Podcasts about moskvou

V českém prostředí je stále přítomno mínění, že je nutné usilovat o mír s Moskvou a že bylo Rusko k přepadení Ukrajiny vlastně donuceno. Nechovám velkou naději, že nositele tohoto postoje ovlivní čerstvé informace z Ruska, ale fakta se uvádět prostě musí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nyní ochotný s Ruskem jednat, aniž by Moskva přijala návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko reviduje dosavadní vztahy s Čínou. Co všechno musí ministerstvo zahraničí, které analýzu provádí, vzít v potaz? Je pro nás Čína strategický partner nebo hrozba? A jak se postavit k jejímu úzkému vztahu s Moskvou? Moderuje Šárka Fenyková.

Jaro roku 1955 bylo plné událostí. Praha se dočkala obří sochy diktátora Stalina, Československo podepsalo Varšavskou smlouvu a stalo se součástí vojenského uskupení totálně ovládaného Moskvou. Republika měla i spoustu starostí: stále málo výkonné zemědělství nebo stávky v některých podnicích. O tom všem se dochovalo svědectví z rozhlasového vysílání.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by podle jeho slov umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb na Ukrajině – a následné vyjednávání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. „Je to mistrný tah ruské diplomacie ve formě úspěšného absolventa Dzeržinského akademie KGB. Cílem je vrazit klín mezi západní státy a zavést jednání do slepé uličky,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Spojené státy a Ukrajina mají na druhý pokus podepsat dohodu o nerostných surovinách. To vše po ostré rozepři minulých dní, kdy prezident Trump obvinil Ukrajinu z nezájmu o mír a oznámil zastavení další vojenské pomoci. Jaký dopad bude smlouva mít? Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Další obrat ve velmi napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Kyjev je připravený podepsat dohodu o nerostech. Odkazoval přitom na dopis, který v úterý dostal od ukrajinské hlavy státu, Volodymyra Zelenského. Dopis byl jedním ze vstřícných kroků ukrajinského prezidenta po páteční roztržce v Oválné pracovně, kde se měla dohoda původně stvrdit. Zelenskyj poté opustil Bílý dům předčasně. Trump pak v úterý nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Jak však upozornil Votápek, stranou zájmu trochu zůstávají výsledky rokování mezi Washingtonem a Moskvou. „Oni mají zjevný neúspěch při vyjednávání s Ruskem, nedokázali Putina k ničemu přitlačit, nedokázali Moskvu přivést k tomu, aby skutečně uzavřela mír,“ řekl Votápek.Trump má podle něj „problémy s tím, aby si lidi nevšimli, že jeho plán donutit Rusko k míru zatím selhává.“ „A tak přichází s dalším podobně bombastickým plánem oddělit Moskvu od Pekingu,“ dodal Votápek.Čeho prezident Trump politikou posledních dní dosáhl? Jaké kroky od něj čekat dál? A jak celou situaci ustojí Evropa? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Přestože na mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které by garantoval Washington, netrpělivě čeká celý svět, jsou vyhlídky alespoň na rusko-ukrajinské příměří „mlhavé“. Myslí si to respektovaný britský list Independent, který zároveň upozorňuje na víkendový výrok Volodymyra Zelenského. Podle něj omezovat jakýmkoli způsobem účast Ukrajiny na takovýchto rozhovorech by bylo „nebezpečné“.

Zářijové volby, z nichž vzejde nová česká vláda, rozhodne téma, které bylo ve všech dosavadních hlasováních okrajové: zahraniční politika.Doposud vždy pravidelně rozhodovala klasická „peněženková“ témata. Daně, důchody, inflace, ceny, poplatky u lékaře – a k tomu jednou přimíchaný boj s korupcí, jindy třeba zase se zlým Bruselem.Teď v kampani častěji slyšíme jména jako Trump, Putin, Fico nebo Orbán. Jedni se k nim hlásí, druzí před nimi varují. „Dnes vidíme, že hlavně opoziční politici se předhánějí v tom, kdo si častěji nasadí červenou kšiltovku. Asi aby ukázali, že jsou stejně silní jako jejich americký vzor Donald Trump. Ti vládní zas varují před slovensko-maďarskou cestou a bratříčkováním se s Moskvou,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Samozřejmě to neznamená, že socioekonomická témata úplně zmizí – budou podstatná hlavně pro skalní voliče opozičního ANO. Lídři Babišova hnutí si přesto význam zahraniční politiky v letošních volbách dobře uvědomují, což je vidět na tom, jak opatrně bruslí ve svých vyjádřeních k dramatickému dění na Slovensku nebo ohledně podpory Ukrajiny.„Důraz na zahraničí témata je logický – lidé jednoduše cítí, že skončil bezpečný a předvídatelný svět, jak jsme ho znali předchozích 30 let. Najednou vidí rozkolísaný svět plný válek, skutečných i obchodních, uprchlických krizí, bitev o energie, úpadek Evropy. Prostě nejistou budoucnost,“ dodává Václav Dolejší.Máte červenou kšiltovku? S jakou kandidátkou vyráží ODS na zteč proti Babišovi? A kolik lidí je tentokrát v podcastovém studiu Vlevo dole? Poslechněte si v aktuální epizodě!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Když srbský prezident Aleksandar Vučič informoval o brzké cestě slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy, mohlo to vypadat jako nepříliš vydařený vtip. Nebo jako způsob, jak na sebe upoutat pozornost. Přece jenom, Fico je premiérem relativně malé země, ale jde o členský stát Evropské unie. A ta od ruského vpádu na Ukrajinu odmítá s Moskvou přímo komunikovat, naopak teprve nedávno přijala další ekonomické sankce proti oporám kremelského režimu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropští lídři dnes v Bruselu jednají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přinese příští rok ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody s Moskvou? Tomáš Pancíř se ptal vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Evropští lídři dnes v Bruselu jednají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přinese příští rok ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody s Moskvou? Tomáš Pancíř se ptal vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík hovoria o posledných udalostiach z rusko-ukrajinskej vojny. Kto je generál vo výslužbe Keith Kellogg, ktorého chce Donald Trump poveriť vyjednávaním mieru medzi Moskvou a Kyjevom? Zníži Ukrajina odvodový vek na 18 rokov, aby vyriešila svoj kritický nedostatok vojakov? A ako je na tom ruská ekonomika. Andrej Žiarovský tiež predstavuje ruské strely Orešnik v kontexte ostatných balistických striel a ako súčasná dynamika ich nasadzovania pripomína dianie počas Studenej vojny v 80. rokoch.

Česko v listopadu odebíralo 95 procent plynu z Ruska, i když premiér tvrdí, že jsme na něm nezávislí. V novém Hrotcastu s ekonomickou novinářkou Markétou Malou se dozvíte, proč ruský plyn stále proudí do našich domácností a jakou roli v tom hraje evropská energetická politika. Premiér Petr Fiala se chlubí, že zbavil Česko závislosti na ruském plynu. Máme být tedy v době napětí panujícího mezi Moskvou a Západem hrdí na svou vládu? Ekonomická novinářka Markéta Malá je skeptická. „Ministerský předseda ani nemohl takového úspěchu dosáhnout. Vláda není ten, kdo rozhoduje o tom, jaký plyn nakoupíme. Rozhoduje cena a obchodníci,“ říká redaktorka Echo24. Dodává, že 95 procent plynu, který do České republiky přitekl v listopadu, pochází právě z Ruska. Podle Petra Fialy je však nyní hlavní výhodou, že si v otázce kriticky důležité suroviny můžeme vybírat. „Vybrat jsme si mohli vždycky, ale do roku 2022 jsme těžili z toho, že k nám tekl levný plyn zrovna z Ruské federace,“ dodává Malá v novém Hrotcastu. A připomíná, že už tehdy se řešilo, zda je v pořádku, že ruský plyn hraje v energetické politice a průmyslu naší země tak významnou roli. Za pozornost přitom stojí, že Evropská unie jako celek nikdy neuvalila embargo na ruský plyn či ropu. „Země, které mají doteď přímé smlouvy s Gazpromem, jako jsou Slovensko, Rakousko nebo Maďarsko, by na nic takového nepřistoupily. A my bychom to také nechtěli,“ zdůrazňuje Malá s odkazem na to, že státy střední Evropy jsou na plynu z Ruska závislé. Moskva má přitom nízké náklady na těžbu plynu a cenu ještě záměrně „podstřeluje“, aby z jeho vývozu nadále profitovala. S tím, jak Němci pořád vybírají poplatky za tranzit cenné komodity přes své území – a tyto poplatky se mají ještě dále navyšovat – bude pro obchodníky stále výhodnější brát právě lacinější ruský plyn, podotýká novinářka. A plyn bude v EU zdražovat také kvůli emisním povolenkám, které budou platit v novém systému od roku 2027 a vztahovat se budou i na osobní dopravu či vytápění domácností. Právě systém povolenek jde za současnou vládou premiéra Petra Fialy, která v rámci českého předsednictví v Unii prosadila nařízení Fit for 55. Cena povolenek se jistě do cen plynu pro koncové spotřebitele promítne, říká Malá. Zavedou se emisní povolenky také na metan? A co udělá s cenami plynu fakt, že by jako palivo budoucnosti měl postupně nahrazovat uhlí? Zavede Česko institut, který bude pro celou zemi vyjednávat lepší ceny energií? Poslechněte si nový Hrotcast.

