Podcast appearances and mentions of jan lipavsk

V Echo Prime Time diskutovali poslanci Jiří Havránek (ODS) a Libor Vondráček (Svobodní, zvolen za SPD) o jménech budoucích ministrů, sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a Andrejem Babišem i o podobě státního rozpočtu.Jedním z nejcitlivějších témat je nominace Filipa Turka na post ministra zahraničí. Havránek uvedl, že jeho výroky z minulosti považuje za „nepřijatelné“ a že mohou komplikovat zahraniční vztahy, zejména s Polskem a Německem. Vondráček naopak zdůraznil, že „člověk se vyvíjí“ a připomněl, že i předchozí ministr Jan Lipavský citoval Lenina. Podle něj by zahraničí dávné příspěvky nemuselo řešit.Zásadní spor se týká Babišova střetu zájmů. Havránek podporuje postoj prezidenta, který chce slyšet řešení ještě před jmenováním premiéra, protože po jmenování už nemá žádné účinné nástroje. Vondráček trvá na tom, že zákon jasně říká, že střet zájmů vzniká až po nástupu do funkce, a prezident má pouze „přihlížet“, nikoliv klást další podmínky. Oba se však shodují, že mimořádná schůze sněmovny tento týden bude klíčová.Debata se dotkla také rozpočtu. Havránek odmítl kritiku, že vláda Petra Fialy zanedbávala dopravu; podle něj za žádné vlády nešly do infrastruktury tak vysoké investice. Vondráček naopak připomněl, že Národní rozpočtová rada upozornila na desítky miliard chybějící v rozpočtu, a obvinil předchozí kabinet, že upřednostnil obranu před dopravou. Podle něj bude nutné rozpočtem „rychle pracovat“, aby se předešlo rozpočtovému provizoriu.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Day 1,364.Today, as Ukraine confirms the latest use of US ATACMS missiles inside Russia and Britain tracks a Russian spy ship in UK waters, we examine growing pressure on President Zelensky to dismiss a senior official over the widening nuclear-energy corruption scandal – with Andriy Yermak increasingly in the spotlight. We also report on allegations that a former British civil servant committed war crimes in Ukraine, and discuss why Spain is attempting to return to Donald Trump's good graces with a new €1 billion purchase of U.S. weapons for Ukraine. Later, we speak with the Foreign Minister of Czechia, who says he expects imminent movement on efforts to unlock frozen Russian state assets. ContributorsDominic Nicholls (Associate Editor of Defence). @DomNicholls on X.Joe Barnes (Brussels Correspondent). @Barnes_Joe on X.With thanks to Jan Lipavský, Foreign Minister of Czechia.SIGN UP TO THE ‘UKRAINE: THE LATEST' WEEKLY NEWSLETTER:http://telegraph.co.uk/ukrainenewsletter Each week, Dom Nicholls and Francis Dearnley answer your questions, provide recommended reading, and give exclusive analysis and behind-the-scenes insights – plus maps of the frontlines and diagrams of weapons to complement our daily reporting. It's free for everyone, including non-subscribers.CONTENT REFERENCED:British ex-civil servant accused of Ukraine war crimes (The Telegraph):https://www.telegraph.co.uk/news/2025/11/19/british-ex-civil-servant-graham-phillips-ukraine-war-crimes/ Russian spy ship fires lasers to blind RAF pilots (The Telegraph):https://www.telegraph.co.uk/news/2025/11/19/russian-spy-blinds-military-pilots-spy-ship-lasers/ Scoop: U.S. secretly drafting new plan to end Ukraine war (Axios):https://www.axios.com/2025/11/19/ukraine-peace-plan-trump-russia-witkoff LISTEN TO THIS PODCAST IN NEW LANGUAGES:The Telegraph has launched translated versions of Ukraine: The Latest in Ukrainian and Russian, making its reporting accessible to audiences on both sides of the battle lines and across the wider region, including Central Asia and the Caucasus. Just search Україна: Останні Новини (Ukr) and Украина: Последние Новости (Ru) on your on your preferred podcast app to find them. Listen here: https://linktr.ee/ukrainethelatestSubscribe: telegraph.co.uk/ukrainethelatestEmail: ukrainepod@telegraph.co.uk Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Andrej Babiš (ANO) hraje zdržovací hru, o svém střetu zájmů ví mnoho let dopředu. Nevím, proč teď otálí a není schopen říct, jak to bude řešit. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Podle něj by šéf ANO měl jasně vyložit karty na stůl. Místopředseda ANO Radek Vondráček sdělil, že Babiš situaci řeší. Zároveň zmínil své zklamání z přístupu Pražského hradu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Končící ministr zahraničí Jan Lipavský v Press klubu popsal jak nahlíží na výroky Filipa Turka. Prozradil také jak končící vláda mluvila či nemluvila o návrhu nového rozpočtu. Řeč byla také o situaci v pásmu Gazy.See omnystudio.com/listener for privacy information.

