Podcasts about pediatri

Ob dobrodelnim koncertom v Slovenski filharmoniji, v pomoč pri zbiranju sredstev za nakup bronhoskopske opreme za izvajanje diagnostičnih posegov pri hudo bolnih otrocih, ki se zaradi bolezni dihal zdravijo na Pediatrični kliniki UKC Ljubljana, smo k pogovoru povabili dr. Marka Pokorna, infektologa in pediatra, strokovnega vodjo Pediatrične klinike, tudi scenarista in kolumnista. Pogovarjali smo se o moči glasbe in umetnosti sploh, o pomenu dobrih odnosov, ki jim na kliniki posvečajo veliko pozornosti, ker to pozitivno vpliva na vse, na strokovne sodelavce, otroke in starše.

Kako je, ko se v družino rodi otrok z redko boleznijo? Kako težka je pot do diagnoze in v kakšni stiski se znajdejo starši, ko izvejo, da zdravila za otrokovo bolezen ni? Mima More Bolta je mama deklice z redko boleznijo, ki pravi, da ne smemo upati le na zdravilo, ampak se je treba truditi sprejemati in vključevati te otroke. Kakšno podporo potrebujeta otrok in družina, kako se z možem spopadata s hčerkino redko boleznijo in si prizadevata, da bi bila srečna – o tem bo Mima More Bolta pripovedovala v oddaji Med štirimi stenami. O delovanju Centra za redke bolezni in o tem, kakšne pravice pripadajo staršem otrok z redko boleznijo, bosta govorili specialistka klinične genetike in pediatrije, vodja Centra za redke bolezni Pediatrične klinike UKC Ljubljana Sara Bertok, in univerzitetna diplomirana socialna delavka, magistrica Klara Škvarč Kirn. Z njima se bo pogovarjala Petra Medved.

Če diagnozo »sindrom razdražljivega črevesja« lahko postavimo relativno hitro, pa je zdravljenje veliko večji problem, v tokratnem Ultrazvoku opozarja gastreoenterolog prof. dr. Rok Orel s Pediatrične klinike v Ljubljani. Čeprav sam sindrom ne ogroža življenja bolnice ali bolnika, pa ga lahko zelo zagreni. Kaj sproži sindrom razdražljivega črevesja? Kakšne težave imajo bolnice in bolniki? In kako lahko pomagajo zdravniki? Odgovori v ponovitvi oddaje, ki jo je pripravil Iztok Konc. Foto: Ed Uthman/ Wiki, cc. Na fotografiji je normalna sluznica debelega črevesa.

„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.

Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nı konuk ettiğim programın bu haftaki konuğu Doç. Dr. Gülsen Meral. 1971 yılında Adapazarı'nda doğan Gülsen, 1994 yılında İstanbul Üniversitesi Cerrahpaşa Tıp Fakültesi'ni bitirdi ve 2001 yılında Çocuk Sağlığı ve Hastalıkları uzmanı oldu. Pediatri alanında Doçent unvanına sahip olan Gülsen, uzun yıllar çeşitli hastanelerde uzman, başhekim yardımcısı ve başhekim olarak görev yaptı. 40 yaşında otoimmün hastalıkları olan Gülsen, alternatif çözüm arayışlarına girdi. Bu arayış onu tıbbın daha bütüncül bakması gerektiği düşüncesine yöneltti ve epigenetik alanına yöneldi. Tıbbı Genetik alanında doktorasını tamamlayan Gülsen, beş yıl önce İngiltere'ye taşındı ve burda Epigenetik koçluk sistemini kurdu ve genetik test dizayn etti. Nutrigenetik ve Epigenetik Derneği'nin kurucusu olan Gülsen, halen Epigenetik Koçluk Programı'nın organizatörü ve eğitmeni. “Genlerle Dans - DNA Kaderiniz Değil - Yaşlanmadan Yaş Almak - Genetik Kodunuz ve Epigenetik” kitabını yazan Gülsen'in paylaşımlarını ve çalışmalarını https://www.instagram.com/doc.drgulsenmeral/ Instagram adresinden veya https://www.epigenetikkocluk.com/ web sitesinden takip edebilirsiniz. Keyifli izlemeler :)*****Mart Ayı AŞK Buluşması'nda buluşalım :)11 Mart Salı saat 21:00'de zoomdan gerçekleşecek buluşmada Sevgili Funda Yüksekdağ Arap ile somatik pratikler, ardından Sevgili feride Gürsoy ile Atalar Meditasyonu yapacağız. Bu buluşmalar kadın/erkek herkese açık. Buluşma kaydı, buluşma sonrası kayıt yaptıran herkesle paylaşılacak. Canlı katılamazsan bile kayıttan yapabileceksin. Buluşmanın detaylarına ve kayıt formuna aşağıdaki linkten ulaşabilirsin.https://forms.gle/eTZjdi8TjAQNARK1A*****Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nı Desteklemek İster Misin? :)Hiçbir maddi destek almadan 5 yıldır gönüllü sürdürdüğüm bu programın içeriğini beğeniyor ve hayatına bir katkı sunduğuna inanıyorsan, beni ve programı maddi olarak da desteklemek istersen, https://kreosus.com/ask üzerinden ister aylık, ister tek seferlik katkı sunabilirsin :)*****Artık Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nın Whatsapp Grubu var :)https://chat.whatsapp.com/D29r8vCHBN6ARYI6UTJtYpDuyuruları, geri bildirimleri paylaştığımız bu alanda olmak istersen, yukarıdaki linkten gruba dahil olabilirsin.*****Yazılarımı ve yolculuklarımı takip etmek istersen; https://www.instagram.com/didemmollaoglu/*****Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nı aynı zamanda Spotify ve Apple Music'den podcast olarak dinleyebilirsin. https://open.spotify.com/show/312t5k7BqvGSv7c9l88Y6Z https://podcasts.apple.com/tr/podcast/anadolunun-şifacı-kadınları/id1519077215*****Ben Kimim? 2016'da tüm eşyalarını satarak çıktığı yolculukta henüz kendine doğru bir yolculukta olduğunu bilmiyordu. Ta ki yuvasından binlerce kilometre uzaklıkta Anadolu onu çağırana kadar. Yuvasına dönüşüyle birlikte kendi şifa yolculuğu başladı. Çünkü bir ağacın yeşermesi için önce köklerinin iyileşmesi gerektiğini biliyordu ve kökleri bu kadim topraklardaydı. Çıktığı bu yolculukta Maya Şamanizmden yogaya, yogadan tasavvufa uzanan farklı ilimlerin peşinden gitti, birçok eğitim aldı. Anadolu'nun Şifacı Kadınları'nı konuk ettiği bir podcast yapan Didem kendi deyimiyle Aşk'ı arayan bir aciz kul, yolcu. ***** Light Of Daytime by Vlad Gluschenko | https://soundcloud.com/vgl9 Music promoted by https://www.free-stock-music.com Creative Commons / Attribution 3.0 Unported License (CC BY 3.0) https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/deed.en_US

