Podcasts about samota

Před nedávnem se stal virálním článek „Je už dnes trapné mít přítele?“ v britském Vogue. Výstižně zachytil překvapivý posun současnosti. Zvláště ženy se podle něj začínají stahovat ze vztahů a oslavují samotu jako opojný zdroj tvořivosti i radosti ze života. Jestliže ve filmu Vše o mé matce z roku 1999 může jedna z hrdinek říct: „Ženy udělají vše, aby nebyly samy“, dnes jako by stále častěji platilo – a nejen pro ženy: „Dobře si rozmysli, co ti partnerství vezme.“ Tento posun zároveň mění pohled na často skloňované téma porodnosti, v jehož souvislosti se obvykle zmiňují finanční těžkosti mladých párů. Možná je však problém základnější: partnerství vůbec nevznikají.Má to také kulturní důvody. Americký sociolog Eric Klinenberg si už v knize Going Solo z roku 2012 všímá, že vzniká nový typ člověka, který nikoho nepotřebuje. Tento trend přitom spojuje i s vlivem filosofů, kteří v kultuře posilovali ideál svépomoci a svébytnosti. Henry David Thoreau například odchází do lesa, aby během dvouletého experimentu zjistil, co všechno od druhých nepotřebuje a na co může rezignovat, aby se stal sám sebou. Jenže Thoreauovi jde především o nalezení hranic: dobře ví, že přítomnost druhých člověku ledacos podstatného dává a uzavřít se do vlastní mysli je cesta k provinčnosti. Proto po dvou letech opouští svůj poustevnický experiment, vstupuje zpět do společnosti a stává se jedním z nejvlivnějších politických myslitelů své doby.Mnozí v současné společnosti jako by zůstali stát ve fázi „odchodu do lesa“. Není divu. Samota je pohodlná, efektivní a svobodná. Americká publicistka Freya India si všímá, že zvláštní náklonnost k domácímu životu se rozšířila zejména mezi mladými lidmi. Heslo fear of missing out – strach z toho, že nám něco unikne – se proměnilo v joy of missing out: radost z toho, že něco odřekneme. Na TikToku jsou velmi populární videa, která radí, jak se elegantně vymluvit a nikam nevyrazit.Zde se také objevuje paradox. Podstatou „samotářské doby“ možná není to, že jsme se naučili být sami, ale že jsme zapomněli na jinou, dospělou podobu závislosti. Té dětské a dětinské závislosti, třeba na přílišné uznání od druhých, musíme odrůst, ale lidský život se neobejde bez závislosti nové: dobrovolné a vědomé. Právě ona je zdrojem dobrého života. Právě tam, kde je člověk na druhém závislý, se také učí. Čemu? Třeba trpělivosti, pokoře i schopnosti měnit perspektivu. Vztah, ať už láska, přátelství nebo rodičovství, vyžaduje něco, co je možná stále méně samozřejmé: schopnost přijmout závislost na druhém člověku a opustit rutinu sebestřednosti.KapitolyI. Být sám novým mainstreamem [úvod až 17:25]II. Samota pro pokročilé [17:25 až 40:10]III. Masová výroba jedinečnosti [40:10 až 51:10]IV. Óda na samotu – jen nový konformismus? [51:10 až konec]

Host: psycholog Dalibor Špok. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: psycholog Dalibor Špok. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vánoce bývají obdobím radosti, rodinného setkávání a klidu. Ne každý však tyto dny prožívá v kruhu svých nejbližších. A právě v nemocnici je samota často ještě citelnější. Proto se dnes podíváme na to, jak se se samotou o Vánocích vyrovnat, co může člověku pomoci a jakou roli v tom hraje přítomnost, slovo a lidské porozumění. Na tuhle cestu nás vezme nemocniční kaplanka IKEM, Mgr. Magdaléna Trgalová.

Na svoje 30. narozeniny sedl na kolo a vydal se z Vancouveru do Mexika. Český architekt Sandro Nanić po dvou letech života v Kanadě jel 72 dní především přírodou. Vyhledával klid. O samotě, strachu a potřebě (nejen) fyzické síly vypráví v novém díle cestovatelského podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na svoje 30. narozeniny sedl na kolo a vydal se z Vancouveru do Mexika. Český architekt Sandro Nanić po dvou letech života v Kanadě jel 72 dní především přírodou. Vyhledával klid. O samotě, strachu a potřebě (nejen) fyzické síly vypráví v novém díle cestovatelského podcastu Casablanca.

Báseň je ze sbírky Kniha obrazů, vydalo nakladatelství Axel Juncker Verlag v roce 1902.Přeložil Jakub Deml.Podpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Ko-fihttps://ko-fi.com/poetickyklubnebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rodiče se rozhodovali, jestli si mě vůbec nechají. A pak se jim narodilo dítě, které pořád brečelo,“ říká herečka Beáta Kaňoková, jedna z výrazných tváří své generace, která otevřeně mluví o dětství, o vztahu se sestrou i o tom, co všechno se zapsalo do jejího hlasu i života. „Pořád jsem si trochu musela vybojovávat místo na světě. Ale možná právě díky tomu jsem průbojná,“ dodává. Vyrostla mezi kluky, první rande měla v kravíně, ale největší roli v jejím životě sehrály ženy - matka, sestra i babička. „Máma nás po rozchodech s klukama odvezla na pole za městem a řekla: Křičte a všechno to ze sebe dostaňte,“ vzpomíná herečka. Její otec prý chtěl syna, sestra byla „ta krásná“ a Kaňoková dlouho cítila, že musí okolí stále něco dokazovat. „Byla jsem ta, kterou si kluci chodili ptát, jestli už je ségra doma. Pak jsem najednou začala být tím objektem zájmu já a hrozně mě to překvapilo,“ říká. K herectví se přitom dostala až po studiích dramaturgie, práci v kavárně a letech pochyb. „Věděla jsem, že je to teď nebo nikdy. Nechtěla jsem si v šedesáti říct, že jsem to ani nezkusila,“ říká o chvíli, kdy poprvé šla k přijímačkám na DAMU. Přijetí brala jako znamení, ale sebevědomí jí vzápětí zlomilo školní prostředí. Najednou měla pocit, že tam nemá co dělat, ale naštěstí přišli pedagogové, kteří jí ho vrátili zpátky. Dnes hraje po jejich boku a mluví o tom, jak pro ni bylo dřív těžké oddělit vlastní hodnotu od kritiky nebo postojů publika. „Dobrý pocit ze sebe musím mít já. Už nechci, aby to přicházelo zvenku,“ popisuje Kaňoková. Mateřství pro ni znamenalo další zlom. Podepsala totiž smlouvu do divadla a za týden zjistila, že je těhotná. Dnes má dvě děti a otevřeně říká, že herectví i mateřství jsou pro ni stejně silné části identity. „Miluju být máma, ale herectví je moje podstata úplně stejně jako to, že jsem matka,“ dodává herečka. Mluví i o tom, jaké to bylo být na všechno sama, o období po porodu, tlaku mateřství i rozchodu s partnerem, který měl jiné představy o životě. Otevřeně hovoří také o výčitkách spojených s tímto rozhodnutím, ale i o svobodě, kterou jí dala práce na seriálu Pan profesor, díky níž mohla jako matka malého dítěte učinit životní změnu. „Z toho pocitu selhání jsem se ale rok hrabala. Trvalo, než jsem si dokázala odpustit,“ přiznává Kaňoková. Jak se z „uplakaného“ dítěte stala žena, která dokáže otevřeně mluvit o bolesti i křehkosti? Co se stane, když se sen o herectví začne plnit až ve chvíli, kdy se zdá, že je na všechno pozdě? A jak si po rozchodu, mateřství i všech pochybnostech znovu dovolit mít ráda sebe samu? I to se dozvíte v rozhovoru.

