Podcasts about kyjevu

Ukrajina žádá, aby Rusko předalo Kyjevu svůj projekt memoranda, kde představí své požadavky pro dosažení trvalého míru, a to ještě před plánovanou pondělní schůzkou, sdělil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v tiskovém prohlášení. Ochotu Ukrajinců účastnit se rozhovorů ve středu potvrdil i ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který stál v čele ukrajinské delegace v půli května v Istanbulu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna, ktorú chcel Donald Trump ukončiť za prvých dvadsaťštyri hodín od nástupu do funkcie prezidenta, stále trvá a zatiaľ, čo jeho vyslanec chodí do Kremľa rokovať pomaly každý týždeň, ruské rakety stále dopadajú na ukrajinské mestá.Putin pritom opakovane hovorí, ako mu ide o zastavenie bojov, no na stôl dáva podmienky, ktoré by pre žiaden suverénny štát neboli prijateľné. V posledných dňoch sa však objavil aj mierový plán samotnej Ameriky, ktorý sa od toho ruského až tak veľmi nelíši.Čo teda navrhuje Trump Moskve a Kyjevu, prečo tlačí hlavne na Ukrajinu, aká bude budúcnosť Krymu a nakoľko sa vôbec pohli celé mierové rokovania?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s politológom, univerzitným profesorom a analytikom Alexandrom Dulebom.Zdroje zvukov: The Wall Street Journal, The TelegraphOdporúčanie:Už som ho raz odporúčala, ale dnes mi to vzhľadom na tému opäť nedá. Ak sa chcete o Trumpovej politike dozvedieť viac, zapnite si podcast Sky News Trump 100. Reportéri v ňom sledujú prvých sto dní Trumpovej administratívy. Pre mňa je to každodenná dávka absolútneho bizáru spojená s insightmi priamo z Bieleho domu. Navyše, práve dnes je to presne sto dní, čo je Trump v úrade a podcast bude pokračovať aj ďalej. Skúste ho!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Na přístupu Američanů ke Kremlu děsí sociologa a někdejšího politika Ivana Gabala vstřícnost k ruským imperiálním ambicím a bezohlednost k Ukrajincům. Těší ho naopak, že se na pomoci Kyjevu shodly některé evropské i další země, chválí pro Český rozhlas Plus. „Je to pokrok – je to dobrovolná spolupráce nad rámec Evropské unie. Proto Jsou tam i Britové, Kanaďané, generální tajemník NATO,“ vyjmenovává členy vznikající takzvané koalice ochotných.

Na přístupu Američanů ke Kremlu děsí sociologa a někdejšího politika Ivana Gabala vstřícnost k ruským imperiálním ambicím a bezohlednost k Ukrajincům. Těší ho naopak, že se na pomoci Kyjevu shodly některé evropské i další země, chválí pro Český rozhlas Plus. „Je to pokrok – je to dobrovolná spolupráce nad rámec Evropské unie. Proto Jsou tam i Britové, Kanaďané, generální tajemník NATO,“ vyjmenovává členy vznikající takzvané koalice ochotných.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Čím neskôr začneme prijímať ťažké, no dôležité rozhodnutia, dostaneme sa do stále nevýhodnejšej situácie. Európa mala myslieť na zbrojenie už pred rokmi“, hovorí Tomáš A. Nagy, obranný expert Globsecu. „Čo potrebujeme na konci dňa je zvyšovať bojaschopnosť ozbrojených síl, nie investície do nemocnice či na opravy mostov a vojenských škôl“, dodáva. Priority, o ktorých hovorí premiér Fico, nie sú prioritami na európskej či aliančnej úrovni a vláda si to podľa experta Nagya bude mať problém obhájiť. V piatok bezprecedentná roztržka prezidentov Spojených štátov a Ukrajiny, nedeľa londýnsky samit „ochotných“, pondelok avizovaný 800 miliardový plán na prezbrojenie Európy, utorok ohlásené zastavenie americkej vojenskej pomoci Ukrajine. V ten istý utorok Zelenského diplomatická otočka a status o „pripravenosti pracovať pod silným vedením prezidenta Spojených štátov na dosiahnutí udržateľného mieru“. To všetko pred štvrtkovou schôdzkou Európskej únie, na ktorej chce slovenský premiér klásť nohu do dverí podmienkou Ukrajine: Buď voľný prietok pre ruský plyn, inak jeho veto európskej masívnej pomoci Kyjevu. Dynamika posledných dní a hodín, ktoré sa točia okolo chýbajúcich bezpečnostných záruk pre Ukrajinu. Ak si od nich umýva ruky Donald Trump, bude ich schopná poskytnúť Európa? S Francúzskom, ktoré ponúka svoj jadrový dáždnik? A poučí sa z memoranda z Budapešti, ktoré bezpečnostné záruky Ukrajine už raz sľubovalo, no signatári sľuby Kyjevu nenaplnili. Garantom vtedy nebol nik iný ako Spojené štáty, Rusko a Veľká Británia?Téma pre Tomáša Nagya, bezpečnostného analytika a experta na jadrové doktríny.„Čo potrebujeme na konci dňa je zvyšovať bojaschopnosť ozbrojených síl, nie investície do nemocnice či na opravy mostov a vojenských škôl“, tvrdí obranný expert Tomáš Nagy. Priority, o ktorých hovorí premiér Fico, nie sú podľa neho prioritami na európskej či aliančnej úrovni. „Vláda bude mať ťažkú robotu si to obhájiť. Nie pred bruselskými úradníkmi, ale pred spojencami. Oni majú očakávania, že budeme navyšovať obranné výdavky a reálne kupovať veci, ktoré prispejú k odbremeneniu Spojených štátov od povinnosti brániť Európu“, dodáva. „Najlepšou bezpečnostnou garanciou pre každú krajinu stále zostáva potenciál brániť sa“, uzatvára Nagy. „Obrana (výdavky na ňu) bude musieť byť prioritizovaná vo väčšej miere, ako to bolo za posledných dvadsať rokov“. Podľa Nagya si to aj na Slovensku vyžaduje zodpovedný prístup k otázkam vlastnej obrany. „Participovať na procesoch, ktoré dnes vidíme v Európe a ktoré súvisia s budovaním bojaschopnosti ozbrojených síl. A rovnako v budovaní odolnosti obyvateľstva. Náznaky toho, že ľudia by pred hrozbou konfliktu chceli rovno utekať, nie je prejavom potrebného sebavedomia“, hovorí expert. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Čím neskôr začneme prijímať ťažké, no dôležité rozhodnutia, dostaneme sa do stále nevýhodnejšej situácie. Európa mala myslieť na zbrojenie už pred rokmi“, hovorí Tomáš A. Nagy, obranný expert Globsecu. „Čo potrebujeme na konci dňa je zvyšovať bojaschopnosť ozbrojených síl, nie investície do nemocnice či na opravy mostov a vojenských škôl“, dodáva. Priority, o ktorých hovorí premiér Fico, nie sú prioritami na európskej či aliančnej úrovni a vláda si to podľa experta Nagya bude mať problém obhájiť. V piatok bezprecedentná roztržka prezidentov Spojených štátov a Ukrajiny, nedeľa londýnsky samit „ochotných“, pondelok avizovaný 800 miliardový plán na prezbrojenie Európy, utorok ohlásené zastavenie americkej vojenskej pomoci Ukrajine. V ten istý utorok Zelenského diplomatická otočka a status o „pripravenosti pracovať pod silným vedením prezidenta Spojených štátov na dosiahnutí udržateľného mieru“. To všetko pred štvrtkovou schôdzkou Európskej únie, na ktorej chce slovenský premiér klásť nohu do dverí podmienkou Ukrajine: Buď voľný prietok pre ruský plyn, inak jeho veto európskej masívnej pomoci Kyjevu. Dynamika posledných dní a hodín, ktoré sa točia okolo chýbajúcich bezpečnostných záruk pre Ukrajinu. Ak si od nich umýva ruky Donald Trump, bude ich schopná poskytnúť Európa? S Francúzskom, ktoré ponúka svoj jadrový dáždnik? A poučí sa z memoranda z Budapešti, ktoré bezpečnostné záruky Ukrajine už raz sľubovalo, no signatári sľuby Kyjevu nenaplnili. Garantom vtedy nebol nik iný ako Spojené štáty, Rusko a Veľká Británia?Téma pre Tomáša Nagya, bezpečnostného analytika a experta na jadrové doktríny.„Čo potrebujeme na konci dňa je zvyšovať bojaschopnosť ozbrojených síl, nie investície do nemocnice či na opravy mostov a vojenských škôl“, tvrdí obranný expert Tomáš Nagy. Priority, o ktorých hovorí premiér Fico, nie sú podľa neho prioritami na európskej či aliančnej úrovni. „Vláda bude mať ťažkú robotu si to obhájiť. Nie pred bruselskými úradníkmi, ale pred spojencami. Oni majú očakávania, že budeme navyšovať obranné výdavky a reálne kupovať veci, ktoré prispejú k odbremeneniu Spojených štátov od povinnosti brániť Európu“, dodáva. „Najlepšou bezpečnostnou garanciou pre každú krajinu stále zostáva potenciál brániť sa“, uzatvára Nagy. „Obrana (výdavky na ňu) bude musieť byť prioritizovaná vo väčšej miere, ako to bolo za posledných dvadsať rokov“. Podľa Nagya si to aj na Slovensku vyžaduje zodpovedný prístup k otázkam vlastnej obrany. „Participovať na procesoch, ktoré dnes vidíme v Európe a ktoré súvisia s budovaním bojaschopnosti ozbrojených síl. A rovnako v budovaní odolnosti obyvateľstva. Náznaky toho, že ľudia by pred hrozbou konfliktu chceli rovno utekať, nie je prejavom potrebného sebavedomia“, hovorí expert. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Evropa musí přidat ve zbrojení. Shodli se na tom večer v Londýně lídři bezmála dvou desítek západních států, NATO a Evropské komise. Jednání v Londýně se účastnil i český premiér Petr Fiala. Jaký přínos má podle něj nedělní summit pro Ukrajinu? Nastolila Evropa nový kurz, pokud jde o podporu, kterou západní státy poskytují Kyjevu? A čím zaujal Americkou filmovou akademii nezávislý snímek Anora, který letos posbíral nejvíc Oscarů? Poslechněte si polední publicistiku.

„Stojíme na křižovatce dějin“, uvedl britský premiér Starmer. Koalice států v čele s Británií a Francií bude podle něj s Ukrajinou pokračovat v mírovém plánu a je taky připravena poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky. „Dávají na stůl jak peníze, tak zbraně,“ řekl ve speciálu Radiožurnálu český vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Jak by mohlo vypadat příměří dojednané Evropou?

Evropa musí přidat ve zbrojení. Shodli se na tom večer v Londýně lídři bezmála dvou desítek západních států, NATO a Evropské komise. Jednání v Londýně se účastnil i český premiér Petr Fiala. Jaký přínos má podle něj nedělní summit pro Ukrajinu? Nastolila Evropa nový kurz, pokud jde o podporu, kterou západní státy poskytují Kyjevu? A čím zaujal Americkou filmovou akademii nezávislý snímek Anora, který letos posbíral nejvíc Oscarů? Poslechněte si polední publicistiku.

Evropa musí přidat ve zbrojení. Shodli se na tom večer v Londýně lídři bezmála dvou desítek západních států, NATO a Evropské komise. Jednání v Londýně se účastnil i český premiér Petr Fiala. Jaký přínos má podle něj nedělní summit pro Ukrajinu? Nastolila Evropa nový kurz, pokud jde o podporu, kterou západní státy poskytují Kyjevu? A čím zaujal Americkou filmovou akademii nezávislý snímek Anora, který letos posbíral nejvíc Oscarů? Poslechněte si polední publicistiku.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Stojíme na křižovatce dějin“, uvedl britský premiér Starmer. Koalice států v čele s Británií a Francií bude podle něj s Ukrajinou pokračovat v mírovém plánu a je taky připravena poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky. „Dávají na stůl jak peníze, tak zbraně,“ řekl ve speciálu Radiožurnálu český vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Jak by mohlo vypadat příměří dojednané Evropou?Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V noci na dnes v Spojených štátoch zverejnili víťazov filmových Oskarov. Ešte v piatok sa ale v oválnej pracovni Bieleho domu odohral iný živý prenos – pre našu budúcnosť oveľa kľúčovejší. Dej tohto stretnutia by pritom mnohí ešte donedávna považovali skôr za produkt hollywoodskych scenáristov než dvojice svetových štátnikov. No stalo sa. Namiesto podpisu dohody o nerastných surovinách prišla hádka v priamom prenose a predčasný odchod Volodymyra Zelenského. Do toho svetové média špekulujú o zastavení všetkej vojenskej pomoci Kyjevu zo strany Spojených štátov. Dočkáme sa? Ak áno, aké to bude mať pre Slovensko a konflikt za našimi hranicami dôsledky? O týchto témach diskutoval v relácii Analýzy 24 moderátor Jakub Prok s poslancami NR SR Richardom Glückom (Smer-SD) a Jurajom Krúpom (SaS). 

