Podcasts about sudeton

V souvislosti s počtem obětí nacismu za II. světové války v českých zemích – z nichž většina byli Židé - se často hovoří o „našich Židech“. Tento termín zazněl i v debatě o vhodnosti konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Ovšem koho pokládáme za „našeho“ se odvíjí od toho, jak chápeme národ. Naše pojetí národa se odehrává ve smyslu německého „Blut und Boden“, tedy krev a půda. Máme za to, že český národ tady byl od nepaměti – nebo přinejmenším od 6. století n.l. Na svoji historii stále nahlížíme skrze národovecké příběhy Aloise Jiráska. Přitom v té době šlo jen o určitou etnicitou skupinu s nám ne zrovna snadno srozumitelným jazykem. Etnická skupina ale ještě není národ, tak jak mu dnes rozumíme. Jednou z důležitých definic národa je totiž třeba rovnostářství – tedy že všichni jeho příslušníci jsou chápáni jako jeden druhému rovní. Proto „naši Židé“ ve skutečnosti nikdy nebyli „naši“.Stejně tak je zcela falešné tvrzení - které většina politiků opakovala při naší nekritické a mezi státy Evropské unie zcela ojedinělé podpoře izraelských vojenských operací v Gaze - o naší „tradiční podpoře Izraele“. Tito politici narážejí na naše dodávky vojenské techniky Izraeli po skončení II. světové války. Ale v tom hrál určující roli SSSR a jeho zájmy. Sovětský svaz podporoval Izrael, aby oslabil vliv Británie na Blízkém východě. Navíc nebylo vyloučené, že Izrael bude socialisticky orientovaný stát. ČSR byla v tom jen nástrojem sovětské politiky. Když se Izrael začal orientovat prozápadně, podpora skončila a SSSR začal podporovat arabské hnutí a jeho protiimperialistický boj. Od té doby jsme dlouhá desetiletí pomáhali Organizaci pro osvobození Palestiny a oslavovali jejího vůdce Jásira Arafata. Čili pokud je nějaké podpora z naší strany v tomto regionu tradiční, je to podpora Palestinců.

Lámala jsem si hlavu, jak se ke kontroverznímu tématu posledních týdnů vyjádřit s úctou, které mu náleží. Jako vystudovaná germanistka ze Sudet, s rodinou velmi ovlivněnou divokým odsunem, jsem měla silnou potřebu se nějak vyjádřit. Ale jak?A pak jsem zjistila, že náš lektor Petr Lunara, kterého z podcastu už znáte, byl jedním z organizátorů akce Meeting Brno, v rámci kterého se mimo jiné i sudetoněmecký sjezd konal!Přináším tedy jeho zkušenost, zákulisní historky a náš společný pohled na věc. Budeme moc rádi, když nám napíšete váš názor či zkušenost, ať budou jakékoliv. ❤️___

Historik a poslanec Pavel Žáček je v dvojjediné roli – člověka, který se odborně specializuje na druhý a třetí odboj a současně svými postoji politiku aktivně vytváří. Události nedávných dnů spojené s protesty proti konání Sudetoněmeckých dnů v Brně ukázaly, že ideologicky zjednodušené debaty spojené s druhou světovou válkou jen tak neskončí.V tomto rozhovoru jsme se pokusili narušit některé převládající stereotypy týkající se druhého československého odboje, krachu spolupráce některých sudetoněmeckých politiků s exilovou vládou Edvarda Beneše v Londýně za druhé světové války, ale také verbování agentů z řad sudetských Němců do českých zpravodajských služeb či poválečné akce Černé jezero, kdy se StB a KGB pokoušely zdiskreditovat prostřednictvím nastrčených dokumentů některé německé politiky.Pavel Žáček také na základě studia depeší mezi exilovou vládou v Londýně a domácím odbojem popisuje průběh atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Mluvíme také o rezidentuře KGB, která se tu vytvářela téměř sto let, o tom, co tito lidé dnes dělají, a proč vládním poslancům vadí paragraf trestního zákona o spolupráci s cizí mocí.

