Podcasts about myslet

Ještě v 17. století bylo na zvířata pohlíženo jako na stroje bez emocí. Myslet, cítit nebo trpět, to mohl jen člověk. Dnes už víme, že zvířecí realita je mnohem pestřejší. V čem se zvířata podobají člověku? A nemají nakonec i duši? O tom v repríze debaty Vertikály diskutují ředitelka brněnské zoologické zahrady Radana Dungelová a vedoucí útvaru welfare a kurátor savců Matyáš Benardy. (Premiéru debaty jste mohli slyšet v září 2025.)

Ještě v 17. století bylo na zvířata pohlíženo jako na stroje bez emocí. Myslet, cítit nebo trpět, to mohl jen člověk. Dnes už víme, že zvířecí realita je mnohem pestřejší. V čem se zvířata podobají člověku? A nemají nakonec i duši? O tom v repríze debaty Vertikály diskutují ředitelka brněnské zoologické zahrady Radana Dungelová a vedoucí útvaru welfare a kurátor savců Matyáš Benardy. (Premiéru debaty jste mohli slyšet v září 2025.)Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa si chtě nechtě musí zvykat na extrémní teploty. Jedna z věcí, kterou ale nedávná vlna veder ukázala, byla nepřipravenost veřejné infrastruktury včetně nemocnic. Ve Francii se z toho stalo žhavé politické téma a předmět téměř kulturní války. Jaká vyvstávají etická dilemata kolem používání klimatizace v době, kdy lidstvo čelí změně klimatu, za kterou stojí právě energeticky nešetrná lidská činnost? Host: Juraj Hvorecký - filosof a etik, vedoucí oddělení aplikované filozofie a etiky na Filosofickém ústavu AV ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Srpen bude pro herečku Lenku Krobotovou ve znamení Letních shakespearovských slavností. „Lady Macbeth je určitě výzva. Shakespeara prostě neočůráte,“ říká. Řadu let také patří k oporám Dejvického divadla, které momentálně hraje v multikulturní Galaxii. Jak se jí tam líbí? A jak vzpomíná na příchod do divadla, kde už v té době působil její otec Miroslav Krobot?Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Video s prezentací: https://youtu.be/e8QD6DX4IRMProč se při angličtině zasekáváte, i když znáte slovíčka a gramatiku? Největší problém často není znalost angličtiny, ale přemýšlení v češtině. V tomto díle si ukážeme, jak přestat překládat a začít reagovat anglicky automaticky.Naučíte se:- jak funguje myšlení v angličtině- proč jsou krátké fráze silnější než složité věty- jak trénovat angličtinu během běžného dne- jak si vybudovat plynulost bez stresuSoučástí epizody jsou praktické věty, každodenní situace i 7denní plán pro trénink anglického myšlení. Ideální pro všechny, kteří chtějí zlepšit speaking a začít mluvit přirozeněji.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na vládní zmocněnce, kterých valem přibývá. A často dělají pravý opak toho, co mají v názvu. Co nám tím vláda Andreje Babiše dává najevo? 

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na vládní zmocněnce, kterých valem přibývá. A často dělají pravý opak toho, co mají v názvu. Co nám tím vláda Andreje Babiše dává najevo? 

Myšlenka na den autorky Hany Pinknerové je z její knihy Být blíž, vydané nakladatelstvím Návrat domů.