Piše Miša Gams, bereta Maja Moll in Igor Velše. Vinka Möderndorferja poznamo kot izjemno ustvarjalnega pesnika, pisatelja, dramatika pa tudi kot radijskega, filmskega in gledališkega režiserja. Njegov pesniški opus sega v leto 1975, ko je izšel prvenec Rdeči ritual, predlani je izdal kar dve pesniški zbirki – Naprej naprej, ki vključuje družbeno angažirano in protestno liriko, ter zbirko Samota, ki je bolj lirično obarvana in je nastajala na relaciji Pariz–Prule. Čeprav se je v zadnjih treh letih posvetil romaneskni trilogiji z naslovom Spomin stvari, v sklopu katere so izšli romani Odštevanje, Zvezda, žlica in ura ter 1980, vmes ni pozabil na poezijo. Najnovejša pesniška zbirka Erotika ima enak naslov kot edina Cankarjeva zbirka pesmi. Kot je nakazal že v zbirki Samota, se tudi v tej zbirki posveča medčloveškim odnosom, erosu in tanatosu pa tudi žrtvovanju in popolnemu erotičnemu zlitju z objektom hrepenenja, ki ga vidi kot kombinacijo zemeljskega in svetega. Numinozni drget, s katerim se z enakim entuziazmom predaja tako vulgarnemu in banalnemu kot tudi duhovnemu in ekstatičnemu, lahko zaznamo skoraj v vsaki pesmi. V pesmi Ljubezen, moja mila primerja blato svoje ljubljene s čokoladnim bonbonom: “tudi tvoje blato mi je ljubo / tvoj sladki anus / kot čokoladni bonbon / gnusoben si / rečeš z ljubeznijo…” V pesmi Nikogar nisem ljubil ugotavlja, da se mu je ves čas le dozdevalo, da ljubi in da v resnici ni nikogar spustil v iskren objem, v pesmi Vedno ista pa se vrača k samo eni, ki je prava: “nisi je videl že neskončno časa / a si mislil nanjo / vsakič ko si bil z drugo / je imela druga njen okus / isti glas isti vonj…” Ljubezen se vse bolj stopnjuje, ko opisuje raztelešenje in “utekočinjenje” ljubice, za katero se zdi, da čedalje bolj postaja objekt njegovih kanibalističnih fantazij. Pesem Hočem te se začne z nedolžno fantazmo na temo oralne fiksacije in primarnega čutnega spomina: “hočem te / sesati kot palec / ovohavati kot nevihto / hočem te skladati kot s kamnom / goreti kot obzorje / kot mehak les kot mah kot lubje / dišati kot otrok na tvojem trebuhu …”, nakar v Ljubezenski pesmi ozavesti sovražno komponento, ki je povezana z analno fazo trganja in neusmiljene borbe: “jaz in moja največja sovražnica / se ljubiva / ko trgava meso z najinih skeletov / šklepetava z obglodanimi kostmi / ko nama prihaja / in je nebeško / ampak potem se spet takoj sovraživa / ubijaš me naprej / jaz te koljem naprej / skuhala si moje možgane / jaz sem se zagrizel v tvoje drobovje …” Ko že mislimo, da je lirski subjekt dosegel zrelo genitalno fazo, ga znova potegne v sadomazohizem, samoodrekanje in čustveno izsiljevanje ljudožerskega tipa: “če me boš zapustila / bom pojedel svoje prste / vseh deset / ki so te božali / - in gnetli in ščipali”, v pesmi Daj že pa kot totalno degradirana žrtev samopomilovalno dodaja: “… življenje / daj no / zakolji me že enkrat / kot starega konja / in me vrzi v vrelo olje // nekomu bom dietna hrana / nekemu življenju v opomin.” V prvem izmed petih sklopov, ki ima naslov Velikonočno jagnje, Möderndorfer odpre temo religiozne dimenzije žrtve, ki se je preveč razdajala in v kapitalističnem ustroju obresti ostaja sama in izpraznjena. S podobnim motivom samote in zapuščenosti se spopada tudi v predzadnji pesmi V kotu, v zadnji pesmi z naslovom Večnost, pa zapiše: “vedno bolj / sem mrtev / in vedno glasneje kličem ljubezen / vedno bolj / sem sam / in vedno bolj / bi se vtaknil vate / da bi rešil svoje življenje.” Kolikor bolj se lirski subjekt približuje osrčju ljubezni in ekstatičnemu zlitju z Drugim, bolj se zaveda svoje samote in smrtnosti. Kar nas pri Möderndorferju toliko bolj presune, je način, na katerega se izpoveduje – preplet nežnosti, sublimnosti in vulgarne stvarnosti na trenutke dobi tako eksplozivne razsežnosti, da se bralcu zazdi, da po branju ne bo nikoli več isti. Druga močnejša stran njegovega pisanja – ne glede na to, ali gre za poezijo ali za kratke zgodbe, romane, drame ali scenarije – je njegov intuitivni občutek