Podcasts about kratochv

Cole Hocker got gold, just not the one you expected. Sydney McLaughlin-Levrone was Sydney, Rai was Rai (half the time) and so was Noah Lyles? Jakob Ingebrigtsen and Niels Laros came up short and Geordie Beamish shocked the world while Melissa Jefferson Wooden is your new superstar. We break it all down and have some Need a better sleep? AGZ is a nighttime, melatonin free drink designed to support restful, restorative, sleep. Go to DrinkAG1.com here for more info. Join the LetsRun.com Supporters Club for 50% off 1st year with code GOAT 50 Join today for exclusive content, a bonus weekly podcast, shoe savings, and more. Cancel anytime .https://www.letsrun.com/subscribe Show notes below links. Links Thread of Week: Wanyonyi, Nader, Beamish, Hocker. 2025 World Championships; A Kicker's Paradise? From 1987 to 2022, African born men won 64 straight world finals between 1500 and 10,000. They won 0/4 this year. Why Sage Hurta Klecker 1:55.89 Biggest disappointment of World Champs Biggest winner of Worlds Biggest shock of World Champs What do Griffith Joyner, Koch, Kratochvílová, Wang, Joyner-Kersee have in common? What's up with Geordie Beamish? No races since June 17th. Is he hurt again? Show notes: 00:00 AGZ - The nighttime melatonin free drink for restorative sleep (Sponsored) 00:19 NBC audio of Cole Hocker 00:58 Start 03:35 Big Picture Reflections on World Championships 06:59 Biggest Winners and Losers 11:30 Championship races are very different 17:14 Western dominance in men's distance running? 23:35 American runners "on drugs" 28:08 Nikki Hiltz 5th 30:26 Sage Hurta-Klecker 5th 38:11 Men's 1500 Meters Discussion 38:43 Laros & Jakob 45:03 Voicemail on pacing 48:18 Amazing thread on Cole Hocker's, Isaac Nader's and Geordie Beamish's kicks 53:04 Josh Kerr's Injury and Praise for Jake Weightman 56:05 Fake Josh Kerr audio 58:45 Jake MF Weightman 01:00:04 2028 01:05:18 What if Donavan Brazier... 01:08:58 What if Beatrice Chebet... 01:10:50 MVP... 01:14:48 DQs need to settled quickly 01:15:38 Rai Benjamin's late night before 4x4 final 01:21:30 Hottest take.. Noah Lyles will... 01:24:51 Remembering Magic Monday 01:28:59 Supporters Club Josh Kerr audio Contact us: Email podcast@letsrun.com or call/text 1-844-LETSRUN podcast voicemail/text line. Contact us: Email podcast@letsrun.com or call/text 1-844-LETSRUN podcast voicemail/text line. Want a 2nd podcast every week? And savings on running shoes? Join the LetsRun.com Supporters Club today for exclusive content, a bonus weekly podcast, shoe savings, and more. Cancel anytime .https://www.letsrun.com/subscribe Check out the LetsRun.com store. https://shop.letsrun.com/ We've got the softest running shirts in the business. Thanks for listening. Please rate us on your podcast app and spread the word to friend. Find out more at http://podcast.letsrun.com Send us your feedback online: https://pinecast.com/feedback/letsrun/9902e2c7-8efa-4875-aa3f-87c671207466

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

1 minuta a 53,28 sekundy – to je světový rekord Jarmily Kratochvílové z roku 1983, který dodnes nebyl překonán. Fenomenální sportovní výkon, který se podařil na závodech v Mnichově, nebyl vůbec pointou pečlivě laděné formy, ale vlastně trochu náhoda.

„Pořád na to myslím, je to pro mě těžké. Bylo mně tenkrát osm let a už jsem neměla maminku. Zemřela před válkou na tuberkulózu,“ vypráví Libuše Kratochvílová, za svobodna Šrámková. Mezi sedmnácti mučenými a zastřelenými muži z Kožušan u Olomouce a Brodku u Přerova byli její tatínek Maxmilián a strýc Antonín.