Někdo má cestu životem přímou a někoho na ní čeká plno zákrut. Přesně to je případ Elišky Fajkusové, beskydské patriotky žijící momentálně ve Frýdku-Místku. Původně se chtěla pohybovat v umělecké branži. Dnes ale učí lidi, jak mají správě hloubkově uklízet.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Toto je zkrácená verze (111 minut). Celý díl (170 minut) a bez reklam si můžeš pustit zde: https://open.spotify.com/episode/73GxGPgb4vfkpwJJ3tcmng?si=ba64a76464584d37Filozofie je pro každého. Je to nástroj svobody.V této epizodě mluvíme s filozofkou Terezou Matějčkovou o tom, proč skutečné myšlení vždy narušuje pohodlí, proč empatie bez nesouhlasu vede k stagnaci a proč odvaha myslet znamená přijmout i vlastní nedostatečnost.Filozofie podle ní není o odpovědích, ale o otázkách, které rozrušují naše jistoty. Je to schopnost ustát selhání, unést samotu a zpochybnit i vlastní kulturu, která nás formovala. V době přecitlivělosti, digitálního tlaku a strachu z ostrakizace je to radikálnější než kdy dřív.Tohle není epizoda o teorii. Je o tom, jak si uchovat vnitřní život, autenticitu a svobodu a to v čase, který miluje rychlé soudy a nenávidí nepohodlné otázky.A je to tady! Znovu pořádáme Brain We Are mini fest, tentokrát jako hosté budou terapeutka a zakladatelka institutu moderní lásky Markéta Šetinová, dále pak prof. Jan Hábl a úžasná a zábavná Chili Ta Thuy, na konec si zase dáme Ecstatic Dance s DJ Martin Karcol.Kupuj lístek zde: https://goout.net/cs/brain-we-are-vztahy-a-smysl-chilli-ta-jan-habl/sztychy/Parťáci dílu:KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Minutáž:00:00 Úvod a představení hosta05:17 Filozofie jako nástroj k výchově autonomních bytostí10:44 Distance od světa a důležitost klasického vzdělání15:56 Rozdíl mezi přírodními vědami a filozofií20:49 Sebevědomí, odvaha myslet a schopnost snést selhání25:59 Odchod z akademické sféry a redefinice úspěchu27:01 Empatie v digitálním prostoru32:34 Strach z veřejné kritiky a obranné mechanismy35:40 Citlivost vs. přecitlivělost společnosti43:32 Informační přehlcení a primární odpovědnost k sobě55:29 Návrat k vlastní zkušenosti v technologické době01:01:12 Kognitivní zkratky a nebezpečí nálepkování01:05:25 Hledání vlastního já navzdory očekávání okolí01:10:48 Audience capture a utváření identity01:13:06 Stárnutí jako osvobozující proces01:17:39 Zvládání selhání a ztráty pověsti01:21:23 Technologické zplošťování světa a ztráta autenticity01:28:26 Původ slova autenticita a její skutečný význam01:32:19 Strach z odhalení vlastních slabostí01:38:31 Rozdíl mezi akademickou sférou a veřejným prostorem01:44:51 Riziko ustrnutí ve frázích a struktura sebevědomíPřechod do VIP části- Koncept happychondrie a toxický tlak na štěstí- Nezastupitelná role humanitních věd- Datový absolutismus versus osobní zkušenost- Abstraktní myšlení a psaní jako objevování- Učení se nazpaměť a otevírání myšlení- Filozofie opakování u Kierkegaarda a Hegela- Opakování vpřed a osvobození skrze normy- Kognitivní vědy a přerámování reality- Fenomenologická pozice a limity umělé inteligence- Význam fyzického těla v digitální éře- Význam rozhovorů pro utváření myšlení

Červený kříž je často spojován s odběry krve nebo výukou první pomoci. Klíčovou roli však hraje v ozbrojených a válečných konfliktech, kterých přibývá a je otázkou, jestli má dostatečné kapacity je zvládat. V podcastu Zbytečná válka o tom mluvil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Upozornil přitom, že Evropa dlouho žila v iluzi, že žádná válka nepřijde.

Červený kříž je často spojován s odběry krve nebo výukou první pomoci. Klíčovou roli však hraje v ozbrojených a válečných konfliktech, kterých přibývá a je otázkou, jestli má dostatečné kapacity je zvládat. V podcastu Zbytečná válka o tom mluvil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl. Upozornil přitom, že Evropa dlouho žila v iluzi, že žádná válka nepřijde.

Koťák cast tentokrát s Rasťo Kiavčin, člověkem, kterej čte algoritmus dřív, než ho Instagram vůbec napadne změnit

"Byl to obrácený proces. Začínali jsme čistý zpěvem a až zpětně jsme se dostali ke kapele," popisuje vznik posmrtného alba Davida Stypky jeho producent Martin Ledvina. Deska nahraná se skupinou Bandjeez dostala název Opatruj. A její nejednoznačná recenze v Headlineru vzbudila vášně. V rozhovoru s Honzou Vedralem Martin Ledvina velmi otevřeně mluví o vzniku jednotlivých písniček. "To album bylo, jako když jdeš pozpátku. Bylo to inspirativní, ale už to nikdy nechci zažít," prozrazuje a odkrývá detaily, jak se pracovalo s hlasem, aranžemi a dalšími detaily nahrávky. "Často jsem myslel na to, jak by to David chtěl. Ale pak jsem se z tohohle uvažování musel vymanipulovat. My prostě nevíme, jak by to chtěl," vysvětluje svůj producentský přístup. S Bandjeez se proto "zodpovědně a svobodně snažili tvořit a pracovat pro ty písničky."A zda se nebáli je vydat bez posledního posvěcení jejich autora? "Nepochybuji, že by David chtěl, aby lidi jeho hudbu slyšeli. Aby zůstala v šuplíku, to nebyla volba," vysvětluje Martin Ledvina. "Někomu se může výsledek líbit, někomu se může nelíbit. Obojí je v pořádku a jsem s tím úplně ok."A jsou na albu Opatruj. skutečně poslední písně, které po Davidovi Stypkovi zbyly? "Je možné, že se ještě někde něco objeví. Často napsal písničku a druhý den na to zapomněl. Ale já o žádné další nevím," říká Martin Ledvina.

