Podcast appearances and mentions of green dealu

Ochrana klimatu je podle Evropské komise nezbytná a ani po posledních volbách do Evropského parlamentu se zatím nezměnil nejzásadnější cíl Green Dealu – uhlíková neutralita do roku 2050. Pod tlakem podnikatelů i některých členských států ale eurokomisaři přicházejí s ústupky a takzvanými omnibusy, tedy zjednodušujícími balíčky. Pomůžou tyto balíčky skutečně evropské ekonomice?

Jak bývalý viceguvernér ČNB a exšéf České spořitelny vzpomíná na transformaci devadesátých let? Proč se Evropa dobrovolně svazuje paragrafy, dotacemi a zelenou ideologií, která podvazuje její ekonomický růst a vrací nás o krok zpět k centrálnímu plánování? Proč dnešní vyprázdněná politika nedokáže reagovat na globální výzvy? Pavel Kysilka nabízí ostrý, ale přitom střízlivý pohled na pád německého průmyslu, omyly evropského Green Dealu i falešný woke liberalismus dnešní doby. Jaké by byly reálné náklady přijetí eura pro Českou republiku? Proč je vlastní měnová politika zásadní brzdou i plynem naší ekonomiky? A proč bychom měli místo hodnot začít v politice opět nekompromisně prosazovat naše národní zájmy?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Dokáže se ODS poučit z předchozích chyb, provést sebereflexi a získat zpět důvěru zklamaných pravicových voličů i střední třídy? Jaká je budoucnost koalice Spolu? Jak hodlá ODS používat zakázané slovo reforma? Najde strana odvahu tvrději prosazovat české národní a energetické zájmy v Evropské unii tváří v tvář nerealistickým cílům Green Dealu? A jaký má pohled na pragmatickou politiku a hledání shody s hnutím ANO?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Hostem Echo Prime Time byl komentátor a externí poradce prezidenta Petra Pavla Jan Macháček. Uvedl, že projev Marca Rubia na konferenci byl mnohem vstřícnější než ten loňský viceprezidenta JD Vance. „Ale byl kritický také ve věci migrace, Green Dealu nebo progresivní politiky. Zároveň ale nevyjadřoval jasnou podporu stranám jako je AfD, což vloni JD Vance učinil,“ uvedl Macháček s tím, že na konferenci se lidé nedozvěděli příliš nového o válce na Ukrajině.Co si myslí o pozici Macinky na světové politické scéně? A je nová vláda relevantním partnerem pro Američany? Sledujte celý podcast.

Existovala v Česku někdy klimatická politika? Spojí téma oligarchie českou levici? V čem nám brání a v čem nás posouvá snění o lepším světě? A proč je na Babišovi problematičtější, že je oligarcha, než to, že byl veden jako agent StB? Nový díl podcastu Moshpit je o klimatické politice, Evropské unii a identitě současného protestu. Mluvili jsme s Matějem Moravským, klimatickým redaktorem Deníku Referendum a doktorandem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Českou klimatickou politiku vždycky vytvářela Evropská unie, žádná strana si to nikdy nevzala jako svoje téma. Všechna vina se svalila na klimatické hnutí, které ale Green Deal nenapsalo, přemýšlí o třetí cestě,“ říká Moravský. Motoristé sobě jsou podle něj jen loutkami fosilního oligarchy. „Hodně toho můžeme změnit, když se budeme učit od místních lídrů a budeme postupovat pragmaticky. Klimatické hnutí mi toho hodně dalo, naučilo mě nad věcmi přemýšlet systémově.“ Kruh se v MOSHPITU uzavírá. V podcastu není moshpit pod stagí, ale na stagi - za majkem. V podcastu řešíme společenská témata. Kde stejně tak, jako na koncertech, do sebe naráží a setkávají se lidé, ideje, názory, energie a někdy i lokty. Od mladých lidí pro mladé lidi. Kolektivně, společně, posluchači, hosté i moderátoři. Podpořte vznik dalších dílů: https://komunita.denikalarm.cz/

