Podcasts about obvykle

Číta: Lucia Vráblicová Obvykle sa za hrdinu v živote i v rozprávke považuje muž, a to vďaka sile, bohatstvu, moci a odvahe čeliť nebezpečenstvu so zbraňou v ruke. V tejto knižke sa stretnete s podobnými hrdinskými činmi, hoci hlavnými hrdinami nie sú muži - aj žena dokáže zabiť draka, aby ochránila svoje deti, aj malé dievča zachráni život svojej sestre, obetavá žena mužovi. Všade na svete sa ženy musia postarať o rodinu, jedlo a vodu, oheň a teplo, ošatenie. Z rozprávok z celého sveta sa dozvieme, že dievčatá sú šikovné, bystré, vtipné, krásne, poslušné, ale aj namyslené či pyšné; ženy zasa láskavé, milujúce a obetavé matky, ale aj rozmarné, hlúpe, lenivé, ba aj hádavé, a stareny často osamelé a chudobné, ale zato múdre a skúsené. Rozprávky zo šiestich kontinentov sprevádzajú ilustrácie Emílie Holečkovej Jesenskej.

Rozmnoží-li se v nějakém státě hrubí a neomalení křiklouni, stáhnou se ti mlčenliví zpátky. Tichý střed je proti nepřátelství a štítí se drsného zápasu. Uspokojení nalézá ve spolupráci, protože mu záleží na solidní budoucnosti dětí. Zmizí-li z politického života tiší pracanti, zůstanou v něm jen robustní řvouni, kteří jsou ochotni ve jménu vítězství a zisku nejen riskovat, ale i obětovat vlastní rodinu, včetně dětí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Granola je pro mnoho lidí oblíbenou součástí snídaně a může být také zdravou svačinou. Obvykle se skládá z ovesných vloček, drcených ořechů a medu.

Granola je pro mnoho lidí oblíbenou součástí snídaně a může být také zdravou svačinou. Obvykle se skládá z ovesných vloček, drcených ořechů a medu.

Děti v Česku čelí rostoucímu tlaku ze školy, rodiny i online prostředí. Podle ředitelky Dětského krizového centra Veroniky Andrtové přibývá úzkostí, násilí i rizik spojených se sociálními sítěmi. „Děti ale často nedokážou své problémy pojmenovat, natož sdílet. Obracejí se na nás, až když už je situace vážná,“ říká. Čemu všemu děti čelí a jak je dokáže podpořit krizové centrum?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Děti v Česku čelí rostoucímu tlaku ze školy, rodiny i online prostředí. Podle ředitelky Dětského krizového centra Veroniky Andrtové přibývá úzkostí, násilí i rizik spojených se sociálními sítěmi. „Děti ale často nedokážou své problémy pojmenovat, natož sdílet. Obracejí se na nás, až když už je situace vážná,“ říká. Čemu všemu děti čelí a jak je dokáže podpořit krizové centrum?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obvykle to začíná až někdy v půlce února, ale letos to bylo jiné. Byl sotva konec ledna, když pro mě tlak zimy a tmy zesílil k nevydržení. Potřebovala jsem barvy. Nutně. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obvykle to začíná až někdy v půlce února, ale letos to bylo jiné. Byl sotva konec ledna, když pro mě tlak zimy a tmy zesílil k nevydržení. Potřebovala jsem barvy. Nutně.

„V rámci vyjednávání jsem nikdy o nikoho nepřišel a je to i díky štěstí, které jsem měl,“ říká Adam Dolník v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Věta, ze které trochu mrazí a ze které je jasné, že někdy rozhodují detaily, jindy nervy a občas prostě osud. Elitní vyjednavač, který školil agenty FBI i Scotland Yardu, boří zažité představy. „Základní princip vyjednávání je být v pozici naslouchajícího, který nepromítá do konverzace vlastní příběh. Musí vypnout sám sebe a to je těžké.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V rámci vyjednávání jsem nikdy o nikoho nepřišel a je to i díky štěstí, které jsem měl,“ říká Adam Dolník v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Věta, ze které trochu mrazí a ze které je jasné, že někdy rozhodují detaily, jindy nervy a občas prostě osud. Elitní vyjednavač, který školil agenty FBI i Scotland Yardu, boří zažité představy. „Základní princip vyjednávání je být v pozici naslouchajícího, který nepromítá do konverzace vlastní příběh. Musí vypnout sám sebe a to je těžké.“

