Podcasts about putinovy

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Od začátku Putinovy plošné invaze den po dni popisuje nejnovější vývoj na bitevním poli. „Nejpravděpodobnější scénář letošního roku je zamrznutí konfliktu v hranicích, které budou aktuální v čase, kdy se to stane,“ předvídá ve Studiu N vedoucí publicistiky slovenského Denníku N Roman Pataj. „Jediný, kdo tuto válku chce, je Vladimir Putin, a to proto, aby po sobě zanechal nějaký odkaz a aby ho nedostihl osud rumunského diktátora Ceaușesca, kterého zastřelili u zdi. Kdyby Putin nebyl na světě, základní motiv války by pominul,“ říká. Čeho se Putin bude snažit dosáhnout, aby byl spokojený? Jak dynamiku bojů změnily drony a nasazení severokorejských vojáků? A proč Západ radikálně nezasáhl už při anexi Krymu a nechal Putina pokračovat? Podívejte se na celou epizodu.

Putin. Šermuje atomovkami, jen aby světu pohrozil a ukázal nukleární svaly, nebo to myslí s jaderným útokem vážně? A jak moc se mu do hlavy dostala havárie ponorky Kursk? Probereme v dalším díle naší série ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Putin. Šermuje atomovkami, jen aby světu pohrozil a ukázal nukleární svaly, nebo to myslí s jaderným útokem vážně? A jak moc se mu do hlavy dostala havárie ponorky Kursk? Probereme v dalším díle naší série ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné zbraně z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÉ JSOU TAKÉ PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N Vyostřený konflikt mezi vedením armády a ministryní obrany Janou Černochovou vyhřezl na veřejnost. Na stole jsou nejméně tři případy, které mezi šéfkou rezortu a armádním velením způsobují kolizi. Ministryně tvrdí, že ji někteří vojáci obchází, lžou jí a úmyslně zamlčují informace. Armáda to odmítá. Za co všechno Černochová plísní armádu? Jde o vážná pochybení, nebo nepodstatné chyby, které ministryně používá jako bič na speciální síly? Jakou roli v tom hraje politický mikromanagement a osobní vztahy s generálem Řehkou? Důvěřují vojáci své ministryni? A nakolik tato situace ohrožuje bezpečnost Česka v době probíhající Putinovy války na nedaleké Ukrajině? Filip Titlbach se ptá Jana Wirnitzera, který v Deníku N pokrývá armádní témata a investigativního reportéra Lukáše Prchala.

Asi jste ty zprávy zaznamenali: Západ dovolil Ukrajincům použít své zbraně uvnitř Ruska. Rusko vypálilo na Ukrajinu novou raketu. Ukrajina prý možná chystá vlastní jaderné zbraně. Co to všechno značí pro vývoj Putinovy agrese? Vysvětlí Martina Heranová, bezpečnostní analytička z Vysoké školy CEVRO. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Asi jste ty zprávy zaznamenali: Západ dovolil Ukrajincům použít své zbraně uvnitř Ruska. Rusko vypálilo na Ukrajinu novou raketu. Ukrajina prý možná chystá vlastní jaderné zbraně. Co to všechno značí pro vývoj Putinovy agrese? Vysvětlí Martina Heranová, bezpečnostní analytička z Vysoké školy CEVRO. Ptá se Matěj Skalický.

Dlouhé měsíce jsem sledoval její osud. Jak odjela do Ruska za nemocnou maminkou, jak ji zadrželi a opakovaně jí prodlužovali vazbu. A pak, jednoho dne, přišla zpráva o velké výměně vězňů. A na seznamu byla i ona – novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová z Prahy. Konečně mohla domů. Obejmout manžela a své dcery. A teď tu sedí přede mnou. Nesmírně vzácný host Vinohradské 12. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhé měsíce jsem sledoval její osud. Jak odjela do Ruska za nemocnou maminkou, jak ji zadrželi a opakovaně jí prodlužovali vazbu. A pak, jednoho dne, přišla zpráva o velké výměně vězňů. A na seznamu byla i ona – novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová z Prahy. Konečně mohla domů. Obejmout manžela a své dcery. A teď tu sedí přede mnou. Nesmírně vzácný host Vinohradské 12. Ptá se Matěj Skalický.

Rok od nástupu Roberta Fica do funkce slovenského premiéra se řada věcí změnila. Svou zahraniční politikou způsobil, že Slovensko se dostalo do částečné mezinárodní izolace, alespoň ve vztahu k západoevropským spojencům v EU. Rovněž Visegrádská skupina kvůli rozporům ohledně vztahu Slovenska a Maďarska k ukrajinské válce je „u ledu.“ Premiér Fico však jako první evropský premiér v éře Putinovy války vystoupil v ruském propagandistickém pořadu 60 minut, kde si stěžoval na země EU, které dodávkami zbraní údajně prodlužují válku na Ukrajině. Těžko říct, zda si uvědomil, že hovoří s reprezentantkou země, která podle mezinárodních institucí má dnes více politických vězňů než v Brežněvově éře. Je logické, že se zemí s tak protizápadní politikou nechce Fialova vláda pořádat společná zasedání obou kabinetů. V podcastu oba autoři zdůrazňují, že mohou mít k zahraničním aktivitám maďarského premiéra Viktora Orbána výhrady, ale musí uznat, že sleduje maďarské národní zájmy. Politika premiéra Fica je spíše imitací Orbána. Jak nedávno v Právu napsal dlouholetý Ficův spolupracovník a diplomat Peter Weiss – orientace na Maďarsko je v rozporu s celou logikou moderních slovenských dějin. Otázkou je, zda Andrej Babiš bude Fica v jeho politice následovat, protože řadu věcí už v minulosti od něj opsal. Vznikne tak nějaká verze populistického Československa? Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Nechápu, jak náš gaučový člověk může říct, že je unavený z války na Ukrajině, říká zahraniční zpravodaj Martin Dorazín. Připouští, že každého to nemusí bavit. Pokud se nechce zajímat, tak ať to nedělá a přepne na jiný kanál s reality show z ostrova nahatých lidí. Ale cítit se unavený? Z toho se mu chce zvracet. Za mimořádně krátkozraké považuje také poukazovat na to, že vláda vynakládá na pomoc Ukrajině moc peněz. My jsme válku nevyprovokovali, neseme náklady Putinovy politiky a účet je třeba poslat do Kremlu. Sám v okupované zemi působí bezmála tři roky, nejdéle ze všech českých novinářů. Pobývat přímo tam je pro něj důležité, ví díky tomu, čím běžní Ukrajinci prochází, a zná jejich skutečné problémy. Zpočátku ho jejich příběhy doháněly až k slzám, postupně se s tím naučil žít. Zvykl si i na to, že v Oděse nad přístavem, kde bydlí, létají poslední dobou rakety čím dál častěji. I jejich sledování na mobilu se pro něj stalo rutinou, znervóznit ho ale dokážou pořád. Hrůzostrašné je to zejména v noci, kdy se po půlnoci vypne pouliční osvětlení a zvuk se rozléhá nočním tichem. Ještě horší jsou ale drony, u kterých často ani není poznat, jestli jsou ukrajinské, nebo ruské. Přesto chce zůstat a být v centru dění, i s vědomím toho, že to nebude na měsíce, ale zřejmě roky. Jaká je podle něj budoucnost Ukrajiny a jak se za uplynulé dekády změnila, existuje „osa zla“, má vůbec smysl v Rusku budovat opozici a je na místě používat přívlastek Putinovo Rusko? I tom jsme s Martinem Dorazínem mluvili.