Severní Korea možná vysláním svých vojáků do bojů za Rusko na Ukrajině příliš riskuje, soudí analytici. Severokorejští vojáci se teď připravují na očekávanou bitvu v ruském pohraničním regionu Kursk. Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že přes 7000 Severokorejců na frontové linii u hranic dostalo nejrůznější zbraně z Ruska, včetně minometů ráže 60 milimetrů, pušek AK-12 a granátometů, píše server americké stanice Hlas Ameriky. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolem Maďarska je v EU znovu živo. V polovině jeho unijního předsednictví vyvolal premiér Viktor Orbán svými vystoupeními ve Štrasburku vzrušenou debatu v Evropském parlamentu. Unijní politiky nenechává v klidu pokračující blokování pomoci Ukrajině ani maďarské kontakty s Moskvou. „Cokoli Rusko chce, s tím on nemá problém,“ říká přední maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který se zaměřuje právě na Orbánovu politiku.

„Ak vláda opäť zvolí podľa mňa nerozumné plošné zmrazenie cien, tých 235 miliónov eur nemusí stačiť“, hovorí energo analytik Radovan Potočár.Slovensko to môže vyjsť draho. Vplyvný bruselský portál Politico tak o nás píše v súvislosti s blížiacim sa koncom dohody tranzitu plynu cez Ukrajinu medzi Moskvou a Kyjevom. Dáva nás pritom do jedného balíka s Maďarskom a Rakúskom. Ak sa zvyšok Európskej únie bez ruského plynu podľa portálu zaobíde ľahko, pre nás to má byť drahá dilema. A hľadanie alternatív. Pozrieme sa na to s odborníkom Radovanom Potočárom z Energie-portálu. Ako situácii pomôže plánovaná vládna energopomoc, ktorú vidno naprojektovanú v čerstvo návrhu štátneho rozpočtu? Na kompenzáciu cien plynu a tepla v ňom počíta so sumou 235-miliónov. „Nevieme povedať, či to postačí, aby ceny energií zostali nezmenené. Aby to vedelo vykompenzovať kompletný nárast cien energií. Je to obrovská suma, ktorá by v akejkoľvek inej oblasti menila hru, no v prípade cien energií, ak vláda opäť zvolí podľa mňa nerozumné plošné zmrazenie cien, tých 235 miliónov eur nemusí stačiť“, hovorí energo analytik Radovan Potočár. Na cenu plynu podľa Potočára vplýva z dvoch tretín samotná komodita, čo je plyn, zvyšok sú poplatky za prepravu. Podľa Potočára by nás bez vládneho zásahu čakalo „výrazné zdraženie“ na úrovni jednej tretiny. Do toho však môže vstúpiť vláda. A čakáva sa, že tak urobí. „Jedna možnosť je vyčleniť adresnejší model. Teda vyčleniť domácnosti, ktoré pomoc potrebujú viac. Je to relatívne zložitejšie, ale ak vláda myslí adresnú pomoc vážne, tak bude musieť nájsť model, ako vyselektovať domácnosti, ktorým pomôcť napríklad špeciálnou dávkou. Avšak technicky jednoduchšie by bolo zachovať plošný princíp, no plošne určiť určitý nárast cien energií tak, aby sa priblížili k trhovej úrovni. Znamenalo by to nárast cien energií na úrovni piatich až pätnástich percent. Tým by sa dostali bližšie k trhovým cenám a zmenšil by sa ten rozdiel, ktorý musí vláda sanovať z verejných financií“, vysvetľuje Potočár. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Ak vláda opäť zvolí podľa mňa nerozumné plošné zmrazenie cien, tých 235 miliónov eur nemusí stačiť“, hovorí energo analytik Radovan Potočár.Slovensko to môže vyjsť draho. Vplyvný bruselský portál Politico tak o nás píše v súvislosti s blížiacim sa koncom dohody tranzitu plynu cez Ukrajinu medzi Moskvou a Kyjevom. Dáva nás pritom do jedného balíka s Maďarskom a Rakúskom. Ak sa zvyšok Európskej únie bez ruského plynu podľa portálu zaobíde ľahko, pre nás to má byť drahá dilema. A hľadanie alternatív. Pozrieme sa na to s odborníkom Radovanom Potočárom z Energie-portálu. Ako situácii pomôže plánovaná vládna energopomoc, ktorú vidno naprojektovanú v čerstvo návrhu štátneho rozpočtu? Na kompenzáciu cien plynu a tepla v ňom počíta so sumou 235-miliónov. „Nevieme povedať, či to postačí, aby ceny energií zostali nezmenené. Aby to vedelo vykompenzovať kompletný nárast cien energií. Je to obrovská suma, ktorá by v akejkoľvek inej oblasti menila hru, no v prípade cien energií, ak vláda opäť zvolí podľa mňa nerozumné plošné zmrazenie cien, tých 235 miliónov eur nemusí stačiť“, hovorí energo analytik Radovan Potočár. Na cenu plynu podľa Potočára vplýva z dvoch tretín samotná komodita, čo je plyn, zvyšok sú poplatky za prepravu. Podľa Potočára by nás bez vládneho zásahu čakalo „výrazné zdraženie“ na úrovni jednej tretiny. Do toho však môže vstúpiť vláda. A čakáva sa, že tak urobí. „Jedna možnosť je vyčleniť adresnejší model. Teda vyčleniť domácnosti, ktoré pomoc potrebujú viac. Je to relatívne zložitejšie, ale ak vláda myslí adresnú pomoc vážne, tak bude musieť nájsť model, ako vyselektovať domácnosti, ktorým pomôcť napríklad špeciálnou dávkou. Avšak technicky jednoduchšie by bolo zachovať plošný princíp, no plošne určiť určitý nárast cien energií tak, aby sa priblížili k trhovej úrovni. Znamenalo by to nárast cien energií na úrovni piatich až pätnástich percent. Tým by sa dostali bližšie k trhovým cenám a zmenšil by sa ten rozdiel, ktorý musí vláda sanovať z verejných financií“, vysvetľuje Potočár. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Od letošního května Česko oficiálně nemá svého velvyslance v Moskvě. Nový, kterého se rozhodla vláda vyslat, zatím nemá souhlas. Jak funguje velvyslanec v zemi, která Česko označuje za nepřátelský stát?Hostem Ptám se já je bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. Vítězslav Pivoňka skončil jako velvyslanec v Moskvě letos v květnu. Na postu byl od roku 2018, ale od roku 2022 pobýval v Praze a Česko od té doby zastupují diplomaté na nižší úrovni. Ambasádu v současnosti vede chargé d'affaires Jan Ondřejka. Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Moskva obvinění odmítla a zařadila Česko na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí. Diplomatická roztržka tehdy vyústila v zásadní redukci počtu zaměstnanců na obou ambasádách. Vztahy mezi Prahou a Moskvou se pak ještě zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. O možném nástupci Vítězslava Pivoňky se kvůli přetrvávající ruské agresi hodně debatovalo. Prezident Petr Pavel na konci června uvedl, že už podepsal dokument zahajující proces nástupu nového českého velvyslance v Rusku. S obsazením tohoto důležitého postu ale nepočítá „v řádu týdnů ani jednotek měsíců“.Diplomat Pivoňka upozornil, že brzké zlepšení západních vztahů (včetně těch našich) s Moskvou očekávat nelze: „Teď jsme v červených liniích, kdy je prezident Putin akademickou obcí a některými politiky přesvědčován, aby použil taktickou jadernou zbraň. Aby ukázal, že Rusko neblafuje. Protože my ho nebereme vážně. Jsme v situaci, kdy jsme nejblíž použití taktické jaderné zbraně. Rusko pro nás bude hrozbou už napořád, bude hrozbou pro naše děti.“ V jakém stavu jsou česko-ruské vztahy? Kdy bude mít Česko v Moskvě opět svého velvyslance? A blíží se případné mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Informace, že Severní Korea odsoudila vpád Ukrajiny do Ruska jako neodpustitelný teroristický čin, zní jako zpráva z žertovného Rádia Jerevan. Jenže je pravdivá, a vlastně je to jen střípek stále užší spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vážný bezpečnostní problém jsou v Německu útoky nožem? Mohl by indický premiér Módí zprostředkovat jednání mezi Moskvou a Kyjevem? Jsou navrhované změny zákoníku práce spíše ve prospěch zaměstnavatelů nebo zaměstnanců? A jak se dá za 10 dní a 100 eur procestovat Evropa?

