopírá ani problémy, s nimiž se tuzemský zdravotním systém potýká. Mnohé z nich jdou na vrub nedostatku peněz, ale i chybně nastavenému systému. „Vnímáme, že se rozevírají nůžky mezi tím, co medicína umí a co dnes pacientům reálně nabízí. Jsou to ty nůžky, kdy ve špičkovém zařízení, jako je IKEM, vám s nadsázkou řečeno transplantují cokoli kamkoli, ale už 30 kilometrů za Prahou máte problém sehnat praktického lékaře,“ vysvětluje Milan Kubek. Za rok ministr Válek ve stomatologii neudělal vůbec nic Prezident ČLK se pak v této souvislosti vyjadřuje i k situaci ve stomatologii. Právě o ní zástupci České stomatologické komory, zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví dlouhodobě hovoří jako o situaci, kterou se jim daří "řešit" ve prospěch pacientů. A to i přesto, že praxe dlouhodobě nabízí docela jiný obrázek. „A to, co se stalo ve vámi zmiňované stomatologie, to je šílená ostuda. Já si myslím, že jediný v této zemi, kdo je přesvědčen o tom, že máme dostatek stomatologů, je prezident České stomatologické komory. Zubaři prostě nejsou,“ tvrdí Milan Kubek. Podle něj je naprostý „bizár“, aby se ve 21. století v centru Evropy losovalo... Více na ZdraveZpravy.cz již zítra!!!

„Lidé se nejvíce bojí rakoviny,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec. A dodává, že 95 procent všech pojistných plnění u rizika závažného onemocnění tvoří právě rakovina následovaná infarktem a mrtvicí. V podcastu ZdraveZpravy.cz se Martin Švec vyjadřuje ale i k tomu, kolik činí přirážka na pojistce životního pojištění za obezitu, nadváhu nebo kouření. Mluví o tom, které nemoci lidé chtějí nejčastěji pojistit a jak Simplea pojišťuje klienty, kteří už závažné onemocnění prodělali. Představuje v něm i svůj sen na zavedení zbrusu nového pojištění rizika dlouhodobé péče z důvodu nesoběstačnosti zejména u lidí v seniorním věku. To podle průzkumu České asociace pojišťoven chce téměř 70 procent Čechů, protože dobře vědí, jak moc se těchto služeb nedostává jejich prarodičům a rodičům. Martin Švec v podcastu ZdraveZpravy.cz popisuje i to, jak moc se zhoršila zdravotní kondice české populace po pandemii covidu. Kolik z nich stále čeká na zdravotní prohlídky, které jim zařízení kvůli pandemii odložila. I kolik lidí kvůli propadu prevence přišlo pozdě na to, že trpí rakovinou. V závěru podcastu pak sděluje svůj názor na ministerstvem zdravotnictví chystané zdravotní připojištění stomatologické péče. Podle něj platí, že bude-li nabízeno samostatně, pak ani toto pojištění nevyřeší stávající problém s nedostupností stomatologické péče. „A to kvůli tomu, že ten segment lidí, kteří dnes mají problém sehnat zubaře, na toto pojištění prostě peníze mít nebude,“ vysvětluje. Přibylo lidí s BMI nad 30 i odloženými prohlídkami Podle Martina Švece po covidu narostl počet klientů pojišťovny s BMI nad... Více na ZdraveZpravy.cz již zítra ráno [24.11.]!!!

European Health Data Space bylo hlavní téma konference [15.11.] Hospodářské komory ČR a Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Byl na ní Thomas Brookland z European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations. Sdílení zdravotnických dat napříč zeměmi EU bylo i téma podcastu ZdraveZpravy.cz s Thomasem Brooklandem. Předně je třeba říci, že Thomas Brookland je ve věci přípravy a zavádění European Health Data Space [EHDS] optimista. Už kvůli tomu, že EHDS je, jak říká, velice obsáhlý a ambiciózní projekt. Proto ho nelze do praxe zavést ze dne na den. „Důležité je, že politici v Evropě mají jasnou vizi, čeho chtějí dosáhnout. Jedná se ale o velice obsáhlou agendu. Máme tu 27 zemí s rozdílnými zdravotními systémy a právním prostředím. To znamená, že než se EHDS zavede do praxe, vezme to hodně času,“ říká Thomas Brookland v podcastu ZdraveZpravy.cz. On sám odhaduje, že EHDS v celé Evropě se dočkáme za patnáct až 20 let. A i to podle něj bude úspěch. „Rámec se dostane do praxe samozřejmě mnohem dříve, například zhruba za tři roky bude legislativa konečná. Ale pak tu máme přechodné období pro členské státy a čas, který bude potřeba na vybudování infrastruktury a přijetí potřebných zákonů, následně ještě období prvních dnů fungování systému a nutnost optimalizace procesů," vysvětluje. Podle něj sdílení zdravotních dat v Evropě nemá smysl uspěchat. To kvůli tomu, že pokud by se na zavedení EHDS až příliš spěchalo, mohl by vzniknout paskvil, který by napáchal více škody než užitku. V tomto ohledu upozorňuje třeba na citlivá data evropských pacientů. Jak si u sdílení dat stojí Británie nebo USA Thomas Brookland se v podcastu ZdraveZpravy.cz vyjadřuje k pozici Velké Británie v projektu EHDS. Podle něj je pozitivní zpráva, že navzdory odchodu Británie z Evropské unie se země stále účastní diskuzí o projektu. „Samozřejmě nikdo neví, zda a jak nakonec dojde ke sladění britské legislativy s tou unijní, ale já doufám, že nakonec k nějaké harmonizaci dojde,“ tvrdí. Vyjadřuje se i k tomu, jak ke sdílení zdravotních a zdravotnických dat přistupují Spojené státy. Podle něj je jejich pozice... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