ODS řeší, kdo by měl nahradit Petra Fialu. Ten oznámil, že kandidovat na post šéfa strany už nebude. Bude se o pozici ucházet i končící ministr zahraničí Lipavský, který ve volbách získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů? Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.)Končící šéf diplomacie Jan Lipavský získal ve volbách přes 60 tisíc preferenčních hlasů, víc voličů kroužkovalo už jen předsedu ANO Andreje Babiše. Do Sněmovny se Lipavský dostal jako nestraník za ODS na pražské kandidátce koalice Spolu.ODS, která po volbách míří do opozice, už naplánovala na 17. a 18. ledna stranický kongres a chystá se zvolit nástupce předsedy Petra Fialy. Ten oznámil, že vyvodil zodpovědnost za prohru vládní koalice Spolu a kandidovat na post předsedy už nebude.O post ve vedení strany by podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy měla usilovat i pražská ODS. „Myslím, že lidé jsou. A výsledek nám jako Praze dává zcela legitimní požadavek na to, že bychom někoho ve vedení ODS mít měli,“ řekl v neděli v Ptám se já.Zda by to měl být i populární Lipavský, komentovat Benda nechtěl. Úspěch ministra zahraničí ve volbách ale označil za fenomenální. Jak Jan Lipavský naloží s tak silným mandátem od voličů? Na co se chce v nové Sněmovně zaměřit? A jakým směrem se bude podle něj ubírat zahraniční politika vlády Andreje Babiše?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

As world leaders gather in New York for the UN General Assembly, repeated Russian violations of Nato airspace have prompted warnings from some Nato countries that Russia should expect jets to be shot down if they continue. Secretary general Mark Rutte has insisted allied nations are ready to defend "every inch" of Nato's borders. Victoria and Vitaly discuss how serious they are, and, they're joined by the Czech Foreign Minister, Jan Lipavský, who gives his perspective on Nato's response to the incursions. And, we react to the return of the Intervision international music contest in Moscow. Today's episode is presented by Victoria Derbyshire and Vitaly Shevchenko.The producers were Laurie Kalus and Julia Webster. The technical producer was Ben Andrews. The social producer was Grace Braddock. The series producer is Chris Flynn. The senior news editor is Sam Bonham.Email Ukrainecast@bbc.co.uk with your questions and comments. You can also send us a message or voice note via WhatsApp, Signal or Telegram to +44 330 1239480You can join the Ukrainecast discussion on Newscast's Discord server here: tinyurl.com/ukrainecastdiscord

„Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci zůstávají ve střehu,“ napsal na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský, kandidující za Spolu, po tom, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Šlo o budíček pro země NATO,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO, kandiduje ve volbách). „Lze to považovat za útok,“ hodnotí místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS, kandiduje ve volbách) pro Český rozhlas Plus.

„Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci zůstávají ve střehu,“ napsal na síti X český ministr zahraničí Jan Lipavský, kandidující za Spolu, po tom, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Šlo o budíček pro země NATO,“ míní místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO, kandiduje ve volbách). „Lze to považovat za útok,“ hodnotí místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS, kandiduje ve volbách) pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Trump před jednáním s ukrajinským protějškem Zelenským a evropskými lídry v Bílem domě vzkázal, že Krym už Ukrajina zpět nedostane a nemůže počítat se členstvím v NATO. Jaký posun můžeme od dnešního dění čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).  V Bílém domě bude v pondělí v podvečer pokračovat jednání o budoucnosti Ukrajiny. Po pátečním summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce pozval Trump do Washigtonu svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského a zástupce evropských států a Severoatlantické aliance. Jednání, které americký prezident označil za „velký den“ v Bílém domě, se má spolu se Zelenským zúčastnit také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede už čtvrtým rokem. Prezident Zelenskyj doufá, že právě společná síla Ukrajiny, evropských zemí a USA Kreml přinutí k míru.  Prezident Trump ale ještě před společnou schůzkou vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup země do NATO. To odmítá i ruský prezident Putin, který zároveň podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu včetně Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nachází opevnění bránící ruským silám v dalším postupu na západ.Jaké možnosti teď prezident Zelenskyj? Jak mají vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A proč do Bílého domu nejel i český premiér Petr Fiala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy (ODS) by rozhodně kvůli kauze bitcoiny padnout měla. V pořadu Echo Prime Time to v neděli řekl europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO). Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) reagoval s tím, že věří, že kabinet hlasování o nedůvěře příští týden ustojí. Následně je hostem Echo Prime Time Kirill Juran, právní zástupce lidí, kteří od státu koupili momentálně skloňované bitcoiny. Kdo jsou lidé, kteří od státu vydražili darované bitcoiny? Přestože za ně zaplatili, někteří část z nich doteď nedostali a ministerstvo s nimi týdny nekomunikuje. I o tom se vede debata na Echo Prime Time.Dalším tématem byl konflikt mezi Íránem. Podle ministra Lipavského se nezdá, že by měl konflikt skončit v řádu dní, ale nedomnívá se, že by měl vést ke globální destabilizaci. V systému Drozd je na místě podle ministra 144 Čechů a Česká republika se jim snaží zajistit repatriační lety. „Izrael si velmi pečlivě vybírá, proti kterým ze svých oponentů zasáhne. Jsou to oponenti, kteří říkají, že Izrael musí být zničen jako stát. To není agrese, to je právo na sebeobranu,“ uvedl Lipavský s tím, že nejen Izrael, ale i nezávislé organizace jako OSN, potvrzovaly, že Írán obohacuje uran a snaží se zajistit jaderný nosič.Podle Bžocha byl útok Izraele na Írán oprávněný. „Není to nový konflikt, Izrael je s Íránem v konfliktu dlouhá léta. Musel přikročit k tomuto kroku a myslím si, že to bylo velmi oprávněné. Představitelé íránského režimu neustále hovoří o tom, že Izrael musí být zničen,” dodal Bžoch s tím, že Írán rozdmýchává konflikty v regionu a způsobuje destabilizaci.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyrazil na Slovensko. Učinil tak po víc než roce od přerušení mezivládních konzultací kvůli rozdílným postojům k podpoře Ukrajiny. „Slovensko je náš nejdůležitější soused a partner. Přerušení konzultací považuji za strašlivou chybu této vlády,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus poslanec Jiří Kobza (SPD). „Česko-slovenské vztahy fungují na všech úrovních, jak jsme byli zvyklí,“ ujišťuje místopředseda zahraničního výboru Petr Beitl (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VOV1 - Phát biểu trên truyền thông, Bộ trưởng Ngoại giao Séc Jan Lipavský cho biết nếu Mỹ tiếp tục và áp dụng mức thuế tăng 50% đối với tất cả hàng nhập khẩu của Liên minh châu Âu (EU) từ 1 tháng 6, Châu Âu phải bảo vệ lợi ích của mình và có các biện pháp đáp trả tương xứng.

