Podcasts about izraelci

Rabinova smrt před 30 lety byla trochu náhoda – vrah neměl žádný dobrý plán, premiérův bodyguard zrovna zůstal stranou, k usmrcení stačily dva zásahy pistolí. Jenže také to tak úplně náhoda nebyla. Izrael byl tehdy ve varu, od podpisu první dohody z Osla uplynuly dva roky a Izraelci byli v otázce dalšího pokračování stále více rozštěpení.

Rabinova smrt před 30 lety byla trochu náhoda – vrah neměl žádný dobrý plán, premiérův bodyguard zrovna zůstal stranou, k usmrcení stačily dva zásahy pistolí. Jenže také to tak úplně náhoda nebyla. Izrael byl tehdy ve varu, od podpisu první dohody z Osla uplynuly dva roky a Izraelci byli v otázce dalšího pokračování stále více rozštěpení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pridružitev držav kandidatk Evropski uniji do leta 2030 je uresničljiv cilj, je danes povedala visoka zunanjepolitična predstavnica Kaja Kallas. V danes objavljenem poročilu o napredku kandidatk v pogajalskem procesu je Evropska komisija kot najbolj prizadevne navedla Črno Goro, Albanijo, Ukrajino in Moldavijo. Druge teme: - Dolgotrajna oskrba: zapletene prijave, na prostor v domovih za starejše čaka skoraj 40 tisoč ljudi. - Nadaljevanje konflikta med Izraelci in Palestinci: pred 30-imi leti ubili mirovnika Jicaka Rabina. - Odmeva napoved prodaje kulturnega doma v Trstu. Kaj bo s Slovenskim stalnim gledališčem?

CELÝ ROZHOVOR: herohero.co/piatocek/subscribe Separ povedal, že mu nemáme písať, keďže s bandou neprofesionálnych imbecilov ako sme my sa aj tak nebude baviť, preto sme to ani neskúšali. Radšej sme si na rozhovor ohľadom čmárania po Himalájach zavolali Dorotu Nvotovú, ktorá je v Nepále ako doma. Adam sa s Dorotou rozprával o tom, prečo sa po internetoch vyhádava so Separom a čo na to strana Demokrati, či je v poriadku nechávať svoje tagy kade-tade po Himalájach a prečo by ste nemali počas návštevy inej krajiny hovoriť, že jej jedlo chutí ako hovno. No a dozvedeli sme sa aj to, kde môžete v Himalájach úplne v pohode nechať svoj podpis. Nie, na kameňoch naozaj nie. Prvú časť rozhovoru práve počúvate. V druhej časti, ktorú nájdete na našom HeroHero, sa dozviete, aj to, či Separa z niečoho ospravedlňuje to, že robí charitu, či sú 25-metrové stožiare v Tatrách iné ako tagy v Himalájach, a či sa Dorote podarilo uzmieriť sa s Oskarom Rózsom. A ešte jedna vec, v piatok 14. novembra budeme mať vedomostnú šou Nie alebo áno, ktorú si môžete užiť naživo v bratislavskom Kácečku, ale aj online z vašej obývačky. Tak neváhajte a kupujte lístky, kým ešte sú! - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/ - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Druhá kniha Mojžišova Exodus 10,21-29 Deviata rana: tma Hospodin riekol Mojžišovi: Vystri ruku k nebesiam a v Egypte nastane tma, že ju bude možno hmatať. Vtedy Mojžiš vystrel ruku k nebesiam a tri dni bola hustá tma po celom Egypte. Jeden druhého nevidel a nikto nevstal zo svojho miesta; ale všetci Izraelci mali svetlo na miestach, kde […]

Pro mírový plán Donalda Trumpa, ale i pro Gazu a její obyvatele nastala velmi nebezpečná fáze. Poválečné mocenské vakuum se snaží vyplnit Hamás, kterému se podařilo uchovat velkou část svých kapacit. Vzniká tím otázka, kdo by měl, nebo kdo dokáže Gaze vládnout, až odejdou Izraelci z celého pásma.

Americký plán na ukončení války v Gaze je v pohybu. V pondělí ráno se na svobodu dostali všichni izraelští rukojmí, Izraelci začali stahovat své jednotky na nové pozice, obyvatelé města Gaza se vracejí domů, a do oblasti přijel Donald Trump, díky kterému se tyto věci odehrály. Nálada v Izraeli byla mimořádně slavnostní, hlavním tématem byl návrat rukojmí a jejich shledání s rodinami.