Co čeká nástupce ministra Síkely v čele resortu průmyslu a obchodu? Jak vážně brát Putinův návrh na zpřísnění jaderné doktríny Ruska vůči západním spojencům Ukrajiny? A co podniká vedení ostravských vodáren, aby znovu uvedlo do provozu čističku zatopenou při zářijových povodních?

Co čeká nástupce ministra Síkely v čele resortu průmyslu a obchodu? Jak vážně brát Putinův návrh na zpřísnění jaderné doktríny Ruska vůči západním spojencům Ukrajiny? A co podniká vedení ostravských vodáren, aby znovu uvedlo do provozu čističku zatopenou při zářijových povodních?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině je jen jedním z konfliktů, které ve světě v současnosti probíhají. Americký generál ve výslužbě John Allen v podcastu Zbytečná válka, který s ním Novinky natáčely na konferenci Globsec, varoval, že vývoj v Rusku, Číně, Íránu a Severní Koreji vykazuje shodné tendence. To podle něj představuje největší hrozbu pro dnešní svět. Rusko podle něj nepřehodnotí svou zahraniční politiku, dokud silně neutrpí jeho armáda.Celý rozhovor si můžete přehrát i s videem na serveru Novinky.cz

Upozornění: Tato epizoda popisuje následky vojenského útoku na dětskou nemocnici. Ukrajina se v pondělí stala opět terčem masivního vzdušného útoku Ruska. Podle ukrajinských představitelů zabily Putinovy rakety za jediný den nejméně třicet lidí a přes 150 jich zranily. I když Moskva tvrdí, že útočila na vojenské cíle, zasáhla mimo jiné největší ukrajinskou dětskou nemocnici v Kyjevě. V hlavním ukrajinském městě je i reportérka Deníku N Dominika Píhová, se kterou mluví Filip Titlbach ve Studiu N.

Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un vzkřísili partnerství z dob studené války. Během Putinovy návštěvy v Pchjongjangu podepsali dohodu o partnerství, která předpokládá vzájemnou pomoc v případě agrese. Co to v praxi bude znamenat? A jak se toto partnerství promítne na válce na Ukrajině?Host: Petr Kratochvíl - profesor mezinárodních vztahů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a seniorní výzkumný pracovník na Ústavu mezinárodních vztahů v PrazeČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

S útokem Rusů od hranice na Charkovskou oblast vstoupila válka na Ukrajině do kritické fáze. Tvrdé boje neprobíhají jen u Charkova, ale také u Bachmutu nebo Vuhledaru. Podle analytiků by ale právě dobytí Charkova mohlo znamenat dramatický obrat ve vývoji Putinovy války. Proč? A jak náročné dny teď Ukrajince čekají? Filip Titlbach se ptá šéfredaktora webu Voxpot Vojtěcha Boháče.

Demonstrující Gruzínci obviňují politické vedení, že odvádí zemi z rodiny evropských demokracií. Poslanci se kvůli sílícímu ruskému vlivu dokonce porvali v parlamentu. Intelektuálové upozorňují, že demokratická země sklouzává po stejném svahu, po kterém spadlo do propasti i Rusko. Míří Gruzie do náruče diktátora Putina? Filip Titlbach se ptá reportérky Deníku N Petry Procházkové.

Důvěra veřejnosti v armádu klesá už čtvrtým rokem v řadě. Její význam přitom v době Putinovy války na evropském kontinentu roste. Česko ale není zdaleka jedinou zemí, ve které důvěra v ozbrojené síly padá. Co za tím skokovým poklesem stojí? Kdo se snaží armádu oslabit? A proč je klíčové, aby obyvatelé vojákům věřili? Ptáme se Jana Wirnitzera, který se v redakci Deníku N věnuje armádním tématům.

Vladimir Putin byl popáté zvolen ruským prezidentem, když dostal rekordní počet 87 procent hlasů při rekordní 77procentní účasti. Co výsledek znamená a proč vůbec Putin potřebuje tak moc uspět ve volbách, probrali Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií Univerzity Karlovy s redaktorem Alexem Švamberkem ve speciálu podcastu Zbytečná válka. Zaměřili se i na Putinovy povolební výroky a další možný vývoj Ruska nebo otázku následnictví.Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz

V Praze jednali premiéři zemí Visegrádské čtyřky. První summit svolaný premiérem předsedajícího Česka Petrem Fialou se konal v napjaté atmosféře, kterou vyvolaly výroky slovenského premiéra Roberta Fica. Ten v projevu ke druhému výročí Putinovy agrese na Ukrajině šířil oficiální kremelskou propagandu. Jak rozdílné pohledy na válku na Ukrajině poznamenaly summit i vzájemné vztahy? A rozpadá se nám V4 před očima? Filip Titlbach se ptá analytičky a ředitelky pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlíny Janebové.