„Pořád na to myslím, je to pro mě těžké. Bylo mně tenkrát osm let a už jsem neměla maminku. Zemřela před válkou na tuberkulózu,“ vypráví Libuše Kratochvílová, za svobodna Šrámková. Mezi sedmnácti mučenými a zastřelenými muži z Kožušan u Olomouce a Brodku u Přerova byli její tatínek Maxmilián a strýc Antonín.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedmnáctiletý paralympijský plavec David Kratochvíl při své premiéře na paralympiádě získal zlato na 400 metrů volným způsobem a ještě další dvě medaile. „Když jsme přiletěli na pražské letiště, tak tam bylo strašně moc lidí, které jsem nečekal. To byl úplně úžasný zážitek,“ popisuje ve speciálním charitativním vysílání Dobrý den Radiožurnálu Kratochvíl, který před dvěma týdny pokořil pět světových rekordů.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sedmnáctiletý paralympijský plavec David Kratochvíl při své premiéře na paralympiádě získal zlato na 400 metrů volným způsobem a ještě další dvě medaile. „Když jsme přiletěli na pražské letiště, tak tam bylo strašně moc lidí, které jsem nečekal. To byl úplně úžasný zážitek,“ popisuje ve speciálním charitativním vysílání Dobrý den Radiožurnálu Kratochvíl, který před dvěma týdny pokořil pět světových rekordů.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smrt je součástí života. Každý se s ní dříve nebo později setká, naposledy na svém vlastním životě. Proč smrt vzbuzuje obavy? A můžeme jí vrátit místo, které jí patří, tedy neodsouvat ji na okraj, jako by se nás netýkala? Lucie Endlicherová v rozhovoru s lékařem Tomášem Kratochvílem přemýšlí o smrti jako bráně k životu a o naději, která sahá dál než je naše smrtelnost.

Jak se měnilo školství v devadesátých letech?Proč je důležité co a jak hodnotíme?Jaké inovace se šíří z Brna a proč by vás měly zajímat?Poslouchejte čtyřicáté páté Hovory z kabinetu s doc. Janou Kratochvílovou, vedoucí katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity a také zakladatelkou projektu Vysvědčení jinak.Partnerem a podporovatelem podcastu je Řízení školy, mentor pro vaši ředitelnu.Kromě webové aplikace a časopisu Řízení školy vydávají také Učitelský měsíčník a dalšíperiodika. Kompletní přehled jejich nabídky pro školy najdete na www.rizeniskoly.cz

Proč europoslanec Tomáš Zdechovský tak razantně podporuje Ursulu von der Leyenovou, když ji Češi rozhodně nemají v lásce? A když on sám ji původně odmítl volit? Mluvíme i o tom, že výrazné omezení nelegální migrace může být blíž, než se nám zdá. Nebo o tom, čím Zdechovského naštval Ondřej Houska a co vidí úplně jinak než Michal Půr. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Lidija Stevanovič mluvila s Drenkou Jelčič, uprchlicí ze Sarajeva, která už téměř 30 let žije v Česku. Z příspěvku Jany Šustové se dozvíme, co to je Lactobacillus bulgaricus, výjimečně zdravý mikroorganismus, který žije jenom na území starého Bulharska. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tatiana Čabáková.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Není žádnou novinkou, že početně nejsilnější římskokatolické komunity dávno nejsou ty v tradičně katolických evropských zemích. Pro budoucnost katolicismu budou stále více zásadnější země globálního Jihu. Vedle nich nezůstanou stranou ani Spojené státy americké. Tento aktuální stav i trendy vysvětluje pro pořad Hergot! politolog Petr Kratochvíl, autor knihy Geopolitics of Global Catholicism, Politics of Religion in Space and Time.