Palestinské hnutí Hamás propouští posledních 20 rukojmí, která přežila více než dva roky v zajetí teroristů. Izrael výměnou za to propustí bezmála dva tisíce vězněných Palestinců včetně 250 doživotně odsouzených a jeho armáda se začíná stahovat z Pásma Gazy. „Premiér Benjamin Netanhaju si uvědomil, že už nemůže dále odolávat tlaku. Z Izraele se stal pária – úplně izolovaný kulturně, politicky, ekonomicky,“ míní slovensko-izraelská dokumentaristka a novinářka Nataša Dudinská.

Palestinské hnutí Hamás propouští posledních 20 rukojmí, která přežila více než dva roky v zajetí teroristů. Izrael výměnou za to propustí bezmála dva tisíce vězněných Palestinců včetně 250 doživotně odsouzených a jeho armáda se začíná stahovat z Pásma Gazy. „Premiér Benjamin Netanhaju si uvědomil, že už nemůže dále odolávat tlaku. Z Izraele se stal pária – úplně izolovaný kulturně, politicky, ekonomicky,“ míní slovensko-izraelská dokumentaristka a novinářka Nataša Dudinská.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Klíčová otázka v momentě, kdy proběhne první fáze, je, kdy začne rekonstrukce Gazy,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. Jak nejnovější dění vnímají Izraelci? Směřuje vývoj k dvoustátnímu řešení, nebo ne? A čekají Izrael předčasné volby? Poslechněte si rozhovor.

„Klíčová otázka v momentě, kdy proběhne první fáze, je, kdy začne rekonstrukce Gazy,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. Jak nejnovější dění vnímají Izraelci? Směřuje vývoj k dvoustátnímu řešení, nebo ne? A čekají Izrael předčasné volby? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sanacija dobri dve leti po ujmi v savinjsko-šaleški regiji teče prepočasi, opozarjajo tamkajšnji župani ob današnjem obisku vlade. Med temami so poleg obnove po poplavah tudi infrastrukturni projekti, kot je graditev ceste tretje razvojne osi, ter zeleni prehod regije. Na seji v Mozirju, s katero so začeli obisk, so obravnavali predloga zakona o postopnem zapiranju premogovnika Velenje in izhodišča za pripravo predloga zakona o razvojnem prestrukturiranju regije ter se seznanili z ukrepi in vlaganji v vodotoke, za katere je bilo v zadnjih dveh letih namenjenih skoraj milijardo evrov. Drugi poudarki oddaje: - Izraelci zaznamujejo drugo obletnico Hamasovih terorističnih napadov. - Trump ob zaprtju vlade v dodatne napotitve garde in uvozne carine. - Nobelova nagrada za fiziko za odkritja, ki omogočajo kvantne računalnike.

Voditelji članic Evropske unije so na neformalnem srečanju v Koebenhavnu pred dobro uro končali razpravo o krepitvi obrambnih zmogljivosti povezave. Kot so napovedali pred začetkom, naj bi se med drugim dogovorili za tesnejše sodelovanje na področjih varnosti in obrambe ter odločnejše ukrepanje ob ruskih grožnjah. Zvečer jih čaka še razprava o podpori Ukrajini. V oddaji tudi o tem: - Flotilja s pomočjo za Gazo vplula na območje, kjer bi jo lahko prestregli Izraelci. - Izrekanje delavcev o izplačilu božičnice po mnenju pravne stroke ne bi bilo skladno z zakonodajo. - KPK tožbo SDH-ja označuje za udarec po tistem, ki razgalja nepravilnosti.

Ali najnovejši Trumpov načrt lahko prinese konec vojne? Kaj pomenijo priznanja Palestine dejansko za Palestince? V minulih dneh smo izvedeli, da bodo članice EBU odločale o prepovedi nastopa Izraela na Evroviziji, UEFA bo odločala o začasni izključitvi iz tekmovanj pod svojim okriljem. Kako na to gledajo Izraelci? Kakšna je nova, povojna Sirija?