Minulý týden se v Brně konal další ročník festivalu Meeting Brno. Festival, který se už několik let snaží spojovat lidi a různé národy a národnosti. Jeho hostem byly tentokrát tradiční Sudetoněmecké dny.

Minulý týden se v Brně konal další ročník festivalu Meeting Brno. Festival, který se už několik let snaží spojovat lidi a různé národy a národnosti. Jeho hostem byly tentokrát tradiční Sudetoněmecké dny.

Minulý týden se v Brně konal další ročník festivalu Meeting Brno. Festival, který se už několik let snaží spojovat lidi a různé národy a národnosti. Jeho hostem byly tentokrát tradiční Sudetoněmecké dny.

„Možná že se někteří lidi kvůli Okamurovým prohlášením opravdu chvíli báli, ale myslím, že na základě té akce zjistili, že ke strachu nebyl důvod,“ ohlíží se za historicky prvním sjezdem Sudetoněmeckého sdružení na českém území publicista Pavel Kosatík. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o výročí hrdinského činu Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, oceňuje postup úřadů ve věci krádeže lebky sv. Zdislavy nebo komentuje odkaz amerického politologa a diplomata Henryho Kissengera.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrozí v Česku prolomení Benešových dekretů? O víkendu proběhl na brněnské akci Meeting Brno sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení a tato akce vyvolala silné reakce i na nejvyšších politických úrovních v Česku. Proti akci přímo v Brně protestovalo několik tisíc lidí a celé toto téma se stalo novým zdrojem kulturních válek. Proč kolem této akce dělali hlavně strany SPD a Stačilo takové haló? A jak vypadaly česko-německé vztahy před válkou a po ní? O tom si budeme povídat v dnešní Studiu Alarm. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Zaostřeno se vydalo na Pouť smíření, která se letos konala ve výjimečné atmosféře historicky prvního sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Akce připomínající tragické poválečné vyhnání brněnských Němců přilákala rekordní počet účastníků i hlasité protestující. Událost ukázala, jak silné emoce česko-německá minulost stále vyvolává.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Desítky let dlouhá cesta, často značená nenávistí, strachem a touhou po odplatě. A na jejím konci: sudetoněmecké dny na českém území - první od skončení druhé světové války a od chvil, kdy dnešní Česko musely opustit miliony jeho německy mluvících obyvatel. Někteří z nich či z jejich potomků se o minulém víkendu alespoň na chvíli vrátili na místa, odkud byli vysídleni. Co akce pod záštitou organizace Meeting Brno přinesla a co z toho vyplývá pro společnou česko-německou budoucnost?Host: Tomáš Lindner - reportér týdeníku Respekt, který se dlouhodobě věnuje česko-německým vztahům Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Na sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení do Brna vyrazili i spolky Němců, žijících v pohraničí. Mezi nimi spolek, který sdružuje české Němce na Liberecku, Jablonecku, Frýdlantském a Šluknovském výběžku.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč kvůli přesunu agend z vlády na ministerstva rezignují někteří členové vládních rad? Co ukázaly první sudetoněmecké dny na českém území? A jakou zprávu o dnešním světě přinášejí vítězné filmy festivalu v Cannes?

