Podcasts about finsko

Diego Reyes je Gvatemalec, ki že 8 let živi v Estoniji. Iz Gvatemale se preselil pri 24 letih najprej na Finsko, potem v Latvijo, nazadnje pa ga je pot pripeljala v Estonijo, kjer danes živi in dela. V tej baltski državi najbolj ceni varnost in umirjenost, vseeno pa pogreša dogodivščine, ki jih, kot pravi, lahko doživiš samo v Gvatemali in ostalih državah Latinske Amerike. Prepričan je, da bo ostal v Talinu vsaj na papirju, potovati pa si želi po vsej Evropi. Če pa se bo že preselil, pa bi izbral Slovenijo.Vsebina je nastala s finančno pomočjo Evropske unije. Za vsebine projekta Talenti EU regij je odgovorno uredništvo in ne odraža nujno stališč Evropske unije.

Krátce po volbách v roce 1948 ve Finsku se nejviditelnější otevřeně prosovětská představitelka Herta Kuusinenová dopustila chyby. V novinovém rozhovoru prohlásila, že, cituji, „Finsko je na československé cestě“. Prezident a vláda reagovali okamžitě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenski hokejisti so se v 4. krogu svetovnega prvenstva elitne skupine v Skandinaviji včeraj pomerili s Finsko. V zgoščenem sporedu tekem rise že danes v Stockholmu čaka obračun proti gostiteljici Švedski, ki na domačem turnirju sodi v najožji krog favoritov za naslov svetovnih prvakov. Na olimpijskem prizorišču v predmestju Pariza pa se je včeraj z ekipnimi tekmami kanuistov in kajakašev začelo evropsko prvenstvo v slalomu na divjih vodah, na katerem Slovenija nastopa s svojo najmočnejšo zasedbo.

Svetovno prvenstvo v hokeju na ledu je v popolnem razmahu. Slovenija je včeraj lovila prve točke na prvenstvu v tekmi proti Latviji. Po dnevu premora jo čakata še zahtevnejša obračuna, pomerila se bo s Finsko in gostiteljico Švedsko. Slovenski telovadci in telovadke pa se pripravljajo na prihajajoče evropsko prvenstvo in domačo tekmo v okviru svetovnega izziva v Kopru.

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Je nanejvýš pravděpodobné, že pobaltské státy – a s nimi Polsko i Finsko – mají podobné informace, jako má nizozemský ministr obrany Rubel Brekenmals. Jeho tajné služby varují, jakmile na Ukrajině zavládne příměří, Rusku stačí nanejvýš rok, aby na západních hranicích soustředilo statisíce vojáků a aby napadlo sousední státy.

Hned první den roku 1995 připomněl České republice jeden z jejích tehdejších cílů. Prvního ledna se totiž Evropská unie rozšířila o Rakousko, Finsko a Švédsko. Přidat se k nim, o to tehdy Česká republika hodně stála. A také o vstup do Severoatlantické aliance.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po měsíci je tu další díl pořadu NHL Insider s Radko Gudasem. Zámořská liga měla několik dní přestávku kvůli turnaji 4 Nations Face-Off. Kapitán Anaheimu ji strávil s rodinou na Havaji, než se stejně jako všichni ostatní hráči vrátil do práce. Těsně před pauzou hrál svůj 800. zápas v NHL, přerušení přišlo ve chvíli, kdy se Ducks dařilo. Český ranař už se těší do Bostonu, kde bude hrát proti Pastrňákovi se Zachou. Mluvil rovněž o rivalitě Kanaďanů s Američany a přiznal, že na Turnaji čtyř národů doufal v postup Finů do finále přes tým javorových listů. Probral plánované vzkříšení Světového poháru a návrat NHL na olympiádu. Myslí mistra světa z Prahy taky na příští šampionát? Gudas se vrátil ještě k trejdu Martina Nečase do Colorada a probral možnosti změn v Anaheimu. kde spekuluje o brankáři Gibsonovi a jaký hráč by se Ducks nejvíc hodil.