50 tisíc lidí loni skončilo v pracovní neschopnosti kvůli psychiatrické diagnóze. Diagnózou u žen byla i schizofrenie. Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví v podcastu ZdraveZpravy.cz říká, jak si teď stojí léčba právě této nemoci. Největší podíl na pracovní neschopnosti z psychiatrických diagnóz loni podle ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] měly u obou pohlaví neurotické poruchy. Druhou nejpočetnější skupinou byly diagnózy depresivní fáze a depresivní periodická porucha. A zatímco u mužů tvořily další početnou skupinu poruchy způsobené užíváním alkoholu, u žen to byla schizofrenie. „V registrech je v Česku cca 80 tisíc schizofreniků, s psychózami obecně. Patrně jich bude v populaci asi více, ale samozřejmě, že ne všichni doplují do té zdravotní péče,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] Filip Španiel. Zároveň odpovídá na otázku, jak jsme na tom s výzkumem příčin schizofrenie a novými metodami léčby. „Jsme na tom úplně stejně jako vyspělé země kolem nás. A všichni jsme na tom tak stejně ve smyslu, že výzkum příčin schizofrenie nijak zásadně nepokročil. A nemáme ani nové léky. Používáme stále léky, které mají kořeny v minulosti, ve druhé polovině minulého století,“ říká. Dnes využívaným lékům ale přiznává plus v tom, že je pacienti lépe snášejí než v dobách, kdy přicházely na trh. Podle jeho slov je to nikoli „okrajový rozdíl“. „Je to úplně podobné, jako když si koupíte nové boty. Schizofrenie a duševní onemocnění jsou celoživotní onemocnění, a když vás tlačí boty, tak daleko nedojdete. A my potřebujeme, aby ti pacienti s těmi léky ušli celý život. Aby je chránili před relapsem,“ upřesňuje. Co je podstata schizofrenie Schizofrenici přitom podle něj zažijí relaps i 10 až 15 za život. Skončí v psychiatrických... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Operaci Parkinsonovy nemoci pomocí hluboké mozkové stimulace v ČR absolvují nižší stovky pacientů ročně. „Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz neurolog Petr Dušek. Podle dat zdravotních pojišťoven a epidemiologických studií v Česku žije přibližně 40 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí. Po Alzheimerově chorobě jde o nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v obou případech zatím nevyléčitelné onemocnění. Lékaři pacientům na zpomalení progrese nemoci ordinují léky, jež mozku dodávají chybějící dopamin. A některým pacientům nabízejí neurochirurgickou léčbu, takzvanou hlubokou mozkovou stimulaci. Ročně se pro ni ale rozhodnou jen nižší stovky pacientů. „Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika a nežádoucí účinky, její účinnost je daná tím, že my dokážeme ty pacienty pro tuto metodu dobře vybrat,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jde o neurochirurgický zákrok do mozku, při kterém lékaři zasahují do nervových drah elektrodou. Utlumí tím příznaky nemoci podobným mechanismem jako zmiňovanou léčbou dopaminem. „Ale ani toto nemá vliv na šíření patologie nervovým systémem,“ dodává lékař v podcastu. Operaci mozku ročně podstoupí nižší stovky pacientů Metoda je vhodná pro malé procento pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí. Neurolog ji obecně doporučí mladším pacientům bez vážnější poruchy paměti a kognitivních funkcí. Podstoupit ji mohou dále jen pacienti, kteří v minulosti netrpěli závažnými psychiatrickými projevy. A ti, u kterých se zprvu prokázalo dobré fungování zmiňované léčby dopaminem. Avšak později se u nich doba účinku léku zkrátila a pacienti už užívají léky třeba co tři hodiny. „To je ideální pacient pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací, protože ta funguje celých 24 hodin oproti levodopě [lék na PN, pozn. red.], která funguje jen několik hodin,“ vysvětluje rozdíl léčebných metod Petr Dušek. Nicméně i přesto se ne nevýznamné počty pacientů, kterým lékaři léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace nabídnou... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Existují ale i alternativy se stejně účinnou látkou a doplatkem i o 50 procent nižším,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz analytik společnosti Marketing Insight René Henc. Tuzemský trh s léky na předpis, za které pojištěnci v lékárnách doplácejí, analyzovala výzkumná agentura na přelomu loňského a letošního roku. A zjištění jsou u některých lékových kategorií více než překvapivá. „Ukázalo se, že u preskripčních léků, které mají vyšší doplatky, se relevantní desítky procent jejich uživatelů snaží ušetřit tím, že užívají menší než předepsané množství léků, omezují dávkování,“ přibližuje výsledky výzkumu René Henc v podcastu ZdraveZpravy.cz A upozorňuje i na další související zjištění. A sice, že problém v přístupu pacientů užívajících takzvaně vysokodoplatkové léky na předpis se koncentruje do úzké skupiny kategorií léků. „Víme, že celou čtvrtinu celkového objemu doplatků, celkem 1,3 miliardy korun tvoří jenom něco kolem 20 léků, patří mezi ně například glutidy nebo venofarmaka,“ říká s tím, že ta kombinace je do určité míry alarmující. Rozdíly v doplatcích za stejně účinnou látkou jsou i 50% Při výzkumu analytici definovali 300korunový a vyšší doplatek za lék na předpis jako již výšedoplatkový. Došli ke zjištění, že přibližně 80 procent všech doplatků v této kategorii připadá pouze na šest léků. Ponejvíce jde o zmiňované glutidy [léky na diabetes, pozn. red.], léky na Crohnovu chorobu a léky na ředění krve. Mimo ně a vůbec v největším rozsahu to podle Hence platí pro již zmiňovaná venofarmaka, tedy léky na žilní onemocnění. „Číslem jedna bylo venofarmakum Detralex, za ten pacienti v roce 2021 zaplatili celkem 680 milionů korun,“ říká René Henc. Za tento lék pacienti v lékárnách doplácejí přibližně 618 