Není žádnou novinkou, že početně nejsilnější římskokatolické komunity dávno nejsou ty v tradičně katolických evropských zemích. Pro budoucnost katolicismu budou stále více zásadnější země globálního Jihu. Vedle nich nezůstanou stranou ani Spojené státy americké. Tento aktuální stav i trendy vysvětluje pro pořad Hergot! politolog Petr Kratochvíl, autor knihy Geopolitics of Global Catholicism, Politics of Religion in Space and Time.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované se poprvé nedívá za hranice, nýbrž do českého nitra: na zdejší folklor, na lidové písně a konkrétně nad knižní novinkou Řemeslo má zlaté DNA na to, jak se u nás vyvíjel žánr písně práce. A to samozřejmě nejen za komunismu, ale taky dávno předtím či v posledních letech. Ostatně co to vlastně je lidová píseň? Existuje ještě něco takového? A nenastal čas začít se kriticky dívat na padesátá léta minulého století, která vlastně jsou posledním obdobím, kdy bylo možné písně na vesnicích sbírat a zapisovat? A která položila základ mnohému, co je v nás dosud? Ostatně je český folklor něco víc než cimbálovka ze Slovácka nebo Valašska? Jak znějí písně ze západních Čech? O tom všem mudrují Jakub a Lukáš Novosadovi s vedoucím kapely Lidová muzika z Chrástu Vojtěchem Koubou a badatelem z Etnologického ústavu AV ČR Matějem Kratochvílem. „Píseň práce je zdaleka nejvíce zpolitizované téma českých písní, ale zdaleka to neplatí jen pro komunismus, tak tomu bylo už v 19. století. Je to téma spojené s obrovským předporozuměním,“ říká Vojtěch Kouba a dodává, že třicet pět let po sametové revoluci už je snad čas podívat se na to, jak se žánr v české podobě po staletí vyvíjel. Práce je totiž téma, jímž jsme neustále obklopeni, trávíme v ní většinu života, píšou se o ní vědecké práce, točí se o ní seriály, píše se o ní poezie… ale kupodivu si o ní nezpíváme. Snad že zmizelo pospolné prožívání práce. Přičemž paradoxně zároveň pořád při práci, tedy jistém jejím druhu, máme potřebu zpívat – vždyť stačí začít se doma ohánět šroubovákem nad stavebnicí nové skříně a člověk si rád zanadává a začne broukat. Úbytek písní o práci je dán také proměnou pracovního způsobu života: řemesla měla spoustu svých specifik, o kterých bylo zajímavé zpívat, každé mělo svůj svébytný šťavnatý slovník, zatímco od druhé půlky 20. století se všechny tyto rysy práce vytrácí a je méně, o čem zpívat. Přesto ještě v 19. století vznikaly písně třeba o stávkách, které dodnes fungují jako spolehlivější pramen než dobový tisk, anebo písně hornické, připomíná Matěj Kratochvíl. A rovnou vysvětluje, co je to lidová píseň a kdy se píseň takovou stává. Je to proces živelný, nekonečný, složitý, rozhodně svobodný, jejž paradoxně zastavuje a umrtvuje jakékoli zapsání či nahrání písně – jako byste motýla napíchli na špendlík. Je dobré otevřeně uvést, že české prostředí si s sebou v mnoha věcech nese to, co nám dala padesátá léta, zejména na svém konci: v té době byla dotvořena síť zdejších muzeí a galerií, od té doby máme kloudně zpřístupněny památky, zkrátka kultura se tehdy v lecčems výrazně demokratizovala a změnila. Najednou tu po letech teroru byl prostor na investice do „nadstavby“, což se projevilo zrovna ve folkloristickém hnutí. Společnost byla stále traumatizována válečnými zážitky, lidé se obraceli k minulosti, vycházely knížky z 19. století – válečný prožitek přinesl obrovský posun společnosti k tradici. A folklorní hnutí si tento start s sebou nese dodnes. „Bylo by proto dobře už se konečně vyhnout černobílému hodnocení padesátých let a přijmout je v jejich plastičnosti. Včetně věcí, které přinesla hudební folkloristice, protože ta tehdy konečně našla své zázemí. To všechno je veliká práce, která nás čeká,“ uvádí Vojtěch Kouba. Řeč je také o fascinující databázi Etnologického ústavu AV ČR lidoveprameny.cz, která postupně zpřístupňuje všechny sebrané a zapsané české lidové písně, a to nejen podle textů, ale také podle melodií, takže jde vyhledávat, jak kdo kdy a kde použil který nápěv na který text. Dozvíte se také, že lidové prameny se snažilo mapovat a mít o nich přehled už Rakousko-Uhersko nebo že za první republiky se schválně nesbíraly maďarské písně na Slovensku ani německé v českých zemích. Ostatně stihli jsme před odsunem Němců zapsat a uchovat aspoň něco? Aneb konečně podcast, který si dovede zpívat. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