za dramaturgijo. Pri številnih pesmih z največjo mero ludizma, humorja in igrivosti stopnjuje napetost in vzhičenje, pri nekaterih pa tudi avtor drži bralca oz. bralko v nenehni negotovosti in šele na koncu razkrije glavni lik oz. motiv pesmi. Takšni sta pesmi Razpolovi ga in Ljubljana 1980. V prvi šele povsem na koncu izvemo, da je v igri pesnikovo srce, v drugi pa skozi erotizirano podobo mesta kot v nekakšnem filmu zagledamo prizor spolne združitve na dan Titovega pogreba. Tudi sanje o srednješolski ljubezni Ilonki dobijo groteskne obrise, ko v zaključku izvemo, da gre za slavospev pokojni simpatiji. V pesmi Umreti bo še zanimivo pa s ponavljanjem besedne zveze “bo zanimivo” ustvarja melanholičen ritem, ki bralca na eni strani prizemljuje, na drugi pa mu razpira zavedanje o lastni končnosti: “… oditi v pokrajino brez rim / brez besed / zgolj v neznano bližino / bo zanimivo // izbrisati se in do kraja izžareti / ugasniti v neznano modrino / bo zanimivo / bo zelo zanimivo.” Pesniški jezik Vinka Möderndorferja razgalja cel spekter občutij, ki jih moški čuti do ženske, pa tudi občutij, ki jih umetnik čuti do svoje muze ali vernik do svojega objekta čaščenja. Z nami deli zavedanje o tem, da smo smrtna in minljiva bitja, ki nas v enaki meri opredeljujeta tako samota kot želja po popolni združitvi. Njegova poezija ne potrebuje velikih začetnic niti ločil, saj se vije kot neskončna reka, ki na trenutke prestopa bregove in preizkuša vse možne družbeno postavljene omejitve, da bi “pravično razdelila trenutke” ljubezni, ki skozi implozijo združitve iz Nič ustvarja Vse. Pesmi in orgazmi imajo tako marsikaj skupnega z nastankom vesolja pa tudi z gonom smrti Pesnika, ki se vsak trenutek zaveda, da brez smrti ne bi bilo erosa.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Četla jsem senzacechtivé články, že stačí, když se na OnlyFans dívka svlékne a je milionářka. Zajímalo mě, jestli je to skutečně tak,“ říká režisérka Barbora Chalupová, která po dokumentech V síti nebo Zákon lásky znovu otevírá svět, o němž se často mluví, ale málokdo do něj skutečně vidí. Tentokrát se podívala mezi ženy, které si vydělávají sdílením intimity - a také muže, kteří si je předplácejí. „Přihlásila jsem se na platformu a zaplatila si několik tvůrkyň, abych jim mohla napsat,“ popisuje Chalupová, jak ji překvapilo, kolik peněz ji na OnlyFans stálo, než se vůbec mohla ke komunikaci s tvůrkyněmi dostat. Z původní rešerše vznikl dokument Virtuální přítelkyně, který míří 6. listopadu do kin - portrét tří žen, jejich práce, vztahů i života mimo obrazovku. „Skoro nic není vidět,“ říká režisérka s tím, že jí nešlo o nahotu, ale o to, jak se člověku změní život, když takovou práci dělá, a jak to ovlivní jeho vztahy i je samotné. Její tři protagonistky, které jsou na OnlyFans různě úspěšné, ukazují, jakou má sdílení intimity na internetu cenu. „Potvrdilo se, že když začnete dělat v tomhle byznysu, tak se vám změní všechno a velmi rychle,“ vysvětluje režisérka. Natáčení trvalo víc než rok a Chalupová s týmem trávila dny v domácnostech žen. „Natáčeli jsme to, co se děje. Jste u nich doma na gauči a zároveň do toho bytu potom přichází ti nejbližší,“ popisuje filmařka, jak blízko se k aktérkám dostala. Film zachycuje nejen ženy, ale i muže, kteří si jejich obsah předplácejí. „Je to až taková terapie, kdy si lidé platí za to, aby byli vyslyšeni. Aby dostali pozornost, kterou v životě třeba nemají,“ říká Chalupová s tím, že se dokument dotýká tématu osamělosti, která je všudypřítomná. Pro režisérku bylo podstatné snímkem nemoralizovat. „Ty ženy jsou dospělé, nebudu je posuzovat. Ale je vážně důležité říct, co taková práce obnáší,“ dodává. Jaká je cena intimity ve chvíli, kdy se z ní stává práce? Co vypovídá o naší době, že tolik lidí si platí za pozornost, kterou jinde nedostává? A proč je důležité právě o tomhle tématu mluvit? Poslechněte si celý rozhovor, který vznikl v rámci série rozhovorů k dokumentárnímu filmu Virtuální přítelkyně. Na další díl se můžete těšit už příští neděli.

