Podcasts about datov

Na sobotní pohřeb papeže Františka se sjeli statisíce věřících, zástupci církví, politici, světoví lídři i média. Ta budou i nadále v nejmenším státě světa sledovat průběh konkláve. Jak se média zhostila role zprostředkovatele posledního rozloučení s papežem? A co při ceremoniálu překvapilo? Datový analytik Josef Šlerka se zamyslí i nad tím, kdo je novinář a jak influenceři mění politickou a mediální scénu, a připomene i to, jakou cestu ušla za dvacet let platforma YouTube.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na sobotní pohřeb papeže Františka se sjeli statisíce věřících, zástupci církví, politici, světoví lídři i média. Ta budou i nadále v nejmenším státě světa sledovat průběh konkláve. Jak se média zhostila role zprostředkovatele posledního rozloučení s papežem? A co při ceremoniálu překvapilo? Datový analytik Josef Šlerka se zamyslí i nad tím, kdo je novinář a jak influenceři mění politickou a mediální scénu, a připomene i to, jakou cestu ušla za dvacet let platforma YouTube.

Saša Michailidis se ptá hostů na to, jak streamování, tedy digitální poslech hudby, proměňuje hudební trh. EXPO 2025 v japonské Ósace začne už tuto neděli. Jak náročný je přechod z taneční školy do taneční praxe? Datový tým Českého rozhlasu se pokusil proniknout do tajů tuzemské literatury. Co zjistil?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů na to, jak streamování, tedy digitální poslech hudby, proměňuje hudební trh. EXPO 2025 v japonské Ósace začne už tuto neděli. Jak náročný je přechod z taneční školy do taneční praxe? Datový tým Českého rozhlasu se pokusil proniknout do tajů tuzemské literatury. Co zjistil?

Zatímco Donald Trump vidí území jako obchodní artikl, Vladimir Putin jako kořist. Jak tyto rozdílné pohledy formují současný svět? A proč Evropa v technologickém i hospodářském závodě stále ztrácí? Poslechněte si nový Hrotcast s ekonomem Pavlem Kohoutem, který odhaluje souvislosti, jež hýbou globální scénou.Donald Trump se přiřítil do mezinárodního obchodu i vztahů jako cunami. Jenže ačkoli chce dát najevo sílu a rozhodnost, jeho kroky ho usvědčují z opaku. „To, co dělá v zahraniční politice, je velmi nešťastné. Jeho administrativa dala najevo slabost i ochotu ustoupit a Amerika přestává být chápána jako supervelmoc,“ říká Pavel Kohout, ekonom z investičního fondu Algorithmic Sicav.A přidává postřeh o dvou těžkých vahách světové politiky, které nyní krouží kolem sebe i ukrajinského bojiště. „Trump je obchodník a realiťák. Pro něj je území něco, s čím se dá obchodovat. Vladimir Putin je stepní válečník. Jeho prizmatem je zisk území otázka prestiže, pro níž je ochoten i schopen obětovat vše,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu.Jeho postřeh koreluje s realitou. Zatímco ruský vůdce sousední Ukrajinu napadl a její území chce získat silou, americký prezident podmínil pokračování pomoci Kyjevu převzetím kontroly nad obrovským množstvím ukrajinského nerostného bohatství.Trump ale rozjíždí i jinou válku – obchodní. Neohlíží se přitom na soupeře Spojených států, ale ani na jejich spojence. Aktuálně vyhlásil, že již brzy uvalí 25procentní clo na zboží z EU. „Nejhorší možný výsledek by byl, kdyby došlo na celní války a vzájemné zvyšování cel mezi Evropou a USA. Znamenalo by to další problémy pro náš průmysl,“ varuje Kohout.Evropa by se podle něj měla držet zpátky a neeskalovat konflikt s americkým prezidentem, i když na poli Unie existuje pokušení napařit Trumpovi v odvetě vysoká cla. Zboží ze Spojených států je už teď zatíženo vyššími poplatky v Evropě, než je tomu naopak, podotýká známý ekonom. Podle něj cla nejsou zdravým prostředkem pro ekonomický růst.USA pod novým vedením, ale třeba i Velká Británie, chtějí masivně podporovat rozvoj umělé inteligence. Vyspělý svět si od ní slibuje urychlení hospodářského rozvoje. Ujíždí Evropě v nejvyspělejších technologiích vlak? Datová centra jsou v Evropě drahá kvůli drahým energiím, analyzuje Kohout. Zároveň tvrdí, že i na našem kontinentu vznikají skvělé projekty v AI, jen je neumíme tak dobře prodat.Například Francie podle něj přišla s novým chatbotem s umělou inteligencí nazvaným Le Chat, který vzbudil obrovskou pozornost mezi experty. Veřejnost o něm ale příliš neví, protože Evropa zaostává v PR proti Spojeným státům nebo Číně, jež nedávno překvapila svým pokročilým AI nástrojem DeepSeek.Nastal čas, abychom od Pekingu začali opisovat? Kohout dává za příklad, jaký obrovský skok udělala asijská velmoc v automobilovém průmyslu, který naopak v Evropě čím dál víc skomírá. „Teď se jen divíme, jaký zázrak Čína v automotive dokázala. A jde i o marketing, jako když koupila starou britskou značku MG. Evropa naopak postupuje zákazy a pokutami. Huráplánování, zákazy a povely nemají ekonomickou logiku,“ hodnotí.Přesto v Evropě vidí společnosti, které mají našlápnuto k velkým věcem. Které to jsou? A může jich být víc? Co si Pavel Kohout myslí o Green Dealu? A nastal pád starého kontinentu? O tom všem v novém Hrotcastu.

Poté, co čínská společnost DeepSeek představila svůj model umělé inteligence, technologickým světem zavládlo ohromení. Pak ale přišla panika a propad akcií na americké burze. Vývoj chatovacího robotu stál údajně pouhý zlomek toho, co na výrobu nástrojů umělé inteligence vynakládají americké společnosti. Čemu věřit? A proč být raději obezřetný? Datový analytik Josef Šlerka ještě přiblíží, proč klesá zájem o zpravodajské servery, a vysvětlí, zda Elon Musk straší evropské elity.

