Podcasts about poslali

S velkou vlnou solidarity se setkávají v těchto dnech pracovníci Hospicu Dobrého pastýře v Čerčanech na Benešovsku. V noci z pátku na sobotu tam požár zničil jeho kuchyni, včetně veškerého vybavení. Jídlo pro 35 klientů teď musí vařit v nedaleké základní škole. Na opravu a nové zařízení vyhlásil hospic sbírku. Za pouhé dva dny už lidé poslali zhruba 250 tisíc korun.

Prodat byt a investovat ho s pákou do indexu S&P 500 a do pěti let počítat s výnosem přes sto procent. Může to znít jako šílená sázka, která jde zcela proti proudu, ale může se ukázat jako vítězná. David a Martin se proto v novém dílu investičního podcastu Money Penny podívali, jak přemýšlí lidé, kteří nejdou se stádem a jak moc dobře mají své sázky spočítané. Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Prodat byt a investovat ho s pákou do indexu S&P 500 a do pěti let počítat s výnosem přes sto procent. Může to znít jako šílená sázka, která jde zcela proti proudu, ale může se ukázat jako vítězná. David a Martin se proto v novém dílu investičního podcastu Money Penny podívali, jak přemýšlí lidé, kteří nejdou se stádem a jak moc dobře mají své sázky spočítané. Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Rusko-japonská vojna je dnes už spolovice zabudnutý konflikt z rokov 1904-1905. Mala však ďalekosiahle dopady pre vývoj 20. storočia. Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o vyvrcholení tejto vojny, ktorým bola námorná bitka pri Cušime na konci mája 1905. Rusko najprv poslalo flotilu z Baltu okolo Afriky a cez polovicu sveta. No keď dorazila do východnej Ázie, pri Cušime ju porazilo japonské vojnové námorníctvo, ktorému velil brilantný admirál Heihačiro Tógó. Prvú časť o rusko-japonskej vojne nájdete tu: https://soundcloud.com/postoj/2025-01-10-ziarovsky-2-podkast

Zakázka století v problémech. Co bude s dostavbou Dukovan? Podpis smlouvy stopnul soud a v Bruselu mají taky pochybnosti. Poslali kvůli tomu do Česka dopis. Co přesně vadí? A co teď s tím? Téma pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zakázka století v problémech. Co bude s dostavbou Dukovan? Podpis smlouvy stopnul soud a v Bruselu mají taky pochybnosti. Poslali kvůli tomu do Česka dopis. Co přesně vadí? A co teď s tím? Téma pro Janu Klímovou, hlavní ekonomickou analytičku Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

V českých zemích bylo na základě Velkého retribučního dekretu prezidenta republiky odsouzeno k smrti za válečné zločiny a kolaboraci s nacisty 723 lidí a z toho jich bylo 686 také popraveno. Pro srovnání, ve Francii, která měla čtyřikrát více obyvatel, bylo odsouzeno k smrti přes sem tisíc lidí, ale skutečně popraveno jen necelých osm set. České retribuční soudy tedy poslaly v přepočtu na jednoho obyvatele zcela evidentně na smrt více obžalovaných než kterýkoli jiný stát Evropy. Výjimkou je jen Bulharsko, kde stalinistický režim zlikvidoval tisíce lidí ještě dříve, než válka skončila. Třeba v Holandsku bylo vyneseno 138 rozsudků smrti, ale jen 36 lidí bylo popraveno. Možná ale ještě horší, než retribuční soudy, byla divoká „národní očista“ bezprostředně po skončení války. V jarních a letních měsících roku 1945 v českých zemích vrcholila brutalita, která byla vydávána za spravedlivou a spontánní odplatu za válečná příkoří. Ovšem tato „očista“ od podezřelých válečných zločinců a kolaborantů byla vymyšlena a podněcována z Londýna a Moskvy. Prezident Beneš a jeho exilová vláda slibovali více než jen strašlivou pomstu Němcům a přísnou spravedlnost pro české kolaboranty. Divoká retribuce proto nebyla jen spontánní explozí nenávisti. Exiloví politici si ji vědomě přáli, plánovali a nechali jí volný průchod, protože doufali, že kruté násilí přinutí sudetské Němce uprchnout ze země z vlastní vůle, což by významně redukovalo jejich počty pro následující organizovaný odsun.  Ve jménu hlavy státu Drtina žádal domácí odboj, aby vzal věci do svých rukou: „Bude však záležet na Vás doma, aby Němci byli zatlačeni a vytlačeni co nejvíce a co nejdále. S tím se tu počítá, že to hlavní bude doma nakonec a že to bude krvavé, a ne procházka po Václavském náměstí jako roku osmnáct.“  Pavel Tigrid to tehdy komentoval velice přesně: „Ta „revoluční odveta“ se nedostavila „nezadržitelně“, ale byla pečlivě promyšlena, rozpracována a importována z Moskvy novými poválečnými vládci a nadekretována shora nikým nezvolenou mocenskou špičkou, která se nikoho na nic neptala, rozhodně ne toho českého lidu, jehož na každém kroku vzývala a oslavovala. A ten si nakonec řekl – když tak páni pískají, proč bychom si nezatančili.“

Diskusia expertov PS, SaS a Demokratov na obranu. Tomáš Valášek, Juraj Krúpa a Jaroslav Naď vysvetľujú svoje postoje k vyslaniu vojakov do mierovej misie na Ukrajine, navyšovaniu výdavkov na obranu aj okrúhlemu stolu, ktorý zorganizoval prezident Peter Pellegrini. Moderoval reportér Dušan Mikušovič.

Súhrn diania v kresťanskom svete od vedúceho redaktora Sveta kresťanstva Pavla Rábaru. V aktuálnom súhrne sa dozviete: -čo vieme o aktuálnom zdravotnom stave pápeža, -v čom by možno Františkovi pomohlo, keby mal dlhoročného osobného sekretára -a čo sprevádza odvolanie kňaza Marka Orka Váchu z pražskej farnosti.

Neobvyklou a nečekanou povodňovou pomoc dostala Základní škola Edvarda Beneše v Opavě. Sbírku na zmírnění následků záplav zorganizovali deváťáci z opačné strany republiky, ze Staňkova na Plzeňsku. Do Opavy poslali svůj pracně nastřádaný třídní fond a do sbírky zapojili také učitele a rodiče.