Svet so znova razburile izjave ameriškega predsednka Donalda Trumpa. Na poti na super bowl je napovedal 25-odstotne carine na ves uvoz jekla in aluminija ter dodal, da bodo ZDA kupile Gazo. Druge teme: - Parlamentarne volitve na Kosovu osvojil premier Kurti s stranko Samoodločba, a manj prepričljivo kot pred štirimi leti. - V javnem sektorju pričakujejo prve plače po uveljavitvi novega plačnega sistema, že danes v zdravstvu in šolstvu. - Slovenske košarkarice z zmago nad Finsko potrdile peti zaporedni nastop na Evropskem prvenstvu.

O první republice si vyprávíme, jako o jednom z vrcholů našich dějin. Je to celkem logické, dlouho před ní, jsme vlastní stát neměli a po něm také ne. V našem vzpomínání na první republiku vyzdvihujeme především její demokratickou formu vlády, ale s hrdostí o ní vyprávíme jako o ekonomicky vyspělé zemi, jedné z nejúspěšnějších v Evropě. Bylo to s předválečným Československem skutečně tak, nebo je to jen další český mýtus?Ukazatel národního důchodu v roce 1938 řadil republiku na 18. místo na světě, což představovalo obdobnou příčku, jakou tehdy zaujímalo Rakousko. Pokud by se počítaly pouze české země bez relativně zaostalejších východních částí republiky, došlo by k posunu o dvě příčky směrem nahoru.Československo tedy bylo možné zařadit do skupiny ekonomicky středně vyspělých zemí, kde byly např. i Norsko, Rakousko a Finsko. Ale třeba Belgie a Německo stály tedy na špici ekonomicky středně vyspělých zemí světa. K překročení předválečné úrovně hrubého domácího produktu došlo v Československu a ve Francii v roce 1923, v Maďarsku v roce 1926, v Německu až v roce 1927 a v Rakousku dokonce ještě o rok později. Trvalým problémem československé výroby bylo zaostávání terciálního sektoru, dále její malosériovost a relativně nízká produktivita práce, která byla vyrovnávána nízkými mzdami.

Slovenske košarkarice so si petič zapored zagotovile udeležbo na evropskem prvenstvu. V zadnjem krogu kvalifikacij so na Kodeljevem premagale Finsko in s petimi zmagami ter enim porazom zasedle prvo mesto v svoji skupini. Smučarski skakalec Anže Lanišek pa si je na posamični tekmi svetovnega pokala v Lake Placidu zagotovil tretje mesto.

Nekdanji tekač, zdaj pa atletski trener Jan Petrač se je leta 2019 preselil na Finsko k svoji partnerki, prav tako atletinji, zdaj pa že nekaj časa tudi svoji varovanki Eveliini Määttänen, s katero sta dotlej dve leti vztrajala v zvezi na daljavo. V intervjuju pripoveduje o svojem (sicer prav nič težavnem) privajanju na novo okolje, o negotovem obdobju po koncu njegove tekmovalne kariere, ki mu je sledilo iskanje službe "praktično kjer koli", ter o pomirjenosti z dejstvom, da tudi danes nima izdelanih načrtov za prihodnost.

Nejeden discgolfista už vyhlíží sezónu 2025, zatímco má zhlédnuté už všechny turnaje z let předešlých, a přesně pro toho je tento díl. Projdeme celý harmonogram Disc Golf Pro Tour pro rok 2025 a zvýrazníme změny, ke kterým došlo, abyste zůstali v obraze. Některé turnaje přibyly, některé se lehce pozměnily a jiné zase vůbec nebudou. Hlavně nás ale čeká zatím nejvíce významný rok pro evropský discgolf, protože Finsko hostí Mistrovství světa a další Major bude ještě v Estonsku. Zároveň se bude konat turnaj DGPT i na Konopišti, takže pokud chcete vidět profesionální hráče v akci, vaše chvíle přijde v květnu. Tohle vše a mnohem víc se dozvíte v epizodě 77. Odkazy: Lístky na Mistrovství světa 2025