Poté, co čínská společnost DeepSeek představila svůj model umělé inteligence, technologickým světem zavládlo ohromení. Pak ale přišla panika a propad akcií na americké burze. Vývoj chatovacího robotu stál údajně pouhý zlomek toho, co na výrobu nástrojů umělé inteligence vynakládají americké společnosti. Čemu věřit? A proč být raději obezřetný? Datový analytik Josef Šlerka ještě přiblíží, proč klesá zájem o zpravodajské servery, a vysvětlí, zda Elon Musk straší evropské elity.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhruba měsíc před rumunskými prezidentskými volbami odhadovaly průzkumy, že Calin Georgescu má podporu kolem 5 %. Během několika týdnů se však na TikToku a Facebooku rozjela masivní koordinovaná kampaň na jeho podporu. Díky ní získal v prvním kole voleb 23 % hlasů a zvítězil. Rumunské tajné služby označily tuto kampaň za ruskou vlivovou operaci. Na základě odtajněných pravodajských informací poté rumunský ústavní soud volby zrušil a nařídil jejich opakování. Datového analytika Josefa Šlerky se na detaily jeho kampaně na sociálních sítích ptá Petr Gojda. Podpořte nás v naší vánoční kampani a budete si moci zahrát online novinářskou hru: https://www.darujme.cz/projekt/1210547?utm_source=Podcast&utm_medium=spotify&utm_campaign=josef-tiktok-dil-12-12#informace Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

V tomto podcastu se zaměříme na datovou a energetickou náročnost umělé inteligence. Ukážeme si, jak rostoucí potřeba datových center a jejich energetická spotřeba ovlivňuje budoucí vývoj. Diskutujeme, jaké investiční příležitosti se nabízejí v oblasti energetiky a umělé inteligence, a proč je důležité být opatrný při investování do všeho, co nese název AI. V Sušánka & partneři doporučujeme investovat prostřednictvím specializovaných private equity nebo venture kapitálových fondů, které mají zkušenosti s tímto odvětvím.

Zhoubní mimozemští nanoboti v zubních analgetikách, zednářská spiknutí nebo bájná slovansko-árijská pravlast Tartárie. Na českých a slovenských telegramových kanálech se konspiracím a dezinformacím daří. Stejně tak roste sledovanost účtů spojených s proruskou propagandou. Mělo by nás to znepokojovat? Nebo jde o izolovanou skupinu lidí, která žije mimo realitu? A k čemu všemu ruskou komunikační platformu lidé využívají? Datový analytik Josef Šlerka startuje sérii Průvodce českým a slovenským Telegramem.  K mikrofonu si ho pozval Petr Gojda. Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webuemailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci, ⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠ vás teď opravdu potřebuje! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/⁠

Daniel Čupak, datový analytik z Qestu, v nové epizodě vysvětluje jaké jsou fáze datové vyspělosti, co je důležité při spolupráci s datovým analytikem a jaké jsou největší výzvy při práci s daty.

Přesné určování polohy, nasazení AI do řízení sítí a vyšší rychlosti připojení. To mají podle dnešních představ přinést mobilní 6G sítě. Co dalšího se v nich chystá? „Mělo by dojít k pokrytí vždy a všude. Kdykoliv a kdekoliv byste měli být schopni se připojit k internetu,“ vysvětluje Zdeněk Bečvář z Katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT.

Přesné určování polohy, nasazení AI do řízení sítí a vyšší rychlosti připojení. To mají podle dnešních představ přinést mobilní 6G sítě. Co dalšího se v nich chystá? „Mělo by dojít k pokrytí vždy a všude. Kdykoliv a kdekoliv byste měli být schopni se připojit k internetu,“ vysvětluje Zdeněk Bečvář z Katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Královéhradecký kraj investuje desítky miliónů korun do zvýšení kybernetické bezpečnosti krajského úřadu. Podle náměstka hejtmana Pavla Bulíčka z Pirátů nejde o reakci na nějakou konkrétní hrozbu, ale o preventivní opatření.

Zavedli jsme si nesmyslné emisní povolenky, stačily normy, které by museli výrobci dodržovat. Takhle platíme za energie dvakrát, nejdřív na nákupu emisních povolenek a poté na dotacích pro výrobce, tvrdí bývalý generální ředitel ČEZu a prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl.  Trh s emisními povolenkami je podle něj neprůhledný a netransparentní. Když říkáme, že obnovitelné zdroje jsou levné, nepočítáme do ceny dotací, které státy výrobcům dávají. Politik dnes nemůže vystoupit, aby racionálně vysvětloval, proč ta filozofie green dealu je chybná.  Dnes už se neřeší konkurence, ale výrobci a hospodáři přicházejí za státem a chtějí dotace.  Česko má jedny z nejdražších energií v Evropě, ale současně je výroba tady nejlevnější. Je to o iluzi, že všude v Evropě bude jeden trh. Energetika funguje i jako nástroj nátlaku. Je pravděpodobné, že Pavel Tykač uzavře uhelné elektrárny dříve, než deklaroval, je to pro něj extrémně nevýhodné a stát by jen těžko vysvětloval, že jde společnost Seven dotovat, říká Míl.  Průmysl se bude brzy z Česka stěhovat. Dříve jsme lákali na levné vstupy, ale to teď skončilo. Nemáme investorům co nabídnout. Fascinuje mě, jak všichni bojují za obnovitelné zdroje, přitom je to extrémně nestabilní a právě nestabilita způsobuje, že se ceny také energie násobí. Česko si staví Datové centrum za miliardu, jeho vznik zaplatíme všichni v poplatku, který se zavede.  dodává Míl.  Stát totiž dokončuje přípravy komunitní energetiky v Česku, která by měla začít fungovat od 1. července. Úřady do té doby musí dokončit zřízení Elektroenergetického datového centra, které vyjde na zhruba miliardu korun.

Portál Seznam.cz začal koncem dubna svým uživatelům předkládat výzvu k tomu, aby buď dali firmě souhlas se sběrem dat pro cílení reklamy, nebo aby začali platit měsíční předplatné. Výzva souvisí s ukončením podpory cookies „třetích stran“ v majoritně používaném prohlížeči Google. Jak cookies třetích stran fungují? A mohou uživatelé opravdu rozhodnout, jak bude nakládáno s jejich daty?

Portál Seznam.cz začal koncem dubna svým uživatelům předkládat výzvu k tomu, aby buď dali firmě souhlas se sběrem dat pro cílení reklamy, nebo aby začali platit měsíční předplatné. Výzva souvisí s ukončením podpory cookies „třetích stran“ v majoritně používaném prohlížeči Google. Jak cookies třetích stran fungují? A mohou uživatelé opravdu rozhodnout, jak bude nakládáno s jejich daty?Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakou cenu mají data o tom, co na webu děláme? Magazín Online Plus tentokrát zaměřil pozornost na soubory cookies. Moderátor David Slížek téma rozebírá s datovým novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou a analytikem Deníku N Petrem Koubským.

Jakou cenu mají data o tom, co na webu děláme? Magazín Online Plus tentokrát zaměřil pozornost na soubory cookies. Moderátor David Slížek téma rozebírá s datovým novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou a analytikem Deníku N Petrem Koubským.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou.A co se ještě dozvíte:- jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence- co může pomoci s chlazením datových center- proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl- jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie- co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne- v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co musí řešit v souvislosti s NIS2- kolik firem podle Svátkova odhadu čelilo vydírání ze strany hackerů a zda by vyděračům zaplatil- čím by se firmy měly řídit, aby dokázaly čelit hackerským útokům a jak nejlépe zabezpečit datové centrumTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Město Brno v Minecraftu, vizualizace hlasování zastupitelstva nebo mapa pediatrů a dětských hřišť – to všechno jsou projekty, které vznikly v rámci brněnského datového hackathonu nebo v rámci digitálních akademií. Jan Zvara a Adam Estefányi jsou pionýři datové analytiky městské samosprávy a zároveň hodnotitelé absolventských prací naší Digitální akademie: Data. V dalším díle podcastu Czechitas se dozvíte, jaká cesta vede do datové analytiky, a co všechno se dá s daty vymýšlet nejen ve veřejném prostoru.

