Podcasts about izraelci

Íránští představitelé slibují Spojeným státům odvetu za vybombardování svých jaderných zařízení. Američané stejně jako Izraelci tvrdí, že to bylo nutné, aby Írán nezískal jadernou zbraň. Jak na to nahlížejí běžní Íránci? „Nejčastějším pocitem je strach z toho, co bude. Jsou rukojmími dvou režimů (íránského a izraelského, pozn. red.), kterým nezáleží na civilních obětech,“ říká filmová režisérka česko-íránského původu Širín Nafariehová.

Klíčová událost z noci na pátek: Izrael zahájil preventivní útok na Írán. V Teheránu se podle agentury AP ozývaly exploze. To vše krátce poté, co rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii poprvé za posledních 20 let konstatovala, že Írán neplní své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní. „Útok nebyl bleskem z čistého nebe. Izrael několik let jasně říká, že nemůže dopustit, aby Írán vyvinul jadernou zbraň,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Pa smo dobili, kar smo iskali. Tako dolgo smo na pol paranoični vsakemu malo bolj nenavadnemu dogodku kot vzrok obesili teorijo zarote, da so sedaj, ko se nenavadni dogodki vrstijo eden za drugim, teorije zarote povsem izgubile kredibilnost. Z drugimi besedami, iz nekdanjega medijskega slogana, ki je bil neuradna himna teorij zarote "Kaj pa, če je vse res", smo prišli pod nov moto: "Vse je res!" Kje so teorije zarote, kot jih človek potrebuje? Ni jih in ni jih bilo, ko je bivši Dončićev klub kompenziral izgubo tako, da je zmagal v loteriji nabora, čeprav je imel komaj odstotek možnosti, in ni jih, ko je večina Evrope glasovala za izraelsko pesem na Evroviziji. O Evroviziji torej.Strinjamo se okoli prvega aksioma Evrovizije, ki govori o tem, da med evrovizijskim cirkusom glasba ni pomembna. Ali če smo bolj specifični; geostrateški položaj sveta, sosedski odnosi, spolne preference, koreografije, denar, moda, turizem in seveda evropska televizijska politika so pomembnejši kot glasba. Če kdo celo poje, je fino, če ne, pa je tudi OK. S tega stališča letošnja Evrovizija ni bila nobena izjema; vse drugo pred glasbo, na prvem mestu pa seveda glasovanje, ki je Izraelu prineslo največ glasov evropskega občinstva.                     Izraelci imajo ljubezensko razmerje z evropskim glasbenim občinstvom. Že leta 2018 so dosegli rekordno število glasov s takrat še posebej abotno poskočnico, lani so bili po številu glasov občinstva drugi za Hrvaško, letos pa prvi. Komentarjev na letošnji rezultat je ogromno, ampak ker se jih večina odvija v razvedrilnih rubrikah spletnih in elektronskih medijev, so komentarji kot komentatorji – simpatični in igrivi. Če pa kdo komentira bolj zares, takoj zapade v rove teorij zarote. Tako bomo poskusili z zarotniško, a vendar simpatično teorijo.                      Že lani so se Izraelci odločili zbrisati Palestince z obličja Zemlje. Z brisanjem z obličja Zemlje imajo namreč tisočletne izkušnje in kar so drugi trenirali na njih, zdaj oni izvajajo na drugih. Ko enkrat osvojiš princip, je implementacija enostavna. Kakorkoli: javno mnenje je v vojni pomembnejše od pušk in bomb; to je znana resnica, dokazana v teh tisočletjih nasilja in krvi. In ni ga večjega uspeha, kot če se agresor, ali pač genocidneš v tem primeru, pokaže kot civiliziran in družbeno sprejemljiv. Boljše priložnosti, kot je množično evropsko glasovanje, skoraj referendum, ni! Rezultat glasovanja pokaže, da tako prebivalstvo kot naša evropska krovna televizijska organizacija z veseljem zamahnemo z roko, pomežiknemo in samo tisti najbolj zategnjeni naredijo »Ti, ti, ti«, vsi ostali pa smo navdušeni, ker imajo Izraelci spevno pesmico. Ter glasujemo za njih, ker je naš glas pomembnejši od trupel v Gazi. Za Izrael je največje število glasov evropskega občinstva strateška zmaga, ki jim je ne morejo izglasovati ne njihova vojska, ne Mosad in ne vsemogoče ameriške marketinške