Podcasts about pediatri

Raggiunto (e già violato) un accordo sul cessate il fuoco tra Israele e Libano, che non include Hezbollah. Morto un casco blu dell'Unifil. Con noi Lorenzo Trombetta, giornalista e analista, collaboratore di Ansa e Limes. Pediatri di famiglia, allarme del GIMBE: ne mancano 500 e la situazione è destinata a peggiorare. Sentiamo Nino Cartabellotta, presidente della Fondazione GIMBE. Alla vigilia della Giornata mondiale dell'Ambiente, l'ONU rileva che entro il 2030 l'IA consumerà l'acqua utilizzata da 1,3 miliardi di persone. L'Europa rivede e rinnova il suo piano su IA e chip, mentre l'Università La Sapienza apre a tutti il primo esemplare di chat di intelligenza artificiale italiana, Chat Minerva. Ne parliamo con Maurizio Melis, giornalista e divulgatore di scienza, tecnologia e innovazione, conduttore di Smart City su Radio 24.

Pogovor s pediatrinjo in otroško nevrologinjo Jasno Oražem Mrak in s klinično psihologinjo dr. Stašo Stropnik. Mežikanje, grimase, sunkoviti gibi glave, nehoteni glasovi ali besede. To so tiki, ki so najbolj prepoznaven znak Tourettovega sindroma. A za diagnozo se skriva veliko več. V Ultrazvoku razbijamo mite in predsodke o Tourettovem sindromu, predstavljamo najnovejša spoznanja o zdravljenju in zgodbo nagrajenega filma Preklinjam (I Swear). V tednu od 15. do 19. junija bodo dogodki mednarodne konference o Tourettovem sindromu v Ljubljano pripeljali strokovnjake, raziskovalce in ljudi s Tourettovim sindromom z vsega sveta. O sindromu v Ultrazvoku govorita strokovnjakinji s Pediatrične klinike v Ljubljani: pediatrinja in otroška nevrologinja Jasna Oražem Mrak ter klinična psihologinja dr. Staša Stropnik. Mednarodna konferenca TUKAJ Seminar "Tiki in Tourettov sindrom v šoli" kot preddogodek konference TUKAJ Foto: Staša Stropnik (levo) in Jasna Oražem Mrak (desno) s Pediatrične klinike v Ljubljani/ Prvi

Rassegna stampa economico-finanziaria del 29 Aprile 2026, strutturata per macro-temi e basata sulle principali testate giornalistiche nazionali.  Investimenti, mercati e macroeconomiaTestate: La Stampa / Il Sole 24 Ore / MF / Il Fatto Quotidiano / Il Foglio* CVC punta su Nexi: operazione indicata da 9 miliardi €, segnale di forte interesse del private equity su infrastrutture di pagamento italiane.* Deficit e crescita: MF evidenzia il problema del deficit al 3,1%; Il Fatto segnala rallentamento del PIL e possibile correzione nel 2027.* Patto di stabilità: Dombrovskis richiama l'Italia al rispetto dei parametri UE, escludendo stop al Patto. ( ma riceve nel suo paese massicci contributi dai fondi di coesione e dalla politica agricola comune PAC …) Lista paesi sotto procedura :

Send us Fan MailOne in six children has a developmental delay, and it takes an average of five years to get a diagnosis for a genetic disease. But it doesn't have to. The technology to get answers in 48 hours already exists.Katherine Stueland, CEO, GeneDx joins host John Driscoll to discuss why rare genetic diseases are far more common than most people realize, how whole genome sequencing is transforming pediatric care, and what it will take to bring precision medicine to every child who needs it.

Pediater dr. Klemen Dovč je v odmevni študiji pod lupo vzel delovanje sistemov za avtomatizirano dovajanje inzulina. Strokovnjaki javnega zdravja ocenjujejo, da v Sloveniji živi že več kot 150.000 ljudi s sladkorno boleznijo. Zaskrbljujoč je tudi zadnji podatek Nacionalnega inštituta za javno zdravje; zdravniki leta 2024 okrog 13.000 prebivalkam in prebivalcem na novo postavili diagnozo diabetes in jim predpisali zdravila za začetno zdravljenje. Med njimi prevladujejo bolniki s sladkorno boleznijo tipa 2. Pediater prof. dr. Klemen Dovč s Pediatrične klinike v Ljubljani pa opaža, da se povečuje tudi število otrok s sladkorno boleznijo tipa 1. V tokratnem Ultrazvoku odpiramo problematiko pediatrične sladkorne bolezni tipa 1. Prav tako nas zanima vloga sodobnih sistemov za avtomatizirano dovajanje inzulina pri obvladovanju bolezni. Ti sicer prinašajo velik napredek, vendar izzivi ostajajo. Odmevna raziskava dr. Dovča namreč kaže, da imata poleg naprednih algoritmov še vedno ključno vlogo poznavanje bolezni in vsakodnevna rutina. Podrobneje v oddaji. Foto: Klemen Dovč/ Prvi program