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Když měl Martin Vaculík přijít do studia, mezi kolegy zaznělo: Legenda! Známý automobilový novinář mě ale hned opravil: „Člověk, který je mentálně fit, nemůže snést, aby o něm někdo mluvil jako o legendě,“ řekl a dodal, že se za autoritu nepovažuje. V rozhovoru vysvětluje, že se jen „přicucává k autoritám“, filtruje jejich názory a snaží se je předávat srozumitelnější formou dál. Právě odstup od vlastní důležitosti, snaha nestavět se nad ostatní a věci spíš vysvětlovat než soudit se v rozhovoru vracejí znovu a znovu. Vaculík mluví o vlivu svého dědečka Ludvíka Vaculíka a o jeho schopnosti popisovat svět bez morálního odsudku. „Ta schopnost někoho popsat a vůbec ho nesoudit je úžasná a mně chybí,“ říká otevřeně a naráží tak na chvíle, kdy se vyjadřuje třeba k politice. Připomíná dědovy texty o Rusku a jeho otázku, proč země investuje tolik energie navenek místo toho, aby „to zlepšila doma“ a říká, že právě tyhle myšlenky jsou dnes znovu bolestně aktuální. Rozhovor se dotýká i Vaculíkových politických a společenských statusů, kvůli nimž slýchá: „Ševče, drž se svého kopyta“. Přiznává, že právě tyhle texty mají mnohem větší dosah než psaní o autech a že ho baví „nalákat lidi na auta a pak do nich pustit trochu té prodemokratické, proenvironmentální politiky“. Mluví o tom, proč auta přestávají být pro část společnosti tématem, jak se mladí lidé učí žít bez nich a proč jsou města bez aut pro mnohé vlastně přívětivější. Zároveň ale odmítá jednoduché kulturní války a vysvětluje, proč má v politice znít i hlas motoristů - rozumně podaný, bez popírání klimatické změny. Velká část rozhovoru se točí kolem elektromobility, odporu vůči ní a toho, proč podle Vaculíka nejde jen o technický problém. Popisuje selhání automobilek, servisů i politické komunikace a mluví o „kontrarevoluci všech, kteří byli závislí na klasickém spalováku“. Zároveň říká, že elektromobil dnes považuje za ideální řešení pro většinu běžného provozu a vysvětluje, proč změnil názor. „Elektromobil nebude mít vyšší servisní náklady ani pro druhého, ani pro třetího kupujícího,“ říká a dodává, že největší problém není technologie, ale ekonomické a mocenské zájmy kolem ní. Do rozhovoru vstupují i témata ruské propagandy, Green Dealu, role frustrace ve společnosti a to, čemu Vaculík říká „emancipace blbosti“. „Šetřeme s tvorbou antisystémově naladěných občanů. Už jsme jich vyprodukovali dost,“ nabádá. Kde dnes leží hranice mezi svobodou a ohleduplností? Proč jsou auta symbolem společenských rozbrojů, i když už pro mnoho lidí přestávají být důležitá? A kdo skutečně profituje z odporu vůči změnám? Pusťte si celý rozhovor.

Roman Joch je konzervativní publicista, politický komentátor a vysokoškolský pedagog. Dlouhodobě působí v Občanském institutu, kde zastával funkci ředitele a viceprezidenta a věnuje se především politické filozofii, zahraniční politice a hodnotovým otázkám západní civilizace. V letech 2010–2012 působil jako poradce předsedy vlády Petra Nečase pro zahraniční politiku a lidská práva, později spolupracoval také s vedením hlavního města Prahy. Ve veřejném prostoru je známý jako autor odborných i publicistických textů a překladů, pravidelně vystupuje v médiích a komentuje aktuální politické a společenské dění v širších souvislostech. Přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze, CEVRO Institutu a dalších akademických pracovištích. Hlásí se ke konzervativním hodnotám a katolické církvi, které významně formují jeho pohled na domácí i mezinárodní politiku. V tomto díle Štěpán Křeček s Romanem Jochem rozebírají návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho širší dopady na Spojené státy, Evropu i globální uspořádání. Zaměřují se na první kroky druhého Trumpova období, míru jeho podpory v americké společnosti a na to, jak deregulace a změny hospodářské politiky ovlivňují výkonnost USA. Diskuse se dotýká také postavení Evropy, její ekonomické konkurenceschopnosti, důsledků Green Dealu a otázky, zda má evropská ekonomika šanci dlouhodobě držet krok se Spojenými státy. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Je to jedna z největších výzev ležících před Českem, která navíc štěpí politickou scénu. Brzdit ohledně Green Dealu a odklonu od uhlí slibuje i vznikající koaliční vláda. Dekarbonizace, k níž Česko zavazují klimatické cíle EU, přitom vyžaduje razantní snížení emisí CO2 a tedy i přechod na nové zdroje energií, inovace v průmyslu, dopravě či bydlení. Jak dekarbonizace po česku vypadá?Host: Ondráš Přibyla - zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Před lety to politici označovali za slavné české vítězství v EU, nyní vše hrozí skončit krachem. Jak se to pokusí vyřešit Andrej Babiš? Víme taky, kdo se stane novým Tomášem Pojarem a bude pro Babiše obstarávat evropskou politiku. A jak zásadní je zmírnění Green Dealu, na kterém se teď státy EU domluvily? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Končící vláda u Evropské komise vyjednala zmírnění dopadů systému ETS2, tedy emisních povolenek pro benzín, naftu a vytápění domů. Je to úspěch? Andrej Babiš i další strany vznikající koalice ale opakují, že systém nezavedou. Co s tím? A mohl Petr Fiala nyní v Bruselu zablokovat další část Green Dealu, jak Babiš tvrdí? Vysvětlujeme taky Trumpovu velkou otočku v jeho přístupu k Putinovi. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Může nová vláda skutečně odmítnout ETS2? Co se od roku 2019, kdy byl Radek naším úplně prvním hostem, opravdu změnilo a co zůstalo stejné? V čem měl pravdu a v čem se mýlil? Kam se posunula debata o Green Dealu, průmyslu a konkurenceschopnosti Evropy? Dá se ještě stihnout restart evropské ekonomiky, než nám ujede vlak za USA a Čínou? A proč se možná blíží „evropský Pearl Harbor“?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Jak je na tom Evropa a jaké zrcadlo nastavilo Wargame? Kde se ztratili silní lídři a proč se EU nedaří být akceschopná? Co je na Green Dealu špatně a co naopak funguje? Proč Evropa neumí škálovat inovace a co by změnil skutečně jednotný kapitálový trh? Může se EU obejít bez USA a co by to znamenalo pro Česko?O politice, bezpečnosti, investicích i tvrdé realitě Bruselu s Ondřejem Houskou. Na závěr soutěž o 10 výtisků nové knihy Ondřeje Housky a Michala Půra: Bruselský diktát: aneb co školy o EU neučí.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