agencije. Ampak zdaj protizarotniški agenti svetovnih medijev vzkliknejo: "I, kako bi pa naj Izraelci to storili? Telefonsko glasovanje je namreč najbolj verodostojen in varen način neposredne demokracije, kar jih pozna vesolje!" Ter nas, ki razmišljamo heretično, vržejo v temne kleti teoretičnih zarotnikov. Ampak tudi naivni pisun, ki so mu vohunske metode znane le od agenta 007, dobi idejo ali dve, kako lahko zmanipuliraš telefonsko glasovanje ... Najprej že na osnovi genialne ideje evropskih televizijcev, ki so jih evropski telekomunikacijski baroni prepričali, da bi bilo modro dovoliti z ene telefonske številke glasovati dvajsetkrat. Tako evropski telekomi posameznega evrovizijskega navdušenca potencialno pomolzejo dvajsetkrat. Ob tem pa so se televizijci zavarovali s klavzulo, po kateri ni treba razkriti absolutnega števila glasov. Le število točk, ki jih izračuna bog ve kateri umetnointeligenčni algoritem … In izraelskim agentom ni treba drugega, kot zbrati recimo 10 000 evropskih enajstošolnikov, jim stisniti vsakemu po dvajset evrov, in "voilà": 200 000 glasov. Ampak ker, resnici na ljubo, nismo ravno opazili pravovernih judov, kako se smukajo okoli Kraljev ulice, so morali uporabiti nekaj drugega. In tudi na to ima v espionaži izveden pisec odgovor. Izraelci so razvili Pegasusa, ki ga na Slovenskem prevajamo kot Pegaz. Gre za nabor programskih orodij, ki jih množično kupujejo in istočasno nakup zanikajo vse svetovne vlade. Orodje, ki mu je prisluškovati vašemu mobilnemu telefonu preprosto, kot otroku vreči kamen, je menda tako izpopolnjeno, da so se državne skrivnosti v sramu poskrile v arhive, saj jih Pegasus razgali, še preden uspejo postati skrivnosti. Hočemo povedati, da je izraelskemu vohunskemu programu – ki je globalni hit in ima v opisu osnovnih nalog prisluškovanje telefonom in manipuliranje z rezultati – liričnemu sopranu izpod sionskega griča priskrbeti nekaj milijonov glasov mačji kašelj. Ne namigujemo torej, da so Izraelci ponaredili glasovanje ob letošnji Pesmi Evrovizije, temveč trdimo, da so Izraelci ponaredili letošnje glasovanje ob Pesmi Evrovizije. Obstaja tudi dokaz, ko se je Pegasus v torek še malo lovil. Če si na Norveškem v predizboru glasoval za Hrvaško pod št. 14, si dobil povratni sms, ki se ti je zahvalil, da si glasoval za Izrael. Seveda pa sta transparentni in vsega zaupanja vredni ter niti slučajno od izraelske firme sponzorirani organizaciji, kot sta EBU in njihov telekomunikacijski partner, povedali, da je šlo samo za manjšo napakico, ki na rezultat glasovanja ni vplivala. Če parafraziramo uspešen slovenski evrovizijski ekvivalent: "Ja, pa ja de." Moramo pa, k temu nas zavezuje novinarski kodeks, preučiti še druge možnosti. Predvsem tisto, po kateri pa bi se v Evropi resnično našlo toliko navdušencev nad izraelsko pesmico, ki bi zavrgli moralne dileme ob Gazi ter glasovali z logiko, da je zabavna glasba pač pomembnejša od genocida. Če je tako, se Evropa nenadoma ne zdi več prijazno področje za bivanje in se bo treba počasi ozirati za čim drugim.                      Obstaja pa še tretja možnost. Da je bila Evropejcem izraelska skladba, oziroma katerakoli evrovizijska, če smo že pri tem, kot glasbena kompozicija resnično všeč … Da je evropski glasbeni okus pač takšen … V tem primeru pa moramo resignirano in prizadeto ugotoviti, da smo se kolektivno ponečedili na temeljni kamen evropskega popa, ki so ga pred dobrimi šestdesetimi leti postavili John, George, Paul in Ringo.  

V minulých částech série Bible Guide jsme sledovali výrobu a vlastní smysl Stánku, který Izraelci budovali na poušti během cesty do zaslíbené země. Do Stánku pak umístili Truhlu, ve které bylo uložené Desatero - a tato truhla jim byla tak svatá, že si ji dokonce nesli do jedné bitvy jako talisman. Ale zmíněnou bitvu nevyhráli... protože talisman a živý Bůh, to je něco docela jiného.

