Podcasts about libanonu

Iranske oblasti so danes sporočile, da zaradi izraelskih napadov vnovič zapirajo Hormuško ožino. Nasilje v Libanonu je tako pričakovano močno zapletlo prizadevanja za dosego miru na širšem Bližnjem vzhodu.

Tudi včerajšnja prekinitev ognja med Izraelom in Hezbolahom je bila kratke sape. Sovražnost med stranema pomeni tudi največjo oviro za mirovni sporazum med Združenimi državami in Iranom, ki je danes zaradi izraelskih napadov na jug Libanona sporočil, da znova zapira Hormuško ožino. Predstavnik iranskega zunanjega ministrstva Esmail Bagaj je ob napovedi, da se iranska delegacija odpravlja na jutrišnje pogovore v Švico, dejal, da morajo Združene države prisiliti Izrael k prenehanju napadov. Nasprotno to predstavlja jasno krišitev dogovora med državama. Drugi poudarki oddaje: - Italijanska vlada zaostrovanje evropskih migrantskih pravil vidi kot svoj lasten uspeh. - Obiskovalci slovenske Istre bodo tudi letos poleti zdravstveno oskrbo lahko prejeli v turističnih ambulantah. - Kolesar Tadej Pogačar znova potrdil izjemno formo s kronometrsko zmago na dirki po Švici.

Prezident Donald Trump ohlásil mírovou dohodu Spojených států s Íránem. Izrael, kvůli kterému USA válku v Íránu rozpoutaly, ale odmítl stáhnout svá vojska z Libanonu. „Spojené státy měly mnoho důvodů, proč válku zahájit,“ připomíná v Interview Plus ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová a dodává: „Je jasné, že jak USA, tak Íránci ji budou prezentovat jako své velké vítězství. Ale kdo ji nakonec vyhrál, možná ukáže až čas.“

Z Blízkeho východu hlásia okamžitý a trvalý koniec vojny. Spojené štáty a Irán sa dohodli na zastavení vojenských operácií na všetkých frontoch vrátane Libanonu. Už tento piatok by vo Švajčiarsku mali slávnostne podpísať mierovú dohodu, ktorá bude pokračovať rokovaniami o iránskom jadrovom programe a sankciách. Zatiaľ čo sa viacerí z vývoja tešia, Izrael dohodu odsúdil a vyhlásil, že preň záväzná nie je. O dianí v regióne a o tom, či stojí teraz všetko na rokovaniach o uráne, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s českým politológom, publicistom a vysokoškolským pedagógom z Masarykovej univerzity v Brne Josefom Krausom. Odporúčanie Mojim dnešným odporúčaním je web https://tinyfingers.net/, ktorý mi pomáha, ak má moje dieťa potrebu zapojiť sa do práce na počítači. Stláčať a búchať môže do nemoty a moje projekty ostávajú v bezpečí. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Prezident Donald Trump ohlásil mírovou dohodu Spojených států s Íránem. Izrael, kvůli kterému USA válku v Íránu rozpoutaly, ale odmítl stáhnout svá vojska z Libanonu. „Spojené státy měly mnoho důvodů, proč válku zahájit,“ připomíná v Interview Plus ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová a dodává: „Je jasné, že jak USA, tak Íránci ji budou prezentovat jako své velké vítězství. Ale kdo ji nakonec vyhrál, možná ukáže až čas.“ Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izjave Teherana in Washingtona glede vsebine doseženega dogovora še vedno niso enotne. Dodatne dvome o uspešnosti sporazuma vnašata status Hezbolaha in spoštovanje premirja v Libanonu, kar od Izraela pričakujejo tako Iran kot Združene države. Druge teme: - Po mnenju Berlina bi lahko mirovni pogovori med Rusijo in Ukrajino stekli že pred poletjem. - Stevanović v Beogradu podprl evropsko pot Srbije. - V Žetalah po neurju za najmanj 6 milijonov evrov škode, sanacija bo trajala več let.

