Podcasts about michla

Po čase znovu s Mojmírem Hamplem, předsedou Národní rozpočtové rady v momentě, kdy sněmovna schválila změny fiskálních pravidel a vláda získává prostor pro vyšší deficity. Proč vláda říká, že chce snižovat dluhy, ale nejdřív si k tomu potřebuje více půjčit? Kam až mohou rozpočet posunout výjimky na obranu, dopravní infrastrukturu nebo Dukovany? Kdo zaplatí vyšší výdaje na obranu i narůstající obsluhu dluhu? A proč se Mojmír Hampl připojil k otevřenému dopisu premiérovi kvůli transformaci ČEZ?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, mezinárodní poradenská společnost RSM a J&T Banka, privátní a investiční banka, která pomáhá úspěšným budovat, chránit a předávat majetek už více než 25 let.

Česká národní banka podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky zvolila při zvýšení úrokových sazeb na 3,75 procenta „pochopitelný a učebnicový“ krok. Reaguje tím na přetrvávající inflační tlaky, které podle něj nejsou způsobeny pouze cenami energií, ale především rychlým růstem cen služeb a mezd. „Služby jsou problémem, a to nejen českým. V květnu zdražily meziročně o více než pět procent,“ říká Peterka v novém Hrotcastu.Centrální banky podle ekonoma musí rozhodovat s výhledem na 12 až 18 měsíců dopředu. Vedle zdražování služeb označil za důležitý faktor také rychlý růst mezd, který podporuje spotřebu domácností a vytváří další poptávkové tlaky. „Pokud mzdy porostou rychleji, než se čeká, domácnosti budou více utrácet, což může vést k růstu cen,“ uvedl.Dalším důvodem k opatrnosti je podle něj fiskální politika vlády. ČNB ve svých prognózách původně počítala s rychlejší konsolidací veřejných financí, než jaká nyní vyplývá z rozpočtových plánů kabinetu. „I fiskální politika bude pravděpodobně rozvolněnější, než jsme čekali v našich modelech,“ řekl Peterka a odmítl kritiku premiéra Andreje Babiše, že vyšší sazby samy o sobě zvyšují inflaci. „Relevantní ekonomové vám řeknou, že vyšší úrokové sazby inflaci tlumí." Vyšší úroky podle něj sice zdražují financování firem a domácností, zároveň však snižují ochotu utrácet a více motivují ke spoření, čímž oslabují poptávkové inflační tlaky.Podle hlavního ekonoma XTB je současný postup ČNB důkazem její nezávislosti. „Guvernéra Michla nemusí příliš zajímat postoj vlády, protože proti němu nemá žádnou páku,“ řekl. Dodal, že centrální banka má povinnost upozorňovat na všechna rizika pro cenovou stabilitu bez ohledu na politické důsledky.

Česká národní banka by mohla na nejbližším zasedání zvýšit úrokové sazby. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka by šlo o preventivní krok proti novým inflačním rizikům.„Pokud bych dnes seděl v bankovní radě, hlasoval bych pro zvýšení sazeb. Je lepší zasáhnout dříve než později,“ uvedl Dufek. Za důležitý signál považuje i nedávný rozhovor guvernéra Aleše Michla pro Bloomberg, který podle něj naznačil, že zvýšení sazeb je reálně ve hře.Mezi hlavní rizika ekonom řadí stále zvýšené ceny energií po konfliktu v Perském zálivu, rychlý růst mezd a přetrvávající inflaci ve službách. Ta se podle něj drží kolem pěti procent a nejeví známky výraznějšího zpomalení.Přestože celková inflace v květnu klesla na 2,1 procenta, podle Dufka se centrální banka musí dívat dopředu. „ČNB nezajímá, jaká byla inflace minulý měsíc. Musí ji zajímat, jaká bude za rok,“ říká.Pokud by ke zvýšení sazeb došlo, nemuselo by podle něj jít o začátek delšího cyklu. „Mohlo by stačit jediné zvýšení jako signál, že centrální banka bere inflační rizika vážně,“ dodává Dufek.

Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden vyzval guvernéra České národní banky Aleše Michla ke snížení úrokových sazeb. „Úrokové sazby se neřídí přáním politiků, aspoň v normálních zemích. V zákoně je to formulováno explicitně, že centrální banka nemůže přijímat pokyny od kohokoli,“ zdůrazňuje bývalý guvernér Jiří Rusnok v pořadu Interview Plus. Výhrady má ale také k tomu, jak na premiérova slova zareagoval sám Michl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Insider za poslední týden ovládnul frontpage globálních médií – Bloombergu i Deníku N. Začínáme proto rozhovorem s Alešem Michlem, jeho výroky a otázkou, zda guvernér ČNB svým stylem posouvá hranice funkce, nebo je už překračuje. Jak pevná je vládní stabilita? Dočkáme se rošády ministrů? Může SPD začít dělat Babišovi větší problém, než se zdá? Co ukazuje napětí kolem Ministerstva obrany? Velké téma je i Knihovna Václava Havla. Kdo stojí za současnou krizí, jakou roli hrají Zdeněk Bakala, Dagmar Havlová a Tomáš Sedláček? Proč odchází klíčoví lidé? Může jedna z nejvýraznějších porevolučních institucí skončit v likvidaci?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Česká ekonomika se propadla hlouběji než ve většině zemí EU, ale proč k tomu došlo a jak se můžeme odrazit ode dna? Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka rozebírá nejen důvody našeho hospodářského zpomalení, ale i to, proč negativní efekty vlády Donalda Trumpa pro Česko i svět převládají. České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je u nás nejvýraznější ze zemí Evropské unie, říká v aktuálním Hrotcastu Pavel Peterka, hlavní ekonom investiční platformy XTB, z jejíž analýzy data pocházejí.„Výsledek je jeden z nejhorších v Evropě,“ konstatuje Peterka. Jde přitom o kombinaci více faktorů. Už před covidovou pandemií probublávaly v české ekonomice inflační tlaky, z významné části kvůli napjatému trhu práce.Na druhé straně na něm nedocházelo k tak rychlému růstu nominálních mezd. Lidem na papíře přibývaly vyšší částky, ale ve výsledku si za ně koupili méně, zdůrazňuje Peterka v našem ekonomickém podcastu.Nelichotivý stav je podle něj dán i strukturou české ekonomiky, která byla podstatně více postižena zdražováním energií. „Každá země v Evropě měla podobné problémy. Ale málokterá je měla všechny najednou a v té nejsilnější míře,“ říká hlavní ekonom XTB. „Neříkám, že každý problém u nás byl ten největší, ale byly země, jimž se podařilo vyhnout nejsilnějším propadům. Nebo do krizového období vstupovaly s podstatně nižší mírou inflace,“ doplňuje.Česku se přitom ještě pár let nazpátek dařilo. I v tom lze ale najít kořeny současných potíží. „Usnuli jsme na vavřínech,“ říká Peterka. A jako už několikátý ekonom v řadě vypichuje úspěchy našich severních sousedů. „Polákům se daří podstatně víc. Vznikají u nich firmy, podporují výstavbu, roste poptávka i ekonomika. To se propisuje do rychlejšího růstu nominálních mezd, který byl schopný lépe než u nás vykrývat růst cen.“Jak se na české ekonomice projeví nástup Donalda Trumpa do Bílého domu a razantní prosazování politiky cel a dalších obchodních bariér? Je nový americký prezident katastrofa? Pavel Peterka se domnívá, že negativní efekty převládají. V rozhovoru je podrobně analyzuje. A co může Česko udělat pro opětovné nastartování růstu?Pusťte si nový Hrotcast, kde ekonom s moderátorem Pavlem Štruncem rozebírá i plán guvernéra ČNB Aleše Michla zařadit bitcoiny do devizových rezerv.

Je jedním z nejmladších profesorů ekonomie v Česku a také jedním z největších expertů na kryptoměny a decentralizované finance. Ladislav Krištoufek v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým hodnotí plány guvernéra Aleše Michla na zavedení krypta do rezerv ČNB. „Můj pohled je, že bitcoin by mohl být součástí devizových rezerv a pokud tedy, tak by měl být ale malou částí. Způsob, jak to bylo prezentované, mi ale nepřišel úplně šťastný,“ komentuje ekonom Krištoufek Michlův krok.Je meme coin znovuzvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa podvod? Jakou roli v rozvoji kryptoměn hraje lidská hamižnost a honba za zisky? Bude krypto tématem letošních českých voleb? A co brzdí českou vědu?

Přinášíme vám 1. díl podcastu OFFLINE Podpultovka. Celý díl najdete na Herohero: https://herohero.co/offlinestepanakrecka. OFFLINE Podpultovka doplňuje v podobě bonusového obsahu podcast OFFLINE Štěpána Křečka. V každém díle se řeší aktuální ekonomická témata a novinky okolo celého OFFLINU. Štěpán Křeček a Lukáš Richtár rozebírají vzestup USA pod vedením Donalda Trumpa a jejich proměnu v následujícím období, neustále tápající EU, ale také touhu Aleše Michla po zlatu.

Guvernér České národní banky Aleš Michl nedávno v rozhovoru pro Financial Times způsobil poprask tím, že by chtěl do rezerv banky nakoupit kryptoměnu bitcoin. Ten by podle Michla mohl tvořit až pět procent rezerv, centrální banka by na něj tedy vsadila 175 miliard korun. „U bitcoinu rozhoduje čistě panika, nebo euforie investorů,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte a poradce prezidenta David Marek.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme, jaký je vývoj kolem nápadu  šéfa centrální banky Aleše Michla nakoupit do rezerv ČNB bitcoin. Myslel to vůbec vážně, nebo jen chtěl šokovat? A pokud ho nápad stále drží, je to právně vůbec možné? Já jsem Petr Honzejk a po několika byznysových zprávách to všechno rozeberu s naším analytikem Luďkem Vainertem.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme, jaký je vývoj kolem nápadu  šéfa centrální banky Aleše Michla nakoupit do rezerv ČNB bitcoin. Myslel to vůbec vážně, nebo jen chtěl šokovat? A pokud ho nápad stále drží, je to právně vůbec možné? Já jsem Petr Honzejk a po několika byznysových zprávách to všechno rozeberu s naším analytikem Luďkem Vainertem.

Jak zaměstnavatelé hodnotí vládní návrh zákona, podle kterého budou povinně přispívat části zaměstnanců na spoření na stáří? Co znamená rozhodnutí antimonopolního úřadu zrušit tendr na dodavatele druhé části trasy D pražského metra? A schválí bankovní rada České národní banky plány guvernéra Aleše Michla investovat státní rezervy do bitcoinu?