Stojan na mikrofon Tucker Carlson dostal před pár dny lekci z dějin Ruska od Vladimira Putina. A nebyl by to aktuální kremelský nájemník, kdyby to nebylo dlouhé, obsáhlé a … zcela vedle. Takže jsme se podívali na aspoň pár momentů, které se po téhle hodině dějepisu jistě zase budou šířit po všech čertech. Takhle to totiž fakt nebylo. 

Jedině proruský troll, člen SPD nebo přívrženec Putinovy vlády by mohl zatleskat vyjádřením bývalé ministryně financí a místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerová o tom, že „se nechce připravovat na válku“.- - -Archiv všech glos najdete zde, další podcasty Seznam Zpráv tady.Poslouchejte nás také ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo na Podcasty.cz.Naše články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@firma.seznam.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky. Vznikají v zázemí Seznam.cz.

Druhý rok ruské agrese proti Ukrajině, největší války v Evropě od roku 1945, je pomalu u konce. Dřív velmi dynamický konflikt se po podzimu roku 2022 změnil v poziční válku, ukrajinská ofenziva nedosáhla Krymu a ve světě se víc píše o tom, že dění bude nevyhnutelně směřovat k dohodě. Jaké scénáře jsou teď na stole? Filip Titlbach se ptá redaktora Deníku N Jana Wirnitzera. Zde najdete odkaz na soubor, o kterém je v dnešní epizodě řeč.    

Dezerce – ta se nepromíjí. Přesto jsou ruští vojáci, kterým se bojovat příčí. Jak se ale zdrhá z ruské armády? Jde to vůbec? A kam a kudy? Anna Košlerová, reportérka z webu iRozhlas.cz, pátrala po příbězích lidí, kteří v Putinově válce hrát žádnou partii nechtějí.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzpoura žoldáků z Wagnerovy skupiny vyvolala mnoho otázek ohledně toho, jak pevně ve skutečnosti drží moc Vladimir Putin. Propaganda ho po léta vykreslovala jako člověka, za něhož nemá Rusko náhradu – stejná propaganda také připravovala půdu pro invazi na Ukrajinu. „Ve skutečnosti nevíme, co se odehrává v myslích lidí v Rusku. Snažíme se to usilovně nějak zjistit, ale z Ruska se stala jakási černá skříňka,“ poznamenává americká historička Marci Shore.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec ruského režimu se zřejmě blíží, ale jak padne? Zemře Putin na otravu, bude svržen při palácovém puči, nebo ho zabije Prigožin, který denně kritizuje armádu a její neúspěšnou strategii? To jsou otázky, nad kterými se zamýšlí americká novinářka Diane Francisová v článku na ukrajinském serveru Kyiv Post. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident je válečný zločinec, říká uprchlý kapitán ruské Federální ochranné služby - Gleb Karakulov. Muž, který pracoval přímo pro Vladimira Putina. Rozhovor s Karakulovem vedlo investigativní centrum Dosje. Vinohradská 12 získala oprávnění ho přeložit a vydat celý v češtině.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejděsivější osobou kolem nejužšího kruhu Vladimira Putina je Nikolaj Platonovič Patrušev, tajemník Bezpečnostní rady a ruská obdoba poradce pro národní bezpečnost. Jeho postavení sílí s tím, jak se ruský režim posunuje k nacionalistickému imperialismu. Patrušev nejzdařileji usměrňuje ty nejhorší rozmary Putinovy kliky. A když promluví, je bohužel záhodno mu naslouchat, upozorňuje britský expert na Rusko Mark Galeotti v analýze pro britský týdeník Spectator.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou infrastrukturu, vedení tamní vojenské rozvědky nemá pochybnosti o blížící se porážce Putinovy armády. Ruské ministerstvo zahraničí uvádí, že je země připravená vrátit se k jednání o bezpečnostních zárukách se Západem. S myšlenkou jejich poskytnutí přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Prohrálo už Rusko válku? Nejen na tuto otázku odpovídal v pořadu Epicentrum politický geograf Michael Romancov.

Sociologie ve službách Putinovy tajné služby. Bude první kolo prezidentské volby pouze výběrem soupeře pro Babiše? Pravidla pro přímou volbu prezidenta by měla být srozumitelnější. Vláda musí zajistit nikoli levné, ale dostupné energie. Jinak riskuje ještě horší krize. Lékaři na Slovensku si vyjednali zvýšení platů.

V dobách sovětského vůdce Josifa Stalina byla sociologie považována za buržoazní pavědu. To se nedá říct o současném Kremlu. Nejenže si objednává výzkumy u státních a polostátních sociologických služeb, ale tajná služba FSO (Federální služba ochrany), podléhající přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi, má vlastní sociology. To je patrně světový unikát. Protože Putinův režim zlikvidoval za 20 let politický život, sociologické výzkumy jsou pro Kreml jedinou zpětnou vazbou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociologie ve službách Putinovy tajné služby. Bude první kolo prezidentské volby pouze výběrem soupeře pro Babiše? Pravidla pro přímou volbu prezidenta by měla být srozumitelnější. Vláda musí zajistit nikoli levné, ale dostupné energie. Jinak riskuje ještě horší krize. Lékaři na Slovensku si vyjednali zvýšení platů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko znovu zasypalo Ukrajinu raketami. Odborník na mezinárodní vztahy a jaderné zbraně z FSV UK Vlastislav Bříza promluvil v Epicentru o tom, proč Putin zase útočí i na Kyjev a energetickou infrastrukturu země. „Souvisí to s vystrašením obyvatelstva, aby podlehlo psychickému a už i fyzickému trápení. Cílem je odříznout drtivou většinu Ukrajinců od zdrojů ve formě elektřiny a tepla,“ řekl.