V předvolebních programech většiny českých politických stran čteme, že pokud se ujmou vlády v zemi, budou se daleko víc vymezovat vůči Evropské unii. Budou v Bruselu hlavně statečně bojovat za takzvané české zájmy a nepřipustí, aby český daňový poplatník doplácel na zhoubné dopady Green Dealu, evropské zelené politiky.

V předvolebních programech většiny českých politických stran čteme, že pokud se ujmou vlády v zemi, budou se daleko víc vymezovat vůči Evropské unii. Budou v Bruselu hlavně statečně bojovat za takzvané české zájmy a nepřipustí, aby český daňový poplatník doplácel na zhoubné dopady Green Dealu, evropské zelené politiky. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zemědělci budou muset do pěti let výrazně změnit způsob hospodaření na polích. Podle aktuálně platných požadavků Green Dealu mají snížit množství použitých pesticidů o polovinu a spotřebu hnojiv o 20 procent. „Do obdělávané půdy se však musí dostávat řada živin, především dusík a fosfor, které jsou pro zemědělskou půdu velmi důležité. Farmáři budou muset najít způsob, jak hnojiva aplikovat nikoli plošně, ale cíleně tam, kde jsou potřeba,“ říká Pavla Bryxová, produktová a marketingová ředitelka ze společnosti Timac Agro, výrobce produktů pro zemědělce. Díky technologiím spočívajícím ve vyšším využití živin, se živiny z polí nebudou odpařovat ani je nespláchne déšť, ale dostanou se skutečně až k plodinám. Díky tomu bude možné spotřebu hnojiv snížit.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dávám lidem nabídku, jak udržet prosperitu, svobodu a demokracii,“ říká premiér a ídr koalice Spolu Petr Fiala v rozhovoru, který se točí kolem čtyř let u moci, volební kampaně i bilance toho, co se jeho vládě podařilo – a co ne. Fiala mluví o tom, že Česká republika je dnes „jedna z nejbezpečnějších zemí na světě“, že máme „devátou nejzdravější ekonomiku“ a že po těžkých letech covidové krize a inflace „ekonomika roste, podnikání se rozvíjí, zakládá se nejvíc firem v historii“. Opakovaně se vrací k myšlence, že i letos jde o zásadní rozhodnutí pro budoucnost země. „Snažím se lidem říct, že i volba menšího zla je vlastně správná volba,“ říká předseda vlády. Podle něj je důležité, aby lidé šli k volbám, i když mají pocit, že je někdo v něčem zklamal, včetně jeho vlády. „Zvažte pro a proti, zavřete oči a volte nás, protože je to důležité pro dobrou budoucnost nejen vás, ale i vašich dětí,“ vyzývá premiér. V rozhovoru se řeší i politická strategie a ostré billboardy, které straší voliče návratem Andreje Babiše nebo Tomia Okamury. „Lidé mají vědět, že tohle nejsou volby, kde se rozhoduje o tom, jestli tahle daň bude vyšší nebo nižší. Je to volba, kde se fakt rozhoduje o tom, kam bude patřit Česká republika,“ odpovídá Fiala na otázku, jestli Spolu samo svojí kampaní nepřispívá strachu, který je podle něj mezi lidmi přítomný. Přiznává, že společnost je polarizovaná, ale tvrdí, že na náměstích cítí „spíš pozitivní motivaci“. Velká část rozhovoru se věnuje i zahraniční politice a pomoci Ukrajině. Fiala odmítá kritiku, že Česko dává málo, připomíná českou muniční iniciativu, výcvik vojáků i to, že Česko zvládlo největší vlnu ukrajinských uprchlíků na hlavu. Premiér reaguje i na kauzu bitcoinů a odchod Pavla Blažka z vlády: „Zaplatil nejvyšší politickou cenu – odešel nejen z vlády, ale i z politiky. To si myslím, že v české politice úplně obvyklé není,“ říká. Na otázku, zda to nebylo pozdě, odpovídá: „Odešel v první chvíli, kdy se ukázalo, že udělal zásadní chybu. A my jsme přijali vrcholnou politickou odpovědnost.“ Rozhovor se dotýká i Green Dealu a emisních povolenek, digitalizace i velkých energetických projektů. Fiala znovu opakuje svou vizi. „Chci, aby lidé v Česku měli mzdy jako v Rakousku nebo v Bavorsku,“ tvrdí s tím, že k tomu vedou kroky současné vlády. Kdy podle něj lidé uvidí výsledky důchodové reformy, o které říká, že ji dělal hlavně pro mladé? Věří, že jeho varování před Babišem a Okamurou mobilizuje voliče, nebo je spíš dál polarizuje? A co považuje za největší riziko příštích čtyř let – ekonomickou krizi, návrat populistů, nebo únavu lidí z politiky? Pusťte si celý rozhovor.