Aj keď sa o autizme či o deťoch s inakosťou hovorí otvorenejšie a viac, než inokedy predtým v našej minulosti, aj tak je to stále málo a nestačí to na to, aby sa rodičia a samotné takéto deti cítili v dnešnej spoločnosti prijato. V najnovšej časti relácie Pre mamy s Babsy preto prinášame diskusiu dvoch mám, ktorých dcérky Tamia a Matilda majú potvrdený autizmus. Počúvajte dnes s nami ich diskusiu o tom, aká bola cesta k diagnóze a čo vás život s autistickými deťmi dokáže naučiť.Na začiatku stálo len tiché podozrenie, ktoré s pribúdajúcimi mesiacmi, rokmi a problémami, ktoré videli u svojich dcérok, rástlo. A napriek tomu, že v oboch ich prípadoch najskôr pediatri diagnózu autizmus zo stola zmietli a rodičov chlácholili, že to všetko sa poddá, inštinkt mamy napokon nesklamal. Dnes majú ich dcérky potvrdený autizmus a ony ako mamy si za tie roky prešli aj radosťou z úľavy, pretkanú so strachom a krutou realitou často plnou sĺz až po vďaku, ktorú cítia za to, že ich osud obdaril tak čistými dušami, akými tieto deti dokážu byť.V dnešnej časti relácie Pre mamy s Babsy si môžete vypočuť rozprávanie o deťoch, ktoré vidia svet inak ako my ostatní. V ich svete môžu zvuky bolieť, ticho v ňom rozpráva vlastný príbeh a očný kontakt v ňom nie je jedinou cestou k srdcu. Pozvanie Babsy Jagušák prijali dve silné a inšpiratívne ženy, mamy autistických dievčatiek. Prvou je mama Tamie - spoluautorka projektu Tamitos Nina Bakalová a druhou je mama Matildy - fotografka Veronika Štabrila. V ich spoločnej diskusii sa dozviete:- kedy spozorovali prvé príznaky, že s ich deťmi nie je niečo v poriadku- prečo v oboch prípadoch pediatri pôvodne o autizme ako diagnóze nepremýšľali a radili vyčkať- spoločné príznaky autizmu už pri tých najmenších deťoch, ktoré z praxe obe hostky popísali a aj to, že sa niektoré úplne odlišovali- kedy napokon prišla konečná a potvrdená diagnóza a aké pocity si ako mamy v tie chvíle prežili- či sa s tým dá časom vyrovnať, najmä so strachom z budúcnosti, ktorý rodičmi (nielen) autistických detí lomcuje- s akými reakciami sa stretávajú v rámci našej spoločnosti a či sa dá držať si nadhľad nad kritikou a odsúdením, ktoré sa im často dostávajú- ako veľmi dokáže byť oporou najližšie okolie a rodina, pokiaľ prijmú deti s inakosťou a vedú k tomu aj ostatné deti- do akej miery ovplyvní súdržnosť partnerov diagnóza autizmus- aký je vzťah súrodencov k autistickým deťom a naopak, a prečo je to pre rodičov náročné napriek tomu, že súrodenci sú pre autistické deti jedinečnou oporou- v čom dokáže byť autistické dieťa darom a v čom naopak výzvou- a ako veľmi vás život s takýmto dieťaťom, tzv. čistou dušou naučí spomaliť a vážiť si i tešiť sa z tých najmenších maličkostí, ktoré inak zvyčajne berieme ako samozrejmosť. Počúvajte dnešnú časť podcastu Pre mamy s Babsy na Najmama.sk

Nell'episodio 605 si parla di anticorpi monoclonali per virus respiratori, di rapporto medico-paziente con un focus sull'effetto placebo e di trasferimento tecnologico.Ai microfoni c'è Valeria insieme a un nuovo membro della redazione: Giovanni — ma per tutti (e ormai anche per voi) è semplicemente Gio! Chi di voi è venuto al CERN ha già avuto modo di conoscerlo dal vivoNella prima parte della puntata si parla di uno studio in cui dei ricercatori cinesi hanno trovato anticorpi monoclonali attivi contro il virus respiratorio sinciziale e il metapneumovirus a partire dal sangue dei pediatri. Francesca intervista il dottor Enrico Lauta, anestesista e direttore di un distretto Socio-Sanitario dell'ASL Bari. Insieme ci parleranno della complessità e dell'importanza della comunicazione fra medico e paziente.Nella scorsa puntata, Francesca e il Dott. Lauta si erano concentrati sulle origini della figura del medico e di come questa fosse cambiata rispetto all'antichità. In questa puntata, approfondiranno l'argomento dell'effetto placebo e analizzeranno la sua funzione psicologica all'interno della terapia, quando agisce in sinergia con essa e grazie all'aiuto del personale medico.Infine, tornati in studio, Gio ci accompagna nel mondo del trasferimento tecnologico: come le scoperte nate nei laboratori universitari arrivano nelle mani di aziende pubbliche e private, quali percorsi seguono e che tipo di collaborazioni possono nascere lungo il cammino. Se c'è qualche aspetto che vi incuriosisce in particolare… fatecelo sapere!Diventa un supporter di questo podcast: https://www.spreaker.com/podcast/scientificast-la-scienza-come-non-l-hai-mai-sentita--1762253/support.

Pred svetovnim dnevom redkih bolezni, ki ga obeležujemo 28. februarja, smo v studiu gostili prof. dr. Damjana Osredkarja, dr. med., predstojnika Kliničnega oddelka za otroško, mladostniško in razvojno nevrologijo na Pediatrični kliniki UKC Ljubljana ter Iztoka Mraka, diplomiranega socialnega delavca, predsednika Socialne zbornice Slovenije, ki je vključen tudi v Društvo distrofikov Slovenije. Govorili smo o sistemu celostne podpore in pomoči bolnikom ter njihovim družinam pri uspešnejšem zdravljenju in za kakovostnejše življenje. Kolikšna je pripravljenost socialnega sistema na starajoče prebivalstvo, tako zdravo kot bolno?, je bilo tudi eno od izhodišč pogovora.

Už se zabydluje, nabírá pacienty a brzy začne ordinovat. Eva Špinková ušetří místním cestování za dětskými lékaři.