Jak vážný bezpečnostní problém jsou v Německu útoky nožem? Mohl by indický premiér Módí zprostředkovat jednání mezi Moskvou a Kyjevem? Jsou navrhované změny zákoníku práce spíše ve prospěch zaměstnavatelů nebo zaměstnanců? A jak se dá za 10 dní a 100 eur procestovat Evropa?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blackout či cenzúra pre osemdesiatku západných médií z rozhodnutia Kremľa ako odpoveď na sankcie Bruselu voči dezinformačným webom Moskvy. Únia k tomu siaha Moskve aj na možnosť ziskov z plynu.Po Putinovi zatykače Medzinárodného trestného tribunálu už aj na exministra Šojgua a náčelníka Gerasimova. A podľa súdneho dvora v Štrasburgu Moskvou porušované ľudské práva po anexii Krymu. To všetko v kontexte oživenej vojnovej diplomacie Vladimíra Putina, ktorý po Severnej Kórei navštívil aj Vietnam. Napadnutá Ukrajina zas volá po vojenskej pomoci Aliancie, na čo sa z Moskvy ozývajú výrazy o „riziku eskalácie“. A Nato sa už pripravuje na prepriahanie. Jensa Stoltenberga nahradí Mark Rutte, o čom už padla definitívna dohoda aliančnej 32ojky. Spojené štáty naviac čaká výmena na poste prezidenta, pričom tieň Donalda Trumpa je pre krajinu stále silnejší.Aké je pred nami leto a následná jeseň z pohľadu globálnej bezpečnosti? Téma pre Mateja Kandríka z Adapt Intitute. Na otázku o prípadnom potenciáli eskalácie, ktorou hrozí ruská strana, obranná analytik Kandrík reaguje výrazom „nie príliš reálny“. Hovorí dokonca o „eskalačnom evergreene“, teda o opakujúcich sa výstrahách eskaláciou. „Kedykoľvek sa situácia nevyvíjala v ich prospech, Rusko začína hrať kartu eskalácie“, ilustruje Kandrík. Hovorí o psychologickej finte, ktorou sa Putin a jeho mašinéria snažia odstrašiť od podpory Ukrajiny. „Mali by sme sa už konečne poučiť a znefunkčniť eskalačnú kartu, lebo je to len psychologická hra“, uzatvára Kandrík. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Blackout či cenzúra pre osemdesiatku západných médií z rozhodnutia Kremľa ako odpoveď na sankcie Bruselu voči dezinformačným webom Moskvy. Únia k tomu siaha Moskve aj na možnosť ziskov z plynu.Po Putinovi zatykače Medzinárodného trestného tribunálu už aj na exministra Šojgua a náčelníka Gerasimova. A podľa súdneho dvora v Štrasburgu Moskvou porušované ľudské práva po anexii Krymu. To všetko v kontexte oživenej vojnovej diplomacie Vladimíra Putina, ktorý po Severnej Kórei navštívil aj Vietnam. Napadnutá Ukrajina zas volá po vojenskej pomoci Aliancie, na čo sa z Moskvy ozývajú výrazy o „riziku eskalácie“. A Nato sa už pripravuje na prepriahanie. Jensa Stoltenberga nahradí Mark Rutte, o čom už padla definitívna dohoda aliančnej 32ojky. Spojené štáty naviac čaká výmena na poste prezidenta, pričom tieň Donalda Trumpa je pre krajinu stále silnejší.Aké je pred nami leto a následná jeseň z pohľadu globálnej bezpečnosti? Téma pre Mateja Kandríka z Adapt Intitute. Na otázku o prípadnom potenciáli eskalácie, ktorou hrozí ruská strana, obranná analytik Kandrík reaguje výrazom „nie príliš reálny“. Hovorí dokonca o „eskalačnom evergreene“, teda o opakujúcich sa výstrahách eskaláciou. „Kedykoľvek sa situácia nevyvíjala v ich prospech, Rusko začína hrať kartu eskalácie“, ilustruje Kandrík. Hovorí o psychologickej finte, ktorou sa Putin a jeho mašinéria snažia odstrašiť od podpory Ukrajiny. „Mali by sme sa už konečne poučiť a znefunkčniť eskalačnú kartu, lebo je to len psychologická hra“, uzatvára Kandrík. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Do Putina se vtělil Hitler a mění Ukrajinu ve spálenou zem. Světem se valí vlna antisemitismu jako by nikdy neexistoval holocaust. Severokorejský despota Kim Čong-un se utrhl ze řetězu. Peking se paktuje s Moskvou. A dokonce i v Nové Kaledonii, osamělém souostroví uprostřed Pacifiku, umírají lidé při nepokojích, živených z šestnáct a půl tisíce kilometrů vzdáleného Ázerbájdžánu.