Jak zaměstnavatelé hodnotí vládní návrh zákona, podle kterého budou povinně přispívat části zaměstnanců na spoření na stáří? Co znamená rozhodnutí antimonopolního úřadu zrušit tendr na dodavatele druhé části trasy D pražského metra? A schválí bankovní rada České národní banky plány guvernéra Aleše Michla investovat státní rezervy do bitcoinu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ekonomiku je potřeba založit na úsporách, nikoliv na dluzích, a proto je podle guvernéra České národní banky Aleše Michla nutné vytrvat v přísné měnové politice. Inflace sice v meziročním srovnání klesla na dvě procenta, úrokové sazby ČNB ale ze současných 5,75 procent proto nemusí dál výrazněji klesat.

Ekonomiku je potřeba založit na úsporách, nikoliv na dluzích, a proto je podle guvernéra České národní banky Aleše Michla nutné vytrvat v přísné měnové politice. Inflace sice v meziročním srovnání klesla na dvě procenta, úrokové sazby ČNB ale ze současných 5,75 procent proto nemusí dál výrazněji klesat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

In this episode of the In Search of More podcast, special guest Michla Lichy shares her firsthand experiences during the Israel-Gaza conflict. She underscores the vital importance of unity within the Jewish community and explores the role of faith in their protection. Michla addresses the issue of disunity in Israel, highlighting its vulnerability to external threats. She also advocates for democratic decision-making as an essential aspect of resolving conflicts, challenging the notion that the Israeli government holds the sole solution. As the episode progresses, Eli and Michla draw intriguing parallels between the political divisions in America and Israel, shedding light on the interconnectedness of these issues. ------------------------------------------------------------------------------------- Connect with Eli Website | https://bit.ly/eliyahunash Instagram | https://bit.ly/eliyahu_nash ------------------------------------------------------------------------------------- Subscribe to the In Search of More Podcast: www.youtube.com/@InSearchOfMore?sub_confirmation=1 For booking inquiries, email: booking@insearchofmorepodcast.com Join Our WhatsApp: https://wa.me/message/PBH5QDJQNQ5LJ1 ------------------------------------------------------------------------------------- Follow us on social media Facebook | http://bit.ly/3jr9eYT Instagram | http://bit.ly/3JsvU5I TikTok | http://bit.ly/3XZ60Lo Twitter | http://bit.ly/3XNgxsR ------------------------------------------------------------------------------------- Intro audio purchased through Envato: Opener Intro Trailer Teaser by Florews --- Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/in-search-of-more/support

Když na jaře 2022 ustanovil Miloš Zeman šéfem centrální banky Aleše Michla, obecně se předpokládalo, že dojde ke změně trendu. Tedy k Zemanem vzývanému odmítnutí dosavadního zvyšování úrokových sazeb, krotících inflaci povstalou z řady příčin, počínaje důsledky ukrajinské války.

