Podcasts about libanonu

Předvolební atmosféru zahustí i několik soudních verdiktů. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Palestinští ozbrojenci odcházejí ze Sýrie a Libanonu. Svoboda v hrsti diktátora Madura. Bitva o balíky: příběh kapitalismu. A studený máj. To jsou témata úterních Názorů a argumentů s Petrem Schwarzem.

V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.

Předvolební atmosféru zahustí i několik soudních verdiktů. Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena, přetrvává však pocit bezradnosti. Palestinští ozbrojenci odcházejí ze Sýrie a Libanonu. Svoboda v hrsti diktátora Madura. Bitva o balíky: příběh kapitalismu. A studený máj. To jsou témata úterních Názorů a argumentů s Petrem Schwarzem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Sýrii a Libanonu žijí statisíce lidí hlásících se k palestinskému původu. A možná až desetitisíce příslušníků palestinských ozbrojených organizací. V obou zemích se dostali pod nečekaný tlak od tamních vlád, aby se odzbrojili, nebo dokonce odešli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miriam Drev je v slovenščino prevedla več kot sto del iz sodobne in klasične angleške, ameriške in nemške književnosti; med njimi Deklino zgodbo Margaret Atwood, Boga majhnih stvari Arundhati Roy, dela Philipa Rotha, Iana McEwana, Zgodbe iz Narnije in druge, številni avtorji so v slovenščini prvič izšli na njeno pobudo. Književno ustvarja tudi sama. Podpisala je šest pesniških zbirk, za zadnjo, Zdravljenje prednikov, je leta 2023 prejela Veronikino nagrado; napisala je štiri romane: Od dneva so in od noči, njen tretji roman, je celo prvi epistolarni roman pri nas. Četrti roman, Po poti se je zvečerilo, pa je izšel letos pri založbi Pivec. V njem nastopa Lucia, ki ima korenine tako v Libanonu, Bejrutu, kot v Sloveniji, v Ljubljani - kamor z mamo in bratom pribežijo, ko se v Libanonu prične državljanska vojna. Kot da bi bila potovanja vdelana v njeno osebnost, mlada ženska tudi sama zapusti Ljubljano in odide v tujino - v iskanju tako dela kot novih doživetij. V Edinburgu spozna partnerja, očarljivega Američana Aleca, in si z njim ustvari družino, a v njunem odnosu postopoma pride na dan Alecova manipulativna, hladnokrvna in brezobzirna prava narava. Z Miriam Drev se o njenem novem romanu in siceršnjem delu pogovarja Tina Poglajen.

Sabaho, tokrat se bomo podali na potovanje po Libanonu, deželi, ki jo zaznamujejo kontrasti – od sodobnega urbanega življenja v Bejrutu do mirnih gorskih vasice, ki skrbno ohranjajo tradicije.

Izrael je izvedel več napadov na jug Libanona, potem ko so iz Tel Aviva sporočili, da so na meji med državama prestregli tri rakete. Gibanje Hezbolah je zanikalo odgovornost za napade in poudarilo zavezanost k prekinitvi ognja. V povračilnih izraelskih napadih sta bili v Libanonu ubita 2 človeka, osem jih je bilo ranjenih. Druge teme: - V Carigradu vnovič protesti, Imamoglu na sodišču - Papež kmalu odpuščen iz bolnišnice - Londonski Heathrow napovedal preiskavo požara