Je dobré si přiznat, že dobrá a zbožná rozhodnutí někdy bolí a stojí hodně - ale: jsou dobrá a zbožná a to je důležité. Právě to zakusil i prorok Ezdráš a Izraelci jeho doby. Více už řekne pastor Jiří Zdráhal, autor cyklu Bible Guide.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy vede další země k myšlence uznat samostatnost palestinského státu. Po Francii a Británii oznámila svůj záměr také Kanada a Malta. „Posiluje to palestinské pozice a oslabuje to izraelské pozice, takže není divu, že se Izraelci rozčilují. Určitě budou zase mluvit o antisemitismu jako mnohokrát v minulosti,“ říká v pořadu Interview Plus vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počátek 1. knihy Královské popisuje stavbu jeruzalémského chrámu, Šalamounova chrámu. Právě tento Davidův syn měl to privilegium postavit monumentální dílo, kam pak následujících 400 let chodili Izraelci vzdávat chválu svému Bohu. Víc už vám řekne autor cyklu Bible Guide Jiří Zdráhal.

Na tři desítky zemí v čele s Británií vyzvaly Stát Izrael, aby okamžitě zastavil válku v Pásmu Gazy. Česko svůj podpis nepřidalo. Podle ministerstva zahraničí ho nikdo k prohlášení nepřizval. „Iniciátoři, což byli patrně Britové, oslovovali ty země, u kterých odhadovali, že by mohli uspět. Nemyslím si, že se musíme stydět za to, že se každý hned neptá Česka,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat Jiří Schneider.

Na tři desítky zemí v čele s Británií vyzvaly Stát Izrael, aby okamžitě zastavil válku v Pásmu Gazy. Česko svůj podpis nepřidalo. Podle ministerstva zahraničí ho nikdo k prohlášení nepřizval. „Iniciátoři, což byli patrně Britové, oslovovali ty země, u kterých odhadovali, že by mohli uspět. Nemyslím si, že se musíme stydět za to, že se každý hned neptá Česka,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat Jiří Schneider.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To, co vidíme kolem sebe, se nám často ve srovnání s duchovním světem jeví jako rychlejší, jistější a svým způsobem pohodlnější cesta - a proto se stejně jako starověcí Izraelci často dostáváme do pokušení zkratek. Další dvě kapitoly z 1. knihy Samuelovy pro vás v cyklu Bible Guide mapuje Jiří Zdráhal.