Období extrémního růstu cen je na ústupu. Hned čtyři členové bankovní rady ČNB na posledním zasedání rady nevyloučili brzké snížení sazeb. Trhy čekají, že by se sazby v následujících třech měsících měly dostat o celý jeden procentní bod níže, tedy ze současných sedmi na šest procent.Tak optimistický ekonom Dominik Stroukal není. Na listopadovém zasedání podle něj radní ČNB ke snížení sazeb ještě nedospějí. „Vsadil bych na pomalejší a prosincové snižování. Nemyslím si, že v současné době má centrální banka motivaci nás překvapovat a šokovat, jako to dělala za covidu, když se sazby zvyšovaly,“ odhaduje v podcastu Ve vatě.To v Polsku centrální bankéři trh naopak překvapili razantnějším snížením úroků. Navzdory dvojciferné inflaci setnuli základní sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent. „To možná nalilo optimismus i našemu trhu. My ale nejsme Polsko,“ říká Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Doba levnějších úvěrů, hypoték a peněz obecně se však blíží. „Vracíme se do éry levnějších peněz. Ale že bychom se takhle rychle vrátili do období, na které jsme si zvykli po roce 2008, kdy byly sazby na nule, to bude ještě trvat. Nejen u nás, i ve světě,“ předpovídá.„Budeme muset počkat minimálně do konce příštího roku, než budeme zase mluvit o nějakých normálních sazbách, ale na nulu se dostaneme až dlouhodobě,“ dodal ekonom s tím, že i Česko míří k „japonskému scénáři“.„Dlouhodobě míříme do světa, který známe už 30 let z Japonska. Růst nebude takový, jaký si pamatujeme. Svět čeká japonská cesta. Už kvůli tomu, že stárneme,“ řekl.Inflační očekávání jsou v tuzemsku podle ekonoma stále vysoká. Teď podle Stroukala záleží na tom, zda nás centrální bankéři dokážou přesvědčit o tom, že svět je zase v pořádku. Ať už jde o šéfa amerického Fedu Jeroma Powella, nebo guvernéra ČNB Aleše Michla.„Na těchto dvou to záleží nejvíc, jestli nás dokážou přesvědčit o tom, že jsme se vrátili zpátky a všechno je fajn, tak pak všechno fajn bude. Pokud nás o tom nedokážou přesvědčit, tak se my všichni budeme chovat, jako kdyby inflace byla vysoká.“Co se bude dít, až sazby klesnou?Až ČNB sazby sníží, začnou zlevňovat i hypotéky, ale velmi pomalu. Jejich ceny se odvíjejí od dlouhodobějších sazeb na trhu. „Nastartuje to nějaký trend a tenhle trend postupně nastartuje třeba trh s nemovitostmi a ty hypotéky to trošku nakopne,“ říká ekonom.„Jak budou padat sazby, už nebude tak jednoduché dát si peníze jen na spořicí účet a mít ty peníze likvidně u sebe, kdykoliv je potřebuju,“ říká Stroukal. Už teď je však podle něj třeba uvažovat, jak se na snížení sazeb připravit.„Já pořád ještě hodně peněz držím bokem. Čekám na příznivější období nižších sazeb. Ale lidé si už teď můžou vybrat nějakou nemovitost. Je dobré být investičně připravený,“ říká Stroukal.Banky vydělávají, když jdou sazby nahoru i dolůJedním z odvětví, která z vysokých sazeb těžila nejvíce, byl finanční průmysl. Podle Stroukala však bude nadstandardně vydělávat dál. „Ty jednoduché žně bankám skončí. Neznamená to ale, že se banky překlopí ze zisku do ztráty, bankovnictví je zázračná oblast, kde se vydělává, když jdou sazby nahoru i když jdou dolů.“Dlouhodobé snižování sazeb hraje do karet dlouhodobým investorům. „Jakmile padají sazby, tak se investuje dobře, ale na to si ještě počkáme. Úplně bych neočekával nějakou jízdu na českém akciovém trhu kvůli tomu, že se sníží sazby,“ mírní nadšení Stroukal.Se snížením sazeb čekají změny i českou korunu. „Koruna si pravděpodobně neudrží svůj kurz. Tohle bude mít reálné dopady na české podniky a české domácnosti. Nepomůže to nikomu, kdo bude chtít odcestovat do zahraničí, pomůže to exportérům,“ vypočítává Stroukal.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Historicky první ocenění guvernéra České národní banky obdržela z rukou Aleše Michla vimperská učitelka matematiky a přírodopisu Jana Doležalová. Do svých, ale i jiných předmětů základní školy zařazuje spolu s kolegy a kolegyněmi výuku finanční gramotnosti.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejdřív to byla Babišova drahota, pak to byla Putinova drahota. Teď si můžete vybrat, jestli je to Fialova drahota, nebo Michlova drahota. Podle toho, jestli fandíte vládě, nebo opozici.Guvernér České národní banky Aleš Michl zaútočil na premiéra Petra Fialu, že jeho vláda podporuje inflaci neodpovědnou rozpočtovou politikou. Fiala ve středu večer na CNN Prima News vyrazil do protiútoku - krotit inflaci je podle něj úkol ČNB a Michl by měl začít dělat svoji práci.„Není to tak dávno, co Michl veřejně tvrdil, že vláda nemá s inflací nic společného a za vše může ČNB. Jenže to bylo v roce 2021, kdy byl premiérem jeho spojenec Andrej Babiš a bylo měsíc před volbami,“ komentuje to Václav Dolejší v Reaktoru, svižném formátu podcastu Vlevo dole.Michl, který za svůj příchod do národní banky vděčí právě Babišovi, se zuby nehty drží mantry nezvyšovat úrokové sazby. Ačkoli většina odborníků by to považovala v současné situaci za lepší řešení. Tedy pokud nepočítáme experty z Agrofertu, který si vzhledem ke svým dluhům vyšší úroky opravdu nepřeje.„Abychom ale byli fér – i premiér si vykládá situaci, jak se mu to zrovna hodí. Ještě v dubnu se chlubil, jak se ‚náš přístup vyplácí a inflace klesá‘. A pochybuji, že tím náš myslel Aleše Michla,“ glosuje Lucie Stuchlíková v Reaktoru.Kdo za to tedy vlastně může? Proč mají v ČNB mechové stěny? A neměli byste zavolat svým kamarádům dřív, než bude pozdě? Pusťte si celý Reaktor!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Spor premiéra Fialy a guvernéra České národní banky Aleše Michla, kdo je hlavním viníkem současné míry inflace, byl hlavním tématem pravidelného pořadu Reflexe Miroslava Kalouska a Marka Stoniše. „Premiér Fiala má jistě pravdu, že z ústavy má za cenovou stabilitu odpovědnost centrální banka, a také je pravda, že od srpna, kdy byl jmenován guvernérem Aleš Michl, s ní bojovat bohužel přestala. Na druhou stranu je nesmysl si myslet, že finanční politika vlády nemá na inflaci žádný vliv,“ komentuje Kalousek a upozorňuje, že obří a nestoudné deficity, které vláda předkládá a předkládat ještě bude, vytvářejí obrovský proinflační tlak. „Nepotřebujeme, aby se ti dva lidi hádali, potřebujeme odvážnou koordinovanou hospodářskou politiku, kde s inflací bojují Česká národní banka a vláda společně.“

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Ani na šestém zasedání bankovní rady pod vedením guvernéra Aleše Michla nepřistoupili její členové na zvýšení úroků. Základní sazba tak zůstává na sedmi procentech. „I symbolické zvýšení by bylo dobré. Stálo by za to pokusit se ovlivnit inflaci, která tu bude v průběhu příštího roku,“ říká v podcastu Ranní brífink hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něj hrozí, že se během roku 2024 nepodaří stlačit růst cen až k dvouprocentnímu cíli centrální banky, ale inflace zůstane na hodnotách okolo čtyř pěti procent.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Ani na šestém zasedání bankovní rady pod vedením guvernéra Aleše Michla nepřistoupili její členové na zvýšení úroků. Základní sazba tak zůstává na sedmi procentech. „I symbolické zvýšení by bylo dobré. Stálo by za to pokusit se ovlivnit inflaci, která tu bude v průběhu příštího roku,“ říká v podcastu Ranní brífink hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něj hrozí, že se během roku 2024 nepodaří stlačit růst cen až k dvouprocentnímu cíli centrální banky, ale inflace zůstane na hodnotách okolo čtyř pěti procent.