Do Putina se vtělil Hitler a mění Ukrajinu ve spálenou zem. Světem se valí vlna antisemitismu jako by nikdy neexistoval holocaust. Severokorejský despota Kim Čong-un se utrhl ze řetězu. Peking se paktuje s Moskvou. A dokonce i v Nové Kaledonii, osamělém souostroví uprostřed Pacifiku, umírají lidé při nepokojích, živených z šestnáct a půl tisíce kilometrů vzdáleného Ázerbájdžánu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má čtyři patra, celkovou rozlohu deset tisíc metrů čtverečních a jeden a půl metru silné betonové zdi. Protiatomový bunkr v Přáslavicích na Olomoucku byl vybudován v 70. letech minulého století. V případě válečného konfliktu měl sloužit jako zodolněný telekomunikační bod a zajišťovat spojení mezi Berlínem a Moskvou. Ještě donedávna nebylo možné se do něj bez prověrky dostat.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rezort vnútra udelil útočisko prokremeľskému propagandistovi z českého sankčného zoznamu. Ide o krok, ktorý je v rozpore s bezpečnostnými záujmami Česka i EÚ a tak sa natíska otázka, či naša vláda kryje kremeľských propagandistov až tak, že si kvôli tomu pohnevá aj našich najbližších spojencov. Je nám ozaj bližšia Moskva ako Brusel či Praha a prečo sa Ficova vláda bije za ľudí, ktorých nechcú ani v Česku? Slovensko poskytlo ochranu jednému z hýbateľov proruskej vplyvovej dezinfoscény Arťomovi Marčevskému. Rezort vnútra mu dal dočasnú ochranu a stalo sa tak pritom v priamom rozpore s bezpečnostnými záujmami nášho suseda – Českej republiky, ktorá Marčevského zaradila na vysoké miesto svojho sankčného zoznamu. Dôvodom boli najmä jeho aktivity v mediálnej platforme Voice of Europe, ktoré mali podľa českej tajnej služby BIS napomáhať rozkladu EÚ ako i promoskovským záujmom. „Slovensko – či už si vedomo alebo nevedomo, robí kroky, ktoré vedú krajinu k naprostej izolácií od svojich partnerov v EÚ a NATO. Myslím si, že Ficova vláda i on sám, úplne zle kalkuluje, že bude balansovať medzi Bruselom a Moskvou, ale medzinárodná situácia sa od jeho ostatnej vlády zásadne zmenila a takéto balansovanie už dnes prípustné nie je,“ tvrdí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné vzťahy. Kým však Ukrajina - a potom už i Česko, mali s proruským propagandistom problém, Slovensko sa naopak stalo jeho útočišťom. Natíska sa preto logická otázka: Kryje naša vláda kremeľských propagandistov a ak áno, prečo to robí a v mene koho potom vlastne koná? „Chodí to ako kačka, kváka to ako kačka a tak už i naši najbližší bezpečnostní a zahraničnopolitickí partneri začínajú chápať, že to skutočne kačka aj je a naša vláda naozaj dlhodobo a konzistentne tlačí ruský záujem nielen na Slovensku, ale aj v EÚ či NATO,“ hovorí bývalý šéf odboru strategickej komunikácie a hybridných hrozieb rezortu obrany Victor Breiner. Prokremeľská propaganda a jej zásadne odlišné vnímanie v EÚ - či Česku, a tu u nás, na Slovensku. Je nám ozaj bližšia Moskva než Brusel a sme ochotní kvôli Kremľu obetovať už aj Prahu? Téma dnešného podcastu s Pavlom Havlíčkom z českej Asociácie pre medzinárodné vzťahy a šéfom Inštitútu pre budovanie odolnosti Victorom Breinerom. „Tento krok ide priamo proti zahaničnopolitickým a bezpečnostným záujmom nielen Česka, ale i celej EÚ. Ak toto niekomu prospieva, tak je to jednoznačne Moskva,“ dodáva Pavel Havlíček. Informácie o prípade Arťoma Marčevského priniesol denník N. Ten ďalej informoval aj o neochote ministra vnútra sa k prípadu vyjadriť a stanovisku rezortu, v ktorom sa píše: „Vzhľadom na prebiehajúce úkony sa nebudeme k veci bližšie vyjadrovať. Informácie poskytneme po skončení vyšetrovania.“ A v čom je vlastne celý problém? Nechajme radšej prehovoriť kompetentnú tajnu službu –českú BIS. „Podľa českej kontrarozviedky Marčevskij využíval finančné zdroje Viktora Medvedčuka k financovaniu spolupráce s novinármi a k skrytej finančnej podpore vybraných jednotlivcov z radov kandidátov vo voľbách do Europského parlamentu, a to za účelom podpory zahraničnopolitických záujmov Ruskej federacie a politickej a propagandistickej činnosti zameranej proti územnej celistvosti, nezávislosti, zvrchovanosti, stabilite a bezpečnosti Ukrajiny.“Dodajme, že v spomínanom médiu účinkovali aj na Slovensku dobre známi Erik Kaliňák, Milan Uhrík alebo Ján Čarnogurský

Rezort vnútra udelil útočisko prokremeľskému propagandistovi z českého sankčného zoznamu. Ide o krok, ktorý je v rozpore s bezpečnostnými záujmami Česka i EÚ a tak sa natíska otázka, či naša vláda kryje kremeľských propagandistov až tak, že si kvôli tomu pohnevá aj našich najbližších spojencov. Je nám ozaj bližšia Moskva ako Brusel či Praha a prečo sa Ficova vláda bije za ľudí, ktorých nechcú ani v Česku? Slovensko poskytlo ochranu jednému z hýbateľov proruskej vplyvovej dezinfoscény Arťomovi Marčevskému. Rezort vnútra mu dal dočasnú ochranu a stalo sa tak pritom v priamom rozpore s bezpečnostnými záujmami nášho suseda – Českej republiky, ktorá Marčevského zaradila na vysoké miesto svojho sankčného zoznamu. Dôvodom boli najmä jeho aktivity v mediálnej platforme Voice of Europe, ktoré mali podľa českej tajnej služby BIS napomáhať rozkladu EÚ ako i promoskovským záujmom. „Slovensko – či už si vedomo alebo nevedomo, robí kroky, ktoré vedú krajinu k naprostej izolácií od svojich partnerov v EÚ a NATO. Myslím si, že Ficova vláda - i on sám, úplne zle kalkuluje, že bude balansovať medzi Bruselom a Moskvou, ale medzinárodná situácia sa od jeho ostatnej vlády zásadne zmenila a takéto balansovanie už dnes prípustné nie je,“ tvrdí Pavel Havlíček z Asociácie pre medzinárodné vzťahy. Kým však Ukrajina - a potom už i Česko, mali s proruským propagandistom problém, Slovensko sa naopak stalo jeho útočišťom. Natíska sa preto logická otázka: Kryje naša vláda kremeľských propagandistov a ak áno, prečo to robí a v mene koho potom vlastne koná? „Chodí to ako kačka, kváka to ako kačka a tak už i naši najbližší bezpečnostní a zahraničnopolitickí partneri začínajú chápať, že to skutočne kačka aj je a naša vláda naozaj dlhodobo a konzistentne tlačí ruský záujem nielen na Slovensku, ale aj v EÚ či NATO,“ hovorí bývalý šéf odboru strategickej komunikácie a hybridných hrozieb rezortu obrany Victor Breiner. Prokremeľská propaganda a jej zásadne odlišné vnímanie v EÚ - či Česku, a tu u nás, na Slovensku. Je nám ozaj bližšia Moskva než Brusel a sme ochotní kvôli Kremľu obetovať už aj Prahu? Téma dnešného podcastu s Pavlom Havlíčkom z českej Asociácie pre medzinárodné vzťahy a šéfom Inštitútu pre budovanie odolnosti Victorom Breinerom. „Tento krok ide priamo proti zahaničnopolitickým a bezpečnostným záujmom nielen Česka, ale i celej EÚ. Ak toto niekomu prospieva, tak je to jednoznačne Moskva,“ dodáva Pavel Havlíček. Informácie o prípade Arťoma Marčevského priniesol denník N. Ten ďalej informoval aj o neochote ministra vnútra sa k prípadu vyjadriť a stanovisku rezortu, v ktorom sa píše: „Vzhľadom na prebiehajúce úkony sa nebudeme k veci bližšie vyjadrovať. Informácie poskytneme po skončení vyšetrovania.“ A v čom je vlastne celý problém? Nechajme radšej prehovoriť kompetentnú tajnu službu –českú BIS. „Podľa českej kontrarozviedky Marčevskij využíval finančné zdroje Viktora Medvedčuka k financovaniu spolupráce s novinármi a k skrytej finančnej podpore vybraných jednotlivcov z radov kandidátov vo voľbách do Europského parlamentu, a to za účelom podpory zahraničnopolitických záujmov Ruskej federacie a politickej a propagandistickej činnosti zameranej proti územnej celistvosti, nezávislosti, zvrchovanosti, stabilite a bezpečnosti Ukrajiny.“Dodajme, že v spomínanom médiu účinkovali aj na Slovensku dobre známi Erik Kaliňák, Milan Uhrík alebo Ján Čarnogurský

Bezpečnostní služby se pustily do boje s ruskými dezinformačními kampaněmi, které mají narušit eurovolby. Na povrch vyplouvají jména webů přímo placených Moskvou a jména zapojených politiků. Jak se boj s proruskými sítěmi daří?Hostem Ptám se já je bezpečnostní analytik Roman Máca.Evropská unie čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani, varují unijní představitelé. V obraně proti takovým útokům je proto podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové nutné zrychlit.Eurokomisařka v této souvislosti označila za „velmi znepokojivé“, ale nepřekvapivé, nedávné zjištění české tajné služby ohledně Ruskem placené propagandistické společnosti Voice of Europe. Ta na své platformě vydávala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Aféře se v posledních týdnech věnovala zejména média v Česku a v Německu.Tajné služby před pár dny ale potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu také v Belgii a v dalších unijních zemích. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) k vyšetřování přispělo nedávné odhalení v Česku a jde o výsledek mezinárodní spolupráce.Experti varují, že Moskva už vede dezinformační kampaň i na další frontě - snaží se ovlivnit dění před prezidentskými volbami v USA. Její horká fáze se ale teprve chystá.Jak ruská dezinformační válka funguje? Jak velký tlak před blížícími se volbami ještě čekat? A proč s proruskými sítěmi spolupracuje tolik evropských politiků?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Únik tisíců interních e-mailů a dokumentů íránské společnosti napojené na tamní ministerstvo obrany odhalil řadu informací o úzké spolupráci Teheránu s Moskvou v oblasti sebevražedných bezpilotních letounů. Všímá si toho anglická mutace izraelského deníku Haaretz.