Pojďme se inspirovat od těch, kteří to dělají lépe. Petr Havlíček v rozhovoru s Jitkou Černochovou z Nordic Tapio o severské kultuře, stravě a životě. Jak a z čeho vznikal Antioxidant Petra Havlíčka?  0:00 Úvod 2:07 Proč finsko resonuje doplňky stravy? 5:05 Proč Jitku uchvátilo Finsko? 8:00 Jak vypadá chaga? A jaké jsou její účinky? 13:30 Jak chutná Chaga? A ze čeho se Chaby pije? 16:04 Jaké jsou potvrzené klinické studie Chagy? 17:39 Co jsou to adaptogeny? 19:50 Co jsou to betaglukany? 22:20 Jaký je koncept severské skandinávské stravy?  28:30 Proč jsou seveřané tak spokojení? 7x po sobě jsou nejšťastnějším národem světa. 35:11 Co jsou to antioxidanty a jak fungují? 40:50 Čím se můžeme inspirovat od seveřanů?  46:00 Stárneme skokově. Je důležitější strava nebo pohyb? 52:00 Co vzniklo z naší spolupráce? 55:00 Petr Havlíček si vymyslel vlastní produkt.

Země, kde se díky svému politickému angažmá stal velvyslancem, prochází nejvýraznější změnou od konce druhé světové války. Finsko, dlouho známé svou neutralitou a pragmatickým přístupem k mocnému východnímu sousedovi, se během jediného týdne po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo radikálně přeorientovat svou bezpečnostní politiku."Z neutrálního státu se stala členská země NATO prakticky přes noc," říká Adam Vojtěch, který do Helsinek přijel pouhých deset dní před začátkem války. Tato změna není jen formální - 1344 kilometrů dlouhá hranice s Ruskem je nyní zcela uzavřená, ekonomické vazby zpřetrhané a desetiletí "finlandizace" u konce.Přesto zůstává Finsko zemí fascinujících kontrastů. Je to místo, kde ministři obrany běžně odcházejí na tříměsíční rodičovskou dovolenou, kde důvěra v instituce dosahuje rekordních hodnot, a kde pozvání do soukromé sauny znamená nejvyšší projev přátelství. "Finové jsou Češi severu," cituje Vojtěch svou kolegyni, ale dodává, že míra vzájemné důvěry ve společnosti je nesrovnatelně vyšší.Rozhovor nabízí i osobní reflexi. Vojtěch otevřeně hovoří o traumatické zkušenosti z pozice ministra zdravotnictví během covidu a o tom, jak ho otcovství přimělo přehodnotit pracovní nasazení z osmnáctihodinových směn na vyváženější životní styl. "Čas některé vzpomínky zjemní," říká o covidovém období.Pozoruhodný je i pohled na finskou politickou scénu, která prochází vlastní transformací. Po éře progresivní Sanny Marinové nastupuje středopravicová vláda s ambiciózním plánem škrtů v sociálním systému. Je to další důkaz finského pragmatismu - když je třeba změnit kurz, dokážou to Finové udělat rychle a rozhodně.Na otázku o budoucnosti odpovídá Vojtěch s opatrným optimismem: zatím neví, jak se po konci mandátu (za rok a něco) bude dál ubírat jeho kariéra. Ale zdá se, že o návrat do politiky zájem moc nemá, a že ho bude spíše zajímat diplomatická kariéra. Jasně se však nevyjádřil.A globálně? Jak se bude vyvíjet svět? Bezpečnostní situace se podle Vojtěcha zhorší, ale technologický pokrok může přinést netušené možnosti. Můžeme to nazvat optimismem, byť s ručením omezeným, a zdá se, že tenhle optarný postoj docela dobře vystihuje i dnešní Finsko - zemi, která si zachovává svůj pragmatismus a optimismus i tváří v tvář dramatickým změnám světa.

Finsko si už několik desetiletí drží reputaci státu s vynikajícím školstvím, učitelé mají velký společenský respekt. „Ve školském systému je klíčovým bodem autonomie. Nemáme centralizovaný systém, učitel na začátku dostane vzdělání a potom už mu důvěřujeme,“ říká pro Český rozhlas Plus finský ministr školství Anders Adlercreutz.