Guvernér bez prověrky, centrální banka bez guvernéra? Je na stole odvolání Aleše Michla novým prezidentem Petrem Pavlem? Proč Michl nejvyšší stupeň prověrky stále nemá a proč je to vlastně problém? Téma pro zástupce šéfredaktora deníku E15 Jana Novotného.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říkali jsme si, že na debaty se nedá koukat a chtěli jsme se zabývat jen tím, co prezident skutečně dělá. Takže jsme pozvali generála Pavla a tým, s kterým by chtěl spolupracovat na Hradě a jeli bod po bodu. Tento díl je tedy taková porada možné budoucí kanceláře prezidenta. PODPOŘIT NÁS MŮŽETE NA PATREONU.Blok 1 – PP a profesor ústavního práva Jan Kysela Jmenoval by trestně stíhaného premiéra? Kdy by měl mít prezident právo odmítnout jmenování ministra? Jak bude vybírat ústavní soudce? Hodnocení Pavla Rychetského. Milosti a jak by k nim PP přistupoval? Blok 2 – PP a bývalý diplomat Michael Žantovský Jak by přistupoval k zahraniční politice? Kdo by měl být velvyslancem? Jaké země chce navštívit jako první? Ekonomická diplomacie vs. lidská práva? Návštěva Číny? Dalajláma? A co pozice v Evropě? Bude respektovat zahraniční politiku vlády? Blok 3 – PP a ekonom David MarekHodnocení ČNB a Aleše Michla. Co chce dělat PP s inflací? Jak by vybíral radní? Prodlouží mandát Tomáše Holuba? Rozpočet Hradu, audit a odměny za vlády MZ. Kdy přijmout Euro?Blok 4 – PP a tisková mluvčí Markéta Řeháková Kdo je nový Ovčáček? Změny na Hradě (vizuální, architektonické i symbolické). Komunikace s novináři. Cesty do krajů. Nahrávání trvalo téměř 3 hodiny a došlo i na Andreje Babiše. Jak se Petr Pavel cítí, potom co začala ostrá kampaň, prozradil hned v úvodu. Sledujte nás: 

Říkali jsme si, že na debaty se nedá koukat a chtěli jsme se zabývat jen tím, co prezident skutečně dělá. Takže jsme pozvali generála Pavla a tým, s kterým by chtěl spolupracovat na Hradě a jeli bod po bodu. Tento díl je tedy taková porada možné budoucí kanceláře prezidenta. CELÝ DÍL NAJDETE NA PATREONU. Blok 1 – PP a profesor ústavního práva Jan Kysela Jmenoval by trestně stíhaného premiéra? Kdy by měl mít prezident právo odmítnout jmenování ministra? Jak bude vybírat ústavní soudce? Hodnocení Pavla Rychetského. Milosti a jak by k nim PP přistupoval? Blok 2 – PP a bývalý diplomat Michael Žantovský Jak by přistupoval k zahraniční politice? Kdo by měl být velvyslancem? Jaké země chce navštívit jako první? Ekonomická diplomacie vs. lidská práva? Návštěva Číny? Dalajláma? A co pozice v Evropě? Bude respektovat zahraniční politiku vlády? Blok 3 – PP a ekonom David MarekHodnocení ČNB a Aleše Michla. Co chce dělat PP s inflací? Jak by vybíral radní? Prodlouží mandát Tomáše Holuba? Rozpočet Hradu, audit a odměny za vlády MZ. Kdy přijmout Euro?Blok 4 – PP a tisková mluvčí Markéta Řeháková Kdo je nový Ovčáček? Změny na Hradě (vizuální, architektonické i symbolické). Komunikace s novináři. Cesty do krajů. Nahrávání trvalo téměř 3 hodiny a došlo i na Andreje Babiše. Jak se Petr Pavel cítí, potom co začala ostrá kampaň, prozradil hned v úvodu.Sledujte nás: 

Cíl vrátit se k normální inflaci je stále v nedohlednu. Letos v lednu nás podle guvernéra ČNB Aleše Michla čeká až 20 %, pak začne klesat. Podle viceguvernérky Evy Zamrazilové bude za rok „začínat trojkou“.Kdy konečně poleví současné zdražování? A bude Česká národní banka (ČNB) držet základní úrokovou sazbu, která ovlivňuje i výši hypoték, beze změny? Na to bude v pořadu Agenda odpovídat viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová.Základní úrokovou sazbu drží ČNB od léta na sedmi procentech. Po listopadovém zasedání rady ČNB Zamrazilová uvedla, že tradiční ekonomický model sice velí sazby dál zvedat, ale vzhledem k malému dopadu na inflační cíl a naopak velkému dopadu na hospodářský výkon země většina rady rozhodla o ponechání sazeb.Podle Zamrazilové je téměř jisté, že úrokové sazby pro letošní rok zůstanou na úrovni sedmi procent. A že úrokové sazby zůstanou zvýšené mnohem delší dobu. Odmítla také názory mezinárodních ekonomických institucí, že by ČNB měla úroky ještě zvýšit. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Rada České národní banka ani před koncem roku nepřekvapila a ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Co od týmu Aleše Michla můžeme očekávat v příštím roce?