Únik tisíců interních e-mailů a dokumentů íránské společnosti napojené na tamní ministerstvo obrany odhalil řadu informací o úzké spolupráci Teheránu s Moskvou v oblasti sebevražedných bezpilotních letounů. Všímá si toho anglická mutace izraelského deníku Haaretz.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(Ne)bezpečí #22 s poslancem Ondřejem Kolářem z TOP 09 o návrhu na vyvlastnění ruských nemovitostí v ČR, vztazích Prahy s Moskvou a kritice ministra Jana Lipavského

Rusko uplatňuje v regióne Západného Balkánu hybridné nástroje ako sú propaganda, dezinformácie, zneužívanie pravoslávnej cirkvi alebo aktivity paramilitantných skupín. V regióne sú aktívne aj Turecko a Čína. Ak však vedú dezinformačné kampane, tie sa v informačnom priestore veľmi rýchlo stratia. Ich výtlak ani zdroje sa totiž nemôžu rovnať tým ruským.Akú úlohu v demokratizácii a zlepšovaní ekonomickej situácie štátov na Západnom Balkáne hrá Európska únia? Prečo dnes sledujeme zhoršovanie ukazovateľov demokracie a právneho štátu naprieč regiónom? Aké nástroje vplyvu na Západnom Balkáne využívajú Rusko a Čína? Ktoré štáty sú na ruské alebo čínske pôsobenie najviac náchylné? Aké nástroje hybridného pôsobenia najčastejšie uplatňuje Ruská federácia?V čom sa odlišuje prístup Čína a Ruska na Západnom Balkáne a aké sú očakávania oboch štátov? Ako je Moskvou zneužívaná srbská pravoslávna cirkev? Ako sa prejavuje kremeľská podpora krajne pravicových a paramilitantných skupín? Ako Rusko využíva lokálne etnické konflikty a aké témy či naratívy najviac pretláča? Ktoré komunikačné kanály v srbskom jazyku sú pre tento účel zneužívané a prečo sú v šírení prokremeľských posolstiev úspešné? Aké typy médií pomáhajú amplifikácii ruskej propagandy v regióne?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s analytikom Infosecurity.sk Richardom Strakom.

Rusko a Severní Korea poslaly tento týden do světa důležitý vzkaz: Vladimir Putin a Kim Čong-un chtějí spojit síly. Oba lídři čelí mezinárodnímu tlaku a izolaci. V jakých oblastech si oba režimy mohou pomoci? Co od sebe potřebují? Jak můžou námluvy mezi Moskvou a Pchjongjangem promluvit do ruského tažení na Ukrajině? A jak nebezpečné jsou pro zbytek světa? Host: Michael Romancov - politický geografČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajinská protiofenziva nejde tak rychle, jak čekal Západ i mnozí pozorovatelé. Podle vojenských expertů na ni Západ nedodal dostatek potřebných zbraní. Jak si teď Ukrajina stojí?Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Obě strany válečného konfliktu na Ukrajině dnes opět hlásily útoky ze vzduchu. Po celém ukrajinském území byl vyhlášen letecký poplach. Jen v Kyjevě se ozvalo během dopoledne několik výbuchů. Ruská protivzdušná obrana dnes zase sestřelila další dron nad Moskvou.I když dronové útoky posouvají frontu o stovky kilometrů, v místech hlavních bojů se situace mění jen zvolna. Ukrajinské velení minulý týden oznámilo, že za poslední týden jeho síly dobyly bezmála 15 kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu a východě Ukrajiny. Na severovýchodě země, v Charkovské oblasti, ale tento týden úřady nařídily kvůli zesílenému ruskému ostřelování povinnou evakuaci 37 obcí. Obavy ze „zamrzání“ ukrajinské protiofenzivy tak narůstají.„Myslím si, že proti tomu, co jsme si přáli my a proti tomu, co si přáli i Ukrajinci, je to neúspěch. Ale není to nutně ukrajinská chyba. Oni v zásadě nemohli dosáhnout o moc víc,“ myslí si Ludvík. Jedním z hlavních důvodů je nejen podle něj, ale i dalších vojenských expertů hlavně nedostatečně promyšlená podpora západních zemí.Může ještě protiofenziva skončit úspěchem? Jak by měl Západ Ukrajincům pomoci? A jak daleko je konec války?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vzbouřenci vedení Jevgenijem Prigožinem dojeli až do blízkosti Moskvy. Do sídla mocnáře zbývalo pouhých 330 kilometrů a nezdálo se, že by jim chyběly síly nebo munice. Přesto se otočili. Byli jsme svědky nejpodivnějšího pokusu o puč v novodobé historii Ruska. Proč to nakonec vagnerovci vzdali? A co teď udělá Putin? Filip Titlbach pokládá klíčové otázky válečné reportérce Deníku N Petře Procházkové. 

Rusko sčítá škody po sobotním povstání Jevgenije Prigožina a jím vedené soukromé žoldácké armády vagnerovců. Ta dokázala dojít až 200 kilometrů před Moskvu. Už večer ale Prigožin vojáky obrátil. Co bylo cílem neúspěšného puče?Hostem Ptám se já byl vrchní ředitel sekce evropské ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Kurfürst.Ruská tajná služba FSB podle tamních médií šéfa Vagnerovy žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina stále oficiálně vyšetřuje kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury. Trestní řízení zahájila FSB v pátek večer poté, co Prigožin obvinil ruskou armádu, že ostřelovala pozice vagnerovců. A oznámil, že vyráží „na pochod spravedlnosti“ na Moskvu proti vedení ruských ozbrojených sil.Už v sobotu večer, jen 200 kilometrů před Moskvou ale Prigožin pochod zastavil a oznámil stažení jednotek. Rusko tvrdí, že tažení zastavila dohoda zprostředkovaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a příslib zastavení stíhání. Sám Prigožin dohodu nepotvrdil a od soboty se zcela odmlčel.„Žádné řešení v této situaci pro Putina nebylo dobré. I zastavení trestního stíhání je problematické a bude tak vnímáno i ruskou veřejností. Vagnerovci zabili 13 až 15 lidí a způsobili mnoho škod, podněcovali ke vzpouře a provedli vzpouru. Ale když by Prigožin teď skončil někde s kulkou v čele, tak by to znamenalo, že ruský prezident nedrží slovo. To je taky scénář, který by ho poškodil. Takže si myslím, že Jevgenij Prigožin se teď na nějakou dobu odmlčí,“ řekl Kurfürst.Jaký máme očekávat další vývoj v Rusku? A jaké poučení z víkendového chaotického dění si má vzít Západ?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

O ukrajinské ofenzivě s cílem získat zpět území okupovaná Ruskem, se mluví už několik měsíců. Svědčí akce avizované Moskvou o tom, že právě začala? Ukrajina podle Moskvy v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Agentura RIA Novosti současně tvrdí, že se Ukrajincům nepodařilo prolomit ruskou obranu, při útoku mělo přijít o život více než 250 ukrajinských vojáků. Kyjev zatím informace z Ruska nekomentuje. Velení ukrajinské armády pouze potvrdilo další boje v Doněcké a Luhanské oblasti - podle velitele pozemních sil Oleksandra Syrského ukrajinští vojáci pokračují v postupu u Bachmutu. Pořadem provázel Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130605/