Rusové podnikli masový raketový útok na Ukrajinu. Ten se podařilo odrazit jen z části, ale vyžádal si bohužel i dva životy na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou. Polský prezident potrvrdil, že raketu vystřelili Ukrajinci. Co to bude znamenat pro další vývoj války? Jak Ukrajina i svět odpoví na jeden z největších útoků Putinovy nesmyslné agrese? Přiblížili jsme se možnosti vypuknutí globálního konfliktu? Nejen o tom hovořili v dnešním Epicentru český velvyslanec při NATO Jakub Landovský a náčelník Vojenské policie, Otakar Foltýn.

Až příště přijede polský premiér Mateusz Morawiecki do Prahy, bude to na pozvání Okamurovy SPD, nebo dokonce Trikolóry? Zní to absurdně, ale ne tak docela. V Praze byl Morawiecki nedávno na setkání lídrů evropských států a následném summitu EU. Obojí ukázalo tolik potřebnou jednotu celého kontinentu ve chvíli Putinovy agrese a polský premiér se z toho proudu nijak nevyčleňoval.

Až příště přijede polský premiér Mateusz Morawiecki do Prahy, bude to na pozvání Okamurovy SPD, nebo dokonce Trikolóry? Zní to absurdně, ale ne tak docela. V Praze byl Morawiecki nedávno na setkání lídrů evropských států a následném summitu EU. Obojí ukázalo tolik potřebnou jednotu celého kontinentu ve chvíli Putinovy agrese a polský premiér se z toho proudu nijak nevyčleňoval.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mluvte tiše, ale v ruce držte velký klacek, radil kdysi americký prezident Theodore Roosevelt v souvislosti s hrozbami jiným zemím. Tuto disciplínu si teď vyzkoušeli dva prezidenti, nejdříve Vladimir Putin, a po něm Joe Biden. A nejen oni, tentokrát v jaderném provedení.

Mluvte tiše, ale v ruce držte velký klacek, radil kdysi americký prezident Theodore Roosevelt v souvislosti s hrozbami jiným zemím. Tuto disciplínu si teď vyzkoušeli dva prezidenti, nejdříve Vladimir Putin, a po něm Joe Biden. A nejen oni, tentokrát v jaderném provedení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nenechte se zneužít manipulátory, kteří na náměstích nabízejí jednoduchá, ale nerealistická řešení důsledků Putinovy války,“ zaznívá z nejvyšších pater vládní politiky. A většinou nechybí ani dodatek, že strach lidí z energetické krize je sice pochopitelný, ale zbytečný, protože vláda přece slíbila, že se o své občany postará.

Už víc než čtvrt milionu Rusů opustilo svou zemi před vyhlášenou mobilizací. Měly by těm, kteří odmítají jít do Putinovy války, evropské státy poskytnout azyl?

Už víc než čtvrt milionu Rusů opustilo svou zemi před vyhlášenou mobilizací. Měly by těm, kteří odmítají jít do Putinovy války, evropské státy poskytnout azyl?Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nenechte se zneužít manipulátory, kteří na náměstích nabízejí jednoduchá, ale nerealistická řešení důsledků Putinovy války,“ zaznívá z nejvyšších pater vládní politiky. A většinou nechybí ani dodatek, že strach lidí z energetické krize je sice pochopitelný, ale zbytečný, protože vláda přece slíbila, že se o své občany postará.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Referenda na okupovaných územích na Ukrajině jsou jen parodie a podvod. Proč brát útěkáře před mobilizací? Lepší Rus v exilu v Česku, než Rus střílející na Západ z kulometu Evropa reaguje klidně na Putinovy hrozby, připravuje další sankce. Italové opět k předčasným volbám. Macron opět narazil s důchodovou reformou, dokonce u vlastních poslanců. Izraelští chasidé jedou na Ukrajinu na náboženskou pouť. Dvojtečka za polpotovskou genocidou v Kambodži

Evropská unie reaguje na Putinovo oznámení o částečné mobilizaci a na jeho obnovené jaderné hrozby jedinými zbraněmi, které má k dispozici – pokračováním politické, materiální a vojenské podpory Ukrajině a spuštěním dalších sankcí proti Rusku. Osmý balíček ohlásila Evropská komise na okraji zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku; od té doby intenzivně jedná o podrobnostech s velvyslanci členských zemí.

Referenda na okupovaných územích na Ukrajině jsou jen parodie a podvod. Proč brát útěkáře před mobilizací? Lepší Rus v exilu v Česku, než Rus střílející na Západ z kulometu Evropa reaguje klidně na Putinovy hrozby, připravuje další sankce. Italové opět k předčasným volbám. Macron opět narazil s důchodovou reformou, dokonce u vlastních poslanců. Izraelští chasidé jedou na Ukrajinu na náboženskou pouť. Dvojtečka za polpotovskou genocidou v KambodžiVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie reaguje na Putinovo oznámení o částečné mobilizaci a na jeho obnovené jaderné hrozby jedinými zbraněmi, které má k dispozici – pokračováním politické, materiální a vojenské podpory Ukrajině a spuštěním dalších sankcí proti Rusku. Osmý balíček ohlásila Evropská komise na okraji zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku; od té doby intenzivně jedná o podrobnostech s velvyslanci členských zemí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil mobilizaci asi 300 tisíc rezervistů a pohrozil Západu použitím jaderného arzenálu. Jak vážná je tato hrozba? „Nemůžeme to brát na lehkou váhu. Už se nám jednou stalo, že jsme nebrali stoprocentně vážně hrozbu invaze na Ukrajinu. Tuto chybu bychom neměli opakovat,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Jsem přesvědčen, že to je zase pouze verbální zastrašování,“ myslí si naopak poslanec Pavel Žáček (ODS).

Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil mobilizaci asi 300 tisíc rezervistů a pohrozil Západu použitím jaderného arzenálu. Jak vážná je tato hrozba? „Nemůžeme to brát na lehkou váhu. Už se nám jednou stalo, že jsme nebrali stoprocentně vážně hrozbu invaze na Ukrajinu. Tuto chybu bychom neměli opakovat,“ míní bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Jsem přesvědčen, že to je zase pouze verbální zastrašování,“ myslí si naopak poslanec Pavel Žáček (ODS). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V předchozích dílech jsme postupně prošli Putinovy lidské peněženky, kamarády, co za něj vlastní majetky, člověka na špinavou práci Prigožina a Putinovu širší rodinu. V minulém díle jsme Vám představili jeho nejbližší rodinu, jeho dcery, manželku, milenky… a taky nově odhalené majetky, které můžeme vysledovat až k Putinovi. Nepřímo, ale přece. Tento, pátý a poslední díl, věnujeme Uniklým datům spojeným s neveřejnou doménou LLCInvest.ru. Pátý díl série Bohatství a nepotismus Vladimíra Putina je tu. Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Autor grafiky: James O´Brien, OCCRP

Sobotní demonstrace na Václavském náměstí, které se podle odhadů účastnilo něco mezi 50 a 70 tisíci lidí, je pro vládu Petra Fialy prvním důrazným varováním, ale i důležitou zpětnou vazbou. Na začátek je třeba říct: Ano, akce byla pořádána proruskými trolly, jejichž zájem neleží v kritice vlády, ale v rozkladu české společnosti a obrácení hněvu lidí vůči příchozím uprchlíkům i obětem Putinovy krvavé agrese obecně. To je jedna stránka věci.

Sobotní demonstrace na Václavském náměstí, které se podle odhadů účastnilo něco mezi 50 a 70 tisíci lidí, je pro vládu Petra Fialy prvním důrazným varováním, ale i důležitou zpětnou vazbou. Na začátek je třeba říct: Ano, akce byla pořádána proruskými trolly, jejichž zájem neleží v kritice vlády, ale v rozkladu české společnosti a obrácení hněvu lidí vůči příchozím uprchlíkům i obětem Putinovy krvavé agrese obecně. To je jedna stránka věci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sice jsme se nějaký čas neslyšeli, ruská invaze na Ukrajinu ale stále trvá. Ruský diktátor Vladimir Putin a jeho nejbližší se ohání termínem speciální vojenská operace, což jim většina světa pochopitelně nežere, my musíme ale uznat, že něco na tom označení přeci jenom bude. “Speciální” manévr to totiž jistojistě je, jenom ne možná v tom slova smyslu, jak si Putin představuje. Ono totiž protáhnout třídenní vpád na zatím půl roku chce mimořádného strategického fištróna. Speciální vojenská operace je tedy v tomto případě jako když skočíte nazí placáka do záhonku s kaktusy. Jasně, můžete s tím machrovat před kámošema a je to bez debat něco speciálního, ale jinak je to naprostá hloupost. Proto vítejte u 4. dílu nepravidelné podcastové série nazvané Bohatství a nepotismus Vladimira Putina. V rámci ní si postupně představujeme Putinovy příbuzné a přátele, které využívá nebo zneužívá ke svým pletichám. Popisujeme, jak může nevlastnit téměř nic a přesto být dost možná nejbohatší muž na planetě. A kdy jindy je vhodnější doba na další díl než přesně půl roku a jeden týden po vpádu ruských vojsk na území Ukrajiny? V předchozích dílech jsme postupně prošli jeho lidské peněženky, kamarády, co za něj vlastní majetky, člověka na špinavou práci Prigožina a Putinovu širší rodinu. Tento díl bude velmi osobní. Ne pro nás, pro Putina. Představíme vám totiž jeho nejbližší rodinu, jeho dcery, manželku, milenky… a taky nově odhalené majetky, které můžeme vysledovat až k Putinovi. Nepřímo, ale přece. Čtvrtý díl ze série Bohatství a nepotismus Vladimira Putina je tu. Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Bývalý německý spolkový kancléř Gerhard Schröder nejprve ztratil pověst, teď i soudnost. Válku sice považuje za chybu, ale zřeknutí se přátelství s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není schopen. Nyní zavítal do Moskvy, nejprve údajně na dovolenou, ale nyní se ukázalo, že se chce pasovat do role mírotvorce. Ovšem mírotvorce, který slovo od slova bude opakovat propagandu Putina a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

První měsíc českého předsednictví v Evropské radě byl úspěšný. Energetická krize jako požehnání. 21. století začalo v roce 1989. Kdy skončí? Schröder je už jen loutkou Putinovy propagandy. Lidé jsou nedůvěřiví, podpisy šetří.

První měsíc českého předsednictví v Evropské radě byl úspěšný. Energetická krize jako požehnání. 21. století začalo v roce 1989. Kdy skončí? Schröder je už jen loutkou Putinovy propagandy. Lidé jsou nedůvěřiví, podpisy šetří.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalý německý spolkový kancléř Gerhard Schröder nejprve ztratil pověst, teď i soudnost. Válku sice považuje za chybu, ale zřeknutí se přátelství s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není schopen. Nyní zavítal do Moskvy, nejprve údajně na dovolenou, ale nyní se ukázalo, že se chce pasovat do role mírotvorce. Ovšem mírotvorce, který slovo od slova bude opakovat propagandu Putina a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kombinace inflace, Putinovy agrese a zoufalého dědictví Andreje Babiše nás postavila před těžkou situaci,“ zdůvodňuje ministr kultury Martin Baxa, proč nemůže pomoct pandemií zdecimovanému kulturnímu sektoru nabrat druhý dech. Dost možná ho ještě nutnými škrty přidusí. Po minulé vládě mu navíc zbyla dvě těžká témata, a to financování ČT a filmové pobídky. Obojí předchozí administrativa zanedbala a včas legislativně nereagovala. Výsledkem je audiovize v krizi a její rychlé řešení v nedohlednu. Že by díru v rozpočtu veřejnoprávní televize mohlo zalepit zvýšení koncesionářských poplatků, Baxa odmítá. Diskutovat je podle něj potřeba o navýšení reklamy nebo rozsahu veřejné služby. Strádajícím filmovým tvůrcům by mělo jít naproti zastropování filmových pobídek a jejich rozdělení na české a zahraniční.