Čeprav tako Washington kot Teheran poudarjata svojo zavezanost umiritvi razmer, pa te na Bližnjem vzhodu ostajajo napete kot struna. Krhko premirje je bilo z novo izmenjavo ognja na preizkušnji tudi danes. Pod udarci izraelske vojske pa še naprej trpijo tako v Libanonu kot Gazi. Več kmalu, v oddaji pa še: - Rejniške družine so se na svojem 20. srečanju zbrale v Mariboru - Ob začetku kopalne sezone iz Piranskega zaliva potegnili številne odpadke. - Odprto prvenstvo Francije pripadlo mladi ruski teniški igralki Miri Andrejevi.

V dobi umetne inteligence se svet vrti še hitreje in bolj noro kot kadarkoli prej. Če je vojne v Iranu in Libanonu res konec, zakaj se napadi z vseh strani nadaljujejo? V današnjem svetu in času je mogoče reči skoraj vse, preverjanje informacij in navedb namreč vzame precej več časa kot priznanje napake ali prevzemanje odgovornosti. Še vedno traja tudi vojna v Ukrajini, obupani napadi obeh strani pa nakazujejo, da se morda povečuje tudi pripravljenost za mir.

Oficiálně má platit příměří, v realitě ale střety v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem přinesly další eskalaci. Izraelská armáda dokonce na území sousední země pronikla nejdál za poslední více než čtvrtstoletí. Vrací se doba, kdy Izrael dlouhodobě okupoval část Libanonu? V jaké kondici je Hizballáh? A jak konflikt dopadá na civilisty? Host: Jan Daniel - vedoucí Centra pro studium globálních regionů Ústavu mezinárodních vztahů, člen Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Pred pristojnimi odbori državnega zbora so se dopoldne začela zaslišanja 15 ministrskih kandidatov nove vlade pod vodstvom Janeza Janše. Zeleno luč je že dobil kandidat za infrastrukturega ministra Jernej Vrtovec. V predstavitvi je postavil v ospredje pospešitev projekta graditve drugega bloka krške nuklearke. Kandidat za ministra za gospodarstvo, delo in šport Anže Logar pa je dejal, da je produktivnost Slovenije obstala pri 86 odstotkih povprečja Evropske unije, kar da je treba popraviti. Drugi poudarki oddaje: - Izrael širi operacijo v Libanonu, Kuvajt prestregel iranske drone. - Moravški župan Balažic vztraja pri politični motiviranosti kazenske ovadbe. - Za plovbo po Soči še ni mogoče kupiti enotne dovolilnice, čeprav so to napovedali.

Izrael je sporočil, da so njegove sile v okviru razširjene operacije na jugu Libanona zavzele strateško pomembno trdnjavo Beaufort, tik za reko Litáni. Vojska naj bi napredovala tudi drugod na območju. Strani naj bi za pogajalsko mizo sedli sredi prihodnjega tedna.

NAPOVEDNIKPapež Leon: v skrivnosti Svete Trojice, srce najde svoj dom.V Celjski škofiji danes osrednje praznovanje 20-letnice ustanovitve.Ministrske kandidate nove vlade jutri in pojutrišnem čakajo zaslišanja v hramu demokracije.Izraelska vojska širi operacije v Libanonu. Komentar Nejca Krevsa.Ekonomist Sašo Polanec v luči vojne na Bližnjem vzhodu: statistični podatki za zdaj ne kažejo na gospodarsko krizo v Sloveniji.Slovenska kmetijska gospodarstva lani z več pridelanega perutninskega in prašičjega mesa ter medu, a z manj kokošjih jajc.Osamosvojitev Slovenije ni bila naključje zgodovine, so poudarili na simpoziju v Državnem svetu.ŠPORT: Nogometaši Paris Saint-Germaina ubranili naslov v Ligi prvakov.VREME: Zaradi možnih močnejših neviht za severovzhod države oranžno opozorilo.