„Pomáhame tým, ktorým by iní nepomohli“, rozpráva Ján Košta zo Slovenskej katolíckej charity. „Zmysel našej práce je dávať nádej tým, ktorí ju stratili. To sú oni, ľudia v utečeneckých táboroch. Ľudia, do ktorých nik neinvestuje. Toto robíme, lebo veríme, že to má význam“, dodáva.Vrátil sa z Libanonu a Sýrie, kde pomáha utečencom a postihnutým. V Iraku dozerá na projekt studní s pitnou vodou. A v bratislavskej Petržalke dáva svoju energiu do miestnej charity. Humanitárny pracovník v službách charity.Aktuálne je po návrate z Libanonu, ktoré bolo svojho času známe aj ako „stredomorské Švajčiarsko“. Dnes je ekonomicky zdecimované, sužované aj takmer poldruha miliónovou komunitou utečencov zo Sýrie, Palestíny i Gazy. Utečenecký tábor Dbayeh neďaleko Bejrútu tam napríklad stojí už od roku 1952. Pomoc zo Slovenska smeruje do podpory vzdelávania detí. Na transport do školy, na školské pomôcky, obuv šatstvo i na doučovanie. „Už len tým, že bývajú v utečeneckom tábore, prichádzajú o šance. Nemôžu sa hlásiť na určité školy, sú pre nich neprístupné rôzne pracovné pozície, pre chýbajúce vzdelanie. Sú odsúvaní na vedľajšiu koľaj. Našou podporou im však dávame budúcnosť“, hovorí Košta. Navštívil i Sýriu, ktorá je čerstvo po štátnom prevrate a podľa varovaní OSN obavy z novej vládnej moci islamistov Hayat Tahrir al-Shamu môžu spustiť ďalšiu vyše miliónovú utečeneckú vlnu. Prečo pomáhať v takýchto vzdialených kútoch zemegule? A aké sú z nich návraty? „Pomáhame tým, ktorým by iní nepomohli“, rozpráva Ján Košta zo Slovenskej katolíckej charity. „Zmysel našej práce je dávať nádej tým, ktorí ju stratili. To sú oni, ľudia v utečeneckých táboroch. Ľudia, do ktorých nik neinvestuje. Toto robíme, lebo veríme, že to má význam“, dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Pomáhame tým, ktorým by iní nepomohli“, rozpráva Ján Košta zo Slovenskej katolíckej charity. „Zmysel našej práce je dávať nádej tým, ktorí ju stratili. To sú oni, ľudia v utečeneckých táboroch. Ľudia, do ktorých nik neinvestuje. Toto robíme, lebo veríme, že to má význam“, dodáva.Vrátil sa z Libanonu a Sýrie, kde pomáha utečencom a postihnutým. V Iraku dozerá na projekt studní s pitnou vodou. A v bratislavskej Petržalke dáva svoju energiu do miestnej charity. Humanitárny pracovník v službách charity.Aktuálne je po návrate z Libanonu, ktoré bolo svojho času známe aj ako „stredomorské Švajčiarsko“. Dnes je ekonomicky zdecimované, sužované aj takmer poldruha miliónovou komunitou utečencov zo Sýrie, Palestíny i Gazy. Utečenecký tábor Dbayeh neďaleko Bejrútu tam napríklad stojí už od roku 1952. Pomoc zo Slovenska smeruje do podpory vzdelávania detí. Na transport do školy, na školské pomôcky, obuv šatstvo i na doučovanie. „Už len tým, že bývajú v utečeneckom tábore, prichádzajú o šance. Nemôžu sa hlásiť na určité školy, sú pre nich neprístupné rôzne pracovné pozície, pre chýbajúce vzdelanie. Sú odsúvaní na vedľajšiu koľaj. Našou podporou im však dávame budúcnosť“, hovorí Košta. Navštívil i Sýriu, ktorá je čerstvo po štátnom prevrate a podľa varovaní OSN obavy z novej vládnej moci islamistov Hayat Tahrir al-Shamu môžu spustiť ďalšiu vyše miliónovú utečeneckú vlnu. Prečo pomáhať v takýchto vzdialených kútoch zemegule? A aké sú z nich návraty? „Pomáhame tým, ktorým by iní nepomohli“, rozpráva Ján Košta zo Slovenskej katolíckej charity. „Zmysel našej práce je dávať nádej tým, ktorí ju stratili. To sú oni, ľudia v utečeneckých táboroch. Ľudia, do ktorých nik neinvestuje. Toto robíme, lebo veríme, že to má význam“, dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Tato epizoda našeho podcastu vás vezme přímo doprostřed nedávných bojů v Libanonu a do země zničené bombardováním po vyhlášení příměří. Komunikační manažer Tomáš Bendl na místě narazil na rozstřílené vesnice, viděl kliniky, lékárny i budovy úřadů proměněné v ruiny. A bohužel musel čelit i tomu, že členové jeho týmu přišli o své domovy.V Libanonu jsme byli už na začátku posledního konfliktu meziIzraelem a Hizballáhem v říjnu 2023. A v naší práci jsme pokračovali i potom, co se zhruba o rok později boje rozšířily a Izrael zintenzivnil bombardování i pozemní útoky. Ošetřovali jsme raněné a starali se o ty, kteří utekli jen s minimem věcí před násilím. Podcast vznikl v prosinci 2024, v době, kdy Tomáš Bendl na misi v Libanonu. Podcast Mlčení zabíjí přináší svědectví Lékařů bez hranic.Sledujte nás, komentujte a sdílejte. Další informace naleznete na: ⁠www.lekari-bez-hranic.cz/mlceni-zabiji⁠.Připravili: Tereza Wyn Haniaková, Zdeněk Chaloupka, Tomáš BendlZvukový design znělky: Miroslav Chaloupka