Máme tendence vykazovat nějaké skutky, které dokládají proměnu života a charakteru, ale to základní v křesťanství je vztah s Bohem. Všechno ostatní jsou důsledky tohoto vztahu - a tak se máme dívat i na sdílení evangelia. Láska je z principu věcí hlavy i srdce a tak je potřeba ji budovat a pečovat o ni, ať už ve vztahu k lidem nebo k Bohu. Boží láska je zároveň velká síla, která umožňuje změnit postoj k těm, kteří nám ublížili nebo jsou nám "jenom" nesympatičtí. Motiv určuje mnohé. Více v rozhovoru Tomáše Kratochvíla s Kristiánem Zajícem.

ICOM Transport je firma spojená nejenom s autobusovou dopravou, ale i s dopravou nákladní. Ve své flotile má 800 autobusů a 250 kamionů.Největším problémem je podle šéfky společnosti Kateřiny Kratochvílové nedostatek řidičů.„Co já pamatuji, tak dostek řidičů byl naposledy v devadesátých letech. Tam to skončilo a od té doby je řidičů málo a bude jich ještě míň. Podle statistik je totiž 20 procent řidičů už teď v důchodovém věku a dalších 30 procent v předdůchodovém věku,“ říká Kratochvílová.Jak může na Česko takový problém už brzy dopadnout, ukazuje podle Kratochvílové příklad Velké Británie poté, co vystoupila z Evropské Unie. „Najednou měla nedostatek řidičů, protože tam nemohli pracovat ti ze zahraniční. Chybělo jídlo v obchodech, řidiči nemohli tankovat, protože nebyly zásobovány čerpací stanice… Přesně takhle to vypadá, když je nedostatek řidičů,“ dodává s tím, že právě kvůli nedostatku stále roste průměrná mzda řidičů.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Pokud se Evropa radikálně nezmění, čeká ji pomalá agonie, vyznívá ze zprávy bývalého italského premiéra a někdejšího šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho pro Evropskou komisi. Píše se v ní o nízké konkurenceschopnosti Unie i o národních státech. „Musíme dlouhodobě centrálně plánovat, které strategické sektory chce EU podporovat. To je to, co dělají Spojené státy a Čína,“ odkazuje se na zprávu v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naše Aneta Kratochvílová si zve do studia hosty, pro které nemá jednoduché otázky. V případě, že host odmítne na otázku odpovědět, hodíme mu do mixéru ingredienci a vznikne mu na konci Smoothie z pekla! Sleduj Anetu na IG

Naše Aneta Kratochvílová si zve do studia hosty, pro které nemá jednoduché otázky. V případě, že host odmítne na otázku odpovědět, hodíme mu do mixéru ingredienci a vznikne mu na konci Smoothie z pekla! Sleduj Anetu na IG

Host: David Kratochvíl, plavec a vítěz Letních paralympijských her v Paříži 2024 Pořadem provázela Barbora Kroužková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370909/

Dlouhý potlesk, skandování, gratulace, ale i slzy dojetí – tak to vypadalo v Halži na Tachovsku. Z Paříže do rodné vesnice se totiž vrátil trojnásobný medailista z paralympiády.

Naše Aneta Kratochvílová si zve do studia hosty, pro které nemá jednoduché otázky. V případě, že host odmítne na otázku odpovědět, hodíme mu do mixéru ingredienci a vznikne mu na konci Smoothie z pekla! Sleduj Anetu na IG

Naše Aneta Kratochvílová si zve do studia hosty, pro které nemá jednoduché otázky. V případě, že host odmítne na otázku odpovědět, hodíme mu do mixéru ingredienci a vznikne mu na konci Smoothie z pekla! Sleduj Anetu na IG

Bible nás učí některé věci vyvažovat – třeba pravdu a lásku – a jiné opouštět, protože jsou překonané něčím daleko hlubším - například zákon a milost. A právě této dvojici hluboce biblických pojmů se věnoval v sedmidílném výkladu Jiří Hurta. Třetí a čtvrtou kapitolu uslyšíte v podání Tomáše Kratochvíla.