Takzvaných ledňáčků bývají po Novém roce plné posilovny. Obvykle ale své novoroční předsevzetí vydrží právě jen krátce a pak se zase vrací ke svému běžnému životu. Podle výživového experta Petra Havlíčka to ale není o pevné vůli, centrum sebekontroly ovládá několik věcí, jednou z těch klíčových je například únava. „Když se celý den někdo stresuje, jede multitasking, je nevyspalý, večer má temno a nebude mít nad svým jednáním kontrolu,“ říká Havlíček v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Připomíná, že zdravý organismus nabourává často takzvaná metabolická inflexibilita, tedy neschopnost spalovat tuky v době lačnění a špatné spalování glukózy. Dozvíte se, co dělat, aby se do ní člověk nedostal, případně, jak ji „opravit“.

Češi mají dlouhodobě nejnižší důvěru v politické strany a hnutí. V roce 2024 důvěřovalo politickým stranám jen 19 % obyvatel. Důvody můžeme nalézt již v krajně nepopulárním stranickém systému První republiky. Politické strany měly od počátku vzniku samostatného státu silnou pozici, protože v novém státě chyběly jiné instituce, o něž by mohl novou moc opřít. Výsledkem byl nevhodně uspořádaný volební systém a díky zákazu imperativního mandátu i absolutní nadvláda stranických sekretariátů nad poslanci. Strany byly v podstatě jakési koncernové ústředny, protože každá měla na sebe nabalené různé banky, továrny, družstva, spolky a podobně. Odpor ke stranickému systému vedl po II. světové válce k opačnému extrému – vládě Národní fronty, která vytvořila uzavřený systém stran, ve kterém nebyla možná opozice mimo jeho rámec. To znamenalo odklon od demokratického principu, protože volby byly jen potvrzením předem daného rozdělení moci. Národní fronta se tak stala předstupněm k únorovému puči, protože odstranila skutečnou politickou soutěž. S novou komunistickou ústavou se únorový puč stal regulérní revolucí. Po pádu komunismu posílila nechuť ke stranictví ještě 40 let trvající povinná adorace vlády jedné strany. Výsledkem toho všeho je, dnes místo politické opozice u nás máme opozici vůči politice

Ranní brífink Martina Ehla: Nestabilní vláda složená z mnoha stran, populistické výdaje na cokoliv a rostoucí dluh, to jsou jen některé rysy, které by mohl mít nový český kabinet společný s tím současným slovenským. Obvykle poučují Češi Slováky, co mají dělat lépe, tak jsme to dnes v Ranním brífinku trochu otočili. Sociolog Michal Vašečka se na nastupující českou vládu dívá slovenskýma očima a radí, co je potřeba, aby si Češi u Babišovy vlády hlavně uhlídali.

Ranní brífink Martina Ehla: Nestabilní vláda složená z mnoha stran, populistické výdaje na cokoliv a rostoucí dluh, to jsou jen některé rysy, které by mohl mít nový český kabinet společný s tím současným slovenským. Obvykle poučují Češi Slováky, co mají dělat lépe, tak jsme to dnes v Ranním brífinku trochu otočili. Sociolog Michal Vašečka se na nastupující českou vládu dívá slovenskýma očima a radí, co je potřeba, aby si Češi u Babišovy vlády hlavně uhlídali.

Nazdar vespolek! V dnešní jubilejní epizodě, kterou začínáme druhý kvartál prvních 1000 dílů, jsme se rozhodli vzít tradiční koncept kvízového speciálu a trochu ho poupravit. Obvykle se totiž testujeme z vědomostí na různá témata. Dnes ale zavítáme do fascinujícího světa AI generated osobnostních testů, a to konkrétně:- Postav si svůj vysněný sendvič a já ti prozradím, jaká je tvá ideální dovolenková destinace- Voják, básník, nebo král?- Jsi v srdci boomer, mileniál, nebo gen Z?- Zjistěte své kryptidní alterego tím, že sníte koláč- Vytvořte si dokonalý salát a my určíme vaši lihovinuFascinující, že? Ale to není všechno. Na herohero.co/starnoucimilenialove pokračujeme:- V jakém domě budete bydlet za 10 let?- Ohodnoťte těchto 10 tvrzení a zjistěte, co si o vás doopravdy myslí váš kočičí kamarád- Umíte dobře líbat?- Jste chytřejší než pravěký jeskynní muž?- Řekněte nám něco o sobě a my odhalíme, jak hloupě vypadáteAneb, jak se mezi miloši říká: Bengr za bengrem. Příjemnou zábavu!