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Rada České národní banka ani před koncem roku nepřekvapila a ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Co od týmu Aleše Michla můžeme očekávat v příštím roce?

Radní České národní banky Jan Frait nevylučuje další zvyšování úrokových sazeb. Záležet podle něho bude hlavně na tom, co udělá americká centrální banka Fed.Česká národní banka drží od červencového nástupu guvernéra Aleše Michla a třech dalších členů bankovní rady stabilní kurz a úrokové sazby zůstávají na sedmi procentech. Radní ČNB Jan Frait však říká, že může nastat situace, kdy sazby ještě vzrostou. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Podruhé pod vedením guvernéra Aleše Michla bude ve čtvrtek bankovní rada ČNB jednat o nastavení úrokových sazeb. Sedmiprocentní sazba je teď zřejmě nepřekročitelnou hranicí – vyplývá to jak z prohlášení guvernéra po minulém zasedání, tak z nedávných vyjádření dalších členů bankovní rady. Blíží se bod obratu, kdy rada naopak začne sazby snižovat? Nebo na sedmi procentech ještě nějakou dobu zůstaneme? Také na to odpovídá v Ranním brífinku ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Podruhé pod vedením guvernéra Aleše Michla bude ve čtvrtek bankovní rada ČNB jednat o nastavení úrokových sazeb. Sedmiprocentní sazba je teď zřejmě nepřekročitelnou hranicí – vyplývá to jak z prohlášení guvernéra po minulém zasedání, tak z nedávných vyjádření dalších členů bankovní rady. Blíží se bod obratu, kdy rada naopak začne sazby snižovat? Nebo na sedmi procentech ještě nějakou dobu zůstaneme? Také na to odpovídá v Ranním brífinku ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Kdo poslouchal nového guvernéra České národní banky Aleše Michla po jeho prvním měnovém zasedání, nemohl se zbavit dojmu, že bude hůř. Inflace se vyšplhá ke dvaceti procentům, v příštím roce bude dlouho přes deset procent a teprve v roce 2024 se vrátíme k číslům, na která jsme byli dlouhodobě zvyklí. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nagrane wspomnienia gen. Janusza Brochwicz-Lewińskiego „Gryf” z powstania warszawskiego. Opowiada o obronie pałacyku Michla na Woli. Jego oddział był jednym z najlepiej uzbrojonych w dzielnicy. Przedstawia moment skomponowania piosenki Pałacyk Michla, Żytnia, Wola. Były dowódca plutonu przedstawia siły wroga- znaną z okrucieństwa Brygadę Dirlewangera. Podkreśla, że powstańcy walczyli o godność, by po pięciu latach bycia ofiarami Niemców, walczyć z nimi jak równy z równym. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/radiownet/message

Speciál podcastu Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka a Petros Michopulos debatují se svými hosty. Každý má své téma a 30 minut vyhrazených pro diskuzi. Pozvání tentokrát pozvání přijal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Témata? Pravda a lež v politice, stabilita České národní banky a debyrokratizace státu.

Míra inflace dosáhla v České republice 14,2 %. Jde o třetí nejvyšší číslo v rámci eurozóny. Jak vážná situace je? A proč standardní ekonomické nástroje selhávají? Ekonom Richard Hindls v audiozáznamu ještě zhodnotí plány nového guvernéra ČNB Aleše Michla, představí nový informační web Deštník proti drahotě a zamyslí se nad tím, jak může českou ekonomiku ovlivnit přijetí a integrace ukrajinských běženců.

Míra inflace dosáhla v České republice 14,2 %. Jde o třetí nejvyšší číslo v rámci eurozóny. Jak vážná situace je? A proč standardní ekonomické nástroje selhávají? Ekonom Richard Hindls v audiozáznamu ještě zhodnotí plány nového guvernéra ČNB Aleše Michla, představí nový informační web Deštník proti drahotě a zamyslí se nad tím, jak může českou ekonomiku ovlivnit přijetí a integrace ukrajinských běženců.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakými konkrétními způsoby pomáhá vláda občanům před drahotou? Do kdy bude trvat nouzový stav a proč vláda znovu žádá o jeho prodloužení? Proč se na Hlavním nádraží hromadí romští uprchlíci z Ukrajiny? A co si myslí o jmenování Aleše Michla do čela ČNB? Hostem Dvaceti minut byl premiér Petr Fiala.