Zatímco Donald Trump vidí území jako obchodní artikl, Vladimir Putin jako kořist. Jak tyto rozdílné pohledy formují současný svět? A proč Evropa v technologickém i hospodářském závodě stále ztrácí? Poslechněte si nový Hrotcast s ekonomem Pavlem Kohoutem, který odhaluje souvislosti, jež hýbou globální scénou.Donald Trump se přiřítil do mezinárodního obchodu i vztahů jako cunami. Jenže ačkoli chce dát najevo sílu a rozhodnost, jeho kroky ho usvědčují z opaku. „To, co dělá v zahraniční politice, je velmi nešťastné. Jeho administrativa dala najevo slabost i ochotu ustoupit a Amerika přestává být chápána jako supervelmoc,“ říká Pavel Kohout, ekonom z investičního fondu Algorithmic Sicav.A přidává postřeh o dvou těžkých vahách světové politiky, které nyní krouží kolem sebe i ukrajinského bojiště. „Trump je obchodník a realiťák. Pro něj je území něco, s čím se dá obchodovat. Vladimir Putin je stepní válečník. Jeho prizmatem je zisk území otázka prestiže, pro níž je ochoten i schopen obětovat vše,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu.Jeho postřeh koreluje s realitou. Zatímco ruský vůdce sousední Ukrajinu napadl a její území chce získat silou, americký prezident podmínil pokračování pomoci Kyjevu převzetím kontroly nad obrovským množstvím ukrajinského nerostného bohatství.Trump ale rozjíždí i jinou válku – obchodní. Neohlíží se přitom na soupeře Spojených států, ale ani na jejich spojence. Aktuálně vyhlásil, že již brzy uvalí 25procentní clo na zboží z EU. „Nejhorší možný výsledek by byl, kdyby došlo na celní války a vzájemné zvyšování cel mezi Evropou a USA. Znamenalo by to další problémy pro náš průmysl,“ varuje Kohout.Evropa by se podle něj měla držet zpátky a neeskalovat konflikt s americkým prezidentem, i když na poli Unie existuje pokušení napařit Trumpovi v odvetě vysoká cla. Zboží ze Spojených států je už teď zatíženo vyššími poplatky v Evropě, než je tomu naopak, podotýká známý ekonom. Podle něj cla nejsou zdravým prostředkem pro ekonomický růst.USA pod novým vedením, ale třeba i Velká Británie, chtějí masivně podporovat rozvoj umělé inteligence. Vyspělý svět si od ní slibuje urychlení hospodářského rozvoje. Ujíždí Evropě v nejvyspělejších technologiích vlak? Datová centra jsou v Evropě drahá kvůli drahým energiím, analyzuje Kohout. Zároveň tvrdí, že i na našem kontinentu vznikají skvělé projekty v AI, jen je neumíme tak dobře prodat.Například Francie podle něj přišla s novým chatbotem s umělou inteligencí nazvaným Le Chat, který vzbudil obrovskou pozornost mezi experty. Veřejnost o něm ale příliš neví, protože Evropa zaostává v PR proti Spojeným státům nebo Číně, jež nedávno překvapila svým pokročilým AI nástrojem DeepSeek.Nastal čas, abychom od Pekingu začali opisovat? Kohout dává za příklad, jaký obrovský skok udělala asijská velmoc v automobilovém průmyslu, který naopak v Evropě čím dál víc skomírá. „Teď se jen divíme, jaký zázrak Čína v automotive dokázala. A jde i o marketing, jako když koupila starou britskou značku MG. Evropa naopak postupuje zákazy a pokutami. Huráplánování, zákazy a povely nemají ekonomickou logiku,“ hodnotí.Přesto v Evropě vidí společnosti, které mají našlápnuto k velkým věcem. Které to jsou? A může jich být víc? Co si Pavel Kohout myslí o Green Dealu? A nastal pád starého kontinentu? O tom všem v novém Hrotcastu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten odstoupit, aby nebyl překážkou pro budoucí bezpečnost své země. Dokáže ji ale někdo zaručit? Kdy bude možno začít s rekonstrukcí napadené země? A jak bude vypadat další česká pomoc Kyjevu? Vladimír Kroc se ptal Tomáše Kopečného, vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme? Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednání, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje. Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA. Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, do jaké míry má podpora Washingtonu dál vypadat.Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty - jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Návšteva Vladimíra Putina nemusí vôbec súvisieť s plynom. V skutočnosti môže ísť o zbližovanie Slovenska s autoritárskym režimom“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Máme po sviatkoch, ktoré ako by ani neboli. Minimálne optikou diania na politickej scéne: Robert Fico najprv o Putinovi a jeho Kremli len sníval, potom hovoril a ponúkal sa, nakoniec sa tam ocitol… Že pre plyn. A na takmer dva týždne sa potom premiér tejto krajiny stratil. Vo svojom hlavnom spravodajstve sa naňho pýtala aj poľská televízia TVN. Konštatovala pritom, že kým si „Slováci uťahujú opasky, ich predseda vlády tajne dovolenkuje v luxuse“. Postup predsedu vlády už stihol vyhnať na námestia tisíce občanov – deň pred štedrým dňom a následne hneď po Novom roku. Iniciátori pritom hovoria o „budíčku“ pre Slovensko, lebo „okupácia sa začala“! A to ešte predtým, ako z Andreja Danka – ďalšieho z koaličných lídrov – zaznelo, že on svojou cestou do Moskvy chce občanom „otvárať oči“. A že „oni dohodnú Putina“, zvyšok – a teda opozícia s exprezidentkou - nech zapracujú na Zelenskom a Trumpovi. Rysuje sa nám „mierový rok“ za asistencie dua Fico a Danko? Alebo slovenská politická špička asistuje otvoreniu západného „energetického frontu“ Moskvy voči Kyjevu? Čo nás s ňou čaká v roku, keď sa občanom začnú otvárať oči napríklad pre všadeprítomné zdražovanie? Dovidieť niekde za horizontom možnosť predčasných volieb? A sme ešte parlamentnou demokraciou, keď si tu jeden premiér manévruje bez vedomia nielen prezidenta, ale samotnej národnej rady? Témy pre politológa Radoslava Štefančíka.„Návšteva Vladimíra Putina nemusí vôbec súvisieť s plynom. V skutočnosti môže ísť o zbližovanie Slovenska s autoritárskym režimom“, tvrdí politológ. „Naviac, Robert Fico tam šiel ‚natajňáša‘. Dodnes nevieme, ako sa tam dopravil, kedy sa vrátil, respektíve kde bol medzitým“, dopĺňa. Uvádza pritom, že ako premiér má povinnosť informovať o svojej agende, nakoľko je „štedro platený z našich daní“. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Návšteva Vladimíra Putina nemusí vôbec súvisieť s plynom. V skutočnosti môže ísť o zbližovanie Slovenska s autoritárskym režimom“, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Máme po sviatkoch, ktoré ako by ani neboli. Minimálne optikou diania na politickej scéne: Robert Fico najprv o Putinovi a jeho Kremli len sníval, potom hovoril a ponúkal sa, nakoniec sa tam ocitol… Že pre plyn. A na takmer dva týždne sa potom premiér tejto krajiny stratil. Vo svojom hlavnom spravodajstve sa naňho pýtala aj poľská televízia TVN. Konštatovala pritom, že kým si „Slováci uťahujú opasky, ich predseda vlády tajne dovolenkuje v luxuse“. Postup predsedu vlády už stihol vyhnať na námestia tisíce občanov – deň pred štedrým dňom a následne hneď po Novom roku. Iniciátori pritom hovoria o „budíčku“ pre Slovensko, lebo „okupácia sa začala“! A to ešte predtým, ako z Andreja Danka – ďalšieho z koaličných lídrov – zaznelo, že on svojou cestou do Moskvy chce občanom „otvárať oči“. A že „oni dohodnú Putina“, zvyšok – a teda opozícia s exprezidentkou - nech zapracujú na Zelenskom a Trumpovi. Rysuje sa nám „mierový rok“ za asistencie dua Fico a Danko? Alebo slovenská politická špička asistuje otvoreniu západného „energetického frontu“ Moskvy voči Kyjevu? Čo nás s ňou čaká v roku, keď sa občanom začnú otvárať oči napríklad pre všadeprítomné zdražovanie? Dovidieť niekde za horizontom možnosť predčasných volieb? A sme ešte parlamentnou demokraciou, keď si tu jeden premiér manévruje bez vedomia nielen prezidenta, ale samotnej národnej rady? Témy pre politológa Radoslava Štefančíka.„Návšteva Vladimíra Putina nemusí vôbec súvisieť s plynom. V skutočnosti môže ísť o zbližovanie Slovenska s autoritárskym režimom“, tvrdí politológ. „Naviac, Robert Fico tam šiel ‚natajňáša‘. Dodnes nevieme, ako sa tam dopravil, kedy sa vrátil, respektíve kde bol medzitým“, dopĺňa. Uvádza pritom, že ako premiér má povinnosť informovať o svojej agende, nakoľko je „štedro platený z našich daní“. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ukrajina od ledna zastavila tranzit ruského plynu přes své území. Proti tomu se pokusil zasáhnout Robert Fico, když vyrazil do Moskvy a Kyjevu pohrozil přerušením dodávek elektřiny. Jak má Evropa na směřování Slovenska reagovat?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se vyostřují. V reakci na to, že Kyjev od ledna zastavil tranzit ruského plynu do Evropy přes své území, slovenský premiér Robert Fico (Směr) pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními. Včetně přerušení dodávek elektřiny. V novoročním projevu Fico také varoval, že „zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na nás všechny v Evropské unii, ale ne na Ruskou federaci“.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak označil zastavení dodávek ruského plynu přes vlastní území za jednu z největších porážek Moskvy. Naprostá většina evropských zemí se podle něj změně úspěšně přizpůsobila. Ficovy výhrůžky odvetnými opatřeními pak Zelenskyj označil za otevření druhé energetické fronty proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým se slovenský premiér setkal před vánočními svátky přímo v Moskvě. Jak silné má Fico spojence? Má pro nás smysl další setrvání ve visegrádské čtyřce? A co jsou hlavní výzvy pro českou diplomacii?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Fico je americkým hrdinom: V Rusku ani vyhrážkami Kyjevu nič nedosiahol. Pomohol Trumpovi a USA https://www.startitup.sk/fico-je-americkym-hrdinom-v-rusku-ani-vyhrazkami-kyjevu-nic-nedosiahol-pomohol-trumpovi-a-usa/ Komunikácia medzi Pellegrinim a Ficom funguje úplne normálne, tvrdí prezident. Danko hovorí o zlých vzťahoch https://www.startitup.sk/komunikacia-medzi-pellegrinim-a-ficom-funguje-uplne-normalne-tvrdi-prezident-danko-hovori-o-zlych-vztahoch/ AKTUÁLNE: SNS podporí na funkciu predsedu parlamentu kandidáta Hlasu. Danko sa vzdáva nároku na post https://www.startitup.sk/aktualne-sns-podpori-na-funkciu-predsedu-parlamentu-kandidata-hlasu-danko-sa-vzdava-naroku-na-post/ Digitálne doklady: Minister Šutaj Eštok prezradil detaily. Vieme, kedy majú naplno fungovať https://www.startitup.sk/digitalne-doklady-minister-sutaj-estok-prezradil-detaily-vieme-kedy-maju-naplno-fungovat/ Adela Vincze definitívne končí na Markíze. Záujem o moderátorku prejavujú ďalšie televízie https://www.startitup.sk/adela-vincze-definitivne-konci-na-markize-zaujem-o-moderatorku-prejavuju-dalsie-televizie/ Ako ušetriť na energiách: Daj si pozor na skryté spotrebiče https://www.startitup.sk/ako-usetris-na-energiach-daj-si-pozor-na-tieto-skryte-spotrebice/ Silvestrovská lyžovačka: Tieto strediská ponúkajú najlepšie podmienky, pozor na obmedzenia (ZOZNAM) https://www.startitup.sk/silvestrovska-lyzovacka-tieto-strediska-ponukaju-najlepsie-podmienky-pozor-na-obmedzenia-zoznam/ Obdobie popálenín je za rohom. Takto správne podáš prvú pomoc a predídeš úrazom https://www.startitup.sk/obdobie-popalenin-je-za-rohom-takto-spravne-podas-prvu-pomoc-a-predides-urazom/ DIAĽNICA: Dohodlo sa na dôležitej koordinácii. Ak nezlyhá, poznáme finálny termín tunela Višňové https://www.startitup.sk/dialnica-dohodlo-sa-na-dolezitej-koordinacii-ak-nezlyha-pozname-finalny-termin-tunela-visnove/ Slovensko výrazne zaostáva v boji proti rakovine. Patrí medzi najhoršie krajiny v EÚ https://www.startitup.sk/slovensko-vyrazne-zaostava-v-boji-proti-rakovine-patri-medzi-najhorsie-krajiny-v-eu/ Nový vývoj v prípade smrti speváka z One Direction: Zatkli piatich ľudí  https://www.startitup.sk/novy-vyvoj-v-pripade-smrti-spevaka-z-one-direction-zatkli-piatich-ludi/ Prevratný vesmírny výskum: Ľudstvo zažije prvé umelo vytvorené zatmenie Slnka https://www.startitup.sk/prevratny-vesmirny-vyskum-ludstvo-zazije-prve-umelo-vytvorene-zatmenie-slnka/ Príbeh firmy FARMOVE, ktorá zmenila spôsob nakupovania: „Začínali sme s pôžičkou od starých mám“ https://www.startitup.sk/pribeh-firmy-farmove-ktora-zmenila-sposob-nakupovania-zacinali-sme-s-pozickou-od-starych-mam/

Slovensko už přes rok vede vláda Roberta Fica a tvrdě kritizuje Brusel a EU. Vůči válce na Ukrajině zaujala postoj, že Kyjevu nedodá ani náboj. V obou případech se ale Slovensko v reálné politice chová jinak, než vládní představitelé hlásají. „Ani náboj na Ukrajinu se proměnil na velmi hodně nábojů na Ukrajinu,“ upozorňuje bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský.

