Podcasts about troji

Botanickou zahradu v pražské Troji rozzářily desítky skleněných rostlin a zvířat. Vyrostly pod rukama uměleckého skláře Jiřího Pačinka. Mezi nejvýraznější exponáty patří fantastické rostliny nazvané skleněnka zářivá či masožravá Adéla, skleněné zvířecí motivy včetně plameňáků a ještěrek či křišťálový betlém pod největším osvětleným stromem v Praze. Ve dne se skleněné květy a zvířata třpytí v záři slunce, zatímco večer ožívají světelnou a zvukovou show.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Botanickou zahradu v pražské Troji rozzářily desítky skleněných rostlin a zvířat. Vyrostly pod rukama uměleckého skláře Jiřího Pačinka. Mezi nejvýraznější exponáty patří fantastické rostliny nazvané skleněnka zářivá či masožravá Adéla, skleněné zvířecí motivy včetně plameňáků a ještěrek či křišťálový betlém pod největším osvětleným stromem v Praze. Ve dne se skleněné květy a zvířata třpytí v záři slunce, zatímco večer ožívají světelnou a zvukovou show.

Začínal jako průvodce ve Fata Morganě a postupně se vypracoval na ředitele. Bylo mu pětadvacet. Letos botanickou zahradu poprvé v zimě rozzářila expozice s názvem Křišťálová zahrada. „Máme nejen udržovat rostlinné druhy, ale dbát i na estetický zážitek návštěvníků,“ říká ve Vizitce. Jak musí ve výsadbě zohledňovat klimatickou změnu? A jak se k nim dostaly želvy a strašilky? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začínal jako průvodce ve Fata Morganě a postupně se vypracoval na ředitele. Bylo mu pětadvacet. Letos botanickou zahradu poprvé v zimě rozzářila expozice s názvem Křišťálová zahrada. „Máme nejen udržovat rostlinné druhy, ale dbát i na estetický zážitek návštěvníků,“ říká ve Vizitce. Jak musí ve výsadbě zohledňovat klimatickou změnu? A jak se k nim dostaly želvy a strašilky? Ptá se Karolína Koubová.

Botanická zahrada v pražské Troji nabízí návštěvníkům do 3. listopadu přehlídku dýní a dýňových dekorací. Letošní 17. ročník je inspirován mexickým svátkem Día de los Muertos (Den zesnulých). Lidé tak mohou vidět pestré kostýmy, barevné malby lebek nebo květiny typické pro tento mexický svátek.

Opäť vám prinášame pozitívne novinky z nášho kraja. Povieme si o tom, ako bývalému Milexu v Seredi svitá na lepšie časy. Pozrieme sa aj na obnovené školy v Trnavskom kraji, a okrem toho sa pozrieme na Trojičku, ktorá prejde obnovou. Toto a ešte viac máme pre vás v podcaste 5 dobrých správ. 

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín. Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů. Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech. „Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů. Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů. ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.  See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nahoru dolů 3. - Trojiční neděle je krásným příkladem, jak nacházíme nový jazyk pro realitu. Jeden vztahový Bůh zjevený ve třech osobách, vzájemně spolupracující. Trojice ale nespolupracuje jen navzájem, ale zve do spolupráce i nás. Krásně to můžeme vidět třeba na příkladu modlitby. My se modlíme. Bůh Otec nás slyší a dává nám klid, jaký si neumíme představit. Mezitím se za nás Ježíš přimlouvá rovnou v nebi. Duch svatý dokonale zná naše problémy a potíže, a dokonale zná Boží vůli - dává nám tak správná slova a ujištění vztahu, který máme s Bohem. Tato spolupráce proměňuje, a díky Duchu odrážíme charakter Ježíše Krista. Duch svatý tak dává smysl křesťanské víře.