Máme se ve světě čím chlubit. Jsme ukázkoví tím, jak pomáháme napadené zemi a jakým způsobem. V Pressklubu Frekvence 1 to moderátorce Romaně Navarové řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Ptala se ho na to v rámci výsledků jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s našimi politiky v České republice. Řeč přišla i na návštěvu belgického krále Philippa v Praze.

Máme se ve světě čím chlubit. Jsme ukázkoví tím, jak pomáháme napadené zemi a jakým způsobem. V Pressklubu Frekvence 1 to moderátorce Romaně Navarové řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Ptala se ho na to v rámci výsledků jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s našimi politiky v České republice. Řeč přišla i na návštěvu belgického krále Philippa v Praze.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Țările care își doresc sisteme democrate sunt percepute periculoase de dictatorul mai ales dacă se află în vecinătatea apropiată a Rusiei. Dacă va câștiga războiul cu Ucraina, NATO și coaliția internațională, așa cum vede el confruntarea de forțe, „va avea grijă de Caucaz.” Va încerca să supună și dacă nu se supun, va ataca Armenia, Georgia și Kazahstanul. Iată avertismentul lui Ghenadi Gudkov, un politician rus, fost membru al FSB (Serviciul Federal de Securitate al Rusiei), care s-a opus regimului si trăiește acum în exil. „Fără rezistență, Georgia va deveni o provincie a Rusiei lui Putin,” este un titlu din radiotavisupleba.ge, Europa Liberă în limba georgiană, care a realizat un interviu cu Ghenadi Gudkov, un politician rus care s-a opus regimului, este considerat terorist de către ruși și trăiește în exil. Fost membru al FSB (Serviciul Federal de Securitate al Rusiei), apoi deputat în Duma de Stat, Ghenadi Gudkov  s-a opus deschis regimului lui Putin.Politicianul explică de ce consideră Visul Georgian, partidul aflat la putere în țară, drept aliat al Kremlinului, de ce crede că unitatea populară este factorul decisiv pentru viitorul Georgiei – și, în sfârșit, de ce crede că, dacă nimic nu se va schimba, Georgia va suferi aceeași soartă ca și Belarus.„Va fi un stat totalitar... modelul rusesc: tot ce s-a întâmplat în Rusia se va întâmpla și aici, dar într-un timp mult mai scurt”, spune Gudkov, politicianul care a rupt-o cu regimul de la Kremlin în „epoca de aur” a puterii Putin-Medvedev.Acesta consideră că dacă Putin rămâne la putere, mai devreme sau mai târziu va ataca Armenia, Kazahstanul și Georgia.„De ce ar trebui să atace, de exemplu, Georgia, dacă Visul georgian este la putere (și face tot posibilul să nu enerveze Kremlinul?” întreabă jurnaliștii de la Europa Liberă din Georgia.„Pentru că toate țările care au tendință spre democrație sunt periculoase pentru Putin, mai ales dacă se află în vecinătatea apropiată a Rusiei. Georgia este în prezent la o răscruce între trecut și viitor. Și vedem că Georgia începe să regreseze parțial, să revină la un regim autoritar. Dacă Putin rămâne la Kremlin, trebuie să înțelegem că nu se va opri: după victoria asupra Ucrainei, a NATO și a întregii coaliții occidentale - exact așa percepe el victoria în războiul ucrainean, va avea grijă imediat de Caucaz - Georgia, Armenia... Cum va încerca să facă asta? În primul rând, într-o manieră pașnică, cei de la putere trebuie să devină oamenii lui Putin care să-i îndeplinească instrucțiunile. (...) Dacă nu i se vor supune, vor fi presiuni, o lovitură de stat, o revoltă armată, tulburări - tot ce se află în arsenalul Kremlinului. Dacă nici asta nu funcționează, atunci va fi război. Ocupație directă,” avertizează Ghenadi Gudkov .Atacul de la Sumy – răul absolut„Răul absolut.” Ministerul de externe ucrainean a cerut liderilor lumii să răspundă ferm la lovitura cu rachete asupra orașului Sumy,  în duminica Floriilor, pe 13 aprilie, aflăm din Ziarul Grupului pentru Drepturile Omului din Harkov, khpg.org.Pe 13 aprilie, Rusia a lansat două lovituri cu rachete în centrul orașului Sumy, provocând moartea a cel puțin 34 de persoane, inclusiv 2 copii și rănirea a 119 oameni, dintre care 15 copii.  Cel mai mare număr de morți a fost în troleibuzul care trecea prin apropiere locului unde a căzut cea de a doua rachetă. Oamenii se întorceau acasă după slujba de Florii. Potrivit șefului administrației militare regionale Sumy, aproape toți pasagerii și șoferul au murit. „Rusia este condusă de ucigași”, a declarat ministrul de externe ceh, Jan Lipavský.Autoritățile ucrainene au deschis o anchetă pentru o nouă crimă de război comisă de Rusia.UE a prelungit politica de „transporturi fără viză” cu Ucraina până la 31 decembrie 2025Anunțul a făcut făcut de Comisia Europeană citată de thepage.ua.Acordul de transport rutier sau „transportul fără viză” între Ucraina și UE permite transportatorilor ucraineni și europeni să opereze fără autorizații speciale pentru transportul bilateral și de tranzit, ceea ce simplifică logistica și reduce birocrația.De la intrarea în vigoare a acestui regim în 2022, importurile către UE prin transport rutier din Ucraina au crescut cu 42% în volum și 28% în valoare, în timp ce exporturile UE către Ucraina au crescut cu 37% în volum și 50% în valoare.Datorită „transportului fără viză”, Ucraina exportă peste 200.000 de tone de mărfuri către UE, iar importurile sunt la același nivel.Primul Parlament moldovenesc a marcat acum 35 de ani începutul unui drum spre liberateRepublica Moldova a marcat recent aniversarea a 35 de ani de la constituirea primului Parlament, relatează stiri.md.„Primul Parlament a marcat începutul unui drum spre liberate, independență și democrație, a deschis ușa către o societate pluralistă, în care libertatea și drepturile omului sunt valori fundamentale,” a spus Maia Sandu.Șefa statului a declarat că primul Parlament „a avut curajul să spună lucrurilor pe nume, a readus tricolorul, a oficializat utilizarea limbii române, a votat Declarația de independență pe 27 august 1991.”„Avem o șansă istorică să ancorăm definitiv Moldova în lumea liberă, democratică și prosperă, prin integrarea în Uniunea Europeană. Dar pentru ca acest drum să reușească, trebuie să rămânem fideli valorilor care ne-au unit atunci – statul de drept, libertățile fundamentale și respectul față de instituțiile democratice”, a declarat Maia Sandu. Salome MIKADZE,  GéorgiaValeriia SEREDENKO, UcrainaInna SEREDIUK, UcrainaKateryna MAZUR, UcrainaMadalina RUJANSCHI, Moldavie