korun. Na trhu jsou podle něj ale dostupné i jiné léky se stejně účinnou látkou ale i o více než polovinu nižším doplatkem. / Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Já ve své ambulanci už neřeším téměř žádnou jinou problematiku než právě genderovou problematiku,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ve věci žádostí o změnu pohlavní psycholog Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK Petr Weiss. Zatímco před několika lety zasedala odborná komise Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], která schvaluje změnu pohlavní identity, čtyřikrát do roka, nyní se schází každý měsíc. A ani to zřejmě nepostačí brzy pro odbavení žádostí pacientů žádajících o změnu pohlaví. Pacientů nespokojených se svou původní biologickou výbavou totiž v Česku přibývá o stovky procent. V západních zemích o tisíce procent. „My vidíme téměř exponenciální křivku nárůstu počtu žadatelů. A tento trend stále pokračuje dál a dál,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Petr Weiss. Počty především adolescentních pacientů s nejistotou nebo přímo opačnou identitou podle něj prudce narůstá po celém světě. O tisíce procent ve Spojených státech, v Británii, ve Švédsku. A v posledních letech se trend přesouvá i do České republiky. „Stále více máme pacientů v adolescentním věku, kteří k nám přicházejí s prosbou, s žádostí o změnu pohlaví,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz Petr Weiss. Transgender osoby čekají na vyšetření měsíce Už nyní proto Petr Weiss přemýšlí nad navýšením kapacit svého oddělení o odborníky, kteří by se specializovali výhradně na problematiku poruch pohlavní identity. Pacientů řešících vlastní pohlavní určení je podle Weisse mnohem více, než jaké kapacity pro ně mají tuzemské specializované ambulance. „Do budoucna vidím jako velký problém, aby se dostalo těmto pacientům adekvátní sexuologické péče,“ podotýká s tím, že už nyní čekají pacienti na lékařskou péči běžně několik měsíců. Sexuologové jsou v Česku zastoupeni rovnoměrně v každém kraji. Podle Weisse mají i kompetence k vedení transgender pacientů, ne všichni jsou ale ochotni tyto pacienty přijímat. Anebo se necítí dostatečně specializovaní na tuto problematiku. Sexuologická pomoc se pacientům proto více dostává ve velkých městech. Hlavně v Praze, Brně, Olomouci a Plzni. Hormonální terapii ordinujeme od 16 let, říká Petr Weiss Česká legislativa dovoluje změnu pohlaví chirurgickým zákrokem nejdříve ve věku 18 let. Nicméně v péči mají sexuologové i mladší pacienty, kteří řeší své pohlavní určení. „My můžeme u adolescentů hormonálně působit. Hormonální terapie androgenizační nebo feminizační je možná od 16 let. Pokud je diagnóza potvrzená. Ale ty nevratné změny jsou možné až po 18 roce,“ vysvětluje Petr Weiss v podcastu ZdraveZpravy.cz. Za vůbec nejtěžší krok při změně pohlaví, který transgender pacienty čeká, je podle Weisse moment, kdy se o tom chystají říct svým rodičům. Byť podle něj přibývá... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Walking to Germany… No money, no train, bus or taxi,“ říká pro ZdraveZpravy.cz lámavou angličtinou mladý Syřan, který s mnoha dalšími Syřany tráví na pražském hlavním nádraží už několikátý den. Hlavní nádraží v Praze slouží jako „dočasný domov“ stovkám migrantům ze Sýrie již několik týdnů. Okupují lavičky a travnaté plochy přilehlého parku Vrchlického sady. Kolemjdoucí přímo neobtěžují, baví se mezi sebou, často telefonují. Pro cestovatele přes hlavní nádraží ale není nic vůbec příjemné, každodenně vidět, jak početné skupiny migrantů bivakují ve veřejném prostoru. Málokterý z přítomných Syřanů mluví alespoň nějak anglicky. Salah al-Dīt je výjimka. „Jsem ze Sýrie. Do Česka jsem přišel před třemi dny. U nás není práce, jídlo, válka zničila všechno. Hledáme nový život. V Česku je to dobré, velice dobré,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz. „Dva měsíce jsem na cestě. Šli jsme přes Turecko, Řecko, Makedonii, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovensko a Česko. Chodíme pěšky. Všechno pěšky. Cesta to byla těžká, ale policie v Česku nám pomáhá. Ale naopak s policií v Řecku, Turecku, Makedonii jsme měli mnoho problémů při vstupu do těchto zemí,“ vypráví Salah [viz foto níže, pozn. red.]. Na otázku, jak se dostane do Německa odpovídá, že neví, ale určitě zase půjde pěšky. Přesto je pro dosažení svého cíle odhodlaný: „Dnes, zítra, půjdu do Německa,“ říká jasně. Co se děje na nádraží, jde mimo nás Vedoucí oddělení tisku Policie ČR Ondřej Moravčík na otázku redakce, zda si mají Pražané a návštěvníci hlavního města zvyknout na to, že blízké okolí hlavního nádraží aktuálně slouží jako kemp pro migranty ze Sýrie, kteří nemají peníze a trpí zanedbanou hygienou, odpovídá, že problém není na straně policie. „Odpovědnost za osoby v okolí hlavního nádraží není na Policii ČR, nýbrž na obci. V tomto případě na hlavním městě Praha. Policie ČR v tomto případě může pouze posílit výkon služby v nejbližším okolí. Což děláme s maximální intenzitou a jakákoliv ´péče´ o uprchlíky a osoby pohybující se v okolí nádraží není v naší kompetenci,“ vysvětluje. V podobném duchu pro ZdraveZpravy.cz odpovídá vedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman: „Situaci na Hlavním nádraží bedlivě sledujeme a řídíme se pokyny Policie ČR. Pan primátor je ostatně kvůli tomu v kontaktu s krajským ředitelem Policie ČR. […] Situaci je podle našeho názoru nutné řešit na úrovni České republiky a Ministerstva vnitra, což se snažíme iniciovat.“ Upřesňuje, že na pražském hlavním nádraží v současné chvíli nejsou uprchlíci, kteří pocházejí z Ukrajiny a Prahou pouze projíždějí, respektive tranzitují večerními vlaky. Co v dané věci činí Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR], pro ZdraveZpravy.cz sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva. Nejdříve vysvětlila, že situace na železniční stanici Praha hl. nádraží je... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