Po více než 15 měsících vyjednávání zástupci Izraele a palestinského hnutí Hamás vyřešili poslední neshody ohledně dohody o příměří v Pásmu Gazy. Přerušení bojů na šest týdnů má začít platit v neděli 19. ledna. Proč se podařilo najít společnou řeč až nyní, když už loni v květnu byly podmínky na stole? Co se změnilo? Analytik Břetislav Tureček také přiblíží dění v Libanonu a připomene významného českého arabistu Eduarda Gombára.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec zimního spánku. Snižujte úroky. Kandidáti Starostů sbírají podpisy, aby se dostali na volitelná místa. Limity ukrajinských plánů pro letošní rok. Trump chce od zemí NATO pět procent HDP na obranu. Otázka zní: Jak moc si ceníme svobody? Kdo povládne Libanonu?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dozvíte se, že Ukrajinci bez ohledu na válku čtou a dozvíte se co. Projedete se Maluchem - nevelkým osobním autem, které před padesáti lety odstartovalo motorizaci Polska. A popíše příběh zbožných muslimských vesničanů z jihu Libanonu, pro které zůstaly na útěku zavřené bejrútské mešity, a tak útočiště našli v luxusním baru. Průvodkyní vám bude Jitka Malá.

Světově proslulá libanonská kuchyně je považovaná za sofistikovanou kulinařinu. Na stole lidé očekávají jemná pečená masíčka, humus a spoustu zelených salátků. Libanonské restaurace v zahraničí také obvykle patří k těm dražším. Místní pokrmy v samotném Libanonu proto můžou překvapit. Hlavně v tamních horách si totiž lidé dopřávají jídla výrazně zemitější.

Světově proslulá libanonská kuchyně je považovaná za sofistikovanou kulinařinu. Na stole lidé očekávají jemná pečená masíčka, humus a spoustu zelených salátků. Libanonské restaurace v zahraničí také obvykle patří k těm dražším. Místní pokrmy v samotném Libanonu proto můžou překvapit. Hlavně v tamních horách si totiž lidé dopřávají jídla výrazně zemitější.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

*Podporte podcast Dobré ráno v aplikácii Toldo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/extradobrerano⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Donald Trump sa znovu stane americkým prezidentom, v Sýrii padol diktátor a Rusko po malých kúskoch, ale predsa postupuje na Ukrajine. Izrael vpadol do Libanonu a v Južnej Kórei sa uskutočnil pokus o prevrat. Rok 2024 bol zase jeden z tých ťažších, a to aj v zahraničí a zahraničnej politike. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta na rok 2024 zástupcu šéfredaktorky denníka SME Jakuba Fila a šéfa zahraničného spravodajstva Lukáša Onderčanina. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Blízký východ je oblast, kde se vždycky něco děje. Ovšem rok 2024 byl na události ještě mnohem bohatší, než bylo zvykem v minulých letech. A to, i pokud budeme mluvit jen o malé části z několika desítek zemí tohoto regionu. Mediálně nejsledovanější události se odehrávaly na území Izraele, případně palestinské Gazy, Libanonu, Sýrie a Íránu.

Blízký východ je oblast, kde se vždycky něco děje. Ovšem rok 2024 byl na události ještě mnohem bohatší, než bylo zvykem v minulých letech. A to, i pokud budeme mluvit jen o malé části z několika desítek zemí tohoto regionu. Mediálně nejsledovanější události se odehrávaly na území Izraele, případně palestinské Gazy, Libanonu, Sýrie a Íránu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S uprchlíky se poprvé setkal v roce 2015. Tehdy to byli lidé, kteří se snažili dostat do Německa. Působil v uprchlických táborech na hranici Libanonu a Sýrie. Jakub Shelby v současnosti pracuje v Džibutsku, kde se setkává s migranty z Afriky, kteří se pokouší dostat do Saúdské Arábie. „Emoce se mi nabalují, takže se mi třeba jednou za dva měsíce, že přijdu domů a deset minut brečím. Ale na denní bázi to tak nemám,“ přiznává pro Český rozhlas Plus.