V úterý 9. září vyjde po 223 dnech čekání nová kniha Dana Browna Tajemství všech tajemství. Tentokrát poprvé vychází český překlad hned v první vlně, bok po boku s americkým originálem. Důvod je nasnadě, část děje se totiž odehrává v Praze. Brown tak navazuje na tradici svých bestsellerů, kde hlavní postava Robert Langdon odhaluje dávná tajemství na pozadí evropských měst.

V úterý 9. září vyjde po 223 dnech čekání nová kniha Dana Browna Tajemství všech tajemství. Tentokrát poprvé vychází český překlad hned v první vlně, bok po boku s americkým originálem. Důvod je nasnadě, část děje se totiž odehrává v Praze. Brown tak navazuje na tradici svých bestsellerů, kde hlavní postava Robert Langdon odhaluje dávná tajemství na pozadí evropských měst.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na každý neduh máme v Česku k dispozici odborníka, třeba dentistu nebo otolaryngologa. V Nepálu se lidé se zdravotními problémy tradičně obraceli s žádostí o pomoc na božstva. A protože neduhů je mnoho, i nepálští bohové a bohyně se specializovali. S moderní dobou se vše mění a Nepálci hledají také stále častěji zdraví v ordinaci než v chrámu. V Káthmánském údolí přesto ještě některá ozdravná božstva přežívají. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plánování jídel je důležitým krokem při snaze dodržovat kalorický deficit. Naučím tě to: https://www.martinbarna.cz/videokurz/Pokud chcete zhubnout, potřebujete spálit více kalorií, než jich přijímáte. To znamená, že se může vyplatit pečlivě plánovat své jídlo a sledovat svůj příjem kalorií. Začněte tím, že vypočtete svou denní potřebu kalorií. Podle výpočtu si stanovte cíl pro svůj kalorický deficit. Obvykle se doporučuje snížit svůj příjem o 500 kalorií denně, což by mělo vést k prvním úbytkům. Pokud ne, pravděpodobně jednoduše nejste přesní ve zohledňování/vážení/zápisu jídla a jíte ve skutečnosti více, než se zdá. Následně začněte plánovat svá jídla. Rozdělte svůj denní příjem kalorií na Vámi zvolený počet jídel, který je pro Vás udržitelný z hlediska typu práce/režimu Vašeho dne. Snažte se zahrnout do všech jídel dostatek bílkovin a vlákniny. Nějaké tuky z rostlin/ryb Vám v jídelníčku prospějí také. Můžete naplánovat jídla předem a připravit si je na několik dní dopředu. To vám ušetří čas a pomůže vám udržet se na správné cestě. Minimálně začátečníkům doporučuji plánovat si vždy 2 jídla dopředu. Je také důležité sledovat svůj příjem kalorií během dne.Postupem času s praxí to po několika týdnech začíná být snadné a automatické. Po několika měsíčního praxe dokážete fungovat intuitivně z hlavy efektivně a mít nadále kontrolu nad svou postavou. To vše však získávají ne náhodou, ale poctivou, systematickou, několikaměsíční praxí místo hledání zázračných pipulek či nesmyslných zkratek. Dodržování plánu vám pomůže dosáhnout vašich cílů a přinést vám pocit úspěchu. Správně zvolený plán a Cesta Vám pomohou naučit se potřebné návyky a znalosti, aby jste své cíle udrželi a nepřibrali znovu vše zpět. Zamyslete se - kolik lidí kolem Vás každý rok hubne a jsou přesto rok od roku obéznější? A jakou formu stravování/diety na to volí? Existuje korelace mezi neochotou učit se kvalitní návyky a jít těžší cestou a jojo efektem. Naučím tě to: https://www.martinbarna.cz/videokurz/Be Effective #fitness #dieta #hubnuti #kalorie #kalorickydeficit #jidlo #makroziviny #zdravi

V Česku jsme si zvykli mluvit o tom, že je naše společnost rozdělená. Obvykle tím myslíme hlavně naše postoje k různým společenským otázkám, potažmo aktérům na politické scéně. Málokdy si však už uvědomujeme, že lišící se postoje vyplývají zejména z toho, jak rozdílné životy u nás lidé v závislosti na svém postavení vedou. Způsob našeho přístupu k různým problémům zkrátka nevzniká ve vzduchoprázdnu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nastává čas letních kin. Vlastně chci říct jedinou věc, podělit se o jediný obraz. Ale jak to tak bývá, člověku to trvá, než se dostane k tomu, co skutečně chce. Obvykle se přibližuje zdálky.