80 % ze všech dodávaných léků na tuzemský trh jsou generická léčiva. Přesto si z celkových nákladů na léky vezmou jen 20 %. Související potíž je, že výrobcům generik se jen málokdy vyplatí zlepšit ta generika, která už na trhu jsou. „Co se týče těch léků s přidanou hodnotou, Value Based Medicine, nebo také, jak se říká, generika plus, tak v Evropě zatím nejsme tak dobří, jako v Americe. V Americe za posledních deset let původních vylepšených verzí generických molekul zaregistrovali asi 500, v Evropě jsou to jednotky,“ říká v podcastu ředitel vývoje a výzkumu společnosti Zentiva Pavel Šebek. A dodává: „Hlavní důvod je cena takto vylepšených léků. Prakticky se velmi těžko prosazuje na evropském trhu za vyšší cenu. To je problém, protože vývoj vylepšených generik je dražší než u standardních generik. A abyste měl návratnost investice, musíte mít vyšší cenu na trhu, jinak se nevyplatí investovat do vylepšené verze daného léku.“ Inovace generických léků ale přinášejí i zásadní zlepšení Inovace u takzvaných generik plus mohou být zásadní. Například lék na bolest, který pacient užívá několikrát denně, může užívat jen jednou denně. Na první pohled nejde o významnou změnu, ale není to tak. „V Zentivě nyní pracujeme na vylepšení generického léku tak, aby ho pacient nebral jednou za čtyři hodiny, ale jen jednou za osm hodin. A to značí, že ten lék pacientovi umožní, aby spal v klidu celou noc,“ vysvětluje Pavel Šebek. Uvádí i další příklad. Podle něj zhruba 30 procent populace má vyšší hodnoty pH v žaludku. Což znamená, že některé léky jejich tělo hůře vstřebává. Vylepšený generický lék – například u onkologických pacientů – zajistí správné vstřebání i u těchto 30 procent pacientů. „Inovací generického léku zajistíte i to, že lék má méně vedlejších účinků pro pacienta. A to je jednoznačně pozitivní pro jeho zdraví, ale má to i další efekt. Zlepší to užívání daného léku pacientem a tím pádem i úspěšnost jeho léčby,“ upozorňuje na souvislosti Šebek. Podle něj výrobci generik inovují léčiva ve třech úrovních. První je, aby se dostala na trh první den po expiraci základního patentu, který chrání originální lék. Druhý typ spočívá v inovaci technologie, aby lék... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Chci pochválit české dárce krevní plasmy. I díky nim má například hemofilik ve Španělsku to, co potřebuje,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz vedoucí lékař odběrových center krevní plasmy Cara Plasma Martin Toman. Ne všechny země v Evropě dovolují darovat krevní plasmu tak, jak to umožňuje Česká republika. Tedy nejen pro potřeby akutní medicíny, například při záchraně života pacienta s rozsáhlými popáleninami, ale i pro farmaceutické účely. V tomto případě se z vysoce zamražené krevní plasmy vyrábí potřebné léky, bez nichž by se mnoho pacientů neobešlo. „Když by v Evropě nebyly čtyři země, mezi které patří i Česká republika, velká část pacientů Evropy by mohla mít velký problém. Některé velmi důležité preparáty vyrobené z krevní plasmy, jako jsou například léky pro hemofiliky, léky pro některé onkologické pacienty, přičemž by šlo vyjmenovat spoustu jiných indikací, by nemusely být k dispozici všem a v dostatečném množství. Krevní plasma, tolik potřebná pro jejich výrobu, by se musela dovážet zřejmě ze zámoří, a to by veškerou potřebu k jejich výrobě nemuselo pokrýt,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Martin Toman. Doplňuje, že potřebu krevní plasmy pro výrobu léků v Evropě pokrývá pouze Německo, Rakousko, Maďarsko a také Česká republika. „Český dárce je proto nesmírně důležitý dárce,“ zdůrazňuje s tím, že Česko je navíc co do počtu dárců krevní plasmy plně soběstačné. „Nehrozí, že bychom nebyli schopni pokrýt potřebu jednak v nemocnicích a jednak na výrobu léků,“ upřesňuje. Krevní plasmu žádný stroj nevyrobí Krevní plasma se dá odebrat a následně zpracovat dvěma základními způsoby. Zdravotníci ji od dárců odebírají v krevních centrech v nemocnicích, kde se odebírá i plná krev a z ní speciální technikou oddělí krevní plasmu. Tu pak lékaři používají v nemocnicích v akutní medicíně při operacích. A pak v Česku fungují soukromá plasmaferetická centra. Ta odebranou plasmu posílají do frakcionačních závodů, v nichž se z ní vyrábí léčivé přípravky. „My jako soukromá plasmaferetická společnost patříme do skupiny, co plasmu odeberou a odvezou do velkých mrazících boxů. Tam se šokově zmrazí na -30 stupňů, a při -25 stupních se uchovává. Následně se odveze do velkých frakcionačních center, kde se z této plasmy vyrábějí léky,“ popisuje Martin Toman postup odběrů krevní plasmy společností Cara Plasma. Doplňuje, že z ní vyrobená léčiva se využívají stále častěji v onkologické léčbě, při ledvinových onemocněních, například při léčbě nefrotického syndromu. Využití nachází i při poruchách... / Více na ZdraveZpravy.cz již v pondělí 19.9. 2022.