Samota se začne, ko damo čas in prostor Bogu in samo Bogu. Če resnično verujemo, ne samo, da Bog biva, ampak, da je v našem življenju dejavno navzoč ...Iz knjige Zgodbe za dušo, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

Samota se začne, ko damo čas in prostor Bogu in samo Bogu. Če resnično verujemo, ne samo, da Bog biva, ampak, da je v našem življenju dejavno navzoč ...Iz knjige Zgodbe za dušo, ki je izšla pri založbi Ognjišče.

V současné digitální době sice máme jednodušší spojení, s kým chceme, než dřív, přitom se ale cítíme osamělejší. Proč a co s tím? O tom se bavíme s Janou Kmentovou ze Sociálních služeb Chomutov.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Šumavě existuje místo, které se jmenuje Pohádka. Leží nedaleko Čachrova, uprostřed luk obehnaných lesy s nádhernými výhledy na šumavské vrcholy. Jenže události, které se zde v minulosti odehrávaly, žádnou pohádkou nebyly, spíše drsným hororem.

Psychoterapeutka Jitka Vodňanská je expertkou na závislosti, muzikoterapii, rodinné konstelace a v posledních letech se hluboce zaměřila na meditace vipasaná. Poskytuje také supervizi ostatním terapeutům.Tento rozhovor jsme natočili ve spolupráci s knihkupectvím Luxor na festivalu Colours of Ostrava a bavili jsme se o tom, co s námi dělá hudba, jak obchází naše myšlenkové dráhy, jak návykové látky i některé léky ovládají naše uvažování, ale také například jak se do lásky propisuje blízkost, sexualita, co se to vlastně děje, pokud se doopravdy zamilujeme.….máte se na co těšit.Odběratelé získali celý materiál už několik dní předem a v plné délce (65 minut), bez reklam. Pokud chcete, podívejte se na http://www.herohero.co/petrhorkyJitka je dáma, která má rozsáhlé znalosti a zkušenosti, moc ráda se směje a rozhodně ve formulacích nechodí kolem horké kaše.00:00 Co dělá hudba s člověkem.08:29 Láska z fyzického hlediska.15:59 Láska na spirituální úrovni.21:54 Uvědomění si sebe sama.29:16 Mladí lidé spolu nespí.Support the show

Martin Hunčár | 10.8.2025

Také zažíváte v letním čase nutkavou touhu vypravit se na nějaké krásné místo? Prožít dovolenou v příjemné pohodové lokalitě, kde byste potkali minimum lidí, vyhnuli se letním návalům a dokonale se zrelaxovali?Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Samota zabíjí. Je to největší zabiják, protože způsobuje zdravotní obtíže a pokles mentálních schopností,“ říká Jan Bartoš, ředitel centra Elpida, v Moderní lásce. Vztahy jsou podle něj klíčem ke spokojenému stáří. Senioři se ale také vyrovnávají s osamělostí, ghostingem na seznamkách a tím, že muži chtějí ve vztahu od partnerky servis.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Samota zabíjí. Je to největší zabiják, protože způsobuje zdravotní obtíže a pokles mentálních schopností,“ říká Jan Bartoš, ředitel centra Elpida, v Moderní lásce. Vztahy jsou podle něj klíčem ke spokojenému stáří. Senioři se ale také vyrovnávají s osamělostí, ghostingem na seznamkách a tím, že muži chtějí ve vztahu od partnerky servis.

„Som unavený z toho, čo robím, aj keď je to krásne. Skúšal som viacerých strihačov, no je ťažké nájsť človeka s motiváciou,“ priznáva komik, herec a tvorca videí Mojmír Procházka. V novej Mimóze hovorí o ceste k vlastnej tvorbe, prečo je pre neho náročné pracovať s inými ľuďmi, aj keby chcel, či výlete do Nórska na bicykli. V Mimóze sa (ne)dozviete:01:50 – aký význam majú vulgarizmy pre kamarátstvo;05:35 – či sa ešte priatelí zo Zrebným a Frlajsom;08:20 – ako sa vyvíjala tvorba jeho vlastných videí;11:20 – prečo je jeho práca krásna, ale aj únavná;13:50 – koľko trvá výroba 90 sekundového videa;15:35 – prečo pre neho nie je ľahké pracovať s inýmstrihačom;17:10 – čo je jeho ďalšia životná ambícia;19:10 – ako obsah videí ovplyvňuje ich dosah;21:40 – či hľadá cestu k inej názorovej bubline; 27:20 – niečo takmer absurdné o dovolenkovaní a kvásku;30:35 – ako vyzerá cyklistický výlet na Lofoty a prečosú Nóri odkázaní na seba navzájom;35:10 – posolstvo od Ushera.

Samota prihaja v različnih oblikah, včasih po tihem in neopazno, spet drugič pa glasno in pretresljivo. In prav ta izkušnja v filmu Samota islandske režiserke Ninne Pálmadóttir na čudežen način poveže dva skrajno neobičajna sotrpina. Na eni strani samotnega, ostarelega kmeta Gunnarja, ki je celotno življenje posvetil družinski kmetiji in zaradi državnega projekta ostal brez nje. S tem pa na prvi pogled tudi brez vsega. Na drugi strani pa vedrega in radovednega dečka Arija, ki se je znašel v težavni družinski situaciji ločenih staršev in odsotnega očeta. Gunnar, ki ga z ravno pravo mero zadržanosti vrhunsko odigra Þhröstur Leó Gunnarsson, se s svojo usodo navidez hitro sprijazni in brez pretiranih čustev zapusti svoj dom na podeželju – z nekoliko težjim srcem pa tudi svoje ljubljene konje. Prvi kadri filma dajejo slutiti, da bomo gledali že večkrat videno dramo zagrenjenega in vase zaprtega starca, ki samo čaka, da lahko izbruhne. A Gunnar se v nasprotju z razširjenim predsodkom o zadrtosti kmetov v filmu vedno bolj kaže kot topla in nežna duša, ki je, vržena v mestni živelj, kvečjemu zmedena in kakopak hrepeneča po podeželskem miru. Njegovo zaprtost vase in pretirano skromnost, skoraj puščobnost v odnosu do stvari in ljudi pa po selitvi v mesto postopoma odtaja sosednji deček Ari, ki ga prepričljivo upodobi Hermann Samúelsson. Dečkova srčnost in vztrajnost pri poskusih navezovanja stika ga sprva čudi in plaši, vse dokler ga ni prisiljen spustiti v svoj novi dom. V bistvu njegovo stanovanje šele s prihodom Arija postopoma postane pravi dom. Kar je tudi posrečena metafora Gunnarjeve preobrazbe v prijaznega dedka, ki se močno naveže na svojega novega prijatelja. Film z minimalnimi, a učinkovitimi sredstvi podkrepi odlično napisano zgodbo scenarista Rúnarja Rúnarssona. Z majhnimi detajli, senzibilno uporabo kamere in skrbno umeščeno glasbo nakazuje na Gunnarjeva in Arijeva potlačena čustva. Ko njuna medsebojna navezanost na vrhuncu doživi presenetljiv rez, pa se metafore v pravem trenutku umaknejo čustvovanju igralcev, ki se ganljivo odpreta drug drugemu in gledalcu. Scenarij se poleg tega ves čas subtilno poigrava z našimi predsodki in pričakovanji glede razpleta, kar preprosto zgodbo ves čas poživlja in jo do konca ohranja zanimivo. Ko se že zdi, da se bo film sklenil predvidljivo tragično ali osladno srečno – režiserka nam namreč nakaže obe možnosti – pa nas z odprtim koncem pusti ravno prav zaplavati v lastnih občutenjih. Ne v občutku nedorečenosti, ampak pristnega optimizma in upanja. Na soočenje s svojo lastno samoto je nenazadnje obsojen vsak človek sam. In če sta se z njo zmožna soočiti človeških stikov popolnoma nevajen starec Gunnar in v življenjskih preizkušnjah neizkušeni deček Ari, je tega morda sposoben vsakdo. Bere: Igor Velše Piše: Žiga Brdnik

Lidé, kteří se cítí osaměle a nebo dokonce opuštěni všemi, mohou zažívat obrovskou trýzeň. Existuje cesta z této tmy? Naproti tomu je samota, kterou lze využít k přebývání s Bohem. Kazatel Petr Václavík přináší útěchu do bolesti a snad i cestu ven. Bohoslužbu vysílanou z Křesťanského společenství v Jičíně.