Proč kvůli přesunu agend z vlády na ministerstva rezignují někteří členové vládních rad? Co ukázaly první sudetoněmecké dny na českém území? A jakou zprávu o dnešním světě přinášejí vítězné filmy festivalu v Cannes?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je role církve ve společnosti, která je v tématu sudetských Němců opět hluboce rozdělena? Dokáže se církev chopit příležitosti a být v tomto smyslu „tvůrcem pokoje“? Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká část sudetských Němců podporovala Hitlerovu NSDAP. Srovnatelné procento Čechů ale podporovalo stalinistickou KSČ. Neměli být také odsunuti kvůli hrůzám stalinské diktatury?Veřejná debata o vhodnosti nebo nevhodnosti konání sjezdu sudetských Němců v Brně potvrzuje, že existuje jedna minulost a mnoho historii. Každá ze stran líčí poválečný odsun Němců úplně opačně a líčí ho tak, aby to vyhovovalo jejím současným politickým cílům. Jde o typickou politickou instrumentalizaci historie pro současnou agendu. Sjezd v Brně byl zástupný problém a postoje k němu jasně kopírují štěpení politické scény na národně-konzervativní a liberálně-kosmopolitní směr. Platí, že čím více je kdo proti EU, tím byl větším odpůrcem konání sjezdu v Brně. Čili o nějakou objektivní historickou pravdu vůbec nejde.Pikantní ovšem je, že nejvíce protiněmeckou notu hrají ti politikové, kteří zároveň podporují německou AfD. Pokud z Německa hrozí nebezpečí ve vztahu k Benešovým dekretům, je to od AfD. SPD je s nimi v jedné europarlamentní frakci a zároveň horuje proti Sudetoněmeckému krajanskému sdružení.Na územích zemí Koruny české žilo přes 600 let smíšené obyvatelstvo a až na ojedinělé okamžiky žilo v klidu a míru. Až formování občanské společnosti v 2. polovině 19. století vedlo k vzniku moderních nacionálních identit, které začaly být vůči sobě čím dál nevraživější. Tak byla německá menšina po roce 1918 přinucena žít v národním státě Čechoslovaků, přičemž jejich postavení – trefně vystižené historikem Igorem Lukešem – nebylo zcela rovnoprávné. Nebyli majiteli domu, ale jen nájemníky. Do toho přišla velká hospodářská krize, která měla v pohraničí daleko ničivější dopad. Je tedy celkem pochopitelné, že když sudetští Němci viděli hitlerovskou propagandu spektakulárních úspěchů a slyšeli na „Heim ins Reich“, zatímco v ČSR je nic podobného nečekalo.Odsun Němců navázal na trend očišťování společnosti od tzv. nezdravých elementů, který začal v závěru třicátých let a pokračoval až do let padesátých. Nejdříve byli na řadě demokraté, liberálové, Židé a Romové, pak Němci, třídní nepřátele a reakcionáři. Podporou bezpráví se tak čeští demokraté sami oslabili. Není v tom tedy žádné národní sebemrskačství, když si to na základě historických pramenů přiznáme. Česká republika tím rozhodně nebude ohroženější.

Pomáhá sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně smíření, nebo spíš oživuje protiněmecké nálady? Hrozí reálně prolomení tzv. Benešových dekretů, jak varují odpůrci sněmu? A měl by stát prodat výrobce výbušnin a střelivin Explosia?

Pomáhá sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně smíření, nebo spíš oživuje protiněmecké nálady? Hrozí reálně prolomení tzv. Benešových dekretů, jak varují odpůrci sněmu? A měl by stát prodat výrobce výbušnin a střelivin Explosia?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou pořadatelé festivalu Meeting Brno a sudetoněmeckého srazu připraveni na případné větší protesty? Jak důležité je pro další vývoj na ukrajinské frontě město Pokrovsk, které podle dostupných zpráv dobyla ruská armáda? A jak hodnotný je nový denní rekord výstupů na Mount Everest?

Jsou pořadatelé festivalu Meeting Brno a sudetoněmeckého srazu připraveni na případné větší protesty? Jak důležité je pro další vývoj na ukrajinské frontě město Pokrovsk, které podle dostupných zpráv dobyla ruská armáda? A jak hodnotný je nový denní rekord výstupů na Mount Everest?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak číst výsledky sociologického průzkumu pro Český rozhlas, který sondoval názory veřejnosti na nadcházející brněnský sjezd Sudetoněmeckého sdružení? Jaké nejzajímavější příspěvky zazněly na mezinárodní konferenci ČRo Plus k evropské bezpečnosti i ve vztahu k válce na Ukrajině? A jak by mohla Trumpova administrativa dál postupovat poté, co vznesla vůči kubánskému exprezidentovi Raúlu Castrovi obvinění ze čtyřnásobné vraždy v souvislosti s incidentem z roku 1996?