Finsko si už několik desetiletí drží reputaci státu s vynikajícím školstvím, učitelé mají velký společenský respekt. „Ve školském systému je klíčovým bodem autonomie. Nemáme centralizovaný systém, učitel na začátku dostane vzdělání a potom už mu důvěřujeme,“ říká pro Český rozhlas Plus finský ministr školství Anders Adlercreutz.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nogometnem komentarju po odigranih tekmah 15. kola domačega prvenstva se podrobneje posvetimo analizi derbija Olimpije in Maribora, ki sta se včeraj pomerila Stožicah. Ob derbiju večnih tekmecev nogometno žogo zamenjamo s košarkarsko. Slovenska ženska reprezentanca se je v kvalifikacijah za uvrstitev na evropsko prvenstvo 2025 pomerila s Finsko in Madžarsko. Rakete bodo kvalifikacije sklenile februarja prihodnje leto s tekmama proti Bolgariji in Finski.

V nogometnem komentarju po odigranih tekmah 15. kola domačega prvenstva se podrobneje posvetimo analizi derbija Olimpije in Maribora, ki sta se včeraj pomerila Stožicah. Ob derbiju večnih tekmecev nogometno žogo zamenjamo s košarkarsko. Slovenska ženska reprezentanca se je v kvalifikacijah za uvrstitev na evropsko prvenstvo 2025 pomerila s Finsko in Madžarsko. Rakete bodo kvalifikacije sklenile februarja prihodnje leto s tekmama proti Bolgariji in Finski.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V tomto díle si můžete poslechnout tři studentky se specifickými zkušenostmi s výměnnými studijními i pracovními programy. Adéla Wittassková,  Libuše Uhlářová jsou studentkami Univerzity Palackého v Olomouci a Tereza Hanzová je studentkou na Hanken School of Economics ve Finsku, kam se dostala právě díky výměnnému studijnímu programu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Všechny tři  hovoří o svých zkušenostech v rámci Erasmu+ i pracovních stážích v zemích jakými jsou USA, Norsku, Irsku, Španělsku, UK, Německu a zmiňované Finsko.K tématu logistiky a zájmu o výměnné pobyty se vyjádříla i paní Dagmar Zdráhalová z oddělení pro zahraniční vztahy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Ale také naše již známá Kateřina Spiess Velčovská, ředitelka České a slovenské školy ve Frankfurtu a zakladatelka Průvodce vícejazyčnou výchovou. Mluvily jsme mimo jiné o tom:proč se Libuše, Adéla, Tereza rozhodly zkusit studium v zahraničí,jak náročná je logistika z jejich pohledu a z pohledu univerzitní koordinátorky,co vše jim tato zkušenost přinesla,jestli se změnil jejich postoj k Česku,proč je spolupráce se studenty z domoviny klíčová pro mnohé krajanské spolky i české školy v zahraničí.Tento díl je nabitý informacemi. Přeji příjemný poslech :-)Užitečné odkazy:Univerzita Palackého v Olomouci - aktuální nabídkyVysoká škola ekonomická v Praze - oddělení zahraničních stykůErasmus+Hanken School of EconomicsPrůvodce vícejazyčnou výchovouBuzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show Můžete podpořit naší tvorbu na skvělé ryze české platformě ↘️ FORENDORS

Pokračování rozhovoru Petra Vaďury Václavem Chvátalem, cestovatelem, který navštívil Finsko, nás zavede do studeného Laponska či do místní kuchyně.

S moderátorem Petrem Vaďurou se můžete tentokrát vypravit do Finska. Jaké zajímavosti přinese první setkání s Václavem Chvátalem a jeho postřehy z této zajímavé severské země?

Finsko je pro Česko klíčovým spojencem v EU, pokud jde o jadernou energetiku. Pro elektřinu z jádra je ve Finsku i Strana Zelených a další rozvoj jádra v rámci sedmadvacítky tak pro budoucí finské europoslance bude prioritou. Voliči po svých zástupcích europarlamentu chtějí především pragmatický přístup, ať už jde o energetiku, migraci nebo klima. Poslechněte si reportáž Jakuba Luckého z Helsinek.