Piše Marko Golja, bereta Igor Velše in Eva Longyka Marušič. Poljska pesnica Anna Świrszczyńska je bralke in bralce prevodne lirike nagovorila že leta 1963 v antologiji Poljska lirika dvajsetega stoletja v prevodu urednika Lojzeta Krakarja, leta 1999 pa tudi v antologiji poljske ljubezenske lirike Prošnja za srečne otroke. Urednica Rozka Štefanova je poslovenila tudi njeno pesem Morilski ples, pesem, ki razume kot eno ljubezen, trpljenje in spomin, pesem, ki lepo naslika pesničino brezkompromisnost. Leta 2018 je pri Literarnoumetniškem društvu Literatura v knjižni zbirki Mozaiki izšla njena zbirka Baba sem. Knjižna zbirka je bila kratkosapna, toda zbirka je ponovno potrdila, da je prevajalka in publicistka Jana Unuk literarna posrednica v najboljšem, najlepšem in najvišjem pomenu besede. Že naslov je manifestativen in manifesten par excellence, kajti take oznake ne more izreči kdor koli. Pesnica pa se ni ustavila samo pri naslovu, ampak je rezko upesnila niz trpkih, bolečih ženskih usod v patriarhalnem svetu. Toda naj njene ženske še tako trpijo, naj jih moški še tako maltretirajo, ženske zmorejo, vztrajajo, njihova samozavest in moč rasteta, tudi njihova lepota. Skratka, Baba sem je zbirka, ki bi morala vpisati Anno Świrszczyńsko v zemljevid slovenske prevodne poezije. Morda ji je to uspelo, morda ne. Toda zagotovo je oziroma bo to uspelo knjigi Džingiskan v kopalnici. Knjiga vsebuje izbrane pesmi iz pesničinih pesniških zbirk, objavljenih v letih med 1936 in 1984 z izjemo pesmi iz zbirke Baba sem. Na prvi pogled je to škoda, kot da knjigi nekaj manjka, nekaj pomembnega, toda morda bo knjiga Džingiskan v kopalnici napotila bralko in bralca, da bosta pobrskala po Cobissu, našla pesničino edino samostojno zbirko v slovenščini in segla po njej. Naj bo tako ali drugače, Džingiskan v kopalnici prinaša vznemirljivo liriko. Pesnica je namreč ustvarjala v letih močne kulturne tradicije in zgodovinskih cunamijev, poljskega katolicizma, druge svetovne vojne in nacističnega terorja, socializma in vladavine komunistov, pa tudi feminizma in antifeminizma … Toda naj je bil svet okrog nje še tako nor in nasilen, je pesnica ohranjala svoj glas, ga razvijala in krepila. Njena ljubezen do moškega ni niti za hip hipa tradicionalna, njena ženska ni vdana žena, podrejena patriarhalnemu moškemu, ampak razume ljubezen brezkompromisno, absolutno, strastno. Tako kot v zbirki Baba sem se v njenih drugih zbirkah prav tako pojavlja trpljenje. Trpljenje je osebna izkušnja, neprenosljivo, intimno, hkrati pa izkušnja, ki trpečo ali trpečega spreminja, spremeni. Tako v pesmi Moje trpljenje v treh kratkih distihih zapiše »Moje trpljenje / je zame koristno. // Daje mi pravico pisati / o trpljenju drugih. // Moje trpljenje je svinčnik, / s katerim pišem.« Anna Świrszczyńska pogosto piše o trpljenju, vendar ne zato, da bi s temi zapisi gradila ideologijo trpljenja, nasprotno. Ko piše o trpljenju, piše o stanju sveta, osebne izkušnje, izkušnje ženskega spola, vendar tega stanja ne sprejema kot nekaj nesprejemljivega, dokončnega. Ne pristaja niti na polaščevalni in polaščevalski diskurz. Njena poezija je zavezana slikanju stanja sveta, hkrati pa temu stanju kljubuje in ustvarja prostor svobode, samozavesti, poguma, človeško prepričljive drže. Pa naj bo ta cena še tako visoka, ko v pesmi Samota v zbirki Veter, objavljeni leta 1970 zapiše verz »Sama sem, močna sem«. S takimi verzi že kar deklarativno nasprotuje tako poljskemu katolicizmu kot poljskemu socializmu. Vendar Anna Świrszczyńska ni asocialno bitje; v knjigi je vrsta pesmi, ki pričajo o njenem socialnem čutu, posluhu za drugo, empatiji v polnem pomenu besede. V tovrstnih pesmih ni prostora za ideologijo, skrepenele formulacije o človeku kot družbenem bitju ali kaj podobnega, ne, njene besede, verzi in prizori so vedno zelo človeški, tudi presunljivi. Tudi v pesmih, ko piše o trenutkih pred smrtjo, pred težko preizkušnjo, pred operacijo, ne ponuja nobenih zarotitvenih obrazcev, bližnjic in obljub, ampak je pogumna in mirna kot Sokrat. Kot da bi želela sporočiti svetu: Živela sem pogumno in polno in zdaj sem mirna. Tako da, ja, Anna Świrszczyńska je v slovensko prevodno književnost vstopala počasi, skoraj neopazno, ampak po zaslugi Jane Unuk, prevajalke knjig Baba sem in Džingiskan v kopalnici je zdaj tukaj, vznemirljiva in stroga in nežna in samozavestna in mirna, vredna naše pozornosti in naklonjenosti.

Kousek nad Kopřivnicí je ve svahu místo, které k sobě váže hodně zajímavých příběhů. Místní asi vědí, kde se říká samota Lichnovského. Ovšem po té dnes zůstalo jen málo. Vyprávět umějí staré mapy, archivy a také historikové.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kousek nad Kopřivnicí je ve svahu místo, které k sobě váže hodně zajímavých příběhů. Místní asi vědí, kde se říká samota Lichnovského. Ovšem po té dnes zůstalo jen málo. Vyprávět umějí staré mapy, archivy a také historikové.

Básnik a prozaik Ľuboš Bendzák debutoval v roku 1995 básnickou zbierkou s nazvom Básne pre Soňu Marmeladovovú, nasledovali Zápisky z čudného domu (2005), Vodka (2009), Vytrvalost sivej (2010), Pohreb andulky a iné udalosti dňa (2015), Samota je moja staršia sestra (2017), Vlastná váha (2019), a v roku 2022 výber z poézie Bude to tym počasím. Teraz nedávno mu vyšla najnovšia zbierka Pestovať bonsaj.