Na jakých hodnotách je postaven Singapur, jeho úspěch a bohatství? Proč je důležité, aby i státy měly svoje vize? A jak je to doopravdy s těmi tělesnými tresty, zákazem žvýkaček či omezením svobody slova? Hostem dalšího dílu Deep Talks byla Michaela Froňková, Ph.D., velvyslankyně České republiky v Singapuru. Dříve působila jako velvyslankyně v Libanonu a Maroku a také získala doktorát z fyzioterapie z Univerzity Karlovy v Praze. Druhá část rozhovoru je speciální – paní velvyslankyně mě poprosila, zda by nemohla pár otázek položit i ona mně…

V Libanonu se lidé snaží dostat zpátky do svých domovů, ze kterých je vyhnalo izraelské bombardování. Příměří mezi Hizballáhem a Izraelem trvá už víc než týden, stále častěji ale přicházejí zprávy o jeho porušování. Izraelští vojáci nadále okupují nejjižnější vesnice v Libanonu a brání tak zatím lidem v návratu domů. V Bejrútu doprovázejí uprchlickou krizi nečekané projevy solidarity.

V Libanonu se lidé snaží dostat zpátky do svých domovů, ze kterých je vyhnalo izraelské bombardování. Příměří mezi Hizballáhem a Izraelem trvá už víc než týden, stále častěji ale přicházejí zprávy o jeho porušování. Izraelští vojáci nadále okupují nejjižnější vesnice v Libanonu a brání tak zatím lidem v návratu domů. V Bejrútu doprovázejí uprchlickou krizi nečekané projevy solidarity.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Bělehradu vás zavedou do zchátralého kina Zvezda, které před deseti lety obsadili squateři. A uslyšíte zvony katedrály Notre-Dame, opravené po požáru před pěti lety. Připravila Jitka Malá.

Prešernova nagrajenca za življenjsko delo za leto 2025 sta režiser in performer Dragan Živadinov in kiparka Dragica Čadež. Nagradi bosta prejela na predvečer kulturnega praznika 8-ga februarja. Na današnji rojstni dan Franceta Prešerna pa so vrata obiskovalcem na široko odprle števile številne kulturne ustanove po državi. Ostali poudarki oddaje: - Agencija za energijo pripravljena prisluhniti nekaterim zahtevam glede obračunavanja omrežnine, tudi o prehodnem obdobju za poslovne odjemalce. - Kandidatka za ministrico za digitalno preobrazbo Ksenija Klampfer danes pred pristojnim parlamentarnim odborom. - Ob novih izraelskih kršitvah premirja s Hezbolahom Izrael krivdo za morebitni neuspeh dogovora že vnaprej pripisuje Libanonu.

Potem ko so se za silo umirile razmere v Libanonu, o večjih spopadih poročajo iz Sirije, kjer so islamistične milice zavzele skoraj celotno provinco Idlib. V treh dneh je bilo ubitih več kot 300 ljudi. Izrael pa vse intenzivneje napada Gazo. Med žrtvami današnjih napadov je bilo tudi več humanitarnih delavcev. V oddaji tudi: - Na Kosovu po včerajšnji eksploziji poostrili varnost, odgovornost pripisujejo Srbiji. - V Gruziji zaradi zamika pogajanj z Unijo vse bolj množični protesti. - Ob začetku smučarske sezone žičničarje skrbi tudi nov način obračuna omrežnine.

Včerajšnji vrh gospodarstva je minil ob pozivih vladi, naj ukrepa za povečanje samozadostnosti, tako prehranske kot energetske. Premier Golob pa je napovedal skupno delovno skupino gospodarstva in vlade, ki bo iskala rešitev za omrežnine. Druge teme: - Državni zbor zaradi veta državnega sveta danes znova o davkih in proračunu. Svetniki s številnimi nasprotovanji, grozijo tudi z ustavno presojo - Ustanavljanje novih strank napoveduje predvolilno obdobje. Kako nove obraze v slovenskem političnem prostoru sprejema javnost? - Hezbolah po prvem dnevu premirja v Libanonu razglasil zmago nad Izraelom

Světově proslulá libanonská kuchyně je považovaná za sofistikovanou kulinařinu. Na stole lidé očekávají jemná pečená masíčka, humus a spoustu zelených salátků. Libanonské restaurace v zahraničí také obvykle patří k těm dražším. Místní pokrmy v samotném Libanonu proto můžou překvapit. Hlavně v tamních horách si totiž lidé dopřávají jídla výrazně zemitější.