Přes dvacet čtyři let 24 hodin denně pečuje paní Monika Vaňková o svého syna s Duchennovou svalovou dystrofií. Jak vše zvládá a kde bere energii do dalších dnů říká v podcastu ZdraveZpravy.cz. „Duchennovu svalovou dystrofii Honzovi lékaři diagnostikovali, když mu byl jeden rok,“ vzpomíná paní Monika. Od narození trpěl žloutenkou a stále měl špatné jaterní testy. Držel proto přísné diety, ale nic nepomáhalo, vše bez výsledku. Po roce neustálých vyšetření a testů Honzu lékaři odeslali na genetiku. Teprve tam se rodiče dozvěděli, co je příčinou jeho zdravotních potíží. „Na genetickém vyšetření se zjistilo, že jde o progresivní svalovou dystrofii typu duchenne. Je to progresivní onemocnění, kdy mu ochabují svaly, a to nezastavitelně,“ popisuje v podcastu ZdraveZpravy.cz Monika dobu, kdy jejímu tehdy ročnímu synovi specialisté diagnostikovali nevyléčitelné onemocnění podcast Informací o tak závažném onemocnění bylo podle ní tehdy opravdu málo. A neměli je dokonce ani samotní lékaři. „Na genetice nám dali jasné instrukce o tom, že syn se nedožije dospělosti a péče o něj bude velmi náročná,“ říká. Dnes je Honzovi 24 let, pohybuje se na speciálním vozíčku a s celodenní péčí o něj Monice pomáhají hlavně její manžel, Honzův otec, a jeho o čtyři roky mladší sestra Bára. A přes všechny životní peripetie, fyzickou i psychicky velmi náročnou péči vše zvládají na jedničku. Péče o pacienta s dystrofií nekončí se setměním „Ráno po probuzení připravím snídani, potom přichází hygiena, popovídání si, Honzu obléknu a rehabilituji s ním pomocí přístrojů pro zlepšení svalů na dýchání,“ popisuje začátek každého dne paní Monika. Protože už je dospělý a zůstává s ním po celý den doma sama, k manipulaci s Honzou používá speciální zvedák. S jeho pomocí syna přesunuje na elektrický vozík nebo naopak z vozíku na postel. Část odpoledne se společně věnují dechovým rehabilitacím a část i práci. Honza totiž pracuje jako správce webu pacientské organizace Parent Project, která zastupuje pacienty s Duchennovou svalovou dystrofií i jejich blízké. „Syn pracuje z domova na svém počítači. Jsem mu po celý den k ruce, potřebuje neustálou péči a dohled,“ dodává paní Monika. Často vyžaduje upravit svůj posed nebo třeba jen přisunout klávesnici od počítače nebo podat jídlo či pití. Podle Moniky nemůže být ani pět minut sám. „I v noci chodím syna polohovat, dvakrát třikrát za noc podle jeho potřeby. Když ho bolí záda nebo zase lopatka, ruka či je třeba popondat nohu,“ vypráví Monika. A kdo jí zastupuje, když odchází k lékaři, na úřady nebo se potřebuje zkrátka jen vyležet z nějakého onemocnění? „Je to problematické. Manžel... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Pokud v dohledné době ještě přijdou na finančních trzích nějaké významné výprodeje, tak sektor zdravotnictví by měl podržet portfolio každého investora,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz investiční analytik XTB Štěpán Hájek. Podle něj investice do zdravotnictví v posledních letech prozatím zůstávaly spíše na okraji zájmu většiny investorů, kteří peníze raději dávali například do technologického sektoru. Do něj patří akcie společností, jako jsou Facebook, Apple nebo Alphabet [vlastník Googlu, pozn. red.]. To se však s růstem úrokových sazeb centrálních bank a očekávané ekonomické recesi podle Štěpána Hájka nejspíš brzy změní. A investoři, aby ochránili své peníze a zároveň je zhodnotili, přesunou své investice právě do hodnotových sektorů, kterým je právě zdravotnictví. „Zdravotnictví je dlouhodobě taková kotva portfolia. Valuačně, hodnotově, to je takový držák,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Štěpán Hájek. Argumentuje tím, že sektor zdravotnictví, podobně jako energetický sektor, za poslední čtyři hospodářské krize na burzách nejenže nepropadl, ale peníze investorů dokonce zhodnocoval. Štěpánem Hájkem očekávaný přesun peněz do zdravotnictví pak v praxi přinese v blízké době nárůst hodnoty akcií farmaceutických firem, poskytovatelů zdravotní péče i lékárenských sítí. K čemuž ostatně dochází již nyní. „Když se podíváme na ETF fondy investující do zdravotnictví, jako je XLV nebo VHT, tak to jsou ETF, které od začátku roku porazily ten hlavní akciový index S&P 500,“ říká s tím, že koncentraci kapitálu v sektoru zdravotnictví očekává v příštím roce, případně dvou letech. Pozor na akcie biotechnologických firem V úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz se Štěpán Hájek vyjadřuje k aktuálnímu soudnímu sporu mezi společností Moderna a Pfizer a BioNTech. Moderna zažalovala Pfizer a BioNTech za to, že jí podle ní zcizily patenty na technologii mRNA. Tedy technologii, na které Pfizer a BioNTech postavil výrobu a úspěšný prodej své vakcíny proti covidu-19 Comirnaty. https://www.zdravezpravy.cz/2022/08/27/oderna-chce-podil-ze-zisku-z-vakciny-comirnaty/ „Soud s Modernou o vlastnictví mRNA technologie bude mít bezpochyby negativní dopad na akcie společností Pfizer a BioNTech. A pokud by spor nevyšel ve prospěch Moderny, pak to bude mít velice negativní dopad na PR Moderny,“ říká investiční analytik. Upozorňuje, že růst akcií firem, které dodávaly vakcíny proti covidu, už zdaleka nebude takový, jako byl po roce 2021, kdy tyto firmy významně navýšily zisky. „Ta politika jednotlivých států, jejich vlád, nebude už tolik tlačit... / Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Pokud vcházíte do restaurace a první, co cítíte, je olej, tak to je restaurace, kde já se otáčím a jdu