Už se zabydluje, nabírá pacienty a brzy začne ordinovat. Eva Špinková ušetří místním cestování za dětskými lékaři.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kaj se zgodi, ko za bolezen, s katero se rodi otrok, ni zdravila? Ko se je pred petimi leti rodil deček Urban, zdravila za njegovo redko gensko bolezen ni bilo. Njegova mama Špela se je v želji po pomoči svojemu otroku in vsem drugim otrokom z isto boleznijo povezala z zdravniki, raziskovalci in strokovnjaki iz vsega sveta, da bi razvili novo zdravilo, ki bi Urbanovo bolezen pozdravilo, izboljšalo ali vsaj ustavilo. Uspelo ji je! Iz osebne stiske je nastal projekt, ki je privedel do razvoja zdravila Urbagen — enega redkih na svetu, razvitih brez sodelovanja velike farmacevtske družbe. Zgodba o pogumu, sodelovanju in vprašanju, kako danes nastajajo zdravila za redke bolezni, je zgodba tokratne Intelekte. Foto: UKC Ljubljana Sodelujejo: Urbanova mama dr. Špela Miroševič (Fundacija CTNNB 1), njegov nevrolog prof. dr. Damjan Osredkar (Pediatrična klinika Ljubljana), vodja raziskovalne skupine, ki je razvila samo zdravilo, prof. dr. Leszek Lisowski (CMRI Sydney) in raziskovalec, ki se je projektu pridružil že na samem začetku, dr. Duško Lainšček (Kemijski inštitut Ljubljana).  Fundacija CTNNB 1 TUKAJ

V evropskem tednu preprečevanja raka materničnega vratu smo v tokratnem Studiu ob 17-ih ugotavljali, kako blizu smo morebitnemu izkoreninjenju te vrste raka, saj je edina, za katero imamo učinkovito cepivo. Pogledali bomo, kako smo sicer uspešni pri obvladovanju bremena raka, saj je pojavnost tega pri nas precej pogostejša od povprečja v Evropski uniji, večja je tudi stopnja umrljivosti. Govorili bomo o dostopnosti najnovejših zdravil in novih tehnologij ter uvajanju novih presejalnih programov. Gostje: dr. Urška Ivanuš, Onkološki inštitut, predsednica Zveze slovenskih društev za boj proti raku; dr. Janja Ocvirk, strokovna direktorica Onkološkega inštituta; dr. Milica Stefanović, Pediatrična klinika Univerzitetni klinični center Ljubljana; Tanja Španić, predsednica Europa Donna Slovenija. Avtorica oddaje Helena Lovinčič.

Vsak od nas ga ima. Je majhen, okrogel in vedno na istem mestu. Nekateri ga skrivajo in imajo obrnjenega navznoter, drugim pa ponosno štrli iz trebuha. Popek je z nami vse od rojstva, ampak ste že kdaj pogledali svojega in se vprašali, zakaj je sploh tam? Ali pa celo - kaj se skriva na drugi strani popka? Vprašanja danes zastavljata 8-letna Vita in 6-letna Zoja iz okolice Žalca, ki sta se nam tudi pridružili pri snemanju odgovorov. Odpravile smo se na Pediatrično kliniko v Ljubljani, kjer nas je sprejela dr. Aneta Soltirovska Šalamon, dr. med.

Na Valu 202 smo razglasili dobitnika prestižnega naslova ime leta 2025. To sta postala Juš Kšela in Gorazd Mlakar, kardiovaskularni kirurg in otroški kardiolog, dva od večje ekipe izjemnih strokovnjakov, srčnih kirurgov in anesteziologov iz UKC Ljubljana ter skupine otroških kardiologov in intenzivistov ljubljanske Pediatrične klinike, ki je postavila nov mejnik v medicini. Pri le pol leta starem otroku so uspešno izvedli presaditev srca, ki je pri tako majhnih otrocih zelo zahtevna in izjemno redka.

Dr. Marija Anderluh, dr. med., predstojnica Oddelka službe za otroško psihiatrijo na Pediatrični kliniki Ljubljana je pred nocojšnjim prihodom Miklavža govorila o ozadju obdarovanja in o tem, kaj je pravzaprav otroška sreča.

I pediatri chiedono di aiutare i bambini, ma riguarda anche gli adultiE' emergenza.Diffondete il link. E diamo l'esempio. Ne va della nostra salute, non solo mentale. Anche affettiva e corporale.• Obesità. Secondo alcuni studi, sotto i 13 anni, anche un'esposizione superiore a un'ora al giorno può essere un fattore di rischio, mentre oltre due ore al giorno di schermo aumentano del 67% il rischio di sovrappeso o obesità negli adolescenti rispetto ai coetanei con esposizione inferiore, anche per effetto della sedentarietà e del marketing alimentare digitale. • Sviluppo cognitivo. L'esposizione precoce ai dispositivi digitali può interferire con i processi di apprendimento e linguaggio. Gli studi di neuroimaging mostrano modifiche nelle aree cerebrali legate all'attenzione e alla comprensione. • Sonno. L'89% degli adolescenti dorme con il cellulare in camera, favorendo deprivazione cronica di sonno. • Salute mentale. Un uso intensivo dei dispositivi è correlato ad ansia, sintomi depressivi e minore autostima. Le adolescenti risultano più vulnerabili agli effetti della comparazione sociale e al “Fear of Missing Out”.• Dipendenze digitali. La prevalenza dell'Internet Gaming Disorder varia dall'1,7% al 10,7%; l'uso problematico dello smartphone riguarda fino al 20% dei giovani, con alterazioni cerebrali simili a quelle osservate nelle dipendenze da nicotina. • Salute visiva. Aumentano i casi di affaticamento visivo, secchezza oculare e miopia precoce, aggravati dalla scarsa esposizione alla luce naturale. • Cyberbullismo e violenza online. In aumento anche tra i più piccoli (+26% tra 10 e 13 anni).Le vittime presentano un rischio triplo di ideazione suicidaria. L'esposizione a contenuti violenti o sessualmente espliciti aumenta aggressività e disagio emotivo. • Sessualità online e pornografia. L'esposizione precoce alla pornografia online è in aumento e si associa a comportamenti sessuali a rischioEvitare l'accesso non supervisionato a Internet prima dei 13 anni per i rischi legati all'esposizione a contenuti inappropriati; • Rinviare l'introduzione dello smartphone personale almeno fino ai 13 anni per prevenire conseguenze sullo sviluppo cognitivo, emotivo e relazionale; • Ritardare il più possibile l'uso dei social media, anche se consentiti per legge; • Evitare l'uso dei dispositivi durante i pasti e prima di andare a dormire; • Incentivare attività all'aperto, sport, lettura e gioco creativo; • Mantenere supervisione, dialogo e strumenti di controllo costanti in tutte le fasce d'età.