Medtem ko si je ameriški predsednik Donald Trump vzel čas, da se odloči glede mirovnega dogovora z Iranom, njegov zaveznik Izrael ne počiva. Nasprotno: svojo ofenzivo v Libanonu venomer širi, sile judovske države že ogrožajo tudi prestolnico Bejrut. Med državama uradno sicer velja premirje, to pa hoče Teheran, ki podpira libanonsko gibanje Hezbolah, uveljaviti tudi v resnici v okviru sporazuma z Washingtonom. Trumpu ob tem očitajo, da je s svojimi pretiranimi zahtevami in zavlačevanjem izdal diplomacijo. V oddaji tudi o tem: - ZDA, Velika Britanija in Avstralija bodo skupaj proizvajale vojaške podvodne drone - Na Kambreškem po več kot mesecu dni več deset prebivalcev še vedno brez ustrezne oskrbe z vodo - Slovenski kanuisti v Tacnu poskrbeli za komplet kolajn

Predsednica republike Nataša Pirc Musar je po včerajšnji potrditvi Janeza Janše za preimera izrazila upanje, da bosta dobro sodelovala. Ob robu njene današnje udeležbe na Bogatajevih dnevih je izrazila upanje, da se bo nova vlada bolj kot z ideološkimi temami ukvarjala z razvojnimi. Glede na prve napovedi in odločitve koalicije pa je dejala, da jo med drugim skrbi sprememba zakona o RTV Slovenija in morebitna ukinitev protikorupcijske komisije. Sindikalisti se na koalicijsko pogodbo odzivajo previdno, medtem so jih njihovi evropski kolegi podprli v boju zoper intervencijski zakon za razvoj. Drugi poudarki oddaje: - Prekinitev ognja velja le z Iranom; v Gazi in Libanonu znova žrtve izraelskih napadov - Posodobljeni evropsko-mehiški trgovinski sporazum vključuje tudi kmetijske izdelke - Ljubljanska Stritarjeva ulica znova združila kulturo, šport in človekoljubnost

Iranski odgovor na ameriški mirovni predlog se osredotoča na končanje vojne na vseh frontah, še posebej v Libanonu, in na varnost pomorskega prometa skozi Hormuško ožino. Pogovori o spornejših vprašanjih, kot je iranski jedrski program, bi se nadaljevali po koncu spopadov. Iranska revolucionarna garda je pred ob morebitnih napadih na svoje tankerje zagrozila z napadi na ameriška oporišča v regiji, ameriški predsednik Trump pa je sporočil, da bi za nove napade na cilje v Islamski republiki potrebovali le dva tedna. V oddaji tudi: - Kmetje nezadovoljni, ker njohova panoga ni vključeno v koalicijska izhodišča - Vsi evakuirani potniki z ladje za križarjenje bodo obravnavani kot stiki z visoko stopnjo tveganja - V Zadru nad demografske probleme z razpisom za nakup prvih stanovanj, a le za poročene

Abatyše odmítla obžalobu, podle níž zpronevěřila klášteru 73 milionů korun. Německé úřady odmítly vysokému představiteli Ruské pravoslavné církve vstup do země. Izraelská armáda v pohraničí Libanonu zdemolovala části katolického kláštera. A papež Lev XIV. jmenoval biskupem v USA duchovního, který do země přišel ilegálně. O událostech posledních dní s Naděždou Hávovou.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh dál probíhají boje. A to i přesto, že Izrael a Libanon uzavřely 16. dubna příměří, které sice bylo původně desetidenní, ale nedávno bylo prodlouženo o další tři týdny. Izrael pokračuje v útocích na jihu Libanonu a ničí tamní domy a další infrastrukturu. Od začátku března si izraelské útoky vyžádaly přes 2500 obětí a přes milion vysídlených lidí. Hizballáh zase podniká dronové a raketové útoky proti izraelským vojákům v Libanonu a severním Izraeli. Jaká je šance, že by Izrael a libanonská vláda vyjednaly dohodu? Jak se k bojům staví Libanonci a Libanonky - vytvoří tlak na Hizballáh nebo vzroste odpor k Izraeli? A jsou do jednání nějak zapojeni spojenci obou zemí? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová.