Jak číst výsledky sociologického průzkumu pro Český rozhlas, který sondoval názory veřejnosti na nadcházející brněnský sjezd Sudetoněmeckého sdružení? Jaké nejzajímavější příspěvky zazněly na mezinárodní konferenci ČRo Plus k evropské bezpečnosti i ve vztahu k válce na Ukrajině? A jak by mohla Trumpova administrativa dál postupovat poté, co vznesla vůči kubánskému exprezidentovi Raúlu Castrovi obvinění ze čtyřnásobné vraždy v souvislosti s incidentem z roku 1996?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Touto dobou už podle slibů vlády mělo být o budoucnosti veřejnoprávních médií v podstatě jasno. Jenže ministr kultury Oto Klempíř předložil tak špatný návrh zákona, že ho ostře kritizují v podstatě všichni. Co mají média čekat? Hostem Ptám se já byl poslanec, předseda mediálního výboru a místopředseda KDU-ČSL František Talíř.Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho rezort rozcupovaly v připomínkovém řízení všechna ministerstva s výjimkou životního prostředí. Například podle rezortu financí má současné znění návrhu velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zároveň neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize a Český rozhlas měly dostávat peníze.Podle návrhu ministra kultury by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci televize a rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.Klempíř v sobotní debatě na Nově uvedl, že s prosazením zákona stále počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, pak by ho měla dostat na stůl vláda. Opozice se podle Babiše bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve Sněmovně, zapojit by se mělo i vedení obou médií.Podle šéfa sněmovního mediálního výboru Františka Talíře (KDU-ČSL) je už jisté, že vládní koalice určitě nestihne poslanecký návrh za úpravu okruhů plátců koncesionářských poplatků, který avizovala zavést jako mezikrok už od poloviny letošního roku. „To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden,“ řekl Talíř s odkazem na legislativu chystanou ministerstvem kultury. „Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny. Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech.“ „Jestli i Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě mu trpělivost časem dojde. Zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct: on to celé zkazil, Motoristi jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé, tak v tu chvíli ho sundá,“ dodal Talíř. Co Českou televizi a Český rozhlas čeká? Jak dopadne dovolba členů rady ČT? A bylo chytré nejít na hlasování o usnesení k sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V tradičním čase letnic se koncem týdne koná sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, vůbec poprvé ale na českém území v Brně. Proti jeho konání se staví část veřejnosti i politiků, usnesením ho odmítla Sněmovna. „Tušil jsem, že s tím nebudou všichni souhlasit a že nejstarší generace má bolestné vzpomínky na roky německé okupace. Ale že z toho politici rozdmýchají konflikt nepřirozených rozměrů, to mě opravdu nenapadlo,“ přiznává v Interview Plus spisovatel Milan Uhde.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czSetkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu nečekaně rezonuje. Co sleduje Petr Pavel tím, že sjezd podpořil? „Posledních dvacet třicet let je při debatách o česko-německé minulosti konvenční všímat si utrpení nikoliv Čechů, ale Němců. Do roku 1989 byly více ,sexy' oběti Češi a od té doby jsou ,sexy' oběti Němci,“ soudí Daniel Kaiser.„Svátek sudetských Němců se prostě poprvé odehraje v Česku. Připravuje se to deset let a čekalo se, že dnes už to vzbudí menší ohlas. Nestalo se, protože celá situace v Evropě je napjatější než tehdy. A de facto se tu hrají náhradní války,“ říká Jiří Peňás.Kdo je ten zlý v případě Knihovny Václava Havla? Tomáš Sedláček, nebo spíš Zdeněk Bakala? Vláda si vytváří prostor pro to, aby se mohla více zadlužovat. Ty peníze však projí.Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňáš, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Výtah Respektu: Prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, jehož zástupci pozvali sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V Česku jde o téma, které se v posledních týdnech hojně řeší, a které mnozí považovali za politicky uzavřené. Sjezd, který se uskuteční už o víkendu, považují organizátoři a část opozice za přelomový symbol smíření a definitivní tečku za minulostí. Ale vládní koalice bije na poplach. Poslanecká sněmovna dokonce schválila rezoluci proti konání sjezdu a z úst vládních politiků slyšíme varování před otevíráním starých ran, revizionismem nebo zpochybňováním Benešových dekretů. Kritika míří i jmenovitě k Berndu Posseltovi, který vede hlavní proud určující směr sdružení. Podle Tomáše Lindnera je to ale absurdní, protože právě Posselt je tím, který vyšachoval protičeské nálady a dlouhodobě usiluje o smíření a česko-německou spolupráci. Jaký byl ale vývoj SdL? Co víme o jeho členské základně? Jaký byl a je jeho politický vliv v Německu? Jak sjezdy sudetských Němců probíhaly v současnosti? Odpovědi najdete v pondělní epizodě.