Slovenští novináři za sebou mají první rok vlády Roberta Fica poté, co se loni po letech vrátil k moci. Premiér si už stihl podrobit veřejnoprávní média, s novináři se soudí, mnozí přišli o práci. Vláda hrozí vznikem Národního mediálního úřadu. „Cením si všech, kdo tam zůstávají a dělají svoji práci dál,“ říká advokát a bývalý novinář Tomáš Němeček, který v dalším dílu Mediálního cirkusu mimo jiné hodnotil i způsob, jakým ČT ukončila pořad 168 hodin Nory Fridrichové. Slovenská společnost utrpěla největší šok v únoru 2018, když byl nájemným vrahem  zastřelen investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka. Vražda a následné obrovské společenské otřesy vedly k pádu Ficovy vlády. Loni v říjnu se ale Fico vrátil k moci a s médii svádí tvrdou bitvu. S velkou částí novinářů nemluví, nepouští je ani na úřad vlády. Veřejnost letos na jaře protestovala proti změnám mediálních zákonů, ovšem marně.  Přeměnu tamních veřejnoprávních a státní média si Ficův kabinet  prosadil.„Občas se říká o novinářích, že tak dlouho křičí Vlk! Vlk!, až je nebude nikdo poslouchat. Tak teď na Slovensku ten vlk je. Slovenská veřejnoprávní média už byla podrobena speciálním zákonem, který byl přijat jen proto, aby ukončil funkční období dosavadního ředitele a mohli být dosazeni noví manažeři. Výsledek už je viditelný prostým okem diváka. Byli vyměněni moderátoři hlavních politických debat. Hlavní vládní strana SMER - SD se tím dokonce chlubí na mítincích se svými voliči, jako by si odškrtávali jednotlivá jména, ta nepopulární,“ komentuje slovenské dění exnovinář, dnes advokát a komentátor dění Tomáš Němeček, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Fico odvádí pozornostVýroky slovenského premiéra na adresu novinářů budí rozruch často. Naposledy to bylo tehdy, když o žurnalistech pronesl, že jsou krvelační bastardi, mluvil o tom, že je třeba uvažovat o povinném vzdělání pro novináře a také zřídit Národní mediální úřad, který mnohá tamní média vnímají jako hrozbu případné cenzury.„Premiér Fico tyto výroky, které vždycky otřesou a došplouchnou až do České republiky, pronáší ve chvíli, kdy potřebuje odvést pozornost od něčeho hodně nepříjemného,“ upozorňuje Němeček a dodává: „Některým z Ficových výroků jako třeba o povinném vzdělávání novinářů není třeba  přisuzovat nějakou vážnost. Oni nejsou hodni, a tím oni myslím Ficovu vládu, abychom vážně rozebírali jejich úmysl, jestli na něm něco je nebo  ne, protože oni chtějí trestat.“Fico se ale nebojí sáhnout i dál. Před několika týdny zažaloval novináře a šéfredaktora zpravodajského serveru Aktuality.sk Petera Bárdyho, který o něm napsal knihu. V žalobě si stěžuje na fotografii použitou na obálce.„Šéfredaktor Aktualit.sk Peter Bárdy má pravdu, že oni si tu knihu celou pečlivě přečetli, nenašli nic, čeho by se chytli, tak to zkouší přes fotografii. To je spíš směšná záležitost, taková ta klasická zastrašovací žaloba, dělaná jenom proto, aby novináře otrávil. Odvedl jim energii jinam, aby platili advokáta, který je musí zastupovat, aby to řešili. Je to ryzí  zlomyslnost,“ hodnotí žalobu Němeček.Stíhání české novinářkySložitou pozici slovenských novinářů nedávno nasvítil také případ okolo reportérky Seznam Zpráv Kristiny Cirokové. Ta musela na výslech kvůli svým reportážím o sektě AllatRa, sloveská prokuratura ji vedla jako podezřelou z údajné propagace hnutí potlačujícího práva a svobody. Slovenská prokurátorka, která má kauzu na starosti, přitom podle tamního serveru SME toto hnutí v minulosti sama podporovala. Proti vyšetřování se ohradila redakce Seznam Zpráv i řada novinářských organizací. Stíhání bylo nakonec zastaveno.„Je to strašně nepříjemné. Nikdo není rád, když chodí na výslechy. Pro nikoho není příjemné, že je vyšetřován. Navíc ho to odvádí od jeho práce.  Tomu všemu rozumím. Druhá věc je, že pokud tomu čelíme z bezpečí, a opravdu je to bezpečí, České republiky, tak je to přece jenom jiná pozice, než když jste tomu na Slovensku vystaveni v první linii,“ říká v Mediálním cirkusu Němeček.On sám se novinařině věnoval od 90. let, byl šéfredaktorem týdeníku Respekt, komentátorem Hospodářských novin a v Lidových novinách pak založil a vedl přílohu o právu Právo a justice. Z médií Němeček odešel v červnu 2013, výpověď v Lidových novinách podal hned ten den, kdy Andrej Babiš oznámil nákup vydavatelství Mafra.„Já si pamatuju, jak se tam v té době lámaly charaktery. A jak dneska lidi, kteří jsou velcí antibabišovci, tehdy koketovali s tím, jestli by to nakonec nešlo nějak prokličkovat a přežít. Bylo to emotivní,“ říká i po letech s velkým zaujetím Tomáš Němeček. „Jako  nositel všech novinářských cen v České republice jsem si ty ceny, plakáty a diplomy sebral, strčil jsem je do šuplíčku a začal jsem novou kariéru v Psychiatrické nemocnici Bohnice jako podnikový právník, protože měl jsem dvojí vzdělání, vystudoval jsem žurnalistiku a práva,“ popisuje Němeček.Fridrichová odešla z ČT středemDnes se Tomáš Němeček médiím věnuje spíše okrajově. Působí v několika institucích udílejích novinářské ceny, občas komentuje veřejné dění zejména v Českém rozhlase a médií se občas týkají i kauzy, kterým se věnuje v rámci své advokátní praxe. Zastupoval třeba poškozené v případu podezření na sexuální obtěžování ze strany investigativního reportéra Marka Wollnera v České televizi.„O tom nemůžu mluvit, protože tento pořad sledují také lidé, kteří se mě za toto angažmá snažili nějakým způsobem potrestat nebo mi ztrpčit život. Poslali na mě stížnost na Advokátní komoru, která sice byla shledána jako nedůvodná, ale zkoušeli mi i takto ztrpčit život. Jestli ale o něčem můžu mluvit, tak je to o případu Nory Fridrichové. To jsem  nezastupoval a sledoval jenom jako divák. A musím říct, že mi spadla čelist nad tím, co se dělo. Jakým způsobem může být zrušený pořad, který má takovou sledovanost bez jakékoliv náhrady. A musím také říct, že mi zároveň imponovalo rozhodnutí Nory Fridrichové, že toto nemá zapotřebí a odchází středem, protože se uživí kdekoliv jinde.  Taková gesta jsou mi blízká,“ říká Němeček.Vadilo mu přitom především to, když Noře Fridrichové vedení televize v souvislosti s koncem pořadu 168 hodin vyčítalo, jak se ohradila vůči útokům Marka Wollnera v bulváru. Ten zveřejnil část soukromé konverzace s Fridrichovou o masturbaci, bývalá novinářka ČT pak v reakci zveřejnila konverzaci celou, aby jí dala kontext. Jan Souček vzápětí Fridrichové vyčetl, že veřejné výroky tváře ČT o masturbaci podle něj poškozují televizi.„To jsem si říkal: jak vy jste jí pomohli? Jak se Česká televize se svým mediálním odborem,  se svým právním oddělením, zastala svého zaměstnance? Jakou pomoc poskytla? Nechali ji v tom plavat samotnou a potom ji peskovali za to, že to nebylo podle nějakých jejich dokonalých nevyřčených představ. To mě zamrzelo na současném vedení České televize,“ dodává ke kauze zrušení pořadu 168 hodin Němeček.Jakou atmosféru v ČT odkryla kauza Wollner? A co dnes novinařinu a práci novinářů v Česku a zejména na Slovensku ohrožuje nejvíc? --Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na