Režisérka Věra Chytilová dobyla svět filmu. Neodmyslitelně k ní patří velké sluneční brýle, výrazné ráčkování a vila v pražské Troji. Přestože nám dnes přijde až nemožné, že by svůj život spojila s jiným povoláním než režií, sama dlouho nevěděla, co chce dělat. Když ji však uchvátil svět filmu, věděla naprosto přesně, že jej už neopustí. Jako jedna z režisérek české nové vlny ráda obsazovala neherce včetně své vlastní rodiny. V rodině nacházela nejen herce, ale i kameramany.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 2000 založil Studio Bubec. Vystavoval po celém světě včetně Spojených států amerických a Velké Británie. Jeho “rozhledny” i jiné skulptury nalezneme ve veřejném prostoru napříč Českou republikou, včetně pražských Kasárna Karlín nebo v botanické zahradě v Troji. Hostem je sochař, člen skupiny Tvrdohlaví a zakladatel Studia Bubec, Čestmír Suška. Proč se Praha nestará o svůj veřejný prostor? Jak vznikají Suškovy rozhledny? Co stojí za provozem Studia Bubec, v rámci kterého vznikl i Festival m3/ Umění v prostoru? O tom všem a mnohem víc v dnešní epizodě ArtsPodcastu! Pro detaily z nahrávání a další informace o hostech i aktuálním kulturním dění sledujte Instagram podcastu: @artspodcast Instagram Studia Bubec: @studio_bubec Instagram m3: @festivalm3 Podcast je nahráván ve studiu Mr.Wombat, pro více informací o studiu sledujte studio na Instagramu: @studio.mr.wombat

Práve dnes presne pred 30 rokmi najznámejšiu sochu v Trnave vrátili na svoje právoplatné miesto. Na námestí chýbala Trojička od roku 1949, kedy ju odinštalovali pod zámienkou reštaurovania. Prečo vlastne vznikla? Ktorých svätcov na nej nájdeme?  To všetko sa dozviete v podcaste nižšie.

Zemědělcům usnadňují práci stále modernější stroje. Budoucnost bude ale zřejmě patřit robotům, které budou dělat všechnu práci zcela samy. Jeden takový představili zemědělci na poli u Demonstrační a výzkumné stanice v pražské Troji. Takzvaný Roboton připomíná pásové vozidlo, funguje na solární energii a umí prakticky všechno, co zemědělec potřebuje.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hovoří: Roman Mazur

„Týká se to pouze volně žijících živočichů. Kdyby nám někdo chtěl zavolat se zatoulaným pejskem nebo kočičkou, tak je odkazujeme na městský útulek v Troji nebo do Měcholup,“ vysvětluje fungování stanice Veronika Kraslová. Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Týká se to pouze volně žijících živočichů. Kdyby nám někdo chtěl zavolat se zatoulaným pejskem nebo kočičkou, tak je odkazujeme na městský útulek v Troji nebo do Měcholup,“ vysvětluje fungování stanice Veronika Kraslová.

Pražský magistrát dnes začne sestěhovávat stanová městečka pro romské uprchlíky z Ukrajiny do jednoho v Troji. Tam se přesunou lidé i zařízení z Malešic, kde bude městečko na čas zakonzervováno. Důvodem sestěhování je nízký počet uprchlíků. První městečko s kapacitou 150 lůžek otevřela Praha v květnu v Troji, následovalo stejně velké v Malešicích. Stanovými městečky dosud prošlo přes 2400 lidí a nyní jich tam není dohromady ani stovka. ,,Rozhodnutí bylo čistě v rukou Magistrátu hlavního města Prahy, nás se nikdo na nic neptal,” konstatuje Starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS). 