Nastává čas letních kin. Vlastně chci říct jedinou věc, podělit se o jediný obraz. Ale jak to tak bývá, člověku to trvá, než se dostane k tomu, co skutečně chce. Obvykle se přibližuje zdálky.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obvykle platí, že během zimních měsíců sice jsou zoologické zahrady otevřené, ale ne všechna zvířata máme možnost vidět. Platí to v létě naopak? Uvidíme i v těch největších vedrech všechny zvířecí obyvatele plzeňské zahrady?

O pasivním příjmu se ve finančním světě hodně mluví. Je to trochu buzzword, který rádi zmiňují jak úplní podvodníci, tak seriózní a velcí správci peněz. Právem. Kdo by nechtěl rentu, z níž by žil. David s Martinem v aktuálním díle podcastu MoneyPenny rozebírají, jak se jednotlivé druhy investic hodí pro budování pasivního příjmu, jaké mají výhody a jaká jsou s nimi spojena rizika. Zmiňují, že pasivní příjem nikdy není zcela pasivní. Obvykle alespoň ze začátku vyžaduje jistou dávku úsilí.Celý podcast včetně rozsáhlého přehledu DIPů, spořicích účtů a dalších investičních nástrojů, včetně srovnání poplatků u jednotlivých brokerů, můžete získat na platformách Herohero nebo Gazetisto. Jednotlivé epizody lze díky RSS poslouchat v oblíbených podcastových aplikacích.Kompletní přehled všech starších dílů podcastu je k dispozici ve speciálním přehledu.

O pasivním příjmu se ve finančním světě hodně mluví. Je to trochu buzzword, který rádi zmiňují jak úplní podvodníci, tak seriózní a velcí správci peněz. Právem. Kdo by nechtěl rentu, z níž by žil. David s Martinem v aktuálním díle podcastu MoneyPenny rozebírají, jak se jednotlivé druhy investic hodí pro budování pasivního příjmu, jaké mají výhody a jaká jsou s nimi spojena rizika. Zmiňují, že pasivní příjem nikdy není zcela pasivní. Obvykle alespoň ze začátku vyžaduje jistou dávku úsilí. Celý podcast včetně rozsáhlého přehledu DIPů, spořicích účtů a dalších investičních nástrojů, včetně srovnání poplatků u jednotlivých brokerů, můžete získat na platformách Herohero nebo Gazetisto. Jednotlivé epizody lze díky RSS poslouchat v oblíbených podcastových aplikacích. Kompletní přehled všech starších dílů podcastu je k dispozici ve speciálním přehledu.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.

Povidlárnu zahrádkářů v Sušicích na Přerovsku provoněly švestky. Lidé je tam vozí ze svých zahrádek daleko dřív než v minulých letech. Některé odrůdy trnek jsou už totiž dozrálé.

Obvykle předpokládáme, že mladí lidé v rozmezí mezi 18 až 24 let volí tak zvaně srdcem. Svůj hlas dávají buď zeleným anebo některé z rozumných, avšak dostatečně radikálních levic. Volby do evropského parlamentu ale ukázaly, že právě tito mladí vůbec nehlasovali, jak bychom z povahy tradice jejich politických postojů očekávali, ale svůj hlas dávali některému z populistických hnutí. Přesto volili srdcem.

Obvykle předpokládáme, že mladí lidé v rozmezí mezi 18 až 24 let volí tak zvaně srdcem. Svůj hlas dávají buď zeleným anebo některé z rozumných, avšak dostatečně radikálních levic. Volby do evropského parlamentu ale ukázaly, že právě tito mladí vůbec nehlasovali, jak bychom z povahy tradice jejich politických postojů očekávali, ale svůj hlas dávali některému z populistických hnutí. Přesto volili srdcem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké jsou britské komentáře k dění na Slovensku, kde došlo k atentátu na premiéra Roberta Fica? Jak daleko je realizace plánu Spojeného království ohledně deportace nelegálních migrantů do Rwandy? A jak Londýn reaguje na výhrůžky Moskvy? Na otázky odpovídá přímo z Velké Británie novinář Ivan Kytka.