Dôstojník ruskej armády, ktorý pôsobil na jednej z jadrových základní v Rusku, prehovoril pre BBC a vyvrátil špekulácie západných expertov o zastaranosti ruského jadrového arzenálu. Povedal, že ide o veľmi zjednodušený pohľad. „Práca na údržbe jadrových zbraní prebieha neustále, nezastaví sa ani na minútu.“O kvalite ruského jadrového arzenálu preto v podcaste hovoríme s experom na jadrové zbrane z Karlovej univerzity v Prahe Vlastislavom Břízom. „Od samého začiatku tvrdím, a to v rozpore s niektorými odborníkmi, že ruské jadrové sily sú na úplnej inej kvalitatívnej úrovni, než sú ruské konvenčné sily. Ľuďom sa to ťažko oddeľuje, keď vidia, že Rusko má problém s manévrovaciou vojnou, no aj tento vojak potvrdil moje slová: ruské jadrové sily tvoria elity. Chodia tam pripravení muži, ktorí prechádzajú náročným výcvikom a sú veľmi dobre vycvičení," hovorí. Dodáva, že od nástupu prezidenta Putina v roku 2000 prešli strategické jadrové zbrane kompletnou modernizáciou a generačnou výmenou.Po tom čo Joe Biden povolil Kyjevu používať americké rakety dlhého doletu na ciele na ruskom území, Rusko zareagovalo vypálením novej experimentálnej balistickej strely a aktualizovaním jadrovej doktríny krajiny. Expert na jadrové zbrane Bříza hovorí, že má sice rešpekt k ruskému jadrovému arzenálu, no nemyslí si, že by Putin použil jadrové zbrane. „Vzhľadom k tomu, že existuje teória vzájomného zaručeného zničenia - keby sa Spojené štáty a Ruská federácie napadli - tak obe jadrové superveľmoci by boli v prípadnej jadrovej vojne zničené. A Rusko to veľmi dobre vie No pristupuje k hrozbe silou trochu inak, než Západ."V rozhovore tiez priblizuje, kto všetko má v Rusku právomoc rozhodnúť o použití jadrových zbraní a ako sa modernizuje ruský jadrový arzenál.Moderuje Denisa Hopková.

Dôstojník ruskej armády, ktorý pôsobil na jednej z jadrových základní v Rusku, prehovoril pre BBC a vyvrátil špekulácie západných expertov o zastaranosti ruského jadrového arzenálu. Povedal, že ide o veľmi zjednodušený pohľad. „Práca na údržbe jadrových zbraní prebieha neustále, nezastaví sa ani na minútu.“O kvalite ruského jadrového arzenálu preto v podcaste hovoríme s experom na jadrové zbrane z Karlovej univerzity v Prahe Vlastislavom Břízom. „Od samého začiatku tvrdím, a to v rozpore s niektorými odborníkmi, že ruské jadrové sily sú na úplnej inej kvalitatívnej úrovni, než sú ruské konvenčné sily. Ľuďom sa to ťažko oddeľuje, keď vidia, že Rusko má problém s manévrovaciou vojnou, no aj tento vojak potvrdil moje slová: ruské jadrové sily tvoria elity. Chodia tam pripravení muži, ktorí prechádzajú náročným výcvikom a sú veľmi dobre vycvičení," hovorí. Dodáva, že od nástupu prezidenta Putina v roku 2000 prešli strategické jadrové zbrane kompletnou modernizáciou a generačnou výmenou.Po tom čo Joe Biden povolil Kyjevu používať americké rakety dlhého doletu na ciele na ruskom území, Rusko zareagovalo vypálením novej experimentálnej balistickej strely a aktualizovaním jadrovej doktríny krajiny. Expert na jadrové zbrane Bříza hovorí, že má sice rešpekt k ruskému jadrovému arzenálu, no nemyslí si, že by Putin použil jadrové zbrane. „Vzhľadom k tomu, že existuje teória vzájomného zaručeného zničenia - keby sa Spojené štáty a Ruská federácie napadli - tak obe jadrové superveľmoci by boli v prípadnej jadrovej vojne zničené. A Rusko to veľmi dobre vie No pristupuje k hrozbe silou trochu inak, než Západ."V rozhovore tiez priblizuje, kto všetko má v Rusku právomoc rozhodnúť o použití jadrových zbraní a ako sa modernizuje ruský jadrový arzenál.Moderuje Denisa Hopková.

Ukrajinu čekají jedny z nejtěžších měsíců od začátku války. Vyčerpaná země má před sebou nejistou budoucnost ohledně vztahů s příštím americkým prezidentem. Co zatím Donald Trump prozradil o svých postojích ke konfliktu?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku. Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval. Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost,  je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní. Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když se název raketového systému ATACMS v angličtině řekne nahlas, zní to jako výzva „zaútoč na ně“. Ukrajina to ale ve skutečnosti až donedávna udělat nesměla. Až 17. listopadu zpravodajské agentury oznámily, že americký prezident Joe Biden dal Kyjevu povolení k použití moderních raket dlouhého doletu na ruském území. Důsledky analyzuje britský týdeník Economist.

Když se název raketového systému ATACMS v angličtině řekne nahlas, zní to jako výzva „zaútoč na ně“. Ukrajina to ale ve skutečnosti až donedávna udělat nesměla. Až 17. listopadu zpravodajské agentury oznámily, že americký prezident Joe Biden dal Kyjevu povolení k použití moderních raket dlouhého doletu na ruském území. Důsledky analyzuje britský týdeník Economist.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud zvolený americký prezident Donald Trump zastaví vojenskou pomoc poskytovanou Kyjevu, Ukrajina by mohla během několika měsíců vyvinout jadernou bombu. Píše se o tom v čerstvém informačním dokumentu vypracovaném vládním výzkumným centrem pro ukrajinské ministerstvo obrany, do něhož nahlédl britský deník The Times.

Pokud zvolený americký prezident Donald Trump zastaví vojenskou pomoc poskytovanou Kyjevu, Ukrajina by mohla během několika měsíců vyvinout jadernou bombu. Píše se o tom v čerstvém informačním dokumentu vypracovaném vládním výzkumným centrem pro ukrajinské ministerstvo obrany, do něhož nahlédl britský deník The Times.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech?Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.Jaké možnosti řešení konfliktu na Ukrajině před sebou Donald Trump má? A jak se po jeho nástupu do funkce změní bezpečnostní situace v Evropě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je velkou výzvou pro Evropu. Musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Do Bílého domu se vrací Donald Trump, který dlouhodobě hlásá, že Evropa by se měla postarat sama o sebe. „Považují Evropu už za jaksi odbytou záležitost. Já si nejsem úplně jist, že Trump věří, že NATO je to řešení, kterým je možno reagovat na všechny hrozby světa,“ řekl ve speciálním vysílání Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).Velká nejistota panuje ohledně Trumpových kroků vůči Ukrajině, kdy dlouhodobě kritizoval pomoc, kterou demokratická administrativa Kyjevu poskytuje. „Nebezpečí hrozí v tom, že Trump se prostě rozhodne omezit nebo dokonce úplně zrušit veškerou pomoc Ukrajině a nechá ji prostě padnout,“ řekl Dvořák.Podle ministra se Evropa špatně připravila na Trumpovo vítězství: „Dochází určitě k posunu, jednotlivé státy už dneska plní alespoň to dvouprocentní kritérium (výdajů na obranu - pozn. red.), některé jdou výrazně nadto. Prostě musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně.“Co bude znamenat Trumpovo vítězství pro Rusko? Jak by měla teď zareagovat Evropa? A čeká nás obchodní válka mezi USA a EU?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Domnievam sa, že z pohľadu vlády Slovenskej republiky by istá preferencia, hoci asi aj krátkozraká, mohla byť v podobe prezidenta Trumpa. Môže tam byť istá preferencia silového štýlu politiky“. Pohľad na prezidentské voľby v Spojených štátoch optikou bezpečnostného analytika Mateja Kandríka z Adapt Institute.Exprezident Republikánov, ktorý vyprovokoval až krvavý útok na Kapitol, verzus viceprezidentka, ktorá zachraňuje Demokratov – po tom, ako neodhadli sily Joe-a Bidena. Exprezident, ktorý Putina nazýva priateľom, no rovnako, že by neváhal zaútočiť priamo do srdca Moskvy, ak by tá „šla po Ukrajine“, verzus viceprezidentka s deklarovanou podporou Zelenského. Vyše tristo miliónov Američanov si už v horizonte hodín vyberie svoju budúcnosť personifikovanú v postave nového prezidenta. Na výsledky týchto v poradí už 60tych prezidentských volieb však čaká aj svet – vzhľadom na to, že sú v čase Putinovej vojny na Ukrajine, či Netanjahuovho krvavého tiahnutia voči militantom Hamasu a Hizballáhu s rozkolísanou bezpečnostnou situáciou v širšom regióne. Čo čaká svet a s ním aj Slovensko s Donaldom Trumpom a čo s Kamalou Harrisovou? Téma pre bezpečnostného analytika Mateja Kandríka z Adapt Institute, ktorý sa čerstvo vrátil z volebnej Ameriky. „Význam Spojených štátov v dnešnom svete je enormný. Ide o superveľmoc, ktorej vplyv, záujmy, spojenectvá, ale aj nepriateľstvá majú globálny rozsah. Spojené štáty sú významným hráčom v každej časti sveta“, hovorí Kandrík. „Preto sú poctivo sledované, študované, analyzované prakticky úplne všade“, dopĺňa. Predvolebné prieskumy hovoria, že výsledky budú tesné. A podľa Kandríka tesný výsledok nahráva stratégii ich spochybnenia Donaldom Trumpom. „Vidíme to už teraz, kandidát Trump hovorí, že voľby mu môžu byť ukradnuté. Opakuje tak svoj naratív z posledných volieb, kedy to skončilo tragicky, útokom na Kapitol“, dopĺňa analytik Adapt Institute. Ak by vyhral Donald Trump Kandrík predpokladá jeho tlak na ukončenie vojny na Ukrajine, otázkou však stále zostáva ako. V prípade Blízkeho východu zas očakáva podporu tvrdej línie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „Nepotešili by sa mu v Teheráne“, tvrdí analytik. V prípade víťazstva Kamaly Harris Matej Kandrík hovorí o kontinuite Bidenovej administratívy vo všetkých oblastiach. A teda podporu Ukrajine. „Od Kamaly Harris nemáme žiadne špecifické vyjadrenia a konkrétne predstavy, ako by pomoc Kyjevu mala ďalej vyzerať“. A v prípade Izraela dôraz na vyváženejšiu vojenskú operáciu a zabezpečenie humanitárnej pomoci postihnutým týmto konfliktom.Matej Kandrík však upozorňuje, že nech vyhrá voľby v USA ktorýkoľvek kandidát, vždy bude korigovaný kongresom. „Americký prezident nie je suverénom, nie je diktátorom a bude v mnohom záležať aj od povolebného zloženia kongresu“, hovorí.Prezidentské voľby v USA však podľa analytika nevyhráva zahraničná politika, ale témy tej domácej. xxx„Nepozerajme sa len na osoby politických lídrov. Videli sme to v USA koniec koncov aj pomerne nedávno, keď sme čakali takmer pol roka na schválenie balíčka pomoci Ukrajine, ktorý vtedy blokoval kongres. O zložení kongresu sa bude tiež rozhodovať v týchto voľbách. Zastúpenie republikánov a demokratov v ňom do veľkej miery určí, ako bude tá politika vyzerať. Americký prezident - nech je ním ktokoľvek - nie je suverénom, nie je diktátorom a bude v mnohom záležať aj od povolebného zloženia kongresu. Čiže inak povedané, nech je Donald Trump akýkoľvek, nemôže si robiť, čo chce. Je viazaný samotným kongresom.Presne tak. Uvediem konkrétny príklad. Veľa sa hovorilo a špekuloval o tom, že by Donald Trump mohol nariadiť vystúpenie Spojených štátov z NATO. No nie je to právne možné. Práve kvôli tomu, že rozviazanie...