Jakými konkrétními způsoby pomáhá vláda občanům před drahotou? Do kdy bude trvat nouzový stav a proč vláda znovu žádá o jeho prodloužení? Proč se na Hlavním nádraží hromadí romští uprchlíci z Ukrajiny? A co si myslí o jmenování Aleše Michla do čela ČNB? Hostem Dvaceti minut byl premiér Petr Fiala.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká národní banka se minulý týden dostala do prekérní situace. Intervenovala ve prospěch české koruny poté, co kurz tuzemské měny prudce srazilo jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla. O čem to svědčí? Kolik intervence stály? Hostem Ptám se já byl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.Česká národní banka bude mít nové vedení. Současného guvernéra Jiřího Rusnoka vystřídá v jejím čele začátkem července Aleš Michl, kterého minulý týden jmenoval do funkce prezident Miloš Zeman. Michl začínal jako ekonomický novinář. Od roku 2006 do roku 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. Obrátky pak jeho kariéra nabrala v letech 2014 až 2018, kdy se stal externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).Že Michl bude guvernérem, překvapilo nejen veřejnost, ale pravděpodobně i trhy. Po jeho jmenování totiž oslabila koruna tak moc, že ČNB rozhodla o mimořádné intervenci v její prospěch.A centrální banka bude mít pod vedením Michla ještě dlouhodobější úkol – krotit musí inflaci, která v dubnu vystoupala na 14,1 procenta, tedy nejvýš za 30 let. Banka proto v posledních měsících opakovaně zvyšuje úrokové sazby a podle Rusnoka by bez takových zásahů byla nyní inflace v Česku minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Právě Michl přitom zastává na zvyšování úrokových sazeb opačný názor než současný guvernér ČNB.Porostou úroky dál a co by se stalo, pokud se zvyšování sazeb zastaví? Kam až může inflace vystoupat? A byly intervence ČNB správným krokem?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jonášek odjel na den k babičce, takže jsme si se Zuzkou konečně sedli a nahráli podcast na téma našeho nedávného výletu do Osla. Jak se nám tam líbilo? A Jonáškovi? Je Norsko skutečně posledním komunistickým státem, jak se říká? A proč nám teď normální auta zní jako parní lokomotivy? Taky probíráme Babiše, Michla, Okamuru a koukneme se i přes oceán na americkou debatu o právu žen na ukončení těhotenství.

Na jmenování Aleše Michla, který bude od července řídit Českou národní banku, reagovala koruna okamžitým oslabením. Rozporuplné reakce panují také mezi politiky a dalšími ekonomy. Proč rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana vyvolalo takové vlny?Host: Martin Jašminský - šéfredaktor ekonomické redakce Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky (ČNB) vedle znepokojených reakcí přineslo i propad koruny, která výrazně oslabila proti dolaru i euru. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové jde jen o krátkodobý výkyv. „Navíc centrální banka má jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě v poměru k velikosti ekonomiky, takže má dostatečný prostor pro to, aby kurz posunula do úrovní, které považuje za žádoucí,“ uklidňuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za nešťastné rozhodnutí považují oba aktéři pravidelných Reflexí prezidentem Zemanem nově jmenovaného guvernéra centrální banky Aleše Michla. „Za znepokojující považuji jeho včerejší vyjádření krátce po svém jmenování, tedy že bude na srpnovém zasedání bankovní rady prosazovat po určitou dobu stabilitu úrokových sazeb. To přece jako ekonom nemůže vědět, jaká bude za tři měsíce situace na trzích a jak si bude stát koruna,“ prohlásil Miroslav Kalousek. „Na druhou stranu také řekl, že chce s vládou spolupracovat na boji s vysokou inflací. A to také není málo, že máme guvernéra, který nechce v této turbulentní době válčit s kabinetem,“ řekl Marek Stoniš. Oba diskutující se shodují na tom, že hlavním úkolem, který před novým guvernérem stojí, je zkrocení inflace. „Pamatuji si ovšem loňské vyjádření Aleše Michla, který prudké zadlužování veřejných rozpočtů ze strany tehdejšího premiéra Babiše bagatelizoval a prohlašoval, že nezpůsobí vysokou inflaci,“ připomíná Miroslav Kalousek.

Mnozí složitě analyzují, proč se prezident Miloš Zeman rozhodl dnes jmenovat zrovna Aleše Michla novým guvernérem České národní banky, který nehodlá bojovat s vysokými cenami s argumentem, že „tahle inflace se prostě musí Českem přelít“.„Není nutné v tom hledat nějakou vědu. Platí pravidlo, že pokud může Miloš Zeman udělat kdykoliv jakoukoliv škodolibost, tak ji udělá. Nic víc v tom není. Před Michlem ho všichni varovali - tak ho jmenoval,“ říká politický reportér Václav Dolejší v aktuální epizodě podcastu.Společně s Lucií Stuchlíkovou tentokrát probírají více témat: kromě vichřice v ČNB ještě také překvapivé výsledky průzkumů veřejného mínění, podle nichž premiér a šéf ODS Petr Fiala ničí TOP 09 i lidovce a prezident Miloš Zeman se ocitl na dně, pokud jde o důvěru veřejnosti.A dalším tématem jsou blížící se zářijové komunální volby a pak lednové prezidentské. „Podle počtu zájemců to vypadá, že prezident je práce, kterou by chtěl dělat každý. A naopak práce, o kterou nikdo nestojí, je post pražského primátora, soudě podle složitého vybíraní kandidátů uvnitř jednotlivých stran,“ míní Lucie Stuchlíková.Chápou všichni, jaký je rozdíl mezi cyklopruhy a cyklostezkami? Kdo si zaslouží mediali? Je Lucie opravdu feministka? Poslechněte si celou epizodu Vlevo dole! Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Oficiální jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky je pouze začátek změn, které čekají bankovní radu. Od 1. července, kdy se Michl ujme funkce, bude muset prezident Miloš Zeman namísto trojice končících členů rady dosadit alespoň dva, kteří budou s novým guvernérem názorově spříznění. Jinak by navzdory svému postavení zůstal v menšině a zbytek rady by ho přehlasoval. Tak jako doposud.