„Samota, ktorú som prežíval, mi ukázala cestu k vlastnému svetu a fantázii, ktorú teraz vkladám do svojej tvorby. Bola akýmsi darom a barličkou k sebapoznaniu.” Umelec Bystrík Klčo si v novej epizóde Teplej vlny spomína na svoje detstvo vo Vrbovom, kde sa nikdy necítil byť jeho súčasťou.    Štúdium v Trenčíne mu ukázalo, že byť súčasťou kvír komunity je liečivé a preto si ju teraz vytvára v Prahe, kde žije. Praha je miesto, kde dokáže Slovensko pozorovať s láskou a porozumením, bez bolestí, ktorá sa mu jatria pri návratoch. Dá sa Slovensko ľúbiť už iba z diaľky, spoločne pátrame.    Teplá vlna je podcast Divadla NOMANTINELS, v ktorom sa rozprávame so zaujímavými osobnosťami a ľuďmi zo slovenskej queer komunity o ich živote, inšpiratívnych veciach, ktorými sa zaoberajú a odvahe, ktorá im pomohla prekonať predsudky okolia. Financované zo zdrojov Európskej únie z programu "Citizens, Equality and Value Programme." Podcast podporil aj Fond na podporu umenia, Bratislavský samosprávny kraj a Nadácia mesta Bratislavy. Partnerom podcastu je denník SME.

Samota, nedůvěra, odmítnutí a proti nim blízkost, vztah nebo milost. Jaké překážky vůči Bohu v sobě nosí Češi? Po jakých mostech se dá vyrazit naproti českému srdci?

SLAVÍME 6 LET! Vychází nám Kniha! LevnyDopamin.cz Žádné tlachání - jen úderné myšlenky k zamyšlení a konání! To je náš letošní sestřih toho nejlepšího z posledního roku. Pojďte si dopřát kvalitní informační dietu o mozku, meditaci, odvaze a technologiích. Jdeme na to! Jak meditovat ve všech činnostech? Jaká je budoucnost AI podle Petra Máry? Jakou roli hrají emoce a koncepty ve vědomí podle Jiřího Horáčka? Jaký význam má úzkost a špatná nálada? Co nás zbavuje odvahy k rozhodnutí s Honzou Vojtkem? Partnery epizody jsou: Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Macromo - www.macromo.com/bwa Máme také velkou radost z našich nových parťáků Macromo. Jdi na ⁠⁠⁠Macromo.com/bwa⁠⁠⁠ a využij speciální 10% slevu pouze pro naše posluchače jak na krevní, tak i DNA testy, to je ⁠⁠⁠macromo.com/bwa⁠⁠⁠. Za 9 dní vychází naše kniha Svět Levného Dopaminu! Předobjednávej nyní! LevnyDopamin.czMinutáž: 00:00 Intro 03:32 Meditace - Maroš Vago 19:50 Jakou cenu má myšlenka - Petr Mára 27:29 Životní nouze & Investice & Řešení problémů 34:37 Teorie simulace 42:53 Mysl a její základní kameny - Jiří Horáček 01:00:01 Jak prožívají emoce zvířata 01:01:28 Jak nebýt zbytečně úzkostlivý? 01:08:28 Meditace & její náročnost 01:23:28 Samota a její typy. Máme tu problém? - Honza Vojtko 01:27:20 Stereotypy & Role ve vztahu i v přátelství 01:37:12 Kdo jsem? Psychologie Rozhodování a Nejistoty 01:45:47 Přátelství a psychosociální vývoj

Populárna slovenská spisovateľka Lucia Sasková v najnovšej próze s názvom Neviditeľná nadväzuje na svoje úspešné romány s témou narušenej psychiky a ponúka čitateľom príbeh o živote na hrane. Ten istý cudzí byt. Samota. Zatiahnuté závesy dvadsaťštyri hodín denne. Týždeň, mesiac, rok bez akéhokoľvek kontaktu s ľuďmi, s vonkajším svetom. Stereotyp, vďaka ktorému sa hlavná hrdinka stala dobrovoľne neviditeľnou, naruší až nečakaný príchod majiteľa bytu uprostred noci. Izolácia z nej urobila paranoidného človeka s panickým strachom zo všetkého nového, zo všetkého, čo sa skrýva vonku a nútené spolunažívanie s nepozvaným spolubývajúcim je pre ňu spočiatku hotová nočná mora. Tým väčšmi, keď neznámy začína do nej vidieť viac, ako by chcela, a v snahe pomôcť jej vymaniť sa z toho začarovaného kruhu odhaľuje to, čo nikdy nemalo vyjsť na povrch. Nič však nie je také, ako sa na prvý pohľad zdá, a napriek tomu, že sú úplne odlišní, zblížia sa oveľa viac ako čakala a pokúsia sa spolu dosiahnuť zdanlivo nemožný cieľ - aby mohla žiť ako predtým. Audiokniha: Neviditeľná Autor: Lucia Sasková Interpret: Anna Kvašňovská Dĺžka: 14:40 h Vydavateľstvo: Publixing a Ikar Audiokniha Neviditeľná na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Neviditeľná na webe Publixing (MP3 CD)

Live aus dem Markgrafentheater in Erlangen. Poesie meint nach Schopenhauer "durch Worte die Einbildungskraft ins Spiel versetzen". Und so schlägt dieser Abend den Bogen vom Erzählen bis zum Kürzestgedicht. Mit Lin Hierse und ihrem Roman "Das Verschwinden der Welt", Michael Köhlmeier und seinen neuen Gedichten "Im Lande Uz", Katja Lange-Müller liest die unveröffentlichte Erzählung "Mauli und Pauli" und Volha Hapeyeva aus ihrem Roman "Samota". Und alle vier haben ein Gedicht mitgebracht, das ihnen als Leserin oder Leser besonders wichtig ist. Poetische Musik kommt von Evi Keglmaier und Micha Acher.

Byla záhadnou a tajemnou malířkou. Představení Toyen – Všechny barvy samoty jde po stopách jejího života. „Těch motivů je tam víc,“ přemítá její divadelní představitelka. Kterou pohádku má ráda? Jaká setkání ji přinesla inscenace o Toyen? Proč se vrhla na akrobacii? Chtěla by si zahrát v muzikálu zpívanou roli? Co se u ní změnilo s cenou Český lev? A dokáže poznat už ze scénáře, jaký bude film?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla záhadnou a tajemnou malířkou. Představení Toyen – Všechny barvy samoty jde po stopách jejího života. „Těch motivů je tam víc,“ přemítá její divadelní představitelka. Kterou pohádku má ráda? Jaká setkání ji přinesla inscenace o Toyen? Proč se vrhla na akrobacii? Chtěla by si zahrát v muzikálu zpívanou roli? Co se u ní změnilo s cenou Český lev? A dokáže poznat už ze scénáře, jaký bude film?

