Podcasts about doktora

#HerkeseSanat

Kdyby to prošlo, byla by to revoluce v českém zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chtěl lidem víc zpřístupnit nadstandardní péči. Jenže návrh mu tento týden hodili poslanci na hlavu. Jak je to možné u ministra vládní strany s pohodlnou většinou?„Mimo jiné proto, že zásadní návrh, který se dotýká i ústavních práv, Válek nepřipravil jako prodiskutovaný a propracovaný zákon, ale na poslední chvíli ho přilepil formou poslaneckého pozměňovacího návrhu,“ říká Václav Dolejší.Od začátku bylo jasné, že to nemůže projít. Zkrátka podobná habaďůra na voliče, jako bylo nedávné předstírání, že ODS a TOP 09 chtějí na poslední chvíli prosadit výpověď bez udání důvodu. „Prostě pár měsíců před volbami křičí - podívejte se, my jsme pravice! A doufají, že jim to voliči uvěří,“ vysvětluje v podcastu Lucie Stuchlíková.  Válek svůj záměr vysvětluje na případu lékařské sádry - obyčejná stojí tolik, lepší o pár stovek víc. Pojišťovna zaplatí jako za tu standardní, pacient jen zbytek. Dnes musí zaplatit celý náklad.Na první pohled to vypadá jednoduché jako facka. Jenže v komplikovaném systému českého zdravotnictví to tak zdaleka není - zvlášť ve chvíli, kdy se ministr zdravotnictví neobtěžuje stanovit, co je onen standard.„Jsou kolem toho oprávněné obavy, aby zůstal zachovaný současný standard. Nebo aby se neopakovalo to, co u zubařů, kde už většinou bez placení nedostanete nic. Což se jistě všechno dá vyřešit, ale musel by tomu někdo věnovat nějakou práci,“ myslí si Lucie Stuchlíková.„Tohle měli mít připravené za ty čtyři roky vlády. Vlastně to už měli mít sepsané z opozičních lavic, než vůbec začali vládnout,“ dodává Václav Dolejší.Nejsou lepší nadstandardy než pokoutní kulišení? Proč se čeští politici tématu spoluúčasti bojí? A jaký zákon, o kterém sama ví, že nikdy neprojde, ještě vláda před volbami vytáhne? Poslechněte si Reaktor podcastu Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