Výkyvy teplot jsou stále extrémnější. To výrazně ovlivňuje provoz datových center. “Komplikace nebude v tom, jak do datového centra energii dodat, ale jak to vše v extrémních teplotách uchladit,” říká Václav Svátek ze společnosti ČMIS, která poskytuje hosting a další cloudová a serverová řešení. V letních měsících se navíc teplo nedá efektivně zužitkovat, musí se pouštět ven. Datová centra se proto stěhují za levnější energií nebo za chladnějším klimatem, do Skandinávie či do Kanady. Velké nadnárodní firmy zase experimentují s datovými centry pod mořskou hladinou. A co se ještě dozvíte: - jak datová centra zvládají provoz spojený s nárustem umělé inteligence - co může pomoci s chlazením datových center - proč se některé vlády snaží omezovat výstavbu velkých datových center a zda to dává smysl - jakou část nákladů datových center tvoří platby za energie - co si Václav Svátek myslí o přístupu státu k digitálním technologiím a IT a proč to tak často drhne - v jaké míře se datová centra potýkají s útoky na data a co musí řešit v souvislosti s NIS2 - kolik firem podle Svátkova odhadu čelilo vydírání ze strany hackerů a zda by vyděračům zaplatil - čím by se firmy měly řídit, aby dokázaly čelit hackerským útokům a jak nejlépe zabezpečit datové centrum Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Datový novinář Honza Boček pokračoval v pátrání, kam mizí léky, které pak chybí v českých lékárnách. Co ukazují otevřená data? A proč se nedaří nelegální vývozy postihovat?

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Česká politička, která pro své přesvědčení obětovala to nejcennější – vlastní život.

Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost.A co se ještě dozvíte:- kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu- co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat- jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě- proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace- jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber- zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty - proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii- na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost. A co se ještě dozvíte: - kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu - co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat - jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě - proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace - jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber - zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty  - proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii - na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníky Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Drahé potraviny, drahé bydlení, drahé energie řeší Češi už několik měsíců až let. Účty za mobil už je ale podle Českého telekomunikačního úřadu tolik nestraší. Našli dvě cesty, jak si je zlevnit.Vysoké účty za datové služby i volání z mobilů stály kariéru nejednoho politika. Podle předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta ale ceny, zejména neomezených balíčků, klesly. „To neznamená, že by byly účty za telefon úplně v pořádku. V poslední době ale situace trošku směřuje k lepší pozici,“ uvedl pro pořad Agenda SZ Byznys.Zlevnily zejména balíčky s velkým objemem dat, řekl Ebert. „Neomezené nabídky, neomezené hlasové služby, neomezená data a esemesky v balíčku. V tomto typu nabídek se podle posledních dat z mezinárodního srovnání výsledků za třetí kvartál loňského roku Česká republika pohybuje někde na průměru srovnávaných zemí. Není tam dramatický problém,“ prezentuje Ebert výsledky průzkumu společnosti TechInsights.„Datový traffic v České republice meziročně roste téměř o 50 %. I v mobilních sítích je za předloňský rok spotřeba na jednu simku na měsíc v průměru více než 7 GB přenesených dat,“ říká Ebert.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Thu, 04 Jan 2024 09:16:51 +0000 https://podcast89af9b.podigee.io/39-new-episode f54dcba32d0043a35cafe4f4018acf64 39 full Vítejte v technofeudalismu no PR

Slovem roku se podle nejstaršího amerického slovníku stal výraz autentický. Editoři spojují častější vyhledávání tohoto slova s rozvojem umělé inteligence. Nakolik autentický náš svět ještě je? Jakým vývojem umělá inteligence prošla? A jakou roli bude hrát v každodenní práci studentstva? Datový analytik Josef Šlerka v audiozáznamu ještě přiblíží, jaké pohyby na tuzemském mediálním trhu přinesl rok 2023 či jakým směrem se bude ubírat vývoj sociálních sítí.

Slovem roku se podle nejstaršího amerického slovníku stal výraz autentický. Editoři spojují častější vyhledávání tohoto slova s rozvojem umělé inteligence. Nakolik autentický náš svět ještě je? Jakým vývojem umělá inteligence prošla? A jakou roli bude hrát v každodenní práci studentstva? Datový analytik Josef Šlerka v audiozáznamu ještě přiblíží, jaké pohyby na tuzemském mediálním trhu přinesl rok 2023 či jakým směrem se bude ubírat vývoj sociálních sítí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovem roku se podle nejstaršího amerického slovníku stal výraz autentický. Editoři spojují častější vyhledávání tohoto slova s rozvojem umělé inteligence. Nakolik autentický náš svět ještě je? Jakým vývojem umělá inteligence prošla? A jakou roli bude hrát v každodenní práci studentstva? Datový analytik Josef Šlerka v audiozáznamu ještě přiblíží, jaké pohyby na tuzemském mediálním trhu přinesl rok 2023 či jakým směrem se bude ubírat vývoj sociálních sítí.

Soukromé i veřejnoprávní stanice preferují hudbu, na které panuje většinová shoda – a po úspěšných interpretech chtějí, aby se drželi osvědčených receptů. Vyplývá to ze seriálu o českých rádiích, který vznikl ve spolupráci Radia Wave a Datového týmu Českého rozhlasu. Do jeho zákulisí se podíval Podcast Vlna.

Voice: Magdaléna Studená, Petr Hegedűs, Štěpán Švagr

Zatím máme šanci na celkovou reformu rozpočtu a začínat musí od výdajů. Protože když to neuděláme nyní, tak se nám s rostoucím dluhem může stát, že nás k tomu dotlačí někdo jiný a teprve potom přijdou tupé škrty, které jako stát nebudeme schopni ovlivnit.