Astrobioložka Michaela Musilová vedla v simulaci několik posádek zkoumajících planetu Mars. „Opravdu se cítíme, že jsme na jiné planetě. Nikdo jiný v okolí není. Cítíme se odpojeni od světa. I naše komunikace je odpojená. V krizových situacích trvá aspoň 40 minut, než nám někdo může pomoct. Jsme odkázaní sami na sebe. Člověk rychle zapomene, že je na Zemi,“ vypráví. Vesmír ji fascinoval už od dětství. Doménou Michaely Musilové jsou také extrémofilové. Co je to za organismy?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Astrobioložka Michaela Musilová vedla v simulaci několik posádek zkoumajících planetu Mars. „Opravdu se cítíme, že jsme na jiné planetě. Nikdo jiný v okolí není. Cítíme se odpojeni od světa. I naše komunikace je odpojená. V krizových situacích trvá aspoň 40 minut, než nám někdo může pomoct. Jsme odkázaní sami na sebe. Člověk rychle zapomene, že je na Zemi,“ vypráví. Vesmír ji fascinoval už od dětství. Doménou Michaely Musilové jsou také extrémofilové. Co je to za organismy?

Investiční podcast Money Penny tentokrát navštívil investor a vysokoškolský pedagog Lukáš Nádvorník. David a Nicole s ním hovořili o jeho cestě za finanční svobodou. Nádvorník prozradil, jak vypadá jeho portfolio nebo jak řídí své finance. Celý díl naleznete na: https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.gazetis.to.

 Investiční podcast Money Penny tentokrát navštívil investor a vysokoškolský pedagog Lukáš Nádvorník. David a Nicole s ním hovořili o jeho cestě za finanční svobodou. Nádvorník prozradil, jak vypadá jeho portfolio nebo jak řídí své finance. Celý díl naleznete na: https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.gazetis.to/.

V Chicago se je mesec dni po konvenciji republikancev, kjer so potrdili Donalda Trumpa za predsedniškega kandidata, včeraj začela še konvencija demokratov, na kateri bodo v boj za položaj predsednika ZDA tudi uradno poslali Kamalo Harris. Komentira naš dopisnik Andrej Stopar.

Kolik slavná socha váží? Co symbolizuje? A je plamen její pochodně z opravdového zlata? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak zasadit moderní městskou mobilitu do širších souvislostí byznysu i vývoje v České republice? Jaké emoce provázely nasazení elektroaut do firemní flotily a co se odehrává v bance, když přijde měsíc Do práce na kole? Přesně na tenhle rozhovor se k nám dnes dnes přidává výborný host: Jan Juchelka, CEO Komerční banky, vícenásobný Bankéř roku, Odpovědný lídr roku i držitel řádu Chevalier de l'orde national du Mérit neboli rytíř Národního řádu za mimořádné zásluhy ve prospěch francouzského národa. Zároveň třetí nejsledovanější CEO na českém LinkedInu, který jezdí na kole do práce i ve volném čase a v mobilu má také aplikaci na sdílená kola.Spolu s Janem Juchelkou jsou v mobilním studiu dnešní epizody vašeho oblíbeného podcastu o moderní městské mobilitě jako obvykle Jakub & Roman. Partnerem epizody je flotila nejrozšířenějších sdílených kol v České republice, která jezdí v aplikaci nextbike.Témata jako udržitelnost, uhlíková neutralita, ESG a Green Deal patří v Komerčce už dávno k běžnému slovníku i každodennímu provozu - pod vedením Jana Juchelky prošla banka agilní transformací a její projekty v oblasti udržitelnosti mohou být vzorem pro stovky dalších firem velkých i menších. V dnešním rozhovoru se šéfem Komerčky bude řeč mimo jiné o tom:* jak bořili stará pravidla kolem služebních aut* proč považuje důvěru za základ kultury firmy* kolik lidí napříč Komerčkou se letos zapojilo do akce Do práce na kole* co se odehrávalo mezi týmy po celé republice* co se bude hledat v investičním plánu na další roky* jak přemýšlí o roli velkých zaměstnavatelů v proměně měst* proč se Bloomberg aktivně zapojil do debaty o zklidnění londýnské City* jak vnímá proměny Paříže, kde v minulosti žil a najezdil 12 000 km na skútru* jak se svým týmy dělal změny v Komerčce a které z principů se dají využít i v proměně měst v České republice směrem k vyšší kvalitě života* jak pracují s tématem ESG interně i vůči svým bankovním klientům* co se v Komerčce odehrává kolem mobility zaměstnanců* jakou roli v tom hrají elektrokola financovaná sesterskou společností Ayvens Další tipy pro posluchačky a posluchače Urban CaastuJan Juchelka: Česko může být lídrem, buďme jako Skandinávci (CzechCrunch)5,3 milionu kilometrů během květnové výzvy Do práce na kole (dopracenakole.cz)Jak to dopadlo v Komerčce s akcí Do práce na kole 2024 (LinkedIn JJ)Kniha Město pro každého (Osamu Okamura, Labyrint)O paradoxech mobility s výzkumníkem Lukášem Ballo z ETH Curych (Urban Caast #33)O odvaze a nutnosti měnit města s Janette Sadik-Khan, bývalou komisařkou pro dopravu NYC (Urban Caast #38)Služební nemusejí být jen auta (Urban Caast #30)Proč dává Paříž stopku auto obezitě (Urban Caast #40)Jak se mění mobilita v metropoli - rozhovor s ministryní pro mobilitu regionu Brusel (Urban Caast #32)[video] Jak vyzkoušet taktický urbanismus ve vaší ulici (Vyzkoušej změnu 2023)

Co mají společného dozvuky voleb do Evropského parlamentu, ohlasy našich posluchaček a posluchačů na předchozí epizody Urban Caastu a horká konferenční sezona? To všechno uslyšíte v nové epizodě vašeho oblíbeného podcastu o moderní městské mobilitě. Ve studiu jako obvykle Jakub & Roman. Partnerem epizody je flotila nejrozšířenějších sdílených kol v České republice, která jezdí v aplikaci nextbike.