Pobaltí čelí už dvě desítky let rostoucím ruským provokacím, což ukázal nedávný průlet ruských MiGů-31 estonským vzdušným prostorem. Rusko také organizuje žhářské útoky v pobaltských zemí a v Polsku připomněla v podcastu Zbytečná válka vedoucí katedry bezpečnostních studí CEVRO univerzity a bývalá diplomatka působící v Litvě Martina Heranová. Bělorusko je podle ní pod totální kontrolou Ruska. Největší riziko ale vidí v Kaliningradské oblasti.

Pobaltí čelí už dvě desítky let rostoucím ruským provokacím, což ukázal nedávný průlet ruských MiGů-31 estonským vzdušným prostorem. Rusko také organizuje žhářské útoky v pobaltských zemí a v Polsku připomněla v podcastu Zbytečná válka vedoucí katedry bezpečnostních studí CEVRO univerzity a bývalá diplomatka působící v Litvě Martina Heranová. Bělorusko je podle ní pod totální kontrolou Ruska. Největší riziko ale vidí v Kaliningradské oblasti.

„Strach mě baví hodně. Fascinuje mě, co v lidech bezprostřední ohrožení bez rozumového vysvětlení spouští,“ vypráví v Blízkých setkáních královna českého hororu Kateřina Surmanová. Jak se dostala od novinařiny a redakční práce k psaní beletrie? Setkala se někdy s Kingem? Co říká na audiopodobu svých knížek? A co mají horory společného s dětskou literaturou? Poslechněte si rozhovor k projektu Krimi léto na Dvojce.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Strach mě baví hodně. Fascinuje mě, co v lidech bezprostřední ohrožení bez rozumového vysvětlení spouští,“ vypráví v Blízkých setkáních královna českého hororu Kateřina Surmanová. Jak se dostala od novinařiny a redakční práce k psaní beletrie? Setkala se někdy s Kingem? Co říká na audiopodobu svých knížek? A co mají horory společného s dětskou literaturou? Poslechněte si rozhovor k projektu Krimi léto na Dvojce.

Umění debatování pomáhá dětem porozumět velkému světu, ve kterém vyrůstají. Děti si mohou vyzkoušet fungování regionálních i mezinárodních institucí, jako je Evropská unie nebo americký Kongres. Během debat se naučí pořádně argumentovat a hledat kompromis. „Jedná se o schopnosti, které se jim budou potom hodit v reálném životě, třeba v situacích se zaměstnavatelem,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Barbora Lacinová, předsedkyně Asociace debatních klubů.

Poslanci budou projednávat nová pravidla pro ochranu přírody. Některé návrhy by ale podle kritiků znamenaly konec národních parků, jak je známe. „Miluji poslanecké návrhy, které vnesou do zákonů díry, kterých někteří lidé využívají, a pak se tomu všichni divíme,“ říká v pořadu Pro a proti Jaromír Bláha z Hnutí Duha a poukazuje na to, že novela umožní těžbu dřeva i výstavbu. „Já zavádím pouze to, že by měly ekosystémy být funkční,“ brání svůj návrh poslanec Jan Bureš (ODS).