Na to, aby svým sledujícím vysvětlili třeba změnu klimatu, mají často jen desítky sekund. Takzvaní greenfluenceři na sociálních sítích poutavě vysvětlují složité, společensky naléhavé problémy. „Snažím se změnit tu emoci, kterou mají lidi spojenou s životním prostředím,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Vznikly tady antisystémové strany, které mají politiku založenou na kritice Green Dealu,“ upozorňuje greenfluencer Tadeáš Čech.

Na to, aby svým sledujícím vysvětlili třeba změnu klimatu, mají často jen desítky sekund. Takzvaní greenfluenceři na sociálních sítích poutavě vysvětlují složité, společensky naléhavé problémy. „Snažím se změnit tu emoci, kterou mají lidi spojenou s životním prostředím,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Vznikly tady antisystémové strany, které mají politiku založenou na kritice Green Dealu,“ upozorňuje greenfluencer Tadeáš Čech.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z mnoha stran se v poslední době ozývá stesk po tradičním průmyslu. Donald Trump na nostalgii po továrnách postavil část své kampaně. V Evropě je deindustrializace kontinentu divokou kartou populistů, ač často zkratkovitě a mylně připisovaná takzvanému Green Dealu. Slibují, že se z Asie vrátí staré dobré továrny, které dají slušnou obživu místním lidem.

Z mnoha stran se v poslední době ozývá stesk po tradičním průmyslu. Donald Trump na nostalgii po továrnách postavil část své kampaně. V Evropě je deindustrializace kontinentu divokou kartou populistů, ač často zkratkovitě a mylně připisovaná takzvanému Green Dealu. Slibují, že se z Asie vrátí staré dobré továrny, které dají slušnou obživu místním lidem. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve veřejné debatě zaznívá, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci si Evropa bude muset vybrat mezi výdaji na obranu a dekarbonizací. „Dekarbonizace je mezi voliči nepopulární, obrana by měla být nadřazená,“ je přesvědčený ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Nastalo zde falešné dilema. Obranyschopnost a Zelená dohoda se doplňují,“ nesouhlasí s ním v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Viktor Daněk z think-tanku Europeum.

Ve veřejné debatě zaznívá, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci si Evropa bude muset vybrat mezi výdaji na obranu a dekarbonizací. „Dekarbonizace je mezi voliči nepopulární, obrana by měla být nadřazená,“ je přesvědčený ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Nastalo zde falešné dilema. Obranyschopnost a Zelená dohoda se doplňují,“ nesouhlasí s ním v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Viktor Daněk z think-tanku Europeum.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Do žádné nové polohy se neposouvám, jsem to pořád já,“ odmítá premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, že by se před volbami stylizoval do jiné role. Stejně jako všichni má i on několik stránek, které přirozeně ukazuje. Nepopírá, že se pořád učí, co a kdy je srozumitelné, a že už se mu to párkrát nepovedlo. Třeba když na sociálních sítích zveřejnil fotku, na které sedí na židli uprostřed probíhajících malířských prací v obleku a v rukou drží Kafkův životopis, nebo video s Nutellou. Takových „úletů“ měl ale během své politické kariéry jen pár, i proto jsou podle něj tolik vidět. V marketingu zkrátka není nejlepší. Ostatně marketéři ho asi uškrtí za to, když otevřeně říká, že skutečnost, jestli budeme žít v demokracii a svobodě, nezáleží na něm, ale na lidech. Volba je na nich, on bude v příštích měsících dělat všechno proto, aby je přesvědčil. Věří přitom, že pořád může vyhrát. Že něco nejde nebo není šance, slyšel v životě už mnohokrát. Uvědomuje si, že svět se docela dramaticky proměňuje, a to vyvolává nejistoty. I jeho to zneklidňuje, ale neoslabuje. S čistým svědomím může prohlásit, že většinu slibů jeho vláda splnila. Je přesvědčený, že zemi má co dát i do budoucna a že cesta, kterou jde, je pro ni správná. Kromě toho by České republice prospěla i osobní a politická kontinuita ve vedení, kterou za uplynulých 30 let neměla. Možnost změnit to považuje za docela dobrou nabídku. S Petrem Fialou jsme ale mluvili i o tom, proč už se zdráhá označovat za konzervativce, jak navýšit výdaje na obranu na 3 % HDP, o revizi Green Dealu, sporu ministryně Jany Černochové a generála Řehky, budoucnosti USA a EU nebo podpoře rodiny.

Podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy prochází mezinárodní řád největší změnou od pádu komunismu. Jak současnou situaci vnímají evropští lídři? Může se Evropa starat o svou bezpečnost sama? Co všechno by k tomu bylo potřeba? A je změna americké zahraniční politiky také argumentem pro změnu Green Dealu? Tomáš Pancíř se zeptal europoslankyně z Pirátské strany Markéty Gregorové.

Podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy prochází mezinárodní řád největší změnou od pádu komunismu. Jak současnou situaci vnímají evropští lídři? Může se Evropa starat o svou bezpečnost sama? Co všechno by k tomu bylo potřeba? A je změna americké zahraniční politiky také argumentem pro změnu Green Dealu? Tomáš Pancíř se zeptal europoslankyně z Pirátské strany Markéty Gregorové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do funkce oznámil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a kritické hlasy sílí i v řadě dalších zemí včetně unijních, kde je dlouhodobě terčem Green Deal. „Myslím, že kdyby ta opatření nebyla pod hlavičkou Green Dealu, ale zvlášť, tak bychom 90 procent z nich všichni vítali a podporovali. Bojuje se proti několika málo věcem, které se nás dotýkají,“ říká pro Český rozhlas Plus exministr životního prostředí Ladislav Miko.

Ani dolar do Green Dealu, prohlašuje nový americký prezident Trump. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím EU naloží?Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Je obrovský posun. Pro spoustu mých kolegů na západ od nás je těžké se s tím smířit. Když jste Francouz, Španěl, Ital, Brit, Holanďan, Němec, tak máte jaksi v genech, že svět naslouchá tomu, co si myslíte,“ komentoval Bartuška rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se ochrany klimatu a energetiky. Trump hned v prvních hodinách svého nástupu do úřadu vyvázal Spojené státy od pařížské klimatické dohody, zopakoval, že slibuje konec Green Dealu a ohlásil, že prioritou pro něj bude zvýšení těžby. Především plynu a ropy, kterou označil za tekuté zlato. Evropa je teď podle Václava Bartušky na svou snahu o globální změnu politiky ochrany klimatu sama. A musí na to reagovat. „Řada věcí, které jsou dnes v Green Dealu, dává ekonomický smysl: dát si tepelné čerpadlo u baráku dává ekonomický smysl. Na druhou stranu stavět obrovské solární parky v zemích, které mají málo slunce, smysl nedává. Takže smysl dává rozebrat si, co je ekonomicky návratné, a v tom pokračovat. Co nedává žádný ekonomický smysl prostě pozastavit, nechat to být,“ řekl. Evropa už podle Bartušky prokázala, že je schopná velmi rychle reagovat. Jako to udělala po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která odstartovala energetickou krizi. „Myslím, že v okamžiku krize jsme schopni reagovat velmi rychle. Evropa není ztracená, Evropa pouze potřebuje nakopnout,“ dodal. Neohrožuje Evropa zelenými změnami svoji budoucnost?  Jak se nám daří odstřihnout od Ruska? A máme se připravit na nedostatek elektřiny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V těchto dnech se ujímá předsednictví Evropské unie náš severní soused – Polsko. Děje se tak v situaci, kdy dva nejvlivnější státy v Evropě (Francie a Německo) řeší své vnitropolitické problémy, takže Polsko může být tím, kdo promluví do dalšího směřování Evropy. O důvod víc, že jde o pátý největší stát EU, který v minulých deseti letech zažil nebývalý civilizační vzestup. Jako cíl předsednictví si Poláci dali zvýšení prostředků na obranu a revizi Green Dealu. Budou mít sílu něco protlačit? O těchto a dalších věcech se bavíme s Maciejem Ruczajem, dlouholetým ředitelem Polského institutu v Praze a bývalým velvyslancem Polska na Slovensku. Jak to v Polsku vypadá s médii? Proč je polská veřejnost rozdělena na názorové kmeny, které mají "svá" média a kopírují politické strany? A jak dopadnou květnové prezidentské volby?

Konec koalice Motoristů a Přísahy. Mohou vůbec spolu vydržet dva partneři, z nichž jeden prosazuje klausovské vidění světa, zatímco druhý za každým rohem po šlachtovsku vidí korupčníka?Už dva průzkumy veřejného mínění od různých agentur ukázaly, že Motoristé mají samostatně přes pět procent preferencí. V září jim vyšlo 5,5 procenta u agentury NMS Market Research, v říjnu pak šest procent u Medianu. Takže by ve volbách překročili minimum hlasů nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny.Zároveň s preferencemi roste Motoristům také sebevědomí. Zjišťují, že jsou sami dost silní a už nepotřebují pokračování koalice s Přísahou. S hnutím Roberta Šlachty společně kandidovali letos v červnu v evropských volbách, ale partnerství se evidentně postupně rozpadá.Vyplývá to ze sebevědomých prohlášení předsedy Motoristů Petra Macinky a europoslance Filipa Turka, které teď dávají v rozhovorech před první sjezdem své strany. Ten se koná za dva týdny v Praze.„Myslím, že jedním z důvodů neodvratné odluky jsou programové rozdíly. Ve volbách do EU to nevadilo, spojoval je boj proti Green Dealu nebo migraci. Teď si jednoduše uvědomili, že Motoristé jsou pravicoví, zatímco Přísaha levicová,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Letmý pohled do programu ukazuje, že Motoristé jsou věrni odkazu svého duchovního otce Václava Klause. Profilují se jako pravicová, konzervativní a národovecká strana. A stejně jako bývalý prezident bojují proti všem možným -ismům. Naopak Přísaha se označuje jako protikorupční hnutí a zároveň klade důraz na řešení sociálních problémů.„Kromě rostoucích preferencí Motoristů leccos napověděly výsledky nedávných krajských voleb, v nichž samostatně kandidující Přísaha propadla a vůbec nikde neuspěla. Lídři Motoristů si museli říct, že takhle slaboučké Šlachtovo hnutí vlastně k ničemu nepotřebují,“ doplňuje Václav Dolejší.Jako dvojkoalice by navíc museli získat minimálně osm procent hlasů, aby se dostali do Sněmovny, zatímco samostatně stačí každé straně pět procent. Definitivní osamostatnění Motoristů se bude hodně odvíjet od toho, jak se rozhodne Filip Turek, europoslanec a hlavní hvězda strany.Toho teď všichni včetně samotného Václava Klause přemlouvají, aby se vrátil z unijního parlamentu domů a kandidoval do sněmovních voleb na podzim 2025. Dobře vědí, že jedině s ním a jeho popularitou mají reálnou šanci samostatně uspět.„Filip Turek i Petr Macinka jsou přirozeně v euforii, ale podle mě dělají chybu, když dopředu sebevědomě říkají, s kým být šli do vlády a s kým rozhodně ne. Místo, aby zvyšovali svou cenu coby pomyslného jazýčku na vahách, tak se dopředu vlísávají do přízně Andreje Babiše, když v rozhovorech otevřeně oznamují, že by nejraději vytvořili budoucí vládu s hnutí ANO,“ připomíná Václav Dolejší.Bude sjezd Motoristů vypadat jako sraz vyznavačů autotuningu? Rozjezdí Generace Motor generaci Z na cimprcampr? A je náhoda, že prezidentem Motoru České Budějovice je Roman Turek? Poslechněte si nový Reaktor!Odebíráte už newsletter Vlevo dole? Přihlásit se můžete tady.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Antimonopolní úřad definitivně rozhodl o pokutě pro Ministerstvo pro místní rozvoj za chybné zadání digitalizace stavebního řízení. Je to konec za působením Ivana Bartoše jako ministra? Co bylo podstatou sporů mezi Bartošem a antimonopolním úřadem? Jak silná bude příští Evropská komise a jaký bude mít postoj k jádru a ke Green Dealu? Co umožnilo dohodu ohledně tří sporných kandidátů na eurokomisaře? A proč má pozdrav svůj světový den?

Energii chodí čerpat do přírody, doma šetří, jak to jde, a autem jezdila nejvíc v autoškole. Otázka Green Dealu ji ale nechává chladnou. Pavlína Žušková je zástupkyní další profilové skupiny výzkumu Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu. Takzvaní Angažovaní bez Zelené dohody vnímají klimatickou změnu jako nejzávažnější problém. U Green Dealu většinou váhají a nemají na něj vyhraněný názor.

Proč hnutí ANO vypadlo ze hry o podíl na vládě ve Středočeském kraji, zatímco v jiných regionech dál uzavírá povolební koalice? Co si Sdružení automobilového průmyslu slibuje od dnes představené iniciativy na úpravu unijního Green Dealu? Jak dlouho se udrží v obchodech jablka z tuzemské mimořádně chudé a krátké sklizně – a za jaké ceny?

Proč hnutí ANO vypadlo ze hry o podíl na vládě ve Středočeském kraji, zatímco v jiných regionech dál uzavírá povolební koalice? Co si Sdružení automobilového průmyslu slibuje od dnes představené iniciativy na úpravu unijního Green Dealu? Jak dlouho se udrží v obchodech jablka z tuzemské mimořádně chudé a krátké sklizně – a za jaké ceny?

V důsledku úspěchu krajně pravicových stran v evropských volbách se stal Green Deal jedním z hlavních témat i domácího politického boje. Je to ovšem komické, protože jak vláda, tak opozice mají na jeho schválení nezpochybnitelné zásluhy.

Kdyby nebylo Green Dealu, musel by si ho Babiš vymyslet. Věřit neuvěřitelnému aneb Americká vášeň pro konspirace. Bytová politika i nepolitika ministra Bartoše. Konec Lidových novin. Vladimír Čermák, svět je založen na obětech. Evropa sama doma

Evropský parlament potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů. Kandidovala za lidoveckou frakci, která má v novém europarlamentu nejvíc křesel. Von der Leyenová ve svém projevu k novým europoslancům mluvila o nutnosti udržet v EU demokratický střed. Za největší výzvy současnosti pak považuje bezpečnost a změnu klimatu. Chce proto dál podporovat Ukrajinu a držet se závazků Green Dealu. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130718/

Evropský parlament potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů. Kandidovala za lidoveckou frakci, která má v novém europarlamentu nejvíc křesel. Von der Leyenová ve svém projevu k novým europoslancům mluvila o nutnosti udržet v EU demokratický střed. Za největší výzvy současnosti pak považuje bezpečnost a změnu klimatu. Chce proto dál podporovat Ukrajinu a držet se závazků Green Dealu. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130718/

Hnutí ANO vystoupilo z liberální frakce Renew v Evropském parlamentu a současně z evropské liberální strany ALDE. Andrej Babiš prohlásil, že by v těchto formacích hnutí nemohlo plnit svůj program, čímž myslí hlavně totální válku proti Green Dealu a migračnímu paktu.

Politické strany, které v kampani před volbami do Evropského parlamentu slibovaly, že se zasadí o zrušení Zelené dohody pro Evropu, tedy onoho (v Česku) proklínaného Green Dealu, voličům lhaly.

Halas o zrušení Green Dealu je pouze halas, s nulovou šancí na úspěch. Čeští europoslanci budou na okraji evropského dění. Evropský test zvládli Turek a Konečná. Úspěšná balkánská země v EU? Ani Chorvatsko, ani Bulharsko, ale Rumunsko. Fungují západní sankce vůči Rusku?

Slova Green Deal vzbuzují velké vášně. Někteří politici mluví před eurovolbami o zeleném ideologickém šílenství, tragédii. Další ale akcentují potřebnost Green Dealu coby nutného řešení klimatické krize. Kde hledat kompromis v závazcích Zelené dohody? Jaké scénáře oteplování planety by nastaly, pokud bychom dekarbonizaci zbrzdili či od ní úplně ustoupili? A naopak – jaké změny Green Dealu jsou nutné, aby evropský průmysl i zemědělství zůstaly konkurenceschopné?

Do evropských voleb 30 dní a vypukla horká volební kampaň. Andrej Babiš představil tři body svého volebního programu (ne Green Dealu, ne migraci, ne zrušení práva veta) a na všech třech rozhodnutích se podílel ještě jako premiér. Dělá si z lidí legraci? Myslí si, že mu to projde? Autoři podcastu se zamýšlí nad tím, jak se efektivně dělá zahraniční politika státu střední velikosti v rámci EU. Buďto děláte pragmatickou politiku nebo lžete a moralizujete, aby to nevypadala tak špatně. Oba souhlasí s komentátorem Mitrofanovem, který napsal, že Babišův "zuřivě protiukrajinský postoj je zároveň postojem výrazně proruským." Ve druhé části komentují některé spory uvnitř vládních stran. Domnívají se, že odstoupení kandidáta na ministra, Pavla Tuleji, kvůli publikování v predátorských časopisem je příliš velký handicap pro Danuši Nerudovou, které dělala svého času totéž a nyní se chce stát členskou Evropské komise. Tím její ambice stát se členkou "evropské vlády" zřejmě skončila.

Zelené šílenství. Tragédie. Ale taky výzva, příležitost. To zaznívá od českých politiků na adresu Green Dealu. O čem ve skutečnosti je a jak tohle téma zahýbe volbami do Evropského parlamentu? Téma pro Viktora Daňka, zástupce ředitele institutu Europeum. Ptá se Matěj Skalický.

Zelené šílenství. Tragédie. Ale taky výzva, příležitost. To zaznívá od českých politiků na adresu Green Dealu. O čem ve skutečnosti je a jak tohle téma zahýbe volbami do Evropského parlamentu? Téma pro Viktora Daňka, zástupce ředitele institutu Europeum. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedůstojná záminka odborářů. Dnešní protivníci, zítřejší partneři? Nikki Haleyová, žena, která umí správně překážet. Konec papírového Green Dealu. Eurovolby 2024: Jak si vedou současní čeští poslanci Evropského parlamentu. Londýnské fronty na chleba a jiné nepřesnosti.

Kromě ruského imperialismu a čínské obchodní rozpínavosti má západní civilizace pozdní moderní doby ještě jedno strašidlo, kterého se bojí čím dál tím víc. Jmenuje se Green Deal a někdy se zdá, že může skoro za všechny problémy. Konec konců i ta ruská válka je projevem strachu ze ztráty vlivu, jenž souvisí s koncem ekonomické síly ruských fosilních paliv. Nebo snad ne?

Těžko říct, kolik se na nedávné zemědělské demonstraci objevilo skutečných zemědělců, kteří čelí vážným problémům. Místo toho to totiž vypadalo jako jedna velká PR akce, na které si různí aktéři a aktérky jen snaží honit aktuální politické body na tématu Green Dealu a odporu k Evropské unii.

Stovky traktorů vjely brzy ráno do Prahy na pondělní protest části zemědělců. Vyjádřili tak svůj nesouhlas s Green Dealem a ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) předali dopis se svými požadavky. „Požadavky jako demise vlády nebo odstoupení od Green Dealu dle mého názoru příliš nepřísluší profesním organizacím. Proto jsme ten protest nepodpořili,“ upozorňuje Martin Ludvík, viceprezident Agrární komory a předseda Ovocnářské unie.

Co chtějí po vládě organizátoři protestů v centru Prahy? V čem je vláda ochotná protestujícím ustoupit? Co by pro Česko znamenalo odstoupení od Green Dealu? A do jaké míry využívají protesty zemědělců někteří lidé k prosazování vlastních politických cílů?

Proč si někteří protestující zemědělci myslí, že jim byla dnešní demonstrace ukradena? Jak vážně to organizátoři protestu myslí s výzvami k odstoupení od Green Dealu? Kolik válečných plavidel je evropská unie schopná vyslat do Rudého moře k ochraně obchodních lodí? A může Julie Navalná nahradit svého muže v čele ruské opozice? Poslechněte si odpolední publicistiku s Vladimírem Krocem.