Pred počitnicami pa še temeljno vprašanje, s katerim si boste lahko krajšali poletne večere: Zakaj in čemu se še nihče ni spomnil slogana: »Naredimo Slovenijo spet veliko!« Bojni vzklik neopopulizma se širi po planetu kot vihar in samodržci, diktatorji, avtokrati ali pa samo populisti, so k znameniti Trumpovi pogruntavščini že prilimali ime svoje dežele. »Ponovno velike« države rastejo kot gobe po dežju. Ponovno velika je skoraj postala Romunija, Izrael tako ali tako, ponovno velika je postala Madžarska, predlagano je, da se k stari slavi vrne Evropa kot celota in še bi lahko naštevali. Le v Sloveniji se še ni našel junak, ki bi se lotil delanja ponovno velike Slovenije. Kar je nenavadno, ker ni, da bi ne imeli kandidatov. V predvolilnem letu, ko se rojevajo nove stranke ena za drugo, stare pa se utrjujejo na svojih pozicijah, bi človek pričakoval, da bo kdo zagrabil geslo, ki je dokazano najbolj učinkovito politično geslo enaindvajsetega stoletja. Pa ne samo to: »MAGA« je geslo in politični program hkrati, kar je vsaj za večino ameriških volivcev zelo udobno. Istočasno pa si v slovenskih strankarskih štabih že belijo glavo, s katerim sloganom naj gredo na državnozborske volitve leta 2026. In medtem ko bodo izumljali slogane, ki bodo vsebovali besede »naprej« in »zaupanje« in »Slovenija«, v političnem kotu stoji in čaka garancija za uspeh, če ne že za zmago na volitvah: »Naredimo Slovenijo spet veliko!« Poglejmo morebitne ovire, ki stojijo na poti uvedbe trumpizma v Sloveniji. Predvsem dve besedi v sloganu sta sporni. In sicer »veliko« ter »spet.« Slovenija je mala. Majhna. Majcena. Povezovati jo na kakršenkoli način s pojmom »velika« je smešno. Razen v prenesenem imenu, ko imajo naši športniki veliko srce. Drugače pa je naša majhnost ne le geografsko dejstvo, temveč tudi primerjalna prednost in dobrodošel turistični atribut. Če bi kdo zdaj začel znotraj trumpistične agende govoriti o Sloveniji kot o »veliki«, bi si zaslužil samo posmeh in njegove politične pozicije bi se kvečjemu oslabile, nikakor pa ne povečale. Potem pa je tu besedica »spet«, ki jo lahko iz originala ustrezneje prevajam kot »ponovno«. V državah, ki geslo uporabljajo, seveda mislijo na nekdanjo slavo teh držav. Madžari na srečna leta znotraj črno-žolte monarhije, Izraelci na srečne čase kralja Davida in tako naprej in tako nazaj. Niti ni povsem jasno, na katero od dob v slavni ameriški zgodovini se navezuje Donaldov vzklik. Večina njegovih privržencev misli na dobo po koncu druge svetovne vojne, do sredine šestdesetih let, ko so se Američanom končno spuntali otroci; omenjenih dvajset let  velja za nekakšno idealizirano predstavo o ameriških sanjah. Mogoča pa slovenski zet celo misli na reaganavsko dobo, ko je Ronald – sicer ne tako vneto in tako pogosto – tudi sam uporabljal zelo podobno geslo o vrnitvi k ameriški veličini. Problem pri Sloveniji je, da zgodovinsko gledano ni bila nikoli velika. Sicer bi tudi težko bila, ker nikoli ni imela državnega okvirja, ampak skozi vso slovensko zgodovino, bi lahko za velika označili samo izbrana poglavja, celotno dobo pa izjemno težko. Kar nas napeljuje na misel, da bi lahko pomladniki začeli poudarjati pomen slovenske osamosvojitve, saj »Naredimo Slovenijo spet veliko« z mislijo na recimo sedemdeseta leta dvajsetega stoletja ne zdrži resne analize. Obstaja seveda možnost, da bi kdo z uvedbo slogana imel v mislih Karantanijo, ampak to se zdi celo za trenutne slovenske populiste že korak predaleč nazaj. Še tretja možnost, zakaj še tako zagreti slovenski populisti ne izkoristijo potenciala slogana »Naredimo Slovenijo spet veliko«, pa se skriva v nerodnem sorodstvu s sloganom: »Naredite mi to deželo spet nemško!« Obstaja pa še ena resnica … Slovenci smo imeli, pa smo ga ali zavrgli ali pozabili, popoln politični slogan, ki pa je bil žal premalo enostranski, premalo politikantski in preveč vključujoč, da bi se obdržal, in ga je stampedo politike razdvajanja poteptal in odvrgel na smetišče zgodovine: »Slovenija, moja dežela.« Nič drugega ni treba.  

Totálně zničený Tel Aviv, Izraelci prosící o mír nebo sestřelený izraelský letoun F-35… Novým nástrojem šíření dezinformací se stává generativní umělá inteligence. Sociální sítě zaplavila falešná videa a záběry z videoher vydávající se za realitu íránsko-izraelského konfliktu. „Ověřit jejich pravost je bez spolupráce platforem skoro nemožné,“ říká datový analytik Josef Šlerka. V audiozáznamu ještě přiblíží, jaké důvěře se dnes těší média a co ukazuje volba nového ředitele ČT.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Íránští představitelé slibují Spojeným státům odvetu za vybombardování svých jaderných zařízení. Američané stejně jako Izraelci tvrdí, že to bylo nutné, aby Írán nezískal jadernou zbraň. Jak na to nahlížejí běžní Íránci? „Nejčastějším pocitem je strach z toho, co bude. Jsou rukojmími dvou režimů (íránského a izraelského, pozn. red.), kterým nezáleží na civilních obětech,“ říká filmová režisérka česko-íránského původu Širín Nafariehová.