Število postavljenih diagnoz narašča; zlasti od devetdesetih let prejšnjega stoletja dalje. Izraz avtizem je leta 1943 prvi uporabil ameriški psihiater Leo Kanner. Prvi specialist otroške in mladostniške psihiatrije na svetu je s tem terminom v članku z naslovom »Autistic Disturbances of Affective Contact« opisal 11 otrok, pri katerih je ugotovil več podobnih simptomov, značilnih za avtizem. Tudi danes si o avtizmu zastavljamo številna vprašanja. Na nekatera v Ultrazvoku odgovori dr. Lara Leben Novak, specialistka otroške in mladostniške psihiatrije s Pediatrične klinike v Ljubljani. Science Mama's Forum o avtizmu in paracetamolu TUKAJ Nacionalni program MIRA o avtizmu TUKAJ Zveza za avtizem Slovenije TUKAJ  

Pandemija debelosti med otroki je neposredno povezana z oglaševanjem nezdrave hrane otrokom. Kako dobiti vojno, ki jo proti zdravju otrok bijejo podjetja, ki denimo za zajtrk prodajajo prave sladice? Otrokom oglašujejo tudi s pomočjo podatkov, ki jih ti puščajo v digitalnem prostoru. Ciljajo na čustveno raven in napadejo, ko so otroci najbolj ranljivi. Sogovorniki, s katerimi smo se pogovarjali ob mednarodni konferenci ZPS "Zaščitimo otroke: Skupaj za prepoved promocije nezdrave hrane": - Agustin Reyna, direktor Evropske potrošniške organizacije BEUC, - dr. Emma Boyland, Univerza v Liverpoolu, - Jeff Chester, Center za digitalno demokracijo (ZDA), - dr. Kathryn Montgomery, Center za digitalno demokracijo (ZDA), - Breda Kutin, ZPS, - dr. Evgen Benedik, Pediatrična klinika v Ljubljani in Biotehniška fakulteta

Na svetu je debelih že več kot milijarda ljudi – debel je torej že vsak osmi človek; samo v Sloveniji po oceni NIJZ približno 400.000. Kdo je kriv? Kje tiči razlog? Ali je vzrok v tako imenovanem debelilnem okolju, ki nas sili v nezdrave izbire? Kakšno vlogo imajo pri epidemiji debelosti geni, hormoni, sladke pijače, procesirana hrana, gibalna neaktivnost, sedeč življenjski slog? Ali trend sploh še lahko zaustavimo, ali gre za začaran krog, za spiralo brez konca? O teh vprašanjih v Intelekti razpravljajo pediatrinja dr. Irena Štucin Gantar iz Bolnišnice za otroke s Šentvida pri Stični, mlada raziskovalka Kaja Kranjc, magistrica inženirka prehrane z Biotehniške fakultete v Ljubljani, profesor športne vzgoje dr. Gregor Starc s fakultete za šport in pediater dr. Primož Kotnik z ljubljanske Pediatrične klinike. Gre za ponovitev oddaje Intelekta, ki je bila premierno na sporedu Prvega septembra 2024.

Ob dobrodelnim koncertom v Slovenski filharmoniji, v pomoč pri zbiranju sredstev za nakup bronhoskopske opreme za izvajanje diagnostičnih posegov pri hudo bolnih otrocih, ki se zaradi bolezni dihal zdravijo na Pediatrični kliniki UKC Ljubljana, smo k pogovoru povabili dr. Marka Pokorna, infektologa in pediatra, strokovnega vodjo Pediatrične klinike, tudi scenarista in kolumnista. Pogovarjali smo se o moči glasbe in umetnosti sploh, o pomenu dobrih odnosov, ki jim na kliniki posvečajo veliko pozornosti, ker to pozitivno vpliva na vse, na strokovne sodelavce, otroke in starše.

Ob dobrodelnim koncertom v Slovenski filharmoniji, v pomoč pri zbiranju sredstev za nakup bronhoskopske opreme za izvajanje diagnostičnih posegov pri hudo bolnih otrocih, ki se zaradi bolezni dihal zdravijo na Pediatrični kliniki UKC Ljubljana, smo k pogovoru povabili dr. Marka Pokorna, infektologa in pediatra, strokovnega vodjo Pediatrične klinike, tudi scenarista in kolumnista. Pogovarjali smo se o moči glasbe in umetnosti sploh, o pomenu dobrih odnosov, ki jim na kliniki posvečajo veliko pozornosti, ker to pozitivno vpliva na vse, na strokovne sodelavce, otroke in starše.