Rozhodnutí opozice nezúčastnit se čtvrteční parlamentní diskuse o nadcházejícím sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně bylo naprosto správné. Už proto, že tím vzala Okamurou řízené vládní koalici vítr z plachet: absurdní výčitky o údajném ignorování obětí nacismu nebylo komu adresovat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autoři Podpásovky jsou oba Sudeťáci. Petr Honzejk je z Jablonce (Gablonz), Martina Machová z Liberce (Reichenberg). Takže mají co říci k antisudetskému běsnění, které rozpoutala vládní koalice, když ve sněmovně prosadila usnesení proti konání Sudetoněmeckých dnů v Brně. Aktivita vlády, která se tváří, jako kdyby do Brna mířily obrněné kolony wehrmachtu, je podle nich kombinací trapnosti, ignorování fakt a prvoplánové vypočítavosti. A nabízejí spoustu postřehů, detailů a souvislostí, které to dokazují. V Podpásovce se věnujeme také nešťastníkovi Aleši Juchelkovi, kterému se rozpadá ministerstvo práce a sociálních věcí pod nemohoucíma rukama, a přinášíme svědectví, jak ho Andrej Babiš péruje už i na veřejnosti. A doplňujeme neuvěřitelnou skečí z mediálního výboru sněmovny, kam dorazil náměstek Oty Klempíře, který trval na tom, aby se mu říkalo „GODY“, a na důkaz své kompetence si na závěr narazil na hlavu čepici Make America Great Again. Motoristé jedou!

V Brně se má příští týden konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Poprvé v historii na české straně hranice. A za zjitřené politické atmosféry. Dnes má o usnesení vyjadřujícím nesouhlas s konáním této akce v druhém největším městě ČR hlasovat Poslanecká sněmovna. Proč? A může napjatá atmosféra kolem brněnského setkání ublížit česko-německým vztahům?Host: Lukáš Novotný - politolog, sociolog a odborník na Německo z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Debata kolem sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má konat příští týden v Brně, nabírá na intenzitě. Zatímco organizátoři vnímají první konání akce na českém území jako symbol dialogu a pokračování odkazu Roku smíření 2015, část české politické reprezentace vystupuje proti a chce její konání zpochybnit parlamentním usnesením. O dopadech vyhrocené debaty na česko-německé vztahy, i o tom, nakolik obě země zpracovaly minulost, hovořila germanistka Zuzana Lizcová.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsou sudetští Němci provokujícím tématem jen pro starší generaci, nebo v tom „jedou“ i mladší Češi? Do Generačního konfliktu jsme pozvali Davida Macka, zakladatele meetingu Brno, kterého napadlo zorganizovat Sudetoněmecký sněm vůbec poprvé na české území. Svěřuje se s hejty a výhružkami, které dostává, hodnotí postoj české vlády, která neváhá rozněcovat staré vášně, a vysvětluje, proč je přesto dobré o další kroky v historickém smíření podnikat. Generační slovníčky se tentokrát týkají hlavně německých výrazů, které zdomácněly v češtině. Ví ještě mladá generace, co je to vercajk nebo mantl?