Ime meseca februarja sta Juš Kšela in Gorazd Mlakar, kardiovaskularni kirurg in otroški kardiolog, dva od široke ekipe izjemnih strokovnjakov, kardiokirurgov in anesteziologov iz UKC Ljubljana ter tima otroških kardiologov in intenzivistov ljubljanske Pediatrične klinike, ki je postavila nov mejnik v medicini. Pri le pol leta starem otroku so uspešno izvedli transplantacijo srca, ki so pri tako majhnih otrocih zelo zahtevne in izjemno redke.

Slovensko zdravstvo je prav v vrhu transplantacijske dejavnosti, kar dokazuje tudi z uspešno presaditvijo srca 6-mesečnemu Valentinu. Kaj pomeni opraviti tako kompleksen poseg? Kako je pri nas poskrbljeno za otroke s prirojenimi srčnimi napakami? Kaj ob tem čutijo starši obolelih in kakšno podporo lahko pričakujejo? O vsem tem v tokratnem Studiu ob 17ih. Gostje: dr. Juš Kšela, kardiovaskularni kirurg, ki je vodil kirurško ekipo pri presaditvi srca 6 mesečnemu dojenčku; Gorazd Mlakar, kardiolog, vodja službe za kardiologijo na Pediatrični kliniki; Maja Mesić Štrubelj, predsednica društva Srce za srčke, ki združuje starše otrok s prirojenimi srčnimi napakami.

Ime tedna sta postala Juš Kšela in Gorazd Mlakar, kardiovaskularni kirurg in otroški kardiolog, dva od široke ekipe izjemnih strokovnjakov, kardiokirurgov in anesteziologov iz UKC Ljubljana ter tima otroških kardiologov in intenzivistov ljubljanske Pediatrične klinike, pa tudi medicinskih sester in zdravstvenih tehnikov, ki je postavila nov mejnik v medicini. Pri le pol leta starem otroku so uspešno izvedli transplantacijo srca, ki so pri tako majhnih otrocih zelo zahtevne in izjemno redke.Kandidata sta bila še: Urška Djukić, režiserka celovečernega igranega prvenca Kaj ti je deklica, ki je na letošnjem Berlinskem filmskem festivalu prejel nagrado mednarodnega združenja filmskih kritikov FIPRESCI za najboljši film v uradnem tekmovalnem programu Perspektive. Film je bil izbran tudi kot otvoritveni film omenjenega tekmovalnega programa, s čimer je slovenski film prvič odprl sekcijo na Berlinalu. Primož Štamcar, planinski vodnik, inštruktor planinske vzgoje in gorski reševalec, ki je s skupino turnih smučarjev na Bogatinskem sedlu nad Komno opazil, da je snežni plaz zajel dva planinca. Eden se je rešil sam, zasutega pa je lociral s sondo, ga ob pomoči skupine izkopal izpod snežne gmote in mu tako rešil življenje.

Pediatri in šolski zdravniki ZD Ljubljana so konec januarja opozorili na izjemno povečano število virusnih okužb med predšolskimi in šolskimi otroki. Staršem dojenčkov, ki imajo starejše sorojence, so svetovali, da ti začasno nehajo obiskovati vrtec. O aktualnem stanju in sezonskih obolenjih bomo govorili tudi v sredinem Svetovalnem servisu. Z nami bo asist. Jakob Zapušek, dr. med., spec. ped., predstojnik oddelka za pediatrijo v Splošni bolnišnici dr. Jožeta Potrča Ptuj, ki bo odgovarjal tudi na vaša vprašanja.