Už první izraelský prezident říkal, že jediné, co mají, jsou jejich hlavy a inteligence. David Marek, spoluzakladatel fondu Tachles VC, který se zaměřuje právě na izraelské startupy, říká, že ho nepřestává inspirovat, jak se země díky tomu stala světovou špičkou. „Doslovný překlad pojmu chucpe je odvaha hraničící s drzostí. Díky tomu jsou Izraelci schopní jít velmi rychle kupředu,“ říká Marek. Zatímco v Česku jsme zvyklí všechno dopředu naplánovat, Izraelec postupuje velmi rychle a pokud je nucen improvizovat, improvizuje. Marek popisuje, jak se to odráží v byznysových jednáních. Podle něj je navíc unikátní, že tamní startupový ekosystém je výsledkem spolupráce soukromého sektoru, veřejné správy, školství a armády. V podcastu probíráme, jak se jeho fondu daří a na které konkrétní oblasti cílí.Izrael je fascinující v tom, že se ze zemědělského státu stal technologickou velmocí.A co se v tomto díle ještě dozvíte:proč se fond Tachles zaměřuje na izraelské startupy a které obory jsou pro něj nejzajímavějšízda je pro efektivní investování a vyjednávání v Izraeli důležité mít v týmu Izraelce a zda je nutné znát hebrejštinudo kterých startupů už Tachles investoval a kolik jich chce mít celkem v portfoliuv čem Davidovi pomáhá studium čínštinyco všechno přispívá k úspěchu Izraele jako startupové země a čím by se mohlo inspirovat Českoco Tachles sleduje v rámci iniciativy Česko-izraelské technologické inovační fórum a jak lze přenést izraelský inovační model do Českajak současná geopolitická situace, Donald Trump a konflikt v Izraeli ovlivňují tamní startupovou scénuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Stánek, který měli Izraelci na poušti vyrobit, symbolizoval to nejdůležitější ve vztahu tohoto národa s Bohem. Co je to to nejdůležitější, uslyšíte z úst pastora Jiřího Zdráhala v další části série Bible Guide, která postupně po kapitolách přibližuje biblické poselství.

Desatero se dnes často chápe jako norma slušného a zbožného života, nebo jako Boží nároky na člověka. Ale 19. kapitola knihy Exodus mluví jinak - Desatero je v ní popisováno jako smlouva mezi Izraelci a Hospodinem, tedy úmluva mezi oběma stranami. Že tento pohled značně mění naši perspektivu, potvrdí pastor Jiří Zdráhal v další části série Bible Guide.

Když Bůh člověka někam posílá, také za na cestě zajistí - to mohli prožívat Izraelci na poušti celých 40 let, kdy jim Bůh každodenně sesílal svou manu, aby nepomřeli hlady. Obsah 15. a 16. kapitoly knihy Exodus můžete zkoumat v podcastu Bible Guide s pastorem Jiřím Zdráhalem

Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.

Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.

Situace je vážnější, než se zdá. Rusové tomu říkají chtoň a je to jejich vývozní artikl. Izraelci čekají, kdy je Trump zradí. Trumpova pohádka. Schůzka o bezpečnosti bez ANO a SPD. Plivnout do Kanady.

Zažíváme zvláštní historický paradox, kdy prezident Trump záměrně oslabuje pověst Ameriky jako spolehlivého partnera, a současně roste potřeba dosavadních spojenců setrvat s Amerikou v pevné alianci. Platí to pro Ukrajinu i Izrael, obě země ale v poslední době udělaly odlišnou zkušenost.

Situace je vážnější, než se zdá. Rusové tomu říkají chtoň a je to jejich vývozní artikl. Izraelci čekají, kdy je Trump zradí. Trumpova pohádka. Schůzka o bezpečnosti bez ANO a SPD. Plivnout do Kanady. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zažíváme zvláštní historický paradox, kdy prezident Trump záměrně oslabuje pověst Ameriky jako spolehlivého partnera, a současně roste potřeba dosavadních spojenců setrvat s Amerikou v pevné alianci. Platí to pro Ukrajinu i Izrael, obě země ale v poslední době udělaly odlišnou zkušenost.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si vede Evropa v konfrontaci s duem Trump-Putin? Češi a Bílý dům. Andrej Babiš v roli „mírového štváče“. Co vidí Izraelci, když hledí na povolební Německo. Nová rakouská koalice klade pragmatismus na první místo. I francouzské děti se musejí vypořádávat s násilímVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všechny bilaterální vztahy jsou jedinečné, ale některé jsou jedinečnější – třeba ty mezi Německem a Izraelem, stále tak trochu chápané jako vztah mezi pachatelem a obětí. I proto mnozí Izraelci se zájmem sledovali vítězství CDU/CSU v parlamentních volbách, ale také úspěch AfD.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak na české firmy dopadnou nová americká cla na dovoz oceli a hliníku a jak by na ně měla odpovědět EU? Podaří se udržet dohodu o příměří v Pásmu Gazy i přes tvrzení Hamásu, že ji Izraelci porušují? A proč se letošní Den bezpečného internetu zaměřuje na rizika tzv. digitální stopy?