Čtyři druhy čtverzubců, piraně, ropušnice a desítky dalších druhů ryb obývají akvária botanické zahrady v pražské Troji. Které z nich dokážou opustit potok či nádrž, ve které žijí, a putovat kilometry po souši? A pokud si chceme založit zahradní jezírko, které druhy ryb se do něj v tuzemských podmínkách hodí? Poslechněte si rozhovor s kurátorem tropických rostlin botanické zahrady a nadšeným akvaristou Martinem Dvořákem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři druhy čtverzubců, piraně, ropušnice a desítky dalších druhů ryb obývají akvária botanické zahrady v pražské Troji. Které z nich dokážou opustit potok či nádrž, ve které žijí, a putovat kilometry po souši? A pokud si chceme založit zahradní jezírko, které druhy ryb se do něj v tuzemských podmínkách hodí? Poslechněte si rozhovor s kurátorem tropických rostlin botanické zahrady a nadšeným akvaristou Martinem Dvořákem.

Pražská Troja hostí Světový pohár ve vodním slalomu a Radiožurnál je u toho. Do R-streamu usedl nejúspěšnější český kajakář a olympijský vítěz z Tokia Jiří Prskavec, který včera dojel jako čtvrtý. „Mrzí mne to hlavně kvůli divákům a kvůli tomu, že Troja je moje domácí trať. Takový je ale sport,“ usmívá se. V čem je kanál v pražské Troji specifický? A v čem se liší trénink na kajaku od tréninku na kanoi?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aj tento týždeň sa diali dobré veci, ktoré vám radi pripomenieme. Päť dobrých správ pre vás vyberáme ku koncu týždňa na webe www.trnavske.radio a aj ako podcast. V Trnave sa mestské trhy vrátili na Trojičné námestie. Stalo sa tak takmer po 100 rokoch. V Bučanoch zrenovovali hrobku rodu Zayovcov, mlyn v Holíči sa opäť symbolicky krúti a v Piešťanoch otvorili Letnú kúpeľnú sezónu. Toto a ešte oveľa viac v týždňovom súhrne z nášho kraja.

Dnes naposledy pracují na pražském hlavním nádraží zástupci Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pomáhají tam stovkám běženců, kteří stále nenašli jiný přístřešek než nádražní halu. Co bude, až pomoc skončí?Hostem Ptám se já byla Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).S koncem května končí pomoc Organizace pro pomoc uprchlíkům, která na hlavním nádraží koordinuje neziskové organizace pomáhající ukrajinským uprchlíkům. Jestli zůstanou alespoň dobrovolníci z Iniciativy Hlavák, nebo jestli bude pro běžence otevřený jen informační stánek, není zatím jisté. Humanitární pracovníci končí proto, že už nezvládají napjatou situaci řešit, a vyzývají vládu, aby přišla s fungujícím řešením a s dalšími variantami provizorního přístřeší pro lidi, kteří v Česku usilují o dočasné vízum.A situace ukrajinských uprchlíků na pražském nádraží, kde jsou převážně uprchlíci romského původu, si všiml už i britský deník The Guardian. V reportáži popsal nevyhovující postup českých úřadů i to, jak na nádraží nocují v nehygienických podmínkách stovky lidí. A situaci označil za „hnisající krizi“.Ti, co nenocují přímo na nádraží, pak zůstávají ve stanových městečkách mimo centrum Prahy. První provizorní stanové ubytování se sociálními zařízeními vzniklo v půlce května v Troji, druhé – asi pro 150 lidí – staví hasiči v pražských Malešicích.Bude to stačit? A co žádají neziskové organizace, na kterých leží velký kus práce s běženci?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Konečná stanice – Hlavní nádraží v Praze. Kam teď dál? Co bude s ukrajinskými Romy v Česku? Stanové městečko v Troji je už skoro plné a stát prověřuje, odkud přesně uprchlíci přicházejí. Téma pro Ivetu Demeterovou, moderátorku romského vysílání Českého rozhlasu.

Konečná stanice – Hlavní nádraží v Praze. Kam teď dál? Co bude s ukrajinskými Romy v Česku? Stanové městečko v Troji je už skoro plné a stát prověřuje, odkud přesně uprchlíci přicházejí. Téma pro Ivetu Demeterovou, moderátorku romského vysílání Českého rozhlasu.Všechny díly pro Podcast Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Závodil na kajaku, zúčastnil se dvou olympijských her, má dva bronzy z mistrovství světa a od malička trénuje svého syna Jiřího, úspěšného olympionika. Jiří Prskavec starší, šéftrenér české vodní slalomářské reprezentace, pojal své narozeniny pracovně. Nazul si holínky a šel pracovat do slalomové dráhy v pražské Troji. Jsou kanadští závodníci jiní než Češi? A jak bere to, že trénuje synovu konkurenci? Poslechněte si celý rozhovor.