Václav Kadlec pokračoval v sérii kázání o opravě městských hradeb z knihy Nehemjáš. Tentokrát byla řeč o vztahů křesťanů k vládní moci. Jaké principy by si měli křesťané osvojit ve vztahu ke státu? Nehemjáš 3:28 "Od Koňské brány dál opravovali kněží, každý naproti svému domu." Římanům 13:1-7 "Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře a dostane se ti od ní pochvaly. Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo. Proto je nutno podřizovat se, a to nejen z bázně před trestem, nýbrž i pro svědomí. Proto také platíte daň. Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů. Dávejte každému, co jste povinni; daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest." Marek 12:13-17 "Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo. Ti šli a řekli: Mistře, víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme? On však prohlédl jejich úskok a řekl jim: „Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!“ Když mu jej podali, zeptal se jich: „Čí je tento obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ Ježíš jim řekl: Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“ Velice se nad tím podivili." 1. Timoteovi 2:1-3 "Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu." Zjevení 19:11-16 „A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun; jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo, než on sám. Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží. Za ním nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. Z jeho úst vychází ostrý meč, aby jím pobíjel národy; bude je pást železnou berlou. On bude tlačit lis plný vína trestajícího hněvu Boha všemohoucího. Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů."

Ako si zlepšiť život vďaka drevokazným hubám? My nesľubujeme zázrak. Hovorí Dan Fiala. (tu získate výhodnejšiu ponuku, ak sa vám zapáči: https://supramedex.sk/vyhodne/ ) Priatelia. Prvý diel rozhovoru tu: https://youtu.be/HDzRk90CT-I Tento rozhovor vzniká ako voľné pokračovanie rozhovoru s Danom Fialom, ktorému sestra zomrela na rakovinu, lebo chcela veriť iba alternatíve. Poslali ste mi veľa mailov o tom, ako vám produkty, ktoré Daniel spoluvytvára, pomáhajú. Je to až neuveriteľné. A pýtali ste si pokračovanie. Vlastne sme vám ho aj sľúbili. Daniel sa vrátil z Číny a dnes sa budeme rozprávať takpovediac NAD LISTAMI DIVÁKOV. Opýtam sa na všetko čo ste mi písali v mailoch... a tiež budeme zdieľat vaše skúsenosti na ceste za zdravím...

Poté co v živém vysílání promluvil o cenzuře v televizi Markíza, dostal jeho pořad Na tělo okamžitou stopku a vedení ho stáhlo z obrazovek. Jeden z nejznámějších slovenských moderátorů Michal Kovačič ve Studiu N otevřeně popisuje, jakým tlakům redakce čelí a na jakých frontách probíhá boj o svobodnou a nezávislou novinařinu v zemi. Moderuje Filip Titlbach.

Tenhle díl podcastu Generační konflikt je opravdu ostrý. Zástupci Generace boomerů a Generace Z si v něm vyříkávají postoj ke klimatickým změnám. Co si kdo o kom myslí? Jaké prostředky se dají použít k upozornění na problém a jaké už jsou přes čáru? Co vadí boomerovi Petrovi na polévání Mony Lisy polévkou a na představě, že je lepší kvůli klimatu nemít děti? A jak se k tomu staví mladí lidé - vysokoškolačka z Universit za klima Tereza Martinovská a středoškolák z iniciativy Fridays for Future Tadeáš Pospíšil? Poslali by za "klimatické zličiny" někoho do vězení a všechny boomery na hanbu, nebo je to složitější?

*Podporte podcast Dejiny v aplikácii Toldo na sme.sk/extradejiny Dvadsiateho siedmeho mája 1942 uskutočnili československí výsadkári Ján Kubiš a Jozef Gabčík atentát na zastupujúceho ríšskeho protektora Reinharda Heydricha. V tejto akcii, známej ako operácia Antropoid, príslušníci protinacistického odboja zlikvidovali najvyššie postaveného nacistického pohlavára počas celého priebehu druhej svetovej vojny. Obrovský a tragický rozsah represií, ktoré nasledovali, je dnes historikmi a dokumentaristami zmapovaný: poznáme príbehy prenasledovania a vraždenia členov odboja či príbehy vyhladenia obcí Ležáky a Lidice. Dnes sa zblízka pozrieme na veľmi konkrétny príbeh jednej z účastníčok operácie Anthropoid, ktorej životný príbeh sa predčasne skončil popravou v koncentračnom tábore Mauthausen len pár mesiacov po atentáte: príbeh priateľky Jozefa Gabčíka Anny Malinovej a jej dcéry Alenka, ktorý vo svojej knihe spracovala spisovateľka a dokumentaristka Veronika Homolová Tóthová. Moje otázky tak budú smerovať nielen na príbeh Anny Malinovej a jej dcéry, ale hovoriť budeme aj o dôležitej úlohe dokumentaristov vo vypĺňaní bielych miest dejín a v čom je ich práca podobná či odlišná od práce historikov. Kto bola Anna Malinová a aká bola jej úloha v operácii Anthropoid? Aké boli následky nacistických represií proti účastníkom odboja? A čo vieme o smrti Anny Malinovej v koncentračnom tábore Mauthausen? Aký bol osud dcéry Anny Malinovej po jej zatknutí? Ale tiež ako sa skúmajú dejiny dokumentaristom? A aká je ich skúsenosť s toľko skloňovaným poučením sa z dejín? Agáta Šústová Drelová, historička SAV, sa rozprávala s Veronikou Homolovou Tóthovou, dokumentaristkou, reportérkou a spisovateľkou. Počas rokov veľmi produktívneho mapovania bielych miest našich dejín natočila dvadsaťštyri dokumentárnych filmov, desiatky reportáží o príbehoch ľudí, ktorí si prešli nacistickým a komunistickým prenasledovaním, a tiež pätnásťdielny cyklus dokumentárnych filmov s názvom Neumlčaní. Za sériu reportáží získala v rokoch 2008 -2012 niekoľko novinárskych ocenení. Jej knižnou prvotinou bol príbeh Violy Sternovej Fisherovej, ktorý vyšiel pod titulom Mengeleho dievča. Dnes budeme hovoriť o dokurománe Mama milovala Gabčíka, ktorý zachytáva príbeh Anny Malinovej. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