Izraelská vláda projedná podmínky smlouvy o příměří mezi Hizballáhem a Izraelem. Místní ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že příměří bude záviset na dodržování dohodnutých pravidel, aby jednotky Hizballáhu zůstaly v bezpečné vzdálenosti od izraelských hranic a aby se militantní hnutí nemohlo v Libanonu znovu vyzbrojit. „V tuto chvíli není nic lepšího na stole,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Jakub Szántó, moderátor České televize a bývalý zpravodaj na Blízkém východu.

Bejrút o víkendu zasáhly další izraelské střely. Na místě jsou desítky mrtvých a raněných. Do metropole Libanonu se přitom v uplynulých týdnech uchýlilo už přes milion vnitřních uprchlíků. V centru metropole přebývají tisíce lidí, kteří utekli před bombardováním jihu Libanonu a jižních předměstí Bejrútu. Jejich vesnice a domy už srovnala izraelská armáda se zemí a v zemi narůstá zoufalství. Přestože mají dočasnou střechu nad hlavou, perspektiva návratu se jim vytrácí.

V Mariboru bo danes uradno zaživela nova stranka. Anže Logar namreč ustanavlja Demokrate - stranko, ki naj bi po njegovih besedah pritegnila tudi marsikoga, ki se doslej v strankarski politiki ni videl. Logar je sicer "nekaj novega", torej samostojno politično pot, napovedal takoj po predsedniških volitvah pred dvema letoma. Njegovo ločevanje od SDS, v kateri je deloval 25 let, pa je trajalo kar dolgo. Svoje delovanje je pred tem zastavil v Platformi sodelovanja, za prvo podobo nove stranke pa bo ob predstavljenih programskih izhodiščih zelo pomembno tudi, kdo se ji bo pridružil že takoj na začetku delovanja. V oddaji tudi: - Odbor za finance o dopolnilih k predlogu rekordnega proračuna za prihodnje leto. - Na enega od sedežev Mirovne misije v Libanonu padel topniški izstrelek. - Ukrajina pogovor med Scholzem in Putinom označila kot poskus popuščanja Rusiji.

Proč se ČEZ zbavuje černouhelných elektráren v Polsku? Čeští žáci si v mezinárodním testování digitálních kompetencí vedli dobře, narůstá ale počet těch, kteří nemají informatické schopnosti vůbec žádné. Jaké jsou příčiny? Podle korunního prince Saúdské Arábie se Izrael musí vyvarovat útoku na Írán. Zlepšují se vztahy mezi tradičně znepřátelenými muslimskými mocnostmi? Jaká je aktuální humanitární situace v Libanonu?

Proč se ČEZ zbavuje černouhelných elektráren v Polsku? Čeští žáci si v mezinárodním testování digitálních kompetencí vedli dobře, narůstá ale počet těch, kteří nemají informatické schopnosti vůbec žádné. Jaké jsou příčiny? Podle korunního prince Saúdské Arábie se Izrael musí vyvarovat útoku na Írán. Zlepšují se vztahy mezi tradičně znepřátelenými muslimskými mocnostmi? Jaká je aktuální humanitární situace v Libanonu?

Dalo by se říci, že ničení finančních zdrojů je vlastně pokračování války jinými prostředky. Právě to se děje v Libanonu, kde se izraelské letectvo zaměřilo na objekty, díky kterým je Hizballáh bohatší než libanonská vláda.

Sinoči je odjeknila novica, da je policija kazensko ovadila predsednika vlade Roberta Goloba. Kot je poročala Televizija Slovenija, je prejetje ovadbe potrdilo tudi specializirano državno tožilstvo in prav od tega je odvisen nadaljnji potek dogodkov. Policija je vložila ovadbo po skoraj dveh letih preverjanja navedb nekdanje notranje ministrice Tatjane Bobnar, da se je Golob vmešaval v delo policije. Šlo je zlasti za njegova pričakovanja do nje in do vršilca dolžnosti direktorja policija Boštjana Lindava, naj policijo "očistita janšistov" . V oddaji pa tudi o tem: - Razpis referenduma o drugem bloku krške nuklearke na ustavno sodišče - V Gazi najhujše omejitve humanitarne pomoči po začetku napadov, tudi v Libanonu se humanitarna katastrofa poglablja - V Frankfurtu odpira vrata največji knjižni sejem na svetu, letos častna gostja Italija

Jak se měsíc po zářijových povodních vyrovnává s následky živelní pohromy jedno z nejvážněji zasažených měst v Olomouckém kraji? Jak se jeví izraelská vojenská operace v Libanonu z pohledu mezinárodního operačního a humanitárního práva? A jak kvalitní je letošní tuzemská úroda medu?