Když dítě má „jen“ rýmu, kašel nebo zvýšenou teplotu, rodiče často tápou. Poradí jim internet? „Najdou tam tolik informací, že se v tom nevyznají,“ uvádí lékařka a bloggerka. Pořád se dětem v ordinaci dávají obrázky? Jaký je dnes průměrný věk rodičů? Jaké má pro ně základní rady? Bylo už jejím dětským přáním stát se pediatričkou? Změnily ji vlastní děti?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když dítě má „jen“ rýmu, kašel nebo zvýšenou teplotu, rodiče často tápou. Poradí jim internet? „Najdou tam tolik informací, že se v tom nevyznají,“ uvádí lékařka a bloggerka. Pořád se dětem v ordinaci dávají obrázky? Jaký je dnes průměrný věk rodičů? Jaké má pro ně základní rady? Bylo už jejím dětským přáním stát se pediatričkou? Změnily ji vlastní děti?

Nov obračunski model za družinsko medicino in pediatrijo, ki ga bodo uveljavili z novim letom, je Zavod za zdravstveno zavarovanje pripravil brez analize dela v ambulantah in brez posveta z izvajalci na terenu, v javnem pismu ugotavlja odbor za družinsko medicino pri Zdravniški zbornici. Poudarjajo, da novost ne bo prinesla želenih ciljev, kot so boljša dostopnost, celovita obravnava in zmanjšanje administrativnih obremenitev. Zavod pa - nasprotno - ugotavlja, da Zdravniška zbornica svoje člane zavaja z napačnimi podatki. Preostale novice: Ob opozorilih, da se mora Evropa pripraviti na različne grožnje, ni prav dobro znano, kako je nanje pripravljena Slovenija. Nemški kancler Scholz nenapovedano obiskal Kijev; napovedal še za 650 milijonov evrov vojaške pomoči Ukrajini. V Ljubljani se je začel 21-i festival animiranega filma Animateka; do nedelje bodo prikazali približno 300 filmov.

Zavod za zdravstveno zavarovanje z ministrstvom za zdravje pripravlja nove obračunske modele. Ti bodo izračunani na podlagi slovenskih stroškov, ki nastanejo pri opravljanju zdravstvenih storitev, ne več avstrijskih. Prvi model, ki naj bi bil uveljavljen že z novim letom, bo veljal za ambulante družinske medicine in pediatrije, pri zdravstvenih izvajalcih pa že sproža pomisleke. Kot pravijo, naj bi šli izračuni mimo njih, zato ne bodo prinesli pričakovanih učinkov, torej večje dostopnosti in razbremenitve zdravnikov. V oddaji tudi: - Za okrepitev gospodarske rasti v Sloveniji in Evropski uniji potrebnih več tujih vlaganj. - Med Libanonom in Hezbolahom številne kršitve premirja, vrstijo se tudi napadi na Gazo. - Policija: žrtev umora na Brdu v Ljubljani ni bila niti zaščitena priča niti varovana oseba.

„Chtěla jsem být vždycky ve všem nejlepší, měla jsem samé jedničky. Když se později studium i další věci nakupily, začala jsem ztrácet kontrolu a myslela jsem si, že oblast, kde ji můžu udržet, je jídlo,“ říká pediatrička Tereza Sochorcová, která na vlastní kůži zažila poruchy příjmu potravy. „Je to nemoc duše a může se vrátit. Jsem si toho dobře vědoma a zůstávám obezřetná.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Chtěla jsem být vždycky ve všem nejlepší, měla jsem samé jedničky. Když se později studium i další věci nakupily, začala jsem ztrácet kontrolu a myslela jsem si, že oblast, kde ji můžu udržet, je jídlo,“ říká pediatrička Tereza Sochorcová, která na vlastní kůži zažila poruchy příjmu potravy. „Je to nemoc duše a může se vrátit. Jsem si toho dobře vědoma a zůstávám obezřetná.“

Ime tedna je Barbara Miklošič, zdravstvena administratorka na ljubljanskem UKC-ju, ki za različne klinike in oddelke, od Urgence, Pediatrične klinike, ortopedske klinike, do oddelkov za kardiologijo in ginekologijo zbira knjige in skrbi, da so knjižne police vedno založene. Knjige so namenjene bolnikom, ki jih lahko prebirajo ob čakanju na obravnavo, jih odnesejo domov ali pa podarijo naprej.Kandidata sta bila še: Lun Sevnik, režiser, ki je za film Morje med nama na 25. mednarodnem filmskem festivalu v Stockholmu prejel glavno nagrado v kategoriji kratkih filmov. Film je mednarodno nagrado mlade žirije za najboljši film prejel tudi ob svetovni premieri na letošnjem filmskem festivalu v Trstu, uvrstil pa se je tudi v tekmovalni program novih talentov na mednarodnem filmskem festivalu v Talinu. Igor Muševič, raziskovalec na področju tekočih kristalov in mehke snovi ter redni profesor z Instituta Jožef Stefan in ljubljanske fakultete za matematiko in fiziko. Za izjemne raziskovalne dosežke, ustvarjanja novih področij raziskav in mentoriranje vrhunskih raziskovalcev je prejel Blinčevo nagrado za življenjsko delo s področja fizike.