#HerkeseSanat Sanat Tarihi Uzmanı, Sakıp Sabancı Müzesi Eğitim, Öğrenme Programları ve Etkinlikler Sorumlusu Fatma Coşkuner çocuk ve sanat ilişkisini anlatıyor. ... "Çocuk, sanatla daha dürüst, daha içten ve daha özgür bir ilişki kuruyor. Çünkü kalıplarla sınırlamıyor bakışını. Açıklık ve sezgisellikle hareket ediyor. Çünkü içinde hesap yok, yargı yok, ölçü yok. Sadece saf bir ifade arzusu var. Çocuklar sadece hissediyorlar ve bu his, sanatın özüne en yakın noktayı bulmalarını sağlıyor. Dolayısıyla sanat, çocuğu daha bilinçli, özgür, yaratıcı ve farkında olacağı bir yolculuğa çıkarıyor." ... Peki çocuk ve sanat nasıl tanıştırmalı, ne yapmalı, nasıl yapmalı? Fatma Coşkuner bu soruları yanıtlarken, birlikte yapılabilecek etkinlikleri de anlattı. Son olarak doktora konusu olan ve çocuklarla da çalıştığı Aivazovsky'nin "Dokuzuncu Dalga" ve "Fırtına" adlı tablolarını anlattı. Çocuklar bu tablolara bakınca ne görüyor, yorumları ne oluyor, bu tablolardan hangi hikayeleri çıkardılar?Programda Coşkuner'in 23 Nisan nedeniyle etkinlik önerileri de var. NEDEN FATMA COŞKUNER? Fatma Coşkuner, Boğaziçi Üniversitesi Tarih Bölümü'nde lisans ve yüksek lisans eğitimi gördü. European University at St. Petersburg'da ikinci yüksek lisans derecesini, 2021 yılında Koç Üniversitesi'nde “On the Threshold of the Black Sea: Intersecting Identity and Discourses of Empire in the Paintings of Ivan Konstantinovich Aivazovsky” adlı tezi ile doktora derecesini aldı. Yüksek lisans çalışmalarında Kırım Savaşı üzerinden Osmanlı-Rus ilişkilerine odaklanan Coşkuner, doktora sürecinde Ermeni-Rus ressam Ivan K. Aivazovsky üzerinden imparatorluk, kimlik ve coğrafya/mekân algısının sanatla olan ilişkisi üzerine çalışmalarını sürdürdü. Doktora eğitimi süresince Moskova, St. Petersburg, Paris, Londra, Feodosia, Erivan şehirlerinde konu üzerine birincil kaynak ve arşiv çalışmalarına devam etti. Stajını Varşova Milli Müzesi'nde Doğu Sanatları Bölümü'nde tamamladı. Koç Üniversitesi ve Sabancı Üniversitesi de dahil olmak üzere Türkiye'nin çeşitli üniversitelerinde sanat tarihi ve mimarlık tarihi üzerine dersler verdi. Ulusal ve uluslararası çok sayıda kongre ve konferansa katıldı. Yine ulusal ve uluslararası alanda olmak üzere yayınlanmış makaleleri ve kazandığı ödülleri bulunmaktadır. Halen Sabancı Üniversitesi Sakıp Sabancı Müzesi'nde Eğitim, Öğrenme Programları ve Etkinlikler Sorumlusu olarak görev yapıyor. Akademik ve profesyonel deneyimini kullanarak sanat, tarih ve müzecilik alanlarını birbirine bağlayan etkili projeler geliştirmeye devam ediyor. NEDEN HERKESE SANAT? Uzak durduğumuz sanat dallarının seyircisi olmayı öğreniyoruz. Nacide Berber uzmanlara soruyor, Cengiz Saral yayına hazırlıyor. Herkese Sanat cumartesi saat 12.30'da. tekrarı pazar 18.30'da NTVRadyo'da. Programın ses kayıtlarını, radyoda yayınlandıktan sonra, kaçıranlar ve tekrar dinlemek isteyenler için ntvradyo.com.tr adresindeki arşivinde ve podcast platformlarında bulabilirsiniz. İstediğiniz zaman istediğiniz yerde dinlemeniz için. #ntvradyo #herkesesanat #Aivazovky #çocukvesanat #resim #dokuzuncudalga #fatmacoşkuner

Radka a Simona sú lektorky vzťahovej a sexuálnej výchovy v združení InTyMyTa, ktoré vzdeláva rodičov, pedagógov aj deti s cieľom výchovy k bezpečným a zdravým vzťahom. Tomu sme sa venovali aj v našom rozhovore. Otvorili sme témy zdravého vývinu v oblasti spoznávania vlastného tela a určovania telesných hraníc, ako deťom komunikovať, ako vznikajú deti a s tým spojenú intimitu. Prebrali sme nahotu, anatomické názvy pohlavných orgánov a detskú zvedavosť, ktorá sa často premietne do hry. Spoločným menovateľom všetkých týchto tém bola práve reakcia nás rodičov. Ako odhodiť hanbu, ako voliť správne slová a koľko toho ešte povedať? To všetko a oveľa viac v tomto dieli. 

Kerem ve İlker "Akademik İş Olanakları" adlı bir atölye düzenliyor Kerem, işletme alanında profesör ama sosyal bilimler adına biraz daha genel konuşacak; İlker ise mühendislik üzerine devam edecek. Atölye ana hatlarıyla şu bölümlerden oluşuyor: 1) Doktora sürecinde iş bulmak açısından dikkat edilmesi gereken konular2) Doktoranın son senesinde akademik iş piyasası süreci3) İspanya'da ve dünyanın farklı bölgelerinde akademik iş olanakları4) İş bulduktan sonra junior bir yardımcı doçent olarak nasıl bir yaklaşım izlemek gerekli.Kerem bu konuları anlattıktan sonra Ilker mühendislik açısından bu konuları değerlendirecek ve sonra sizlerin sorularını cevaplayacağız.Kimlere faydası olabilir bu atölyenin?Doktora yapmayı düşünen master öğrencileri, doktora öğrencileri ve post-doclar.