Jaké jsou britské komentáře k dění na Slovensku, kde došlo k atentátu na premiéra Roberta Fica? Jak daleko je realizace plánu Spojeného království ohledně deportace nelegálních migrantů do Rwandy? A jak Londýn reaguje na výhrůžky Moskvy? Na otázky odpovídá přímo z Velké Británie novinář Ivan Kytka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké jsou britské komentáře k dění na Slovensku, kde došlo k atentátu na premiéra Roberta Fica? Jak daleko je realizace plánu Spojeného království ohledně deportace nelegálních migrantů do Rwandy? A jak Londýn reaguje na výhrůžky Moskvy? Na otázky odpovídá přímo z Velké Británie novinář Ivan Kytka.

Státy se udržují těmi idejemi, na kterých vznikly, napsal kdysi T. G. Masaryk. Izraelci v den narozenin svého státu přemýšlejí, které ideje to byly a zda se je podařilo naplnit. A pochybují více než kdy jindy. Izrael byl vyhlášen 14. května roku 1948, tedy před 76 lety. Obvykle se slaví podle židovského kalendáře 5. ijaru, ale letos se obě data potkala ve stejný okamžik.

Přibývá případů černého kašle. Za poslední týden lékaři tuto diagnózu potvrdili u víc než čtyř stovek lidí. Obvykle se přitom počet pacientů s tímto onemocněním pohybuje v prvních měsících roku spíše v desítkách. Třeba loni jich zdravotníci zaznamenali za celý rok devadesát šest. Letos už víc než sedmnáctkrát tolik. Nákaza, která je nebezpečná hlavně pro mladší děti, se teď nejvíce šíří v Pardubickém kraji, na Vysočině a ve středních a jižních Čechách. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130305/

„V oblasti bezpečnosti občanů, připravenosti občanů, si myslím, že vedeme bezpříkladně pštrosí politiku ve smyslu, že když se o tom nemluví, když se nikdo zbraně nedotkne, tak se nic nestane,“ říká elitní policejní instruktor, podplukovník Pavel Černý v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 09.02.2024, www.RadioUniversum.cz

Někdy se nestačíte divit, jak málo stačí, aby se z obyčejného člověka stal vrah, říká expertka Jiřina Hofmanová, která se zaměřila na profilování zločinců. Žena, která absolvovala kurz FBI v Quanticu, také vyšetřovala orlické vraždy a zaváděla metodu behaviorální analýzy v české kriminalistice. Její zatím poslední knížka se jmenuje Myšlenky zločince v české kotlině.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politicky vykonstruované procesy, zatýkání nevinných lidí, perzekuce jejich rodin, tábory nucených prací a zničené životy. To jsou fakta, která také charakterizují období komunistického Československa. Obvykle je za výchozí bod považován 25. únor 1948, ale bylo tomu skutečně tak?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neexistuje, že něco nejde, říká muž, který v necelých třiceti vybudoval firmu nabízející online zprostředkování brigád v Česku. Michal Harásek chtěl být jako kluk automobilovým závodníkem. Když se byl zeptat na místo v týmu, řekli mu, že si nejdřív musí sehnat milión korun. Mysleli si, že ho tím odradí. A pak se divili, když velkou část této sumy opravdu sehnal. “Nikdo mi neřekl, že to nejde,” usmívá se.Jak coby neznámý kluk z Brna peníze od sponzorů získal? Podobně jako jiní. Napsal žádosti šéfům či majitelům firem. Obvykle zájemci napíšou desítky, ti urputní stovky mailů. Michal Harásek jich rozeslal osmnáct a půl tisíce. “I proto nemám v podnikání strach, že mi někdo ukradne nějaký nápad. Lidi si většinou myslí, že jsem blázen,” říká.Studoval ekonomii na Masarykově univerzitě. Ale protože už tehdy podnikal, dokonce v africkém Kongu, a v prvním ročníku měl díky tomu hodně absencí, zašel si na studijní oddělení požádat o individuální studijní plán. Řekli mu, že si musí vybrat, jestli chce studovat, nebo dělat něco jiného. Rovnou jim odpověděl, že už vybráno má, a podepsal žádost o ukončení studia.Od roku 2017 buduje firmu Tymbe. Ta nabízí online zprostředkování brigád. Jak pro ty, kteří je poskytují, tak pro ty, kteří chtějí pracovat. Jak to funguje a proč je sledování nabídky a poptávky něco jako barometr toho, jak se Česku ekonomicky daří? Mluvili jsme o tom. I o tom, proč to, že průměrný věk zájemců o brigády roste, není moc dobrá zpráva.Zeptal jsem se i na další věci: proč 40 procent lidí, kteří vyzkoušejí brigádu u pokladny v supermarketu, končí nejpozději po třech směnách. Nebo jaká specifika má podnikání právě v Kongu. A samozřejmě také na to, o jakou brigádu je dnes v Česku největší zájem. A proč to ani zdaleka není ta nejlépe placená.Přeju příjemný poslech.