Kako je, ko se v družino rodi otrok z redko boleznijo? Kako težka je pot do diagnoze in v kakšni stiski se znajdejo starši, ko izvejo, da zdravila za otrokovo bolezen ni? Mima More Bolta je mama deklice z redko boleznijo, ki pravi, da ne smemo upati le na zdravilo, ampak se je treba truditi sprejemati in vključevati te otroke. Kakšno podporo potrebujeta otrok in družina, kako se z možem spopadata s hčerkino redko boleznijo in si prizadevata, da bi bila srečna – o tem bo Mima More Bolta pripovedovala v oddaji Med štirimi stenami. O delovanju Centra za redke bolezni in o tem, kakšne pravice pripadajo staršem otrok z redko boleznijo, bosta govorili specialistka klinične genetike in pediatrije, vodja Centra za redke bolezni Pediatrične klinike UKC Ljubljana Sara Bertok, in univerzitetna diplomirana socialna delavka, magistrica Klara Škvarč Kirn. Z njima se bo pogovarjala Petra Medved.

„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.

„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nı konuk ettiğim programın bu haftaki konuğu Doç. Dr. Gülsen Meral. 1971 yılında Adapazarı'nda doğan Gülsen, 1994 yılında İstanbul Üniversitesi Cerrahpaşa Tıp Fakültesi'ni bitirdi ve 2001 yılında Çocuk Sağlığı ve Hastalıkları uzmanı oldu. Pediatri alanında Doçent unvanına sahip olan Gülsen, uzun yıllar çeşitli hastanelerde uzman, başhekim yardımcısı ve başhekim olarak görev yaptı. 40 yaşında otoimmün hastalıkları olan Gülsen, alternatif çözüm arayışlarına girdi. Bu arayış onu tıbbın daha bütüncül bakması gerektiği düşüncesine yöneltti ve epigenetik alanına yöneldi. Tıbbı Genetik alanında doktorasını tamamlayan Gülsen, beş yıl önce İngiltere'ye taşındı ve burda Epigenetik koçluk sistemini kurdu ve genetik test dizayn etti. Nutrigenetik ve Epigenetik Derneği'nin kurucusu olan Gülsen, halen Epigenetik Koçluk Programı'nın organizatörü ve eğitmeni. “Genlerle Dans - DNA Kaderiniz Değil - Yaşlanmadan Yaş Almak - Genetik Kodunuz ve Epigenetik” kitabını yazan Gülsen'in paylaşımlarını ve çalışmalarını https://www.instagram.com/doc.drgulsenmeral/ Instagram adresinden veya https://www.epigenetikkocluk.com/ web sitesinden takip edebilirsiniz. Keyifli izlemeler :)*****Mart Ayı AŞK Buluşması'nda buluşalım :)11 Mart Salı saat 21:00'de zoomdan gerçekleşecek buluşmada Sevgili Funda Yüksekdağ Arap ile somatik pratikler, ardından Sevgili feride Gürsoy ile Atalar Meditasyonu yapacağız. Bu buluşmalar kadın/erkek herkese açık. Buluşma kaydı, buluşma sonrası kayıt yaptıran herkesle paylaşılacak. Canlı katılamazsan bile kayıttan yapabileceksin. Buluşmanın detaylarına ve kayıt formuna aşağıdaki linkten ulaşabilirsin.https://forms.gle/eTZjdi8TjAQNARK1A*****Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nı Desteklemek İster Misin? :)Hiçbir maddi destek almadan 5 yıldır gönüllü sürdürdüğüm bu programın içeriğini beğeniyor ve hayatına bir katkı sunduğuna inanıyorsan, beni ve programı maddi olarak da desteklemek istersen, https://kreosus.com/ask üzerinden ister aylık, ister tek seferlik katkı sunabilirsin :)*****Artık Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nın Whatsapp Grubu var :)https://chat.whatsapp.com/D29r8vCHBN6ARYI6UTJtYpDuyuruları, geri bildirimleri paylaştığımız bu alanda olmak istersen, yukarıdaki linkten gruba dahil olabilirsin.*****Yazılarımı ve yolculuklarımı takip etmek istersen; https://www.instagram.com/didemmollaoglu/*****Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nı aynı zamanda Spotify ve Apple Music'den podcast olarak dinleyebilirsin. https://open.spotify.com/show/312t5k7BqvGSv7c9l88Y6Z https://podcasts.apple.com/tr/podcast/anadolunun-şifacı-kadınları/id1519077215*****Ben Kimim? 2016'da tüm eşyalarını satarak çıktığı yolculukta henüz kendine doğru bir yolculukta olduğunu bilmiyordu. Ta ki yuvasından binlerce kilometre uzaklıkta Anadolu onu çağırana kadar. Yuvasına dönüşüyle birlikte kendi şifa yolculuğu başladı. Çünkü bir ağacın yeşermesi için önce köklerinin iyileşmesi gerektiğini biliyordu ve kökleri bu kadim topraklardaydı. Çıktığı bu yolculukta Maya Şamanizmden yogaya, yogadan tasavvufa uzanan farklı ilimlerin peşinden gitti, birçok eğitim aldı. Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nı konuk ettiği bir podcast yapan Didem kendi deyimiyle Aşk'ı arayan bir aciz kul, yolcu. ***** Light Of Daytime by Vlad Gluschenko | https://soundcloud.com/vgl9 Music promoted by https://www.free-stock-music.com Creative Commons / Attribution 3.0 Unported License (CC BY 3.0) https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/deed.en_US