Každý všední den před sedmou hodinou ráno vysíláme pořad Jardo, řekni fór. Jarda Hypochondr, moderátor, zpěvák a bavič říká vtipy.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

#Engelsiz

#herkesesanat #çağdaşsanat Bir pisuar sanat tarihini nasıl değiştirdi? Öncüsü Beuys'a göre her insan bir sanatçı! Yüksek ve alçak kültür arasındaki sınırı bulanıklaştıran sanat biçimi! Anlamak çok zor! ... Bilgi Üniversitesi'nden Esra Yıldız rehberliğinde çağdaş sanatla tanışıyoruz. Çağdaş sanatın ne olduğunu, önemli sanatçı ve eserleri öğreniyoruz. ... Çağdaş sanat, yüksek kültürle alçak kültür arasındaki sınırı bulanıklaştıran, salt estetikten uzak, toplumsal kaygılarla üretilen sanat biçimi. Öncülerinden Joseph Beuys'a göre, her insan bir sanatçı. Belki bu yüzden çağdaş sanatı anlamak zor! Tarihsel aralık açısından sanat tarihçileri iki döneme işaret ediyor: İlki, 2. Dünya Savaşı sonrası dönem. Milyonlarca insanın toplama kamplarında öldürülmesi ve bundan sonra artık nasıl devam edileceği sorusu. Frankfurt Okulu'nun temsilcisi Adorno'nun, “Auschwitz'ten sonra şiir yazılamaz” sözünün ardından sanatçıların yapıtlarına dikkat çekti. İkinci dönem, 1960'dan günümüze kadar devam eden dönem. Feminizm, çevre hareketlerinin yükselişi, siyah haklar hareketi, 1968'de gençlerin ve işçilerin hareketi açısından önemli dönem. Sanatçıların bunlara karşılık gelen üretimlerini görüyoruz... ... Esra Yıldız'ın çağdaş sanata örnek olarak anlattığı sanatçılar ve eserleri: “Hazır yapıt” terimini literatüre kazandıran Fransız sanatçı Marcel Duchamp - 1917'de Bağımsız Sanatçılar Sergisi'ne gönderdiği ancak reddedilen eseri “çeşme / pisuvar”, modern sanat döneminde olsa bile, çağdaş sanatın kırılma noktası kabul ediliyor. Çağdaş sanatta önemli bir yeri olan, toplumu sanat aracılığıyla şekillendirmede önemli rolü olan Alman sanatçı Joseph Beuys. Ona göre her insan bir sanatçı. Almanya'da 2. Dünya Savaşı'nda tahrip edilen ve ekolojik yapısı bozulan Kassel kentini canlandırma amacıyla yaptığı “7 bin meşe” çalışması, örnek eserlerden. Bu bölüm için seçtiği müzikler: John Cage'ten “Music for Marcel Duchamp” ve “Fontana Mix” Joseph Beuys - Sonne statt Reagan 1982 Türkiye'den örnek verdiği sanatçılar: Ayşe Erkmen - Berlin'de bir evin dış cephesindeki “mış'lı” yerleştirmesi. İstanbul'da İstiklal Caddesi'nin Tünel tarafındaki bir heykeli var. Nur Koçak, Nil Yalter ve Sarkis'in de 70'lerden itibaren öncü isimler. Filmlerin, çağdaş sanatı anlamak açısından önemini vurguladı. Agnes Varda'nın “Les Glaneurs et la glaneuse” / “Toplayıcılar ve Ben” adlı belgeselinin izlenmesini önerdi, neden önemli olduğunu anlattı. Çağdaş sanat ve felsefe ilişkisine dikkat çekti, Fransız felsefeci Jean Francois Lyotard'ın 1985'te Paris Pompidou Kültür Merkezi'ndeki sergisinin önemli olduğunu belirtti. Bu sergi için: https://www.centrepompidou.fr/en/collection/film-and-new-media/les-immateriaux-1985 Ve günümüz filozoflarından Fransız sanatçı Georges Didi-Huberman'ın halen Madrid'de devam eden sergisini işaret etti. Bu sergiyle ilgili için: https://www.museoreinasofia.es/en/exhibitions/in-the-troubled-air NEDEN ESRA YILDIZ? İstanbul Bilgi Üniversitesi Kültür ve Sanat Yönetimi Bölümünde öğretim üyesi. Lisans derecesini Çevre Mühendisliği (İstanbul Teknik Üniversitesi, İTÜ) ve Sosyoloji (İÜ), yüksek lisans (İTÜ) ve doktora derecelerini (İTÜ) Sanat Tarihi bölümünden aldı. Doktora çalışmaları sırasında Technische Universität Berlin'de bulundu. Doktora sonrası çalışmalarını Berlin Humboldt Üniversitesi ve Paris EHESS'te sürdürdü. Critical Arts, African Arts, International Journal of Arts Management gibi dergilerde, Routledge, Intellect, İstanbul Bilgi Üniversitesi Yayınları gibi yayınevlerinden çıkan kitaplarda akademik çalışmaları, makaleleri yayınlanıyor. Akademik çalışmalarının yanı sıra, Sayfalar Arasında Bir Gölge: Sahaf Vahan (2010) ve Vatansız (2021) belgesel filmlerinin yönetmeni.