Poslední izraelská válka s libanonským Hizballáhem v roce 2006 byla mezi izraelskými experty považována za neúspěch. Letectvo mělo jen omezený seznam cílů. Vojáci měli během bojů v členitém terénu jižního Libanonu problémy a nedařilo se dosáhnout stanovených cílů. Tehdy to bylo vrácení dvou zajatých izraelských vojáků a vytlačení Hizballáhu z pohraniční oblasti, vzpomíná americký list New York Times.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N „V posledním roce podpora Benjamina Netanjahua klesala, invaze do Libanonu ale trend otáčí,“ říká reportérka Deníku N v Tel Avivu Dominika Píhová. Jak se proměnily společenské nálady v Izraeli rok po teroristickém útoku Hamásu? Může být válka na Blízkém východě rozbuškou globálního konfliktu? A existuje cesta ke zklidnění napětí? Odpovídáme ve Studiu N.

Izrael se snaží eliminovat hrozbu hnutí Hizballáh a Hamás, ale z Libanonu i Gazy stále přicházejí zprávy o civilních obětech. Francouzský prezident dokonce vyzval k přerušení dodávek zbraní do Izraele. „Mnozí spojenci s tím už přestali. Řada z nich má problém s agresí proti civilistům,“ připomíná v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus politoložka z Univerzity Karlovy Zora Hesová. „Je to rétorický nátlak,“ usuzuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.

„Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, hovorí Irena Kalhousová, riaditeľka Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. Takmer 42-tisíc obetí na strane Palestíny, 1200 v Libanone, milióny utekajúcich pred vojnou v Pásme Gazy, vyše milióna vysídlencov na pomedzí Libanonu a Sýrie, 728 mŕtvych izraelských vojakov – bilancia vojnového besnenia, ktoré odštartovalo iné besnenie: teroristický útok militantov palestínskeho hnutia Hamas zo 7. októbra minulého roku. Vtedy bojovníci Hamasu beštiálne pozabíjali 1160 prevažne civilistov, do zajatia zobrali ďalších 251 rukojemníkov, z ktorých je stovka ešte stále v Pásme Gazy a nevie sa, koľko ich je pri živote. Vojnové besnenie, ktoré nedáva pokojne spávať nielen obyvateľom regiónu, ale do pozoru stavia svetové spoločenstvo. Logika vojny totiž hovorí, že raketové útoky Iránu spred pár dní si žiadajú opäť ozbrojenú odvetu Izraela a táto už má mať pripravenú ozbrojenú odozvu Teheránu, ako to zaznieva z tých končín. Ako a kedy sa to skončí? Sú vôbec reálne ciele zničiť Hamas, či Hizballáh, ktoré si dal premiér Netanjahu a nezatiahnuť do väčšieho konfliktu Irán, ktorý ich financuje, aby oni zaňho ničili Izrael?Otázky, na ktoré sa pozrieme s Irenou Kalhousovou, riaditeľkou Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. „Keď som to začala sledovať, nevedela som si predstaviť, o aký hrozný útok ide. Myslela som si, že to len niekoľko členov Hamasu preniklo do Izraela, kde páchajú činy. No bola som v tom, že sa to skončí do niekoľkých hodín, pretože ich vytlačí izraelská armáda“, spomína si na vtedy sobotné ráno 7. októbra spred roka expertka na izraelsko-palestínske vzťahy. „Že šlo o taký masívny útok, ktorý potrvá vo svojej „horúcej“ fáze viac ako deň, a že výsledkom bude toľko mŕtvych, to som si nevedela predstaviť“, dopĺňa. „Vtedajšia politicko-bezpečnostná doktrína Izraela jednoducho neverila tomu, že Hamas je pripravený urobiť niečo, čo by nabúralo status quo. Čo by viedlo Izrael k odpovedi, ktorá by mohla ohroziť pohodlie najvyšších predstaviteľov Hamasu“, hovorí Irena Kalhousová. „Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Izrael dál podniká těžké letecké údery na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu. Libanonské úřady nařídily evakuaci dalších dvacet měst a vesnic kvůli postupu vojsk Židovského státu. Potravinová situace v zemi je kritická. Co sledujeme v Libanonu? A jaké je riziko rozšíření války do celého regionu? Analytik Břetislav Tureček ještě vysvětlí, jaká je strategie Izraele rok od teroristického útoku Hamásu i proč Benjamin Netanjahu nespěchá s ukončením války v Pásmu Gazy.