Post hlavy státu bude v Turecku dalších pět let zastávat Recep Tayyip Erdoğan. Co znamená jeho vítězství v prezidentských volbách? Bude mít důvod měnit svoji dosavadní politiku? Turkolog Tomáš Laně v audiozáznamu ještě přiblíží, jaké má Ankara vztahy s Moskvou, Washingtonem a Bruselem, a vysvětlí, zda bude Turecko i nadále blokovat vstup Švédska do Severoatlantické aliance.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V indopacifickom regióne prebieha polarizácia medzi tradičnými rivalmi, najmä medzi Čínou a Japonskom, USA či Taiwanom. Lídri v regióne varujú, že východnú Áziu môže vďaka asertívnej politike Číny postihnúť podobný osud ako Ukrajinu. Obavy posilňujú silné paralely medzi politikou Ruska a Číny a dobré vzťahy medzi oboma mocnosťami.   Ako ovplyvňuje vojna na Ukrajine vývoj v indopacifickom regióne? Dochádza k prehodnocovaniu bezpečnostných stratégií alebo väzieb medzi jednotlivými štátmi? Ako sa dianie v tomto regióne dotýka Európskej únie a jej členov? Aké je v súčasnosti postavenie Taiwanu a ako sa mení bezpečnostná stratégia a kooperácia ostrovného štátu s regionálnymi partnermi? Ako vplýva na bezpečnostnú situáciu zvyšovanie vojenskej prítomnosti Číny v regióne?   Ako sa vyvíja strategické partnerstvo medzi Čínou a Ruskom? Aké paralely existujú medzi súčasným postavením oboch veľmocí v medzinárodnom prostredí, ich politickými lídrami alebo v postojoch k Západu? Sú v indopacifickom regióne rozšírené dezinformačné naratívy, ktoré by útočili na Západ alebo ovplyvňovali verejnú mienku v otázke vojny na Ukrajine? Ako sú v jednotlivých štátoch zakotvené digitálne práva? Ako Čína využíva cenzurovanie obsahu v online prostredí a nakoľko je problémom autocenzúra?   Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s analytikom Bezpečnostného centra Evropské hodnoty Davidom Tomanom.

  Jarná protiofenzíva ukrajinskej armády, či prelomová bitka moderných dejín. Výrazy, ktorých výskyt vo verejnom priestore v posledných dňoch dramaticky rastie. A posilňujú ich správy o ukrajinskej vojenskej prítomnosti na východnom brehu Dnepra, teda na území, ktoré držia Rusi. Sme na prahu novej etapy vojny? Možno rozhodujúcej? A ak sa čakalo na vhodné počasie a čerstvé posily – je ten čas tu? Naviac ak slovná podpora zaznieva rovno z úst šéfa Nato a ten hovorí o „dobrej pripravenosti“ Ukrajincov vziať si späť viac zabratého územia v nadchádzajúcej ofenzíve? Téma pre vojenského analytika Mateja Kandríka.   Nie frontálny útok, no zvrat možný   „Nečakajme nejaký epický frontálny útok na ruské pozície“, tvrdí analytik vojenského think-tanku Adapt Institute. Hovorí o potrebe prenastavenia očakávaní. „Čakajme skôr postupné metodické ničenie komunikačných a infraštruktúrnych uzlov. Ziska predpolia, na ktorom sa dá rozvinúť ďalšia ofenzíva. Hľadanie slabín v ruskej obrane na rôznych častiach frontu“, tvrdí.   Kandrík očakáva nenápadný rozbeh ukrajinskej ofenzívy.   Možno zaň považovať už aktuálnu prítomnosť ukrajinskej armády na východnom brehu Dnepra v oblasti oproti Chersonu? „To nie je také dôležité v celkovom obraze konfliktu“, tvrdí. „Vojnová línia má okolo tisíc kilometrov a aktuálne operácie Ukrajincov na východnom brehu Dnepra, ktorý je pod ruskou kontrolou, je len malou časťou frontu“, vysvetľuje.   Krym – strategický pre Moskvu i Kyjev   Záporožie je podľa neho najčastejšie diskutovaný smer pripravovaného útoku, ktorý by mal smerovať k rozdeleniu územia na dve časti. S cieľom odrezať zásobovacie trasy po pobreží Azovského mora smerom Krym. Na Krym, ktorý je pre Vladimíra Putina strategický.   „Krym by tak zostal veľmi zraniteľný. Zásobovanie by bolo možné len cez Kerčský most a pred Moskvou by vyvstala otázka, či je to udržateľné“, vysvetľuje vojenský analytik.   Začiatok očakávanej jarnej ofenzívy ukrajinskej armády očakáva do polovice mája. Nepredpokladá však, že pôjde o rozhodujúcu bitku v zmysle konečného ťaženia k víťazstvu. Podľa Mateja Kandríka môže byť zlomová, no v zmysle, že dá smerovanie ďalšiemu vývoju vojny. „Môže byť zlomom, kedy sa Ukrajine podarí otočiť“, vysvetľuje.   Prigožin: Tretia svetová je blízko   „Ak nám Rusko hovorí, že v prípade útoku na Krym je pripravené použiť jadrové zbrane a Kyjev deklaruje, že Krym chce naspäť, bude to znamenať, že západ stiahne svoju podporu?“, pýta sa Kandrík. Pripomína pritom, že aj v prípade výrokov šéfa Wagnerovcov Jevgenija Prigožina ide o „zastrašovanie“.   Poukazuje na fakt, že podľa ruskej „jadrovej doktríny“ Moskva už dnes má zámienku použiť jadrové zbrane. „V ich jadrovej doktríne sa hovorí, že aj konvenčný útok zásadným spôsobom ohrozujúci ruskú štátnosť a ruské územie môže byť dôvodom na nukleárnu odpoveď“, tvrdí.   „Formálne anektované územia Luhanska, Donecka a Záporožskej oblasti boli pod ukrajinskou kontrolou, a tá (jadrová) odpoveď neprišla. Ak by som mal byť diablov advokát, pýtal by som sa, či chceme skutočne Kremľu veriť jeho jadrové vyhrážky“.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