„Domnievam sa, že z pohľadu vlády Slovenskej republiky by istá preferencia, hoci asi aj krátkozraká, mohla byť v podobe prezidenta Trumpa. Môže tam byť istá preferencia silového štýlu politiky“. Pohľad na prezidentské voľby v Spojených štátoch optikou bezpečnostného analytika Mateja Kandríka z Adapt Institute.Exprezident Republikánov, ktorý vyprovokoval až krvavý útok na Kapitol, verzus viceprezidentka, ktorá zachraňuje Demokratov – po tom, ako neodhadli sily Joe-a Bidena. Exprezident, ktorý Putina nazýva priateľom, no rovnako, že by neváhal zaútočiť priamo do srdca Moskvy, ak by tá „šla po Ukrajine“, verzus viceprezidentka s deklarovanou podporou Zelenského. Vyše tristo miliónov Američanov si už v horizonte hodín vyberie svoju budúcnosť personifikovanú v postave nového prezidenta. Na výsledky týchto v poradí už 60tych prezidentských volieb však čaká aj svet – vzhľadom na to, že sú v čase Putinovej vojny na Ukrajine, či Netanjahuovho krvavého tiahnutia voči militantom Hamasu a Hizballáhu s rozkolísanou bezpečnostnou situáciou v širšom regióne. Čo čaká svet a s ním aj Slovensko s Donaldom Trumpom a čo s Kamalou Harrisovou? Téma pre bezpečnostného analytika Mateja Kandríka z Adapt Institute, ktorý sa čerstvo vrátil z volebnej Ameriky. „Význam Spojených štátov v dnešnom svete je enormný. Ide o superveľmoc, ktorej vplyv, záujmy, spojenectvá, ale aj nepriateľstvá majú globálny rozsah. Spojené štáty sú významným hráčom v každej časti sveta“, hovorí Kandrík. „Preto sú poctivo sledované, študované, analyzované prakticky úplne všade“, dopĺňa. Predvolebné prieskumy hovoria, že výsledky budú tesné. A podľa Kandríka tesný výsledok nahráva stratégii ich spochybnenia Donaldom Trumpom. „Vidíme to už teraz, kandidát Trump hovorí, že voľby mu môžu byť ukradnuté. Opakuje tak svoj naratív z posledných volieb, kedy to skončilo tragicky, útokom na Kapitol“, dopĺňa analytik Adapt Institute. Ak by vyhral Donald Trump Kandrík predpokladá jeho tlak na ukončenie vojny na Ukrajine, otázkou však stále zostáva ako. V prípade Blízkeho východu zas očakáva podporu tvrdej línie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „Nepotešili by sa mu v Teheráne“, tvrdí analytik. V prípade víťazstva Kamaly Harris Matej Kandrík hovorí o kontinuite Bidenovej administratívy vo všetkých oblastiach. A teda podporu Ukrajine. „Od Kamaly Harris nemáme žiadne špecifické vyjadrenia a konkrétne predstavy, ako by pomoc Kyjevu mala ďalej vyzerať“. A v prípade Izraela dôraz na vyváženejšiu vojenskú operáciu a zabezpečenie humanitárnej pomoci postihnutým týmto konfliktom.Matej Kandrík však upozorňuje, že nech vyhrá voľby v USA ktorýkoľvek kandidát, vždy bude korigovaný kongresom. „Americký prezident nie je suverénom, nie je diktátorom a bude v mnohom záležať aj od povolebného zloženia kongresu“, hovorí.Prezidentské voľby v USA však podľa analytika nevyhráva zahraničná politika, ale témy tej domácej. xxx„Nepozerajme sa len na osoby politických lídrov. Videli sme to v USA koniec koncov aj pomerne nedávno, keď sme čakali takmer pol roka na schválenie balíčka pomoci Ukrajine, ktorý vtedy blokoval kongres. O zložení kongresu sa bude tiež rozhodovať v týchto voľbách. Zastúpenie republikánov a demokratov v ňom do veľkej miery určí, ako bude tá politika vyzerať. Americký prezident - nech je ním ktokoľvek - nie je suverénom, nie je diktátorom a bude v mnohom záležať aj od povolebného zloženia kongresu. Čiže inak povedané, nech je Donald Trump akýkoľvek, nemôže si robiť, čo chce. Je viazaný samotným kongresom.Presne tak. Uvediem konkrétny príklad. Veľa sa hovorilo a špekuloval o tom, že by Donald Trump mohol nariadiť vystúpenie Spojených štátov z NATO. No nie je to právne možné. Práve kvôli tomu, že rozviazanie...

Konflikt na Ukrajině poukazuje nejenom na schopnosti tamních vojáků, ale také na chyby, které existují v západních vojenských strukturách, soudí spisovatel a politický komentátor Martin Fendrych z Aktuálně.cz „Ruský prezident Vladimir Putin velice chytře využil příležitosti,” říká pro Český rozhlas Plus a dodává, že Evropa by podle něj měla dělat pro pomoc Kyjevu víc.

Konflikt na Ukrajině poukazuje nejenom na schopnosti tamních vojáků, ale také na chyby, které existují v západních vojenských strukturách, soudí spisovatel a politický komentátor Martin Fendrych z Aktuálně.cz „Ruský prezident Vladimir Putin velice chytře využil příležitosti,” říká pro Český rozhlas Plus a dodává, že Evropa by podle něj měla dělat pro pomoc Kyjevu víc.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko má sice na Ukrajině obrovské ztráty, ale otázka vítězství Ukrajiny vězí také v dynamice ruské společnosti. „V tuto chvíli nelze uvažovat o tom, že by se ruská společnost nějak vzepřela režimu,“ je přesvědčený historik a ukrajinista David Svoboda z Muzea paměti XX. století ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Dodává ale, že je skutečně možné, že Moskva válku prohraje.

V prípade pozastavenia toku ruskej ropy spoločnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska nejde o ohrozenie životných záujmov týchto štátov. Situácia nebola zďaleka tak dramatická, ako ju slovenská a maďarská vláda prezentovali verejnosti. Oba štáty situáciu zneužili na kritiku Kyjeva a prehlbovanie konfliktu s európskymi inštitúciami a ďalšími štátmi EÚ. Prečo mohla byť sabotáž plynovodov Nord Stream I a II výhodná pre Rusko a ako ovplyvnila jeho vzťah s Nemeckom? Čo ukázali nové zistenia vo vyšetrovaní incidentu? Ako sa vyvíja situácia ohľadom pozastavenia ruskej ropy spoločnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska? Prečo je oboma vládami hyperbolizovaná a nakoľko slúži dezinformátorom na útoky voči Kyjevu či EÚ?Do akej miery Rusko zneužíva svoju pozíciu energetickej veľmoci? Prečo je zaisťovanie energetickej bezpečnosti v Európe natoľko dôležité vo vzťahu k ruskej vojne proti Ukrajine? Ako sa môžu východoeurópske štáty odkloniť od závislosti na ruských energetických zdrojoch? Aké sú alternatívy dodávok ropy pre Slovensko alebo Českú republiku?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s analytikom Asociace pro mezinárodní otázky v Prahe Pavlom Havlíčkom.

Ukrajinci před týdnem vpadli do Kurské oblasti a už týden se tam drží. Jaký to má význam a co to může Kyjevu přinést, probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Alex Švamberk. Zaměřili se také na vývoj situace na Blízkém východě, kde se čeká íránská odveta za likvidaci politického vůdce Hamásu Ismaíla Haníji.Celý díl si můžete přehrát i na videu na serveru Novinky.cz 

Pokračovat v pomoci Kyjevu a razit tvrdý přístup vůči Moskvě. S takovými prioritami v zahraniční politice chce podle všeho jít do listopadových voleb amerického prezidenta demokratka Kamala Harrisová, která se – stejně jako prezident Joe Biden – řadí k zastáncům napadené země. Pro Ukrajinu by její případné zvolení znamenalo úlevu, režim ruského diktátora Vladimira Putina by ho zřejmě nesl nelibě.

Pokračovat v pomoci Kyjevu a razit tvrdý přístup vůči Moskvě. S takovými prioritami v zahraniční politice chce podle všeho jít do listopadových voleb amerického prezidenta demokratka Kamala Harrisová, která se – stejně jako prezident Joe Biden – řadí k zastáncům napadené země. Pro Ukrajinu by její případné zvolení znamenalo úlevu, režim ruského diktátora Vladimira Putina by ho zřejmě nesl nelibě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lídři členských zemí Aliance se na schůzce ve Washingtonu dohodli na částce 40 miliard eur, která by měla Kyjevu pomoct budovat síly schopné Rusko porazit. Slíbili také dalších stíhačky F-16, šest strojů věnuje Norsko - měly by dorazit už letos. Letadla věnovaná Dánskem a Nizozemskem jsou už na cestě na Ukrajinu. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130711/

Výsledky právě skončených parlamentních voleb ve dvou rozhodujících evropských zemích – tedy ve Francii a Velké Británii – s velkým zájmem a znepokojením sledoval celý starý kontinent. Zcela mimořádnou pozornost jim ovšem věnovaly metropole dvou stran válečného konfliktu na Ukrajině – a očekávání Kyjeva a Moskvy byla diametrálně odlišná.

Výsledky právě skončených parlamentních voleb ve dvou rozhodujících evropských zemích – tedy ve Francii a Velké Británii – s velkým zájmem a znepokojením sledoval celý starý kontinent. Zcela mimořádnou pozornost jim ovšem věnovaly metropole dvou stran válečného konfliktu na Ukrajině – a očekávání Kyjeva a Moskvy byla diametrálně odlišná.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Severoatlantická aliancia si bude voliť nového šéfa. Slovensko podľa prezidenta podporí za nového šéfa Holanďana Marka Ruttehho. Budeme za to chcieť istotu ochrany nášho vzdušného priestoru. Ako je chránený dnes? Odkiaľ budú operovať naše nové americké stíhačky F-16 a ako pokračuje meškajúca rekonštrukcia letiska na Sliači? Bolo darovanie Migov Ukrajine v súlade so zákonom? A čo prinesie chystaný summit NATO pre Slovensko či Ukrajinu? Spolieha sa Slovensko na spoluprácu spojencov a vedia sa oni spoľahnúť na Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával s bývalým ministrom obrany analytikom Globsecu Martinom Sklenárom.

Aby mohol skončiť, potrebuje náhradu. A tá sa črtá. Jens Stoltenberg končí na čele Severoatlantickej aliancie. Nahradiť by ho mal Mark Rutte. Niekdajšieho premiéra strieda rovnako premiér, no odchádzajúci. Nóra Holanďan. Kormidlo obrannej aliancie tridsiatky štátov sa posúva v napätých časoch Putinovej vojny na Ukrajine, kde už len zásobovanie muníciou a vojenskou technikou vyvoláva vyhrážky legitímnymi cieľmi na útok. Čo prinesie zmena na čele NATO? Aké dedičstvo Aliancii zanechá Stoltenberg a čo jej prinesie Rutte, ktorého podporilo už aj Slovensko? A prečo o tom hovoriť aj u nás? Téma pre Tomáša Valáška, niekdajšieho diplomatického zástupcu Slovenska pri Nato, dnes vedúceho stálej delegácie nášho parlamentu pri parlamentnom zhromaždení Nato. „Rusko vie vyťažiť z oveľa menšieho počtu spojencov, ktorých má, oveľa viac. Toto my zatiaľ nedokážeme a Mark Rutte to bude musieť zmeniť“, tvrdí Valášek. Poukazuje pritom na fakt, že Severná Kórea dokázala sama poskytnúť Moskve viac vojenských zásob ako celá Európska únia Kyjevu. Tajné služby Spojených štátov a Južnej Kórey zachytili, že ide tisíce kontajnerov, ktoré môžu obsahovať do 4,8 milióna kusov munície.„Je absurdné a smutné, keď Severná Kórea ako ekonomický trpaslík dokáže dodať Moskve toľko, že ju nevie tromfnúť bohatá, prosperujúca a priemyselne vyspelá Európa“, tvrdí. „Pre Európu je to hanbou. Jedna z výziev Marka Rutteho bude tlačiť na členské krajiny, aby rozširovali vlastnú obrannú výrobu“, dodáva Tomáš Valášek. Mark Rutte si môže od odchádzajúceho Jensa Stoltenberga zobrať podľa Valáška príklad trpezlivosti, zmyslu pre humor a ochoty nebrať sa príliš vážne. „Ide o obrovské devízy pre aliančnú politiku. Zvlášť, keď človek robí neraz s prchkými čelnými predstaviteľmi krajín“, hovorí. Dozviete sa tiež, ako to bolo s nomináciou Zuzany Čaputovej do čela Aliancie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Aby mohol skončiť, potrebuje náhradu. A tá sa črtá. Jens Stoltenberg končí na čele Severoatlantickej aliancie. Nahradiť by ho mal Mark Rutte. Niekdajšieho premiéra strieda rovnako premiér, no odchádzajúci. Nóra Holanďan. Kormidlo obrannej aliancie tridsiatky štátov sa posúva v napätých časoch Putinovej vojny na Ukrajine, kde už len zásobovanie muníciou a vojenskou technikou vyvoláva vyhrážky legitímnymi cieľmi na útok. Čo prinesie zmena na čele NATO? Aké dedičstvo Aliancii zanechá Stoltenberg a čo jej prinesie Rutte, ktorého podporilo už aj Slovensko? A prečo o tom hovoriť aj u nás? Téma pre Tomáša Valáška, niekdajšieho diplomatického zástupcu Slovenska pri Nato, dnes vedúceho stálej delegácie nášho parlamentu pri parlamentnom zhromaždení Nato. „Rusko vie vyťažiť z oveľa menšieho počtu spojencov, ktorých má, oveľa viac. Toto my zatiaľ nedokážeme a Mark Rutte to bude musieť zmeniť“, tvrdí Valášek. Poukazuje pritom na fakt, že Severná Kórea dokázala sama poskytnúť Moskve viac vojenských zásob ako celá Európska únia Kyjevu. Tajné služby Spojených štátov a Južnej Kórey zachytili, že ide tisíce kontajnerov, ktoré môžu obsahovať do 4,8 milióna kusov munície.„Je absurdné a smutné, keď Severná Kórea ako ekonomický trpaslík dokáže dodať Moskve toľko, že ju nevie tromfnúť bohatá, prosperujúca a priemyselne vyspelá Európa“, tvrdí. „Pre Európu je to hanbou. Jedna z výziev Marka Rutteho bude tlačiť na členské krajiny, aby rozširovali vlastnú obrannú výrobu“, dodáva Tomáš Valášek. Mark Rutte si môže od odchádzajúceho Jensa Stoltenberga zobrať podľa Valáška príklad trpezlivosti, zmyslu pre humor a ochoty nebrať sa príliš vážne. „Ide o obrovské devízy pre aliančnú politiku. Zvlášť, keď človek robí neraz s prchkými čelnými predstaviteľmi krajín“, hovorí. Dozviete sa tiež, ako to bolo s nomináciou Zuzany Čaputovej do čela Aliancie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ukrajina má řadu přátel a podporovatelů. K těm nejvelkorysejším patří Švédsko, jehož vláda koncem května rozhodla o dalším balíku válečné pomoci Kyjevu. A je to podpora, která bude vidět i slyšet. Balík pomoci, který stockholmská vláda schválila, je už šestnáctý v řadě. A zatím vůbec největší, jeho hodnota je více než třináct miliard švédských korun, to je v přepočtu asi třicet miliard českých korun.