Nadějná zpráva na úvod: Írán oznámil, že v době příměří v Libanonu umožní volnou plavbu Hormuzským průlivem. Ceny ropy poté výrazně spadly, stále ale jsou přibližně o polovinu vyšší než před začátkem konfliktu v Perském zálivu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Libanonu je začela veljati 10-dnevna prekinitev ognja, ki jo je včeraj napovedal ameriški predsednik Donald Trump. Gre za pomemben korak k trajnejšemu miru v regiji. Iran namreč vse od sklenitve premirja z Združenimi državami vztraja, da bi moralo to veljati tudi za Libanon. Druge teme: - Mednarodni denarni sklad in Svetovna banka zaradi bližnjevzhodne krize napovedujeta počasnejšo rast in višjo inflacijo. - Socialni partnerji pred sejo razdeljeni glede davčne razbremenitve, ki jo interventno predlaga tako imenovani sredinski trojček političnih strank - Jubilejni 40-ti Slovenski glasbeni dnevi letos v znamenju prvih koncertnih radijskih prenosov

V oblasti Perského zálivu i v Libanonu panuje klid zbraní. Mírová dohoda mezi Íránem a USA však stále není podepsána, protože se Teherán nechce vzdát svého jaderného programu a odevzdat vysoce obohacený uran. Jak velké je to riziko, v podcastu Zbytečná válka probírá s jaderným expertem Vlastislavem Břízou redaktor Novinek Alex Švamberk.

V oblasti Perského zálivu i v Libanonu panuje klid zbraní. Mírová dohoda mezi Íránem a USA však stále není podepsána, protože se Teherán nechce vzdát svého jaderného programu a odevzdat vysoce obohacený uran. Jak velké je to riziko, v podcastu Zbytečná válka probírá s jaderným expertem Vlastislavem Břízou redaktor Novinek Alex Švamberk.

Zmagali smo, zatrjuje ameriški predsednik Trump glede vojne z Iranom, medtem ko grozi z uničenjem celotne civilizacije. Zmagala je demokracija in zmagala je Evropa, pravijo prihodnji madžarski premier Peter Magyar in predstavniki Evropske unije, ob tem ko sploh še ni jasno, kakšna bo v resnici politika nove madžarske vlade in ali ji bo uspelo odplesti Fideszove mreže. Zmagujemo, govori Izrael ob humanitarni katastrofi, ki jo je povzročil v Gazi in v Libanonu. Zmagujemo, si mislijo tudi predstavniki fosilne in vojaške industrije, ob tem ko jim nove vrtine in velikanska vlaganja v tanke omogočajo nove dobičke, vlade pa ukrepe zelenega prehoda pospravljajo v predale. A kdo v resnici zmaguje?

I když to tak podle mediálního pokrytí nevypadalo, ve Washingtonu se odehrálo něco velmi důležitého. Na půdě ministerstva zahraničí se setkali velvyslanec Izraele a velvyslankyně Libanonu ve Spojených státech. Byl to první takto otevřený kontakt obou zemí po desítkách let.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po večtedenskih spopadih med Iranom na eni ter Združenimi državami Amerike in Izraelom na drugi strani je orožje vsaj za nekaj časa utihnilo. Vse vpletene strani so razglasile zmago, skozi Hormuško ožino je zaplulo nekaj tankerjev. Krhko premirje ogrožajo izraelske bombe, ki še vedno sejejo smrt v Libanonu. V Labirintih sveta bomo pogledali tudi na sosednjo Madžarsko, kjer vse kaže na politični preobrat po 16-letni vladavini kontroverznega Viktorja Orbana.

ZDA so znova zagrozile Iranu z obsežnimi napadi, če začasno premirje ne bo v celoti izpolnjeno. Iran vztraja, da je v mirovni dogovor vključen tudi Libanon, in če bo Izrael nadaljeval napade nanj, premirje ne velja. ZDA trdijo drugače. V izraelskih napadih v Libanonu je bilo včeraj ubitih več kot 250 ljudi, več kot tisoč 100 je ranjenih. Drugi poudarki oddaje: - Zadnja redna seja vlade Roberta Goloba s polnimi pooblastili, na dnevnem redu spopadanje z energetsko krizo. - Pred jutrišnjo ustanovno sejo državnega zbora še brez predsedniškega kandidata z jasno podporo. - Več gorenjskih občin presenečenih, ker bodo zaradi visoke razvitosti upravičene do manj državnega sofinanciranja.

„NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl prezident Pavel ke kritice šéfa Bílého domu Trumpa, podle kterého NATO selhalo. Prezident Spojených států se tak opakovaně vyjádřil v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem. Aliance podle něj neprošla testem, když její členské státy neudělali nic, aby USA ve válce pomohly. Její zahájení s nimi ale ani nekonzultoval. Podle české hlavy státu Trumpův postoj není mírně řečeno fér. "NATO je postaveno na dvou základních pilířích. Principu odrazení jakéhokoliv protivníka od násilné akce proti kterémukoliv z členských států. A tím druhým je efektivní obrana. Dosud aliance na těchto pilířích stavěla a princip odrazování fungoval, “ upozornil prezident Petr Pavel ve speciální debatě Ptám se já na Právnické fakultě UK v Praze ve středu 8. dubna."V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se samozřejmě její role ztrácí, “ dodal Pavel s tím, že „Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let.“K hodnocení příměří ve válečném konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je podle české hlavy státu ještě brzy. „Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli,“ řekl Pavel, který byl hostem speciálu Ptám se já společně s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „To, co žijeme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to daleko dříve než útokem na Írán. Ještě si pamatuji dobu, i během výkonu mého mandátu, kdy mezinárodní právo a apelování k dodržování mezinárodního práva nebylo jen rétorické cvičení. Doufám, že je to etapa a ne nový normál, i když se to tak teď nezdá,“ reagovala Čaputová. Spor o cestu na summitPavel ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě UK také komentoval své rozhodnutí, že v souladu se svým ústavním postavením hodlá stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Ve středu to oznámil v dopisu adresovaném premiérovi Babišovi. Představitelé vlády již dříve oznámili, že s účastí prezidenta na summitu nepočítají a Česko bude v Ankaře reprezentovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.„Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje. Vláda rozhodnutí prezidenta bere na vědomí a udělá vše pro to, aby mohl jet,“ řekl Pavel. Dodal, že proto premiéra Babiše dopisem informoval o svém rozhodnutí jet v čele delegace. „Očekávám, že pan ministr pochopí, jaká je jeho ústavní role a splní to, co mu řekne  premiér,“ dodal prezident.Zuzana Čaputová během svého mandátu zažila pět slovenských vlád. „S tou poslední (vládou Roberta Fica) to bylo několik intenzivních měsíců, ale nebylo to spojené se zpochybňováním mých pravomocí,“ upozornila. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy na věc, dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti.“  Jak se mění Česko s další vládou Andreje Babiše? Jdeme už definitivně slovenskou cestou? Jak to bude s muniční iniciativou? A co čeká Ruskem napadenou Ukrajinu, která nyní se ocitla ve stínu války na Blízkém východě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V Íránu momentálně probíhá válka pod vedením Spojených států a Izraele. Válčí se ale také v Libanonu, kde se Izrael údajně snaží zničit organizaci Hizballáh a i zde umírají civilisté. Válčí se ale samozřejmě i jinde, včetně stále trvajícího konfliktu na Ukrajině. V novém dílu podcastu Kolaps nás zajímalo, co se to se světem aktuálně děje a jestli náhodou už nevstupujeme do nějakého velkého globálního konfliktu. O tom jsme si v dnešním podcastu povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie FF UK a Filozofického ústavu AV ČR. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Výtah Respektu: Izraelská armáda zkraje týdne oznámila, že zahájila pozemní operaci na jihu Libanonu, a to s cílem zlikvidovat vojenské kapacity proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Ke vzájemným útokům nicméně po víc než ročním příměří dochází už od 2. března, kdy Hizballáh udeřil na Izrael, a to v rámci solidarity s Íránem, na který jen pár dní předtím Izrael zaútočil společně se Spojenými státy. Válka v Libanonu každopádně výrazně dopadá na civilisty. Podle agentury AP bylo doposud vysídlených milion lidí, zhruba každý sedmý člověk v zemi. Jaké postavení v ní má Hizballáh? Jaké jsou jeho vztahy s libanonskou vládou a jaký je její postoj k útokům na Izrael? Mohou běžným Libanoncům a Libanonkám pomoct mezinárodní organizace? Dozvíte se v úterní epizodě s Magdalénou Fajtovou.