Jarda Kratochvíl je pořadatelem mezinárodní akce CACIT Dobříš. A přesně to je téma dnešního podcastu. Povídat si budeme nejen o samotném CACITU, ale i obecně o pořádání závodů pro pejskaře. Určitě nakousneme i téma sportovní kynologie. Co je to sportovní kynologie?Co znamená CACIT?Co všechno je třeba pro uspořádání takového závodu?www.cacit.cz

Je možné mít v jedné domácnosti papillony a maliňáky? Jasně, proč ne. Simona Kratochvílová to tak přesně má. Dneska si s ní popovídáme o chovu malých psů a lehce zabrousíme i do výcviku. Jak se Simona dostala od velkých psů k papillonům? Jak přemýšlet nad plánovaným spojením? Jaká je péče o štěňata po porodu? Jak probíhá výběr nových majitelů štěňátek? 

Agáta Pilátová mluvila s historikem Peterem Švorcem, který ve svých knihách odhaluje málo známá fakta z dějin Podkarpatské Rusi. Lidija Stevanovič si povídala s Masom Morem, hudebníkem a členem kultovní sarajevské kapely "Major". Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tatiana Čabáková.

Agáta Pilátová mluvila s historikem Peterem Švorcem, který ve svých knihách odhaluje málo známá fakta z dějin Podkarpatské Rusi. Lidija Stevanovič si povídala s Masom Morem, hudebníkem a členem kultovní sarajevské kapely "Major". Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tatiana Čabáková.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedeniu Markízy sa postavila veľká časť zamestnancov. Pohrozili kolektívnym odporom.„Potichu a plíživo“. Tak má u nás vyzerať boj o „orbanizáciu“ televízií. V širšom zmysle médií ako celku. Do jeho zákulisia v najsilnejšej zo slovenských televízii – v Markíze - dal nahliadnuť Michal Kovačič. V živom vysielaní na záver nedeľňajšej relácie Na telo tomu „potichu a plíživo“ dal rovno pomenovanie: „Tlak nielen politikov, ale aj vedenia; pokusy o cenzúru, denno-denný tlak aj na televízne noviny“. A hoci to vedenie Markízy promptne odmietlo, za Kovačiča sa s odstupom dňa postavila veľká časť televízie. A „za neakceptovateľné“ verejne vo vyhlásení označila, aby „moderátor najúspešnejšej politickej relácie musel okrem tlakov politikov čeliť ešte tlakom vlastného vedenia“. Dali si rovno trojdňové ultimátum – že Na telo bude s Kovačičom pokračovať aj po letnej prestávke. Ak nie, pohrozili „kolektívnym odporom“. Čo priviedlo až k tomuto bodu? Pozrieme sa na to s Martinom Halandom, ktorý je bývalý vedúci vydania televíznych novín Markízy. Aktuálne vedenie televízie sa s ním rozlúčilo ešte začiatkom roka. Hovorí o „mikrosúbojoch“, ktoré vyústili až do nedeľného kroku Michala Kovačiča. Situáciu tiež rozoberieme s politológom Samuelom Spáčom, so Zuzanou Petkovou z nadácie Zastavme korupciu a tiež s Petrom Bárdym, šéfredaktorom a politickým komentátorom Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vedeniu Markízy sa postavila veľká časť zamestnancov. Pohrozili kolektívnym odporom.„Potichu a plíživo“. Tak má u nás vyzerať boj o „orbanizáciu“ televízií. V širšom zmysle médií ako celku. Do jeho zákulisia v najsilnejšej zo slovenských televízii – v Markíze - dal nahliadnuť Michal Kovačič. V živom vysielaní na záver nedeľňajšej relácie Na telo tomu „potichu a plíživo“ dal rovno pomenovanie: „Tlak nielen politikov, ale aj vedenia; pokusy o cenzúru, denno-denný tlak aj na televízne noviny“. A hoci to vedenie Markízy promptne odmietlo, za Kovačiča sa s odstupom dňa postavila veľká časť televízie. A „za neakceptovateľné“ verejne vo vyhlásení označila, aby „moderátor najúspešnejšej politickej relácie musel okrem tlakov politikov čeliť ešte tlakom vlastného vedenia“. Dali si rovno trojdňové ultimátum – že Na telo bude s Kovačičom pokračovať aj po letnej prestávke. Ak nie, pohrozili „kolektívnym odporom“. Čo priviedlo až k tomuto bodu? Pozrieme sa na to s Martinom Halandom, ktorý je bývalý vedúci vydania televíznych novín Markízy. Aktuálne vedenie televízie sa s ním rozlúčilo ešte začiatkom roka. Hovorí o „mikrosúbojoch“, ktoré vyústili až do nedeľného kroku Michala Kovačiča. Situáciu tiež rozoberieme s politológom Samuelom Spáčom, so Zuzanou Petkovou z nadácie Zastavme korupciu a tiež s Petrom Bárdym, šéfredaktorom a politickým komentátorom Aktualít. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Nevyhazujeme, renovujeme. O tom je dnešní rozhlasová poradna s Adamem Kratochvílem, zkušeným truhlářem, který rád vrací starým kouskům život.