“Sám jsem neveřil tomu, že když postavíme novou cyklostezku, začne jezdit po městě na kole tolik nových lidí. Mýlil jsem se.”Jak se dá přemýšlet o mobilitě v malém městě, proč po nocích hledá zkratky v katastru a čemu se podařilo zabránit díky principu “nejdříve infrastruktura, potom výstavba”? I na tohle dojde v dnešní epizodě vašeho oblíbeného podcastu o moderní městské mobilitě. Hostem je David Michalička, dlouholetý místostarosta a od roku 2021 starosta obce Říčany, které opakovaně drží první místo na žebříčku měst a kvality života v ČR. Spolu s ním ve studiu jako obvykle Jakub (@jakub) a Roman (@happy_roman). Partnerem epizody je flotila nejrozšířenějších sdílených kol v České republice, která jezdí v aplikaci nextbike.Měst velikosti Říčan jsou po celé ČR stovky a o to může být zkušenost starosty Michaličky cennější pro všechny, kteří se snaží proměnit i své maloměsto k lepšímu. Mimo jiné bude řeč také o: * školní ulici* pulsující MHD a inspiraci z Lindau* proměně jednoho kolegy starosty po návštěvě Nizozemska* paletě dopravních možností pro různé životní fáze* chybách při zavádění placeného parkování aut* motivaci jedné firmy financovat Říčanům bikesharing* naději upínané k jižní větvi Pražského okruhu* zvycích a proč potřebují na změnu čas.Další tipy pro posluchačky a posluchače Urban CaastuKniha Město pro každého (Osamu Okamura, Labyrint)Milion jízd na Nextbiku v Praze (Nextbike)Index kvality života ČR (Obce v datech)O paradoxech mobility s výzkumníkem Lukášem Ballo z ETH Curych (Urban Caast #33)O odvaze a nutnosti měnit města s Janette Sadik-Khan, bývalou komisařkou pro dopravu NYC (Urban Caast #38)Přednášky z konference o taktickém urbanismu (Vyzkoušej změnu 2023)

„Poslali k Nemu svojich učeníkov s herodiánmi a tí povedali: Majstre, vieme, že si pravdivý a ceste Božej podľa pravdy učíš a nedbáš na nikoho, lebo nehľadíš na osobu človeka. Povedz nám teda, čo si myslíš: slobodno platiť cisárovi daň a či nie?“ Evanjelium podľa Matúša 22:16–17 Farizeji chceli zničiť Pána Ježiša. Očakávali Mesiáša, ktorý […] The post Skúška – 25. máj appeared first on evs.sk.

Její jméno se v Česku stalo synonymem pro válečnou zpravodajku, která informuje přímo z centra dění. V roce 1992 odjela Petra Procházková do Ruska a zůstala tam 10 let. Mezitím sledovala na místě řadu ozbrojených konfliktů hlavně na Kavkaze.Teď jezdí do Gruzie (naposledy právě tento týden kvůli demonstracím proti kontroverznímu zákonu o zahraničních agentech) nebo na Ukrajinu, kde vidí jiný druh války. „Je veliká. Ve srovnání s Čečenskem je v bezohlednosti vůči civilistům hodně podobná. Jenomže Čečensko je malinké území na severním Kavkaze, kde tehdy žil necelý milion lidí, a Ukrajina je 60 milionová země. V Čečensku to byla guerillová válka a tady je to válka dvou velkých armád,“ srovnává Petra Procházková.Svoji kariéru expertky na postsovětský prostor začala Petra Procházková v roce 1992, kdy jako zpravodajka Lidových novin odjela do Moskvy. Přijela tam tehdy s minimálními zkušenostmi na post zahraniční zpravodajky. „Vůbec nechápu, jak jsem to mohla vydržet. Neuměla jsem vůbec nic, ale hlavně ani rusky. Jela jsem tam s představou, že umím rusky. Už na letišti jsem pochopila, že mi nikdo nerozumí a já nerozumím nikomu,“ vzpomíná.Přijela tam po Jaromíru Štětinovi, který ji měl uvést a pomoci se zařizováním. Jenže ten ji nakonec nečekal, měl jinou práci. „Já jsem vůbec nebyla členem zahraniční rubriky, pracovala jsem v příloze, psala o antikoncepci, o módě. Tak mě tam poslali na tři měsíce. A myslím si, že po třech měsících zapomněli, že tam jsem,“ popisuje.Podle jejích slov jí ale výrazně pomohly události roku 1993, kdy se bojovalo o moskevský Bílý dům: „A najednou si vzpomněli, že tam jsem a zjistili, že náhodou jsem i uvnitř Bílého domu. Tak se to hodilo a hned jsem na té první straně (novin) byla.“Co zachránilo Petře Procházkové novinářskou kariéru poté, co ji ruské úřady v roce 2001 vyhostily, a ona se musela vrátit do Prahy? Proč zůstala v Lidových novinách i poté, co je koupil Andrej Babiš? Jak Putinův režim okleštil ruská nezávislá média? A jak se Petra Procházková dívá na práci válečných zpravodajek a zpravodajů? Poslechněte si celou epizodu Mediálního cirkusu.

Po 2. světové válce se z Československa pomalu stávala hokejová velmoc nikoli už jen evropského, ale světového formátu. Pak ale komunistický režim vítězný tým rozprášil a místo třetího zlata z MS přišlo temno. A to nejen hokejové.Než se tak ale stalo, sáhli si Čechoslováci poprvé na zlaté medaile z mistrovství světa, a to navíc na prvním velkém poválečném turnaji, který v roce 1947 hostilo právě Československo, respektive Praha. Mezi zástupy nadšených diváků, kteří triumfu domácích hokejistů na zimním stadionu na pražské Štvanici přihlíželi, byl i tehdy sotva jedenáctiletý Miloslav Jenšík, dnes proslulý sportovní historik s řadou publikovaných titulů nejen o dějinách českého hokeje a fotbalu.„Pro zvýšení lesku toho mistrovství, aby byl ten zimáček, jak se říkalo, plný, tam ti pořadatelé pouštěli na jednu vstupenku k stání pro dospělého dva nebo i tři kluky. To jsme zjistili a už od druhého dne jsme tam pilně chodili. Já jsem z těch 28 zápasů viděl přes dvacet, protože my jsme tehdy měli uhelné prázdniny a takhle jsme tam chodili,“ vzpomíná pan Jenšík v osmé epizodě podcastové série Nosičů ledu.V jeho vyprávění ale vzpomínky na tehdy všeobecné pobláznění Pražanů hokejem a radost ze zisku historicky prvního titulu mistrů světa střídají i mnohem temnější tóny, když líčí, jak komunistický režim zničil vítězný tým mistrů světa a místo za obhajobou titulu z let 1947 a 1949 na šampionát do Londýna je poslal na dlouhé roky za mříže a do dolů. 