Zimák vstupuje do nové éry. Spouštíme platformu zimakpodcast.cz, na které pro vás připravujeme celou řadu nového a exkluzivního obsahu. A hlavní díl Zimáku už jede v nových kolejích. Polovina dílu otevřená - ale stále nabitá a plnohodnotná. A polovina zavřená - a tam se pustíme ještě víc do hloubky než dřív.   Naším prvním hostem v novém formátu je Ondřej Kovařčík. Jeho cesta je přitom nesmírně zajímavá. Jak sám říká, od průměrného hokejisty, který ovšem vyhrával tituly s Třincem, šel spolu s mladším bratrem do neznáma. Finsko není štace, do které se chodí kvůli penězům. On se ale chtěl herně vyvinout a jednou třeba táhnout svůj tým jinde. A třeba se mu to už velmi brzo poštěstí.   Mimořádně zajímavý a přemýšlivý hráč nás v novém Zimáku zavedl přímo do kuchyně všech tří kandidátů na finále. A zároveň totálně odskočených týmů v extralize. Ondřej Kovařčík z extraligy odešel už před dvěma lety, ale s třineckou kabinou je doteď v blízkém kontaktu. Se Spartou odvedl spoustu tuhých bitev a dobře vidí, jak se od neúspěšných pokusů zkonsolidovala a vede sérii nad Oceláři.   U Pardubic zase vnímá sílu, jakou Dynamu dodal Václav Varaďa a teď v tažení pokračuje Marek Zadina. “Myslím, že se to nedá ani srovnat. My jsme měli dobrý tým, ale Pardubice mají obrovskou kvalitu na všech postech. A herně? Ještě když tam byl Venca Varaďa, bylo to úplně jako v Třinci, ale teď tam trochu vidím změny,” popisuje Kovařčík. Jaké, popisuje v premiové části Zimáku.   Kromě toho jsme ale společně se stálými členy Zimáku upřímně probrali i propírané téma disciplinárky. “Já jsem z toho úplně vyřízenej, co se děje,” přiznává Michal Mikeska. “Nebaví mě to. Vychovával bych hráče a trenéry v základní části a ukazoval jim, za co je čeká určitý postih. Ale v play off má být trochu popuštěná brzda. Musíš čekat, že to půjde za hranu.” A redaktor Sportu Pavel Ryšavý přidává: “Po každém zápase řešíme, že nějaký hráč má dostat tři, čtyři zápasy. Podle mě je to hrozně únavné.”   Spolu s Ondřejem Kovařčíkem jsme ale řešili i to, jak hráč řeší dilema, zdali vyhrávat tituly, nebo se herně posouvat. Jak hráči vnímají tvrdé trenéry nebo to, jak se dívá na život po konci kariéry. “Chci být po kariéře ještě úspěšnější než dnes,” líčí Kovařčík. A taky jak funguje na twitteru. “S klukama si pořád posíláme nějaké odkazy, sleduju ten český rybníček. Posouvá se to hodně,” popisuje. Pomáhá hokejistovi být na sítích? “Ne, jen jsem pořád nasraný,” směje se Kovařčík.   0:00 Disciplinárka. Proč vykopala jámu, do které spadla celá extraliga a jak z ní ven. Co nejnovější tresty? 17:54 Válka Sparta - Třinec a odstřelená špička ligy. Co stálo za kouzlem Třince v play-off? Jak se Kovařčík jako hokejista posunul ve Finsku? 42:20 Je už Zadina hotový trenér pro Pardubice i na příští sezonu? V čem se vypracoval jako kouč? 72:18 Jak se Kovařčík jako hokejista a člověk posunul ve Finsku?

Ruský prezident chtěl obsadit Ukrajinu během třídenní speciální vojenské operace. Tažení se už protáhlo na více než dva roky a napadená země, i když mnohdy horko těžko, nadále odolává. Nejnověji si může Vladimir Putin probrat pojem „nezamýšlené důsledky“, když sleduje, jak se počet členů Severoatlantické aliance rozšířil na dvaatřicet, když se k ní připojily dvě dlouho tradičně neutrální země, nejdříve Finsko a nyní Švédsko.