Naše Aneta Kratochvílová si zve do studia hosty, pro které nemá jednoduché otázky. V případě, že host odmítne na otázku odpovědět, hodíme mu do mixéru ingredienci a vznikne mu na konci Smoothie z pekla!  Sleduj Anetu na IG

Divadelník Karel Kratochvíl založil a jménem Krutý krtek pojmenoval takzvané společensky užitečné divadlo. Svým nejnovějším projektem Umlčené hlasy chtějí dát slovo politickým vězňům v Rusku. Víc více než pravdy o povaze Putinova režimu je zajímají slova těch, kdo jim trpí. „Ruský režim je perzekvuje z nějakého důvodu – jsou pro ně nebezpeční,“ vysvětluje.

Divadelník Karel Kratochvíl založil a jménem Krutý krtek pojmenoval takzvané společensky užitečné divadlo. Svým nejnovějším projektem Umlčené hlasy chtějí dát slovo politickým vězňům v Rusku. Víc více než pravdy o povaze Putinova režimu je zajímají slova těch, kdo jim trpí. „Ruský režim je perzekvuje z nějakého důvodu – jsou pro ně nebezpeční,“ vysvětluje.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Šibík je chodící legenda české i mezinárodní fotografické historie. Za posledních třicet let snad nebylo velkých událostí na světě, u kterých by nebyl a neriskoval život krytý jen svým fotoaparátem. Jak se dívá na to, co zažil? Co si myslí o lidech po tom co viděl? A podle čeho posuzuje kvalitu fotografie?Bonus k tomuto videu - Rady Honzy Šibíka jak fotit, najdete na https://herohero.co/petrhorkyVideo dnes zveřejňujeme celé jako dárek od festivaluNEZNÁMÁ ZEMĚ 2024,jehož 28.ročník právě probíhá ve Zlíně.Kompletní program festivalu na https://www.neznamazeme.czKamera a střih: Jakub Pavlištík00:00 Jak probíhal odchod z Reflexu?06:25 Vy jste byl opravdu všude.12:17 Jak se čte fotka?18:21 Cena World Press Photo Indie.25:34 Máte pocit , že lidé od vás nečekají výtvarnou fotku?30:35 Když se někde něco stane, je důležité, být tam hned.33:27 Antonín Kratochvíl.37:32 Josef Koudelka.40:38 Co se s vámi děje, když jste v akci a fotíte reportáž?43:03 Gaza a Palestina.51:10 Pohřeb Papeže a (Jasira Arafata).54:57 Jak těžké je unést všechny ty vypjaté zážitky?01:03:30 Co si po tom co jste viděl myslíte o lidech?Support the show

Podíváte se na Národní sbírku zlozvyků, která se zhmotnila na divadelním jevišti. A zavedeme vás také na výstavu věnovanou 60 letům Studia Ypsilon v pražském Domě fotografie. Připravila Michaela Vetešková.