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Kdybych byl kariérista nebo se chtěl držet své židličky, vypadalo by to úplně jinak,“ říká ministr zahraničí Jan Lipavský, který po letech opustil Pirátskou stranu, ale ve vedení resortu zůstal jako nestraník za ODS. Přiznává, že jeho rozhodnutí nebyla jednoduchá, ale nestydí se za ně. Tvrdí navíc, že koalice Spolu představuje unikátní sílu, která má šanci znovu porazit Andreje Babiše. Právě bývalý premiér podle něj nechápe, jak funguje současný svět, a je názorově prázdný. Zatímco slibování levnějšího másla může být silným tématem v domácí politice, podobný přístup podle Lipavského v té zahraniční jednoduše nefunguje. To se ukázalo například ve chvíli, kdy hnutí ANO vsadilo na Donalda Trumpa, protože se to části jeho voličů líbilo. „A teď otáčejí. Pro zemi to není úplně nejlepší,“ říká ministr a kritizuje opozici za to, že se vyhýbá debatám o bezpečnosti. Politika Andreje Babiše nás podle jeho slov právě kvůli takovému přístupu přibližuje Maďarsku. Lipavský sice připouští, že komunikace současné vlády nebyla ideální, ale podle něj se zlepšuje. Věří, že i přes nepopulární opatření mají vládní kroky na společnost pozitivní dopad – a lidé je nezpochybňují. Má Evropa stále dostatečné páky vůči Spojeným státům a zůstávají naším klíčovým partnerem? Řídí českou zahraniční politiku skutečně ministr, nebo poradce premiéra Tomáš Pojar? A není Česká republika vůči Izraeli až příliš nekritická? Poslechněte si.

Basée à Prague depuis 30 ans, Radio Free Europe est dans la tourmente ces dernières semaines, Elon Musk et Donald Trump ayant décidé que ce média public américain, tout comme Voice of America, ne devait plus être financé par l'État. Cette radio diffuse dans une trentaine de langues et cible prioritairement des pays où la presse n'est pas libre. Le gouvernement tchèque est rapidement monté au créneau pour défendre cette station et ses journalistes, mais les derniers développements ne sont guère encourageants. Le satellite permettant la transmission de la chaîne de télévision en langue russe de Radio Free Europe en Russie, Current Time, a été éteint jeudi 3 avril par les États-Unis. Propagandiste en chef du Kremlin, Margarita Simonian, directrice du média Russia Today, n'a pas caché sa joie à l'annonce de la fin du financement de Radio Free Europe, allant même jusqu'à parler d'un jour de fête pour la Russie.À Prague, en République Tchèque, l'arrêt des subventions, même s'il est contesté en justice, a pour conséquence la mise au chômage technique d'une partie du personnel. « Radio Free Europe Radio Liberty a une mission très particulière. Nous opérons dans des régions dans lesquelles la liberté de la presse n'est plus autorisée, ou bien est fortement restreinte. Grâce à notre travail, nous sommes devenus une bouée de sauvetage pour les membres de notre audience. Nos auditeurs sont en quête d'informations fiables et précises sur ce qui se passe dans leur propre pays et dans le monde », estime Stephen Capus, son directeur, qui refuse de baisser les bras. L'audience de Radio Free Europe est estimée à 50 millions de personnes par semaine, avec un fort impact également sur les réseaux sociaux. Preuve s'il en fallait que ce média américain, important durant la guerre froide, conserve un certain prestige et une certaine raison d'être, encore aujourd'hui.Le média américain, qui a renouvelé sa rédaction hongroise et qui possède encore des services roumains et bulgares, dérange dans de nombreux pays. Son antenne kirghize, Radio Azattyk, a été interdite par Bichkek en 2023. La documentariste tchèque Veronika Janatková vient de produire un film sur le travail d'un des journalistes de cette antenne. « C'est absolument essentiel, souligne-t-elle. Au Kirghizistan, cette affaire de corruption, qui est au cœur du documentaire, traîne depuis 2019. Mais une enquête journalistique de ce type n'aurait probablement pas été possible là-bas. En 2023, Radio Free Europe/Radio Azattyk, la section kirghize, a déjà été interdite dans le pays. Le fait qu'il ait existé une institution soutenant ce type de recherche et de journalisme en faisait le seul espace où de telles informations pouvaient être publiées. »Le chef de la diplomatie tchèque, Jan Lipavský, a tenté de motiver ses homologues européens à sauver cette radio basée à Prague depuis 30 ans. Mais rien n'est encore acquis pour l'heure, surtout que le budget annuel représenté en 2024 environ 142 millions de dollars.À lire aussiRépublique tchèque: Prague appelle à des discussions au sein de l'UE pour sauver Radio Free Europe 