Už od příštího ledna by lidé mohli mít své doklady pouze v mobilu. Jde o první z hodně viditelných úkolů pro novou Digitální a informační agenturu. Co chystá dál? A kdy nebudeme muset komunikovat s úřady na papíře?Hostem Ptám se já byl ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd.Vláda se chystá konečně dohnat mnoho dalších evropských zemí a výrazně zdigitalizovat státní správu. Všechny digitalizační projekty jsou proto od dubna pod jednou střechou, a to právě pod nově vzniklou Digitální a informační agenturou.Ta už například vyvíjí aplikaci eDokladovka, která by měla nahradit standardní doklady, nebo takzvaný registr zastoupení, díky kterému budeme moci řešit úřední záležitosti on-line i za děti nebo třeba další příbuzné. Agentura se podle jejího šéfa chce mimo jiné zaměřit také na datové schránky.„Řešení digitalizace přes datové schránky není správné řešení. Je to náhradní řešení v situaci, kdy úřad skutečně nestíhá digitalizovat,“ upozorňuje Mesršmíd. „Musíme se zbavit falešné digitalizace, která je předstíraná přes datové schránky. Musíme se dostat ke skutečné digitalizaci, a to je propojení všech agend ministerstev a úřadů na sdílenou službu,“ dodává.Kdy se toho Češi dočkají? Proč digitalizase státní správy tak vázne? A v čem zaostáváme nejvíce?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Datoví novináři Radiožurnálu a serveru iRozhlas zjišťovali, jaká píseň se v československých a českých filmech za 125 let hraje nejčastěji. Například husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci se objevil ve filmu přinejmenším 19krát, stejně jako Internacionála. Tyto skladby skončily na čtvrtém a pátém místě. A které jsou ty první tři nejhranější? To netrefují ani znalci filmové hudby.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hráli milence ve filmech a často tvořili pár i v soukromí. Výrazných hereckých dvojic je v historii československého filmu hodně. Datoví analytici serveru iRozhlas zjišťovali, kteří herci a herečky se v hlavních rolích potkávali nejčastěji. Jedním z nejvíce obsazovaných párů ve 30. letech byli Hugo Haas a Adina Mandlová. Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco dřív se inovovalo hlavně v zavádění nových metod, léků a postupů, dnes se přesouvá pozornost ke komunikaci a rozsáhlým datům. Toto IKEM pochopil už před 20 lety, kdy začal vyvíjet svůj zdravotnický informační systém Zlatokop. Dnes je to robustní, stabilní systém, který se stále vyvíjí a zdokonaluje. Jaké ale byly začátky a co umí nemocniční informační systém nyní? Odpoví MUDr. David Hačkajlo, vedoucí Datového centra IKEM.

Datový novinář Českého rozhlasu a serveru iROZHLAS.cz Jan Cibulka získal aktuální ocenění Novinářská křepelka pro mladé žurnalisty do 33 let. Dostal ho zejména za vytrvalost, se kterou pomáhá zpřístupňovat data široké veřejnosti. Na cestě k jejich zprostředkování se nebojí ani soudních sporů, u kterých slavil úspěchy. Jeho práce již v minulosti přiměla úřady zveřejnit informace o počasí, kriminalitě či hromadné dopravě.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V přednášce popisuji negativní skluz významu techniky pro svobodu a blahobyt lidí.

Díky jeho vytrvalosti začaly úřady zveřejňovat údaje o kriminalitě nebo o hromadné dopravě. Díky znalostem v IT a právu pomáhá vysvětlovat složité věci srozumitelně. Datový novinář Jan Cibulka získal Novinářskou křepelku, ocenění pro mladé žurnalisty do 33 let. „Některé údaje jsou legální, ale přesto nechceme, aby se o nás věděly veřejně,“ odpovídá na to, proč je důležité mít kontrolu nad tím, jaké údaje a kam zadáváme. Kolik toho o nás vědí nadnárodní firmy? Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Jakub Turner, Business Director pro Evropu ve firmě Keboola, si s Danem Tržilem v dnešním rozhovoru povídal o tom, jaké problémy s daty firmy nejčastěji řeší, jak na expanzi firmy do zahraničí nebo jak lidi naučit vidět cíl a ne komplikace na cestě.V tomto rozhovoru se dozvíte třeba:Proč firmy ztrácí čas s tabulkami v excelu.Jak se liší podnikání v Praze a v LondýněJaký je rozdíl mezi “business lidmi” a “technickými lidmi”Jak probíhá Jakubův den v Londýně a s čím se musí vyrovnat.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

„Těžkopádné uživatelské rozhraní a automatické mazání zpráv.“ Na co by si noví uživatelé datovek měli dát pozor, rozebírá v Agendě SZ Byznys advokát Ján Kuklinca.Podnikatelé a živnostníci od ledna povinně komunikují se státem pomocí datových schránek. Stát jich už zřídil asi dva miliony. Protože jde o rozsáhlý projekt digitalizace, toto přechodné období potrvá až do března. Datovky nabíhají postupně, stejně tak si o ně podnikatelé mohou zažádat sami dříve na stránce chcidatovku.cz.„Stále existuje velké množství lidí, kteří se digitálních produktů bojí,“ říká advokát Ján Kuklinca a vyjmenovává tři základní problémy, které se s plošným zaváděním datovek pro podnikatele pojí.„Za prvé byly datové schránky velké části lidí zřízeny povinně a lidé se často na něco, co je jim dáno jako povinnost, dívají s nedůvěrou. Momentálně jsou navrženy v některých ohledech takovým způsobem, že mohou nepříjemně překvapit. Zprávy v nich zůstávají omezenou dobu, určitě proto doporučuji nastavit si systém upozornění na všechny nově příchozí dokumenty,“ popisuje Ján Kuklinca. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Rozhovor s Janem Cibulkou, datovým novinářem z Českého Rozhlasu a specialistou na ochranu dat a soukromí. Právě to bylo tématem našeho povídání, probrali jsme roli státu, chování firem, rizika uniklých informací a opatrnost na sítích.

Úvod - přehled novinek daňová podpora Ukrajiny pro rok 2023 novela DPH 2024 milostivá léta pro daně a pro pojistné pojistné na sociální zabezpečení u zaměstnavatelů - nové tiskopisy a služby návrh novely zákoníku práce K datovým schránkám (od cca 11 min 34s)

Daniel Čupak, datový analytik z Czech News Center a bývalý Qesťák v nové epizodě popisuje, jak funguje Data Engineering. 

Dnes se bavil Čestmír Strakatý v Press klubu Frekvence 1 o datových schránkách s Romanem Vrbou, ředitelem odboru eGovernmentu na Ministerstvu vnitra. Dozvíte se, jak pokračuje zavádění datových schránek pro OSVČ. Co se stane, když někdo bude datovou schránku ignorovat? A proč je vlastně potřeba, začít využívat datové schránky? To a mnohem více se dozvíte v rozhovoru.

Má stát zavádět datové schránky povinně? Co přineslo zásadní předělání systému na konci loňského roku? A proč se ministerstvo vnitra příliš nezabývá uživatelskou přívětivostí rozhraní datovek? O datových schránkách ze všech úhlů pohledu mluvíme s ředitelem odboru e-governmentu na Ministerstvu vnitra ČR Romanem Vrbou.