Co mají společného válečné operace a strategické městské plánování? Kolik milionů lidí sedne každý den na kolo v Tokiu? A čemu věnuje své znalosti a energii? To všechno probereme v nejnovější epizodě Urban Caastu. Hostem je Osamu Okamura, architekt, pedagog, autor veleúspěšné knihy Město pro každého a především člověk, který dokáže proměny měst srozumitelně vysvětlovat širokému publiku.Politici by svými rozhodnutími neměli nutit lidi, aby si pro základní kvalitu života museli pořizovat auto - to je vytváření automobilové závislosti.Spolu s ním ve studiu jako obvykle Jakub (@jakub) a Roman (@happy_roman). Partnerem epizody je flotila nejrozšířenějších sdílených kol v České republice, která jezdí v aplikaci nextbike.Poprvé jsme se domlouvali, že přijde do Urban Caastu, někdy v roce 2020. A přesně v duchu Dobré věci mají svůj čas, to klaplo až letos na jaře. Osamu Okamura mezitím čtyři roky jako děkan vedl Fakultu umění a architektury Technické univerzity Liberec, napsal knihu Město pro každého a vystupoval na řadě konferencí v Česku i ve světě včetně domácí Vyzkoušejte změnu. V dnešním rozhovoru probereme mimo jiné: * co dělá z Tokia město příjemné pro život* kolik milionů lidí tam každý den sedne na kolo* jak je to se slavným pravidlem pro parkování aut v Tokiu* jak se nastavením pravidel mění podoba měst* proč je dnes Albánie laboratoří taktického urbanismu* co mají společného válečné operace a strategické městské plánování* rozdíl mezi architekturou a urbanismem* jak moudrá města čelí odlivu obyvatel a co je to kvalita života * proč dnes bydlíme na místech, kde to nedává smysl a je to dlouhodobě ekonomicky neudržitelné* co s Českem dělá to, že má větší počet aut na tisíc obyvatel než Německo nebo Velká Británie* 14 problémů našich městPlánovat na generaci dopředu, zároveň dělat rozhodnutí tady a teď s okamžitým efektemDalší tipy pro posluchačky a posluchače Urban CaastuKniha Město pro každého (Osamu Okamura, Labyrint) O paradoxech mobility s výzkumníkem Lukášem Ballo z ETH Curych (Urban Caast #33)O odvaze a nutnosti měnit města s Janette Sadik-Khan, bývalou komisařkou pro dopravu NYC (Urban Caast #38)Přednášky z konference o taktickém urbanismu (Vyzkoušej změnu 2023)

Jak se mění přístup měst v Česku k bikesharingu, kdy padne první padesátka a proč tu chybí jeho parťák a spoluzakladatel Tomáš Karpov? O tom všem a mnohém dalším bude řeč v nejnovější epizodě Urban Caastu, vašeho oblíbeného podcastu o moderní městské mobilitě. Hostem je šéf Nextbike ČR Lukáš Luňák, jehož firma provozuje mezi Aší a Havířovem nejrozšířenější flotilu sdílených kol a elektrokol v ČR. Spolu s ním ve studiu jako obvykle Jakub (@jakub) a Roman (@happy_roman). Věrné posluchačky i posluchači Urban Caastu vědí, že Nextbike je zároveň i dlouholetým partnerem podcastu.Chcete nás podpořit a přispět na to, abychom pro vás Urban Caast dál s chutí tvořili? Teď už můžete jednoduchým předplatným: https://www.urbancaast.cz/subscribe Co všechno v dnešní epizodě Urban Caastu uslyšíte? Mimo jiné:* Kolik toho lidé najezdili na kolech nextbike loni a kam míří letos* Jak velká už je flotila elektrokol* Proč jezdit pro inspiraci do Berouna* Jak může mít flotila sdílených kol smysl i v menších městech jako Přerov či Votice* Co se na radnicích změnilo za poslední roky* Jak se město automobilů stalo stálicí bikesharingu* Kdy padne padesátka* Jak funguje spolupráce s Rock For People a dalšími festivaly* Kdo hrozil, že na kola nextbiku vezme pilu* Pořídit občanům ve městě jednu cyklověž, nebo bikesharing na desítky let* Jak si Pardubice zahrávají s tím, že přijdou o bikesharing* Jak bude vypadat letošní Nextbike výzva* Kdy se dočká bikesharingu PlzeňKdo chce, může si poslechnout i předchozí rozhovor se zakladateli Nextbiku z roku 2021 a porovnat si, kam se v mezičase posunuli:

Proč se možná brzy vyplatí pořídit zásoby zelené barvy, jak si Praha hraje se stovkami milionů v pochybném elektrizujícím projektu a k čemu byla dobrá blokáda dopravy?I o tom je nejnovější epizoda vašeho oblíbeného podcastu o moderní městské mobilitě. U mikrofonu jako obvykle Jakub (@jakub) a Roman (@happy_roman). Partnerem dnešní epizody je nejdostupnější flotila sdílených kol, která jezdí v aplikaci nextbike. Podpořit nás můžete také přímo: https://www.urbancaast.cz/subscribeO čem dalším bude ještě řeč v dnešním Urban Caastu?* Má náměstek primátora pro doprava Zdeněk Hřib rád jízdu na horské dráze?* Jak je možné, že Praha už vyhodila za elektroautomobilitu 220 milionů korun* Která další témata z dávných epizod Urban Caastu začínají teprve teď v Česku žít* Proč má smysl popojet - klidně vlakem a pak na elektrokole - kousek dál na západ do Berouna* Jaký je rozdíl mezi elektroautomobilitou a opravdovou elektromobilitou* První dva tipy pro podnikavé, kteří by se chtěli svézt s magistrátními plányDalší čtení pro posluchačky a posluchače Urban CaastuJak si Praha chce hrát na novodobé magnáty (zdopravy.cz)Elektrizující komise na magistrátu (forbes.cz)Půl milionu elektrických jízd v Berouně (nextbike.cz)Pal vocuď, cyklisto (Daniel Munich a městemnakole.cz)

Kdo sleduje Urban Caast pravidelně, dobře ví, jak velký hit jsou nákladní kola pro rodiny i pro firemní používání. Teď získal #cargobike dalšího slavného ambasadora s celosvětovým zásahem. Jak to souvisí s Národním plánem obnovy a připravovanou výzvou českého ministerstva průmyslu a obchodu? Který kraj dělá nejvíce pro rozvoj bikesharingu ? A začnou po vzoru slovenského Bati alias zakladatele Švec Group přibývat i v Česku firmy, které platí svým zaměstnancům za to, že dojíždějí do práce na kolech?I o tom je nejnovější epizoda vašeho oblíbeného podcastu o moderní městské mobilitě. U mikrofonu jako obvykle Jakub (@jakub) a Roman (@happy_roman). Partnerem dnešní epizody je nejdostupnější flotila sdílených kol, která jezdí v aplikaci nextbike.