Basée à Prague depuis 30 ans, Radio Free Europe est dans la tourmente ces dernières semaines, Elon Musk et Donald Trump ayant décidé que ce média public américain, tout comme Voice of America, ne devait plus être financé par l'État. Cette radio diffuse dans une trentaine de langues et cible prioritairement des pays où la presse n'est pas libre. Le gouvernement tchèque est rapidement monté au créneau pour défendre cette station et ses journalistes, mais les derniers développements ne sont guère encourageants. Le satellite permettant la transmission de la chaîne de télévision en langue russe de Radio Free Europe en Russie, Current Time, a été éteint jeudi 3 avril par les États-Unis. Propagandiste en chef du Kremlin, Margarita Simonian, directrice du média Russia Today, n'a pas caché sa joie à l'annonce de la fin du financement de Radio Free Europe, allant même jusqu'à parler d'un jour de fête pour la Russie.À Prague, en République Tchèque, l'arrêt des subventions, même s'il est contesté en justice, a pour conséquence la mise au chômage technique d'une partie du personnel. « Radio Free Europe Radio Liberty a une mission très particulière. Nous opérons dans des régions dans lesquelles la liberté de la presse n'est plus autorisée, ou bien est fortement restreinte. Grâce à notre travail, nous sommes devenus une bouée de sauvetage pour les membres de notre audience. Nos auditeurs sont en quête d'informations fiables et précises sur ce qui se passe dans leur propre pays et dans le monde », estime Stephen Capus, son directeur, qui refuse de baisser les bras. L'audience de Radio Free Europe est estimée à 50 millions de personnes par semaine, avec un fort impact également sur les réseaux sociaux. Preuve s'il en fallait que ce média américain, important durant la guerre froide, conserve un certain prestige et une certaine raison d'être, encore aujourd'hui.Le média américain, qui a renouvelé sa rédaction hongroise et qui possède encore des services roumains et bulgares, dérange dans de nombreux pays. Son antenne kirghize, Radio Azattyk, a été interdite par Bichkek en 2023. La documentariste tchèque Veronika Janatková vient de produire un film sur le travail d'un des journalistes de cette antenne. « C'est absolument essentiel, souligne-t-elle. Au Kirghizistan, cette affaire de corruption, qui est au cœur du documentaire, traîne depuis 2019. Mais une enquête journalistique de ce type n'aurait probablement pas été possible là-bas. En 2023, Radio Free Europe/Radio Azattyk, la section kirghize, a déjà été interdite dans le pays. Le fait qu'il ait existé une institution soutenant ce type de recherche et de journalisme en faisait le seul espace où de telles informations pouvaient être publiées. »Le chef de la diplomatie tchèque, Jan Lipavský, a tenté de motiver ses homologues européens à sauver cette radio basée à Prague depuis 30 ans. Mais rien n'est encore acquis pour l'heure, surtout que le budget annuel représenté en 2024 environ 142 millions de dollars.À lire aussiRépublique tchèque: Prague appelle à des discussions au sein de l'UE pour sauver Radio Free Europe 

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden po telefonátu s Donaldem Trumpem přislíbil přerušení útoků na energetické cíle na Ukrajině. Obě země ale dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Má Rusko o příměří zájem?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).Rusko začalo se Spojenými státy v Rijádu vyjednávat o možném zastavení bojů na Ukrajině. Cílem jednání je podle americké delegace dosáhnout příměří v Černém moři, což by mohl být startovací můstek pro dosažení celkového zastavení bojů.Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev na tento návrh přistoupil, ruský prezident Vladimir Putin na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Přislíbil pouze přerušení útoků na energetické cíle. Přesto obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Kyjev pokládá pokračující rozsáhlé nálety ruských dronů a raketové útoky na ukrajinská města za důkaz, že Moskva není ochotná přistoupit na klid zbraní a ukončení války, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo. Ruské ministerstvo obrany naopak obvinilo Ukrajinu z pokusu o další útok na přečerpávací stanici ropovodu Kaspického konsorcia. Má Putin o příměří zájem? Máme nabídnout české vojáky pro mírovou misi na Ukrajině? A jaký máme plán pro záchranu Radia Svobodná Evropa?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Lámu si hlavu nad tím, jak vysvětlovat Čechům potřebu podporovat Ukrajinu. Proruských obyvatel je u nás málo, Češi by rádi viděli neutrální střední cestu. Ptají se, co z toho budou mít,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak hodnotí výsledky Trumpových snah o příměří? Jak se z Piráta stane politik na kandidátce ODS? A podporuje Česko další bombardování Gazy? Podívejte se na celé Studio N.  