06.12.2024 | Dijital Hayat Bölüm511 - TRT Radyo1 | "Akademide ChatGPT Kullanımı Etik mi?" Bilal Eren'in hazırlayıp, sunduğu Dijital Hayat programımızda bu hafta; Anadolu Üniversitesi Öğretim Üyesi Doç. Dr. Aras Bozkurt ile; - Makale, Yüksek Lisans, Doktora gibi Bilimsel Faaliyetler için ChatGPT, Gemini, Copilot gibi Yapay Zeka Asistanları Hangi Amaçlarla Kullanılıyor? - Öğretmenler ve Öğrenciler Arasındaki Öğretim/Öğrenim Sürecini Nasıl Etkiliyor? - Akademik Faaliyetlerde Yapay Zeka Asistanlarını Kullanmanın Olumlu ve Olumsuz Sonuçları Neler? - Yapay Zeka Asistanlarının, Akademik Çalışmalar Üstündeki Riskleri Neler? - Akademide ChatGPT Kullanımı Etik mi? - ChatGPT, Gemini, Copilot gibi Yapay Zeka Asistanları, İntihali Artırıyor mu? - Akademide Yapay Zeka Asistanlarını Kullanmak Serbest mi? Üniversiteler ve YÖK Bu Konuda Ne Düşünüyor? - Yapay Zeka Kullanımı, Gelecekte Akademiyi Nasıl Değiştirecek? Başlıklarını konuştuk. Dijital Hayat, her cuma saat 15:30​​​​​​​​​​​​​'da TRT Radyo1 mikrofonlarında canlı yayında... Tüm geçmiş ve gelecek yayınlarımız için; Web: https://www.dijitalhayat.tv

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

V dalším díle olympijského roku s šéfem výpravy Martinem Doktorem se znovu vydáváme do Paříže. V dějišti blížících se letních her byli Češi ještě na konci minulého roku. Prohlédnout si třeba bydlení v olympijské vesnici nebo místo, kde bude český dům. Ten je zejména pro fanoušky.

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Warszawa uchodzi obecnie za bezpieczne miasto. A jak to wyglądało w II RP? Czy można było spokojnie wyjść na spacer wieczorem? Która dzielnica była bezpieczna, a w której łatwo można było spotkać doliniarza? Kim byli kasiarze i dlaczego przestali być potrzebni w latach 30? Przestępczość kwitła w stolicy II Rzeczypospolitej. Była to przestępczość z biedy. Dotyczyła zarówno prostytucji, jak i kradzieży, rozboju czy działalności gangów. Warszawski półswiatek dorobił się swoich bohaterów - Krwawego Wiktora, Tatę Tasiemkę czy Doktora Łokietka. Co o nich wiemy i dlaczego pogrzeb Krwawego Wiktora był jednym z największych, jakie widziała Warszawa tamtych lat? Co świat przestępczy mówi nam o Polsce dwudziestolecia międzywojennego? Jak rozumieć fakt, że przestępczość wyrastała przede wszystkim z biedy? Co stało się z bohaterami naszej opowieści po II wojnie światowej? O tym wszystkim w dzisiejszym podcaście rozmawiają dr Michał Przeperski i jego gość, dr Paweł Rzewuski, pisarz i historyk. Podcast zrealizowano w ramach zadania: kontynuacja i rozbudowa multimedialnego projektu informacyjno-edukacyjnego - Portal Historyczny Dzieje.pl