Vojna v Zalivu bo imela neizogibne gospodarske posledice. Kako hude bodo, bo odvisno od trajanja napadov in blokade Hormuške ožine, se strinjajo ekonomisti. Države nimajo veliko manevrskega prostora za ukrepanje, saj so strateške naftne rezerve in javne finance omejene; ECB pa bo morala tehtati med brzdanjem inflacije in ohranjanjem gospodarske rasti: Druge teme: - Izraelska vojska sprožila nov val napadov na Teheran, v Libanonu zaradi njene ofenzive razseljenih že več kot 600 tisoč ljudi. - Odločitev vrhovnega sodišča v tožbi glede referenduma o prostovoljnem končanju življenja pričakovati po volitvah. - Policija preverja pristnost domnevnih prisluhov članom Gibanja Svoboda, na KPK glede tega nimajo odprtih postopkov.

Jaký vývoj cen pohonných hmot se dá čekat u tuzemských čerpacích stanic v nejbližších dnech? Co podniká organizace Lékaři bez hranic ve snaze zmírnit humanitární krizi v Libanonu po izraelských náletech proti hnutí Hizballáh? A jak hodnotí zástupci ekologů a stavebního průmyslu zásadní změny, které česká vláda chystá v programu Nová zelená úsporám?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bližnji vzhod se spreminja v eno veliko bojišče. Izraelska in ameriška vojska nadaljujeta napade na tarče v Iranu, iranska vojska pa z brezpilotnimi letalniki in raketami še naprej obstreljuje zalivske arabske države. Nasilje se stopnjuje tudi v Libanonu. Iz Teherana so sporočili, da je iranska skupščina strokovnjakov sprejela odločitev o kandidatu, ki bo nasledil ubitega vrhovnega voditelja, ajatolo Alija Hameneja. Imena novega voditelja še niso razkrili. V oddaji tudi o tem: - Ob stopnjevanju napetosti na Bližnjem vzhodu se zaostrujejo razmere na naftnih trgih. - Evakuacije Slovencev s kriznega območja končane - Ob mednarodnem dnevu žensk v Kopru protest proti neenakosti in proti vojnam

Izrael in Združene države Amerike že osmi dan nadaljujejo obstreljevanje Irana, kar je ameriški predsednik Donald Trump označil za uslugo svetu. Zaostrujejo se tudi razmere v Libanonu, kjer izraelske sile napadajo cilje Hezbolaha. Iran medtem vrača z napadi na Izrael in zalivske države z ameriškimi vojaškimi oporišči. Iz Teherana so ob tem sporočili, da bi novega voditelja, ki bi nadomestil ubitega ajatolo Alija Hameneja, lahko izbrali v prihodnjih 24-ih urah.

Americký prezident sa dopustil zločinu vojnovej agresie, hovorí Michal Lipták, odborník na medzinárodné právo. Svet podľa neho po oslabení Iránu nebude lepšie miesto, lebo vojna má už teraz viac ako tisíc civilných obetí. V Iráne podľa neho nechce demokraciu ani Donald Trump, ani Benjamin Netanjahu, a Európska únia by mala zatlačiť na Izrael pre Gazu.V podcaste s Michalom Liptákom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kedy by bolo možné legálne zaútočiť na inú krajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ide o rovnakú situáciu ako útok Ruska na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je Donald Trump vojnový zločinec a či ho čaká súd;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa mu zrejme nič nestane;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálne podporovať ozbrojený odpor vnútri Iránu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v čom je rozdiel, keď Irán podporoval ozbrojené zložky po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálna invázia Izraela do Libanonu, keď odtiaľ strieľa Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či libanonská armáda odzbrojí Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 20:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či nebude lepší svet bez silného Iránu, ktorý financuje vraždenie po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa nepodarí transformácia Iránu na demokraciu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:45 – či môžeme zabudnúť na medzinárodné právo;– po 28:00 – prečo si nemyslí, že medzinárodné právo je len na papieri;– od 33:00 – ako to teraz vyzerá v Gaze, čo by sme tam mali sledovať a čo tam Izrael chce dosiahnuť;– po 35:00 – prečo sa v Gaze nestavajú Trumpove rezorty;– od 36:00 – aká je perspektíva obyvateľov Gazy;– po 38:00 – čo môže robiť Európska únia.