Ukrajina má řadu přátel a podporovatelů. K těm nejvelkorysejším patří Švédsko, jehož vláda koncem května rozhodla o dalším balíku válečné pomoci Kyjevu. A je to podpora, která bude vidět i slyšet. Balík pomoci, který stockholmská vláda schválila, je už šestnáctý v řadě. A zatím vůbec největší, jeho hodnota je více než třináct miliard švédských korun, to je v přepočtu asi třicet miliard českých korun.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin přikázal začátkem letošního května armádě otestovat použití taktických jaderných zbraní – jako odvetu za slova západních politiků nabízejících Kyjevu navýšení zbrojní pomoci a vyslání zahraničních vojáků na Ukrajinu. Jaderní experti mluví o nebezpečí srovnatelném s kubánskou krizí z počátku 60. let minulého století.

Ukrajinská armáda se potýká s nedostatkem mužů. Kyjev proto vyzval všechny Ukrajince, kteří odešli do zahraničí, aby zvážili možnost vrátit se. Polsko a Litva už hledají cesty, jak by Kyjevu mohly pomoct. Podobné hlasy se ozývají i u nás ve vládě ze strany TOP 09. Někteří ministři ale dali najevo své pochybnosti.

Ukrajinská armáda se potýká s nedostatkem mužů. Kyjev proto vyzval všechny Ukrajince, kteří odešli do zahraničí, aby zvážili možnost vrátit se. Polsko a Litva už hledají cesty, jak by Kyjevu mohly pomoct. Podobné hlasy se ozývají i u nás ve vládě ze strany TOP 09. Někteří ministři ale dali najevo své pochybnosti.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusi pokračujú v cvičeniach s jadrovými zbraňami neďaleko Ukrajiny. Tam medzitým Rusi otvárajú nové fronty a Ukrajinci stále statočne odolávajú. Prečo Rusi opäť rinčia jadrovými zbraňami a čo má ich cvičenie pri Ukrajinských hraniciach znamenať? Pomáhajú Kyjevu spojenci a môže niečo vyriešiť chystaná mierová konferencia vo Švajčiarsku?Kremeľ ale začal šíriť aj nebezpečné dezinformácie a konšpiračné teórie o atentáte na nášho premiéra. Všímajú si to aj naše bezpečnostné zložky? Sme na to pripravení? Alebo sme boj proti dezinformáciám vymenili za kúsok medenej strechy na Redute? Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku Alexandrom Dulebom.

Celý díl najdete na HeroHero nebo Gazetisto https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to Jak je to doopravdy s povinnými kvótami na přijímání uprchlíků, nebo s údajnou výjimkou, kterou Česko z nového migračního paktu má? Vysvětlujeme, aby v tom už konečně bylo jasno. Máme taky informace o zákulisních jednáních o budoucnosti hnutí ANO v Evropě. Co rozhodne o tom, s kým se Andrej Babiš po eurovolbách spojí? Dozvíte se taky, kdy Česko dostane z Bruselu souhlas se stavbou dalšího jaderného bloku a jak válku na Ukrajině ovlivní nově schválená masivní americká vojenská pomoc Kyjevu. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Doporučená kniha: Hein de Haas, How Migration Really Works. A Factful Guide to the Most Divisive Issue in Politics

„Keď nie vláda, posielame my.“ Slogan týchto hodín. Na vojenskú pomoc Ukrajine sa za necelé dva dni vyzbieralo vo verejnej zbierke s názvom Munícia pre Ukrajinu už viac ako milión eur. Zuzana Izsáková z iniciatívy približuje, že na prvý milión bolo potrebných len 41 hodín. Lídri Európskej únie sa v tých istých hodinách v Bruseli dohodli, že Kyjevu dodajú svoje protivzdušné systémy. Len hodiny pred odjazdom na ten istý samit však slovenský premiér hovoril aj o Západe, ktorý pri Ukrajine „blbne“.Matej Kandrík z Adapt institut hovorí, že ide o náhľad rovno do premiérovej duše. A s Petrom Bárdym sa ešte vrátime k odchodu avizovanému odchodu dozorujúcich prokurátorov prípadu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnirovej. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Keď nie vláda, posielame my.“ Slogan týchto hodín. Na vojenskú pomoc Ukrajine sa za necelé dva dni vyzbieralo vo verejnej zbierke s názvom Munícia pre Ukrajinu už viac ako milión eur. Zuzana Izsáková z iniciatívy približuje, že na prvý milión bolo potrebných len 41 hodín. Lídri Európskej únie sa v tých istých hodinách v Bruseli dohodli, že Kyjevu dodajú svoje protivzdušné systémy. Len hodiny pred odjazdom na ten istý samit však slovenský premiér hovoril aj o Západe, ktorý pri Ukrajine „blbne“.Matej Kandrík z Adapt institut hovorí, že ide o náhľad rovno do premiérovej duše. A s Petrom Bárdym sa ešte vrátime k odchodu avizovanému odchodu dozorujúcich prokurátorov prípadu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnirovej. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Musíme to garde o vojnovom štváčstve otočiť presne naopak a musíme ľuďom hovoriť pravdu. Pravdou je, že Rus kradne Ukrajine územia a zabíja. Nie Američan, ale Kremeľ zabíja. No a my musíme ľuďom hovoriť, že táto smrtonosná politika sa blíži k našim hraniciam, odkazuje Ficovi, ale aj našej opozícií, expremiér Mikuláš Dzurinda.Dve tisíc rokov staré a opakovane historicky osvedčené starorímske moto: „Si vis pacem, para bellum,“ teda – Ak chceš mier, pripravuj sa na vojnu, sa dnes opäť dostáva do hry keď aktuálne šéf Európskej rady Charles Michel vyhlásil, že ak Európa chce i naďalej existovať v mieri, musí sa pripraviť na vojnu, musí sa transformovať na vojnovú ekonomiku a výrazne zvýšiť svoj obranné kapacity zoči voči hrozbe z Ruska. No a ako na tom je v tejto oblasti naše Slovensko?Dlhodobo a široko konsenzuálne akceptovanú euroatlantickú orientáciu vláda otáča na kurz „politiky všetkých štyroch svetových strán“ a akýchsi nedefinovaných mierových mostov. V praxi to vedie k stretnutiu ministra zahraničných vecí s tvárou putinizmu Sergejom Lavrovom, odmietaniu vojenskej pomoci pre brániacu sa Ukrajinu a Ficovej snahy oddémonizovať vojnového agresora Putina a z ruskej agresie na Ukrajine obviniť našich spojencov – teda Západ."On si uvedomil, že sa omnoho ľahšie pretlčie so svojim dedičstvom v kremeľskej kleptokracií ako v európskej demokracií. Tam hľadajte príčiny toho jeho obratu. Nikto z Moskvy sa ho nebude pýtať na jeho minulosť a na kriminálne činy, z ktorých je upodozrievaný, ale v Európe sa ho na to samozrejme pýtať budú," takto vysvetľuje zmenu geopolitického kurzu novej vlády bývalý dvojnásobný premiér Mikuláš Dzurinda a ako dodáva: "Je v tom jeho zadok a jeho strach, že ho spravodlivosť dostihne a preto je mu to tak ukradnuté, že sa pokojne zmieri s tým, že tu bude bábkou ruského režimu.," takto vysvetľuje ficovu geopolitickú otočku Mikuláš Dzurinda.Kam nás tento nový geopolitický kurz zavedie, ako to budú čítať naši strategický spojenci a najmä - kto, ako a za akú cenu bude pri takejto politike garantom bezpečnosti Slovenska v týchto neistých časoch? Ako to, že nemalá časť verejnosti - a to i zoči voči ruskej brutalite v Buči či Irpini, stále adoruje vládcu Kremľa a stelesnenie zla a hrozbu vidí v Západe a najmä nenávidených Američanoch? Prečo si opozícia nechala vnútiť falošný naratív o akýchsi vojnových štváčoch a o čo Robertovi Ficovi vlastne ide?"Nie za všetko môže Fico, za mnohé môžu opoziční demokratickí politici. Prečo ľudom nepovieme, že je normálne sa báť (vojny), prečo sa im nepriblížime a prečo ich hneď odsúdime a pohŕdavo zvrchu sa na nich pozeráme?" tvrdí expremiér Dzurinda. Podľa neho totiž Slovensko čelí masívnej ruskej propagande a je pritom takmer bezbranné."Slovensko má žiaľ vládu, ktorá má bližšie ku kremeľskej kleptokracií než k západnej demokracií a naša opozícia je rozbitá, mlčí a bojí sa. Prečo sa shovávajú, prečo sa Šimečka - a iní, boja povedať, že toto je vlastizradné, čo sa tu deje.To, že tieto cukríky sú otrávené nemá občanom kto povedať. Čiže my nesmieme stále hovoriť iba o Ficovi a hnevať sa, že je taký, aký je. Jednoducho, tí demokratickí lídri opozície musia povstať a musí ich byť počuť, vidieť a musia s ľuďmi hovoriť jednoduchým jazykom ktorým budú vyvracať všetky tie bludy." hovorí Mikuláš Dzurinda.A ako bývalý dvojnásobný premiér vidí ďalší vývoj vojny na Ukrajine? Podľa neho Európe v nej chýba stratégia, definovanie toho, čo chce dosiahnuť, ale aj stanovenie si vlastných červených čiar v tejto téme."Európska únia potrebuje v téme ukrajinského konfliktu stratégiu a potrebuje sa dohodnúť, čo je v nej písmeno A. Ja ako malý politik malej krajiny hovorím, že písmenom A je zabrániť tomu aby Rusi získavali na Ukrajine ďalšie teritória. Teraz je nevyhnutným predpokladom zastaviť ďalší ruský postup. Ukrajinci nesmú strácať ďalšie územia a my sa nesmieme pasívne prizerať tomu, ako sa Rusi blížia ku Kyjevu," myslí si...