Poslanci budou projednávat nová pravidla pro ochranu přírody. Některé návrhy by ale podle kritiků znamenaly konec národních parků, jak je známe. „Miluji poslanecké návrhy, které vnesou do zákonů díry, kterých někteří lidé využívají, a pak se tomu všichni divíme,“ říká v pořadu Pro a proti Jaromír Bláha z Hnutí Duha a poukazuje na to, že novela umožní těžbu dřeva i výstavbu. „Já zavádím pouze to, že by měly ekosystémy být funkční,“ brání svůj návrh poslanec Jan Bureš (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát je mým hostem - no, vlastně bych měl říct, že velmi výjimečně mám hosty dva. Nebo měl jsem, v Knihovně Čermáka a Staňka na živém natáčení této epizody.Taky bych mohl říct, že mým hostem bylo belgické pivo, ale to by bylo nezdvořilé k mým opravdovým dvěma hostům. A těmi byli šéfbarmanka Lucie Borská z baru Gulden Draak a novinář Filip Nerad z Českého rozhlasu. Proč zrovna oni dva, se dozvíte ze samotného podcastu.Když se mě zeptáte, proč jsem natáčel s těmito dvěma lidmi zrovna o belgickém pivu, odpovím vám, že jsem jeho fanoušek, že ho mám rád, že se stalo součástí mého života. Od kdy?V roce 2008 jsem jako mnoho jiných Čechů v Belgii, konkrétně v Brugách, zašel takzvaně na jedno. Byl nejdřív rozčílený, že točí jenom takzvaně malé, a když jsem jich vypil pět, což bylo množství, které se každému správnému českému pijáku piva zdá jako směšně malé, zjistil jsem, že je to docela dost.A hlavně, láska byla na světě. Od prvního napití, pamatuju si to dobře.Že si to přesně pamatuju, zdůrazňuju proto, že když se mnoha lidí zeptáte, od kdy milují belgické pivo nebo jaké bylo to jejich první setkání, tak vám řeknou: Poslyš, to si vlastně už moc dobře nepamatuju.Ze zjevných důvodů. 7a piva jsou poměrně silná, běžně osmi- až dvanáctiprocentní, takže nějaký podcast s názvem Jedno procento jim musí připadat legrační.Zároveň platí, že belgické pivo nemilujete kvůli alkoholu. Ty důvody jsou jiné. Může to být jeho skvělá chuť, zajímavá vůně nebo příběhy, které toto pivo provázejí.Ale nic, to všechno se dozvíte v našem podcastu. Přeju vám příjemný poslech!

Na jednom z videí Andreje Babiše vidíme předsedu ANO, jak ve zpomaleném záběru za doprovodu současného hudebního podkresu kráčí ulicí, oblečen v mikině s nápisem Lowkey ALPHA. Myslet si, že si ji vybral náhodou, by bylo naivní. Babiš v posledních týdnech útočí na nejmladší voličskou skupinu, generaci Z, a ta jeho vzkazu určitě rozumí.

Na jednom z videí Andreje Babiše vidíme předsedu ANO, jak ve zpomaleném záběru za doprovodu současného hudebního podkresu kráčí ulicí, oblečen v mikině s nápisem Lowkey ALPHA. Myslet si, že si ji vybral náhodou, by bylo naivní. Babiš v posledních týdnech útočí na nejmladší voličskou skupinu, generaci Z, a ta jeho vzkazu určitě rozumí. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý všední den jedna krátká rada, abyste se cítili lépe. Taková je Minuta pro zdraví, pořad Českého rozhlasu Vysočina.

Do útulku se fenka Myška dostala už koncem loňského roku. Zůstala opuštěná a zanedbaná.

O papoušky se Ladislav Žoha začal zajímat už jako malý kluk, když mu rodiče dovolili pořídit si dvě korely. Díky jeho lásce ke zvířatům pak postupně přibývali další svěřenci. Až se jeho soukromý chov rozrostl na padesát dva zvířecích druhů čítající kolem dvou set jedinců. O ty všechny se stará ve svém domku v obci Buš na Praze-západ.