Kvůli ruské invazi a blokádě přístavů zůstávají na Ukrajině miliony tun pšenice určené na vývoz. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell označil postup Moskvy za válečný zločin a objevují se také obavy před hladem ve světě. Koho výpadek ukrajinského obilí ohrožuje nejvážněji? A co Rusko svou strategií sleduje?Host: Pavel Havlíček - analytik Asociace pro mezinárodní otázkyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Kromě přímých dopadů má válka na Ukrajině také důsledky nepřímé. Jedním z nich může být potravinová krize, před níž varují čelní představitelé OSN i některých států. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby. https://a2larm.cz/2022/04/meli-bychom-se-pripravovat-na-potravinovou-krizi-o-necekanych-dusledcich-putinovy-invaze/ Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung. Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304

Po odhalení aktérů výbuchů muničních skladů ve Vrběticích byli z Česka vypovězeni pracovníci ruské ambasády, kteří měli pracovat jako špióni. Podle novináře z týdeníku Respekt Ondřeje Kundry je ale otázkou, kolik skrytých agentů ještě v tuzemsku operuje. „Pak tady samozřejmě máte některé české politiky a elity, které dlouhodobě pracují a vystupují ve prospěch Ruské federace. A ty přece z České republiky neodešly,“ říká Kundra v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Také z pár osobních setkání vím, v jak prekérní situaci jsou Rusové, kteří po začátku Putinovy agrese proti Ukrajině prchli ze země. Každého napadne, že člověk v náhlé emigraci musí sehnat bydlení, obživu a obecně se adaptovat. Rusové, kteří kvůli Putinovi kvapně opustili zemi, však k těmto standardním potížím mají dvě další navíc.

Válka na Ukrajině trvá už 86 dní. Největšími oběťmi jsou Ukrajinci a Ukrajinky, lidé, kteří přišli o domov, o blízké nebo přímo o život. I my ale čelíme následkům Putinovy agrese. Stáváme se k válce apatickými? A může to být vůbec jinak? Hostem podcastu je psychoterapeut Honza Vojtko.  

Ukrajina už identifikovala přes deset tisíc potenciálních válečných zločinů. Mezi nimi i vraždu Čecha, jehož ostatky se našly v hromadném hrobě u Kyjeva. Jak těžké bude dostat před soud špičky Kremlu?Hostem Ptám se já byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů.Česká veřejnost sleduje snahy o vyšetření válečných zločinů na Ukrajině v posledních dnech pozorněji než dřív. Konkrétně od chvíle, kdy se podařilo potvrdit, že mezi zavražděnými civilisty je i Čech. Profesionální řidič kamionu, který chtěl dostat do bezpečí lidi prchající před válkou.Násilí, kterého se ruští vojáci dopouštějí na civilistech, prošetřuje Mezinárodní trestní soud a zapojily se i některé evropské země, včetně Česka. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka společně koordinují shromažďování potřebných důkazů. Ve čtvrtek navíc vyzval ke zřízení zvláštního tribunálu pro Ukrajinu i Evropský parlament a europoslanci zdůrazňují, že jednat je nutné rychle, protože důkazy mohou být snadno zničeny.Kyjev zatím identifikoval víc než 10 tisíc potenciálních válečných zločinů a před ukrajinským soudem stanul první voják, který se přiznal k vraždě neozbrojeného civilisty.Jak dlouho bude trvat, než začne soud s válečnými zločinci? A šlo o válečný zločin i v případě zavražděného Čecha?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rusko plní svou hrozbu zarazit dodávky plynu do Evropy. První země už pocítily zastavení kohoutů a panují obavy, že je další mohou následovat. Dokáže být Unie v odpovědi stejně jednotná a rezolutní jako na počátku ruské agrese? Nezačne se pod tlakem Kremlu solidarita sedmadvacítky drolit?Host: Kateřina Šafaříková - zpravodajka Respektu, HN a serveru Aktuálně.cz v BruseluPřepis rozhovoru a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Vládní kampaň chce přesvědčit Čechy o tom, aby bojovali proti dezinformacím a ruské propagandě. Putinovy lži nás chtějí rozdělit a naše odhodlání změnit. „Bojujme proti dezinformacím a nenechme se obelhat ruskou propagandou. I tím můžeme pomoci zastavit válku,“ vybízí hlas v novém spotu úřadu vlády. Jde o součást kampaně Braňme Ukrajinu, braňme Česko. Jenže tentokrát vláda narazila na odpor mnoha lidí, a to i těch, kteří Rusko nikterak nemilují a nehájí a proti jeho válce na Ukrajině se staví velmi ostře. Opakuje se kritika, že kampaň svým obsahem a tónem příliš připomíná propagandu minulého, totalitního režimu a zachází daleko za hranice, které demokratický politik nesmí překročit, pokud chce chránit jak svobodu, tak samotnou demokracii. Proti vládní kampani se ozval také ombudsman, který varoval, že je nutné si dát pozor, aby zákaz dezinformací nepoškozoval společnost více než samotné dezinformace. A právě ombudsmana Stanislava Křečka vítám dnes na dálku v našem vysílání. 30.04.2022, www.RadioUniversum.cz

Sotva se děti a učitelé vzpamatovali z distanční výuky a nekonečného uzavírání či otevírání škol, přišla Putinova invaze na Ukrajinu a s ní i vlna uprchlíků. Nelítostné boje na Ukrajině, zprávy o mrtvých i vyhrožování jadernými zbraněmi budí nejen v nás, ale i našich dětech svíravé pocity beznaděje, strachu, úzkosti, ale i agrese. Jak se se životem v krizi vyrovnávají čeští školáci i jejich učitelé? Jak zvládají začlenění ukrajinských dětí, jejich rodičů, ale i pedagogických pracovníků do našich škol a školek? Nejen o tom hovořila v Epicentru psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, Galina Jarolímková.