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké  sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje  na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“Kouřová clonaPak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Koalice Spolu po oznámení Markéty Pekarové Adamové, že nebude kandidovat v zářijových sněmovních volbách, řeší problém, jak udržet liberální voliče v hlavním městě. A přišla s neotřelým řešením  - na kandidátku v Praze si dala ministra zahraniční, někdejšího Piráta Jana Lipavského.Ačkoli o něj původně stála TOP 09, nakonec tam bude překvapivě za ODS. První tři jména na volebním lístku Spolu v Praze budou vypadat takto: 1. Jana Černochová, ministryně obrany, 2. Jiří Pospíšil, náměstek primátora, 3. Jan Lipavský, ministr obrany.„Vládní strany získaly v minulých volbách v Praze dohromady neuvěřitelných 63 procent hlasů. Vítězná koalice Spolu, jež měla rekordních 40 procent, se bez Pekarové Adamové musela oprávněně obávat, aby část liberálnějších voličů nepřeběhla k Starostům nebo k Pirátům. Tahem s Lipavským tomu chtějí  zabránit,“ míní reportér Václav Dolejší.Když Piráti odešli z vlády a ministr Lipavský stranu pustil, postavila se za něj především TOP 09 - a předsedkyně Markéta Pekarová Adamová ho lákala do své strany. Jenže proti byli pražští členové Topky, takže volného hráče se překvapivě chytla ODS a nabídla mu místo na kandidátce. „To je na tom vlastně docela překvapivý moment, že zrovna ODS - starší a tradičnější partaj ve srovnání s TOP 09 - dokáže být více otevřená lidem zvenčí a více chápající situaci v Praze,“ dodává Lucie Stuchlíková.  Jak to, že si TOP 09 nechala upláchnout známé jméno? Pokračuje úpadek strany? A kdy Lipavský přestoupí pro změnu k lidovcům?Podcastová dvojka Lucka a Vašek dorazí ve středu 12. 3. do Ústí nad Labem do Veřejného sálu Hraničář. Předprodej vstupenek naleznete tady. Více informací o události píšeme na Facebooku. Odpovědi na otázku, kdy se Jan Lipavský stane členem KDU-ČSL, posílejte na audio@sz.cz.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Širší veřejnost jej poprvé zaznamenala skrze jízlivost kancléře Mynáře – v půli prosince 2021 při inauguraci Fialovy vlády. „Magistr, pardon bakalář Jan Lipavský, pověřený řízením ministerstva zahraničních věcí“. Nedůstojné šťouchnutí neslo tehdy rukopis prezidenta Zemana, který zprvu o pirátském kandidátovi na řízení Černínského paláce nechtěl slyšet. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Situace na Slovensku se dál vyostřuje. Na pátek se chystají další demonstrace proti politice premiéra Roberta Fica. Ten obvinil opozici, že připravuje převrat. Opřel se také do českých politiků a médií. Co se na Slovensku děje?  Hostem Ptám se já byl slovenský diplomat, bývalý prezidentský kandidát a člen opozičního Porgresivního Slovenska Ivan Korčok. „V této klíčové situaci pro evropský kontinent, kdy Ruská federace pošlapává úplné základy bezpečnostní architektury, jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu,“ komentoval aktuální vývoj našich vzájemných vztahů Korčok. „Jako slovenský politik a slovenský diplomat budu vždy stát na straně Slovenské republiky, ale bohužel se dnes ty vztahy dostaly do situace, kdy i Česká republika zvažuje, jaký dopad má zahraniční politika Slovenské republiky, která se mění, která se orientuje na východ a která bere v úvahu ruské zájmy.“Premiér Robert Fico před týdnem opět obvinil Česko, že jeho politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) jeho tvrzení odmítli.Situace se zároveň stále vyostřuje ve vnitropolitické situaci na Slovensku. Fico nedávno zaútočil na opozici a občanský sektor, které obvinil z přípravy státního převratu. O víkendu pak oznámil, že kvůli tomu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání. Opozice nařčení odmítla jako absurdní. Fico podle nich ztratil kontakt s realitou. „Z našeho pohledu opozice doba a zejména podoba vládnutí, ignorace rešení základních problémů dávno dozrála na předčasné volby,“ prohlásil Ivan Korčok. Na protest proti Ficově politice budou ve více než 50 městech na Slovensku i v zahraničí v pátek pokračovat protivládní protesty. Organizátoři už naposledy vyzvali premiéra, aby odstoupil. Povedou někam ohlášené protesty a demonstrace? Jak stabilní je aktuálně Ficova vláda? A kam se posunuly česko-slovenské vztahy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda si dlouhodobě pochvaluje vztahy se Spojenými státy. S blížící se změnou v Bílém ale opozice kabinet kritizuje, že se na nástup administrativy Donalda Trumpa špatně připravil. Jak teď budou vypadat česko-americké vztahy? Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).Ve Washingtonu vrcholí přípravy na pondělní inauguraci znovuzvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který v Bílém domě vystřídá demokrata Joea Bidena. S návratem Trumpa do úřadu přibývají spekulace ohledně jeho slibů a plánů, jak ve vztahu k domácí, tak k zahraniční politice. Svět se obává dopadů možných celních válek, které by mohl nastupující prezident rozpoutat, i jeho postojů k řešení války na Ukrajině. Nervozita panuje také v případě iniciativy na omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci, kterou Spojené státy oznámily tento týden. Omezení mají zajistit, aby vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Regulace by se přitom měly týkat i Česka, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější. Zájmem české diplomacie teď proto bude pro Česko zajistit co nejlepší podmínky. "Považuji to za chybu. Budeme apelovat na americkou stranu, aby nás v rámci konzultačního procesu zařadila do kategorie zemí, kde neexistují žádná omezení. Je pro to několik dobrých důvodů. Kupujeme od nich jejich nejmodernější stíhačky a naše země má velmi kvalitní kontrolní režimy toho, jakým způsobem se u nás s kontrolovanými  položkami nakládá. Jsme jejich strategický partner. Takže opravdu nevím, kde vzniklo to rozhodnutí, “ řekl ministr zahraničí Lipavský. Jak se Česko připravilo na návrat Donalda Trumpa? Vypadneme ze skupiny zemí pro nejbližší spolupráci v oblasti čipů? A jak se bude dál vyvíjet situace na blízkém východě, pokud se udrží příměří mezi Hamásem a Izraelem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poprvé po odchodu Pirátů se schází vláda. Jako nestraník v ní zůstává ministr zahraničí Jan Lipavský, který od Pirátů odešel. Jeho setrvání ve funkci podle premiéra Fialy (ODS) podpořily všechny koaliční strany. Kontinuitu preferuje i prezident Pavel. Pořadem provázela Klára Radilová. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058131002/