Kdy je čas jít s dítětem k lékaři? Proč děti trpí často bolestmi břicha? A jak doktorky balancují mezi profesními zkušenostmi a mateřskou intuicí? V nové epizodě podcastu Po mateřských stopách jsme zpovídaly pediatřičku a maminku dvou malých dětí, Kristýnu Pospíšilovou.

V Radiovednih o standardni dilemi, ki jo pogosto slišimo doma: ali nam to, da doma ne nosimo copat, res lahko prinese prehlad? So bose noge kakor koli povezane s tem, da se prehladimo, kot tako vneto žugajo starši? Nik Škrlec ugotavlja, da dilema razdvaja tako javnost kot strokovnjake. Sogovornik: Marko Pokorn, strokovni direktor Pediatrične klinike UKC Ljubljana

„V mém oboru máte vždy dva až tři pacienty zároveň, dítě a jeho rodiče, což vždycky není úplně snadné,“ říká pediatrička Lucie Mynářová. „Naše velká povinnost je pozorně si všímat odchylek od normálu a snažit se nemocem předejít. Důvěra dětí je velmi křehká a já si moc vážím, když mi ji dají, když za mnou například přijdou samy s něčím, co je pro ně velmi intimní.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V mém oboru máte vždy dva až tři pacienty zároveň, dítě a jeho rodiče, což vždycky není úplně snadné,“ říká pediatrička Lucie Mynářová. „Naše velká povinnost je pozorně si všímat odchylek od normálu a snažit se nemocem předejít. Důvěra dětí je velmi křehká a já si moc vážím, když mi ji dají, když za mnou například přijdou samy s něčím, co je pro ně velmi intimní.“

Ime tedna je postala Barbara Pokorny, direktorica Pikinega festivala v Velenju, največjega festivala za otroke pri nas in edinega festivala Pike Nogavičke na svetu, ki že 35 let združuje otroke in odrasle, jim omogoča brezskrbno igro, zabavo in ustvarjalnost. Cilj festivala z več kot sto kulturno-umetniškimi dogodki, ustvarjalnimi in doživljajskimi delavnicami ter 12 tematskimi poligoni, pa je tudi spodbujati obiskovalce k strpnemu sobivanju. foto: Rok Bačovnik Kandidatki sta bili še: Maja Benko, donatorica, ki je ljubljanski Pediatrični kliniki podarila odlično ohranjen in strokovno obnovljen družinski klavir. Glasbilo v drugem okolju služi novemu namenu, ob njem se že ustavljajo otroci, ki se zdravijo na kliniki, s klavirsko glasbo pa se sproščajo in mimoidoče v avli klinike razveseljujejo tudi zaposleni.  Marjana Moškrič, pisateljica, ki je za mladinski roman Sneg prejela večernico za najboljše slovensko otroško in mladinsko literarno delo preteklega leta. V njem avtorica prek skupine najstnikov, ki se soočajo z nefunkcionalno družbo na robu totalitarizma, prikaže globoko prežeto vizijo upanja, kjer temeljne vrednote premagajo izrojenost kolektiva. 

Predsodki in stigmatizacija ne pripomorejo k rešitvi problema Svetovna zdravstvena organizacija je marca sporočila, da je na svetu debelih že več kot milijarda ljudi – debel je torej že vsak osmi človek; samo v Sloveniji približno 400.000 (po oceni NIJZ). "Osupljivo število ljudi živi z debelostjo," je dejal glavni avtor analize, ki jo je objavila znanstvena revija Lancet. Pri Svetovni zdravstveni organizaciji so ob tem poudarili, da smo mejnik presegli prej, kot so pričakovali – to je leta 2030. Kdo je kriv? Kje tiči razlog? Ali je vzrok v tako imenovanem debelilnem okolju, ki nas sili v nezdrave izbire? Kakšno vlogo imajo pri epidemiji debelosti geni, hormoni, sladke pijače, procesirana hrana, gibalna neaktivnost, sedeč življenjski slog? Ali trend sploh še lahko zaustavimo, ali gre za začaran krog, za spiralo brez konca? O teh vprašanjih v Intelekti razpravljajo pediatrinja dr. Irena Štucin Gantar iz Bolnišnice za otroke s Šentvida pri Stični, mlada raziskovalka Kaja Kranjc, magistrica inženirka prehrane z Biotehniške fakultete v Ljubljani, profesor športne vzgoje dr. Gregor Starc s fakultete za šport in pediater dr. Primož Kotnik z ljubljanske Pediatrične klinike. Kako je zdravilo za sladkorno povzročilo revolucijo pri zdravljenju debelosti TUKAJ S sogovornicami in sogovornikoma smo se prejšnji teden na Biotehniški fakulteti v Ljubljani udeležili 7. Simčičevega simpozija z naslovom Debelost kot izziv moderne družbe, ki je problematiko prav tako osvetlil z različnih zornih kotov. Posnetek simpozija o debelosti TUKAJ

„Děti většinou snášejí vedro líp než dospělí, ale jsou mnohem křehčí. Mimo jiné se rychleji přehřívají, nepijí ideálně a hodně se potí. Rodiče do toho navíc vstupují s různými ochrannými pomůckami, kterými můžou situaci zhoršit,“ říká dětská lékařka Lucie Mynářová.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Děti většinou snášejí vedro líp než dospělí, ale jsou mnohem křehčí. Mimo jiné se rychleji přehřívají, nepijí ideálně a hodně se potí. Rodiče do toho navíc vstupují s různými ochrannými pomůckami, kterými můžou situaci zhoršit,“ říká dětská lékařka Lucie Mynářová.