Slovensko zdravstvo je prav v vrhu transplantacijske dejavnosti, kar dokazuje tudi z uspešno presaditvijo srca 6-mesečnemu Valentinu. Kaj pomeni opraviti tako kompleksen poseg? Kako je pri nas poskrbljeno za otroke s prirojenimi srčnimi napakami? Kaj ob tem čutijo starši obolelih in kakšno podporo lahko pričakujejo? O vsem tem v tokratnem Studiu ob 17ih. Gostje: dr. Juš Kšela, kardiovaskularni kirurg, ki je vodil kirurško ekipo pri presaditvi srca 6 mesečnemu dojenčku; Gorazd Mlakar, kardiolog, vodja službe za kardiologijo na Pediatrični kliniki; Maja Mesić Štrubelj, predsednica društva Srce za srčke, ki združuje starše otrok s prirojenimi srčnimi napakami.

Pediatri in šolski zdravniki ZD Ljubljana so konec januarja opozorili na izjemno povečano število virusnih okužb med predšolskimi in šolskimi otroki. Staršem dojenčkov, ki imajo starejše sorojence, so svetovali, da ti začasno nehajo obiskovati vrtec. O aktualnem stanju in sezonskih obolenjih bomo govorili tudi v sredinem Svetovalnem servisu. Z nami bo asist. Jakob Zapušek, dr. med., spec. ped., predstojnik oddelka za pediatrijo v Splošni bolnišnici dr. Jožeta Potrča Ptuj, ki bo odgovarjal tudi na vaša vprašanja.

Když dítě má „jen“ rýmu, kašel nebo zvýšenou teplotu, rodiče často tápou. Poradí jim internet? „Najdou tam tolik informací, že se v tom nevyznají,“ uvádí lékařka a bloggerka. Pořád se dětem v ordinaci dávají obrázky? Jaký je dnes průměrný věk rodičů? Jaké má pro ně základní rady? Bylo už jejím dětským přáním stát se pediatričkou? Změnily ji vlastní děti?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když dítě má „jen“ rýmu, kašel nebo zvýšenou teplotu, rodiče často tápou. Poradí jim internet? „Najdou tam tolik informací, že se v tom nevyznají,“ uvádí lékařka a bloggerka. Pořád se dětem v ordinaci dávají obrázky? Jaký je dnes průměrný věk rodičů? Jaké má pro ně základní rady? Bylo už jejím dětským přáním stát se pediatričkou? Změnily ji vlastní děti?

Nov obračunski model za družinsko medicino in pediatrijo, ki ga bodo uveljavili z novim letom, je Zavod za zdravstveno zavarovanje pripravil brez analize dela v ambulantah in brez posveta z izvajalci na terenu, v javnem pismu ugotavlja odbor za družinsko medicino pri Zdravniški zbornici. Poudarjajo, da novost ne bo prinesla želenih ciljev, kot so boljša dostopnost, celovita obravnava in zmanjšanje administrativnih obremenitev. Zavod pa - nasprotno - ugotavlja, da Zdravniška zbornica svoje člane zavaja z napačnimi podatki. Preostale novice: Ob opozorilih, da se mora Evropa pripraviti na različne grožnje, ni prav dobro znano, kako je nanje pripravljena Slovenija. Nemški kancler Scholz nenapovedano obiskal Kijev; napovedal še za 650 milijonov evrov vojaške pomoči Ukrajini. V Ljubljani se je začel 21-i festival animiranega filma Animateka; do nedelje bodo prikazali približno 300 filmov.

Zavod za zdravstveno zavarovanje z ministrstvom za zdravje pripravlja nove obračunske modele. Ti bodo izračunani na podlagi slovenskih stroškov, ki nastanejo pri opravljanju zdravstvenih storitev, ne več avstrijskih. Prvi model, ki naj bi bil uveljavljen že z novim letom, bo veljal za ambulante družinske medicine in pediatrije, pri zdravstvenih izvajalcih pa že sproža pomisleke. Kot pravijo, naj bi šli izračuni mimo njih, zato ne bodo prinesli pričakovanih učinkov, torej večje dostopnosti in razbremenitve zdravnikov. V oddaji tudi: - Za okrepitev gospodarske rasti v Sloveniji in Evropski uniji potrebnih več tujih vlaganj. - Med Libanonom in Hezbolahom številne kršitve premirja, vrstijo se tudi napadi na Gazo. - Policija: žrtev umora na Brdu v Ljubljani ni bila niti zaščitena priča niti varovana oseba.

„Chtěla jsem být vždycky ve všem nejlepší, měla jsem samé jedničky. Když se později studium i další věci nakupily, začala jsem ztrácet kontrolu a myslela jsem si, že oblast, kde ji můžu udržet, je jídlo,“ říká pediatrička Tereza Sochorcová, která na vlastní kůži zažila poruchy příjmu potravy. „Je to nemoc duše a může se vrátit. Jsem si toho dobře vědoma a zůstávám obezřetná.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Chtěla jsem být vždycky ve všem nejlepší, měla jsem samé jedničky. Když se později studium i další věci nakupily, začala jsem ztrácet kontrolu a myslela jsem si, že oblast, kde ji můžu udržet, je jídlo,“ říká pediatrička Tereza Sochorcová, která na vlastní kůži zažila poruchy příjmu potravy. „Je to nemoc duše a může se vrátit. Jsem si toho dobře vědoma a zůstávám obezřetná.“

Kdy je čas jít s dítětem k lékaři? Proč děti trpí často bolestmi břicha? A jak doktorky balancují mezi profesními zkušenostmi a mateřskou intuicí? V nové epizodě podcastu Po mateřských stopách jsme zpovídaly pediatřičku a maminku dvou malých dětí, Kristýnu Pospíšilovou.