Musíme to garde o vojnovom štváčstve otočiť presne naopak a musíme ľuďom hovoriť pravdu. Pravda je, že Rus kradne Ukrajine územia a zabíja. Nie Američania, ale Kremeľ zabíja. No a my musíme ľuďom hovoriť, že táto smrtonosná politika sa blíži k našim hraniciam, odkazuje expremiér Mikuláš Dzurinda. Dve tisíc rokov staré a opakovane historicky osvedčené starorímske moto: "Si vis pacem, para bellum," teda - Ak chceš mier, pripravuj sa na vojnu, sa dnes opäť dostáva do hry. Aktuálne šéf Európskej rady Charles Michel totiž vyhlásil, že ak Európa chce i naďalej existovať v mieri, musí sa pripravť na vojnu, musí sa transformovať na vojnovú ekonomiku a výrazne zvýšiť svoj obranné kapacity zoči voči hrozbe z Ruska. No a ako na tom je v tejto oblasti naše Slovensko?Dlhodobo a široko konsenzuálne akceptovanú euroatlantickú orientáciú ficova vláda otáža na kurz "politiky všetkých štyroch svetových strán" a akýchsi nedefinovaných mierových mostov. V praxi to vedie k stretnutiu ministra zahraničných vecí s tvárou putinizmu Sergejom Lavrovom, odmietaniu vojenskej pomoci pre brániacu sa Ukrajinu a ficovej snahy dedemonizovať vojnového agresora Putina a z ruskej agresie na Ukrajine obviniť našich spojencov - teda Západ."On si uvedomil, že sa omnoho ľahšie pretlčie so svojim dedičstvom v kremeľskej kleptokracií ako v európskej demokracií. Tam hľadajte príčiny toho jeho obratu. Nikto z Moskvy sa ho nebude pýtať na jeho minulosť a na kriminálne činy, z ktorých je upodozrievaný, ale v Európe sa ho na to samozrejme pýtať budú," takto vysvetľuje zmenu geopolitického kurzu novej vlády bývalý dvojnásobný premiér Mikuláš Dzurinda a ako dodáva: "Je v tom jeho zadok a jeho strach, že ho spravodlivosť dostihne a preto je mu to tak ukradnuté, že sa pokojne zmieri s tým, že tu bude bábkou ruského režimu."Kam nás tento nový geopolitický kurz zavedie, ako to budú čítať naši strategický spojenci a najmä - kto, ako a za akú cenu bude pri takejto politike garantom bezpečnosti Slovenska v týchto neistých časoch? Ako to, že nemalá časť verejnosti - a to i zoči voči ruskej brutalite v Buči či Irpini, stále adoruje vládcu Kremľa a stelesnenie zla a hrozbu vidí v Západe a najmä nenávidených američanoch? Prečo si opozícia nechala vnútiť falošný naratív o akýchsi vojnových štváčoch a o čo Robertovi Ficovi vlastne ide?"Nie za všetko môže Fico, za mnohé môžu opoziční demokratickí politici. Prečo ľudom nepovieme, že je normálne sa báť (vojny), prečo sa im nepriblížime a prečo ich hneď odsúdime a pohŕdavo zvrchu sa na nich pozeráme?" tvrdí expremiér Dzurinda. Podľa neho totiž Slovensko čelí masívnej ruskej propagande a je pritom takmer bezbranné."Slovensko má žiaľ vládu, ktorá má bližšie ku kremeľskej kleptokracií než k západnej demokracií a naša opozícia je rozbitá, mlčí a bojí sa. Prečo sa shovávajú, prečo sa Šimečka - a iní, boja povedať, že toto je vlastizradné, čo sa tu deje.To, že tieto cukríky sú otrávené nemá občanom kto povedať. Čiže my nesmieme stále hovoriť iba o Ficovi a hnevať sa, že je taký, aký je. Jednoducho, tí demokratickí lídri opozície musia povstať a musí ich byť počuť, vidieť a musia s ľuďmi hovoriť jednoduchým jazykom ktorým budú vyvracať všetky tie bludy." hovorí Mikuláš Dzurinda.A ako bývalý dvojnásobný premiér vidí ďalší vývoj vojny na Ukrajine? Podľa neho Európe v nej chýba stratégia, definovanie toho, čo chce dosiahnuť, ale aj stanovenie si vlastných červených čiar v tejto téme."Európska únia potrebuje v téme ukrajinského konfliktu stratégiu a potrebuje sa dohodnúť, čo je v nej písmeno A. Ja ako malý politik malej krajiny hovorím, že písmenom A je zabrániť tomu aby Rusi získavali na Ukrajine ďalšie teritória. Teraz je nevyhnutným predpokladom zastaviť ďalší ruský postup. Ukrajinci nesmú strácať ďalšie územia a my sa nesmieme pasívne prizerať tomu, ako sa Rusi blížia ku Kyjevu," myslí si Dzurinda.A recept na mier či presnejšie na to, či a kedy o mieri rokovať? "Mierové...

Americká krása #16 s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou o váznoucí pomoci Kyjevu a problémech starých prezidentů

Předseda slovenské vlády Robert Fico na návštěvě Užhorodu prohlásil, že podpoří integraci Ukrajiny do EU i finanční pomoc Kyjevu. Zároveň zopakoval, že nevěří ve vojenské řešení konfliktu a že by případné členství Ukrajiny v NATO blokoval. Bude ,nový pragmatismus‘ mezi oběma státy fungovat? A proč si dodnes řada Slováků myslí, že by jim v ruské náruči bylo lépe? Publicista Pavel Kosatík ještě připomene Bedřicha Smetanu a přiblíží, čím inspiruje žurnalistika první republiky.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská agresia voči Ukrajine nepoľavila ani tento rok. Aj keď je únava na ruskej strane evidentná, Kyjevu sa v rámci protiofenzívy nepodarilo oslobodiť toľko územia ako očakával. Medzitým sa Vladimír Putin zbavoval svojich odporcov a postupne sa medzinárodne rehabilituje aj vďaka Viktorovi Orbánovi. Svet však šokoval útok Hamasu na Izrael, ktorý viedol ku krvavej vojne s tisíckami civilných obetí. Zvyšujúca sa podpora krajnej pravice naznačuje, že Európa má problém a zaujímavé časy prežívajú aj USA, ktoré sa pripravujú na zásadné prezidentské voľby. Čo všetko sa stalo v svetovom dianí v tomto roku a čo nás čaká v tom budúcom? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýtala Michaely Terenzani šéfky zahraničnej redakcie denníka SME a Lukáša Onderčanina redaktor zo zahraničného oddelenia. Zdroje zvukov: ABC News, The New York Times, CNN, NBC News, Global News – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří na návštěvu Spojených států. S šéfem Bílého domu Joem Bidenem budou mluvit o obranné spolupráci a společné výrobě zbraní. Zelenskyj dostal také pozvání, aby vystoupil s projevem v Senátu. Chce zajistit další podporu ze strany Spojených států pro svou zemi. Dorazí v situaci, kdy vojenskou pomoc Kyjevu blokují zákonodárci z republikánské strany. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058131211/

Co očekávat od pařížské humanitární konference ke Gaze? Česká školní inspekce upozorňuje na nedostatečné znalosti žáků devátých tříd základních škol v konkrétních předmětech. Jak Spojené státy vnímají vývoj války na Ukrajině? Nehrozí zastavení americké pomoci Kyjevu kvůli jejímu zablokování v Kongresu? Hollywoodští herci po téměř čtyřech měsících ukončili stávku. Jak se to projeví na zájmu zahraničních štábů znovu natáčet v Česku? Poslechněte si polední publicistiku. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chceme, aby vzniklo veľmi tenké ministerstvo, preberieme si ľudí z ministerstiev školstva a dopravy, hovorí šéf SNS Andrej Danko v relácii Ide o pravdu o novom rezorte pre cestovný ruch a šport, ktorý má vzniknúť od 1. januára 2024. Malo by mať dvoch štátnych tajomníkov. SNS chce dostať do cestovného ruchu veľa peňazí a urobiť pasportizáciu športovísk.

Sused, s ktorým už nebudú môcť počítať – aj to sa k nám ozýva z Ukrajiny, napadnutej Putinom, pred našimi parlamentnými voľbami. Dôvodom majú byť obavy z prípadného zastavenia našej podpory Kyjevu. Na východe Ruska si zas Vladimír Putin dáva schôdzku s Kim Čong-unom, aby si dohodli vzájomnú vojenskú pomoc – a to aj pre vojnu s Ukrajinou. G20tke sa k tomu v Indii síce podarilo dohodnúť na výzve dodržiavať zásady medzinárodného práva vrátane územnej celistvosti a suverenity, no záverečný dokument obišiel Rusko ako pôvodcu agresie tichom. Ako sa to počúva v Kyjeve, pravidelne ostreľovanom ruskými dronmi či raketami? Na perspektívy vývoja sme sa pýtali Martina Poliačika z kyjevskej kancelárie Globsecu.„Zmena politiky na Slovensku už nemusí až natoľko trápiť Ukrajincov, ako musí trápiť Slovákov“, tvrdí Poliačik. Po vojenskej stránke si už podľa neho Slovensko svoju „dejinnú úlohu“ splnilo. Poukazuje pritom na fatk, že sme Ukrajine dodali svoj obranný systém S-300 či bojové stroje Mig-29 medzi prvými. „Tam sme prelomili istú psychologickú hranicu“, vysvetľuje. „Je úplne prirodzené, že ľudí na Ukrajine trápi, či Slovensko zostane medzi krajinami, ktoré ich podporujú, alebo bude vo svete ich snahy podrývať“, hovorí Poliačik. „Je prirodzené, že sa na nás pozerajú s obavami“, dodáva. „Ja tu môžem povedať len toľko, že my sme tí, čo si musíme urobiť domácu úlohu, ísť k voľbám a zabrániť, aby došlo k otočeniu politiky“. Obávaným otočením má byť podpora strán, ktoré sú proti podpore ukrajinských snáh o vymanenie sa z okupácie Putinovým Ruskom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák. Mentioned in this episode:Fico - Posadnuty mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.9252341.1308956659.1694332041-839733276.1655709953Fico - Posadnutý mocou

Sused, s ktorým už nebudú môcť počítať – aj to sa k nám ozýva z Ukrajiny, napadnutej Putinom, pred našimi parlamentnými voľbami. Dôvodom majú byť obavy z prípadného zastavenia našej podpory Kyjevu. Na východe Ruska si zas Vladimír Putin dáva schôdzku s Kim Čong-unom, aby si dohodli vzájomnú vojenskú pomoc – a to aj pre vojnu s Ukrajinou. G20tke sa k tomu v Indii síce podarilo dohodnúť na výzve dodržiavať zásady medzinárodného práva vrátane územnej celistvosti a suverenity, no záverečný dokument obišiel Rusko ako pôvodcu agresie tichom. Ako sa to počúva v Kyjeve, pravidelne ostreľovanom ruskými dronmi či raketami? Na perspektívy vývoja sme sa pýtali Martina Poliačika z kyjevskej kancelárie Globsecu.„Zmena politiky na Slovensku už nemusí až natoľko trápiť Ukrajincov, ako musí trápiť Slovákov“, tvrdí Poliačik. Po vojenskej stránke si už podľa neho Slovensko svoju „dejinnú úlohu“ splnilo. Poukazuje pritom na fatk, že sme Ukrajine dodali svoj obranný systém S-300 či bojové stroje Mig-29 medzi prvými. „Tam sme prelomili istú psychologickú hranicu“, vysvetľuje. „Je úplne prirodzené, že ľudí na Ukrajine trápi, či Slovensko zostane medzi krajinami, ktoré ich podporujú, alebo bude vo svete ich snahy podrývať“, hovorí Poliačik. „Je prirodzené, že sa na nás pozerajú s obavami“, dodáva. „Ja tu môžem povedať len toľko, že my sme tí, čo si musíme urobiť domácu úlohu, ísť k voľbám a zabrániť, aby došlo k otočeniu politiky“. Obávaným otočením má byť podpora strán, ktoré sú proti podpore ukrajinských snáh o vymanenie sa z okupácie Putinovým Ruskom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák. Mentioned in this episode:Fico - Posadnutý mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.9252341.1308956659.1694332041-839733276.1655709953

Redaktor novinek Alex Švamberk probírá v podcastu Zbytečná válka  s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým, proč je postup ukrajinských sil tak pomalý. Věnují se, co může nadcházející summit NATO  přinést Kyjevu a proč Volodymyr Zelenskyj minulý týden navštívil několik zemí NATO i pomalému postupu ukrajinských sil na frontě. Mikulecký zmiňuje také dva políčky, které Rusku vyťalo Turecko.

Pro Putina je válka klíčová, protože nebojuje jen o teritorium, ale také o ukrajinské DNA, píše deník The Wall Street Journal a komentátor Jan Macháček s tím souhlasí. Rusko se dlouhodobě potýká s klesající porodností „slovanské bílé populace“, zatímco etnická muslimská menšina a počty obyvatel střední Asie dramaticky narůstají. Čtyřicet milionů podrobených Ukrajinců by tak bylo řešením úbytku pravoslavného elementu a významným příspěvkem k budování státnosti v podobě, jaká ruskému prezidentovi konvenuje – autokratické a netolerantní vůči opozičním názorům. Fakt, že se ruská agrese nepřiblížila ani vzdáleně tomu, jak si ji představoval, je podle Macháčka dobrá lekce pro Čínu i Tchaj-wan. Z války na Ukrajině by se ale měl poučit i Západ.