Úvod - přehled novinek minimální a zaručená mzda 2023 pokyn D-60 - jednotný kurz za rok 2022 pokyn k elektronickému podávání daňových přiznání - důležité pro podnikající FO, kterým jsou zřizovány datové schránky podnikajících fyzických osob silniční daň za rok 2022 Využití daňové informační schránky k přiznání daně z nemovitých věcí (od cca 9 min 42s) DPH v roce 2023 - kontrolní hlášení (od cca 15 min 41s)

Datový analytik a vedoucí oboru studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nabízí na Dvojce rozbor chování některých prezidentských kandidátů na sociálních sítích. V audiozáznamu rozhovoru se Zitou Senkovou ale rozebere i projekt Ohňostroj lží, který nahlíží do zákulisí dezinformačního ekosystému v Evropě, nebo dopady umělé inteligence na náš obyčejný život. Budeme s ní konzultovat naše běžné problémy? Poslechněte si celé Jak to vidí…Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Živnostníci nebo třeba zástupci spolků a nadací se příští rok budou muset naučit používat datovou schránku. Stát ji bude od ledna do března zřizovat podnikajícím fyzickým i právnickým osobám, na které se povinnost mít datovou schránku zatím nevztahovala. Týkat se to bude asi dvou milionů uživatelů. „Lidem přijde dopis, kde budou přístupové údaje do datové schránky, bude tam i návod, co mají udělat,“ říká ředitel odboru eGovernmentu resortu vnitra Roman Vrba.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Roman Vrba, ředitel odboru eGovernmentu Ministerstva vnitra. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé zřejmě budou moci získat datovou stránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna totiž schválila vládní novelu, která ruší automatické zakládání schránek občanům, pokud by se po lednu poprvé přihlásili například bankovní identitou ke kterékoliv digitální službě státu. „Když by někdo použil třeba Portál občana, objevila by se tam vyhláška, zda chce uživatel zřídit datovou schránku, či ne,“ vysvětlil předseda ústavně právního výboru Senátu Tomáš Goláň v ranním vysílání Rádia ZET. Předlohu novely teď dostane k posouzení horní komora parlamentu. 

Bizztreat je sympatická parta datových detektivů, tedy lidí, kteří učí jiné firmy pracovat s daty. Za námi zavítal spoluzakladatel Jirka Tobolka a také Eva Hankusová. Řeč přišla samozřejmě na jimi používaný stack pro ETL a následnou analýzu. Dále jsme probrali nějaké ty zákaznické příběhy, velmi zajímavý interní motivační systém a Jirkovu alternativní základní školu. Zkrátka příjemný hodinový pokec s milými lidmi. A tak to má být. * www.bizztreat.com

Úvod - přehled novinek daňový balíček 2023 schválený Poslaneckou sněmovnou DAC-7 - oznamovací povinnost platforem přeplatek na dani silniční Datové schránky 2023 (od cca 8 min 35s) datové schránky podnikatelů, které budou od 1.1.2023 povinné projednávané zrušení zřizování datových schránek při použití identity občana

Novým majitelem sociální sítě Twitter se po dlouhých peripetiích stal nejbohatší muž světa Elon Musk. Jaké záměry nákupem za 44 miliard dolarů miliardář sleduje? Proč jeho kroky vyvolávají tolik emocí? A je budoucnost modrého ptáka v ohrožení? Datový analytik Josef Šlerka v audiozáznamu ještě zhodnotí, jak sociální sítě mění naše životy, a vysvětlí, zda by měl stát blokovat dezinformační weby.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už i ty nejmenší firmy dnes sbírají data. Těch je nepřeberné množství a je třeba je očistit a vyhodnotit. Datový analytici poskytují firmám nezbytné podklady pro rozhodování. Vše o datech s lektorem Czechitas Františkem Řehořem.

Datová analytička a zakladatelka projektu Czechitas Dita Formánková v této jedinečné přednášce na vlastním příkladu názorně ukazuje, jak důležitý je v podnikání profesní růst: „Bez ohledu na to, co se dneska naučíme a co víme, za pár let to bude jinak.“ Záznam byl pořízen na podzim 2020 v rámci kurzu Od UČO k IČO: https://www.phil.muni.cz/entre01 Dita Formánková je datová analytička a zakladatelka úspěšného projektu Czechitas, který pomohl tisícům žen i dětí proniknout do světa IT. Za svou práci získala několik ocenění, v roce 2016 ji např. časopis Forbes zařadil do svého výběru 30 pod 30 talentovaných Čechů. Od roku 2022 je členkou Národní ekonomické rada vlády. https://www.Czechitas.cz Zhlédnout video: https://youtu.be/eie2nWMR25Y Kniha Na volné noze: https://www.melvil.cz/kniha-na-volne-noze/ Od UČO k IČO je historicky první kurz o freelancingu na přední české univerzitě, který je svým rozsahem ojedinělý i v evropském měřítku. Struktura kurzu je inspirována knihou Na volné noze: Podnikejte jako profesionálové. V průběhu každého semestru čeká studenty 10 tematických přednášek v podání předních českých freelancerů, kteří mluví otevřeně také o své osobní cestě na volnou nohu. Tohle je jedna z nich… #podnikani #czechitas

Úvod - přehled novinek zákony schválené Poslaneckou sněmovnou rušení EET datové schránky od 1.1.2023 Nové tiskopisy daňových přiznání (od cca 12 min 12s) přiznání k daním z příjmů fyzických a právnických osob; žádost zaměstnance o roční zúčtování daně přiznání k dani silniční za rok 2022 a registrace k dani silniční

Komunální volby skončily a hlasy jsou sečtené. Začala povolební jednání a v některých městech se už dokonce tvoří nové koalice, které jsou často překvapivé pro celostátní vedení jednotlivých stran. Co z počtu sečtených hlasů vyčetli datoví novináři? Jaký typ kampaně měl největší úspěch a co čeká senátory, kteří se dostali do druhého kola?

Jirka vysvětluje věci je informativní internetový videopořad Jiřího Burýška. Datový novinář je taky tvůrcem webu Bezfaulu.net, který se věnuje argumentačním faulům. Za svou práci byl dvakrát nominován na Křišťálovou lupu a loni získal spolu s Jankem Rubešem a Honzou Mikulkou Novinářskou cenu nadace OSF za nejlepší analyticko-investigativní příspěvek.

Jirka vysvětluje věci je informativní internetový videopořad Jiřího Burýška. Datový novinář je taky tvůrcem webu Bezfaulu.net, který se věnuje argumentačním faulům. Za svou práci byl dvakrát nominován na Křišťálovou lupu a loni získal spolu s Jankem Rubešem a Honzou Mikulkou Novinářskou cenu nadace OSF za nejlepší analyticko-investigativní příspěvek.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Datová analýza umožňuje odpovídat na otázky, které si kladou vědci – lékaři všude kolem nás. Můžeme začít v minulosti: rok 1853, Londýn a epidemie cholery. Právě tady se poprvé projevila nutnost zapojit matematiku, zmapovat případy a najít ohniska nákazy. Mezi asi nejznámější případ patří i první randomizovaný klinický pokus navržený Austinem Bradfordem Hillem, který prokázal účinnost streptomycinu při léčbě tuberkulózy. Statistické metody jsou součástí každého výzkumu, najdeme je tam, kde je potřeba něco posoudit, zhodnotit nebo vyvodit závěry s požadovanou přesností. A v IKEM existuje Oddělení datového centra a Oddělení datových analýz. A právě tam pracuje i Ing. Ištván Módoš.