pryč,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz manažer Asociace kuchařů a cukrářů ČR [AKC ČR] Tomáš Popp. A říká i v něm to, jak si v Česku vybrat restauraci, aby to strávníka nestálo zdraví. Zdravé stravování, respektive vaření definuje jako vaření, při němž kuchař používá co nejméně předem zpracovaných surovin. Tedy minimum takzvaných pohotových surovin [ konvenience] a naopak co nejvíce základních surovin. A ideálně takových, které jsou čerstvé a v čase. Například nestavět v únoru jídelníček na rajčatech a jahodách. „To znamená, že když vaříte například nějakou omáčku, tak ji vaříte od základu. To je zeleninový základ, smetana, nezahušťuje moukou, ale jenom tou zeleninou. A potom si myslím, že ten pokrm je zdravý,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Tomáš Popp, který je sám kuchař a je i člen Národního týmu kuchařů a cukrářů AKC ČR. AKC ČR aktuálně spolupracuje s agenturou CzechTourism na projektu Czech Specials, který mapuje ty restaurace a cukrárny v Česku, které vaří kvalitně a tak i zdravě. Tomáš Popp říká, že klasická česká kuchyně se může mnohým zdát těžká, ale není to tak úplně pravda. Například ve srovnání s francouzskou kuchyní. „To proto, že Francouzi používají tuny másla a smetany. Takže jde hlavně o tu míru a kvalitu a tu my definujeme tak, že se vaří ze základních suroviny a podle tradičních receptů,“ vysvětluje. Podle něj se za posledních deset let nabídka českých restaurace z hlediska kvalitního a zdravého stravování výrazně zlepšila. Restaurace nabízejí mnohem více jednodušších pokrmů i více druhů salátů. „Dříve, když jste si chtěl dát nějaký kvalitní salát, tak to byl většinou šopský salát. A tím to končilo. Dnes jsme úplně jinde,“ upřesňuje. Podle Tomáše Poppa přístup ke zdravému vaření spočívá i ve výběru surovin. Apeluje na kuchaře, aby vařili z biopotravin a brali je od kvalitních regionálních dodavatelů. Jsem velký propagátor biopotravin, říká Tomáš Popp V podcastu ZdraveZpravy.cz se Tomáš Popp vyjadřuje i k tomu, proč české restaurace tak často nabízejí zejména jenom smažená jídla. „Češi smažené jídlo milují. Podobné je to i v Německu nebo v Rakousku. Zatímco my tu máme smažené sýry, tam se jedí smažené řízky. Jedete do Bavorska, tam se zase cpou sekanou v housce,“ vysvětluje. Také ale i dodává, že dnes si ty restaurace, které to myslí se svým podnikáním vážně, nevystačí jen se smaženými jídly. „To mohou provozovat tak někde v kempu u Máchova jezera,“ tvrdí. A právě kempy a turistická místa jsou z hlediska zdravého stravování v Česku podle něj až příliš často kamenem úrazu. „Není to jenom kvalitou oleje, ale problém může být i s hygienou. Důvod je, že nefungují celoročně. Také tam většinou nemají... Více na ZdraveZpravy.cz již zítra [6.8. 2022]!

„Česko nutně potřebuje jeden zákon. Aby všichni výrobci zdravotnického zařízení, softwaru, povinně umožňovali výměnu informací všem ostatním výrobcům zdravotnických zařízení,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Jiří Pecina. „Trh, lékaři a pacienti už se pak postarají o zbytek,“ dodává šéf softwarové firmy Meddi hub, která nabízí telemedicínské řešeni Meddi. To využívá brněnský Masarykův onkologický ústav [MOU], aktuálně ho do praxe zavádějí zdravotnická zařízení skupiny Agel a letité zkušenosti s ním má společnost Veolia. Mezi další firmy a subjekty, které aplikaci Meddi využívají, patří například Visa, Hospodářská komora ČR nebo Policie ČR. Aplikaci Meddi ale široce využívají i lékaři a pacienti v Latinské Americe. „Co se týče Česka, covid zničil spoustu věcí ve vnímání telemedicíny tím, že tu vznikly brutálně komerční a na koleni dělané projekty, ale na druhé straně lékaři i pacienti zjistili, že to na ´tu dálku´ dělat lze,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz Jiří Pecina. Telemedicína u nás podle něj stále naráží na mnoho překážek. Tou první je rozdílnost a nekompatibilita IT systémů, které se v Česku využívají. Tou další je skutečnost, že za telemedicínu dnes vydává kdekdo kdeco. Často přitom jde jen o poradny na internetu. „Kde vám řeknou, vypadá to, že máte diabetes, ruku do ohně bychom za to ale nedali, takže ho možná nemáte,“ vysvětluje na příkladu. Jiří Pecina říká, co je telemedicína Podle Jiřího Peciny telemedicína je, když lékař s pomocí zabezpečeného připojení, ať už videem, chatem, telefonem, nebo pouhou výměnou dat, ze kterého nikdo nečerpá údaje a dodržuje zákon o zdravotnických informacích, pacientovi vydá e-recept, lékařskou zprávu, doporučení ke specialistovi nebo s ním pokračuje v léčbě. „Technologické možnosti jsou přitom neomezené. My vám z čelní strany telefonu už dnes změříme jednoduché EKG, saturaci kyslíkem, krevní tlak i to, jakou máte hladinu stresu. To nabízíme už teď. A během dvou, tří měsíců k tomu přidáme stanovení hemoglobinu v krvi a na přelomu roku okamžitou hladinu cukru. To vše bez jakýchkoli odběrů krve, pouze za pomoci fotopletysmografie,“ vysvětluje. Fotopletysmografie je technologie, která pracuje s odrazem světelného signálu z kůže a podkoží, díky němuž dokáže změřit parametry krevního žilního systému. Obrovské možnosti telemedicína podle Jiřího Peciny nabízí v prevenci. Tvrdí, že mnoho lidí dnes ani neví, že si zdravotně škodí. Každý přitom vlastní telefon a každý na něm hledá radu „doktora Googla“. „My ale chceme, aby vám přes ten telefon chodily celé léčebné plány,“ vysvětluje. Příkladem uvádí aplikaci pro potomky pacientů s prodělaným onkologickým onemocněním. Ti jsou totiž ve vyšším riziku rozvoje stejného onemocnění. Aplikace nejenže ohlídá jejich zdravotní stav, ale i jim doporučí, jak se vyhnout rizikovému chování. Na projektu firma nyní pracuje s MOÚ v Brně a také pražskou Všeobecnou fakultní nemocnicí. Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Náš cíl je poskytovat v regionech uzavřený systém zdravotní péče. Od akutní péče, přes následnou péči až po domovy se zvláštním režimem,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka skupiny Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková. Za příklad dává situaci v Karlovarském kraji, kde Penta Hospitals provozuje dvě z tamějších čtyř velkých nemocnic. Je to Nemocnice Sokolov a Nemocnice Ostrov. Nemocnice Sokolov se specializuje na akutní, tedy neplánovanou péči. „Ale i v tomto případě se snažíme o to, abychom pacienta poté, kdy u nás prodělá nějaký akutní zákrok, doléčili do okamžiku maximálního zdraví. Abychom mu zajistili následnou péči, rehabilitační péči a nakonec i ambulantní péči. Aby pacient z naší nemocnice neodešel a nemusel hledat další péči sám,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz Barbora Vaculíková. Jmenuje i Nemocnici Ostrov, která jako jediná v Karlovarském kraji provozuje akutní lůžkové psychiatrické a psychoterapeutické oddělení. Na něj nově navazuje oddělení gerontopsychiatrie. Což je oddělení následné psychiatrické péče pro pacienty, kteří sice nepotřebují akutní zákrok, přesto ale vyžadují péči psychiatra. „A rádi bychom zřídili i Centrum duševního zdraví. Tedy ambulantní péči pro pacienty, které jsme třeba propustili z nemocničního lůžka na psychiatrickém oddělení,“ přibližuje Barbora Vaculíková. Jako další příklad uvádí rozšíření služeb u domovů se speciálním režimem pro pacienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími neurodegenerativními nemocemi. Kolem nich plánuje vybudovat síť praktických lékařů. Současně chce nabídnout odbornou ambulantní péči a předpokládá i vstup do domácí ošetřovatelské péče. Spoluúčast na zdravotní péči nás nemine Podle Barbory Vaculíkové přímá finanční spoluúčast pacientů na zdravotní péči je nezbytná. V dohledné době nás dle jejích slov nemine. Zavedení přímých plateb nebo nějaké formy připojištění urychlí současná inflace a růst cen vstupů u poskytovatelů zdravotní péče. „Myslím, že se to dá udělat tak, aby tím nebyla dotčena ta dostupná zdravotní péče pro všechny. Avšak ti, kteří mají tu možnost a chuť si připlatit za zdravotní péči nějakou formou připojištění, by tu příležitost měli dostat,“ tvrdí. Ona sama by jednoznačně volila cestu připojištění ke zdravotnímu pojištění. A i by vyjmula z úhrad zdravotních pojišťoven některé typy zákroků, na které mají dnes nárok všichni. „Samozřejmě se to musí udělat citlivě, odborně, musí o tom být odborná diskuze. Podle mě je to ale jediná možná cesta, jak zachovat náš zdravotní systém... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Vůbec nejčastější otázka ukrajinských rodičů v ordinacích dětských lékařů zní, zda se mohou vrátit, zda mohou se svými dětmi znovu přijít do ordinace. V podcastu ZdraveZpravy.cz to říká pediatrička Hana Cabrnochová. Odpověď zní, že mohou, a to přesto, že systém péče o dětské uprchlíky v Česku není dosud nikterak řádně nastavený. Praktici dětské uprchlíky z Ukrajiny totiž stále neregistrují jako své pacienty. Přitom je jasné, že tisíce z nich v září nastoupí do českých škol a školek. V některých oblastech republiky pak praktici péči o tyto děti spolu s českými dětmi zvládají už jen obtížně. „My máme čísla, kolik se zaregistrovalo dětí ke zdravotní péči v Praze do 18ti let. Pokud to přepočteme na počet praxí praktických lékařů pro děti a dorost, tak na každou ordinaci pediatra vychází více než sto dětí z Ukrajiny,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz praktická lékařka pro děti a dorost, vedoucí katedry Praktického lékařství pro děti a dorost IPVZ Praha a místopředsedkyně výboru České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. Systém zdravotní péče o ukrajinské děti je dle jejích slov i několik měsíců po začátku války na Ukrajině [24.2. 2022] postaven stále jako na začátku války. Totiž na předpokladu, že ukrajinští uprchlíci se s dětmi vrátí v dohledné době na Ukrajinu. To se ale neděje. „Ty děti tady zůstávají. Mnoho z nich potřebuje opakované kontroly. Jsou to ty nejmenší, kojenci, batolata, už se nám tu i rodí novorozenci. Ty děti potřebují opakovaná očkování, nejenom ta prvotní nutná pro vstup do škol a školek,“ vysvětluje Hana Cabrnochová. Praktici si pomáhají, jak jen umějí Pediatrička dále varuje, že se pomalu ale jistě blíží září, kdy malí běženci z Ukrajiny budou nastupovat do českých škol a školek. A ani v tuto chvíli není stále jasné, kdo jim provede první vyšetření. Kdo jim dá posudkový závěr, že jsou zdravé, řádně očkované a mohou nastoupit do dětského kolektivu. „Školy a školky prostě budou potřebovat ty posudky. Potřebují je již dnes, když ukrajinské děti vyjíždějí na organizované pobyty. Nebo podávají přihlášky na středí školy,“ vysvětluje lékařka. Jedním z důvodů, proč nastavení systému vázne, podle ní spočívá v tom, že zdravotní pojišťovny praktikům za péči o ukrajinské děti nevyplácejí žádnou plošnou úhradu. Proplatí jim jen dané výkony. To znamená, že současný stav, jak už bylo řečeno, stále jen odpovídá představě, kdy se mělo za to, že ukrajinští rodiče s dětmi nebudou v Česku po delší dobu. „Znovu ale opakuji. Jsme v situaci, kdy tu ty děti zůstávají delší dobu