V posledných týždňoch sme svedkami vzniku hnutia za takzvaný mier na Ukrajine. Jeho politickí predstavitelia síce nevedia povedať, ako má mier pre Ukrajinu vyzerať, ale neustále žiadajú spojenecké krajiny, vrátane Slovenska, aby prestali dodávať Kyjevu zbrane. Kedy nastane čas na spravodlivý mier a ako bude vyzerať? Hostia: Alexander Duleba, politológ, pedagóg Ján Kubiš, diplomat Róbert Ondrejcsák, diplomat, analytik

Ruský prezident Vladimir Putin zrejme prvýkrát od začiatku invázie vstúpil na okupované ukrajinské územia - cez víkend navštívil Mariupoľ aj polostrov Krym. Aj tento krok má podľa analytikov ukázať prezidenta ako silného vojnového lídra. Návšteva na juhu Ukrajiny sa pritom udiala len chvíľu po tom, čo Medzinárodný trestný súd vydal na Putina zatykač, ktorý mu skomplikuje cesty do viacerých oblastí vo svete a ktorý ho zaradil medzi ľudí ako bol srbský vodca Slobodan Miloševič či nacisti súdení počas norimberských procesov. Naopak, partnerstvo chce Rusko prehlbovať viac na východe – aj keď trojdňová návšteva čínskeho prezidenta v Kremli nemusí priniesť želaný efekt. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravil Lukáš Onderčanin, načítala ich Ľubica Melcerová. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠ – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na⁠ dobrerano@sme.sk⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠ sme.sk/podcasty⁠ – Odoberajte aj denný newsletter⁠ SME.sk⁠ s najdôležitejšími správami na⁠ sme.sk/brifing⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Ukrajinci urputne bránia mesto Bachmut. Aj za cenu veľkých strát. Ešte väčšie straty však vraj majú ruskí agresori. Svetom tiež letí video, na ktorom podľa všetkého Rusi popravia ukrajinského zajatca s jeho poslednými slovami Sláva Ukrajine. Slovensko medzi tým pripravuje Migy a čaká na rozhodnutie, či ich pošle na Ukrajinu. Prečo je boj o Bachmut taký dôležitý a čo sa tam práve deje? Čo bude znamenať ak mesto padne? Mal by svet aj Slovensko pomáhať ešte viac aby Ukrajinci zastavili Rusov a bol zasa mier? Sú v tom podstatné aj naše stíhačky? Pošleme ich Kyjevu? Braňo Závodský sa rozprával s bývalým šéfom zahraničného výboru parlamentu Františkom Šebejom.

Ukrajina sa už rok hrdinsky bráni nezmyselnej Ruskej vojne. Demokratický svet Kyjevu pomáha a sleduje, čo ďalšie vymyslí Putin. Aký je teda rok od začiatku vývoj vojny, čo sa deje na bojiskách a kam to celé smeruje? Ako Ukrajine pomôžu západné zbrane a ako je na tom Rusko? A ako na Ukrajine celý ten rok prežívajú ľudia, obyčajní civilisti, ktorým začali na domy padať ruské bomby? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a šéfom mimoparlamentnej ODS Pavlom Mackom a režisérkou Vierou Dubačovou, ktorá na Ukrajine nakrúca svoj dokument aj pomáha vojnou postihnutým ľuďom.

Ranní brífink Martina Ehla: Bývalý náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný, který je dnes vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny, popisuje, jak vypadaly první hodiny a dny české vojenské pomoci Kyjevu, jak vznikl účet na nákup zbraní a kde je nyní šance pro české firmy uspět v zakázkách na rekonstrukci válkou zničené země.

Ranní brífink Martina Ehla: Bývalý náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný, který je dnes vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny, popisuje, jak vypadaly první hodiny a dny české vojenské pomoci Kyjevu, jak vznikl účet na nákup zbraní a kde je nyní šance pro české firmy uspět v zakázkách na rekonstrukci válkou zničené země.

Rok vojny na Ukrajine | Hostia: Ján Figeľ (bývalý politik) a Boris Zala (bývalý europoslanec). | Vojnový konflikt zasiahol celý svet, ako sa podpísal na Slovensku? V začiatkoch sme sledovali obrovskú vlnu solidarity ľudí, tá však začala postupne slabnúť – prispeli k tomu aj stanoviská politickej opozície, ktorá by bola v prípade pomoci Kyjevu výrazne zdržanlivejšia? Slovenská vojenská technika prúdi na Ukrajinu v masívnych objemoch – ako sa na to pozerať? Ako sa zmenilo naše renomé v očiach spojencov, keďže v rámci pomoci patríme k najaktívnejším krajinám na svete? | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Tento týden uplyne rok od války na Ukrajině. Západ od začátku Kyjevu pomáhá dodávkami zbraní, informacemi, cvičením vojáků i sankcemi uvalenými na Rusko. Jak dlouho s podporou vydrží? A jak se daří modernizace české armády?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).V pátek 24. února to bude přesně rok, co na Ukrajinu vtrhla ruská vojska, a rozpoutala tak největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Zvláštní vojenská operace, kterou Moskva původně plánovala na tři dny, ruským stratégům nevyšla. A to i díky silnému odporu Ukrajinců a vojenské a další pomoci západních zemí. Konflikt se ale změnil ve vleklou opotřebovávací válku, jejíž konec je zatím v nedohlednu.Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci. Na dnešním velitelském shromáždění v Praze také prohlásila, že bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali. Postup Západu podle ní musí být jednotný a účinný.Česko, které se do pomoci Ukrajině intenzivně zapojilo hned od začátku války, zatím Kyjevu darovalo nepoužívaný vojenský materiál z vlastních armádních zásob asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně Ukrajincům posílají i tuzemští zbrojaři. Loni do země vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun. Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci přesně neuvádí.Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku v přepočtu asi 4,4 miliardy korun na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. Už na podzim přislíbily přes dvě miliardy korun. Ministerstvo obrany také koncem ledna dostalo v přepočtu asi 155 milionů korun od Evropské unie. Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.Jak dlouho Západ vydrží pomáhat Ukrajině? Nedojdou zbraně a munice? Co může ještě poskytnout Česko? A jak přistoupí k výzvě k navýšení výrobních kapacit vojenského materiálu.---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Posunutie našich lietadiel Mig-29 na Ukrajinu. | Hostia: Lukáš Kyselica (OĽaNO) a Peter Kmec (nezaradený; Hlas-SD). | Na Slovensku v ostatných dňoch rezonuje možnosť posunúť naše lietadlá Mig-29 na Ukrajinu. Stíhačky ruskej výroby už niekoľko mesiacov nechránia náš vzdušný priestor a už budúci rok ich v službe nahradia americké F-16. Odborníci hovoria, že téma je čisto politická a ak sa nájde právny rámec, môžeme Kyjevu stíhačkami pomôcť. Nálady sú však v parlamente rôzne. Kým koalícia o posunutí lietadiel diskutuje, opozícia túto možnosť v drvivej väčšine odmieta. Ako výrazne by Kyjevu pomohli naše staršie stroje? Môže za ne Slovensko žiadať prípadnú náhradu od spojencov a ako bude vyzerať mimoriadna schôdza Národnej rady - práve k tejto téme? | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Rusko presúva na Donbas čoraz viac vojakov a nahrádza tým obrovské straty, ktoré má v bojoch pri meste Bachmut. Špekuluje sa, kedy sa začne nová ruská ofenzíva, pričom podľa niektorých názorov sa už začala. Pokračuje tiež snaha západných spojencov pomôcť Ukrajine pri obrane, napríklad slovenská vláda sa rozhoduje, či poslať Kyjevu stíhačky Mig-29 ruskej výroby. Oficiálnu žiadosť o ne predniesol minulý týždeň ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj počas svojej návštevy európskych metropol. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravil Matúš Krčmárik, načítala ich Ľubica Melcerová. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Ruské jednotky se na Ukrajině dávají do pohybu. Podle varovných informací vojenských expertů a zpravodajců se Moskva chystá na velkou ofenzivu. Jak zásadní vliv na další vývoj války by to mohlo mít? A jak může dál pomáhat Západ?Ukrajina čelí další sérii vzdušných útoků ruských sil. Sirény se v pátek rozezněly napříč celou zemí. Ruské střely a bezpilotní letouny zasáhly několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě. Exploze byly hlášené z Kyjeva, Kryvého Rihu nebo Poltavské, Kirovohradské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů Moskva ve čtvrtek večer vypustila na Ukrajinu také bezpilotní letouny íránské výroby.Bylo to zhruba v době končícího mimořádného summitu vrcholných představitelů Evropské unie v Bruselu, na který poprvé od zahájení ruské agrese na Ukrajinu osobně zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten požádal unijní státníky o rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček. A také o to, aby sedmadvacítka ještě letos zahájila rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Dočkal se ale hlavně příslibů další podpory, bez konkrétních závazků.Jak se z pohledu NATO vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? Jakou další pomoc může Západ Kyjevu nabídnout? A pošlou země NATO požadované stíhačky?---Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Každé váhanie o dodaní moderných zbraní Ukrajine pomáha podľa expertov Rusku. Kým viaceré západné krajiny prisľúbili v poslednom týždni Kyjevu dodávky tankov, ruským jednotkám sa darí v postupe na mestá Bachmut a Vuhledar. Rusi sa blížia už aj k poslednej ceste, ktorá zabezpečuje dodávky pre ukrajinskú armádu v Bachmute. Ak sa okupantom podarí obsadiť ju, Bachmut bude v obkľúčení a ukrajinské jednotky sa budú musieť vzdať, konštatuje web Babel.ua. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravil Lukáš Onderčanin, načítala ich Ľubica Melcerová. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Rusi opäť vypálili na Ukrajinu sériu rakiet. Tamojšie médiá od rána hlásili výbuchy od Odesy až po Kyjev, ale aj to, že protivzdušná obrana pracovala na plné obrátky. Je to už 336 dní čo Ukrajina bojuje o svoje prežitie. O necelý mesiac to už bude rok. Čo sa od vtedy stalo a ako to vyzerá na bojiskách dnes? Ako pomáha západ a Slovensko? A ako Ukrajincom pomôže nová tanková koalícia, ktorá prišla po nemeckom váhaní o dodaní tankov Kyjevu? Ako bude vyzerať jarná ofenzíva a do kedy to ešte celé môže trvať? Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Vladimírom Bednárom so zástupcom šéfky kancelárie Globsecu v Kyjeve Martinom Poliačik.

Německo pošle Ukrajině tanky Leopard 2 - stejnou možnost povolí i svým spojencům. Kancléř Olaf Scholz tak rozhodl po tlaku ze strany partnerů a konzultacích se Spojenými státy. K pomoci Ukrajině těžkou technikou se připojí i Spojené státy, slibují Kyjevu několik desítek tanků M1 Abrams. Dosud Západ napadenou Ukrajinu podporoval tanky ještě sovětské konstrukce či jejich modernizovanými verzemi. Rusko už dalo najevo své pobouření. Jakou roli hraje moderní těžká technika ve válce na Ukrajině? Kolik tanků spojenci Kyjeva pošlou a kolik by jich ukrajinská armáda k vytlačení agresora ze svého území potřebovala? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130125/

Od pondělí platí embargo zemí Evropské unie na dovoz ropy po moři i potrubím. Výjimkou je jen přeprava ropy ropovodem Družba do zemí střední Evropy. Země G7 a Austrálie se také o víkendu připojily k zastropování cen ruské ropy na 60 dolarech za barel. Kreml bychom skutečně zasáhli jedině tehdy, kdybychom část zisku posílali Kyjevu, hodnotí kroky Západu analytik Vladimír Votápek, bývalý generální konzul Česka v Petrohradu.

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině  zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá? Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars. Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku. Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

„Rusové se snaží dobývat další území a začínají se dívat směrem ke Kyjevu. Je vidět, že jejich ambice jsou možná větší než jen Doněcká a Luhanská oblast,“ komentuje český velvyslanec při NATO Jakub Landovský nedělní útoky na ukrajinskou metropoli. Rakety zasáhly i obytné budovy – v den, kdy začal summit nejvyspělejších ekonomik G7 a krátce před zahájením summitu Severoatlantické aliance.