Jak na české firmy dopadnou nová americká cla na dovoz oceli a hliníku a jak by na ně měla odpovědět EU? Podaří se udržet dohodu o příměří v Pásmu Gazy i přes tvrzení Hamásu, že ji Izraelci porušují? A proč se letošní Den bezpečného internetu zaměřuje na rizika tzv. digitální stopy?

Jak na české firmy dopadnou nová americká cla na dovoz oceli a hliníku a jak by na ně měla odpovědět EU? Podaří se udržet dohodu o příměří v Pásmu Gazy i přes tvrzení Hamásu, že ji Izraelci porušují? A proč se letošní Den bezpečného internetu zaměřuje na rizika tzv. digitální stopy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je plán Donalda Trumpa, aby se Palestinci z Pásma Gazy přesunuli do Jordánska a Egypta, uskutečnitelný? Jak pevné je aktuální příměří v Gaze? A jaké reakce vyvolává nejnovější vývoj mezi Izraelci a izraelskými politiky? Tomáš Pancíř se ptal české velvyslankyně v Tel Avivu Veroniky Kuchyňové Šmigolové.

Je plán Donalda Trumpa, aby se Palestinci z Pásma Gazy přesunuli do Jordánska a Egypta, uskutečnitelný? Jak pevné je aktuální příměří v Gaze? A jaké reakce vyvolává nejnovější vývoj mezi Izraelci a izraelskými politiky? Tomáš Pancíř se ptal české velvyslankyně v Tel Avivu Veroniky Kuchyňové Šmigolové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

90 vězňů za 3 rukojmí. Ostře sledovaná výměna v rámci dohody o příměří mezi teroristy z Hamásu a izraelskou vládou. Podaří se klid zbraní dodržet? A kdy se dostanou na svobodu všichni Izraelci držení v tunelech pod Gazou? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora Českého rozhlasu a experta na Blízký východ. Ptá se Matěj Skalický.

90 vězňů za 3 rukojmí. Ostře sledovaná výměna v rámci dohody o příměří mezi teroristy z Hamásu a izraelskou vládou. Podaří se klid zbraní dodržet? A kdy se dostanou na svobodu všichni Izraelci držení v tunelech pod Gazou? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora Českého rozhlasu a experta na Blízký východ. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

90 vězňů za 3 rukojmí. Ostře sledovaná výměna v rámci dohody o příměří mezi teroristy z Hamásu a izraelskou vládou. Podaří se klid zbraní dodržet? A kdy se dostanou na svobodu všichni Izraelci držení v tunelech pod Gazou? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora Českého rozhlasu a experta na Blízký východ. Ptá se Matěj Skalický.

Izrael a teroristické hnutí Hamás jsou nejblíž dohodě i příměří v pásmu Gazy od začátku vyjednávání. V první fázi by mělo dojít k propuštění 33 rukojmích, především žen a mužů nad 55 let a ve špatném zdravotním stavu, ale také dvou malých dětí. Jak ale upozorňuje v Interview Plus novinářka Nataša Dudinská, není jasné, kolik ze zadržovaných rukojmí je ještě na živu. Podle odhadů izraelských úřadů by to měla být asi polovina z celkem 98 osob.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bejrút o víkendu zasáhly další izraelské střely. Na místě jsou desítky mrtvých a raněných. Do metropole Libanonu se přitom v uplynulých týdnech uchýlilo už přes milion vnitřních uprchlíků. V centru metropole přebývají tisíce lidí, kteří utekli před bombardováním jihu Libanonu a jižních předměstí Bejrútu. Jejich vesnice a domy už srovnala izraelská armáda se zemí a v zemi narůstá zoufalství. Přestože mají dočasnou střechu nad hlavou, perspektiva návratu se jim vytrácí.