Byli jste někdy sami a najednou jste měli pocit, že tak úplně sami nejste? Přesto, když jste se rozhlédli, nikoho jste neviděli? Jana Nenadalová z laboratoře pro experimentální výzkum náboženství LEVYNA se právě na tyto tzv. pocity přítomnosti zaměřila a podrobila je vědeckému zkoumání. O svém experimentu a jeho výsledcích přišla povyprávět do pořadu Hergot!.

Proč je důležité vnímat trendy? Jsou seznamovací aplikace rozbité? A jak souvisí virtuální světy se sebevraždami? Dalším hostem Proti Proudu je trendspotterka a zakladatelka komunity #holkyzmarketingu Pavlína Louženská. O vývoji trendů píše výborný newsletter Pavlína Speaks a tvoří podcast Trendspotting. V rozhovoru jsme probrali trendy, kdo je nastoluje, kde se berou a jak je zkoumat? Zaměřili jsme se na to, proč jsme jako lidé čím dál víc osamělí a proč je v dnešní době takový problém se seznámit. Nakonec Pavlína připomněla to, proč nejde trendy ignorovat a seznámila nás s těmi nejnovějšími a nejbizarnějšími. Partnery podcasty jsou: Opero - Nádherný byznys hub a coworking v centru Prahy. Vyzkoušejte den na zkoušku a připojte se k desítkám dalších inspirativních osobností, které tvoří v Operu. B.Side - Efektivní doplňky stravy pro tělo i mysl v rovnováze. Doporučuji vyzkoušet Superior Magnesium - Hořčík, který opravdu funguje, nebo BroccoPure pro podporu dlouhověkosti a vitality. Využijte promo kód protiproudu pro 10% slevu. 

„Samota“ bedeutet im Belarussischen Stille oder Einsamkeit. Und so spielt der neue Roman von Volha Hapeyeva auch in einem mitten im Wald gelegenen Hotel. Doch geht es Hapeyeva um mehr: um die Frage, warum es so wenig Mitgefühl in den Menschen gibt und ob die Welt besser wäre, wenn es ein Empathie-Serum gäbe. Eine Rezension von Jörg Magenau

„Samota“ bedeutet im Belarussischen Stille oder Einsamkeit. Und so spielt der neue Roman von Volha Hapeyeva auch in einem mitten im Wald gelegenen Hotel. Doch geht es Hapeyeva um mehr: um die Frage, warum es so wenig Mitgefühl in den Menschen gibt und ob die Welt besser wäre, wenn es ein Empathie-Serum gäbe. Eine Rezension von Jörg Magenau

Vulkanforscherin Maja stößt auf Rätsel, nicht nur bei ihrer Arbeit. Der Roman "Samota" der belarusischen Autorin Volha Hapeyeva erkundet unseren Umgang mit Empathie und Einsamkeit. Auf geheimnisvolle Weise verschränken sich dabei verschiedene Zeiten. Hapeyeva, Volha www.deutschlandfunkkultur.de, Lesart

Vulkanforscherin Maja stößt auf Rätsel, nicht nur bei ihrer Arbeit. Der Roman "Samota" der belarusischen Autorin Volha Hapeyeva erkundet unseren Umgang mit Empathie und Einsamkeit. Auf geheimnisvolle Weise verschränken sich dabei verschiedene Zeiten. Hapeyeva, Volha www.deutschlandfunkkultur.de, Lesart

V najnovšej epizóde filmového podcastu denníka SME – Vertigo sa upriamime na dôležité filmy z našich kín, ktoré by vám mohli ujsť, pretože nemajú také nasadenie a marketing, ako často absolútne nepodstatné a kvalitatívne nezvládnuté tituly.  Predstavíme si výnimočný slovensko-maďarský film Vysvetlenie na všetko, filmársky precíznu česko-slovenskú drámu Sucho, či islandsko-slovenský hlboký ľudský zážitok Samota. Nebude chýbať ani estónsko-islandská čierna komédia Na ceste s mamou. Inak, všimli ste si koľko nových slovenských koprodukcii máme v kinách? To je naozaj skvelá správa. Štandardne nevynecháme ani najzaujímavejšie novinky zo streamovacích služieb – seriál o atentáte na 16. prezidenta Spojených štátov amerických Abrahama Lincolna, očakávanú sci-fi-drámu Problémy troch telies a rozoberieme aj dva dôležité filmové tituly – Dalva a American Fiction. Kapitoly (kapitoly v epizóde môžu byť v niektorých prípadoch o pár sekúnd posunuté) (00:00) Úvod (01:19) Vysvetlenie na všetko  (11:17) Samota / Einvera  (18:28) Sucho  (27:42) Na ceste s mamou / Á Ferð með Mömmu  (32:45) Smršť  (37:53) Po atentáte / Manhunt  (41:12) Problémy troch telies / 3 Body Problem  (45:41) American Fiction (49:44) Dalva (55:19) Záver _ Ak nám chcete napísať, ozvite sa na vertigo@sme.sk _ Ďakujeme, že počúvate podcast Vertigo a zaujímate sa o filmový svetSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Kariéru jsem si nikdy nebudovala, byla jsem líná, přiznává herečka Simona Peková, které role Valerie ve filmu Přišla v noci vynesla nejen mimořádný zájem, ale také dvě filmová ocenění (Cenu české filmové kritiky a Trilobit) - a další (Českého lva) má šanci získat v sobotu 9. března. To vše poprvé v devětašedesáti letech. Velkou herečkou se přitom nikdy stát nechtěla, vždycky se jí cítila být. Když se teď lidé ptají, kde ji „vyhrabali“, nepřipadá si zneuznaná a nevnímá to ani jako zadostiučinění. Je vděčná, že jí chlapci, jak familiárně označuje tvůrce snímku Tomáše Pavlíčka a Jana Vejnara, dali dárek před smrtí. Oni by dozajista namítli, že je to nějaký blbý brněnský humor, ale ona je z Třebíče, takže brněnský humor moc neumí. Ráda říká, že ji našli čtyři metry pod zemí, protože právě tam v pasáži Alfa sídlí HaDivadlo. Na jevišti je Peková expresivní a bezezbytku se stává postavou, kterou ztvárňuje. Se stejným nasazením se před kamerou oddala i zmiňované Valerii a dotáhla to tak daleko, že byla strašně protivná i sama sobě. Pravdivost je ale to, o co jí vždycky enormně šlo, byť připouští, že cesta k ní není vždy jednoduchá. Složitost podle ní k branži prostě patří, protože aby herec uměl divákovi předat to, co si zaslouží, tak sám musí projít peripetiemi. Simonu Pekovou v tomto ohledu život nešetřil a pádů do tmy jí potkalo hned několik… Ostatně poslechněte si sami.