Izseljensko društvo Slovenija v svetu na izseljensko nedeljo, ki bo pojutrišnjem, v Zavodu sv. Stanislava v Šentvidu v Ljubljani pripravlja 30. Tabor Slovencev po svetu. Ob 17.00 bo sveta maša za Slovence doma in po svetu, ki jo bo daroval škof Anton Jamnik. Osrednji del tabora bo okrogla miza: Ali Slovenija dovolj pomaga priseljenim Slovencem? Izkušnje slovenskih izseljencev ob prihodu v Slovenijo. Voditelj bo Federico V. Potočnik, gostje pa: dr. Andrej Fink, predavatelj na Katoliškem inštitutu, Marija Voglar, ki je v Slovenijo repatriirala iz Venezuele, Tatjana Marušič, mlada zdravnica v Pediatrični kliniki, Natasha Urbančič, vzgojiteljica v vrtcu France Prešeren. V kulturnem programu bodo sodelovali: Dijaki iz Argentine RAST 53, Slovenski plesni ansambel Triglav iz Winnipega v Kanadi in ansambel Ostanki iz Argentine, pripravili bodo razstavo Tabori Slovencev po svetu.

Přesně před 19 lety byl v Česku instalován první babybox. Nyní jich máme u nemocnic už 88. Měly by přibývat další? Nebo je v zájmu nechtěných dětí, aby babyboxy nahradily utajené porody, jak Česku opakovaně navrhuje Výbor OSN pro práva dítěte? A jaké trauma odloženým dětem způsobí, že neznají svoji identitu? Diskutují předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková a gynekolog a porodník Aleš Roztočil.

Přesně před 19 lety byl v Česku instalován první babybox. Nyní jich máme u nemocnic už 88. Měly by přibývat další? Nebo je v zájmu nechtěných dětí, aby babyboxy nahradily utajené porody, jak Česku opakovaně navrhuje Výbor OSN pro práva dítěte? A jaké trauma odloženým dětem způsobí, že neznají svoji identitu? Diskutují předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková a gynekolog a porodník Aleš Roztočil.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost ze světa děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. „Těm dětem nepomůžeme tím, že jim dáme tablety, antidepresiva nebo léky proti úzkosti. Je to samozřejmě důležitá část, taková kotva, ale zároveň se musí pracovat na odstranění problému: snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo,“ říká přednostka Lucie Gonsorčíková, která média upoutala sbírkou na vizualizaci opravy kliniky. O co šlo?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poruchami příjmu potravy či sebepoškozováním projevují úzkost ze světa děti, které se dostaly na pediatrické kliniky Thomayerovy nemocnice. „Těm dětem nepomůžeme tím, že jim dáme tablety, antidepresiva nebo léky proti úzkosti. Je to samozřejmě důležitá část, taková kotva, ale zároveň se musí pracovat na odstranění problému: snažíme se s nimi hovořit o tom, co se stalo,“ říká přednostka Lucie Gonsorčíková, která média upoutala sbírkou na vizualizaci opravy kliniky. O co šlo?

Dětským pohotovostem v nemocnicích chybí pediatři. Primáři 55 dětských oddělení se před časem obrátili na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka s výzvou, aby jim s personální krizí pomohli praktici pro děti a dorost. Jenže těch není dost ani na pokrytí primární péče. Pokud se stavy v nemocnicích nedoplní, hrozí, že některá zařízení pohotovosti uzavřou.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Málo všeobecných lekárov, málo ambulancií. Pre akútny nedostatok pediatrov klesá aj počet pohotovostných služieb pre deti. V najbližších mesiacoch by malo zaniknúť ďalších 15 detských pohotovostí.Prečo musia detské pohotovosti zanikať a prečo proti tomu broja starostovia a primátori? Aká je vlastne situácia v ambulanciách všeobecných lekárov? Kde najviac chýbajú a prečo? Ako nahradíme tých, ktorý už pracujú aj v dôchodkovom veku? Bude sa mať vôbec kto o naše deti starať?Braňo Závodský sa rozprával s hlavnou odborníčkou ministerstva zdravotníctva pre všeobecnú starostlivosť o deti a dorast a prezidentkou Slovenskej spoločnosti primárnej pediatrickej starostlivosti Elenou Prokopovou.Novú epizódu Braňo Závodský Naživo vám prináša Fotovoltika od ZSE za znížené ceny a s dotáciou až 4 025 €.

Výskyt onemocnění černým kašlem je nejvyšší za 60 let. Jak se můžeme nákaze bránit? A kdo by se měl nechat preventivně přeočkovat? Vladimír Kroc se zeptal pediatričky a členky výboru Vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové.