Ve středu všeho je poprava. Nejen v případě křesťanství; platí to i o filozofii. Čím Sókratés štval jinak tolerantní Řeky až tak, že jej popravili? Agnes Callardová, americká filozofka maďarského původu, říká v knize The Open Socrates zprvu něco nepřekvapivého: Štval je dotěrnými otázkami, které obnažovali jejich nevědění. Což je banální. Callardová však tyto otázky blíže určuje jako „nečasové“. Čímže jsou nečasové? Vždy si je pokládáme příliš pozdě, většinou až když je po všem. A pak nás může zamrzet, že jsme si je nepoložili dříve. Vztek však raději obracíme proti Sókratovi než proti sobě.Proč jsme takto opoždění? Jako je naše tělo živoucí souvislostí orgánu, stojí náš život na ideové infrastruktuře. Od doby, kdy bereme rozum, přejímáme názory ze svého okolí. O spoustě věcech jsme přesvědčeni dříve, než si je promyslíme. V závislosti na tom, v jaké společnosti a rodině jsme se narodili, víme třeba to, že Bůh neexistuje, že demokracie je nejlepší zřízení a člověk je svobodný a rozumný. To vše může být pravda, ale podstatné je, že tato přesvědčení nemají zhola nic společného s poznáním. Jsou to pouhé názory, které přejímáme. Netvoříme je; dějí se nám. Stejně jako třeba pověst. Máme-li štěstí, nastává uprostřed života okamžik, kdy se vše zhroutí a my si uvědomíme, že nechceme-li být otroky vnějšku, nezbývá než zničit své názory i svou pověst – a vše znovu vystavit z nitra. Pak si klademe třeba otázku, jestli Bůh fakt náhodou neexistuje. A jsme svobodní? Jak někdo vůbec přišel na to označit člověka za rozumného? A jestli je demokracie nejlepším zřízením, víme vůbec, co to znamená? Položit si tyto otázky může být nepříjemné. Snadno totiž zjistíme, že jsme dosud žili ze špatných odpovědí. Proto je Sókratés, tento napomahač zhroucení, tolik neoblíben.Callardová však zavrhuje klišé, dle kterého je zakladatel filozofie člověk, který chodí světem s tím, že ví, že nic neví. „Sókratés toho ví dost,“ namítá. Sám se prezentuje jako odborník na vůbec nejpodstatnější záležitosti: na politiku, lásku a smrt. Jeho dialogy navíc autorka považuje za těžiště svébytné etické koncepce. Ve své nápadité knize to Callardová ilustruje na moderní západní demokracii. Co je jejím základem? Na jedné straně status. Všichni toužíme po uznání, zvláště po uznání naší jedinečnosti. Ale druhým pilířem je rovnost. Všichni jsme si přece rovní, ať jsme bohatí, ať chudí, vzdělaní, nebo nevzdělaní. Problém je, že status a rovnost jdou proti sobě. Je laciné, hlavně však nepravdivé chtít věc vyřešit tím, že jeden pilíř škrtneme. Oba jsou podstatné. Sókratovo vedení dialogu nabízí řešení této aporie. Sám chodí za lidmi, kteří mají dobrou pověst; i za těmi, kteří mají pověst příšernou. Mluví s otroky i s nejmocnějšími lidmi, se vzdělanci i nevzdělanými. A v interpretaci Agnes Callardové jim říká: „Je mi úplně jedno, kým jste nebo nejste, co se vám v životě povedlo nebo nepovedlo. A kašlu na to, co si o vás druzí myslí. Teď jsme tu spolu – a spolu také budeme sledovat, kam nás dialog zavede a jestli třeba na něco spolu nepřijdeme. Sókratés tím projevuje absolutní uznání každému jednotlivci zvlášť a zároveň jej vnímá jako sobě rovného. Nikoho nevyzdvihuje, nikoho neponižuje, všem naslouchá. Není náhoda, že Callardová zdůrazňuje právě tento rozměr Sókratovy dialogičnosti. Klíčovým poselstvím její knihy totiž rovněž je, že sami na nic nepřijdeme. Naše mysli se uzavírají do provinčnosti, stahujeme-li se do samoty. Myslíme jen spolu, aspoň ve dvou. Potřebujeme se, ale vydržet to – možná právě to je jeden z nejvyšších i nejtěžších etických nároků.KapitolyI. Otázky, jež si klademe vždy pozdě [počátek až 14:15]II. Filozofie? Schopnost nereagovat na sebe [14:15 až 27:50]III. Myšlení se rodí až při řeči. [27:50 až 35:20]IV. Sókratés: hmyz i porodní bába [35:20 až 52:00]V. Čeho se bojíme, když se bojíme smrti? [52:00 až konec]

Dětská psycholožka Bohumila Mia Fagertun Chocholoušová pomáhá dětem, které se ztratily ve virtuální realitě, najít cestu zpět k sobě. A školáků nezdravě závislých na počítačových hrách podle ní přibývá. „Není možné po dětech chtít, aby žily bez mobilu. Přesto si myslím, že ke zdravému vývoji patří i natlučená kolena,“ říká.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jejich centrála je vzorem ekologické i sociální odpovědnosti. Zaměstnávají lidi s handicapem, u surovin striktně dbají na biocertifikaci. Zároveň ročně utrží 450 milionů korun, jsou v zisku a jejich výrobky se dají označit za love brand. Jak se to dá všechno skloubit, vysvětluje Josef Dvořáček ze Sonnentoru. Kdy může být snaha o zelené podnikání kontraproduktivní? Jak vybalancovat ekologické standardy a snahu o zisk? V čem má radost z mladší generace? Přejeme krásný vánoční poslech našeho Forbes Byznys podcastu.