Finsko bude mít nového prezidenta. Zvítězil tam kandidát středopravicové Národní koalice Alexander Stubb. Účastníci kampaně i komentátoři se shodují, že celé volby proběhly v poklidné, civilizované a přátelské atmosféře, jak se na Skandinávii sluší.

Co znamená pro posílení naší energetické bezpečnosti, že ČEZ získal podíl v nově budovaném terminálu na zkapalněný plyn? Proč se oddaluje příměří v Pásmu Gazy? Má nizozemský populista Geert Wilders šanci, že bude skládat novou vládu? A jak se Finsko brání přílivu nelegálních migrantů přicházejících z Ruska? Poslechněte si polední publicistiku.

Co znamená pro posílení naší energetické bezpečnosti, že ČEZ získal podíl v nově budovaném terminálu na zkapalněný plyn? Proč se oddaluje příměří v Pásmu Gazy? Má nizozemský populista Geert Wilders šanci, že bude skládat novou vládu? A jak se Finsko brání přílivu nelegálních migrantů přicházejících z Ruska? Poslechněte si polední publicistiku. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl.I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje.Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů.Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dezinformace nejsou výdobytkem moderní doby. Vlivem masivního rozšíření internetu a sociálních sítí se ale dnes šíří rychleji než kdy dříve. Jak poznat lživou informaci? Jak se dezinformacím bránit? A v čem nám může být inspirací Finsko? Analytik sociálních dat Josef Šlerka ještě zhodnotí, jak média informují o dramatické situaci na Blízkém východě, a vysvětlí, proč je tak důležité znát kontext.

Dezinformace nejsou výdobytkem moderní doby. Vlivem masivního rozšíření internetu a sociálních sítí se ale dnes šíří rychleji než kdy dříve. Jak poznat lživou informaci? Jak se dezinformacím bránit? A v čem nám může být inspirací Finsko? Analytik sociálních dat Josef Šlerka ještě zhodnotí, jak média informují o dramatické situaci na Blízkém východě, a vysvětlí, proč je tak důležité znát kontext.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⏰ Driiiiing! Tu jeeeee! Ja, prejšnji teden ni šlo, lovimo se, ampak še dobro, da nisva zamudila tega tedna. In teh dveh krogov. In včeraj. Ker... Uuuuu! In, ja, Ofsajd je prej prišel kot menjava trenerja. Ne samo v Ljudskem vrtu, haha.

Rodina vojensky neutrálních evropských států po ruské invazi na Ukrajinu výrazně prořídla. Zatímco Finsko a Švédsko si podaly přihlášku do Severoatlantické aliance, přičemž Finsko se už stalo jejím plnohodnotným členem, zůstávají Irsko, Rakousko a Švýcarsko nadále mimo západní obranné společenství.

Vstup Finska do Severoatlantické aliance je bezprostředně spojován s ruským napadením Ukrajiny. Loňská otevřená agrese byla však posledním impulsem k dovršení emancipačního procesu země, které komunistická velmoc na východě po druhé světové válce vnutila velice specifickou koncepci neutrality.

Sněmovna chystá novou podobu interpelací. Dva smutné příběhy o vzdělávání a priority vlády, které se vytratily. Nucené kastrace trans*lidí mají skončit. Spor o naši minulost. Finsko od „finlandizace“ až k NATO. Glosa: Vidíme to stejně?

Teden je minil brez zdravniške stavke, potekala so krovna plačna pogajnaja za javni sektor, zdravstveni minister je predstavil prva dva predloga v okviru zdravstvene reforme. Predstavljamo odzive in pojasnjujemo nadaljnje korake. Osvetjujemo okoliščine torkove prekinitve dela v okviru novinarske stavke na RTV Slovenija in akrobacije za ohranitev položajev s postopkovnimi preigravanji na ustavnem sodišču. Spremljamo iskanje ravnotežja med pridelavo hrane in ohranjanjem okolja na zavarovanem območju Natura 2000. Komentiramo tudi širitev zveze Nato na doslej nevtralno Finsko, politični preobrat po volitvah v Črni gori in spektakel z Donaldom Trumpom na kazenskem sodišču. Kritični pregled tedna ta petek z Gabrijelo Milošič.