„Zatímco média dnes a denně vyhlašují Rusku válku, tak americká administrativa – dokonce hlava státu (Joe) Biden – řekne, že (Vladimir) Putin je válečný zločinec. Já si to myslím taky, ale proč pak chce omilostnit z okázalých sankcí část Putinovy rodiny, kde má zlegalizované obrovské zisky,“ ptá se scenárista a režisér Robert Sedláček v pořadu Osobnost Plus.

„Zatímco média dnes a denně vyhlašují Rusku válku, tak americká administrativa – dokonce hlava státu Joe Biden – řekne, že Vladimir Putin je válečný zločinec. Já si to myslím taky, ale proč pak chce omilostnit z okázalých sankcí část Putinovy rodiny? Tam má (ruský prezident) zlegalizované obrovské zisky,“ říká scenárista a režisér Robert Sedláček v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dva měsíce války na Ukrajině mají za následek nevyčíslitelné ztráty na lidských životech i majetku. Na svět a samozřejmě i na Česko však také doléhají ekonomické dopady Putinovy agrese. Obyvatelé se musí vyrovnávat s extrémním nárůstem cen potravin, pohonných hmot či stavebnin. Vysoká inflace způsobuje mimořádný propad reálných mezd a tato kombinace představuje šok, jaký naše ekonomika nezažila 30 let. Na co se Češi musí připravit? Kam až mohou stoupat ceny potravin a jak je zastavit? O těchto tématech bude v Epicentru hovořil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a poradce ministra průmyslu a obchodu Tomáš Prouza.

Velká část ruské armády zahájila silnou ofenzivu na východě Ukrajiny. Bitvu o Donbas připravoval Kreml podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dlouho dopředu. V čem bude rozhodující? A proč se jedná o novou fázi Putinovy války? O tom v podcastu mluví válečná reportérka Petra Procházková. Moderuje Filip Titlbach.

Od chvíle, kdy Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině, se pozornost Evropy ubírá východním směrem. Jak lze hodnotit postup ruské armády i Putinovy politiky? A jaké informace poskytuje ruská státní propaganda obyvatelům Ruské federace? S analytičkou Terezou Souškovou jsme probírali okolnosti a důvody široké Putinovy podpory ze strany ruských obyvatel i to, jak se jeho politika v posledních letech vyvíjela a jak se vyvíjel sám ruský autokrat. V čem tkví hlavní důvody jeho oblíbenosti? Mohli západní politici a političky válce na Ukrajině zabránit? Jakou roli v Putinově politice hraje podpora separatistů? A k jakým označením bychom neměli v civilizované debatě sklouzávat? O tom jsou nové Kvóty.

Zdá se, že Vladimiru Putinovi díky událostem posledního měsíce začíná zvonit hrana. K probíhající válce už mají totiž odmítavý postoj dokonce i Putinovy ženy. S nespokojeností se netají zejména bývalá manželka Ljudmila, která je od rozvodu závislá na fast foodu a nových kolekcích značky Vuitton. Od toho všeho je nyní odstřižená a se stoupajícími abstinenčními příznaky se z ní stává zarytá odpůrkyně války.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po dvou letech kontrolování covidových čísel se na nás hrnou zprávy nové – zprávy z války. Největšími oběťmi Putinovy okupace Ukrajiny jsou bezpochyby její obyvatelé, i na naši psychiku ale mají hrozba jaderného konfliktu a bomby padající kousek od našich hranic neblahý vliv. Jak se z toho všeho nezbláznit? Hostem Studia N je psychoterapeut Honza Vojtko.

Uplynuly dva týdny od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o invazi na Ukrajinu a vyslal na její území vojska. Co ho k tomu vedlo? Co se mu honí hlavou? A ví to vůbec někdo? Odpovědi hledá Libor Dvořák, odborník na Rusko a postsovětský prostor a komentátor Českého rozhlasu.

Více než 2000 civilistů, 202 škol, 34 nemocnic – to je podle informací ukrajinských úřadů jen částečný výčet obětí a škod za necelé dva týdny Putinovy agresivní invaze na Ukrajinu. V noci na úterý Rusko shodilo bomby na město Sumy a zabilo nejméně 21 civilistů, včetně dvou dětí. Hostem úterního Epicentra Blesku byla ukrajinistka Lenka Víchová. Kromě rozboru současné situace nabídla i pohled „z terénu“, neboť se 24. února – tedy v den ruské invaze – nacházela přímo v ukrajinském Kyjevě. Z dlouhodobého hlediska hledí na boj Ukrajinců proti Kremlu nadějně a pozitivně.

Už osmý den pokračují boje o Ukrajinu, v obklíčení je město Mariupol a Rusové mají pod kontrolou i strategický přístav Cherson. Putinovy jednotky zabraly i Záporožskou jadernou elektrárnu. V jak krizové situaci Evropa je a odpovídá Západ dostatečně razantně? Hostem Ptám se já byl exministr zahraničí Lubomír Zaorálek.Zatímco probíhají diplomatická jednání mezi lídry Ruska a Ukrajiny, země se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl ruský vyjednávač Vladimir Medinskij.Západ dosud tlačí na Rusko sankcemi, vojensky se ale na potlačení ruské agrese vůči Ukrajině podílet nehodlá. A obavy ve čtvrtek ráno navíc rozvířila informace o útoku ruských jednotek na Záporožskou jadernou elektrárnu, kdy během ruského ostřelování vypukl požár a hasičům nebylo okamžitě umožněno jej uhasit. Prezident Ukrajiny Zelenskyj nazval akt „jaderným terorismem“.Kam až ruská agrese zajde? A jak svět může Rusko zastavit? Poslechněte si celý rozhovor!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kvůli prvotnímu šoku a obavám z možného rozšíření války, ale také vlivem rychle přibývajících zpráv o obětech ruské agrese i pohybu útočících vojsk, stejně jako o nově zaváděných sankcích, jsme nakonec možná přeslechli, co Putin říkal ve svých nedávných projevech o Ukrajině, Rusku a Západu. Minimálně kvůli pokračujícímu šíření dezinformací je dobré alespoň v základech rozkrýt Putinovy lži a poznat blíže hlavní pilíře jeho argumentace, o něž opírá svou "speciální operaci" na Ukrajině. Do labyrintu ahistorických propagandistických prohlášení ruského diktátora se v Zátiší vydáme společně s Markem Příhodou, historikem a zástupcem ředitele Ústav východoevropských studií FF UK.