  Jarná protiofenzíva ukrajinskej armády, či prelomová bitka moderných dejín. Výrazy, ktorých výskyt vo verejnom priestore v posledných dňoch dramaticky rastie. A posilňujú ich správy o ukrajinskej vojenskej prítomnosti na východnom brehu Dnepra, teda na území, ktoré držia Rusi. Sme na prahu novej etapy vojny? Možno rozhodujúcej? A ak sa čakalo na vhodné počasie a čerstvé posily – je ten čas tu? Naviac ak slovná podpora zaznieva rovno z úst šéfa Nato a ten hovorí o „dobrej pripravenosti“ Ukrajincov vziať si späť viac zabratého územia v nadchádzajúcej ofenzíve? Téma pre vojenského analytika Mateja Kandríka.   Nie frontálny útok, no zvrat možný   „Nečakajme nejaký epický frontálny útok na ruské pozície“, tvrdí analytik vojenského think-tanku Adapt Institute. Hovorí o potrebe prenastavenia očakávaní. „Čakajme skôr postupné metodické ničenie komunikačných a infraštruktúrnych uzlov. Ziska predpolia, na ktorom sa dá rozvinúť ďalšia ofenzíva. Hľadanie slabín v ruskej obrane na rôznych častiach frontu“, tvrdí.   Kandrík očakáva nenápadný rozbeh ukrajinskej ofenzívy.   Možno zaň považovať už aktuálnu prítomnosť ukrajinskej armády na východnom brehu Dnepra v oblasti oproti Chersonu? „To nie je také dôležité v celkovom obraze konfliktu“, tvrdí. „Vojnová línia má okolo tisíc kilometrov a aktuálne operácie Ukrajincov na východnom brehu Dnepra, ktorý je pod ruskou kontrolou, je len malou časťou frontu“, vysvetľuje.   Krym – strategický pre Moskvu i Kyjev   Záporožie je podľa neho najčastejšie diskutovaný smer pripravovaného útoku, ktorý by mal smerovať k rozdeleniu územia na dve časti. S cieľom odrezať zásobovacie trasy po pobreží Azovského mora smerom Krym. Na Krym, ktorý je pre Vladimíra Putina strategický.   „Krym by tak zostal veľmi zraniteľný. Zásobovanie by bolo možné len cez Kerčský most a pred Moskvou by vyvstala otázka, či je to udržateľné“, vysvetľuje vojenský analytik.   Začiatok očakávanej jarnej ofenzívy ukrajinskej armády očakáva do polovice mája. Nepredpokladá však, že pôjde o rozhodujúcu bitku v zmysle konečného ťaženia k víťazstvu. Podľa Mateja Kandríka môže byť zlomová, no v zmysle, že dá smerovanie ďalšiemu vývoju vojny. „Môže byť zlomom, kedy sa Ukrajine podarí otočiť“, vysvetľuje.   Prigožin: Tretia svetová je blízko   „Ak nám Rusko hovorí, že v prípade útoku na Krym je pripravené použiť jadrové zbrane a Kyjev deklaruje, že Krym chce naspäť, bude to znamenať, že západ stiahne svoju podporu?“, pýta sa Kandrík. Pripomína pritom, že aj v prípade výrokov šéfa Wagnerovcov Jevgenija Prigožina ide o „zastrašovanie“.   Poukazuje na fakt, že podľa ruskej „jadrovej doktríny“ Moskva už dnes má zámienku použiť jadrové zbrane. „V ich jadrovej doktríne sa hovorí, že aj konvenčný útok zásadným spôsobom ohrozujúci ruskú štátnosť a ruské územie môže byť dôvodom na nukleárnu odpoveď“, tvrdí.   „Formálne anektované územia Luhanska, Donecka a Záporožskej oblasti boli pod ukrajinskou kontrolou, a tá (jadrová) odpoveď neprišla. Ak by som mal byť diablov advokát, pýtal by som sa, či chceme skutočne Kremľu veriť jeho jadrové vyhrážky“.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Čína predložila plán na ukončenie vojny. Pri príležitosti výročia vojny na Ukrajine zverejnila 12-bodový dokument a vyzvala na prímerie medzi Ruskom a Ukrajinou na začatie mierových rokovaní. „Ako by to mohlo byť dobré, keď tomu tlieska Putin,“ reagoval na návrh americký prezident Joe Biden. Ako čítať čínsky navrh a čo tým sleduje? Budete počuť experta na Čínu Mateja Šimalčíka. Podľa Šimalčíka obsahuje čínsky dokument viaceré problematické časti. Jedným z nich je, že príprava plánu nebola konzultovaná s Ukrajinou. „Moskva mala pozitívnu reakciu na tento plán. Ak ja nebol konzultovaný s Moskvou, tak bol koncipovaný spôsobom, že z neho skôr benefituje Moska než Ukrajina." Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncom minulého roka predstavil svojich desať podmienok na mierové rokovania s Ruskom. Je možné, že by práve Čína mohla dostať Rusko a Ukrajinu za rokovací stôl? Ako vníma plán samotná Ukrajina? Otázky pre novinárku Petru Procházkovú. „Všetci vieme, vedia to aj Spojené štáty a Ukrajina, že Čína je na svetom poli obrovský vplyvný hráč a že ak má niekto vplyv na to, čo robí Rusko a ako sa správa, tak je to práve Čína." opisuje novinárka Procházková v podcaste. Podľa českej novinárky môže Čína varovať Rusko pred neuváženými krokmi a dať im najavo, kde je červená čiara, za ktorú by nemali ísť. „Rusi si uvedomujú, že je pre nich Čína dôležitý partner." Vyčerpanie je patrné na oboch stranách, ale nie ešte také, aby Putin či Zelenskyj začali zvažovať rokovanie. Myslím si, že ten čas príde. Nechcem odhadovať kedy, ale mierové plány Číny či Ukrajiny môžu byť za niekoľko týždňov, mesiac, nedajbože rokov - čo si nemyslím - základom k rokovaniu. Ale predtým ako sa rokuje o mieri, býva uzatvorené prímerie," hodnotí Petra Procházková. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Čína predložila plán na ukončenie vojny. Pri príležitosti výročia vojny na Ukrajine zverejnila 12-bodový dokument a vyzvala na prímerie medzi Ruskom a Ukrajinou na začatie mierových rokovaní. „Ako by to mohlo byť dobré, keď tomu tlieska Putin,“ reagoval na návrh americký prezident Joe Biden. Ako čítať čínsky navrh a čo tým sleduje? Budete počuť experta na Čínu Mateja Šimalčíka. Podľa Šimalčíka obsahuje čínsky dokument viaceré problematické časti. Jedným z nich je, že príprava plánu nebola konzultovaná s Ukrajinou. „Moskva mala pozitívnu reakciu na tento plán. Ak ja nebol konzultovaný s Moskvou, tak bol koncipovaný spôsobom, že z neho skôr benefituje Moska než Ukrajina." Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncom minulého roka predstavil svojich desať podmienok na mierové rokovania s Ruskom. Je možné, že by práve Čína mohla dostať Rusko a Ukrajinu za rokovací stôl? Ako vníma plán samotná Ukrajina? Otázky pre novinárku Petru Procházkovú. „Všetci vieme, vedia to aj Spojené štáty a Ukrajina, že Čína je na svetom poli obrovský vplyvný hráč a že ak má niekto vplyv na to, čo robí Rusko a ako sa správa, tak je to práve Čína." opisuje novinárka Procházková v podcaste. Podľa českej novinárky môže Čína varovať Rusko pred neuváženými krokmi a dať im najavo, kde je červená čiara, za ktorú by nemali ísť. „Rusi si uvedomujú, že je pre nich Čína dôležitý partner." Vyčerpanie je patrné na oboch stranách, ale nie ešte také, aby Putin či Zelenskyj začali zvažovať rokovanie. „Myslím si, že ten čas príde. Nechcem odhadovať kedy, ale mierové plány Číny či Ukrajiny môžu byť za niekoľko týždňov, mesiac, nedajbože rokov - čo si nemyslím - základom k rokovaniu. Ale predtým ako sa rokuje o mieri, býva uzatvorené prímerie," hodnotí Petra Procházková. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Tu sa lož stala hlavným nástrojom politického súboja, už to nie je: Klamstvo versus pravda, ale je to o tom, ktoré klamstvo je presvedčivejšie. Kategória pravdy sa vymazáva a namiesto toho sledujeme preteky v klamstve, tvrdí expremiérka Iveta Radičová. Slovensko podľa nej stojí pred osudovým geopolitickým rozhodnutím, kľúčová tak zrejme bude, ktorý tábor bude úspešnejšie mobilizovať svojich voličov. A patrí Dzurinda ešte do politického ringu? Slovensko dnes stojí pred doslova osudovými voľbami. Priznajme si, koľkokrat sme už túto frázu z úst politikov mohli za všetky tie roky ponovembrového režimu počuť? Naozaj často, no i tak, majú mnohi ľudia čoraz intenzívnejší pocit, že sa napriek týmto rečiam, v podstate vôbec nič nezmenilo a politici ich tak zasa a znova oklamali. Samozrejme, môže to tak byť, ale občas sa i dobre znejúca fráza môže stať pravdou a občas môžu byť niektoré voľby pre Slovensko skutočne osudové. Napokon, bolo tomu tak v roku 1990, 1998, no a môže tomu tak byť aj tento rok v septembrových predčasných voľbách. Hrať sa v nich totiž nebude o nič menšie, ako o to, kam sa ako štát vyberieme a či je nám bližší Rím alebo Byzancia alebo inak povedané: V septembri to môže byť aj o voľbe medzi Európskou úniou alebo Moskvou. Riziko tejto voľby je pritom dnes podľa viacerých komentátorov pomerne značné. “Pokiaľ by zostala politická ponuka voličom v tejto podobe ako je dnes, tak to riziko opačného geopolitického zlomu ako v roku 98 je veľké,“ odpovedá na aktuálnu ponuku politických strán v tejto dileme bývalá premiérka a profesorka Iveta Radičová. Ako si Ivta Radičová vysvetľuje, že i v samotnej spoločnosti rastie dopyt po vláde tvrdej ruky, rovnako tak, ako narastá aj pochopenie pre putinské Rusko či váhanie nad hodnotami EÚ? Kde sa berie toľké sklamanie z nefunkčnosti ponovembrovej demokracie u tak veľkej časti verejnosti a napokon, ako nepopulisticky odpovedať na všetky tie rokmi nenaplnené očakávania voličov? Čo aktuálne politické strany vlastne dnes svojim voličom ponúkajú no a má ešte vôbec čo Slovensku ponúknuť bývalý premiér Mikuláš Dzurinda? Témy a otázky pre expremiérku a profesorku sociológie Ivetu Radičovú. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.    