Americký prezident sa dopustil zločinu vojnovej agresie, hovorí Michal Lipták, odborník na medzinárodné právo. Svet podľa neho po oslabení Iránu nebude lepšie miesto, lebo vojna má už teraz viac ako tisíc civilných obetí. V Iráne podľa neho nechce demokraciu ani Donald Trump, ani Benjamin Netanjahu, a Európska únia by mala zatlačiť na Izrael pre Gazu.V podcaste s Michalom Liptákom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kedy by bolo možné legálne zaútočiť na inú krajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ide o rovnakú situáciu ako útok Ruska na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je Donald Trump vojnový zločinec a či ho čaká súd;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa mu zrejme nič nestane;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálne podporovať ozbrojený odpor vnútri Iránu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v čom je rozdiel, keď Irán podporoval ozbrojené zložky po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálna invázia Izraela do Libanonu, keď odtiaľ strieľa Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či libanonská armáda odzbrojí Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 20:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či nebude lepší svet bez silného Iránu, ktorý financuje vraždenie po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa nepodarí transformácia Iránu na demokraciu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:45 – či môžeme zabudnúť na medzinárodné právo;– po 28:00 – prečo si nemyslí, že medzinárodné právo je len na papieri;– od 33:00 – ako to teraz vyzerá v Gaze, čo by sme tam mali sledovať a čo tam Izrael chce dosiahnuť;– po 35:00 – prečo sa v Gaze nestavajú Trumpove rezorty;– od 36:00 – aká je perspektíva obyvateľov Gazy;– po 38:00 – čo môže robiť Európska únia.

Izrael in Združene države že šesti dan bombardirajo Iran. Eksplozije je slišati v prestolnici Teheran in v drugih iranskih mestih, o novih protinapadih z balističnimi raketami in droni iz Irana poročajo iz Izraela, izraelska vojska pa nadaljuje tudi vojaške operacije v Libanonu. Napeto je prav tako v Združenih arabskih emiratih, kjer so prestregli šest iranskih raket in več kot 130 dronov, iz Azerbajdžana poročajo, da naj bi tja priletel iranski dron in ranil več ljudi. Ameriški predsednik Donald Trump pa je napovedal, da bo Washington imel besedo pri tem, kdo bo vodil Iran v prihodnje.

V Iranu, Izraelu, Libanonu in okoliških zalivskih državah se nadaljujejo spopadi. Po podatkih organizacij za človekove pravice je bilo od začetka vojne v soboto ubitih že več kot tisoč civilistov. Države medtem evakuirajo svoje državljane, ki so po začetku sppadov obtičali na Bližnjem vzhodu. Iz Omana naj bi danes krenilo tudi prvo letalo s slovenskimi potniki. V oddaji tudi o tem: - Na Ljubljanski borzi se začenja trgovanje z delnicami Vzajemne - Rdeči noski praznujejo 22 let - Nogometašice kvalifikacije za svetovno prvenstvo začele s porazom proti Nemkam

Izrael in Združene države nadaljujejo napade na Iran, po podatkih Rdečega polmeseca je bilo tam doslej ubitih skoraj 800 ljudi; tarče izraelskih napadov so tudi položaji Hezbolaha v Libanonu. Iran je medtem pozval ZDA in Izrael k ustavitvi napadov ter Varnostni svet Združenih narodov, naj ukrepa za ustavitev vojne. Drugi poudarki oddaje: - Iz Omana bo v večernih urah proti Sloveniji poletelo prvo letalo s slovenskimi državljani, ki so obtičali na Bližnjem vzhodu - Ministra za gospodarstvo in energijo Matjaž Han in Bojan Kumer: Dobava naftnih derivatov v Slovenijo za zdaj poteka brez motenj - Slovenija pozdravlja odločitev Evropskega sodišča za človekove pravice, da Slovenija ni odgovorna za terjatve v primeru prenesenih deviznih vlog varčevalcev Ljubljanske banke v Bosni in Hercegovini

Spojené státy a Izrael pokračují v úderech proti Íránu a Írán pokračuje v ostřelování Izraele a amerických spojenců v regionu. Konflikt se taky rozšířil do Libanonu, poté co se do něj zapojilo tamní šíitské militantní hnutí Hizballáh. Čeho zatím vojenská operace Spojených států a Izraele nazvaná Epická zuřivost proti Íránu dosáhla? A jak reaguje a ještě může reagovat íránský režim? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus.