Marek 12,13-17 13 Poslali k nemu niekoľkých farizejov a herodiánov, aby ho podchytili v reči. 14 Tí prišli a povedali mu: „Učiteľ, vieme,

Jak špinavý vzduch dýcháme v ulicích měst, co je to #senzorvzduchu a jak moc nás před nebezpečným ultrajemným prachem (ne)zachrání elektroauta? S novou epizodou Urban Caastu se podíváme do detailu na téma, které přímo souvisí s moderní městskou mobilitou a dotýká se každého z nás. U mikrofonu jako obvykle Jakub (@jakub) a Roman (@happy_roman), ve studiu je doplnil výjimečný host: Michael Lažan alias @senzorvzduchu. Partnerem dnešní epizody je nejdostupnější flotila sdílených kol, kterou provozuje Nextbike ČR.Znečištěný vzduch je v České republice příčinou 11 000 předčasných úmrtí za rok. Náklady spojené s řešením následků znečištěného vzduchu nás stojí 5% HDP. Řeč bude mimo jiné o tom:* co je pro nás a naše děti ve vzduchu nebezpečné* jak se dá snadno měřit vzduch u vašeho domu, ve vaší ulici či u školy* co mají společného tabákový a automobilový průmysl* proč mají tak velký smysl školní ulice, kam nesmí auta* jak se dívat na elektroauta* co mohou města malá i velká udělat pro čistší vzduch obratem (tip: #bikesharing

Dvacetiletý svalnatý mladík Jaroslav Vašek kráčel v listopadu 1944 od svého strýce domů na statek v obci Prostřední Bečva. Nedošel. Zastavili ho němečtí vojáci a požadovali osobní dokumenty. Jaroslav jim marně vysvětloval, že jde jen několik set metrů a dokumenty nechal doma.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ešte počas štúdia architektúry dostal Václav Čeřovský vysoké štátne vyznamenanie, Československú Jánošíkovu medailu, za svoju činnosť v partizánskych oddieloch na konci nacistickej okupácie. Kvôli kresťanskému presvedčeniu ale odmietol stranícku kariéru, ktorú mu ponúkali komunisti. Nasledovalo vyhodenie zo školy a nakoniec päť rokov v jáchymovských lágroch. Štúdium dokončil až koncom šesťdesiatych rokov.

Manželé Zedníčkovi z Rudíkova na Třebíčsku se museli z vysněné novostavby rodinného domu přestěhovat k rodičům. O střechu nad hlavou přišli během okamžiku minulý týden při požáru.

Zástupci Moravské filharmonie a Moravského divadla včetně odborů poslali vedení Olomouce víc než dvacet podnětů k plánovanému spojení těchto městských institucí. Fúzi podpořili v polovině listopadu radní. Doporučili ji ke schválení zastupitelům. Ti budou jednat v pátek. Vedení města si od spojení slibuje úspory.

V oddaji Moja zgodba ste lahko prisluhnili delu spominskih zapisov učitelja Rada Trohe, ki se je leta 1911 rodil v Kopru. Ker je Primorska po prvi svetovni vojni pripadla Italiji, je bil vpoklican v italijansko vojsko. Poslali so ga v Grčijo, kjer je bil leta 1943 zajet s strani Nemcev in odpeljan na Vzhodno fronto. Tam je čudežno preživel in se v domovino vrnil septembra 1945. Spomine na vzhodno fronto, ki ste jih slišali v 1. oddaji, je pripravila kustosinja Irena Uršič iz Muzeja novejše in sodobne zgodovine.

V oddaji Moja zgodba ste lahko prisluhnili delu spominskih zapisov učitelja Rada Trohe, ki se je leta 1911 rodil v Kopru. Ker je Primorska po prvi svetovni vojni pripadla Italiji, je bil vpoklican v italijansko vojsko. Poslali so ga v Grčijo, kjer je bil leta 1943 zajet s strani Nemcev in odpeljan na Vzhodno fronto. Tam je čudežno preživel in se v domovino vrnil septembra 1945. Spomine na vzhodno fronto, ki ste jih slišali v 1. oddaji, je pripravila kustosinja Irena Uršič iz Muzeja novejše in sodobne zgodovine.

Do volieb zostávajú približne tri týždne a politici sa namiesto pomoci ľuďom, akou je vyriešenie krízy s pediatrami, alebo zabezpečenie lepšej ochrany prenasledovaných žien, snažia vytĺkať politický kapitál z utečeneckej krízy a zaoberajú sa sami sebou a vzájomnými hádkami v predvolebnej kampani. Zároveň sa však viacerí, a nielen politici, stále viac vyfarbujú, napríklad do hneda. Podľa prieskumov preferencií stále dominujú štyri strany, pričom ostatné sa pohybujú v zóne ohrozenia. Aká vláda teda vznikne po 30. septembri? Je vinou vplyvu svetových kríz a prevládajúcemu populizmu v našej politike slovenská demokracia v ohrození? Vypočujte si komentovaný prehľad politicko-spoločenských udalostí týždňa Počúvajte Pravdu s komentárom Mariánom Repom a Andrejom Matišákom. #pocuvajtepravdu

Alexander Sergejevič Puškin bol jedným z najúspešnejších spisovateľov všetkých čias. Prešiel si však skutočne búrlivým životom. Poslali ho do vyhnanstva a jeho život bol presne taký, ako by ste čakali od romantického hrdinu. Jedným z jeho najvýznamnejších diel je Kapitánová dcéra. To, o čom je toto dielo, sa dozvieš v našom podcaste. Túto epizódu ti prináša Technická univerzita vo Zvolene, ktorá je na Slovensku jedinečná vďaka svojmu zameraniu na les, drevo a ekológiu, no svoje si tam nájdeš aj keď ťa zaujíma strojárstvo, ochrana pred požiarmi, dizajn alebo ekonómia. Viac o takmer dvoch desiatkach študijných programov i prihláškach sa dozvieš na stránke tuzvo.sk. Viac info: www.schooltag.sk alebo instagram.com/schooltag.sk

Ovaj put ste vi opet na redu! Poslali ste nam pitanja na koja u ovoj epizodi odgovaramo. Od neodlučnosti oko posla i životnog poziva, kako smo upoznale svoje partnere sve do relationship advicea — u ovom Q&A-u smo prošle svakakve teme. POVEŽITE SE S NAMA: Eva: www.instagram.com/toomucheva Marie: www.instagram.com/mariewasler Slušajte, gledajte & subscribeajte naš podcast: YOUTUBE: https://bit.ly/3ytU2hP SPOTIFY: https://spoti.fi/3RNtHCj APPLE: https://apple.co/3RNuD9W Ako nam se želiš zahvaliti za naš rad i trud, bile bismo ti zahvalne da ovu epizodu podijeliš na svojim društvenim mrežama ili svojim prijateljima i da nas označiš (@toomucheva, @mariewasler) te da podcast ocijeniš i/ ili komentiraš na platformi na kojoj nas slušaš. Hvala ti!