Vládní krize utichla stejně rychle jako začala. A ukázalo se, že vláda Piráty nepotřebuje nejen ve sněmovně, ale ani ve Strakovce. Kvůli odchodu Pirátů z vlády se nakonec bude měnit jen jeden ministr - a slovy Václava Klause je to vlastně taková nerekonstrukce.Michalu Šalomounovi se poděkovalo za jeho dobrou práci a zároveň se řeklo, že ji k ničemu nepotřebujeme. A na zahraničí zůstává Jan Lipavský, stačilo jen, aby se veřejně svléknul z černého stranického trička.Navenek to nedává moc smysl - Fiala mohl volné místo po Lipavském využít k větším změnám ve vládě (což je trik úspěšně používaný, když je nějaký kabinet nepopulární) a zároveň uspokojit funkcí vlastní straníky či koaliční partnery.„Oficiální argument, že je třeba udržet kontinuitu v zahraniční politice, s prominutím neobstojí. Nepochybuji, že by se ve Spolu našel někdo, kdo by taky dokázal do voleb říkat, že Rusko je špatné,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Co tím tedy premiér sleduje? „Za prvé tam trochu cítím, že si to přeje prezident Petr Pavel. Za druhé tak může Petr Fiala dál říkat, že on přece Piráty z vlády nevyhodil,“ myslí si Václav Dolejší. A možné taky je, že část Spolu Piráty chce prostě ponížit, co to jde - a jak jinak to udělat, než „krádeží“ populárního ministra.Zůstat ale nedává moc smyslu ani z pohledu Lipavského - zvlášť ve chvíli, kdy je to jen na pár měsíců, protože tvrdí, že za Spolu nechce kandidovat v příštích volbách. „Možná prostě jenom má rád funkci. A taky není vyloučeno, že si to s tou kandidaturou ještě rozmyslí,“ dodává Dolejší.Nebude před příštímu volbami volná nějaká ambasáda? Má Miloš Zeman kamarády a co si nejvíc přeje k narozeninám? A máte radši Suchánka, nebo Kulhánka? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Z vládní koalice do konstruktivní opozice, tímto směrem se vydali Piráti. Jinou cestu zvolil Jan Lipavský. Opustil pirátské řady a zamířil mezi nestraníky. Tím si uvolnil ruce a na rozdíl od bývalých kolegů mohl zůstat součástí Fialova kabinetu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Jan Lipavský (nestr.), ministr zahraničních věcí Pořadem provázel Martin Jonáš. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058041001/

Piráty čekají měsíce hodně tvrdé politické práce. Nejprve musí uvolnit posty ministrů i náměstků, pak potřebují najít nového předsedu či předsedkyni a nakonec vymyslet, jak získat zpět ztracené voliče. Kdo by měl stranu vést? Hostem Ptám se já je europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.Piráti opouštějí po třech letech v pětikoalici vládu. Schválilo to jejich Celostátní fórum, pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících. Podle Pirátů premiér Petr Fiala (ODS) porušil koaliční smlouvu tím, že se rozhodl vyhodit z vlády pirátského předsedu, vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Toho z funkce odvolal v pondělí večer prezident Petr Pavel.Spolu s Bartošem z vlády odejdou i pirátší ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun. „Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl Bartoš. „Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“ doplnil. Otřesy v kabinetu ale zřejmě k jeho pádu nepovedou. Zbývající čtveřice stran chce ve společném vládnutí pokračovat, ve Sněmovně má pořád většinu 104 poslanců. Stále se také čeká, zda nebude ve vládě pokračovat dosavadní ministr zahraničí Lipavský. Ten už požádal o ukončení svého členství u Pirátů a chystá se podat demisi. Zástupci koalice ale mají o jeho setrvání na postu zájem, zůstat by podle nich mohl i jako nestranický odborník. Piráti chtějí být „lepší opozicí“, co budou prosazovat? Kdo by měl stranu vést dál? A na co vsadit, aby Piráti za rok prošli přes sněmovní volby?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko má za sebou největší politický otřes za dobu vlády Petra Fialy. Poté, co se premiér rozhodl vyhodit z kabinetu Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení, Piráti zřejmě z vlády odejdou úplně. Co bude dál?Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.Opravdu Piráti odcházejí z vlády? Připouštějí si, že je digitalizace stavebního řízení průšvih? A co budou dělat, když ministrem i přes jejich odchod zůstane Jan Lipavský?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak se stal ministrem a chtěl to vůbec? Kolik naschválů mu udělal Miloš Zeman a jakými triky blokoval jeho jmenování? Jak se daří Pirátům a budou schopni oslovit své voliče? A dělá to vláda dobře? Kdy skončí válka na Ukrajině a jak? Bude muset Ukrajina obětovat své území a co bylo smyslem ofenzívy u Kursku? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

The first edition in our special series recorded at the Globsec Forum in Prague. We hear a selection of highlights including an insight into defending a country during active conflict with Ukraine's former defence minister, Oleksii Reznikov; EU harmony with Czechia's foreign minister, Jan Lipavský; Nato's priorities with General Chris Badia; and the struggles of democratic journalism as the far-right rises with editor in chief of ‘SME' Beata Balogová. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Host: Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničí Pořadem provázel Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040903/

Host: Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničí Pořadem provázel Daniel Takáč https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040723/

Host: Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničních věcí Pořadem provázel Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040529/

El ministro Jan Lipavský destaca la importancia de las relaciones con Iberoamérica. Ferdinand Porsche, el mítico constructor de automóviles nacido en Liberec. Los checos tienen menos sexo, pero están contentos.