Co byste si měli rozmyslet, než najmete svého prvního analytika? A jak poznat, že se bavíte se správným člověkem? O zkušenostech s budováním datového oddělení na zelené louce jsme si povídali s Antonínem Kučerou, šéfem BI v Livesportu. Antonín zde začínal jako jediný analytik a teď má jeho oddělení 10 lidí.

Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 Derby Slavia vs. Sparta tentokrát nabídlo plynulejší hru13:20 Duel pražských „S“ pohledem datového analytika52:00 Manchesterské derby a další aktuality z Premier League1:05:10 Sázkařské okénko: tipy na osmifinále Evropské ligySledujte nás na novém Twitter účtu @Nosicivody!Nosiče vody tentokrát posílil expert na datovou analýzu. Jakub Dobiáš nabídl řadu unikátních postřehů k průběhu derby pražských „S“ i k  charakteristice hry obou týmů. A došlo i na duel manchesterských rivalů.Ústředním tématem nejnovější epizody Nosičů vody, nového fotbalového podcastu Seznam Zpráv, bylo nedělní derby mezi Slavií a Spartou (2:0). Tradičně důkladné pozápasové rozbory tentokrát obohatila řada dalších informací. Takových, které o fotbale mohou prozradit jenom počítače. Zpracují přitom kompletní data a v přepisu do computerové řeči jedniček a nul odvyprávějí veškeré  dění na hřišti. Datová analýza leckdy umí odhalit jevy, které by lidský mozek nejspíš přehlédl, a potvrdit či vyvrátit nejrůznější teorie. Největší přínos fotbalovým klubům nabízí při výběru posil - výrazně by měla snižovat riziko, že vsadíte na špatného koně. Ve vyspělých západoevropských ligách už je práce s datovou analýzou prakticky standardem, oproti tomu v Česku zůstává víceméně v plenkách. Mnoha klubům stále přijde příliš nákladná.Právě v této oblasti už několik let působí i host podcastu Jakub Dobiáš, šéf firmy 11Hacks a český průkopník v oboru. Na úvod přiblížil, jak na derby nahlíží optikou dat a čísel.„Jako první by mělo každého správného datového analytika zajímat, jakou strategii si oba celky pro  konkrétní zápas zvolily. Obě mužstva mají aktuálně zásadní problém v tom, že jim chybí kreativní střední záložníci, tedy takoví hráči, kteří jsou nadstandardní v rozehrávce a dokážou útok zásobovat přesnými kolmicemi. Klíčové bylo, jak si s tímto deficitem poradí,“ vysvětluje Dobiáš.Podle Dobiáše by se hlavně Letenským hodil hráč s typologií Pavla Horvátha nebo Petra Ševčíka. Těch je ale v Česku pramálo, shodují se Nosiči. Na středu pole jsou pak sparťané pod vlivem nižší kreativity nuceni hrát do stran, čímž Sparta ztrácí přímočarost. Zároveň ji soupeř snáze přečte. Nosiči pokračovali v důkladné analýze. Podle Dobiáše se sešívaným podařilo aplikovat jakousi alternativní strategii. Domácím také  podle něj výrazně pomohlo, že se sparťanský kouč Pavel Vrba rozhodl  postavit na hrot vytáhlého Tomáše Čvančaru.„Taktický záměr sparťanů byl založený na brejcích a sbírání odražených míčů po dlouhých pasech nakopávaných na Čvančaru. Jenže na to dokázali slávisté vcelku snadno kontrovat, což nakonec rozhodlo,“ míní Dobiáš.Pusťte si nejnovější Nosiče vody a dozvíte se například i to, v čem podle dat spočívá efektivita Slavie. Zjistíte také, co má společného Sparta s Manchesterem United.Nosiči se tradičně přesunuli i do Anglie, kde se odehrálo derby dvou klubů z Manchesteru. Domácí Citizens přejeli svého rivala United na celé čáře (4:1). Jak moc chybí hostům zraněný Cristiano Ronaldo a proč se United dlouhodobě nedaří dotáhnout se výkonnostně na sousedy? I na to hledali Nosiči se svým hostem odpověď.V souvislosti s precizním výkonem Citizens se řeč stočila k jejich trenérovi. „Sám Pep Guardiola se nechal slyšet, že čísla se dnes výrazně přeceňují. Byť tím určitě chtěl upozornit na nejrůznější tabulky s góly nebo asistencemi, které mohou zkreslovat, určitě při tom myslel i na fakt, že fotbal je hrou s milionem neznámých. Ne všechno se dá statisticky popsat a ne vždy jsou taková čísla fér,“ říká Jaromír Bosák, moderátor podcastu.Kouč Citizens reagoval na často kladené dotazy ohledně skutečného přínosu Jacka Grealishe. Podle něho je rekordní posila bleděmodrých v médiích nezaslouženě často kritizována. Nosiči tak detailně ověřili, v čem je Grealish nejlepší v lize a proč si ho Guardiola natolik cení.„Co se týče profesionálního fotbalu, zrovna v Anglii jsou datové analýzy přirozenou součástí ekosystému. V takové Premier League je pochopitelně využívá každý. To se dobře promítá například ve skautingu. Nejlepší skautingovou strategii na světě má dle mého Liverpool. Jsou sice podobně jako v případě Sparty vysoce konzervativní, ale své terče mají důkladně nastudované. Když na to přijde, v podstatě pokaždé se trefí. Nejnovějším příkladem je Luis Díaz, který do soukolí zapadl prakticky okamžitě,“ chválí Dobiáš anglický velkoklub.A jak by analytik charakterizoval nákupní strategii pražských “S”? „Slavia se obecně bojí, aby jí nadějní hráči na českém trhu neunikli. Tak raději skupuje fotbalistů více a počítá s tím, že se někteří nechytnou. Sparta oproti tomu s nákupy o mnoho více otálí. Na Letné se totiž neopak bojí toho, aby neudělali chybu. To je zřejmě ten zásadní rozdíl,“ dodává Dobiáš.Kudy Sparta a Slavia vedou nejčastěji svůj útok? Může si rozhodčí dovolit fyzicky popostrčit hráče? Skončí podle Nosičů Pavel Vrba na Letné? Kdo v české lize hraje podobně jako Burnley a Atletico Madrid? A lze použít data k posouzení charakteru hráče? To všechno uslyšíte v čerstvém díle podcastu, stejně jako to, kdo skončí na 4. místě Premier League. Bude to West Ham, nebo Arsenal? Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Čínština ji nenaplňovala, měla dost času, a tak se ponořila do IT. Místo letu do Pekingu si vybrala Prahu a dnes pracuje jako datová analytička ve společnosti EY. Představujeme Žofii Zigovou.

Když Michal Horáček ve firmě začínal, na většině schůzek mu hned volali zástupce IT oddělení. Asi i většině posluchačů přijde na mysl "nějaké to okno", když se zamyslíte nad tím, co dělá společnost Microsoft. Naštěstí už i na tuzemském průmyslovém trhu jistě už přicházejí také různé výrobní konotace.  Ve světě cloudových řešení je totiž nejen Michal připraven převést firmu do konceptu datově řízeních firem.  Podcast Vše o průmyslu se opět otírá o téma, které ho staví do témě povinnosti přejmenovat se na Vše o "digitalizaci" průmyslu. I přesto je řada pojmů, strategií a úvah ještě u mnoha firem v počátcích.  Zaposlouchejte se do našeho rozhovoru a zkuste se zamyslet, zda i vaše firma je, či alespoň může být, datově řízená! 