Spojené státy a Izrael pokračují v úderech proti Íránu a Írán pokračuje v ostřelování Izraele a amerických spojenců v regionu. Konflikt se taky rozšířil do Libanonu, poté co se do něj zapojilo tamní šíitské militantní hnutí Hizballáh. Čeho zatím vojenská operace Spojených států a Izraele nazvaná Epická zuřivost proti Íránu dosáhla? A jak reaguje a ještě může reagovat íránský režim? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinářka Jolana Humpálová z Voxpotu vyrazila na svoji první reportážní cestu na Blízký východ. Spolu s fotografkou Dorotou Holubovou sbíraly během patnácti dnů materiál v Jordánsku, Libanonu a Sýrii. V Bejrútu se zaměřily kromě jiného na noční život a queer scénu libanonského hlavního města. V Sýrii zažily přípravy na obrovské oslavy výročí jednoho roku od pádu režimu Bašára Asada. V Jordánsku sledovaly začlenění palestinské komunity do společnosti.

Co přinesla první zahraniční cesta papeže Lva XIV. do Turecka a Libanonu? Jaký měla náboženský a politický kontext? A co nového připravili čeští salesiáni na instragramu?

Vlada je v državni zbor po nujnem postopku poslala nekoliko spremenjen interventni zakon na področju zdravstva. Nekatere spremembe so bile nujne, da bi se obravnava v državnem zboru sploh lahko začela, saj bi jo lahko blokiral eden od že vloženih zakonov. Danes bo interventni zakon na mizah članov Ekonomsko-socialnega sveta, ki bodo med drugim obravnavali zakon o zdravstveni negi in babištvu, o katerem vlada še ni odločala, in nekatere druge zakone. Drugi poudarki: - Veljati je začela shema skrajšanega delovnega časa; država bo pod določenimi pogoji pomagala podjetjem v 10 panogah. - Delegacija varnostnega sveta Združenih narodov po obisku Sirije pot nadaljuje v Libanonu. - Slovenije ne bo na evrovizijskem tekmovanju prihodnje leto v Avstriji, saj bo na njem lahko nastopil tudi Izrael.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Marhaba! V tomto humorném díle, dalším z řady našich cestovatelských speciálů, si povídáme s populárními hosty Magdou a Jirkou o jejich nedávném tripu do Libanonu. Uslyšíte např. humornou historku z letiště, co se stane, když zabloudíte do čtvrti ovládané Hizballáhem, jak se Libanonci chovají na silnicích nebo jak fungují jejich fufníky.Je Arábie skutečně taková, jak si pamatujeme z filmů s Herculem Poirotem, případě Lawrence z Arábie? Co tamní kuchyně? Na našem herohero se navíc dozvíte, jaké je to být evropskou turistkou v arabské zemi, jak se to má s legálním otroctvím (znáte z Kataru 2022), a nechybí ani lingvistické okénko. Mohou Magda s Jirkou tuto destinaci doporučit coby cíl vaší příští návštěvy? Find out in this speciál!

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Předvolební atmosféru zahustí i několik soudních verdiktů. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Palestinští ozbrojenci odcházejí ze Sýrie a Libanonu. Svoboda v hrsti diktátora Madura. Bitva o balíky: příběh kapitalismu. A studený máj. To jsou témata úterních Názorů a argumentů s Petrem Schwarzem.

V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.

Dozvíte se, že Ukrajinci bez ohledu na válku čtou a dozvíte se co. Projedete se Maluchem - nevelkým osobním autem, které před padesáti lety odstartovalo motorizaci Polska. A popíše příběh zbožných muslimských vesničanů z jihu Libanonu, pro které zůstaly na útěku zavřené bejrútské mešity, a tak útočiště našli v luxusním baru. Průvodkyní vám bude Jitka Malá.

Blízký východ je oblast, kde se vždycky něco děje. Ovšem rok 2024 byl na události ještě mnohem bohatší, než bylo zvykem v minulých letech. A to, i pokud budeme mluvit jen o malé části z několika desítek zemí tohoto regionu. Mediálně nejsledovanější události se odehrávaly na území Izraele, případně palestinské Gazy, Libanonu, Sýrie a Íránu.