Světoběžnice Daria Hvížďalová studovala sinologii a IT management, a to hned ve třech zemích. Přes Rusko, Čínu a Finsko se dostala až do Česka, kde se ve společnosti GoodAI zabývala obecnou umělou inteligencí a později zakotvila v rodinném byznysu JHV, kde založila firmu Mainware, která kombinuje virtuální realitu a umělou inteligenci při zavádění a údržbě výrobních strojů. Jako CEO stála u rozjezdu neziskového vzdělávacího institut 42 Prague a v podcastu se bavíme o tom, jak umělá inteligence změní vzdělávání, proč jí tato technologie fascinuje a jestli je Česko připravené na svět zítřka.—Sledujte i další podcasty z dílny CzechCrunch, které najdete na cc.cz/podcasty. Weekly (aktuální novinky ze společnosti, byznysu, lifestylu a technologií) Město (architektura, urbanismus, veřejný prostor a klíčové stavby) TechCast (technologie a vše okolo nich) Od 9 do 5 (recruitment, osobní rozvoj, konflikty na pracovišti a předsudky) Rosteme (rady v seberozvojových knihách) CC Podcast (příběhy úspěšných českých podnikatelů) Navštivte nás i na webu cc.cz, kde pro vás každý pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.Twitter – LinkedIn – Instagram – Facebook

Ruská invaze na Ukrajinu v plné síle obnovená v únoru loňského roku otřásla mnohými „jistotami,“ i tou, že Finsko je vojensky neutrální a formálně stojí mimo Severoatlantickou alianci. Dramatický obrat postoje této skandinávské země je dán zejména tím, že s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a z minulého století má zkušenosti se sovětskou invazí. Jak tento krok změní organizaci a co to bude znamenat pro Finy? Co přináší finská armáda do NATO? Jak se ke vstupu Finska postaví Rusko? Pořadem provázel Jiří Václavek. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130404/

Znamenit citat iz Alana Forda pravi: “Mi ničesar ne obljubljamo, in to tudi izpolnimo.” Kako bi se glasil negativ tega citata, “mi veliko obljubljamo …”, prepuščamo vaši domišljiji. Oziroma času. Oziroma odloku o prepovedi sneženja, ki nastopa v tokratni centrifugi. Medtem pa čakamo na učinkovit, digitaliziran in finančno vzdržan zdravstvstveni sistem, kot ga je danes opisal minister za zdravje. Zdravstvena reforma pa bo po finskem in ne estonskem modelu. To je novost, ki je gotovo dobra. Finsko se sliši še bolje kot estonsko.

Pomohlo by to zajistit bezpečnost celého ukrajinského území a Pobaltí? A nakolik reálné jsou šance, že se Ukrajina stane urychleně členem aliance jako Švédsko a Finsko? Pozvání do diskuse přijali člen sněmovních výborů pro obranu a zahraničí, vedoucí stálé delegace parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO Jiří Horák z KDU-ČSL a vojenský analytik z estonské Baltic Defence College Lukáš Dyčka. Moderuje Karolína Koubová.

Reportáž slavného finského spisovatele Mika Waltariho popisuje připojení tří baltských států k Sovětskému svazu. Autor v ní zachycuje a komentuje události mezi podzimem 1939 a počátkem roku 1941. Kniha vyšla původně ve Švédsku na jaře roku 1941 a autor byl v tomto vydání kryt pseudonymem. Po válce, kdy se Finsko nacházelo v sovětské mocenské sféře, byla kniha zakázána a znovu byla vydána až v roce 2008, a to již pod Waltariho jménem.

Na summitu v Madridu dostaly Finsko a Švédsko pozvánky ke vstupu do Severoatlantické aliance. Dál se členské státy dohodly, že několikanásobně posílí obranu svého východního křídla a Ukrajině budou pomáhat tak dlouho, jak bude potřeba. „Členské státy NATO se snaží víc investovat do obrany, kterou musíme brát vážně,“ popisuje bezpečnostní analytik a poradce premiéra Tomáš Pojar. „Protože nám Vladimir Putin ukazuje, že válka v Evropě není žádné sci-fi.“

To jsou hlavní výsledky dnes končícího summitu v Madridu, na kterém NATO přijalo nový strategický dokument, určující jeho směřování v příštích letech. Jak bude NATO po tomto summitu připraveno na svět, který změnila ruská invaze na Ukrajinu? Co změny obsažené v nově přijaté alianční strategii znamenají pro Česko? Moderuje Lukáš Matoška.