Procházku Japonskou nebo Ornamentální zahradou, lesními biotopy východní Asie a Severní Ameriky, kolem mokřadů, rybníčků a jezírek, severoamerickou prérií i polopouští, louku plnou pivoněk, mezi záhony středomořských rostlin nebo bohatou květenou tropů. To a mnohem víc nabízí Botanická zahrada hlavního města Prahy v Troji.

Po devadesáti letech svého fungování patří zoologická zahrada v pražské Troji mezi nejlépe hodnocené na světě. „Je to ohromná zásluha pracovníků pražské zoo, a to nejen současných, ale i minulých, protože z jejich práce vyrůstá ten současný úspěch,“ hodnotí ředitel Miroslav Bobek. Téměř polovina historie zahrady je spojená s chovatelkou plazů Natašou Velenskou. Jaké příběhy o zvířatech vypráví? Proč potřebuje dobrý chovatel především empatii?

Pražská ZOO slaví zítra 90. narozeniny. Největší zásluhy na tom, že se dlouholeté snažení o vybudování zahrady v české metropoli podařilo 28. září 1931 přivést k životu, měl středoškolský profesor Jiří Janda. Vášnivý ornitolog, který první zvířata choval ve svém domku v Troji ještě před oficiálním otevřením zoo, se stal - už jako penzista, v době otevření mu bylo 66 let - ředitelem nově otevřeného zařízení.

S vrchní zámeckou zahradnicí Kateřinou Oseckou o tajemství labyrintu, pojišťovácích na brigádě i o zeleném prstu, díky kterému tu vše kvete a roste. „Někdo je nešťastný jen proto, že kolem sebe nemá zeleň,“ uvažuje šéfová barokních zahrad v pražské Troji. Z tohoto pohledu je prostranství u Vltavy, jehož původ sahá až ke konci 17. století, něčím na způsob dávky štěstí zdarma. Je totiž přístupné zcela volně, vstupné se platí jen za návštěvu zámku, který nechal v honosném stylu zbudovat šlechtic Václav Vojtěch ze Šternberka.

Mistrovství světa je podle Kudějové mnohem těžší než olympiáda, ale kvůli široké základně je těžší se na olympiádu dostat. Pak je ale vyšší šance na medailové umístění, říká v rozhovoru pro sportovní magazín Rádia Z vodní slalomářka Kateřina Kudějová.Vyšší tlak na medaili, ale Kudějová necítí: „Už jsem na olympiádě startovala a jedu tam s nějakými zkušenostmi. Nemyslím si, že mě to bude nějak trápit.“ Kateřina Kudějová v posledních dnech mírně omezila tréninky. Olympijská trať v Tokiu je jiná, než třeba v pražské Troji. „Bude to stejné pro všechny. Moc jsme tam netrénovali. Ten, kdo si na to zvykne nejdříve, bude nejlepší,“ řekla Kateřina Kudějová v rozhovoru se sportovním redaktorem Janem Hlochem. 

Kanoista Lukáš Rohan ovládl v polovině června závod Světového poháru v pražské Troji. A to i přes trestný šťouch hned v první bráně. Na domácí půdě šlo přitom o Rohanovo první vítězství v seriálu. Jeho pozornost se ale už upíná k olympiádě, která za měsíc vypukne v Tokiu.Rohan, který bude pod pěti kruhy závodit poprvé, byl hostem sportovního magazínu Z cup. V rozhovoru s moderátorem Janem Hlochem prozradil, jaká jsou jeho očekávání směrem k olympiádě. „Doufám, že za měsíc, kdy odletíme do Tokia, se budu cítit ještě o něco lépe než teď a že se mi podaří načasovat formu tak, aby byla životní,“ říká Rohan. Tlak na výsledek ale necítí.  „Moje výhoda je ta, že já z těch našich čtyř lodí, pokud jde o vodní slalom, jedu v roli největšího outsidera. Ode mě se toho moc nečeká. Tahle role mi vyhovuje,“ dodává kanoista. Podle jeho slov pro něj není cílem medaile, ale především dobrý výkon.