Bejrút o víkendu zasáhly další izraelské střely. Na místě jsou desítky mrtvých a raněných. Do metropole Libanonu se přitom v uplynulých týdnech uchýlilo už přes milion vnitřních uprchlíků. V centru metropole přebývají tisíce lidí, kteří utekli před bombardováním jihu Libanonu a jižních předměstí Bejrútu. Jejich vesnice a domy už srovnala izraelská armáda se zemí a v zemi narůstá zoufalství. Přestože mají dočasnou střechu nad hlavou, perspektiva návratu se jim vytrácí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelský parlament schválil dva zákony, které ztíží nebo rovnou znemožní činnost agentuře OSN určené na pomoc uprchlíkům z Palestiny. Proč to Izraelci dělají, a jaký to bude mít dopad?

Izraelský parlament schválil dva zákony, které ztíží nebo rovnou znemožní činnost agentuře OSN určené na pomoc uprchlíkům z Palestiny. Proč to Izraelci dělají, a jaký to bude mít dopad?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vůdce Hamásu mrtev. Jahjá Sinvár dopaden. Izraelci zabili architekta brutálního teroristického útoku z loňského 7. října. Co bude po jeho smrti? Téma pro dva hosty – zpravodaje Českého rozhlasu v Tel Avivu Štěpána Macháčka a Irenu Kalhousovou, ředitelku Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. Ptá se Matěj Skalický. *** Původně plánovaný další díl ze série Extrém s Janem Charvátem uslyšíte 25. října. ***Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka má vždy tisíc tváří a tisíc výkladů. Někdy pomohou čísla, i když ani ta nemohou podat celou pravdu. Jak vypadá válka mezi Hamásem a Izraelem rok po 7. říjnu 2023?

Přesně před rokem se Izrael stal terčem teroristického útoku Hamásu z Pásma Gazy, který si vyžádal přes 1100 obětí. Stál na začátku aktuální války na Blízkém Východě. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Alex Švamberk v podcastu Zbytečná válka probrali, proč Izrael nezabránil útoku. Analytik se domnívá, že útok pohřbil naděje na vznik samostatného palestinského státu.

Válka má vždy tisíc tváří a tisíc výkladů. Někdy pomohou čísla, i když ani ta nemohou podat celou pravdu. Jak vypadá válka mezi Hamásem a Izraelem rok po 7. říjnu 2023?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyhnou se Izraelci útoku na íránská ropná pole a jaderná zařízení, jak je vyzývá americký prezident? Jak dlouho ještě bude pokračovat stavba domova seniorů v Horní Lidči, kterou před dvěma týdny odmítli lidé v referendu? Kolik lidí už se evakuovalo z východoukrajinského města Kosťantynivka, ke kterému se blíží ruská armáda? A jaký byl první ze tří pražských koncertů Boba Dylana?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak prožívají obyvatelé Bejrútu izraelskou ofenzivu? Nakolik jsou proti náletům chráněni a je někde v Libanonu bezpečno? Proč dokážou Izraelci tak přesně určit, kde se nachází vrcholní činitelé Hizballáhu a páchat na ně atentáty? Jak přišli čeští vědci jako první na světě na to, že se rakovina slinivky břišní dá odhalit už v raném stádiu z pár kapek krve? A kdy by se test mohl začít používat v klinické praxi?

Jak prožívají obyvatelé Bejrútu izraelskou ofenzivu? Nakolik jsou proti náletům chráněni a je někde v Libanonu bezpečno? Proč dokážou Izraelci tak přesně určit, kde se nachází vrcholní činitelé Hizballáhu a páchat na ně atentáty? Jak přišli čeští vědci jako první na světě na to, že se rakovina slinivky břišní dá odhalit už v raném stádiu z pár kapek krve? A kdy by se test mohl začít používat v klinické praxi?

Jak prožívají obyvatelé Bejrútu izraelskou ofenzivu? Nakolik jsou proti náletům chráněni a je někde v Libanonu bezpečno? Proč dokážou Izraelci tak přesně určit, kde se nachází vrcholní činitelé Hizballáhu a páchat na ně atentáty? Jak přišli čeští vědci jako první na světě na to, že se rakovina slinivky břišní dá odhalit už v raném stádiu z pár kapek krve? A kdy by se test mohl začít používat v klinické praxi?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pagery, vysílačky, exploze. Bojovníci teroristické organizace Hizballáh v šoku. Nebývalý útok se stal zřejmě roznětkou zásadní eskalace na Blízkém východě. Provedli ho Izraelci? A jak? Otázky pro zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a odborníka na Blízký východ Jana Fingerlanda. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pagery, vysílačky, exploze. Bojovníci teroristické organizace Hizballáh v šoku. Nebývalý útok se stal zřejmě roznětkou zásadní eskalace na Blízkém východě. Provedli ho Izraelci? A jak? Otázky pro zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a odborníka na Blízký východ Jana Fingerlanda. Ptá se Matěj Skalický.