Íránští představitelé slibují Spojeným státům odvetu za vybombardování svých jaderných zařízení. Američané stejně jako Izraelci tvrdí, že to bylo nutné, aby Írán nezískal jadernou zbraň. Jak na to nahlížejí běžní Íránci? „Nejčastějším pocitem je strach z toho, co bude. Jsou rukojmími dvou režimů (íránského a izraelského, pozn. red.), kterým nezáleží na civilních obětech,“ říká filmová režisérka česko-íránského původu Širín Nafariehová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klíčová událost z noci na pátek: Izrael zahájil preventivní útok na Írán. V Teheránu se podle agentury AP ozývaly exploze. To vše krátce poté, co rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii poprvé za posledních 20 let konstatovala, že Írán neplní své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní. „Útok nebyl bleskem z čistého nebe. Izrael několik let jasně říká, že nemůže dopustit, aby Írán vyvinul jadernou zbraň,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Pa smo dobili, kar smo iskali. Tako dolgo smo na pol paranoični vsakemu malo bolj nenavadnemu dogodku kot vzrok obesili teorijo zarote, da so sedaj, ko se nenavadni dogodki vrstijo eden za drugim, teorije zarote povsem izgubile kredibilnost. Z drugimi besedami, iz nekdanjega medijskega slogana, ki je bil neuradna himna teorij zarote "Kaj pa, če je vse res", smo prišli pod nov moto: "Vse je res!" Kje so teorije zarote, kot jih človek potrebuje? Ni jih in ni jih bilo, ko je bivši Dončićev klub kompenziral izgubo tako, da je zmagal v loteriji nabora, čeprav je imel komaj odstotek možnosti, in ni jih, ko je večina Evrope glasovala za izraelsko pesem na Evroviziji. O Evroviziji torej.Strinjamo se okoli prvega aksioma Evrovizije, ki govori o tem, da med evrovizijskim cirkusom glasba ni pomembna. Ali če smo bolj specifični; geostrateški položaj sveta, sosedski odnosi, spolne preference, koreografije, denar, moda, turizem in seveda evropska televizijska politika so pomembnejši kot glasba. Če kdo celo poje, je fino, če ne, pa je tudi OK. S tega stališča letošnja Evrovizija ni bila nobena izjema; vse drugo pred glasbo, na prvem mestu pa seveda glasovanje, ki je Izraelu prineslo največ glasov evropskega občinstva.                     Izraelci imajo ljubezensko razmerje z evropskim glasbenim občinstvom. Že leta 2018 so dosegli rekordno število glasov s takrat še posebej abotno poskočnico, lani so bili po številu glasov občinstva drugi za Hrvaško, letos pa prvi. Komentarjev na letošnji rezultat je ogromno, ampak ker se jih večina odvija v razvedrilnih rubrikah spletnih in elektronskih medijev, so komentarji kot komentatorji – simpatični in igrivi. Če pa kdo komentira bolj zares, takoj zapade v rove teorij zarote. Tako bomo poskusili z zarotniško, a vendar simpatično teorijo.                      Že lani so se Izraelci odločili zbrisati Palestince z obličja Zemlje. Z brisanjem z obličja Zemlje imajo namreč tisočletne izkušnje in kar so drugi trenirali na njih, zdaj oni izvajajo na drugih. Ko enkrat osvojiš princip, je implementacija enostavna. Kakorkoli: javno mnenje je v vojni pomembnejše od pušk in bomb; to je znana resnica, dokazana v teh tisočletjih nasilja in krvi. In ni ga večjega uspeha, kot če se agresor, ali pač genocidneš v tem primeru, pokaže kot civiliziran in družbeno sprejemljiv. Boljše priložnosti, kot je množično evropsko glasovanje, skoraj referendum, ni! Rezultat glasovanja pokaže, da tako prebivalstvo kot naša evropska krovna televizijska organizacija z veseljem zamahnemo z roko, pomežiknemo in samo tisti najbolj zategnjeni naredijo »Ti, ti, ti«, vsi ostali pa smo navdušeni, ker imajo Izraelci spevno pesmico. Ter glasujemo za njih, ker je naš glas pomembnejši od trupel v Gazi. Za Izrael je največje število glasov evropskega občinstva strateška zmaga, ki jim je ne morejo izglasovati ne njihova vojska, ne Mosad in ne vsemogoče ameriške marketinške agencije. Ampak zdaj protizarotniški agenti svetovnih medijev vzkliknejo: "I, kako bi pa naj Izraelci to storili? Telefonsko glasovanje je namreč najbolj verodostojen in varen način neposredne demokracije, kar jih pozna vesolje!" Ter nas, ki razmišljamo heretično, vržejo v temne kleti teoretičnih zarotnikov. Ampak tudi naivni pisun, ki so mu vohunske metode znane le od agenta 007, dobi idejo ali dve, kako lahko zmanipuliraš telefonsko glasovanje ... Najprej že na osnovi genialne ideje evropskih televizijcev, ki so jih evropski telekomunikacijski baroni prepričali, da bi bilo modro dovoliti z ene telefonske številke glasovati dvajsetkrat. Tako evropski telekomi posameznega evrovizijskega navdušenca potencialno pomolzejo dvajsetkrat. Ob tem pa so se televizijci zavarovali s klavzulo, po kateri ni treba razkriti absolutnega števila glasov. Le število točk, ki jih izračuna bog ve kateri umetnointeligenčni algoritem … In izraelskim agentom ni treba drugega, kot zbrati recimo 10 000 evropskih enajstošolnikov, jim stisniti vsakemu po dvajset evrov, in "voilà": 200 000 glasov. Ampak ker, resnici na ljubo, nismo ravno opazili pravovernih judov, kako se smukajo okoli Kraljev ulice, so morali uporabiti nekaj drugega. In tudi na to ima v espionaži izveden pisec odgovor. Izraelci so razvili Pegasusa, ki ga na Slovenskem prevajamo kot Pegaz. Gre za nabor programskih orodij, ki jih množično kupujejo in istočasno nakup zanikajo vse svetovne vlade. Orodje, ki mu je prisluškovati vašemu mobilnemu telefonu preprosto, kot otroku vreči kamen, je menda tako izpopolnjeno, da so se državne skrivnosti v sramu poskrile v arhive, saj jih Pegasus razgali, še preden uspejo postati skrivnosti. Hočemo povedati, da je izraelskemu vohunskemu programu – ki je globalni hit in ima v opisu osnovnih nalog prisluškovanje telefonom in manipuliranje z rezultati – liričnemu sopranu izpod sionskega griča priskrbeti nekaj milijonov glasov mačji kašelj. Ne namigujemo torej, da so Izraelci ponaredili glasovanje ob letošnji Pesmi Evrovizije, temveč trdimo, da so Izraelci ponaredili letošnje glasovanje ob Pesmi Evrovizije. Obstaja tudi dokaz, ko se je Pegasus v torek še malo lovil. Če si na Norveškem v predizboru glasoval za Hrvaško pod št. 14, si dobil povratni sms, ki se ti je zahvalil, da si glasoval za Izrael. Seveda pa sta transparentni in vsega zaupanja vredni ter niti slučajno od izraelske firme sponzorirani organizaciji, kot sta EBU in njihov telekomunikacijski partner, povedali, da je šlo samo za manjšo napakico, ki na rezultat glasovanja ni vplivala. Če parafraziramo uspešen slovenski evrovizijski ekvivalent: "Ja, pa ja de." Moramo pa, k temu nas zavezuje novinarski kodeks, preučiti še druge možnosti. Predvsem tisto, po kateri pa bi se v Evropi resnično našlo toliko navdušencev nad izraelsko pesmico, ki bi zavrgli moralne dileme ob Gazi ter glasovali z logiko, da je zabavna glasba pač pomembnejša od genocida. Če je tako, se Evropa nenadoma ne zdi več prijazno področje za bivanje in se bo treba počasi ozirati za čim drugim.                      Obstaja pa še tretja možnost. Da je bila Evropejcem izraelska skladba, oziroma katerakoli evrovizijska, če smo že pri tem, kot glasbena kompozicija resnično všeč … Da je evropski glasbeni okus pač takšen … V tem primeru pa moramo resignirano in prizadeto ugotoviti, da smo se kolektivno ponečedili na temeljni kamen evropskega popa, ki so ga pred dobrimi šestdesetimi leti postavili John, George, Paul in Ringo.  