Jejich centrála je vzorem ekologické i sociální odpovědnosti. Zaměstnávají lidi s handicapem, u surovin striktně dbají na biocertifikaci. Zároveň ročně utrží 450 milionů korun, jsou v zisku a jejich výrobky se dají označit za love brand. Jak se to dá všechno skloubit, vysvětluje Josef Dvořáček ze Sonnentoru. Kdy může být snaha o zelené podnikání kontraproduktivní? Jak vybalancovat ekologické standardy a snahu o zisk? V čem má radost z mladší generace? Přejeme krásný vánoční poslech našeho Forbes Byznys podcastu.

Možná si také vzpomenete na scénu z knihy o Robinsonu Crusoe, v níž si trosečník zkoušel péct chleba. Ten mu ale stále nechutnal a Robinson nemohl přijít na to, co chlebu chybí. Až jednou přidal do nového těsta malý zbytek starého, a ejhle, konečně mu chléb chutnal. Literární hrdina tak náhodou přišel na podstatu chlebového kvasu. Kvalita chleba i v dnešní době stále záleží na dobrém kvasu. Tam, kde pekaři pečou postaru, se musí o svůj kvas dobře starat a také ho dobře znát.

Možná si také vzpomenete na scénu z knihy o Robinsonu Crusoe, v níž si trosečník zkoušel péct chleba. Ten mu ale stále nechutnal a Robinson nemohl přijít na to, co chlebu chybí. Až jednou přidal do nového těsta malý zbytek starého, a ejhle, konečně mu chléb chutnal. Literární hrdina tak náhodou přišel na podstatu chlebového kvasu. Kvalita chleba i v dnešní době stále záleží na dobrém kvasu. Tam, kde pekaři pečou postaru, se musí o svůj kvas dobře starat a také ho dobře znát.

Možná si také vzpomenete na scénu z knihy o Robinsonu Crusoe, v níž si trosečník zkoušel péct chleba. Ten mu ale stále nechutnal a Robinson nemohl přijít na to, co chlebu chybí. Až jednou přidal do nového těsta malý zbytek starého, a ejhle, konečně mu chléb chutnal. Literární hrdina tak náhodou přišel na podstatu chlebového kvasu. Kvalita chleba i v dnešní době stále záleží na dobrém kvasu. Tam, kde pekaři pečou postaru, se musí o svůj kvas dobře starat a také ho dobře znát.

Myslet si, že všichni kolem jsou blázni, jenom my jsme letadlo, se již stalo poznávacím znamením Česka v řadě témat. Vždy nejlépe poznáme, co je špatně, ale lepší řešení po ruce nemáme. A když jedno z hesel, která nás teď obklopují, vyzývá „Volte, než bude pozdě“, nelze si nevzpomenout, v čem všem už zpoždění dávno máme, aniž by to politiky nějak zvlášť trápilo. A jenom slabou útěchou je, že nezřídka tápou i naši spojenci.

Myslet si, že všichni kolem jsou blázni, jenom my jsme letadlo, se již stalo poznávacím znamením Česka v řadě témat. Vždy nejlépe poznáme, co je špatně, ale lepší řešení po ruce nemáme. A když jedno z hesel, která nás teď obklopují, vyzývá „Volte, než bude pozdě“, nelze si nevzpomenout, v čem všem už zpoždění dávno máme, aniž by to politiky nějak zvlášť trápilo. A jenom slabou útěchou je, že nezřídka tápou i naši spojenci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zdá se to nyní jako zcela mimoběžný problém, ale je to zapomenuté poučení z minulých prezidentských voleb. Současné vládní politické strany na ně zcela rezignovaly a podpořily nakonec kandidáty, kteří se sami přihlásili. Zvoleného prezidenta Petra Pavla dodatečně vzaly za svého a on svým klidným stylem nyní přispívá ke zmírnění napětí ve společnosti, které vidíme na sousedním Slovensku po atentátu na premiéra. Je to spíše šťastná náhoda než výsledek úsilí politických stran.

Zdá se to nyní jako zcela mimoběžný problém, ale je to zapomenuté poučení z minulých prezidentských voleb. Současné vládní politické strany na ně zcela rezignovaly a podpořily nakonec kandidáty, kteří se sami přihlásili. Zvoleného prezidenta Petra Pavla dodatečně vzaly za svého a on svým klidným stylem nyní přispívá ke zmírnění napětí ve společnosti, které vidíme na sousedním Slovensku po atentátu na premiéra. Je to spíše šťastná náhoda než výsledek úsilí politických stran. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Myslet na moderní československé dějiny znamená myslet na Edvarda Beneše. Jak se dnes vypořádáváme s tímto problematickým politikem, který byl celoživotní demokrat, přesto stál u dvou totalit, které jím založený stát postihly? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak na Benešův odkaz podíváme skrze myšlenky Jana Patočky a Ferdinanda Peroutky.