Izrael zahájil rozsáhlé vzdušné útoky na základny libanonského hnutí Hizballáh. Mluvčí izraelské armády nevyloučil ani pozemní operaci, pokud bude potřeba k tomu, aby se do severního Izraele mohli vrátit evakuovaní lidé. „Izraelci vědí, že na konstantní bombardování nelze nereagovat, severní část země je prakticky neobyvatelná. Ani opozice není proti, ale je otázka, jak dlouho bude ofenziva trvat a v jaké míře,“ říká pro Český rozhlas Plus expertka Irena Kalhousová.

Izrael zahájil rozsáhlé vzdušné útoky na základny libanonského hnutí Hizballáh. Mluvčí izraelské armády nevyloučil ani pozemní operaci, pokud bude potřeba k tomu, aby se do severního Izraele mohli vrátit evakuovaní lidé. „Izraelci vědí, že na konstantní bombardování nelze nereagovat, severní část země je prakticky neobyvatelná. Ani opozice není proti, ale je otázka, jak dlouho bude ofenziva trvat a v jaké míře,“ říká pro Český rozhlas Plus expertka Irena Kalhousová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda nemá nic v hrsti a Kalouska na střeše. Na vlnách národních mýtů. Vesnice Spišský Hrhov. Aktivní společnost je nadějí Slovenska. Proč (také) nechtějí ultraortodoxní Izraelci na vojnu. Jak je dobré míti za zády Kalouska. Anebo naopak: jak je marné míti Kalouska. Čí syny posílá Putin na frontu

Kdo je největším nepřítelem izraelské armády? V jistém ohledu je to část izraelských občanů z řad ultraortodoxních věřících. Paradoxní je, že mnozí z nich uvádí důvody, které jsou mylné.

Pokračování speciálu s Davidem Shorfem o Izraeli. Co se stalo od podzimu v izraelsko palestinském konfliktu? K čemu dochází v izraelské politice a jak dlouho vydrží u moci Benjamin Netanjahu? Je vůbec možný mír mezi Izraelci a Palestinci a jak by mělo vypadat státní uspořádání mezi oběma národy? 

Státy se udržují těmi idejemi, na kterých vznikly, napsal kdysi T. G. Masaryk. Izraelci v den narozenin svého státu přemýšlejí, které ideje to byly a zda se je podařilo naplnit. A pochybují více než kdy jindy. Izrael byl vyhlášen 14. května roku 1948, tedy před 76 lety. Obvykle se slaví podle židovského kalendáře 5. ijaru, ale letos se obě data potkala ve stejný okamžik.

Židé představují méně než dvě procenta Američanů a Izraelci jen několik promile obyvatel Blízkého východu. Debata o nich však pronikla až do nejvyšších pater americké politiky, a dokonce i zákonů.

Babiš roztočil spirálu nenávisti a koalice se ochotně přidala. - Ruští hackeři útočí na Česko i na další západní země. Čínský prezident se v Paříži dověděl, že EU si nenechá líbit diskriminační praktiky. Proč Polsko neslaví 8. květen. Izraelci v Rafahu.

Írán v noci na neděli udělal to, co ještě nikdy předtím: vůbec poprvé přímo zaútočil na Izrael. Nikdy ve své historii nečelil židovský stát tak masivnímu vzdušnému útoku, stejně jako nikdy ve své historii Írán podobným způsobem neprovedl rozsáhlý válečný úder proti jiné zemi. Izraelci úder očekávali a drtivou většinu íránských raket a dronů zlikvidovali. Proč Írán drony vyslal? A vyhrotí se konflikt do globálních rozměrů? Hostem Filipa Titlbacha je Matouš Horčička, analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Írán.

Kam se Izraelci a Palestinci dostali za půl roku? Izraelci mají pocit, že vstoupili do války, která byla nevyhnutelná. Rozhodl o tom sám Hamás 7. října loňského roku. Pozemní operace začala po dalších dvaceti dnech a chvíli to vypadalo, že konflikt bude trvat jen pár týdnů. Mezitím se z něj stala nejdelší války od založení státu – pokud nepočítáme tu první.