„V mém oboru máte vždy dva až tři pacienty zároveň, dítě a jeho rodiče, což vždycky není úplně snadné,“ říká pediatrička Lucie Mynářová. „Naše velká povinnost je pozorně si všímat odchylek od normálu a snažit se nemocem předejít. Důvěra dětí je velmi křehká a já si moc vážím, když mi ji dají, když za mnou například přijdou samy s něčím, co je pro ně velmi intimní.“

„V mém oboru máte vždy dva až tři pacienty zároveň, dítě a jeho rodiče, což vždycky není úplně snadné,“ říká pediatrička Lucie Mynářová. „Naše velká povinnost je pozorně si všímat odchylek od normálu a snažit se nemocem předejít. Důvěra dětí je velmi křehká a já si moc vážím, když mi ji dají, když za mnou například přijdou samy s něčím, co je pro ně velmi intimní.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Predsodki in stigmatizacija ne pripomorejo k rešitvi problema Svetovna zdravstvena organizacija je marca sporočila, da je na svetu debelih že več kot milijarda ljudi – debel je torej že vsak osmi človek; samo v Sloveniji približno 400.000 (po oceni NIJZ). "Osupljivo število ljudi živi z debelostjo," je dejal glavni avtor analize, ki jo je objavila znanstvena revija Lancet. Pri Svetovni zdravstveni organizaciji so ob tem poudarili, da smo mejnik presegli prej, kot so pričakovali – to je leta 2030. Kdo je kriv? Kje tiči razlog? Ali je vzrok v tako imenovanem debelilnem okolju, ki nas sili v nezdrave izbire? Kakšno vlogo imajo pri epidemiji debelosti geni, hormoni, sladke pijače, procesirana hrana, gibalna neaktivnost, sedeč življenjski slog? Ali trend sploh še lahko zaustavimo, ali gre za začaran krog, za spiralo brez konca? O teh vprašanjih v Intelekti razpravljajo pediatrinja dr. Irena Štucin Gantar iz Bolnišnice za otroke s Šentvida pri Stični, mlada raziskovalka Kaja Kranjc, magistrica inženirka prehrane z Biotehniške fakultete v Ljubljani, profesor športne vzgoje dr. Gregor Starc s fakultete za šport in pediater dr. Primož Kotnik z ljubljanske Pediatrične klinike. Kako je zdravilo za sladkorno povzročilo revolucijo pri zdravljenju debelosti TUKAJ S sogovornicami in sogovornikoma smo se prejšnji teden na Biotehniški fakulteti v Ljubljani udeležili 7. Simčičevega simpozija z naslovom Debelost kot izziv moderne družbe, ki je problematiko prav tako osvetlil z različnih zornih kotov. Posnetek simpozija o debelosti TUKAJ

„Děti většinou snášejí vedro líp než dospělí, ale jsou mnohem křehčí. Mimo jiné se rychleji přehřívají, nepijí ideálně a hodně se potí. Rodiče do toho navíc vstupují s různými ochrannými pomůckami, kterými můžou situaci zhoršit,“ říká dětská lékařka Lucie Mynářová.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Děti většinou snášejí vedro líp než dospělí, ale jsou mnohem křehčí. Mimo jiné se rychleji přehřívají, nepijí ideálně a hodně se potí. Rodiče do toho navíc vstupují s různými ochrannými pomůckami, kterými můžou situaci zhoršit,“ říká dětská lékařka Lucie Mynářová.

Přesně před 19 lety byl v Česku instalován první babybox. Nyní jich máme u nemocnic už 88. Měly by přibývat další? Nebo je v zájmu nechtěných dětí, aby babyboxy nahradily utajené porody, jak Česku opakovaně navrhuje Výbor OSN pro práva dítěte? A jaké trauma odloženým dětem způsobí, že neznají svoji identitu? Diskutují předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková a gynekolog a porodník Aleš Roztočil.

Přesně před 19 lety byl v Česku instalován první babybox. Nyní jich máme u nemocnic už 88. Měly by přibývat další? Nebo je v zájmu nechtěných dětí, aby babyboxy nahradily utajené porody, jak Česku opakovaně navrhuje Výbor OSN pro práva dítěte? A jaké trauma odloženým dětem způsobí, že neznají svoji identitu? Diskutují předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková a gynekolog a porodník Aleš Roztočil.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost ze světa děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. „Těm dětem nepomůžeme tím, že jim dáme tablety, antidepresiva nebo léky proti úzkosti. Je to samozřejmě důležitá část, taková kotva, ale zároveň se musí pracovat na odstranění problému: snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo,“ říká přednostka Lucie Gonsorčíková, která média upoutala sbírkou na vizualizaci opravy kliniky. O co šlo?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost ze světa děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. „Těm dětem nepomůžeme tím, že jim dáme tablety, antidepresiva nebo léky proti úzkosti. Je to samozřejmě důležitá část, taková kotva, ale zároveň se musí pracovat na odstranění problému: snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo,“ říká přednostka Lucie Gonsorčíková, která média upoutala sbírkou na vizualizaci opravy kliniky. O co šlo?