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Spis treści: (00:15) Co tam u nas? (03:11) Diuna 2 (05:44) Indiana Jones  (07:20) Buying Beverly Hills (12:02) Cisza na planie, mroczna strona dziecięcej telewizji (15:20) Rzym (15:35) Ripley (16:53) Mocny temat (19:18) Koniec dygresji, początek pierwszej historii Morderstwo Sarah Yarborough i wieloletnie poszukiwania Patricka Nicholasa (39:00) Śmierć doktora Darryla Sutorius oraz jego krótkie małżeństwo z Dante Sutorius Nie zapomnij sprawdzić zdjęć z tego odcinka na naszym instagramie @2karoliny2podcasty Instagram Karoliny 1 ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@acecaroline⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ + instagram Karoliny 2 ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠@karolinagawr⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Możesz też nas symbolicznie wesprzeć na Patronite ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/prawdziwe-zbrodnie

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Całość bezpłatnie TYLKO w aplikacji Onet Audio.  25 procent obywateli naszego kraju cierpi na otyłość. Z nadwagą boryka się 57 procent Polaków. Według badań, w 2025 roku 30 procent chłopców i 27 procent dziewczyn w szkole podstawowej będzie miało nadwagę. Jesteśmy w europejskiej czołówce, jeśli chodzi o dzieci, które z roku na rok ważą więcej. Przerażające? Zdecydowanie. Dlatego Łukasz Kadziewicz zaprosił do swojego podcastu Michała Wrzoska. Doktora dietetyki, dietetyka klinicznego, dietetyka sportowego, edukatora, człowieka, który opracował plan, z którego skorzystało około 35 tysięcy osób i który podobno działa. W tej rozmowie nie unikają trudnych pytań i jeszcze trudniejszych odpowiedzi. Dlaczego wielu ludzi szuka magicznej metody na schudnięcie, a nie opiera się na badaniach medycznych? Czy powinniśmy promować otyłość? Jak zaprojektować idealną dietę? Czy detoksy sokowe przynoszą jakiekolwiek korzyści dla naszego zdrowia? Jaki jest największy problem suplementów? O tym wszystkim posłuchacie w najnowszym odcinku podcastu "W cieniu sportu". 

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Tevfik Uyar: İstanbul Teknik Üniversitesi Uçak mühendisliği mezunudur. Yüksek Lisans ve Doktora derecelerini İstanbul Kültür Üniversitesi İşletme Yönetimi Anabilim dalından almıştır. Çalışmaları risk algısı, belirsizlik altında karar verme ve mantıksal safsatalar üzerinedir. Bugün podcast kanalı olarak yayın hayatına devam eden Açık Bilim Dergisi'nin kurucu editörlerinden ve Yalansavar yazarlarından biridir. 2011-2013 yılları arasında Açık Bilim Radyo Programı'nın yapımcılığını ve sunuculuğunu gerçekleştirmiştir. 3'ü bilimkurgu olmak üzere altı adet yayımlanmış kitaba ve dört adet de çeviriye sahiptir.

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

3 - Vendégünk Prof. Dr. Tímár József, rákkutató, MTA doktora by Balázsék

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Lidí, kteří jsou ochotní si za prémiovou zdravotní péči připlácet, alespoň v Praze přibývá. „Zdraví není starost mého doktora, ale moje, a přibývá těch, kteří si to myslí také,“ tvrdí zdravotnický byznysmen Oldřich Šubrt. Proč se zdraví Čechů zhoršuje a co s tím má společného cukrovka, kokain a pervitin? Má nebo nemá Česko dost doktorů? A proč nechce, aby dál pokračovala „stomatologizace“ českého zdravotnictví?

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

Jeśli to, co robię ma sens, możesz postawić mi kawę: ❤️‍

První „crossover“ našeho podcastu s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z Přepište dějiny. O tom, jak jsme v devadesátých letech vyhodili normalizaci dveřmi, aby se dnes vrátila oknem. Živě z festivalu Krásný ztráty.Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národa

Opisz mi swoje Strach Story ▶️ strachstory.pl  ⠀ 0:28 Tylko 10 przystanków 5:14 Pętla Mistrzejowice 13:25 Most pułapka 15:58 Niegroźny świr 18:49 Dom doktora --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/strachstory/message