Prodej jízdenek, propojení bankovních poboček nebo připojení terminálů na benzínových pumpách. K tomu sloužila první komerční datová síť v Československu, kterou 15. listopadu 1991 spustila tehdejší česko-americká firma Eurotel. Úplně prvním zákazníkem byl dopravce ČSAD, který přes ni propojil pokladny na svých přepážkách, aby mohl prodávat jízdenky na autobusy. Jak první tuzemská datová síť vznikala?

Datový analytik a generalista se zájmem o budoucnost. Pohybuje se v technologiích a startupech, dokonce prošel známým akcelerátorem 500 Startups v Silicon Valley. Dlouhodobě se zajímá o oblast longevity a publikoval na tato témata články například na serveru Eccentricclub.cz. Poté se začal angažovat v investičním fondu Longevitytech.fund, a neziskových organizacích Foresight Institute, European Longevity Initiative, a LongevityForum.eu, posunující tuto oblast dopředu. Kromě toho také buduje vlastní portfolio angel investic s firmami jako Revolut, HyperSciences, nebo NowRx. Dříve spoluorganizoval jeden z největších českých hackathonů HackPrague. Host: Bolek Kerouš. @: Mail: podcast@klubinvestoru.com FB: https://www.facebook.com/klubinvestoru LINK: https://www.linkedin.com/company/klubinvestoru/ IG: https://www.instagram.com/ki_brno/ TW: https://www.twitter.com/klubinvestoru YT: https://www.youtube.com/channel/UCOm7ceRVGPXVkDJ-WUSW8xA Linky: European Longevity Initiative - https://europeanlongevityinitiative.org/ Better Future - https://www.youtube.com/channel/UCSpv8MA3xPskco9qdIBeNuQ FB - https://www.facebook.com/bolekkerous/ Twitter - https://twitter.com/bolekkerous

Datový novinář Josef Šlerka, komentátor David Klimeš, volební sázkař Michal Sirový a sociolog Daniel Prokop se setkávají u závěrečného dílu speciálu, aby prodiskutovali volební výsledek z pohledu dat. Proč volby dopadly tak, jak dopadly? O čem letošní výsledek vypovídá? A co můžeme čekat v následujících volbách? Čtvrtý a poslední díl ze série O volbách a datech.

Jaký je rozdíl mezi zaměstnaneckým poměrem a „volnou nohou”? Jaké klíčové milníky ve vztahu k projektu a ke klientovi vnímá? Podle čeho se pozná kvalitní datový konzultant? Podle čeho by si jej firma měla vybírat? Jak se trh s datovými centry rozvíjí v Česku v porovnání s jinými zeměmi? 

Datový novinář Josef Šlerka, politoložka Lenka Hrbková, komentátor David Klimeš, volební sázkař Michal Sirový a sociolog Daniel Prokop diskutují o volbách a datech. V dnešním, třetím díle, diskutují o tom, co volby může či nemůže rozhodnout a co je nakonec rozhoduje. Věnují se strategickým rozhodnutím, která přicházela na začátku kampaní, a dostanou se i k finálním předvolebním debatám neboli k tomu, zda mají na konečný výsledek nějaký zásadní vliv. Třetí díl ze série O volbách a datech.

Jiří Grund je prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), vystudoval MSc a MBA na Nottingham Trent University (UK). V minulosti řídil marketing a komunikaci ve společnostech Microsoft, na Ministerstvu obrany či v Českých radiokomunikacích. Od roku 2017 se v barvách APMS aktivně podílí na vytváření lepšího prostředí pro budování telekomunikační infrastruktury v ČR. Je ženatý, má 3 děti. Se Štěpánem si v podcastu povídali o telekomunikačním businessu, jeho konkrétních dopadech na život v Česku i možných směrech, kterými se může vydávat.

Datový novinář Josef Šlerka, politoložka Lenka Hrbková, komentátor David Klimeš, volební sázkař Michal Sirový a sociolog Daniel Prokop diskutují o volbách a datech. V dnešním, druhém díle, probírají především průzkumy předvolebního veřejného mínění. Jakou relevanci přikládat různým druhům průzkumů, anket, či specifickým případům simulovaných voleb? Které jsou nejvěrohodnější? Jsou k něčemu zákazy zveřejňovaní výsledků průzkumů poslední dny před volbami? A jak to mají ostatní země? Druhý díl ze série O volbách a datech.

Pět let poté, co novinář iRozhlasu požádal o informace českou policii a ta si za ně řekla o 26 milionů korun, vyslal Ústavní soud státní správě důležitý vzkaz. Policie si podle něj nemůže říct o milionový poplatek, který přístup k informacím prakticky znemožňuje. Naopak by úřady mající povinnost informace poskytovat měly být veřejnosti mnohem nápomocnější. Jak zásadní význam může rozhodnutí mít? Lenka Kabrhelová mluví s Janem Cibulkou, datovým novinářem serveru iRozhlas.cz.

Pět let poté, co novinář iRozhlasu požádal o informace českou policii a ta si za ně řekla o 26 milionů korun, vyslal Ústavní soud státní správě důležitý vzkaz. Policie si podle něj nemůže říct o milionový poplatek, který přístup k informacím prakticky znemožňuje. Naopak by úřady mající povinnost informace poskytovat měly být veřejnosti mnohem nápomocnější. Jak zásadní význam může rozhodnutí mít? Lenka Kabrhelová mluví s Janem Cibulkou, datovým novinářem serveru iRozhlas.cz.

Hnutí ANO, nebo koalice Pirátů a STAN? Nebo snad koalice Spolu? Přesně za tři měsíce začnou v Česku sněmovní volby. Jak ostrá bude kampaň, až se naplno rozjede? Ptali jsme se novináře Jindřicha Šídla. Chtěl informace, ale měl za ně zaplatit miliony. Datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka se s požadavkem policejního prezidia nespokojil a dnes mu po dlouhých letech sporů dal za pravdu Ústavní soud. Pohled na okamžik, kterým od středy žije fotbalový svět - měla Anglie kopat penaltu proti Dánsku, která tým z ostrovů poslala do finále Eura? A selhal systém VAR? Otázky pro bývalého ligového rozhodčího Jana Jílka. A na závěr DVTV Interview - Daniela Drtinová si pozvala meteoroložku České televize Alenu Zárybnickou.

Jak naše životy ovlivňují algoritmy sociálních sítí? Je možné a vhodné sociální sítě nějak regulovat? A jaké problémy české společnosti odhalil Covid a jak se z toho co nejvíce poučit? V dalším díle Deep Talks jsem si povídal s Josefem Šlerkou, odborníkem na analýzu dat ze sociálních sítí a vedoucím oboru Studia nových médií Univerzity Karlovy.