Izrael nadále pokračuje v pozemní operaci na jihu Libanonu. Navzdory obavám z eskalace konfliktu Česko zablokovalo společné evropské prohlášení vyzývající k okamžitému příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. „V Unii se stáváme outsiderem,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Dáša van der Horst, bývalá zástupkyně českého velvyslance v Izraeli. „Rezoluce má apelovat i na stažení ozbrojených sil Hizballáhu,“ oponuje náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).

Jak prožívají obyvatelé Bejrútu izraelskou ofenzivu? Nakolik jsou proti náletům chráněni a je někde v Libanonu bezpečno? Proč dokážou Izraelci tak přesně určit, kde se nachází vrcholní činitelé Hizballáhu a páchat na ně atentáty? Jak přišli čeští vědci jako první na světě na to, že se rakovina slinivky břišní dá odhalit už v raném stádiu z pár kapek krve? A kdy by se test mohl začít používat v klinické praxi?

Jakou odvetu může zvolit Izrael po silném raketovém útoku Íránu na jeho území? Co se děje v Libanonu po začátku pozemní operace Izraele na jihu země? A jak se základní školy připravují na to, že by se měl snížit počet odkladů povinné školní docházky?

Host: Pavel Žáček /ODS/, předseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna, člen výboru pro obranu, Poslanecká sněmovna Radek Vondráček /ANO/, místopředseda zahraničního výboru, Poslanecká sněmovna, předseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna, místopředseda hnutí Irena Kalhousová, ředitelka, Herzlovo centrum izraelských studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Petr Hladík, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky, Ministerstvo zahraničních věcí https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/224411000121001/

Jak pokračuje izraelská ofenziva proti hnutí Hizballáh a jaký dopad má na obyvatele Libanonu? Jaké bude další působení Pirátů v politice po konci ve vládě? A měly by se na základních školách zakázat mobilní telefony?

Jak bude vypadat tzv. lepší opozice v podání Pirátů? Jaká je humanitární situace v Libanonu? Kvůli tání ledovců se přepisují mapy mezi Švýcarskem a Itálií.

Postavení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v průzkumech veřejného mínění se po 7. říjnu loňského roku odrazilo ode dna a jeho strana Likud se vrátila do čela celostátních průzkumů. Podle britského deníku Financial Times obrat nastal poté, co Izrael zahájil agresivnější operace proti Íránu a ozbrojencům v Libanonu.

Konec Pirátů v Čechách, nebo jen ve vládě? Bartošovy úspěchy a neúspěchy. Pokud Síkela zvládne přidělené portfolio, pomůže Evropě a tedy i Česku. Superdávka. Peníze, které leží na ulici. Napětí v Libanonu. Čína pokropila ekonomiku penězi.

Rusko už několik měsíců avizuje, že změní svou jadernou doktrínu. Jde jen o další eskalaci rétoriky, nebo by ke změně skutečně mohlo dojít? „Zapadá to do strategie Ruské federace. Vždy, když se Rusku nedaří, deklaruje změnu jaderné doktríny,“ říká expert Vlastislav Bříza. V audiozáznamu ještě vysvětlí, co o Americe vypovídá druhý pokus o zabití Donalda Trumpa, i to, co stálo za masivní explozí komunikačních zařízení členů militantní organizace Hizballáh v Libanonu.

Jak je zajištěna dostupnost léků v oblastech Česka, které v předchozích dnech zasáhly povodně? Zůstávají někde lékarny bez elektřiny? Jak mohla být připravena operace, při níž v Libanonu explodovaly pagery příslušníků militantního hnutí Hizballáh? Nakolik může operace poznamenat vztahy Izraele se Spojenými státy? A co vyplývá z dnes zveřejněného nálezu Ústavního soudu k otázce, jak má být valorizován majetek v případě rozvodových sporů a vypořádání společného jmění?