„Když vidím děti, jak se koukají do chytrých telefonů, tak ony už nebudou za dvě, tři generace schopny samy rozhodnout cokoliv, protože si to najdou jako v navigaci, kterou také najdou v chytrém telefonu. Ony už přestanou přemýšlet. A tam dochází k absolutní manipulaci lidstva,“ říká producent Petr Kratochvíl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 14.11.2023, www.RadioUniverusm.cz

„To nejhorší, co by se asi mohlo stát, je, že bude občanská válka, nebo že se Amerika rozdělí. Já třeba teď čekám, že ani nedojde k volbám, že se budou snažit volbám zabránit i za cenu, že vyprovokují třeba třetí světovou válku, nebo daleko větší vojenský konflikt, než je s Ukrajinou, protože vědí, že skončí u soudu a v Guantánamu,“ říká producent Petr Kratochvíl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 07.11.2023, www.RadioUniversum.cz

„Přichází totalita. Taková totalita, že ta naše totalita, co jsme si ji prožili, je procházka růžovým sadem. Za pomoci technologií vzniká totalita, která má lidstvo opravdu zotročit. Veřejně mluví o depopulaci, že na tom světě je moc lidí, že by jich mělo být méně. Kdo by mohl rodit, kdo by nemohl rodit,“ říká producent Petr Kratochvíl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 31.10.2023, www.RadioUniversum.cz

Petr Kratochvíl on a new paper he co-authored which says Russia's war on Ukraine is novel in that it is also a fight against gender and sexual equalities, with Moscow presenting itself as a defender of traditional values against the "decadent" West.

„Klíčová otázka je, jak dlouho Jevgenij Prigožin přežije. Protože to, co udělal, je zásadní výzva režimu Vladimira Putina, k jeho strategii a vedení nejen armády nebo války. I když Prigožin samozřejmě přímo prezidenta nekritizoval, jen nepřímo,“ myslí si politolog Petr Kratochvíl.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rimming neboli rim job nabral v posledních letech na popularitě. Stal se jednak významnou součástí internetové pornografie, ale také neoddělitelnou částí moderní meme culture. Protože přiznejme si, může to být sexy, ale hlavně je to mimořádně humorná praktika.

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu nepřivítaly nikoho - byly totiž živě v Brně a v rámci festivalu Mezipatra si povídaly s Lenkou Královou, která je softwarovou vývojářkou a trans ženou.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze dne na den vypadli z rozjetého rychlíku. Místo prodeje v obchodech se začaly hrnout online objednávky a jediným místem pro komunikaci se zákazníkem se stal e-shop. Štěstí ale přeje připraveným. Stačilo však málo a možná by tu firma Manufaktura, tradiční výrobce české kosmetiky, už nebyla. Mít správné informace ve správný čas. Tak jednatel Manufaktury Tomáš Kratochvíl definuje přínos digitalizace. Firma začala využívat moderní IT nástroje už na konci devadesátých let. „V roce 2000 jsme otevřeli první datový sklad,” vzpomíná Kratochvíl. „Ale nesmíte to přehnat, i digitalizace musí být vyvážená,” varuje na základě dvacetiletých zkušeností šéf českého výrobce kosmetiky. „Pokud firma postupně digitalizuje a automatizuje procesy, může zvládnout rozšiřování výroby bez toho, aniž by nabírala nové zaměstnance. Při současném nedostatku volných kapacit na trhu práce, to může být zásadní přínos,“ popisuje další výhody digitální transformace Matěj Štochl, obchodní ředitel systému Byznys společnosti Solitea, která vyvíjí a dodává podniková IT řešení. Manufaktura používá její ERP systém už od roku 1996. „Pomáhá nám řídit firmu. Automatizuje procesy, hlídá legislativu a dává přesná data,“ upřesňuje Tomáš Kratochvíl. Co je na digitalizaci nejtěžší? Je možné se připravit na krizi ve chvíli, kdy už je za dveřmi? Jaká řešení umožňují zvládat turbulence trhu a kdy je třeba zahodit staré postupy?

Firmu původně založili jako čistě softwarovou, byť určitý přesah do múzické sféry měla. Její vlajkovou lodí se stal software pro Základní umělecké školy. Avšak teď nedávno se k němu ještě přidal hardware, konkrétně cello na míru, vyrobené metodou 3D tisku.Poznal jsem oba muže jako porotce soutěže Nápad roku. Byli mými favority, to snad můžu prozradit, a nakonec si odnesli skvělé páté místo z více než 130 přihlášených projektů.Přeju příjemný poslech, protože to je ostatně to, oč u hudebních nástrojů běží.