Výskyt onemocnění černým kašlem je nejvyšší za 60 let. Jak se můžeme nákaze bránit? A kdo by se měl nechat preventivně přeočkovat? Vladimír Kroc se zeptal pediatričky a členky výboru Vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V delu leta, ko na nas od vsepovsod prežijo okužbe dihal, pri Frekvenci X opazujemo simfonijo našega telesa v boju zoper njih. Še posebej nas zanimajo vročina, kašelj in kihanje, nad katerimi bdijo različni možganski dirigenti.Ob tem se sprašujemo, zakaj je naša idealna temperatura malo pod 37 stopinjami Celzija in kaj se v telesu dogaja, ko se viša. Poizvedujemo tudi, kako je mogoče, da se pri določenih zdravilih kot stranski učinek pojavi kašelj, in zakaj je nevarno zadrževati kihanje. Gostje:• Dr. Maja Bresjanac, Inštitut za patofiziologijo, Medicinska fakulteta v Ljubljani• Lana Blinc, Inštitut za patofiziologijo, Medicinska fakulteta v Ljubljani• Dr. Marko Pokorn, Pediatrična klinika, UKC Ljubljana• Pavel Kvapil, veterinar v Živalskem vrtu Ljubljana

Ľudí s covidom a chrípkou od minulého týždňa výrazne pribúda hovorí v podcaste denníka Pravda pediatrička Elena Prokopová. Nápor na pediatrov, z ktorých je polovica v dôchodkovom veku, zvyšujú aj rodičia, ktorí chodia s dieťaťom k lekárovi, aj v prípadoch, keď by staršia generácia rodičov nad tým ani neuvažovala. Faktom však tiež je, že chorobnosť po rokoch pandémie objektívne, aj podľa štatistiky Národného centra zdravotníckych informácii stúpla. Sú naše deti chorľavejšie ako v okolitých krajinách? Aký je aktuálne záujem očkovanie voči covidu? A prečo sa mladí ľudia vyhýbajú preventívnym prehliadkam?  #pocuvajtepravdu

Premier Robert Golob, ki opravlja tudi funkcijo ministra za zdravje, je danes obiskal ljubljansko Pediatrično kliniko, kjer si je posebej ogledal oddelek za kardiologijo po nedavni smrti dveh otrok v kardiološkem centru v Izraelu. Pogovoril se je s starši, malimi bolniki ter medicinskim osebjem. Namen obiska je bil seznaniti se z razmerami ter ugotoviti, kako vlada lahko pomaga, da bi klinika dobila več osebja. Napovedal je še, da bo konec meseca znano ime novega ministra za zdravje. Druge teme: - Vodstvo največjega doma za starejše pri nas, zaposleni in svojci stanovalcev kot neresnične zavrnili anonimne navedbe o slabem ravnanju. - Armenija ni sodelovala pri pripravi dogovora o premirju v Gorskem Karabahu, ki predvideva razorožitev separatistov in začetek njihovih pogovorov z Azerbajdžanom o integraciji pokrajine. - Bolgarska in romunska vlada sklenili dogovor s tamkajšnjimi kmeti, ki so razburjeni, ker se nista odločili za podaljšanje prepovedi uvoza ukrajinskega žita.

Poslanci odmietli rokovanie o situácii v pediatrii. Minister zdravotníctva Michal Palkovič hovorí, akú reakciu od lekárov očakáva, ale aj o tom, že ambulantný sektor kolabuje. Hovorí aj o tom, že ešte táto vláda zdravotníctvo dofinancuje a aj o výberových konaniach, ktoré sa na ministerstve tesne pred voľbami spustili. Hovorila s ním Veronika Folentová.

„Rád by som vám tlmočil to, čo vám dnes Národná rada hovorí: vážení pediatri, kašleme na vás, na čo sem chodíte s vašimi malichernými problémami, neotravujte, tu sme predvolebnej kampani, reagoval minulý týždeň šéf úradníckej vlády Ľudovít Ódor po tom, čo sa v parlamente nedokázalo nazbierať dosť poslancov na to, aby riešili krízu v pediatrii. Vyše 400 pediatrov podalo výpovede, ziadaju odbremeniť ich aspoň na pohotovostných službách. O situácii sa v podcaste rozprávame s hlavnou odborníčkou pre primárnu pediatriu Elenou Prokopovou.Najprv prišiel smútok v zmysle, že mnohí, ktorí sa do toho vložili sa aj rozplakali. Dali sme do toho návrhu neskutočnú námahu a energiu. Potom prišiel hnev a teraz je medzi pediatrami taká skepsa a nahnevanosť, alebo rezignácia, hovorí v podcaste pediatrička Elena Prokopová aké nálady zavládli medzi pediatrami po tom, čo poslanci neotvorili schôdzu, na ktorej mali riešiť krízu v pediatrii.Pediatri žiadajú o skrátenie ordinačných hodín na pohotovostných službách. Elena Prokopová približuje, že v opatreniach boli riešenia ako udržať v systéme starších lekárov, kým dokážu vychovať mladých pediatrov. „Starší kolegovia hovoria, že cez deň vydržia, ale určite nevládzu nočné služby," vysvetľuje.Podľa prezidenta Asociácie nemocníc Slovenska Mariána Petka sa ukazuje pätnásť rokov nezáujmu politikov o to, aby riešili situáciu v zdravotnícve „Až sme sa dopracovali k tomu, že pediatrov nie je dostatok," konštatuje.Zároveň si však myslí, že tento parlament nemá odbornú kompetenciu, aby riešil tento návrh. „Zmena tak či tak platí od prvého januára. Myslím si, že to treba v kľude prediskutovať s novou vládou a parlamentom a prijať vhodné riešenie pre všetkých. Máme tri mesiace na to, aby sa problém vyriešil."Podcast nahrala Denisa Hopková.Mentioned in this episode:Fico - Posadnutý mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.77988948.1308956659.1694332041-839733276.1655709953