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Oficiální jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky je pouze začátek změn, které čekají bankovní radu. Od 1. července, kdy se Michl ujme funkce, bude muset prezident Miloš Zeman namísto trojice končících členů rady dosadit alespoň dva, kteří budou s novým guvernérem názorově spříznění. Jinak by navzdory svému postavení zůstal v menšině a zbytek rady by ho přehlasoval. Tak jako doposud.

Ahoj, nazdar, dobrý den! Život je bohatý, ale momentálně vlastně zas tak bohatý není, pokud jste viděli čísla lednové inflace. Ta stále stoupá k závratným výšinám a nevypadá to, že by se chystala zpomalit. Na budoucnost inflace nejen v Česku, ale i na celém světě, jsme se v dneším podcastu opět zeptali Aleše Michla, člena bakovní rady České národní banky. A co tedy dělat s úspory, když o ně stejně vlastně příjdete? Můžete třeba vyrazit do Špinderova Mlýna a využít jednu z posledních šancí si pořádně zalyžovat. Jak velký je to byznys se zeptáme hoteliéra Jiřího Gajdošíka, který právě tam provozuje hotel Savoy a Soyka. No a nakonec se dozvíme, jestli by všechny naše patálie náhodou nezvládla vyřešit umělá inteligence. Na to se zeptáme jedné z nejpovolanějších, a sice čerstvé členky našeho výběru 30 pod 30, antropoložky a archeoložky umělé inteligence, Sary Polak.

O tom, kdo a hlavně jak bude krotit inflaci, rozhodne ještě před svým odchodem z funkce Miloš Zeman. Během roku končí mandát pěti ze sedmi členů bankovní rady ČNB včetně jejího šéfa.Inflace je už takřka desetiprocentní, ceny veškerého zboží i služeb letí vzhůru. Velkou nejistotu z budoucího vývoje prožívají nejen domácnosti a firmy, ale také Česká národní banka, jejímž úkolem je právě péče o cenovou stabilitu.V polovině roku končí jako guvernér ČNB Jiří Rusnok - a jeho nástupce vybere a jmenuje prezident Miloš Zeman. A to zcela sám, je to výlučně pravomoc hlavy státu. Na nic a na nikoho tedy nemusí brát ohledy.Co od prezidenta máme čekat a jací jsou favorité do čela centrální banky? To je téma dnešní epizody politického podcastu Vlevo dole Václava Dolejšího a Lucie Stuchlíkové.„Miloš Zeman je nevyzpytatelný a nevíme, co udělá. Tedy jestli půjde tradiční cestou, kdy je na guvernéra většinou povýšen jeden z viceguvernérů, a tím je zachována kontinuita. Nebo jestli bude chtít všechny překvapit, zaskočit a pobavit se tím,“ míní Lucie Stuchlíková.Nejistota je i kolem toho, jestli prezident Zeman sáhne po holubicích, nebo jestřábech. Dnes mají v sedmičlenné bankovní radě navrh ekonomové, kteří prosazují zvyšování úroků, aby tím zbrzdili růst cen. A pouze dva z členů - Aleš Michl a Oldřich Dědek - jsou proti, protože to považují za příliš prudké dupnutí na brzdu, které může udusit ekonomiku.„Miloš Zeman samozřejmě rád chlubí, jak mění své názory, protože není idiot. Ale rád bych připomněl, že jako premiér v roce 2000 nechtěl kvůli vyšší inflaci zvyšovat úrokové sazby. Dokonce kvůli tomu odmítal Zdeňka Tůmu v čele ČNB, mluvil dokonce o neštěstí pro českou ekonomiku,“ vzpomíná Václav Dolejší.Proč se Václav na ekonomce bál vytáhnout si otázku z měnové politiky? A čím naštval člena bankovní rady ČNB Aleše Michla? A proč má Lucie lepší výslovnost na začátku podcastu a ke konci ji dojde dech? To všechno se dozvíte v čerstvé epizodě politické talkshow Vlevo dole. Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Inflace za leden jen těsně nedosáhla dvouciferné hodnoty, vyskočila na 9,9 procenta. Unesou Češi největší zdražování za 24 let? V Agendě SZ Byznys odpovídá Aleš Michl, centrální bankéř a ekonom.„Je to velmi nepříjemné, řada Čechů bude míň utrácet, padnou na to úspory, ale mám pro Čechy jen jednu dobrou zprávu – druhá polovina roku by měla být lepší,“ komentoval současný růst cen člen bankovní rady Aleš Michl.Za polovinu současné inflace mohou krátkodobé vlivy, především ceny energií, které podle Michla centrální bankéři neovlivní a které mohou vymizet, pokud se situace uklidní – například i situace na Ukrajině. Pak jsou tam dlouhodobé příčiny, do kterých ČNB zasáhnout může například vyššími úroky. A svou roli hraje také politika vlády a snižování zadlužení.Česká národní banka na inflaci reagovala zvyšováním úrokových sazeb, aktuálně má nejvyšší základní úrokovou sazbu za 20 let. Podle ekonoma Jana Švejnara měla ČNB se zvyšováním základní úrokové sazby počkat, tak jako vyčkávají jiné centrální banky. Americký Fed čeká zvýšení sazeb pravděpodobně na jaře, ECB ho zatím nesignalizuje, i když už její šéfka Christine Lagardeová neříká, že letos ke zvýšení nedojde.Michl spolu s dalším členem bankovní rady Oldřichem Dědkem zastávají velmi podobnou linii, zatímco zbývající pětice chce proti inflaci vystoupit razantněji. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.