V pojednání o normalizační hře se Patrik Děrgel ujímá role kritika lidské malosti, jakým byl i Miloš Forman. „Člověka by mohlo i zamrazit tím, že se dívá na zrcadlo něčeho, co je 40 let staré, ale pořád to funguje. Když slevíme z nějakých hodnot a vzdálíme se jim, jsme jednou nohou právě v takovém rozvratu,“ uvozuje představení herec, který také účinkuje v projektu Rok Formana právě v roli slavného režiséra. Čím se jím nechal inspirovat? A proč přehnaná úcta dílo umrtvuje?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pojednání o normalizační hře se Patrik Děrgel ujímá role kritika lidské malosti, jakým byl i Miloš Forman. „Člověka by mohlo i zamrazit tím, že se dívá na zrcadlo něčeho, co je 40 let staré, ale pořád to funguje. Když slevíme z nějakých hodnot a vzdálíme se jim, jsme jednou nohou právě v takovém rozvratu,“ uvozuje představení herec, který také účinkuje v projektu Rok Formana právě v roli slavného režiséra. Čím se jím nechal inspirovat? A proč přehnaná úcta dílo umrtvuje?

Zvýšení příspěvků na péči. Návrat Roberta Fica je varováním i pro českou koalici, ale jen to nestačí. Česko, alkoholová velmoc. Problémy začínají už u mladých dospívajících. Zvýšené parkovné pro SUV aneb Jiný projev zodpovědnosti. Myslet na všechny důsledky zpružnění trhu práce. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ekonomická rada vlády NERV se usnesla, že je potřeba zpružnit český trh práce, a ačkoli se celá věc teprve přesouvá na politickou úroveň a bude třeba si počkat, co a jak z expertních doporučení bude nakonec zavedeno, vláda i zaměstnavatelé se k celému záměru prozatím vyjadřují spíše pozitivně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku České republiky, říká armádní důstojník a bezpečnostní analytik Otakar Foltýn a poukazuje na paralelu mezi Hitlerovým a Putinovým režimem. Stejně jako tehdy, ani teď není na místě spekulovat, zda jsou výroky o hrozící válce strašením. Rusko je třetí říše v barvě a fatální nebezpečí pro celou Evropu. Předpokladem pro to, aby jeho jednotky znovu nepřekročily hranice našeho státu, je koheze a poctivé spojenectví s NATO, které je zárukou naší bezpečnosti. Jako každý spojenecký svazek je i tento založen na důvěře a na tom, že nelze jen brát. Vyžaduje ochotu bojovat a disponovat vlastní armádou i skladovými zásobami. Dobře vycvičené vojáky bychom i díky zahraničním misím měli, nicméně pro konflikt vysoké intenzity není rozhodující taktický um jednotlivých pěšáků, ale palebná síla, utajené spojení a efektivní protivzdušná obrana, což jsou extrémně drahé věci. Česká armáda přitom byla donedávna spíš kasičkou, ze které se vysypávalo, a ještě se masivně odzbrojovalo. A zatímco diskutujeme, jestli budeme dávat na obranu 2 %, a EU přislíbila roční dodávku milionu granátů, Rusko jich od začátku války vypálilo už 12 milionů, během tří měsíců získalo ze Severní Koreje dalších nejméně 800 tisíc a na vojenské účely letos vyčlení 40 % rozpočtu. Přitom čím déle budeme otálet, tím víc nás to bude stát nejen ekonomicky. Pokud připustíme porážku Ukrajiny, zaplatíme za ni životy evropských vojáků. Myslet si, že se z toho dá vykecat, tedy že zafunguje politika appeasementu, vychází z předpokladu, že diktátor se někde zastaví. Jenže diktátor se vždycky zastaví až tam, kde je zastaven, a Západ jen opakuje stejnou chybu, jaké se dopustil ve 30. letech, kdy se mohl nacismu mnohokrát zbavit a nikdy to neudělal. Češi by měli být ti první, kteří na to budou poukazovat a Ukrajině pomáhat. Že se mezi nimi najdou takoví malí šmejdi, kteří za druhé republiky psychicky zabili spisovatele Karla Čapka, a teď srovnatelným způsobem útočí na herce Ondřeje Vetchého, Foltýna strašně štve. Probrali jsme i možné scénáře dalšího vývoje, motivace kremelského režimu a kam až je ve svém odhodlání ochoten zajít, proč jsou teď drony relevantní a jakou roli sehrají do budoucna a proč tanky Leopard, systémy protivzdušné obrany Patriot, raketomety HIMARS nebo stíhačky F-16 nedokážou naplnit očekávání.