a máme přetížené hlavní město,“ upozorňuje Hana Cabrnochová. Praktici dle ní hledají řešení. Jednají se zdravotními pojišťovnami a v Praze i s Magistrátem hlavního města Prahy. Říká, že se snaží vyladit takový model zdravotní péče, do kterého se zapojí ukrajinští zdravotníci na pozici administrativních sil. Obracejí se i na své starší kolegy, kteří už třeba nepracují, aby jim vypomohli. Pomoc žádají i u mladších kolegů, kteří se připravují na své vzdělávání v nemocnicích. „To znamená, že se snažíme rozšířit tu péči tam, kde ještě ukrajinské děti přijímají. Případně rozšiřujeme pracovní dobu, abychom zvládli ten nápor dětí, s nímž se teď aktuálně potýkáme,“ tvrdí lékařka s tím, že určité odlehčení v akutní i preventivní péči nabízejí UA pointy při fakultních nemocnicích. „Všichni, kdo do UA pointů chodíme vypomáhat, vidíme, že ty UA pointy to nemohou... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

„Neočekávám, že by to byla krize,“ říká k obávané vlně koronaviru v podcastu ZdraveZpravy.cz biochemik a bývalý ředitel ÚOCHB AV ČR Zdeněk Hostomský. Společnost je dle něj proočkovaná a více než polovina lidí se s virem setkala. V podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Hostomský hovoří i o fungování nového Národního institutu virologie a bakteriologie [NIVB], na který Česko získalo z evropských peněz na 3,5 roku podporu ve výši 1,3 miliardy korun. Nový a zatím jen virtuální Institut dává dohromady vědce z několika tuzemských ústavů, kteří se zabývají výzkumem bakterií a virů a vývojem účinných léků na ně. Instituce tak má veřejnosti zajistit včasnou reakci na neznámá onemocnění, jakým byl covid-19. „Budeme připraveni proti něčemu, co může v budoucnu nastat,“ říká s odkazem zejména na nové virové hrozby v podcastu ZdraveZpravy.cz Zdeněk Hostomský. Právě u virologie totiž na rozdíl od jiných vědních oborů dle jeho slov reálně hrozí, že společnost se náhle a masivně nakazí. A to spolu s tím, že, jak říká, Česko v obraně proti covidu selhalo, bylo důvodem, proč Evropská unie vznik nového Institutu zafinancovala. Respirační viry jsou ty nejnebezpečnější viry O tom, že nás v budoucnu čeká další pandemie podobná covidu, je Zdeněk Hostomský přesvědčený. Argumentuje nedávnou historii, kdy se objevil virus ptačí chřipky, v 80. letech se společnost zase oprávněně obávala neznámého viru HIV a později pak eboly v Africe. „My tomu trošku napomáháme, protože jsme globální civilizace. Lidé neustále cestují. Když v exotických zemích něco propukne, je otázka relativně krátkého času, kdy se to dostane i jinam. A když je to virus, který je schopný se šířit, tak se bude šířit,“ říká. Zdůrazňuje, že ale určitě nepůjde o virus opičích neštovic, který se nyní z Afriky dostal do evropských zemích. Aby se člověk nakazil virem opičích neštovic, musí dle něj dojít k poměrně intimnímu kontaktu. „To není respirační virus, to se již prokázalo, tedy nehrozí, že by se to šířilo tak lavinově jako respirační viry,“ říká jasně. Stejně tak nepřináší ve srovnání s respiračními viry riziko rychlého šíření ani zmiňovaný virus eboly či HIV. Jejich přenos... Více na ZdraveZpravy.cz!!!

Sestry františkánky misionářky Nejsvětějšího srdce Emanuela Antonella a Anna Rosa jsou na Hlavním nádraží Praha každý den ráno v sedm hodin. Potřebným rozdávají jídlo i oblečení. V podcastu ZdraveZpravy.cz říkají proč a jak to dělají. Obě sestry, které jsou původem z Itálie, v Česku žijí již 25 let. Pomáhat nechodí jen na pražské hlavní nádraží, ale přímo podporují i rodiny, které finanční nevycházejí. Chodí do věznice na Pankráci nebo do domovů seniorů. Podle nich je aktuální situace, kdy vše rychle zdražuje, horší než byla pro mnoho lidí. „Jsme františkánky. My máme srdce veliký. To je láska. Vidíme, že lidé mají problémy, je nám to líto. A chceme pomáhat. Nemůžeme myslet jenom nás. Vidíme, máme oči, a tak pomáháme,“ říkají v podcastu ZdraveZpravy.cz a dodávají: „Pan kardinál Vlk nám řekl, když jsme sem přišli, dělejte, co můžete. A tak pomáháme...“ Na hlavním nádraží v Praze, vždy když přijdou a rozdávají potraviny, je kolem nich vždy chumel lidí. Sestry říkají, že denně obdarují dvacet, třicet až čtyřicet lidí. Každý den je jiný. Čím více lidí si potraviny vezme, tím jsou sestry spokojenější. Potraviny si od nich neberou jen lidé bez domova, ale i lidé, kteří obtížně vycházejí s penězi. „Dnes měl můj spoj zpoždění 15 minut, tak jsem přišla pozdě,“ říká například žena ve věku kolem 50ti let, která spěchá do práce, ale i přesto si potraviny od sester ráda vezme. Respektive podělí se o ně s těmi, kteří už potraviny od sester dostali, protože ty už vyprázdnily všechny své tašky. Potraviny, oblečení i peníze dávají hlavně Italové v Praze „My sami jsme se rozhodli jezdit na Hlavní nádraží Praha každé ráno už dlouho let. Nemáme peníze, pracujeme bez peněz, proto jsme našli dvě restaurace, od kterých dostáváme jídlo, které jim zbyde. Jedna je blízko Náměstí míru. Je to spíše takový bar, ale mají dorty a podobně,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz sestra Emanuela Antonella. Potravinové balíčky sestry připravují ráno. Ne vždy jim ale stačí. A tak, když mají peníze, dokoupí potřebí třeba chleba nebo léky. Peníze nikomu nedávají. „Hlavní nádraží je dobré místo. Těch potřebných lidí je tu hodně. Začínali jsme uvnitř v hale, ale vyhnala nás policie, že můžeme být jenom venku. A tak jsme venku před nádražím. Když prší, tak jdeme nad nádraží k parkovišti, tam je... Více na ZdraveZpravy.cz!!!