„To člověka zhnusí. Myslím si, že je to politické dno,“ komentuje ve Studiu N uniklý e-mail Andreje Babiše ministr zahraničí Jan Lipavský. „Nemyslím si, že do české politiky patří chování slizkého hada,“ říká. V rozhovoru také vysvětluje, jak je to aktuálně s municí pro Ukrajinu, a odpovídá na otázku, zda by Česko nemělo přehodnotit svůj postoj ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Moderuje Filip Titlbach.

Vzťahy so susedmi sú kľúčové a signálov mal Robert Fico dosť, ale nepoučil sa, zhoduje sa česká vláda a aj náš bývalý veľvyslanec v ČR Peter Weiss. Vzťahy v Česku naopak buduje slovenská opozícia. V dnešnom podcaste budete počuť aj časť nášho exkluzívneho rozhovoru s českým ministrom zahraničných vecí Janom Lipavským, aj reakcie oboch favoritov prezidentských volieb.Český premiér Petr Fiala opakovane reagoval, že Česko stojí na strane západu, pretože ide o zásadnú otázku pre budúcnosť Európy a pozícia Roberta Fica nahráva záujmom Vladimira Putina.Minister zahraničných vecí Jan Lipavský hovorí, že v otázkach bezpečnosti sa kompromisy nerobia a je to práve Robert Fico, kto svojimi výrokmi kazí vzťahy medzi Českom a Slovenskom.Za pravdu mu dáva aj bývalý slovenský veľvyslanec v Prahe, kedysi spolustraník Roberta Fica z SDĽ, Peter Weiss. V rozhovore pre náš podcast vysveľuje, že Robert Fico robí egoistickú politiku a neberie ohľady na našich partnerov. Podľa neho strácame dôveru spojencov. Za akých okolností sa dostaneme do medzinárodnej izolácie?Moderuje Peter Hanák.

Czech Foreign Minister Jan Lipavský is in Australia... the first visit by a Czech head in 20 years. SBS reporter Claudia Farhart spoke with Mr Lipavský about Czechia's commitment to rally war efforts in support of Ukraine.

Piráti si v sobotu v Brně na sjezdu prošli malou revolucí. Předsedou sice zůstal Ivan Bartoš, ale jinak se celé vedení změnilo. Což je překvapivé u vládní strany, jejíž preference jdou nahoru.Všechna čtyři místopředsednická místa nově obsadily ženy.„Tak je vidět, že to jde i bez kvót. A jaký rozdíl to je proti jiné vládní straně, ODS, kde jsou v nejužším vedení jen muži,“ chválí pirátský výsledek Lucie Stuchlíková v reportáži.Podcasteři z Vlevo dole natáčeli mezi Piráty už od pátku, kdy se konala zahřívací taneční party nazvaná Tancuj, tancuj, vykrúcaj! Akce se zúčastnili spíše Bartošovi straničtí spojenci - třeba náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib nebo ministr zahraničí Jan Lipavský.Do vedení se ovšem dostaly i dvě ženy, které mají k Bartošovi výhrady a řadí se k radikálnější stranické skupině - europoslankyně Markéta Gregorová a Dominika Poživilová Michailidu.„Celkově mi z toho výsledku vyplývá, že Piráti sice s Bartošem vsadili na jistotu a rozhodli se zůstat ve vládě, ale nově tam chtějí být víc vidět a slyšet. A když to nepůjde, tak raději odejít, než dělat kompromisy s konzervativci,“ míní Václav Dolejší.Kdo to na pirátské party nejvíc roztáčel? Co mladému pirátstvu vadí na boomerech ve vedení? Proč před Petrem Fialou schovávali kondom? A je drum and bass vůbec hudba? Poslechněte si celou podcastovou reportáž!-----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Host: Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničí Pořadem provázela Tereza Kručinská https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040115/

Host: Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničních věcí Pořadem provázel Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040102/

Host: Jan Lipavský /Piráti/, ministr zahraničních věcí Pořadem provázel Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058041108/

Ministr zahraničí Jan Lipavský před takovým krokem ale varuje. Je potřeba řešit stěhování velvyslanectví v Izraeli právě teď? Může takové rozhodnutí pomoci jako důležité gesto, nebo naopak diplomaticky uškodit? Karolína Koubová se zeptá poslankyně ODS Evy Decroix a nezávislého senátora Pavla Fischera.

Konsolidační balíček prosazen — Poslanci vyjádřili podporu Izraeli — Premiér se vyslovil pro přesun české ambasády v Izraeli — Rozhovor s Pavlem Žáčkem — Jan Lipavský navštívil Izrael — Rozhovor s Lubomírem Metnarem — Pavel Simon se zřejmě ústavním soudcem nestane — Hlasování o nedůvěře vládě — Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky — Kontroly na česko-slovenských hranicích — Andrej Babiš se omluvil Miroslavu Kalouskovi https://www.ceskatelevize.cz/porady/11030667317-tyden-v-politice/223411058160025/

Host: Jan Lipavský (Piráti), ministr zahraničních věcí Pořadem provázel Martin Jonáš. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058041003/