Celý díl i s bonusem najdete na našem PATREONU - https://patreon.com/insiderpodcast a GAZETISTU - https://insiderpodcast.gazetis.to/. Předsednictví EU. K čemu je to vlastně dobré?Následující půlrok bude pro české ministry i úředníky neobyčejně náročný. Kvůli českému předsednictví EU budou muset plnit roli rozhodčího pro všechny členské státy před evropskými orgány. Zároveň je to ale šance ukázat se na evropské scéně v lepším světle. Bude ale vláda Petra Fialy mít čas i na bobtnající domácí problémy?Češi v evropských institucích. Proč nemáme vliv?Velkým tématem je nedostatek Čechů na vlivných postech v evropských institucích. Na vině je nejen podfinancovanost, která nutí stážisty pomáhající s předsednictvím dokonce hledat si brigádu. Proč se neumíme prosadit v Bruselu sami a prosíme o pomoc Evropskou komisi? Má smysl stahovat si Čechy z evropských institucí zpět do státní správy? Nepomohou více našim zájmům na místě?Nezájem o fungování EU. Rozumíme unii?Evropská témata v českém veřejném prostoru dlouhodobě trpí kvůli nezájmu ze strany médií i politiků. „Když se podíváte na IQ průměrného europoslance a poslance, ten první na tom bude lépe,“ říká s nadsázkou novinář Ondřej Houska. Co vězí za nedostatkem zahraničních zpravodajů v Bruselu? A rozumí jak média, tak politici vůbec tomu, o čem EU rozhoduje?Priority předsednictví. Dokážeme pomoci Ukrajině?Předsednictví není ideální dobou, kdy by měla Praha prosazovat vlastní zájmy, přesto si vláda Petra Fialy za svou prioritu číslo jedna stanovila Ukrajinu. „EU se v následujících deseti letech rozšíří, ale záleží, zda tyto nové státy budou plnohodnotnými členy jako my, nebo jen udržovat se zbytkem užší ekonomické vazby,“ míní Aneta Zachová. Dokáže Kyjevu ve válce pomoct statut kandidátského státu? A co hodlá Petr Fiala a spol. podniknout v dalších oblastech jako je energetická bezpečnost nebo Green Deal?Speciál, v němž se dozvíte, proč evropští státníci neustále vzpomínají na party na zámku v Hluboké, co je odstrašujícím příkladem českého přístupu k Evropě, nebo zda EU směřuje k větší federalizaci. Přejeme příjemný poslech a těšíme se na vaše reakce!Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL. Moderují Tomáš Jirsa a Michal Půr.Sledujte nás: 

Kým na nás Rusko nezaútočí, nebudeme proti nemu nasadzovať vojakov ani útočiť na ruské ciele, napísal v komentári americký prezident Joe Biden. Moskvu, ktorá už takmer sto dní vedie agresiu proti Ukrajine, tým neupokojil. Kremeľ si všimol najmä pasáž o tom, že Američania pošlú Kyjevu lepšie raketové systémy, aby sa proti Rusom vedel lepšie brániť. V jednej sfére už Američania predsa len časť svojich ozbrojených zložiek nasadzujú - v kybepriestore. Priznal to hlavný veliteľ tejto zložky, aj keď veľkým prekvapením to nie je. Ruskí vojenskí hackeri na ciele po celom svete útočia už viac ako desaťročie. No a zatiaľ čo sa z Ukrajiny vracala prezidentka Zuzana Čaputová, vláda schválila vojenskú pomoc pre nášho napadnutého suseda. Toto je Ukrajinský spravodaj v ktorom prinášame zhrnutie toho najdôležitejšieho, čo s vojnou na Ukrajine súvisí. Je streda 1. júna,podcast pripravili Nikola Šuliková Bajánová a Matúš Krčmárik. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Slíbili to účastníci dnešní konference na americké základně Ramstein v Německu. Západ tak ignoruje hrozbu Moskvy, podle níž může západní pomoc Kyjevu vést k jaderné válce. O koordinaci pomoci se bude jednat každý měsíc. Ruská armáda se podle Ukrajiny snaží obklíčit ukrajinské pozice na východě, moldavský separatistický region Podněstří ohlásil výbuchy, které vyřadily dva rozhlasové vysílače. Podle Kyjeva ztratilo Rusko v bojích na Ukrajině přes 22.000 vojáků, na Ukrajině se podle ombudsmanky pohřešuje celkem 16.000 lidí - vojáků i civilistů. Ruská firma Gazprom ve středu ukončí dodávky plynu do Polska. Nikolaj Patrušev z ruské bezpečnostní rady obvinil Západ a Kyjev, že jejich politika povede k rozpadu Ukrajiny na několik států. Reuters z toho vyvodil, že může jít o příklad, jak chce Rusko obhajovat výsledek války a připsat případný rozpad Ukrajiny právě Západu. Moderuje Renata Kropáčková.  

Hostia: Jiří Šedivý (bývalý náčelník Generálneho štábu Armády Českej republiky) a Marek Madro (psychológ internetovej poradne IPčko.sk). Naši východní susedia sa už celé dva mesiace bránia ruskej invázii. Aj napriek pôvodným odhadom sa Rusom na Ukrajine nedarí podľa plánov, ohniská odporu sú stále rovnako intenzívne ako v prvých dňoch konfliktu. Medzičasom Moskva spustila druhú fázu operácie, ktorá cieli prevažne na východnú časť Ukrajiny. Kým v začiatkoch vojny posielal západ Kyjevu muníciu, dnes už do oblasti smeruje aj ťažká vojenská technika, vrátane tankov, či nášho systému protivzdušnej obrany S-300. Darí sa Ukrajine brániť práve pre dostatočnú materiálnu vojenskú pomoc? Ako sa vyvíja solidarita okolitých krajín postupom času a ako momentálne vyzerá situácia na našich hraniciach s Ukrajinou? Moderuje: Simona Beňová; V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Evropská unie zatím Kyjevu dodala vojenskou pomoc za v přepočtu 36 miliard korun. Izrael pak plánuje dodat přilby a vesty pro ukrajinské záchranáře. Další dodávky slibuje třeba Washington. Americký prezident Joe Biden chce Ukrajině poslat munici a dělostřelecké zbraně. Ty Kyjevu přislíbil i britský premiér Boris Johnson. Británie podle něj taky hledá cesty, jak ukrajinské armádě dodat protilodní střely. Další vojenskou a finanční pomoc má Ukrajina dostat i od Německa. Další vojenskou pomoc plánuje poskytnout Kyjevu i Finsko a Nizozemsko. Moderuje Martin Matějka.

Rusko se chce v příštích týdnech soustředit na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny, kam v současnosti přeskupuje své síly. Prohlásil to generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj bude NATO hledat možnosti, jak dodávat Kyjevu co nejvíce zbraní pro další obranu.

Prečo je dôležité pomôcť Kyjevu? Rusko vydiera jadrovými zbraňami - ako odpovieme ako Západ? O čo všetko ide v tejto vojne?

Válečná propaganda jede na plné obrátky. Kyjevu se daří povzbuzovat morálku obyvatel i přesvědčovat svět o svém hrdinství. Moskva se soustředí na šíření lži, která mají ospravedlnit její útok na svobodnou zem a to především před vlastními obyvateli. Kromě propagandy zapojila i přísnou cenzuru. Kdy se pozornost ruské dezinformační scény opět obrátí k nám?Hostem Ptám se já byl politolog, který se věnuje dezinformacím a propagandě, Miloš Gregor.Zpravodajské servery včera obletěl příběh bývalé pracovnice ruské státní televize Mariny Ovsjannikovová, která narušila vysílání s transparentem „Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Lžou vám tu.“ Ve videu na Twitteru dodala, že se za roky práce v televizi stydí a je třeba, aby se Rusové zapojili do protiválečných protestů.Ruská média dlouhodobě odmítají, že by útok na Ukrajinu byl akt agrese a popírají i ruské úroky na civilní cíle. Všechny projevy nesouhlasu s invazí na Ukrajinu jsou navíc podle nového zákona striktně potírány a při protestech policisté zatýkají demonstrující za každou záminku, i když se k situaci ani otevřeně nevyjadřují.Nezávislá média - jako televize Dožď nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy - byla navíc v Rusku zakázána a jakékoliv informace mimo státní propagandu už nemohou obyvatelé získávat ani z Twitteru nebo Facebooku, které režim zablokoval.Jak přitvrzuje propaganda Putinova režimu? Proč Rusové nevěří ani tomu, co vidí na vlastní oči na fotografiích a videích z Ukrajiny? A jak odlišná je propaganda Ruska od té, kterou Ukrajina udržuje morálku svých obyvatel?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V dnešnom podcaste prinášame súhrn najdôležitejších analýz a príbehov spojených s vojnou na Ukrajine, vrátane popisu situácie v Kyjeve od našej reportérky Stanislavy Harkotovej. Ukrajina požiadala o urýchlené prijatie do Európskej únie, čo podporuje aj naša vláda. Je to však vôbec možné? Odpovie bývalý minister Pavol Demeš.  Prinesieme aj príbeh muža z východného Slovenska, ktorý u seba doma ubytoval šesť ukrajinských detí aj s matkami. A pozrieme sa na to, ako sa menia požiadavky organizátorov zbierok.  V druhej téme podcastu sa pozrieme na pojednávanie v prípade objednávky vrážd Jána Kuciaka a prokurátorov. O pojednávaní a o námietkach voči členke senátu Pamele Záleskej sa porozprávame s novinárkou Aktualít Laurou Kellöovou. Podcast pripravili Denisa Hopková a Peter Hanák.

Ve Washingtonu se v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině diskutuje o plánech na podporu případného ukrajinského hnutí odporu. Někteří představitelé administrativy prezidenta Joea Bidena se ale obávají, že Američané by se tak z právního hlediska stali spoluúčastníkem války proti Rusku, což by dále zvýšilo napětí mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve své analýze se touto otázkou zabývají redaktoři serveru Foreign Policy Jack Detsch a Robbie Gramer.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Washingtonu se v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině diskutuje o plánech na podporu případného ukrajinského hnutí odporu. Někteří představitelé administrativy prezidenta Joea Bidena se ale obávají, že Američané by se tak z právního hlediska stali spoluúčastníkem války proti Rusku, což by dále zvýšilo napětí mezi oběma jadernými mocnostmi. Ve své analýze se touto otázkou zabývají redaktoři serveru Foreign Policy Jack Detsch a Robbie Gramer.

Kto je vlastne Putin? Čo všetko znamená ďalšia okupácia Ukrajiny? Je Západ pripravený primerane reagovať na svet sily? Ako môžeme Kyjevu pomôcť?

Reportér a bojovník se šmejdy Janek Rubeš a jeho přednáška Co zmůže jeden člověk o smrtících paternosterech, nedobytných školních jídelnách a netušené moci hashtagů. :-) "Zámeček lásky je pro mě stejné vandalství jako graffiti." - Janek Rubeš VIDEO VERZE PŘEDNÁŠKY: https://www.youtube.com/watch?v=DtZ-GMoaFnk CITÁTY Z PŘEDNÁŠKY A NEURAZITELNY NEWSLETTER (abyste se o všem dozvěděli jako první a mohli být u toho příště třeba s námi :-)): https://neurazitelny.cz POSLOUCHEJTE TAKÉ NÁŠ ROZHOVOROVÝ PODCAST "STŮL PRO TŘI": https://anchor.fm/stulprotri CHCETE SE STÁT PARTNERY PODCASTU? Napište nám: https://neurazitelny.cz/kontaktujte-nas/ POKUD SE VÁM PODCAST LÍBÍ, zvažte prosím krátkou recenzi na Apple Podcasts / iTunes. Nezabere to ani minutu a pomůže nám to dostat na FF UK i hodně odolné hosty. ;-) V přednášce Janka Rubeše se dozvíte například: - Kolik milionů ročně stojí doporučení Prahy, abyste si zašli do KFC - 03:35 - Jak výrazně ulehčit život (alespoň ten posmrtný) sv. Janu Nepomuckému - 21:24 - Kvůli kterému videu Jankovi nejvíc vyhrožovali smrtí (a nebyli to taxikáři ani směnárníci) - 27:12 - Co Janka štve (a co ho šokuje) na přístupu pražského primátora Zdeňka Hřiba - 55:20 Sledujte nás na sociálních sítích: YouTube: https://www.youtube.com/Neurazitelnycz Facebook: https://www.facebook.com/neurazitelny Instagram: https://www.instagram.com/neurazitelny.cz/ Twitter: https://twitter.com/Neurazitelny_cz Janek započal svou kariéru tvůrce už v roce 2006, kdy natáčel virální videa. Část svého života spojil s nově se rodící televizí Stream, pro kterou připravoval Janek Rubeš pořady Praha vs. prachy, Město podvodů? nebo Život v luxusu. V roce 2018 přešel Janek do redakce projektu Seznam Zprávy, přičemž pod Seznamem působí dodnes. Nejznámějším Jankovým počinem je bezpochyby pořad Honest Guide, tedy upřímný videoprůvodce, ve kterém představuje Janek Rubeš restaurace, zajímavé turistické lokace a obecně netradiční místa, která se v turistických průvodcích běžně nevyskytují. V rámci tohoto pořadu také několikrát varoval turisty před "ne přímo podvodnými, ale šmejdskými" směnárnami a jinými turistickými nástrahami, které na nic netušícího návštěvníka z ciziny mohou v Praze číhat. Nezůstalo ale pouze u Prahy -- vzpomeňme například díly o Brně, New Yorku, Helsinkách či Kyjevu, v jednom díle dokonce navštívil Janek Rubeš Černobyl. V přednášce "Co zmůže jeden člověk" jsme nahlédli do zákulisí natáčení pořadu Honest Guide a dozvěděli jsme se, co stálo za některými z jeho nejúspěšnějších dílů. V těch například tepal Janek Rubeš směnárny, ruličkáře, zámečky lásky, v jiných zase nechtěně přetížil paternoster na pražském magistrátu nebo jistou pražskou lampu. :-) Vyprávění to bylo opravdu napínavé ale hlavně zábavné, posluchárna se tentokrát doslova otřásala smíchy. Zaznělo také několik hodně zajímavých informací pouze pro návštěvníky přednášky -- na Jankovo přání jsme je ze záznamu posléze vystřihli. Večery na FF UK jsou český podcast pro ty, kdo odmítají stát na místě, znají opojnou chuť vzrušení z nového dobrodružství a chtějí se nadšeně rozeběhnout k bráně poznání, aby odhalili tajemství skrytá za ní. :-) Buďte příště s námi přímo ve Velké aule, je to paráda -- přihlaste se k odběru novinek na https://neurazitelny.cz! :) Chceme potěšit všechny, kdo si rádi poslechnou podcast česky, jednoznačně prokázat, že přednášky nemusí být nudné, a vtáhnout vás do úžasných příběhů, které se píší všude kolem nás. V popisu epizody najdete odkaz na video přednášku pro milovníky pohyblivých obrázků. ;-) PS: Pevně věříme, že se Večery na FF UK rychle zařadí mezi nejlepší české podcasty! ;-)