V Jižní Koreji jsou pedagogové jeho typu celebritami na úrovni zpěváků či herců. V Česku je Václav Fořtík znám sice užšímu, ale také vlivnému okruhu lidí. Fořtík provozuje Centrum nadání, v minulosti byl předsedou Mensa klubu i odborným poradcem soutěže Nejchytřejší Čech. Je také autorem publikací pro děti, kterým „látka probíraná běžně na základní škole nestačí“.

Divadlo, film, literatura a další kulturní kanály nabízejí dobrý prostor i prostředky, jak mluvit o složité a vnitřně rozporuplné problematice změny klimatu. To je pro lidi ve výsledku možná důležitější než grafy emisí nebo popisy nových technologií. Jaká úskalí však číhají při uměleckém zpracovávání takové problematiky? A jak se mají divadla připravit na nové klimatické podmínky – a proč vlastně?Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Investice do fotovoltaické elektrárny se navzdory vysokým pořizovacím nákladům vyplatí. Komu se ale opravdu vyplatí? To a více vysvětluje Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve společnosti Woltair.Některé domácnosti nasazují proti drahé elektřině soláry. Díky vlastní výrobě elektřiny ze slunce mohou snížit spotřebu elektřiny ze sítě a jejich náklady na energie se tak podstatně sníží.Jak dlouhá je aktuálně čekací lhůta na fotovoltaiku a pro koho má smysl? Na co je třeba se při rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit, nebo ne, zaměřit? S tím radí ve speciálu Ve vatě Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve firmě Woltair, jež dodává energetické technologie.Instalační firmy kvůli obrovské poptávce narážejí na řadu faktorů, které čekání na systémy protahují. Podle Papeže jde hlavně o dodávky fotovoltaických systémů, zejména o bateriové systémy a střídače.Čeká se však také kvůli administrativě. „Jednak je to dáno také čekací lhůtou spojenou s distribucí a žádostí o připojení, kdy distribuce má měsíc na to, aby se k tomu vyjádřila. Když to zprůměruju, tak od podpisu smlouvy jsme v naší společnosti na nějakém cca půl roku, kdy máme realizaci dokončenou,“ říká Papež.Při přemýšlení, zda si pořídit, nebo nepořídit fotovoltaickou elektrárnu (FVE), by si měli lidé položit zásadní otázku, a sice tu, jaká je jejich spotřeba. „Viděl bych to od tří megawatthodin ročně,“ radí Papež.Zásadnější a rozhodující faktor je pak stav domu jako takového. „Panely vydrží 30 a více let. Je dobré mít střechu, která vydrží stejnou dobu,“ podotýká Papež.Klienti si však pořizují FVE i kvůli tzv. backupu, tedy záloze pro případ, že vypadne proud z distribuční soustavy. „U starších instalací, které mají třeba hliníkové vedení, to není úplně dobré,“ varuje.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Kniha o stoickom myslení a živote Marca Aurélia, s praktickými nástrojmi pre denný život. Ak sa ti páči obsah, ktorý tvoríme, chceš našu snahu oceniť a pomôcť tomuto projektu napredovať, tvojmu daru budeme vďační na: SK0283605207004206569938

„Všechno jde podle plánu,“ nechal se nedávno slyšet ruský prezident Vladimir Putin. Válka na Ukrajině trvá už pátý měsíc a její konec je v nedohlednu. Vysocí představitelé Kremlu ale neustále opakují, že Rusko, které získalo na východě Ukrajiny převahu, dosáhne všech svých cílů. Pro americký deník New York Times komentuje ruské postoje analytička think tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír Taťána Stanovajaová.

Válka na Ukrajině trvá už 86 dní. Největšími oběťmi jsou Ukrajinci a Ukrajinky, lidé, kteří přišli o domov, o blízké nebo přímo o život. I my ale čelíme následkům Putinovy agrese. Stáváme se k válce apatickými? A může to být vůbec jinak? Hostem podcastu je psychoterapeut Honza Vojtko.