Už první izraelský prezident říkal, že jediné, co mají, jsou jejich hlavy a inteligence. David Marek, spoluzakladatel fondu Tachles VC, který se zaměřuje právě na izraelské startupy, říká, že ho nepřestává inspirovat, jak se země díky tomu stala světovou špičkou. „Doslovný překlad pojmu chucpe je odvaha hraničící s drzostí. Díky tomu jsou Izraelci schopní jít velmi rychle kupředu,“ říká Marek. Zatímco v Česku jsme zvyklí všechno dopředu naplánovat, Izraelec postupuje velmi rychle a pokud je nucen improvizovat, improvizuje. Marek popisuje, jak se to odráží v byznysových jednáních. Podle něj je navíc unikátní, že tamní startupový ekosystém je výsledkem spolupráce soukromého sektoru, veřejné správy, školství a armády. V podcastu probíráme, jak se jeho fondu daří a na které konkrétní oblasti cílí.Izrael je fascinující v tom, že se ze zemědělského státu stal technologickou velmocí.A co se v tomto díle ještě dozvíte:proč se fond Tachles zaměřuje na izraelské startupy a které obory jsou pro něj nejzajímavějšízda je pro efektivní investování a vyjednávání v Izraeli důležité mít v týmu Izraelce a zda je nutné znát hebrejštinudo kterých startupů už Tachles investoval a kolik jich chce mít celkem v portfoliuv čem Davidovi pomáhá studium čínštinyco všechno přispívá k úspěchu Izraele jako startupové země a čím by se mohlo inspirovat Českoco Tachles sleduje v rámci iniciativy Česko-izraelské technologické inovační fórum a jak lze přenést izraelský inovační model do Českajak současná geopolitická situace, Donald Trump a konflikt v Izraeli ovlivňují tamní startupovou scénuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.

Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výměny rukojmích a vězňů skončily. Naopak údery začaly nanovo. Pásmo Gazy opět pohltila válka. Proč klid zbraní nevydržel? A co bude s unesenými Izraelci v tunelech teroristů? Téma pro Štěpána Macháčka, zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě. Ptá se Matěj Skalický.

Situace je vážnější, než se zdá. Rusové tomu říkají chtoň a je to jejich vývozní artikl. Izraelci čekají, kdy je Trump zradí. Trumpova pohádka. Schůzka o bezpečnosti bez ANO a SPD. Plivnout do Kanady.

Zažíváme zvláštní historický paradox, kdy prezident Trump záměrně oslabuje pověst Ameriky jako spolehlivého partnera, a současně roste potřeba dosavadních spojenců setrvat s Amerikou v pevné alianci. Platí to pro Ukrajinu i Izrael, obě země ale v poslední době udělaly odlišnou zkušenost.

Situace je vážnější, než se zdá. Rusové tomu říkají chtoň a je to jejich vývozní artikl. Izraelci čekají, kdy je Trump zradí. Trumpova pohádka. Schůzka o bezpečnosti bez ANO a SPD. Plivnout do Kanady. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zažíváme zvláštní historický paradox, kdy prezident Trump záměrně oslabuje pověst Ameriky jako spolehlivého partnera, a současně roste potřeba dosavadních spojenců setrvat s Amerikou v pevné alianci. Platí to pro Ukrajinu i Izrael, obě země ale v poslední době udělaly odlišnou zkušenost.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všechny bilaterální vztahy jsou jedinečné, ale některé jsou jedinečnější – třeba ty mezi Německem a Izraelem, stále tak trochu chápané jako vztah mezi pachatelem a obětí. I proto mnozí Izraelci se zájmem sledovali vítězství CDU/CSU v parlamentních volbách, ale také úspěch AfD.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak si vede Evropa v konfrontaci s duem Trump-Putin? Češi a Bílý dům. Andrej Babiš v roli „mírového štváče“. Co vidí Izraelci, když hledí na povolební Německo. Nová rakouská koalice klade pragmatismus na první místo. I francouzské děti se musejí vypořádávat s násilímVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak na české firmy dopadnou nová americká cla na dovoz oceli a hliníku a jak by na ně měla odpovědět EU? Podaří se udržet dohodu o příměří v Pásmu Gazy i přes tvrzení Hamásu, že ji Izraelci porušují? A proč se letošní Den bezpečného internetu zaměřuje na rizika tzv. digitální stopy?

Jak na české firmy dopadnou nová americká cla na dovoz oceli a hliníku a jak by na ně měla odpovědět EU? Podaří se udržet dohodu o příměří v Pásmu Gazy i přes tvrzení Hamásu, že ji Izraelci porušují? A proč se letošní Den bezpečného internetu zaměřuje na rizika tzv. digitální stopy?

Je plán Donalda Trumpa, aby se Palestinci z Pásma Gazy přesunuli do Jordánska a Egypta, uskutečnitelný? Jak pevné je aktuální příměří v Gaze? A jaké reakce vyvolává nejnovější vývoj mezi Izraelci a izraelskými politiky? Tomáš Pancíř se ptal české velvyslankyně v Tel Avivu Veroniky Kuchyňové Šmigolové.