Ty nejnovější ověřené zprávy z domova i ze světa. Rychle, stručně a srozumitelně https://cnn.iprima.cz/porady/hlavni-zpravy/vypadek-datovych-siti-zdroj-cnn-prima-news See omnystudio.com/listener for privacy information.

Datová analytika se stává čím dál důležitější součástí nejen digitálního marketingu ve 21. století. Proč se nespoléhat na intuici a hypotézy? Do pořadu moderátora Martina Obra přišel o tématu hovořit datový specialista Mário Vozár.

Datoví analytici Martin Vraný a Ondřej Havlíček a jejich přednáška "Kritické myšlení: Úvod do rozpoznávání keců" o polopravdách, hoaxech, dezinformacích... zkrátka o kecech a o tom, jak se jim bránit... :-) PODPOŘTE NÁŠ PODCAST A STAŇTE SE NEURAZITELNÝMI VIPATRONY ZDE: https://patreon.com/neurazitelny VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=AdRNgEktsvo CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ NÁŠ ROZHOVOROVÝ PODCAST "Stůl pro tři": https://anchor.fm/stulprotri POKUD SE VÁM PODCAST LÍBÍ, zvažte prosím krátkou recenzi na Apple Podcasts / iTunes. Nezabere to ani minutu a pomůže nám to dostat na FF UK i hodně odolné hosty. ;-) V přednášce Kritické myšlení: Úvod do rozpoznávání keců zjistíte například: – jaké taktiky používají novináři, politici a další “ohýbači pravdy”, když nás chtějí přimět k určitému chování a myšlení – které poněkud nešťastné vlastnosti naší mysli nám “pomáhají” sednout na lep a co s nimi dělat – stručný přehled chyb uvažování a argumentačních faulů – praktické rady a postupy pro situaci, až se Vám příště bude někdo pokoušet pověsit na nos pořádného bulíka Sledujte nás na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Twitter: https://twitter.com/Neurazitelny_cz Kritické myšlení bychom mohli popsat jako schopnost vylovit kvalitní a užitečné informace z moře mýtů, polopravd, dezinformací, hoaxů, fake news... zkrátka keců. :-) Martina Vraného a Ondřeje Havlíčka bychom pak mohli popsat jako datové analytiky a zapálené bojovníky proti kecům, kteří tomuto boji věnují dokonce celosemestrální kurz kritického myšlení. Ve své přednášce "Kritické myšlení - Úvod do rozpoznávání keců" v rámci projektu Večery na FF UK nám ukázali nejen sbírku argumentačních faulů či klamů, které na nás vymýšlí vlastní mozek, ale také praktické postupy, jak se tomu všemu bránit. Zkrátka večer přesně v duchu Neurazitelny.cz! :-) Datoví analytici Martin Vraný a Ondřej Havlíček a jejich přednáška "Kritické myšlení - Úvod do rozpoznávání keců", která se konala dne 11. června 2018 ve Velké aule FF UK v rámci projektů Večery na FF UK a Neurazitelny.cz Večery na FF UK jsou český podcast pro ty, kdo odmítají stát na místě, znají opojnou chuť vzrušení z nového dobrodružství a chtějí se nadšeně rozeběhnout k bráně poznání, aby odhalili tajemství skrytá za ní. :-) Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chceme potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, jednoznačně prokázat, že přednášky nemusí být nudné, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. V popisu epizody najdete odkaz na video přednášku pro milovníky pohyblivých obrázků. ;-) PS: Pevně věříme, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)

Přednášky VŠEM

Zaznamenávání datových „otisků“ lidí při používání internetu a mobilních sítí možná čeká změna. Čerstvý rozsudek Soudního dvora EU totiž stanoví, že unijní vlády nesmějí paušálně shromažďovat a ukládat data volajících a uživatelů internetu. V Česku přitom legálnost tzv. „data retention“ loni posvětil Ústavní soud. Co a proč o nás stát chce vědět? A jaký dopad může mít nový verdikt? Lenka Kabrhelová mluví s datovým novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou.

„Všechny parametry ukazují, že jsme skutečně v průšvihu. Denní přírůstky nakažených rostou exponenciálně, stejně tak počty hospitalizovaných a počty pacientů s vážným průběhem nemoci,“ říká datová novinářka, která od září působí v týmu Seznam Zpráv, ale koronavirovou epidemii v Česku sleduje prostřednictvím dat od samého počátku.„Lidem se to asi obtížně představuje, ale ty změny je třeba sledovat v delším časovém horizontu. Pokud současný stav ukazuje, že dnes máme 1300 pacientů v nemocnicích, tak za 14 dní jich tam bude minimálně dvakrát tolik, tedy 2600,“ dodává Kateřina Mahdalová v podcastu Stopáž.Jaká je kvalita a dostupnost dat, která český stát veřejně poskytuje? S nástupem Romana Prymuly na resort zdravotnictví jsou podle novinářky data o pandemii otevřenější a panuje kolem nich méně zmatků.„Třeba Ladislav Dušek, šéf ÚZIS, se sdílení detailních dat hodně bránil. Obával se různých dezinterpretací, zároveň byl přesvědčen, že jeho úlohou je uklidňovat veřejnost. O tom já přesvědčená nejsem, spousta odborníků podrobnější data potřebuje. Ekonomové chtějí predikovat další vývoj, vyhnout se dalšímu lock downu. Potřebují je i sociologové, kteří modelují chování lidí během pandemie. Dat byl zoufalý nedostatek. To přesvědčení, že by lidi mohla otevřená data přivést do paniky, neplatí. Ten efekt byl přesně opačný,“ hodnotí Mahdalová.- Kateřina Mahdalová na Twitteru- Hlasujte pro SeznamZprávy v Křišťálové lupě⌛⌛⌛⌛⌛ Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne.  Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci.  Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@firma.seznam.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram  Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky. Vznikají v zázemí Seznam.cz.

Podle Petra Rokůska ze společnosti Nano Energies v budoucnu exponenciálně poroste spotřeba elektřiny nutné pro výpočetní operace pro umělou inteligenci a související technologie. Co to znamená pro naše budoucí životy?

Vláda a zastánci obnovitelných zdrojů se přou o tom, jak velký má být v Česku podíl „čisté energie”. Dekádu po divokém solárním boomu se znovu otevírají plány na podporu fotovoltaiky. Je sluneční energie v českých podmínkách okrajovou záležitostí, nebo budoucím pilířem zdejší energetiky? Jaký by měl být energetický mix za pár let? A dokážeme vůbec s rychlým rozvojem technologií adekvátně plánovat?

Policie chce v Praze testovat sledování obličejů. Magistrát už požádala, aby na šesti místech hlavního města aktivoval funkci automatického rozpoznávání obličejů. Ochránci soukromí ale varují, že k tomu není žádný důvod. Pomohla by tato technologie k pátrání po zločincích a ztracených dětech, nebo by spíš přibylo „šmírování“ v ulicích? Lenka Kabrhelová o tom mluví s datovým novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou.