Podcast appearances and mentions of green dealu

Měla to být největší jednorázová investice do dekarbonizace v českém průmyslu. Elektrická oblouková pec za 20 miliard korun měla už za tři roky nahradit v Třineckých železárnách  výrobu ve vysokých pecích a výrazně srazit emise CO2 do ovzduší. Firma však nedávno oznámila, že obří projekt odkládá na konec dekády. „Skupina Moravia Steel a Třinecké železárny tak obří investici nemohou financovat samy. Je to investice vyvolaná tlakem Green Dealu. Nepovažujeme ji za investici, která by posunula kvalitu a pozici Třineckých železáren. Je to náhrada dnešní zcela funkční technologie,“ řekl v podcastu Agenda SZ Byznys generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Nová Evropská komise při svém nástupu loni v prosinci slíbila větší podporu konkurenceschopnosti Evropy a také méně papírování. Plnění tohoto slibu si však čeští oceláři zatím nevšimli. „Rozhodně nemohu říct, že by nám ubylo byrokracie nebo že by některá opatření, o kterých se už dlouho mluví, byla uvedena v život a mělo to nějaké konkrétní výsledky,“ řekl Petr Popelář, předseda představenstva Moravia Steel, v debatě Hospodářských novin, která se konala na začátku května. Jejím hlavním tématem byly dopadu Green Dealu na ocelářství v Česku a v EU a zúčastnili se jí i Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR, a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Z mnoha stran se v poslední době ozývá stesk po tradičním průmyslu. Donald Trump na nostalgii po továrnách postavil část své kampaně. V Evropě je deindustrializace kontinentu divokou kartou populistů, ač často zkratkovitě a mylně připisovaná takzvanému Green Dealu. Slibují, že se z Asie vrátí staré dobré továrny, které dají slušnou obživu místním lidem.

Z mnoha stran se v poslední době ozývá stesk po tradičním průmyslu. Donald Trump na nostalgii po továrnách postavil část své kampaně. V Evropě je deindustrializace kontinentu divokou kartou populistů, ač často zkratkovitě a mylně připisovaná takzvanému Green Dealu. Slibují, že se z Asie vrátí staré dobré továrny, které dají slušnou obživu místním lidem. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poláci jsou mnohem chytřejší než Češi, pokud jde o klimatickou politiku. Nadávají na ni stejně, ale ve skutečnosti Green Deal provádějí, říká Frans Timmermans, který jakožto místopředseda Evropské komise současnou podobu Green Dealu fakticky vymyslel. Nelituje toho? Nezaostáváme za USA i kvůli Green Dealu? A jak se v Bruselu chovali Andrej Babiš a Petr Fiala, pokud šlo o klima? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Petr Nečas je bývalý český politik a podnikatel, který zastával významné funkce ve vládě i v Občanské demokratické straně. V letech 2010–2013 působil jako předseda vlády České republiky a předseda ODS. Dříve byl místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí. Po odchodu z politiky se věnuje konzultační činnosti. V tomto díle Štěpán Křeček diskutuje s Petrem Nečasem o celních válkách a mezinárodních vztazích v době vlády Donalda Trumpa. Debata se dotkla i historických paralel a odlišného směřování EU a USA v současném světě.Dalším tématem byl Green Deal a budoucnost energetiky. Jak ovlivní odklon od fosilních paliv ekonomiku a konkurenceschopnost Evropy? A jaká je role těžby tradičních zdrojů energie v době rostoucího tlaku na udržitelnost? To vše si poslechněte v tomto rozhovoru. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Ve veřejné debatě zaznívá, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci si Evropa bude muset vybrat mezi výdaji na obranu a dekarbonizací. „Dekarbonizace je mezi voliči nepopulární, obrana by měla být nadřazená,“ je přesvědčený ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Nastalo zde falešné dilema. Obranyschopnost a Zelená dohoda se doplňují,“ nesouhlasí s ním v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Viktor Daněk z think-tanku Europeum.

Ve veřejné debatě zaznívá, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci si Evropa bude muset vybrat mezi výdaji na obranu a dekarbonizací. „Dekarbonizace je mezi voliči nepopulární, obrana by měla být nadřazená,“ je přesvědčený ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Nastalo zde falešné dilema. Obranyschopnost a Zelená dohoda se doplňují,“ nesouhlasí s ním v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Viktor Daněk z think-tanku Europeum.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa se pohřbívá sama. Nejde masivně zbrojit i dekarbonizovat současně, příští stanice jsou obrovské dluhyZelená politika versus zbrojení. Evropská unie se snaží plnit oba cíle současně, jenže cena je vysoká – rostoucí dluhy a hrozba zpomalující ekonomiky. Proč si Evropa podkopává vlastní průmysl a jaké důsledky bude mít její politika pro Česko? O tom už v Hrotcastu s Markétou Malou.Napjatá situace ve světě nutí Evropu do plánů na masivní přezbrojení. Bruselské elity ale nehodlají slevit ze svých zelených snů. Na jednu stranu tak tvrdí, že unijní ekonomiku zachrání probuzení vojenského průmyslu, na druhou stále chtějí snižovat uhlíkovou stopu a nejlépe budovat i sociální stát. Jak tohle jde dohromady?„Nejde,“ říká ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá. „Pokud bychom chtěli mít všechno, znamená to masivní zadlužení,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu s Pavlem Štruncem.Malá připomíná, že si Evropa svůj průmysl sama dlouhodobě pohřbívá umělým zdražováním energií. „Nejde mi dohromady, že bychom najednou chtěli mít silný zbrojní průmysl a do toho čistou energii. Buď jedno, nebo druhé,“ apeluje.Unijní špičky přitom v současnosti čím dál hlasitěji hovoří o nutnosti oživit průmysl v sedmadvacítce. Zároveň ale dělají paradoxní kroky, jako když představily Clean Deal, doplněk ke Green Dealu. „Vůbec neobsahuje opatření, která bychom pro rozhýbání průmyslu očekávali. Například aby se do ceny elektřiny tolik nepropisovala cena plynu, aby do toho tolik nezasahovaly emisní povolenky. Nic z toho tam není,“ říká redaktorka Echo24.Když jsme u zmíněného zbrojení, s jednou zbraní teď přišlo Německo – a je to úplná bomba. Bohužel sebevražedná a namířená přímo proti zemi, která si s ní zahrává. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz prosadil astronomické navýšení výdajů na obranu a s tím i povolení dluhové brzdy, kterou má nejvýkonnější evropská ekonomika ještě od dob kancléřky Angely Merkelové.Aby svůj záměr prohlasoval, musel ale ustoupit Zeleným. Slíbil proto zároveň i obří výdaje na dekarbonizaci a to, že bude Německo do roku 2045 uhlíkově neutrální. To už je čistá kvadratura kruhu, protože ekologickou a udržitelnou výrobu vojenské techniky, navíc v době, kdy je potřeba s produkcí zbraňových systémů chvátat, si nejde ani představit.A co Češi?Stejná dilemata přitom čekají i Česko. Ministerstvo obrany teď hlásí, že abychom vůbec plnili slíbaná dvě procenta HDP výdajů na obranu, chybí nám v rozpočtu okolo osmi miliard. A protože se náklady na zbrojení mají každoročně zvyšovat, po silvestru už to bude miliard šestnáct.Ministr financí Zbyněk Stanjura už podal návrh, aby se rozvolnila pravidla rozpočtové zodpovědnosti. Nejen pro tento kabinet, ale i pro příští vládu, která vzejde z podzimních voleb, tak přichází náročný úkol, kde na to všechno vezme peníze.Jsou současné plány Bruselu vůbec realistické, nebo se Evropa ponoří ještě hlouběji do ekonomických problémů? Stane se EU pro trhy toxickou a nebezpečnou? A co chystané změny udělají s inflací na kontinentě? Proč byl donedávna zbrojařský byznys „špinavý“ a banky ho nechtěly podporovat? A čím si v sedmadvacítce brzdíme průmyslovou výrobu?Pusťte si nový Hrotcast.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Do žádné nové polohy se neposouvám, jsem to pořád já,“ odmítá premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, že by se před volbami stylizoval do jiné role. Stejně jako všichni má i on několik stránek, které přirozeně ukazuje. Nepopírá, že se pořád učí, co a kdy je srozumitelné, a že už se mu to párkrát nepovedlo. Třeba když na sociálních sítích zveřejnil fotku, na které sedí na židli uprostřed probíhajících malířských prací v obleku a v rukou drží Kafkův životopis, nebo video s Nutellou. Takových „úletů“ měl ale během své politické kariéry jen pár, i proto jsou podle něj tolik vidět. V marketingu zkrátka není nejlepší. Ostatně marketéři ho asi uškrtí za to, když otevřeně říká, že skutečnost, jestli budeme žít v demokracii a svobodě, nezáleží na něm, ale na lidech. Volba je na nich, on bude v příštích měsících dělat všechno proto, aby je přesvědčil. Věří přitom, že pořád může vyhrát. Že něco nejde nebo není šance, slyšel v životě už mnohokrát. Uvědomuje si, že svět se docela dramaticky proměňuje, a to vyvolává nejistoty. I jeho to zneklidňuje, ale neoslabuje. S čistým svědomím může prohlásit, že většinu slibů jeho vláda splnila. Je přesvědčený, že zemi má co dát i do budoucna a že cesta, kterou jde, je pro ni správná. Kromě toho by České republice prospěla i osobní a politická kontinuita ve vedení, kterou za uplynulých 30 let neměla. Možnost změnit to považuje za docela dobrou nabídku. S Petrem Fialou jsme ale mluvili i o tom, proč už se zdráhá označovat za konzervativce, jak navýšit výdaje na obranu na 3 % HDP, o revizi Green Dealu, sporu ministryně Jany Černochové a generála Řehky, budoucnosti USA a EU nebo podpoře rodiny.

Zatímco Donald Trump vidí území jako obchodní artikl, Vladimir Putin jako kořist. Jak tyto rozdílné pohledy formují současný svět? A proč Evropa v technologickém i hospodářském závodě stále ztrácí? Poslechněte si nový Hrotcast s ekonomem Pavlem Kohoutem, který odhaluje souvislosti, jež hýbou globální scénou.Donald Trump se přiřítil do mezinárodního obchodu i vztahů jako cunami. Jenže ačkoli chce dát najevo sílu a rozhodnost, jeho kroky ho usvědčují z opaku. „To, co dělá v zahraniční politice, je velmi nešťastné. Jeho administrativa dala najevo slabost i ochotu ustoupit a Amerika přestává být chápána jako supervelmoc,“ říká Pavel Kohout, ekonom z investičního fondu Algorithmic Sicav.A přidává postřeh o dvou těžkých vahách světové politiky, které nyní krouží kolem sebe i ukrajinského bojiště. „Trump je obchodník a realiťák. Pro něj je území něco, s čím se dá obchodovat. Vladimir Putin je stepní válečník. Jeho prizmatem je zisk území otázka prestiže, pro níž je ochoten i schopen obětovat vše,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu.Jeho postřeh koreluje s realitou. Zatímco ruský vůdce sousední Ukrajinu napadl a její území chce získat silou, americký prezident podmínil pokračování pomoci Kyjevu převzetím kontroly nad obrovským množstvím ukrajinského nerostného bohatství.Trump ale rozjíždí i jinou válku – obchodní. Neohlíží se přitom na soupeře Spojených států, ale ani na jejich spojence. Aktuálně vyhlásil, že již brzy uvalí 25procentní clo na zboží z EU. „Nejhorší možný výsledek by byl, kdyby došlo na celní války a vzájemné zvyšování cel mezi Evropou a USA. Znamenalo by to další problémy pro náš průmysl,“ varuje Kohout.Evropa by se podle něj měla držet zpátky a neeskalovat konflikt s americkým prezidentem, i když na poli Unie existuje pokušení napařit Trumpovi v odvetě vysoká cla. Zboží ze Spojených států je už teď zatíženo vyššími poplatky v Evropě, než je tomu naopak, podotýká známý ekonom. Podle něj cla nejsou zdravým prostředkem pro ekonomický růst.USA pod novým vedením, ale třeba i Velká Británie, chtějí masivně podporovat rozvoj umělé inteligence. Vyspělý svět si od ní slibuje urychlení hospodářského rozvoje. Ujíždí Evropě v nejvyspělejších technologiích vlak? Datová centra jsou v Evropě drahá kvůli drahým energiím, analyzuje Kohout. Zároveň tvrdí, že i na našem kontinentu vznikají skvělé projekty v AI, jen je neumíme tak dobře prodat.Například Francie podle něj přišla s novým chatbotem s umělou inteligencí nazvaným Le Chat, který vzbudil obrovskou pozornost mezi experty. Veřejnost o něm ale příliš neví, protože Evropa zaostává v PR proti Spojeným státům nebo Číně, jež nedávno překvapila svým pokročilým AI nástrojem DeepSeek.Nastal čas, abychom od Pekingu začali opisovat? Kohout dává za příklad, jaký obrovský skok udělala asijská velmoc v automobilovém průmyslu, který naopak v Evropě čím dál víc skomírá. „Teď se jen divíme, jaký zázrak Čína v automotive dokázala. A jde i o marketing, jako když koupila starou britskou značku MG. Evropa naopak postupuje zákazy a pokutami. Huráplánování, zákazy a povely nemají ekonomickou logiku,“ hodnotí.Přesto v Evropě vidí společnosti, které mají našlápnuto k velkým věcem. Které to jsou? A může jich být víc? Co si Pavel Kohout myslí o Green Dealu? A nastal pád starého kontinentu? O tom všem v novém Hrotcastu.

Podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy prochází mezinárodní řád největší změnou od pádu komunismu. Jak současnou situaci vnímají evropští lídři? Může se Evropa starat o svou bezpečnost sama? Co všechno by k tomu bylo potřeba? A je změna americké zahraniční politiky také argumentem pro změnu Green Dealu? Tomáš Pancíř se zeptal europoslankyně z Pirátské strany Markéty Gregorové.

Podle premiéra a předsedy ODS Petra Fialy prochází mezinárodní řád největší změnou od pádu komunismu. Jak současnou situaci vnímají evropští lídři? Může se Evropa starat o svou bezpečnost sama? Co všechno by k tomu bylo potřeba? A je změna americké zahraniční politiky také argumentem pro změnu Green Dealu? Tomáš Pancíř se zeptal europoslankyně z Pirátské strany Markéty Gregorové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době se objevuje čím dál víc výhrad ke koncepci zelené politiky, tzv. Green Dealu. Jsou oprávněné? Jak ji posoudit a jaký postoj k ní zaujmout, pokud chce člověk respektovat biblické principy myšlení a jednání? Zamyslete se i s tímto podcastem.

Americký prezident Donald Trump krátce po nástupu do funkce oznámil odstoupení od Pařížské klimatické dohody a kritické hlasy sílí i v řadě dalších zemí včetně unijních, kde je dlouhodobě terčem Green Deal. „Myslím, že kdyby ta opatření nebyla pod hlavičkou Green Dealu, ale zvlášť, tak bychom 90 procent z nich všichni vítali a podporovali. Bojuje se proti několika málo věcem, které se nás dotýkají,“ říká pro Český rozhlas Plus exministr životního prostředí Ladislav Miko.

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. „Ve volbách i předvolební kampani budeme akcentovat programovou a ideovou čistotu, koalice se mají dělat až po volbách,“ tvrdí a dodává: „Rozhodli jsme se nejít do žádné předvolební koalice, protože bychom riskovali 8% klauzuli. Přísaha dosáhla svého limitu, zatímco my rosteme," tvrdí Macinka a mluví i tom, že nestojí o to, aby jejich členové skončili jako vysloužilí staříci v poslaneckých lavicích, nebo ministerských funkcích. Podle něj byla možnost, aby Přísaha podpořila Motoristy, podobně jako Motoristé dříve podpořili Přísahu v krajských volbách. „Měli si přečíst realitu správně. Místo toho to vzali osobně. My jsme nebyli ti, kdo spolupráci vyloučili – to udělali oni,“ dodává. Na ekonomické části programu bude spolupracovat ekonom Vladimír Pikora, kterého si Macinka umí představit i jako ministra financí. Filip Turek je prý jedním z nejviditelnějších europoslanců a je otázka, zda by měl kandidovat ve volbách do poslanecké sněmovny. „Je ale nutno říct, že jsme stále v EP v opozici, to rozhodování se může dít někde jinde. Jistě máme lepší možnosti jako Patrioti v Evropské radě,“ říká Macinka a relativizuje tvrzení médií a komentátorů, že jeho strana nemá bez Turka šanci. Macinka v rozhovoru kritizoval, že tradiční politické strany se nyní snaží přebírat témata Motoristů. „Najednou jsou všichni proti Green Dealu, najednou všichni bojují proti migraci. Jenže my tuto agendu děláme roky. My rozumíme, proč jsou tyto věci špatně, oni jenom reagují na průzkumy,“ tvrdí. ODS si podle něj protiřečí, když nyní kritizuje emisní povolenky, přestože jejich vláda je sama prosadila. „Stanjura teď říká, že chce bojovat proti emisním povolenkám, ale to byl český kabinet, který to v Radě EU odkýval. My to voličům ODS připomeneme.“ Macinka také mluví o nástupu Donalda Trumpa na post prezidenta USA. „V USA probíhá konzervativní revoluce. Doufám, že něco podobného přijde i do Evropy, protože Evropa se nachází v sebedestrukčním módu. Úspěch je, když se Trumpovi podaří zrušit všechny zelené agendy. Odstoupení od klimatických dohod je rána z milosti evropskému green dealu, pokud se tohle zhroutí, je mi jedno, jaká cla budou na dovoz aut z Evropy,“ říká Macinka a mluví i o setkání s Tuckerem Carlsonem v USA a plánu přivést ho na návštěvu do Prahy. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Ranní brífink Ondřeje Housky: Andrej Babiš za Česko odsouhlasil cíle Green Dealu, a to opakovaně. Teď prohlašuje, že ho chce zrušit. Jak tomu rozumět? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku HN.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Andrej Babiš za Česko odsouhlasil cíle Green Dealu, a to opakovaně. Teď prohlašuje, že ho chce zrušit. Jak tomu rozumět? Dozvíte se v dnešním Ranním brífinku HN.

Stane se z Evropy periferie světového ekonomického růstu? A co bude nová prezidentská éra Donalda Trumpa znamenat pro americko-evropský byznys? O tom už více v Hrotcastu s Janem Burešem, hlavním ekonomem Patria Finance, a Pavlem Štruncem. Nový americký prezident Donald Trump představil projekt s názvem Stargate, v rámci kterého by měly špičkové technologické firmy investovat až 12 bilionů korun do infrastruktury pro umělou inteligenci. Spojené státy pod novou administrativou totiž na AI sázejí jako na technologii, jež má v budoucnu zajistit prosperitu. Ve Stargate jsou zapojeny společnosti OpenAI, tvůrce dnes asi nejznámějšího chatbota umělé inteligence ChatGPT, SoftBank a Oracle. Jakým je tahle nová digitální doktrína vzkazem pro Evropu? „Trump bere investice do AI velmi vážně, určitou roli v tom jistě hrají osobnosti, které se kolem něj sešikovaly, jako je lídr Tesly či SpaceX a miliardář Elon Musk. Spojené státy mají v technologiích velký náskok a budou se ho snažit udržet. Je to signál, co je pro nového amerického prezidenta důležité,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, v novém Hrotcastu. Bureš dodává, že Trump je nepředvídatelný a má kolem sebe široké spektrum poradců, z nichž každý občas míří jiným směrem a má jiné názory i zájmy. To ostatně dokládá i aktuální dění, na veřejnost totiž prosákly informace o kritice, kterou Musk namířil vůči Trumpovi, pravděpodobně kvůli angažmá OpenAI a jejího lídra Sama Altmana v projektu Stargate. Tam jde ale spíše o osobní antipatie a ambice. Zásadní důraz Trumpovy vlády a poradců na technologický boost USA zůstává i nadále v platnosti. Pro Evropu není podle Bureše relevantní pomýšlet na souboj o špičku v celosvětové AI aréně. Unie sice může tento sektor rozvíjet a snažit se v něm být lepší a lepší, pro digitální technologie jsou ale svým celkovým byznysovým a inovačním prostředím mnohem lépe nastaveny Spojené státy, míní. Amerika jako celek není chudá a předvádí v poslední dekádě velmi solidní ekonomické výkony, problém je v tom, že bohatství se nerozděluje rovnoměrně a část populace necítí, že by bohatla spolu s celkem, doplňuje hlavní ekonom Patria Finance. Trumpův nástup do Bílého domu je spojený s hrozbou uvalení vysokých cel vůči soupeřům i spojencům USA. Soudě podle rétoriky jsou pro nového prezidenta hlavním ekonomickým nástrojem pro nátlak a dosažení vlastních cílů. V Evropě se to týká zejména výroby aut. „Nepříjemné to bude pro značky vyrábějící vše na našem kontinentu jako jsou Porsche nebo Volvo. Jiné automobilky ale vyrábějí v USA, těch se to týkat nebude,“ říká Bureš. Víc bychom se podle jeho mínění měli bát případné Trumpovy roztržky s Čínou. Pokud se bude Washington před přílivem asijského zboží uzavírat extrémními cly, Peking začne zbytek světa zaplavovat produkty, které nebude mít kde prodat. To může evropský průmysl dál výrazně oslabovat.Jak evropskému průmyslu i technologickému rozvoji škodí přeregulovaný trh? Dají se čekat změny v Green Dealu, když Donald Trump důrazně otočil kormidlem USA směrem pryč od zelených plánů předchozí administrativy Joea Bidena? Nebo je Evropská komise příliš konzervativní a bude se svých udržitelných a obnovitelných pozic držet?Pusťte si nový Hrotcast.

Ani dolar do Green Dealu, prohlašuje nový americký prezident Trump. Jde tak proti desítkám miliard, které Evropa vynakládá na zelenou politiku, a proti tomu, jaké restrikce uvaluje na svůj průmysl a ekonomiku. Jak s tím EU naloží?Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Je obrovský posun. Pro spoustu mých kolegů na západ od nás je těžké se s tím smířit. Když jste Francouz, Španěl, Ital, Brit, Holanďan, Němec, tak máte jaksi v genech, že svět naslouchá tomu, co si myslíte,“ komentoval Bartuška rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se ochrany klimatu a energetiky. Trump hned v prvních hodinách svého nástupu do úřadu vyvázal Spojené státy od pařížské klimatické dohody, zopakoval, že slibuje konec Green Dealu a ohlásil, že prioritou pro něj bude zvýšení těžby. Především plynu a ropy, kterou označil za tekuté zlato. Evropa je teď podle Václava Bartušky na svou snahu o globální změnu politiky ochrany klimatu sama. A musí na to reagovat. „Řada věcí, které jsou dnes v Green Dealu, dává ekonomický smysl: dát si tepelné čerpadlo u baráku dává ekonomický smysl. Na druhou stranu stavět obrovské solární parky v zemích, které mají málo slunce, smysl nedává. Takže smysl dává rozebrat si, co je ekonomicky návratné, a v tom pokračovat. Co nedává žádný ekonomický smysl prostě pozastavit, nechat to být,“ řekl. Evropa už podle Bartušky prokázala, že je schopná velmi rychle reagovat. Jako to udělala po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která odstartovala energetickou krizi. „Myslím, že v okamžiku krize jsme schopni reagovat velmi rychle. Evropa není ztracená, Evropa pouze potřebuje nakopnout,“ dodal. Neohrožuje Evropa zelenými změnami svoji budoucnost?  Jak se nám daří odstřihnout od Ruska? A máme se připravit na nedostatek elektřiny?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V těchto dnech se ujímá předsednictví Evropské unie náš severní soused – Polsko. Děje se tak v situaci, kdy dva nejvlivnější státy v Evropě (Francie a Německo) řeší své vnitropolitické problémy, takže Polsko může být tím, kdo promluví do dalšího směřování Evropy. O důvod víc, že jde o pátý největší stát EU, který v minulých deseti letech zažil nebývalý civilizační vzestup. Jako cíl předsednictví si Poláci dali zvýšení prostředků na obranu a revizi Green Dealu. Budou mít sílu něco protlačit? O těchto a dalších věcech se bavíme s Maciejem Ruczajem, dlouholetým ředitelem Polského institutu v Praze a bývalým velvyslancem Polska na Slovensku. Jak to v Polsku vypadá s médii? Proč je polská veřejnost rozdělena na názorové kmeny, které mají "svá" média a kopírují politické strany? A jak dopadnou květnové prezidentské volby?

Konec koalice Motoristů a Přísahy. Mohou vůbec spolu vydržet dva partneři, z nichž jeden prosazuje klausovské vidění světa, zatímco druhý za každým rohem po šlachtovsku vidí korupčníka?Už dva průzkumy veřejného mínění od různých agentur ukázaly, že Motoristé mají samostatně přes pět procent preferencí. V září jim vyšlo 5,5 procenta u agentury NMS Market Research, v říjnu pak šest procent u Medianu. Takže by ve volbách překročili minimum hlasů nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny.Zároveň s preferencemi roste Motoristům také sebevědomí. Zjišťují, že jsou sami dost silní a už nepotřebují pokračování koalice s Přísahou. S hnutím Roberta Šlachty společně kandidovali letos v červnu v evropských volbách, ale partnerství se evidentně postupně rozpadá.Vyplývá to ze sebevědomých prohlášení předsedy Motoristů Petra Macinky a europoslance Filipa Turka, které teď dávají v rozhovorech před první sjezdem své strany. Ten se koná za dva týdny v Praze.„Myslím, že jedním z důvodů neodvratné odluky jsou programové rozdíly. Ve volbách do EU to nevadilo, spojoval je boj proti Green Dealu nebo migraci. Teď si jednoduše uvědomili, že Motoristé jsou pravicoví, zatímco Přísaha levicová,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Letmý pohled do programu ukazuje, že Motoristé jsou věrni odkazu svého duchovního otce Václava Klause. Profilují se jako pravicová, konzervativní a národovecká strana. A stejně jako bývalý prezident bojují proti všem možným -ismům. Naopak Přísaha se označuje jako protikorupční hnutí a zároveň klade důraz na řešení sociálních problémů.„Kromě rostoucích preferencí Motoristů leccos napověděly výsledky nedávných krajských voleb, v nichž samostatně kandidující Přísaha propadla a vůbec nikde neuspěla. Lídři Motoristů si museli říct, že takhle slaboučké Šlachtovo hnutí vlastně k ničemu nepotřebují,“ doplňuje Václav Dolejší.Jako dvojkoalice by navíc museli získat minimálně osm procent hlasů, aby se dostali do Sněmovny, zatímco samostatně stačí každé straně pět procent. Definitivní osamostatnění Motoristů se bude hodně odvíjet od toho, jak se rozhodne Filip Turek, europoslanec a hlavní hvězda strany.Toho teď všichni včetně samotného Václava Klause přemlouvají, aby se vrátil z unijního parlamentu domů a kandidoval do sněmovních voleb na podzim 2025. Dobře vědí, že jedině s ním a jeho popularitou mají reálnou šanci samostatně uspět.„Filip Turek i Petr Macinka jsou přirozeně v euforii, ale podle mě dělají chybu, když dopředu sebevědomě říkají, s kým být šli do vlády a s kým rozhodně ne. Místo, aby zvyšovali svou cenu coby pomyslného jazýčku na vahách, tak se dopředu vlísávají do přízně Andreje Babiše, když v rozhovorech otevřeně oznamují, že by nejraději vytvořili budoucí vládu s hnutí ANO,“ připomíná Václav Dolejší.Bude sjezd Motoristů vypadat jako sraz vyznavačů autotuningu? Rozjezdí Generace Motor generaci Z na cimprcampr? A je náhoda, že prezidentem Motoru České Budějovice je Roman Turek? Poslechněte si nový Reaktor!Odebíráte už newsletter Vlevo dole? Přihlásit se můžete tady.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Antimonopolní úřad definitivně rozhodl o pokutě pro Ministerstvo pro místní rozvoj za chybné zadání digitalizace stavebního řízení. Je to konec za působením Ivana Bartoše jako ministra? Co bylo podstatou sporů mezi Bartošem a antimonopolním úřadem? Jak silná bude příští Evropská komise a jaký bude mít postoj k jádru a ke Green Dealu? Co umožnilo dohodu ohledně tří sporných kandidátů na eurokomisaře? A proč má pozdrav svůj světový den?

Antimonopolní úřad definitivně rozhodl o pokutě pro Ministerstvo pro místní rozvoj za chybné zadání digitalizace stavebního řízení. Je to konec za působením Ivana Bartoše jako ministra? Co bylo podstatou sporů mezi Bartošem a antimonopolním úřadem? Jak silná bude příští Evropská komise a jaký bude mít postoj k jádru a ke Green Dealu? Co umožnilo dohodu ohledně tří sporných kandidátů na eurokomisaře? A proč má pozdrav svůj světový den?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Energii chodí čerpat do přírody, doma šetří, jak to jde, a autem jezdila nejvíc v autoškole. Otázka Green Dealu ji ale nechává chladnou. Pavlína Žušková je zástupkyní další profilové skupiny výzkumu Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu. Takzvaní Angažovaní bez Zelené dohody vnímají klimatickou změnu jako nejzávažnější problém. U Green Dealu většinou váhají a nemají na něj vyhraněný názor.

Obchodník s uhlím a miliardář Petr Paukner se po byznysové stránce v posledním roce rozhodně nenudí. Loni finalizoval obchod se Sokolovskou uhelnou, ve které (i v její sesterské SUAS Group) získal desetinový podíl. Letos v září prodal třetinu fotbalové Dukly a do toho připravuje svou energetickou skupinu Carbounion Bohemia na konec těžby uhlí. “Uhlí skončí dřív, než se původně očekávalo,” tvrdí v dalším Forbes Byznys podcastu Petr Paukner, člen žebříčku nejbohatších Čechů s odhadovaným jměním ve výši 4,2 miliardy korun. Devětašedesátiletý matador uhelné energetiky se často pohybuje v zahraničí a jeho cesty pravidelně míří i do Bruselu kvůli Green Dealu, kde tato dohoda o zelené transformaci evropské ekonomiky vznikla. S její myšlenkou v zásadě souhlasí, vytyčené klimatické plány mu ale přijdou zbytečně uspěchané. Kromě energetiky hovořil český miliardář i o sportu, protože je už jedenáct let majitelem fotbalového klubu Dukla Praha. Jeho třetinu na konci léta prodal investorovi Matěji Turkovi. “Je to svěží vítr,” říká a prozrazuje, že o klub se dříve zajímal i současný majitel Slovanu Liberec Ondřej Kania. Čekají Duklu s novým investorem zásadní změny? Proč Petr Paukner investoval do Sokolovské uhelné, když se blíží konec uhlí? A co by poradil svému mladšímu já? To vše si můžete poslechnout v podcastu.

Proč hnutí ANO vypadlo ze hry o podíl na vládě ve Středočeském kraji, zatímco v jiných regionech dál uzavírá povolební koalice? Co si Sdružení automobilového průmyslu slibuje od dnes představené iniciativy na úpravu unijního Green Dealu? Jak dlouho se udrží v obchodech jablka z tuzemské mimořádně chudé a krátké sklizně – a za jaké ceny?

Proč hnutí ANO vypadlo ze hry o podíl na vládě ve Středočeském kraji, zatímco v jiných regionech dál uzavírá povolební koalice? Co si Sdružení automobilového průmyslu slibuje od dnes představené iniciativy na úpravu unijního Green Dealu? Jak dlouho se udrží v obchodech jablka z tuzemské mimořádně chudé a krátké sklizně – a za jaké ceny?

Proč hnutí ANO vypadlo ze hry o podíl na vládě ve Středočeském kraji, zatímco v jiných regionech dál uzavírá povolební koalice? Co si Sdružení automobilového průmyslu slibuje od dnes představené iniciativy na úpravu unijního Green Dealu? Jak dlouho se udrží v obchodech jablka z tuzemské mimořádně chudé a krátké sklizně – a za jaké ceny?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na klimatickém aktivismu vybudovala profil s 80 tisíci sledujících na instagramu. Ke slovu aktivismus se hrdě hlásí. Rozárie Haškovcová je nejznámější česká greenfluencerka a říká, že aktivismus pro ni znamená zajímat se o svět kolem sebe. Proto by aktivisty měli být všichni, říká v rozhovoru v Prostoru X.  Kromě dopravy a energetiky upozorňuje i na méně známé původce znečištění a změn klimatu - třeba oděvní průmysl a tzv. fast fashion. "U fast fashon máme největší problém s odpady a sekundárně s mikroplasty. 35 % mikroplastů v mořích a oceánech pochází ze syntetických materiálů," říká greenfluencerka. Firmy se dle ní často snaží zakrývat neekologický byznys třeba tím, že vypíchnou nějaké údaje: "Třeba napíšou, že 50 % kusu oblečení je z bavlny, což je přírodní materiál, druhá část je klidně plastová a umělá, ale pojďme tam napsat, že to je zelené," vysvětluje. Jak se Haškovcová dívá na aktivisty, kteří se lepí k silnicím či polévají slavné obrazy? A proč podle ní v lidech převažuje strach z klimatické politiky nad strachem ze změn v klimatu? Nejen to se dozvíte v podcastu.

S klimatologem Radimem Tolaszem o nedávných povodních a nové studii, která je dává do souvislosti se změnou klimatu

Průmyslová výroba v červnu v meziročním srovnání klesla, průmysl se dál potýká se slabou poptávkou a zůstává v recesi. Pokles si připsalo i stavebnictví. Co nás pořád brzdí? Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.Tuzemský průmysl je dál v útlumu. Firmy trápila hlavně nedostatečná poptávka. Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. Analytici očekávají mírný pokles průmyslu za celý letošní rok. Opatrné až negativní jsou i samotné firmy. Podle průzkumu, který dělal Svaz průmyslu spolu s Českou národní bankou společnosti očekávají opětovné zhoršení nových zakázek i ochlazení investic.„Čísla jsou o něco horší, než jsme si přáli a než jsme očekávali. Na druhé straně odráží logicky to, co se v ekonomice a na trhu děje,“ komentoval data Českého statistického úřadu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Zároveň ale neztrácí optimismus. Jsou totiž odvětví, kterým se momentálně daří. A to i navzdory problémům sousední německé ekonomiky, se kterou je ta tuzemská provázaná. „Je to třeba automobilový průmysl, farmaceutický průmysl nebo elektrotechnický průmysl. Takže nemůžeme paušalizovat na celou ekonomiku,“ upozornil Rafaj. A odmítl, že by byl český průmysl v zásadní recesi. Jaké překážky by průmysl potřeboval odstranit? Jaký dopad na ně bude mít "český Green Deal"? A kdy začne z českého hospodářství přicházet více dobrých zpráv?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ve společnosti roste odpor vůči migraci a Green Dealu, tvrdí šéfredaktor a vydavatel Echa24 a Týdeníku Echo Dalibor Balšínek. V pořadu Osobnost Plus připouští také, že vůle ke kompromisu ve společnosti příliš není. „Ani jedna strana se nesnaží o kompromisy, a proto to nedopadne dobře," míní. „To, co vidím jako obrovský problém, je jed a polarizace bez jakékoliv snahy nacházet nějaké kompromisní řešení.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko se v posledních několika dnech výrazně posunulo v otázce zakázky století, tedy tendru na nové jaderné bloky. Vláda rozhodla, že stavět chce dva, a to s korejskou firmou KHNP. Zároveň řeší otázky nových emisních povolenek.Hostem Ptám se já byl Luděk Niedermayer, český europoslanec za TOP 09 a místopředseda výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu.Vláda během oznámení vítěze tendru na dostavbu dvou jaderných bloků uvedla, že jeden by měl stát zhruba 200 miliard korun. „U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků,“ upozorňuje Niedermayer.V minulých dnech vláda také jednala o dokumentech, kde se Česko zavazuje plnit některá kritéria, ke kterým se zavázalo v rámci Green Dealu. Největší vášně u veřejnosti vzbudilo možné zdražení pohonných hmot v rámci nových emisních povolenek. „V systému emisních povolenek je do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ míní Niedermayer.Jaká jsou největší rizika projektu? Jaké jiné cesty existují pro zajištění energetické bezpečnosti? Co stojí za politickými tanečky vlády okolo schválení českých opatření ke Green Dealu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

V důsledku úspěchu krajně pravicových stran v evropských volbách se stal Green Deal jedním z hlavních témat i domácího politického boje. Je to ovšem komické, protože jak vláda, tak opozice mají na jeho schválení nezpochybnitelné zásluhy.

Kdyby nebylo Green Dealu, musel by si ho Babiš vymyslet. Věřit neuvěřitelnému aneb Americká vášeň pro konspirace. Bytová politika i nepolitika ministra Bartoše. Konec Lidových novin. Vladimír Čermák, svět je založen na obětech. Evropa sama doma

Evropský parlament potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů. Kandidovala za lidoveckou frakci, která má v novém europarlamentu nejvíc křesel. Von der Leyenová ve svém projevu k novým europoslancům mluvila o nutnosti udržet v EU demokratický střed. Za největší výzvy současnosti pak považuje bezpečnost a změnu klimatu. Chce proto dál podporovat Ukrajinu a držet se závazků Green Dealu. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130718/

Evropský parlament potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů. Kandidovala za lidoveckou frakci, která má v novém europarlamentu nejvíc křesel. Von der Leyenová ve svém projevu k novým europoslancům mluvila o nutnosti udržet v EU demokratický střed. Za největší výzvy současnosti pak považuje bezpečnost a změnu klimatu. Chce proto dál podporovat Ukrajinu a držet se závazků Green Dealu. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130718/

Hnutí ANO se stalo součástí nové frakce Patrioti pro Evropu. Do tohoto třetího největšího uskupení v Evropském parlamentu patří i Fidesz Viktora Orbána či Národní sdružení Marine Le Penové. Členy spojuje kritika evropské migrační politiky či takzvaného Green Dealu. Naopak kritici nové frakce mají ale za to, že z jejího vzniku bude těžit Rusko. Co se od Patriotů dá očekávat? A jak velký vliv budou mít?Host: Viktor Daněk - analytik dění v Evropské unii, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hnutí ANO vystoupilo z liberální frakce Renew v Evropském parlamentu a současně z evropské liberální strany ALDE. Andrej Babiš prohlásil, že by v těchto formacích hnutí nemohlo plnit svůj program, čímž myslí hlavně totální válku proti Green Dealu a migračnímu paktu.

Politické strany, které v kampani před volbami do Evropského parlamentu slibovaly, že se zasadí o zrušení Zelené dohody pro Evropu, tedy onoho (v Česku) proklínaného Green Dealu, voličům lhaly.

Halas o zrušení Green Dealu je pouze halas, s nulovou šancí na úspěch. Čeští europoslanci budou na okraji evropského dění. Evropský test zvládli Turek a Konečná. Úspěšná balkánská země v EU? Ani Chorvatsko, ani Bulharsko, ale Rumunsko. Fungují západní sankce vůči Rusku?

Kampaň před evropskými volbami je v Česku plná lží, hlavně o migraci a Green Dealu. Zdejší byznys dusí ze všeho nejvíc česká, nikoli evropská regulace. A to je problém, protože potenciál naší ekonomiky je nižší, než byl před 15 či 20 lety, shodli se Michal Půr a Ondřej Houska, tvůrci úspěšného podcastu Bruselský diktát. Volby do Evropského parlamentu se totiž konají už 7. a 8. června a koho jiného si na debatu o jejich významu a přesahu do byznysu pozvat než právě zkušené duo komentátorů.Jak vidí šance Filipa Turka a komunistů? Dokáže Spolu porazit ANO? Propadne opět Danuše Nerudová? Je Francie tahounem Evropy? Bude mít EU jednu burzu? A jak moc se po volbách změní parametry Green Dealu? Poslechněte si celý Money Maker!Baví vás byznys, jeho zákulisí, investice a silné inspirativní příběhy? Přijďte také na naši byznysovou a investiční konferenci Money Maker! Vstupenky jsou už v prodeji za výhodné Early Bird ceny.—Sledujte i další podcasty z dílny CzechCrunch, které najdete na cc.cz/podcasty. Crunch (rozhovory Čestmíra Strakatého o moderním Česku) BrandStories (v zákulisí českých firem) Rosteme (rady v seberozvojových knihách) Navštivte nás i na webu cc.cz, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.Twitter – LinkedIn – Instagram – Facebook

Slova Green Deal vzbuzují velké vášně. Někteří politici mluví před eurovolbami o zeleném ideologickém šílenství, tragédii. Další ale akcentují potřebnost Green Dealu coby nutného řešení klimatické krize. Kde hledat kompromis v závazcích Zelené dohody? Jaké scénáře oteplování planety by nastaly, pokud bychom dekarbonizaci zbrzdili či od ní úplně ustoupili? A naopak – jaké změny Green Dealu jsou nutné, aby evropský průmysl i zemědělství zůstaly konkurenceschopné?

Do evropských voleb 30 dní a vypukla horká volební kampaň. Andrej Babiš představil tři body svého volebního programu (ne Green Dealu, ne migraci, ne zrušení práva veta) a na všech třech rozhodnutích se podílel ještě jako premiér. Dělá si z lidí legraci? Myslí si, že mu to projde? Autoři podcastu se zamýšlí nad tím, jak se efektivně dělá zahraniční politika státu střední velikosti v rámci EU. Buďto děláte pragmatickou politiku nebo lžete a moralizujete, aby to nevypadala tak špatně. Oba souhlasí s komentátorem Mitrofanovem, který napsal, že Babišův "zuřivě protiukrajinský postoj je zároveň postojem výrazně proruským." Ve druhé části komentují některé spory uvnitř vládních stran. Domnívají se, že odstoupení kandidáta na ministra, Pavla Tuleji, kvůli publikování v predátorských časopisem je příliš velký handicap pro Danuši Nerudovou, které dělala svého času totéž a nyní se chce stát členskou Evropské komise. Tím její ambice stát se členkou "evropské vlády" zřejmě skončila.

Zelené šílenství. Tragédie. Ale taky výzva, příležitost. To zaznívá od českých politiků na adresu Green Dealu. O čem ve skutečnosti je a jak tohle téma zahýbe volbami do Evropského parlamentu? Téma pro Viktora Daňka, zástupce ředitele institutu Europeum. Ptá se Matěj Skalický.

Zelené šílenství. Tragédie. Ale taky výzva, příležitost. To zaznívá od českých politiků na adresu Green Dealu. O čem ve skutečnosti je a jak tohle téma zahýbe volbami do Evropského parlamentu? Téma pro Viktora Daňka, zástupce ředitele institutu Europeum. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kromě ruského imperialismu a čínské obchodní rozpínavosti má západní civilizace pozdní moderní doby ještě jedno strašidlo, kterého se bojí čím dál tím víc. Jmenuje se Green Deal a někdy se zdá, že může skoro za všechny problémy. Konec konců i ta ruská válka je projevem strachu ze ztráty vlivu, jenž souvisí s koncem ekonomické síly ruských fosilních paliv. Nebo snad ne?

Nedůstojná záminka odborářů. Dnešní protivníci, zítřejší partneři? Nikki Haleyová, žena, která umí správně překážet. Konec papírového Green Dealu. Eurovolby 2024: Jak si vedou současní čeští poslanci Evropského parlamentu. Londýnské fronty na chleba a jiné nepřesnosti.

Těžko říct, kolik se na nedávné zemědělské demonstraci objevilo skutečných zemědělců, kteří čelí vážným problémům. Místo toho to totiž vypadalo jako jedna velká PR akce, na které si různí aktéři a aktérky jen snaží honit aktuální politické body na tématu Green Dealu a odporu k Evropské unii.