„Rád by som vám tlmočil to, čo vám dnes Národná rada hovorí: vážení pediatri, kašleme na vás, na čo sem chodíte s vašimi malichernými problémami, neotravujte, tu sme predvolebnej kampani, reagoval minulý týždeň šéf úradníckej vlády Ľudovít Ódor po tom, čo sa v parlamente nedokázalo nazbierať dosť poslancov na to, aby riešili krízu v pediatrii. Vyše 400 pediatrov podalo výpovede, ziadaju odbremeniť ich aspoň na pohotovostných službách. O situácii sa v podcaste rozprávame s hlavnou odborníčkou pre primárnu pediatriu Elenou Prokopovou.Najprv prišiel smútok v zmysle, že mnohí, ktorí sa do toho vložili sa aj rozplakali. Dali sme do toho návrhu neskutočnú námahu a energiu. Potom prišiel hnev a teraz je medzi pediatrami taká skepsa a nahnevanosť, alebo rezignácia, hovorí v podcaste pediatrička Elena Prokopová aké nálady zavládli medzi pediatrami po tom, čo poslanci neotvorili schôdzu, na ktorej mali riešiť krízu v pediatrii.Pediatri žiadajú o skrátenie ordinačných hodín na pohotovostných službách. Elena Prokopová približuje, že v opatreniach boli riešenia ako udržať v systéme starších lekárov, kým dokážu vychovať mladých pediatrov. „Starší kolegovia hovoria, že cez deň vydržia, ale určite nevládzu nočné služby," vysvetľuje.Podľa prezidenta Asociácie nemocníc Slovenska Mariána Petka sa ukazuje pätnásť rokov nezáujmu politikov o to, aby riešili situáciu v zdravotnícve „Až sme sa dopracovali k tomu, že pediatrov nie je dostatok," konštatuje.Zároveň si však myslí, že tento parlament nemá odbornú kompetenciu, aby riešil tento návrh. „Zmena tak či tak platí od prvého januára. Myslím si, že to treba v kľude prediskutovať s novou vládou a parlamentom a prijať vhodné riešenie pre všetkých. Máme tri mesiace na to, aby sa problém vyriešil."Podcast nahrala Denisa Hopková.Mentioned in this episode:Fico - Posadnutý mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.9252341.1308956659.1694332041-839733276.1655709953

Hlavná odborníčka pre primárnu pediatriu Elena Prokopová hovorí, ako vníma, že poslanci ohlasujú mimoriadnu schôdzu parlamentu kvôli medveďom, ale oni sa so svojimi požiadavkami ešte na mimoriadnu schôdzu nedostali. Opisuje, prečo žiadajú skrátenie ordinačných hodín na pohotovosti a prečo by tam zvýšila poplatky. Hovorila s ňou Veronika Folentová.

Polivanje, reflkus, kolike, pojava alergij in prepočasno pridobivanje teže so težave, s katerimi se lahko starši srečujejo že hitro po rojstvu otroka. Kdaj gre za zdravstvene težave in funkcionalne motnje? V katerih primerih in kako lahko starši otroku pomagajo sami ter kdaj je potrebno obiskati specialiste? Na vprašanja s temo prehranjevanja dojenčkov in s tem povezanimi težavami v sredinem Svetovanem servisu odgovarja dr. Rok Orel, predstojnik kliničnega oddelka za gastroenterologijo, hepatologijo in nutricionistiko na Pediatrični kliniki UKC Ljubljana.

Sprehodimo se po odkritjih in dosežkih v znanosti v iztekajočem se mesecu, Frekvenca X ponuja raznoliko bero aktualnih raziskav - od jedrske fuzije, do masnega spektrometra, od plastike v morju do sezone okužb z respiratornimi virusi. Novinarjema Maji Stepančič in Luki Hvalcu se je v studiu pridružila gostujoča urednica oddaje, virologinja Katarina Prosenc Trilar. Ostali gosti oddaje: dr. Luka Snoj, vodja raziskovalnega reaktorja Triga na Brinju pri Ljubljani; dr. Damjan Osredkar, predstojnik kliničnega oddelka za otroško, mladostniško in razvojno nevrologijo na Pediatrični kliniki v Ljubljani; dr. Ivan Šprajc arheolog z ZRC SAZU; dr. Tina Kosjek, Inštitut Jožef Stefan.

V Česku rychle ubývá dětských lékařů, jejich průměrný věk je kolem 60 let. Dělá stát dostatečné kroky pro zlepšení situace? „Nějaké kroky dělá, efektivní jsou částečně a určitě nejsou dostatečné,“ míní předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. „Dostatečné nemohou být, když není dost lékařů. Ale to není otázka tohoto ministerstva, jde o dlouhodobý problém,“ říká poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL).