V pátek začíná v pražské Troji světový pohár ve vodním slalomu. Představí se zde také tři čeští reprezentanti, včetně dvojnásobného mistra světa Jiřího Prskavce, který byl hostem sportovního Interview Jana Hlocha. „Moc se těším. Mrzí mě, že to bude opět bez domácích diváků, které zbožňuju a kteří jsou nejlepší na světě,“ říká Prskavec.Na květnovém mistrovství Evropy skončil Prskavec sedmý. „Myslel jsem si na lepší výsledek. Neřekl bych ale, že to pro mě bylo zklamáním,“ hodnotí kajakář. Připustil, že vzhledem k přípravě na olympiádu pro něj evropský šampionát nebyl tak důležitý. Důvodem slabšího umístění mohlo být i to, že Prskavec měl účast v Tokiu zajištěnou už před mistrovstvím Evropy. „Mám rád nervozitu. Nejlepší výkony podávám ve chvílích, kdy se o něco jede,“ vysvětluje Prskavec.Olympijský kvalifikační klíč je neúprosný. Každý stát může v každé kategorii reprezentovat pouze jeden závodník.  To, že se Český svaz kanoistiky rozhodl udělat kvalifikaci v loňském roce, bylo podle Prskavce dobrým řešením. Na poslední olympiádě získal Prskavec bronzovou medaili. S jakými ambicemi pojede do Tokia? „Náš sport je nevyzpytatelný. Jde tam trochu možná i o štěstí. Chtěl bych zažít dobrou jízdu, po které si řeknu, že se mi opravdu povedla. Pokud se to povede v olympijském finále, tak budu spokojený bez ohledu na výsledek,“ dodává kajakář.

Petr Fejk je bývalý ředitel ZOO Praha, která pod jeho vedením prošla výraznou modernizací. Pražská zoo se tak podle časopisu Forbes zařadila na 7. místo nejlepší zoo na světě. Jak se Petr stal ředitelem pražské zoo? Jaké změny se za jeho působení provedly? Proč se přestavba zoo přizpůsobila krajině Troji? Jak některá zvířata zvládají stres? Jsou zvířata schopná spáchat sebevraždu? O čem je jeho nová kniha?

“Najštastnejší je ten, kto má najmenej nárokov”. Aj to je jedna z krásnych myšlienok mojej dnešnej hostky profesionálnej kaskadérky, trénerky, parašutistky a skvelej ženy Hanky Dvorskej. O tom ako žiť život naplno aj keď máte 60 rokov, mať množstvo zážitkov, práce, pohybu a lásky aj napriek tomu, že máte nádor na mozgu. Smekám klobuk. ----------------- 2:00 Kto je Hanka Dvorská - najstaršia aktívna kaskadérka na svete 7:00 Hrala som v Narnii, Troji,Wanted, Blade 13:00 S Bradom Pittom na Malte 20:00 Prečo je dobré mať svaly? 36:00 Skončila som druhá na SPARTAN RACE 40:00 Triatlon je super - dala som si IRONMANA :D 43:00 Ok dala som si aj SURVIVAL-a :D 1:01 Mám nádor na mozgu 1:22 Najštastnejší je ten, kto má najmenej nárokov 1:32 Odkaz pre moju maminu ---------- The Buca Talks môžete podporiť na PATREONE - https://www.patreon.com/thebucatalks Hanku si môžete pozrieť aj na https://www.youtube.com/watch?v=VMiLvD4EfFo