Dětským pohotovostem v nemocnicích chybí pediatři. Primáři 55 dětských oddělení se před časem obrátili na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka s výzvou, aby jim s personální krizí pomohli praktici pro děti a dorost. Jenže těch není dost ani na pokrytí primární péče. Pokud se stavy v nemocnicích nedoplní, hrozí, že některá zařízení pohotovosti uzavřou.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Málo všeobecných lekárov, málo ambulancií. Pre akútny nedostatok pediatrov klesá aj počet pohotovostných služieb pre deti. V najbližších mesiacoch by malo zaniknúť ďalších 15 detských pohotovostí.Prečo musia detské pohotovosti zanikať a prečo proti tomu broja starostovia a primátori? Aká je vlastne situácia v ambulanciách všeobecných lekárov? Kde najviac chýbajú a prečo? Ako nahradíme tých, ktorý už pracujú aj v dôchodkovom veku? Bude sa mať vôbec kto o naše deti starať?Braňo Závodský sa rozprával s hlavnou odborníčkou ministerstva zdravotníctva pre všeobecnú starostlivosť o deti a dorast a prezidentkou Slovenskej spoločnosti primárnej pediatrickej starostlivosti Elenou Prokopovou.Novú epizódu Braňo Závodský Naživo vám prináša Fotovoltika od ZSE za znížené ceny a s dotáciou až 4 025 €.

Výskyt onemocnění černým kašlem je nejvyšší za 60 let. Jak se můžeme nákaze bránit? A kdo by se měl nechat preventivně přeočkovat? Vladimír Kroc se zeptal pediatričky a členky výboru Vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové.

Výskyt onemocnění černým kašlem je nejvyšší za 60 let. Jak se můžeme nákaze bránit? A kdo by se měl nechat preventivně přeočkovat? Vladimír Kroc se zeptal pediatričky a členky výboru Vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V delu leta, ko na nas od vsepovsod prežijo okužbe dihal, pri Frekvenci X opazujemo simfonijo našega telesa v boju zoper njih. Še posebej nas zanimajo vročina, kašelj in kihanje, nad katerimi bdijo različni možganski dirigenti.Ob tem se sprašujemo, zakaj je naša idealna temperatura malo pod 37 stopinjami Celzija in kaj se v telesu dogaja, ko se viša. Poizvedujemo tudi, kako je mogoče, da se pri določenih zdravilih kot stranski učinek pojavi kašelj, in zakaj je nevarno zadrževati kihanje. Gostje:• Dr. Maja Bresjanac, Inštitut za patofiziologijo, Medicinska fakulteta v Ljubljani• Lana Blinc, Inštitut za patofiziologijo, Medicinska fakulteta v Ljubljani• Dr. Marko Pokorn, Pediatrična klinika, UKC Ljubljana• Pavel Kvapil, veterinar v Živalskem vrtu Ljubljana

Ľudí s covidom a chrípkou od minulého týždňa výrazne pribúda hovorí v podcaste denníka Pravda pediatrička Elena Prokopová. Nápor na pediatrov, z ktorých je polovica v dôchodkovom veku, zvyšujú aj rodičia, ktorí chodia s dieťaťom k lekárovi, aj v prípadoch, keď by staršia generácia rodičov nad tým ani neuvažovala. Faktom však tiež je, že chorobnosť po rokoch pandémie objektívne, aj podľa štatistiky Národného centra zdravotníckych informácii stúpla. Sú naše deti chorľavejšie ako v okolitých krajinách? Aký je aktuálne záujem očkovanie voči covidu? A prečo sa mladí ľudia vyhýbajú preventívnym prehliadkam?  #pocuvajtepravdu

„Rád by som vám tlmočil to, čo vám dnes Národná rada hovorí: vážení pediatri, kašleme na vás, na čo sem chodíte s vašimi malichernými problémami, neotravujte, tu sme predvolebnej kampani, reagoval minulý týždeň šéf úradníckej vlády Ľudovít Ódor po tom, čo sa v parlamente nedokázalo nazbierať dosť poslancov na to, aby riešili krízu v pediatrii. Vyše 400 pediatrov podalo výpovede, ziadaju odbremeniť ich aspoň na pohotovostných službách. O situácii sa v podcaste rozprávame s hlavnou odborníčkou pre primárnu pediatriu Elenou Prokopovou.Najprv prišiel smútok v zmysle, že mnohí, ktorí sa do toho vložili sa aj rozplakali. Dali sme do toho návrhu neskutočnú námahu a energiu. Potom prišiel hnev a teraz je medzi pediatrami taká skepsa a nahnevanosť, alebo rezignácia, hovorí v podcaste pediatrička Elena Prokopová aké nálady zavládli medzi pediatrami po tom, čo poslanci neotvorili schôdzu, na ktorej mali riešiť krízu v pediatrii.Pediatri žiadajú o skrátenie ordinačných hodín na pohotovostných službách. Elena Prokopová približuje, že v opatreniach boli riešenia ako udržať v systéme starších lekárov, kým dokážu vychovať mladých pediatrov. „Starší kolegovia hovoria, že cez deň vydržia, ale určite nevládzu nočné služby," vysvetľuje.Podľa prezidenta Asociácie nemocníc Slovenska Mariána Petka sa ukazuje pätnásť rokov nezáujmu politikov o to, aby riešili situáciu v zdravotnícve „Až sme sa dopracovali k tomu, že pediatrov nie je dostatok," konštatuje.Zároveň si však myslí, že tento parlament nemá odbornú kompetenciu, aby riešil tento návrh. „Zmena tak či tak platí od prvého januára. Myslím si, že to treba v kľude prediskutovať s novou vládou a parlamentom a prijať vhodné riešenie pre všetkých. Máme tri mesiace na to, aby sa problém vyriešil."Podcast nahrala Denisa Hopková.Mentioned in this episode:Fico - Posadnutý mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.77988948.1308956659.1694332041-839733276.1655709953