Premiér Fiala by uspíšil plnění slibu NATO o výdajích na obranu. Má pravdu. Proč do toho Finsko a Švédsko jdou společně. Energetický tarif potřebujeme všichni. Jak nám Ukrajinci pomáhají. Macronova nová vláda aneb Je to cesta k vítězným parlamentním volbám?

Může Turecko zablokovat přijetí Švédska a Finska do NATO? Jak popisuje situaci na frontové linii na východě Ukrajiny náš zpravodaj? A co je podle nového laureáta Ceny Arnošta Lustiga, ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka, nejdůležitější pro úspěšné přijetí ukrajinských uprchlíků? Poslechněte si celou polední publicistiku.

Finsko, které má s Ruskem více než tisíc kilometrů dlouhou společnou hranici, se chystá kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončit období neutrality a vstoupit do Severoatlantické aliance. Podobný krok zvažuje Švédsko. „Tohle by přispělo k posílení naší kolektivní bezpečnosti a obrany,“ je přesvědčený bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Jsou to země, které dlouho posilují vlastní schopnost bránit se.“ A právě větší schopnost obrany sebe sama Evropa potřebuje, dodává.

Host: gen. Petr Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO, bývalý náčelník Generálního štábu AČR https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370512/

Evropská unie zatím Kyjevu dodala vojenskou pomoc za v přepočtu 36 miliard korun. Izrael pak plánuje dodat přilby a vesty pro ukrajinské záchranáře. Další dodávky slibuje třeba Washington. Americký prezident Joe Biden chce Ukrajině poslat munici a dělostřelecké zbraně. Ty Kyjevu přislíbil i britský premiér Boris Johnson. Británie podle něj taky hledá cesty, jak ukrajinské armádě dodat protilodní střely. Další vojenskou a finanční pomoc má Ukrajina dostat i od Německa. Další vojenskou pomoc plánuje poskytnout Kyjevu i Finsko a Nizozemsko. Moderuje Martin Matějka.

Vladimiru Putinovi se povedlo neuvěřitelné: rozhádaná Evropa se sjednotila, dosud váhající Unie dělá rozhodné kroky, pacifistické Německo přestává lavírovat kvůli byznysu s Ruskem, neutrální státy jako Švýcarsko, Finsko nebo Švédsko posílají Ukrajincům zbraně.Dokonce i lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš chválí postoj premiéra Petra Fialy, kterého ještě nedávno týral na nekonečných nočních parlamentních schůzích. A právě domácí politická odezva na ruské napadení Ukrajiny je tématem pro aktuální epizodu politického podcastu Vlevo dole a jeho autory Lucii Stuchlíkovou a Václava Dolejšího."Překvapivá je reakce Okamurovy SPD, která dosud patřila k hlavním obhájcům Ruska. A nejednou, když podle průzkumů 87 procent Čechů odsoudilo ruskou invazi a 69 procent lidí chce pomoci uprchlíkům, Tomio Okamura ztratil základní kameny své politiky," míní Stuchlíková.Kromě populisty Okamury po jistém váhání dávají ruce pryč od Putina i dva jeho nejvýznamnější čeští zastánci - prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus."Oba se cítí podvedeni: My se vás tady do krve zastáváme a vy nám pak uděláte tohle?! Udělal jsem si na Twitteru anketu, proč Zeman úplně otočil. Jednoznačně vyhrála možnost, že jde o syndrom zhrzené milenky, pro kterou hlasovalo 69 procent lidí," říká Václav Dolejší.Proč považujeme Ukrajince za "svoje lidi"? Máme některé uprchlíky opravdu radši než jiné? A bojí se i muži? Poslechněte si aktuální epizodu politické talkshow Vlevo dole! Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.