Rok sa s rokom stretáva a my máme znovu priestor na otázky bez limitu. Poslali ste ich takmer sto a my sme na všetky odpovedali – a epizódu dali bez strihu von. Na záver však pribudlo niečo špeciálne, priania od vás. Z celého srdca ďakujeme! Podcast vzniká v spolupráci so SME.  Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/podporte-nas/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y

V podcaste SHARE hovoríme aj o tom, aké záhadné signály sme doposiaľ zachytili a či je šanca, že niektoré mali umelý pôvod. Ľudstvo vysiela umelo vytvorený rádiový smog do vesmíru viac ako storočie. Medzihviezdnym priestorom putujú už aj ľudské vesmírne sondy s odkazom pre mimozemšťanov a vyslali sme dokonca aj niekoľko rádiových správ, ktoré boli špeciálne určené mimozemským civilizáciám. O týchto a ďalších projektoch, nám v podcaste SHARE porozprával redaktor magazínu Živé.sk Marek Jurčík. Rozpráva sa s ním Maroš Žofčin. V aktuálnej časti podcastu SHARE sa dozviete: Čo obsahuje nový protokol pre prípad kontaktu s mimozemšťanmi. Aké záhadné signály z vesmíru sme doposiaľ zachytili. Aké sú ich možné vysvetlenia. Aké signály naopak my do vesmíru vysielame. Prečo je na sondách Voyager 1 a 2 správa pre mimozemšťanov. Odkaz na text spomínaný v podcaste: Čo robiť, ak sa s nami spoja mimozemšťania? „Prvý kontakt“ má koordinovať nové centrum Podcast SHARE pripravujú spoločne magazíny Živé.sk a HernáZóna.sk. NAPÍŠTE NÁM: Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk. Všetky maily čítame a na väčšinu odpovedáme.

Alexander Sergejevič Puškin bol jedným z najúspešnejších spisovateľov všetkých čias. Prešiel si však skutočne búrlivým životom. Poslali ho do vyhnanstva a jeho život bol presne taký, ako by ste čakali od romantického hrdinu. Pochádzal zo starého šľachtického rodu. Jeho matka bola vnučka Ibrahima Hannibala, ruského vojenského inžiniera kamerunského pôvodu, ktorý bol obľúbencom Petra Veľkého. Mal vzdelanie vtedajšej ruskej elity, už počas štúdii rozvíjal svoj básnický talent, a neskôr začal pracovať na ministerstve zahraničných vecí. Jedným z jeho najvýznamnejších diel je Kapitánová dcéra. To, o čom je toto dielo, sa dozvieš v našom podcaste. Tento podcast ti prináša online magazín Hashtag.sk Viac info: https://www.schooltag.sk/ https://www.instagram.com/schooltag.sk/

Bok društvo naše najdraže! Napokon smo se Eva i ja vratila s naše zaslužene ljetne pauze, a to s jednom super zabavnom epizodom - Q&A! Poslali ste nam hrpu zanimljivih pitanja, a mi smo se potrudile odgovoriti na njih na najbolji mogući način. Nadamo se da će vam biti korisno, ali i zabavno. Htjele bismo naravno, kao i uvijek, čuti i vaša mišljenja — zato se nemojte sramiti i komentirajte epizodu. Uživajte u slušanju! Vaše Eva & Marie

Slovensko nemusí Ukrajine pomáhať len v rovine symbolov, palivom či muníciou. Po tom, ako sa ukázalo, že Česko tajne presunulo na Ukrajinu starú bojovú techniku, s bojovým vybavením možno pomôžeme aj my. Napríklad tak, že Ukrajine opravíme ukoristené tanky a bojové vozidlá. Na východ by sme dokonca mohli poslať naše staré húfnice, ktoré nahrádzame modernejšou technikou. Ako teda Ukrajine pomáhame a čo sa zmenilo, že už hovoríme aj o bojovej technike? Tomáš Prokopčák sa rozpráva s Michalom Katuškom. Zdroj zvukov: SME, Rozhovory ZKH, Ministerstvo obrany SR - Youtube, Úrad vlády SR - Facebook Odporúčanie: Dnešným odporúčaním je, aby ste občas zašli do divadla. Napríklad do bratislavského divadla DPOH na projekt Generácia Z. Ja som videl Krásu nevídanú a túto hodinu o mýte krásy, o tlaku spoločnosti na dievčatá a ženy, o stereotypoch i o potrebe vnímania vlastnej hodnoty v miestnom CO kryte odporúčam. Možno by to bolo trochu silnejšie, ak by bola hra subtílnejšia a menej surová, možno je niekedy naozaj menej ako viac, ale vidieť to naozaj chcete. https://dpoh.sk/generacia-z-krasa-nevidana-inscenacia/ – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Politici po celém světě se předhání v tom, kdo ostřeji odsoudí ruský útok na Ukrajinu a kdo nejostřeji tituluje ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jenže konkrétní činy za slovy kulhají. Mocnosti nejsou ochotné přijmout nejtvrdší sankce a odstřihnout Rusko od světových trhů, tedy od systému SWIFT. Proč nejsou světové sankce dostatečné?Hostem Ptám se já byl europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.O balíku dosud nejtvrdších sankcí jednali ve čtvrtek večer lídři zemí EU, během pátku pak seznam doplňovali diplomaté. Opatření mají oslabit ruský finanční či energetický sektor.Postihy mají spočívat v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz. Měly by omezit ruský přístup ke kapitálu a zasáhnout až 70 procent ruského bankovního trhu.Sankce se dotknou i prezidenta Vladimíra Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova osobně. Unie oběma zmrazí majetek. Lídři se naproti tomu neshodli na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, jež navrhovaly některé země.Jaké sankce by zapůsobily nejvíc? A reaguje Západ ekonomicky na ruskou agresi dostatečně silně?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.