Rodičovská rada „Uč se, ať z tebe něco je“ patří k těm, které děti a dospívající nechtějí slyšet. Jenže vzdělání je investice, která se krásně zhodnocuje.Kladný vliv vzdělání na budoucí příjem potvrzuje řada studií z celého světa. V tuzemsku vám každý odstudovaný rok zvýší budoucí mzdu v průměru o sedm procent, zaznělo v podcastu Ve vatě.Že jde vzdělání ruku v ruce s vyššími příjmy, potvrzují i tvrdá data českých statistiků. Čech se základním nebo nedokončeným vzděláním si přijde měsíčně na 27 tisíc (medián hrubé měsíční mzdy). Kdo vystuduje střední školu bez maturity, bere přes 29 tisíc, víme z dat statistiků za rok 2021.U středoškoláka s maturitou se hrubý plat vyhoupne už přes 36 tisíc. Vyšší odborná škola nebo bakalářský titul s sebou nese střední hodnoty průměrné mzdy kolem 42 tisíc, vysokoškoláci pak pobírají přes 50 tisíc korun.Podle ekonoma Dominika Stroukala jsou dvě teorie, které vyšší plat pro vzdělanější zaměstnance vysvětlují.„Jedna teorie je, že tím, že se něco naučíme, zvýšíme si produktivitu, za což nás na trhu ocení. Druhá teorie říká, že vzděláním se snažíme ukázat budoucím zaměstnavatelům, že jsme schopní strávit pět let děláním nesmyslů pod lidmi, které nenávidíme, a když se ‚vejškou‘ prokoušeme, budeme mít vyšší příjmy.“Podle Stroukala je možné peníze a čas věnovaný studiu či vzdělávání s klidným svědomím nazvat investicí.„Investicí je cokoli, kdy si snížím současnou spotřebu proto, abych měl v budoucnu spotřebu vyšší,“ vysvětluje ekonom. A nemusí jít jen o vysokou školu, ale třeba o placené kurzy, získání certifikátů, rekvalifikace.I u investic do vzdělání jde vyčíslit, kolik zhruba vynesou. Obvykle se počítá, o kolik procent zvýší výdělek každý dodatečný rok vzdělání. „Celosvětový průměr je 10 %, což je nádherný výnos,“ říká Stroukal. To znamená, že jeden rok školní docházky zvýší budoucí hrubý výdělek průměrného školáka o desetinu.Česko je lehce pod průměrem. Ekonom Daniel Münich, který se vzděláváním dlouhodobě zabývá, odhadl, že u nás je výnos z jednoho roku vzdělání sedm procent. Kdo zvládne pět let vysoké školy, má v průměru plat o třetinu vyšší než ten, kdo skončí s pouhou maturitou, vyplývá z dat. Rozdíly jsou mezi muži a ženami i mezi jednotlivými stupni vzdělání.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Novoroční nebo vánoční projev hlavy státu se stal neodmyslitelnou součástí přelomu roku. Státníci jej pronášejí za větší či menší pozornosti občanů a vždy za bedlivého zájmu politiků a médií. Obvykle nejen hodnotí to, co odcházející rok přinesl, ale uvažují i o budoucnosti. Co zajímavého říkali čeští prezidenti v posledních třiceti letech?

Prořídlé ulice, vytapetované výlohy, prázdná křesla v holičstvích a ženy v dámských klubech. Jak se částečná mobilizace promítla do každodenního života v Moskvě, ilustruje reportáž deníku The New York Times. Páteční odpoledne v holičství Chop-Chop v centru ruské metropole bývala rušná. „Obvykle bychom teď měli plno,“ popisuje vedoucí podniku paní Olja. Mnoho klientů i polovina holičů, uprchlo z Ruska, aby se vyhnuli povolávacímu rozkazu.