Je plán Donalda Trumpa, aby se Palestinci z Pásma Gazy přesunuli do Jordánska a Egypta, uskutečnitelný? Jak pevné je aktuální příměří v Gaze? A jaké reakce vyvolává nejnovější vývoj mezi Izraelci a izraelskými politiky? Tomáš Pancíř se ptal české velvyslankyně v Tel Avivu Veroniky Kuchyňové Šmigolové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

90 vězňů za 3 rukojmí. Ostře sledovaná výměna v rámci dohody o příměří mezi teroristy z Hamásu a izraelskou vládou. Podaří se klid zbraní dodržet? A kdy se dostanou na svobodu všichni Izraelci držení v tunelech pod Gazou? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora Českého rozhlasu a experta na Blízký východ. Ptá se Matěj Skalický.

90 vězňů za 3 rukojmí. Ostře sledovaná výměna v rámci dohody o příměří mezi teroristy z Hamásu a izraelskou vládou. Podaří se klid zbraní dodržet? A kdy se dostanou na svobodu všichni Izraelci držení v tunelech pod Gazou? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora Českého rozhlasu a experta na Blízký východ. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

90 vězňů za 3 rukojmí. Ostře sledovaná výměna v rámci dohody o příměří mezi teroristy z Hamásu a izraelskou vládou. Podaří se klid zbraní dodržet? A kdy se dostanou na svobodu všichni Izraelci držení v tunelech pod Gazou? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora Českého rozhlasu a experta na Blízký východ. Ptá se Matěj Skalický.

Izrael a teroristické hnutí Hamás jsou nejblíž dohodě i příměří v pásmu Gazy od začátku vyjednávání. V první fázi by mělo dojít k propuštění 33 rukojmích, především žen a mužů nad 55 let a ve špatném zdravotním stavu, ale také dvou malých dětí. Jak ale upozorňuje v Interview Plus novinářka Nataša Dudinská, není jasné, kolik ze zadržovaných rukojmí je ještě na živu. Podle odhadů izraelských úřadů by to měla být asi polovina z celkem 98 osob.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelský parlament schválil dva zákony, které ztíží nebo rovnou znemožní činnost agentuře OSN určené na pomoc uprchlíkům z Palestiny. Proč to Izraelci dělají, a jaký to bude mít dopad?

Vůdce Hamásu mrtev. Jahjá Sinvár dopaden. Izraelci zabili architekta brutálního teroristického útoku z loňského 7. října. Co bude po jeho smrti? Téma pro dva hosty – zpravodaje Českého rozhlasu v Tel Avivu Štěpána Macháčka a Irenu Kalhousovou, ředitelku Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. Ptá se Matěj Skalický. *** Původně plánovaný další díl ze série Extrém s Janem Charvátem uslyšíte 25. října. ***Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka má vždy tisíc tváří a tisíc výkladů. Někdy pomohou čísla, i když ani ta nemohou podat celou pravdu. Jak vypadá válka mezi Hamásem a Izraelem rok po 7. říjnu 2023?

Jak prožívají obyvatelé Bejrútu izraelskou ofenzivu? Nakolik jsou proti náletům chráněni a je někde v Libanonu bezpečno? Proč dokážou Izraelci tak přesně určit, kde se nachází vrcholní činitelé Hizballáhu a páchat na ně atentáty? Jak přišli čeští vědci jako první na světě na to, že se rakovina slinivky břišní dá odhalit už v raném stádiu z pár kapek krve? A kdy by se test mohl začít používat v klinické praxi?

Pagery, vysílačky, exploze. Bojovníci teroristické organizace Hizballáh v šoku. Nebývalý útok se stal zřejmě roznětkou zásadní eskalace na Blízkém východě. Provedli ho Izraelci? A jak? Otázky pro zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu a odborníka na Blízký východ Jana Fingerlanda. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael zahájil rozsáhlé vzdušné útoky na základny libanonského hnutí Hizballáh. Mluvčí izraelské armády nevyloučil ani pozemní operaci, pokud bude potřeba k tomu, aby se do severního Izraele mohli vrátit evakuovaní lidé. „Izraelci vědí, že na konstantní bombardování nelze nereagovat, severní část země je prakticky neobyvatelná. Ani opozice není proti, ale je otázka, jak dlouho bude ofenziva trvat a v jaké míře,“ říká pro Český rozhlas Plus expertka Irena Kalhousová.