Po dvoch rokoch pandémie koronavírusu zažívame najhoršiu chrípkovú sezónu za posledných najmenej desať rokov. Navyše, lieky ku chrípke a respiračným ochoreniam v lekárňach často chýbajú. Napriek stúpajúcej chrípke a covidu by ale hlavná odborníčka rezortu pre pediatriu a lekárka z praxe Elena Prokopová plošné opatrenia v súčasnosti nezavádzala. Dokonca ani priamo nevyzýva na nosenie respirátorov, hoci ich odporúča. Za lekármi, najmä tými detskými, chodí v tomto období toľko pacientov, že časť z nich musia posielať domov. Niektorí rodičia sa preto na pediatrov sťažujú, dokonca, aj na ministerstve zdravotníctva. Ako to vníma lekárka Prokopová? Prečo je problém s nedostatkom liekov na respiračné ochorenia v lekárňach a ako ho pediatri riešia? Ako sa dá podľa príznakov rozpoznať chrípka, či iné respiračné ochorenie od covidu a ako správne ďalej postupovať? Vypočujte si v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Nuovo governo: La Russa eletto presidente del Senato, ma senza il voto di Forza Italia. Salvini: "Fatto passo di lato, ci aspettiamo presidente leghista alla Camera". La giornata politica con Barbara Fiammeri, Il Sole 24 Ore. Maltempo a Trapani: torrente esondato e famiglie in fuga. Ci colleghiamo con Laura Sanò, giornalista di Tgs-Giornale di Sicilia. Il punto sul conflitto in Ucraina con Laura Bettini. 150 milioni di persone sono colpiti dalla depressione. Tra questi il 14% degli adolescenti. Sono i numeri diffusi nel corso del Global Mental Health Summit 2022, in corso a Roma. Rosanna Magnano ha intervistato Sandra Zampa, sottosegretaria di Stato alla Salute. Pediatri: un tentato suicidio al giorno tra gli adolescenti. Alessandro Arona ha sentito Antonio D'Avino, presidente della Federazione Italiana Medici Pediatri (FIMP). Europa League: oggi Real Betis-Roma e Lazio-Sturm Graz. Fiorentina impegnata in Conference League in casa con gli Hearts. Mondiali di volley femminile: le Azzurre incontrano il Brasile in semifinale. Ci aggiorna il nostro Dario Ricci.

September je mesec ozaveščanja o otroškem raku, kar označujemo z zlato pentljo. Četudi smo pogovor snemali na deževno septembrsko popldne, pa je njegovo sporočilo brezčasno. Prisluhnite zgodbi Mojce, ki je s svojim majhnim junakom premagala zahrbtno rakavo bolezen. Kakšni so prvi znaki in kako poteka zdravljenje? Kaj se dogaja v tretjem nadstropju Pediatrične klinike, kako se kot starš soočiti z najhujšimi novicami in ohraniti funkcijo podpornega stebra svojemu otroku tudi v času najhujših stresov? Poleg ganljive zgodbe o vztrajnosti in pogumu smo se z dr. Majo Česen Mazić pogovarjali o dejavnikih tveganja za nastanek otroškega raka, o pomenu genetike, vlogi pediatrov na primarni ravni... o najlepših trenutkih, najtežjih novicah in o vsem spektru sivine vmes. Vabim vas, da prisluhnete in spoznate tudi neprofitno organizacijo Junaki 3. nadstropja, ki jo vodijo starši malih borcev in s svojimi aktivnostmi in donacijami oblikujejo lepši svet za otroke z rakom. Spletna stran društva: https://junaki3nadstropja.si/ Pošljite SMS JUNAKI5 na 1919 in prispevajte 5 eur za otroke z rakom. Hvala iz srca.

Stačila chvíľa a mohlo byť neskoro. Policajti v českej metropole, v Prahe vytiahli z uzamknutého auta asi polročné batoľa, ktoré následkom tepla už začalo červenieť. V zatvorenom aute môže byť len v priebehu niekoľkých minút aj 70 stupňov Celzia, čo znamená, že dieťaťu ide asi po 15 minútach už o život. Detská lekárka Marta Špániková zdôrazňuje, že dieťa sa nemá nechávať samé v aute ani na chvíľu, bez ohľadu na počasie či iné okolnosti. Ak ako okoloidúci spozorujeme opustené dieťa v aute, treba zavolať políciu. Ohrozenie zdravia a života dieťaťa nás oprávňuje aj rozbiť okno auta, teda nečakať na pomoc policajtov. Ak by však dieťa nebolo v bezprostrednom ohrození života, mohli by sme mať problém so zákonom, vysvetľuje trestný právnik Tomáš Strémy. Pediatrička však napriek tomu radí neváhať s vyslobodením dieťaťa z auta. Viac si vypočujte v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Težava sodobnega časa je le ena od oznak sindroma razdražljivega črevesja. Gre za funkcionalno motnjo, spremljajo jo krči, bolečine v trebuhu, spremenjene prebavne navade, prekomerni plini in napenjanje ter preobčutljivost na določeno hrano. Natančen vzrok za nastanek sindroma razdražljivega črevesa ni znan, težave pa lahko lajšamo tudi s spremenjeno prehrano in življenjskim slogom. V ponedeljkovem svetovalnem servisu bo o sindromu govoril dr. Rok Orel, predstojnik kliničnega oddelka za gastroenterologijo, hepatologijo in nutricionistiko na Pediatrični kliniki UKC Ljubljana.