Bělorusko se do Putinovy invaze na Ukrajinu zapojuje stále aktivněji. Na počátku umožnilo ruským silám ze svého území podniknout tažení na ukrajinské hlavní město Kyjev. Poslední zprávy uvádějí, že do bojů proti ukrajinské armádě se zapojily také běloruské stíhačky a očekává se nasazení běloruských výsadkářů. Prezident Alexandr Lukašenko hrozí, že ve své zemi umožní umístění jaderných zbraní.

Z obav před hroutícím se rublem vybírají své peníze nejen Rusové, ale i čeští klienti ruské Sberbank. Ještě před tím, než ji ČNB odejme licenci, z ní své peníze stáhli pražský magistrát, Dopravní podnik Praha i Jihomoravský kraj.Přes dvě miliardy měl ve Sberbank kraj Vysočina. „Překvapilo mě, že Jihomoravský kraj si tam zřídil účty, to nejsou lidé, kteří jsou naivní. Museli vědět, že financují Putinovy aktivity. Vkladatelům, kteří si budou zřizovat účty jinde, bych doporučila, aby si zjistili, jestli jejich banku nevlastní ruský oligarcha,“ radí ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně Česka při Světové bance.Klienti Sberbank, kterých je v Česku 120 000, podle ekonomky Jany Matesové podcenili riziko mít peníze v bance vlastněné ruským státem. „Banka měla licenci od roku 1993, ale poradenské firmy jistě své klienty upozornili, že když máte někde příliš výhodné podmínky, tak je to odměna za vysoké riziko,“ uvedla pro Agendu SZ Byznys ekonomka.Sberbank se ocitla na sankčním seznamu Západu, kterým Evropská unie a další země trestají ruskou agresi vůči Ukrajině. Zmrazí polovinu aktiv a rezerv ruské centrální banky. A některé ruské banky odpojí od systému SWIFT. Sankce pocítí i konkrétní ruští proponenti, rubl jen dnes propadl o třetinu, ruská centrální banka zdvojnásobila ráno základní úrok na 20 %. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Podcast: S reportéry a redaktory Respektu přímo z Ukrajiny i z redakce

Střelba, oběti na lidských životech a hromadící se Putinovy jednotky u ukrajinských hranic. Situace ve východní části Ukrajiny se i nadále vyostřuje poté, co Vladimír Putin uznal suverenitu a nezávislost Doněcké a Luhanské „lidové republiky“ a vznesl požadavky na odzbrojení Ukrajiny. Podle informací ukrajinské rozvědky chce Rusko pokračovat v eskalaci a potenciálními cíli by se mohly stát i Kyjev, Charkov nebo Cherson. Bude to Rusům stačit? Kde se Putin zastaví? Jaké jsou šance na mírové řešení a jakým hrozbám by mohla čelit Česká republika? Nejen o tom v Epicentru hovořil bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Putinova vojska vjela na Ukrajinu a celá pátá kolona Ruska v Česku si láme hlavy, jak tenhle tank přemalovat na růžovo. Téma pro další díl politického podcastu Vlevo dole.Zatímco celá Evropa kritizuje jednání Ruska, český prezident se zmohl jen na strohý vzkaz, že Putinovy kroky „zvyšují riziko vojenského konfliktu a snižují naději na diplomatické řešení.“Podle Václava Dolejšího je tak Miloš Zeman nejspíš jediným evropským státníkem, který invazi na Ukrajinu neodsoudil. „To se snad ani nedá vydávat za nějaké stanovisko, to je jen konstatování reality. Ano, když do cizí země pošlete tanky, většinou tím zvyšujete riziko války,“ říká Lucie Stuchlíková.Kdy se vlastně z Miloše Zemana stal zarytý fanoušek Ruska a co ho k tomu vede? Možností je řada - podpora v kampani, kšefty jeho okolí nebo prostá touha naštvat ostatní. „Nepodceňoval bych ani zraněné ego z dob, kdy se na Zemana na Vysočině všichni vykašlali, ale ruští činovníci za ním vytrvale jezdili,“ říká Václav Dolejší.Ale nezahálí ani ostatní. V SPD vymysleli eufemismus roku „invaze na pozvání“ a Tomio Okamura se mohl vrátit ke svému srdcovému tématu - uprchlíkům.Může vláda Petra Fialy i za válku na Ukrajině? Balí už si exposlanec Ondráček kufry do Luhansku? A za co vyjadřujeme uznání Tomiu Okamurovi? Poslechněte si celou aktuální epizodu politické talkshow! Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ozbrojeným silám pod záminkou mírové mise vpád na území východní Ukrajiny. Krátce předtím rozhodl o uznání nezávislosti tamní Doněcké a Luhanské lidové republiky. Západní svět Putinovy kroky odsuzuje a označuje je za porušení mezinárodního práva. Hostem Filipa Titlbacha je politický geograf Michael Romancov.

Ruští voliči v třídenním hlasování vybírají poslance dolní komory parlamentu, neboli Státní dumy. Je možné volby, ve kterých má opozice minimální šance na úspěch a vítězství Putinovy strany Jednotné Rusko je předem zaručeno, považovat za spravedlivé? A dovolí si západní demokracie průběh voleb v Rusku oficiálně kritizovat? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je odborník na postsovětský prostor, politolog Jan Šír.

Mutace Visegrádské čtyřky už napadla i Česko. V Gaze platí příměří – co to znamená? Bitcoin a pokrytec Musk. Pražští starostové a Albrightová terčem Putinovy porady.