Samota ni zabavna in ni prijazna. Pripoveduje: Aljoša Koltak. Napisala: Nina Mazi. Posneto v studiih Radia Slovenija 2003.

Pokračovanie minisérie o diaľkovej trase Continental Divide Trail (CDT) v USA s Ivkou Smolkovou sa zameriava na samotu na trase, zver a vybavenie. 

Za horníky do Krušných hor, 3. část: Život středověkého horníka (4:25) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Supernova ve Větrníku (22:23) – Z karantény až do vesmíru (27:29)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Samota. Někteří ji vyhledávají, jiní se s ní musí vypořádat, i když nechtějí. Mladí, staří. V Česku je lidí žijících o samotě čím dál víc. Proč žijí Češi sami? O čem to vypovídá? To je celá řada otázek, na které ve Vinohradské 12 hledá odpovědi psychoterapeut Jan Vojtko.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Find out what happens as Matty Matt discusses the case of Angela Samota. On the night of October 12, 1984, Samota and two friends, one male and one female, went to the State Fair of Texas. Samota's boyfriend did not join them because, according to the subsequent police report, he was working in construction and said he had to get up early the following morning. The three friends went to the Rio Room dance club and stayed there until "after midnight." According to subsequent testimony of the male who accompanied the two girls, Samota "was going [from] table to table, talking to people" and seemed like "she knew everyone." Like and subscribe to our Youtube page as well under Grinding True Crime. If you would like to donate to the show, Cash app us at $grindingtruecrimes Also paypal at @grindingtruecrimes --- Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/matty-matt/support

Také občas pociťuješ samotu? Je to normální! Partnerské vztahy jsou sice důležité, ale ne nezbytné. Vztahy přátelské, či intimní hrají v našem životě možná ještě důležitější roli a to už od našeho narození, kdy ovlivňují vývoj našeho mozku. Proto jsme si dnes znovu pozvali psychoterapeuta Honzu Vojtka, se kterým se bavíme o Samotě, Intimitě a Přátelství . Ukazuje se totiž, že pocit samoty je častější a častější a má podobné negativní dopady na naše zdraví jako obezita či kouření. Dnes se pobavíme o psychologii přátelství, o pozitivech i negativech samoty a o tom, jak budovat hluboké a intimní vztahy. Jaké typy samoty existují? Co je to úzkost z navazování nových vztahů? Proč potřebujeme odvahu k rozhodnutí nebo dotyk? A co s tím vším dělají sociální sítě? Můžete se těšit na nabitý rozhovor a spoustu dalších témat. Přejeme příjemný poslech. "Daleko snazší cesta v hledání odpovědi na otázku Kdo jsem? Je odpovědět si na otázku Kdo nejsem?" Neslyšel/a jsi s Honzou náš první rozhovor o Lásce a Mýtu? Pusť si ho zde! Parťáci dnešní epizody: Aktin a Fondee Jděte na www.aktin.cz/brainweare kde najdete naše oblíbené produkty a podpoříte tím naši tvorbu! Koukněte na jejich stránky a na to, co od nich máme nejradši! Navštiv www.Fondee.cz a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- Kup si jeden z našich online kurzů Průvodce Mozkem a Myslí, nebo Mentální Modely a s kódem BWA je tam sleva 10% navíc! Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.cz a herbal-store.cz Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram ( www.instagram.com/brain_we_are ) nebo Facebook Minutáž: 3:00 Samota a její typy. Máme tu problém? 07:00 Stereotypy a Role ve vztahu i v přátelství 17:00 Kdo jsem? Psychologie Rozhodování a Nejistoty 26:00 Přátelství a psychosociální vývoj 52:00 Samota: Jak s ní pracovat? 1:03:00 Úzkost z navazování partnerských a sociálních vztahů 1:10:00 Jak budovat hluboké vztahy a intimitu? 1:24:00 Dotek a Oxytocin

V epizodi #86 je bil že drugič moj gost Miha Mazzini, pisatelj, antropolog, znani kolumnist in po novem tudi ustvarjalec podkasta. V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Moški in čustva Kultura in ljubezen Imeti / biti Indeks sreče, bogastvo, zadovoljstvo Meditacija (družbeni vpliv) Realnost (čutila), psihadeliki Kaj je realnost? (Objektivna in subjektivna realnost) Sprejemanje odgovornosti Stanje pomanjkanja (vpliv sreče in kompetence - hierarhija v družbi) Wonder woman (pričakovanja) Samopodoba: Slovenci vs Angleži vs Francozi Športniki in Slovenci (vrednote v družbi) Heroji Komunikacija in deljenje informacij Odnosi in razmerje (Mihatova zgodba, sanje, otroštvo, psiha) Proces v življenju (biti) Seznam stvari za spremembe Pasivna pozicija vs aktivna pozicija Želja spremembe Samota (strah) Ideje, zaznava, sprejemanje Želje (občutki, dosežki, mentorji) Možgani (odločitve, vzgled) Evolucija ============================= Mihova knjiga Osebno: https://www.goga.si/izdelek/osebno/ ============================= AIDEA Newsletter: 5 zanimivih linkov, vsak petek ============================= Pridruži se kot podpornik kanala AIDEA

Jak se dá běžet proti samotě? Trápí samota pouze seniory? Je samota a osamění totéž? Komu pomáhají dobrovolnická centra Adry? Mění dobrovolnictví život i těm, kdo pomáhají? Jak dobrovolníci čelí vyhoření? Co speciální pedagog Petr Adamus radí rodičům dětí s poruchou autistického spektra? V čem spočívá podpora pozitivního chování?

Today we dive in to a 20 year old cold case, and how it was solved by the dedication and determination of Angie's best friend from college. Angie Samota was a 20 year old Southern Methodist University student in Dallas, Tx. She was found brutally murdered in her home in 1984. Send us an email at- partnersincrimethepodcast@gmail.com follow us in IG @partnersincrimethepodcast --- This episode is sponsored by · Anchor: The easiest way to make a podcast. https://anchor.fm/app