V květnu by se měl v Brně uskutečnit historicky první sraz Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území země, kterou jejich předci museli před osmdesáti lety opustit. O srazu v „domovině“ mluvil mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt už hodně let a vždy dodal, že příští rok to ještě nebude, ale jednou snad ano. Teď je k tomu nejblíž. Z české strany mu podala ruku organizace Meeting Brno, jejíž zástupci tvoří jednu polovinu našich diskutujících. Tu druhou tvoří jejich kritici, lidé, kteří dlouhodobě vyjadřují pochybnosti o smyslu a účelu oživování starých témat. Salon proběhl minulou středu, kdy se kvůli srazu v Poslanecké sněmovně prudce střetli koaliční a opoziční poslanci a kdy, dalo by se říct, se vášně rozhořely s nečekanou (?) intenzitou.

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolu s tím, jak se blíží květnový sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně, houstne atmosféra a narůstá nasazení odpůrců této akce. A nejde jen o demonstrace a další veřejné protesty proti konání sněmu. Ale také o vlnu anonymních výhrůžek násilím, která se valí na organizátory festivalu Meeting Brno, kteří sudetské Němce pozvali.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víc naštvaných lidí než politiků mimořádně přišlo na schůzi brněnských zastupitelů. Na otevření sálu čekali i víc než hodinu před začátkem jednání. Přišli si stěžovat na plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má v Brně odehrát. Komu a co na tom vadí? A kdo to obhajuje? Další téma Brněnské jedenáctky: Primátorka Vaňková už nebude bojovat o své křeslo, náhradnice všechny zaskočila. Na závěr hádanka: Víte, kde v centru Brna hnízdí přísně chránění sokoli?

Víc naštvaných lidí než politiků mimořádně přišlo na schůzi brněnských zastupitelů. Na otevření sálu čekali i víc než hodinu před začátkem jednání. Přišli si stěžovat na plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má v Brně odehrát. Komu a co na tom vadí? A kdo to obhajuje? Další téma Brněnské jedenáctky: Primátorka Vaňková už nebude bojovat o své křeslo, náhradnice všechny zaskočila. Na závěr hádanka: Víte, kde v centru Brna hnízdí přísně chránění sokoli?

Brno bude v květnu hostit sjezd Sudetoněmeckého krajského sdružení, proti kterému někteří místní obyvatelé i městští politici protestují. Co žádají odpůrci sjezdu? A co od sudetoněmeckých krajanů očekávají organizátoři akce? „Přichází čas, aby se česká veřejnost mohla osobně setkat se současnými sudetskými Němci. Mají za sebou obrovské zásluhy v příkladné sebereflexi,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu David Macek, viceprezident festivalu Meeting Brno.

Brno bude v květnu hostit sjezd Sudetoněmeckého krajského sdružení, proti kterému někteří místní obyvatelé i městští politici protestují. Co žádají odpůrci sjezdu? A co od sudetoněmeckých krajanů očekávají organizátoři akce? „Přichází čas, aby se česká veřejnost mohla osobně setkat se současnými sudetskými Němci. Mají za sebou obrovské zásluhy v příkladné sebereflexi,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu David Macek, viceprezident festivalu Meeting Brno.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Sudetoněmecké krajanské sdružení Landsmannschaft je sdružení, které je jednoznačně politicky orientováno. To není nějaký kulturní spolek, ale je to sdružení, které hájí zájmy odsunutých Němců, nebo spíš jejich potomků. Centrem zpochybňování je boj proti dekretům prezidenta republiky,“ říká politolog a bývalý velvyslanec Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 12.04.2026, www.RadioUniversum.cz

Už mnoho let byla ve vzduchu myšlenka uspořádat tradiční výroční Sudetoněmecký den v České republice. Letos tomu tak skutečně bude. V květnu se bude konat v Brně, a to na pozvání multikulturního festivalu Meeting Brno.

Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetoněmecký landsmanšaft) se po mnoho let v Československu a poté i v České republice těšilo dost kontroverzní pověsti. Otázka Benešových dekretů či práva na majetkové vyrovnání nebo „na vlast“ patřily k pravidelným třecím plochám, které ztěžovaly dorozumění mezi Čechy a bývalými německými krajany převážně z československého pohraničí.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Brně by se měl příští rok poprvé v historii konat sjezd sudetských Němců. SPD ale akci považuje za nepřijatelnou a hluboce necitlivou. „Stále tu máme některé pamětníky, byť notně letité, ale hlavně rodinné příslušníky padlých, popravených, umučených v koncentračních táborech. A tito lidé si paměť na tragédii, která se odehrála u nich doma, nesou dál přes generace,“ vysvětluje architekt a zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Až se napřesrok koncem května bude v Brně konat v rámci už tradičního festivalu „Meeting Brno“ sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, splatí jeho organizátoři za českou vládu dluh starý 11 let.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O sudetských Němcích, když už se o nich v médiích mluví, je to takřka vždy v negativním slova smyslu. Politikové se bojí účastnit se sudetoněmeckých krajanských setkání, většina se k nim vyjadřuje pohrdlivě.

Nebylo to nic příjemného. Statisícové davy, plamenné protičeské projevy plné obvinění, hřímání, co všechno Češi musí. A skoro ani slovo o tom, co by měli, nebo mohli udělat sami sudetští Němci. Na počátku 90. let, když jsem na Sudetoněmecké dny začal jezdit, byla tato naše zvláštní krajanská komunita ještě v plné síle. A plná pocitu křivdy.

Nebylo to nic příjemného. Statisícové davy, plamenné protičeské projevy plné obvinění, hřímání, co všechno Češi musí. A skoro ani slovo o tom, co by měli, nebo mohli udělat sami sudetští Němci. Na počátku 90. let, když jsem na Sudetoněmecké dny začal jezdit, byla tato naše zvláštní krajanská komunita ještě v plné síle. A plná pocitu křivdy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V jakém duchu se nesl letošní sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení? Jak přesvědčivě zdůvodnil Donald Trump, že jako první americký prezident po 60 letech rozhodl o nasazení jednotek Národní gardy bez žádosti guvernéra daného státu unie? A v den, kdy uplynulo 75 let od vynesení rozsudku v procesu s Miladou Horákovou se podíváme na dokumenty, které dokládají praktiky tehdejší justiční mašinérie?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co o daňové zátěži v Česku vypovídá letošní Den daňových poplatníků? Proč se – podle komentátorů až spektakulárně – rozchází prezident Trump s miliardářem Muskem, který mu výrazně pomohl k návratu do Bílého domu? A jaké aktivity multižánrového festivalu Meeting Brno ocení na letošním sjezdu Sudetoněmecké krajanské sdružení?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Putina se vtělil Hitler a mění Ukrajinu ve spálenou zem. Světem se valí vlna antisemitismu jako by nikdy neexistoval holocaust. Severokorejský despota Kim Čong-un se utrhl ze řetězu. Peking se paktuje s Moskvou. A dokonce i v Nové Kaledonii, osamělém souostroví uprostřed Pacifiku, umírají lidé při nepokojích, živených z šestnáct a půl tisíce kilometrů vzdáleného Ázerbájdžánu.