 Tu sa lož stala hlavným nástrojom politického súboja, už to nie je: Klamstvo versus pravda, ale o tom, ktoré klamstvo je presvedčivejšie. Kategória pravdy sa vymazáva a namiesto toho sledujeme preteky v klamstve, tvrdí expremiérka Iveta Radičová. Slovensko podľa nej stojí pred osudovým geopolitickým rozhodnutím, kľúčová tak zrejme bude, ktorý tábor bude úspešnejšie mobilizovať svojich voličov. A patrí Dzurinda ešte do politiky? Slovensko dnes stojí pred doslova osudovými voľbami. Priznajme si, koľkokrát sme už túto frázu z úst politikov mohli za všetky tie roky ponovembrového režimu počuť? Naozaj často, no i tak, majú mnohí ľudia čoraz intenzívnejší pocit, že sa napriek týmto rečiam, v podstate vôbec nič nezmenilo a politici ich tak zasa a znova oklamali. Samozrejme, môže to tak byť, ale občas sa i dobre znejúca fráza môže stať pravdou a občas môžu byť niektoré voľby pre Slovensko skutočne osudové. Napokon, bolo tomu tak v roku 1990, 1998, no a môže tomu tak byť aj tento rok v septembrových predčasných voľbách. Hrať sa v nich totiž nebude o nič menšie, ako o to, kam sa ako štát vyberieme a či je nám bližší Rím alebo Byzancia alebo inak povedané: V septembri to môže byť aj o voľbe medzi Európskou úniou alebo Moskvou. Riziko tejto voľby je pritom dnes podľa viacerých komentátorov pomerne značné. “Pokiaľ by zostala politická ponuka voličom v tejto podobe ako je dnes, tak to riziko opačného geopolitického zlomu ako v roku 98 je veľké,“ odpovedá na aktuálnu ponuku politických strán v tejto dileme bývalá premiérka a profesorka Iveta Radičová. Ako si Iveta Radičová vysvetľuje, že i v samotnej spoločnosti rastie dopyt po vláde tvrdej ruky, rovnako tak, ako narastá aj pochopenie pre putinské Rusko či váhanie nad hodnotami EÚ? Kde sa berie toľké sklamanie z nefunkčnosti ponovembrovej demokracie u tak veľkej časti verejnosti a napokon, ako nepopulisticky odpovedať na všetky tie rokmi nenaplnené očakávania voličov? Čo aktuálne politické strany vlastne dnes svojim voličom ponúkajú no a má ešte vôbec čo Slovensku ponúknuť bývalý premiér Mikuláš Dzurinda? Témy a otázky pre expremiérku a profesorku sociológie Ivetu Radičovú. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.    

Ruská agrese vůči Ukrajině zasáhla nejen Evropu. Teď buší i na dveře Blízkého východu. Obrátila totiž na hlavu dlouholeté partnerství mezi Moskvou a Teheránem, kde byl vždy tím slabším Teherán. Teď je to naopak a Teherán může od Moskvy ledacos žádat. Například moderní zbraně, které by změnily rovnováhu sil na Blízkém východě.

Ruská agrese vůči Ukrajině zasáhla nejen Evropu. Teď buší i na dveře Blízkého východu. Obrátila totiž na hlavu dlouholeté partnerství mezi Moskvou a Teheránem, kde byl vždy tím slabším Teherán. Teď je to naopak a Teherán může od Moskvy ledacos žádat. Například moderní zbraně, které by změnily rovnováhu sil na Blízkém východě.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vylhaná referenda nařízená Moskvou v okupovaných ukrajinských oblastech o jejich připojení k Rusku vyvolala bouřlivé reakce i na sociálních sítích. Tou nejvýraznější je debata o fiktivním připojení ruského Kaliningradu k Česku. Založil ho totiž Přemysl Otakar II. O čem všem to vypovídá? A proč v tom lze spatřovat prvky karnevalové kultury? Analytik Josef Šlerka ještě popíše proměnu komunikační strategie Ukrajiny a Ruska, a vysvětlí, proč je lež a klam pevnou součástí války.

Vylhaná referenda nařízená Moskvou v okupovaných ukrajinských oblastech o jejich připojení k Rusku vyvolala bouřlivé reakce i na sociálních sítích. Tou nejvýraznější je debata o fiktivním připojení ruského Kaliningradu k Česku. Založil ho totiž Přemysl Otakar II. O čem všem to vypovídá? A proč v tom lze spatřovat prvky karnevalové kultury? Analytik Josef Šlerka ještě popíše proměnu komunikační strategie Ukrajiny a Ruska, a vysvětlí, proč je lež a klam pevnou součástí války.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vylhaná referenda nařízená Moskvou v okupovaných ukrajinských oblastech o jejich připojení k Rusku vyvolala bouřlivé reakce i na sociálních sítích. Tou nejvýraznější je debata o fiktivním připojení ruského Kaliningradu k Česku. Založil ho totiž Přemysl Otakar II. O čem všem to vypovídá? A proč v tom lze spatřovat prvky karnevalové kultury? Analytik Josef Šlerka ještě popíše proměnu komunikační strategie Ukrajiny a Ruska, a vysvětlí, proč je lež a klam pevnou součástí války.

Rusko oznámilo anexi okupovaných území Ukrajiny, kde se v uplynulých dnech uskutečnila referenda. Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou uznat nehodlají. „Spolu se spojenci jsme naprosto jednotní v pohledu, že je tento krok zcela bezvýznamný. A na to, jakou podporu poskytujeme Ukrajině, nebude mít žádný dopad,“ říká americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová.

Rusko oznámilo anexi okupovaných území Ukrajiny, kde se v uplynulých dnech uskutečnila referenda. Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou uznat nehodlají. „Spolu se spojenci jsme naprosto jednotní v pohledu, že je tento krok zcela bezvýznamný. A na to, jakou podporu poskytujeme Ukrajině, nebude mít žádný dopad,“ říká americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém dnešním projevu vyhlásil částečnou mobilizaci v Ruské federaci. Na televizních obrazovkách po celém Rusku mluvil o obraně před Západem, který se prý snaží zemi rozdělit a zničit. Zároveň se už v pátek mají v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území konat referenda o připojení k Rusku. Dostáváme se do nové fáze války? A co Putin vlastně doopravdy řekl? Ve Studiu N téma rozebíráme s reportérkou Petrou Procházkovou. Moderuje Vítek Svoboda.

Britský voják a diplomat Fitzroy Maclean (1911–1996) zanechává barvité a informačně bohaté svědectví ze svých diplomatických misí. Ve své knize Výpravy na Východ začíná svým působením ve 30. letech 20. století v Paříži, pokračuje Moskvou přes severní Afriku až na Balkán.

Britský voják a diplomat Fitzroy Maclean (1911–1996) zanechává barvité a informačně bohaté svědectví ze svých diplomatických misí. Ve své knize Výpravy na Východ začíná svým působením ve 30. letech 20. století v Paříži, pokračuje Moskvou přes severní Afriku až na Balkán.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministři zahraničí zemí EU v Praze minulý týden kromě zrušení evropsko-ruské vízové dohody řešili, jak do budoucna naložit se vztahy s Moskvou. „Řada politiků v Evropě vystřízlivěla,“ říká šéf české diplomacie Jan Lipavský z Pirátů v podcastu Bruselské chlebíčky. Prozrazuje v něm, co se odehrávalo v zákulisí pražské schůzky. Co prozradí o stížnostech na šéfa unijní diplomacie? A ví, jakou dostal v diplomatických kruzích přezdívku?

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský sa rozpráva s redaktorom Lukášom Krivošíkom o dejinách vzťahov medzi Ruskom (respektíve Sovietskym zväzom) a Čínou. Vysvetľuje, aké problémy vo vzájomných vzťahoch bránia väčšiemu zblíženiu medzi Moskvou a Pekingom. Knihu Andreja Žiarovského RUSKÉ STOROČIE VOJEN si môžete so zľavou zakúpiť tu: https://obchod.postoj.sk/produkt/ruske-storocie-vojen/207

Ruská invaze uvolnila cestu mnoha krizím, z nichž Evropa řeší zejména tu energetickou. V jejím stínu se ale formuje koalice, která může znamenat pro západní svět velké nebezpečí: Pakt Ruska a Íránu. Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik, který dlouhodobě působí ve Spojených arabských emirátech, někdejší poradce ministra obrany, Milan Mikulecký.Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem se projeví i na ukrajinském bojišti. Írán má dodat ruské armádě drony schopné unést i bomby nebo rakety. A do země na Blízkém východě se začátkem tohoto týdne chystá přímo ruský prezident. Vladimir Putin má jednat se svým íránským a tureckým protějškem. Je to teprve jeho druhá zahraniční cesta od chvíle, kdy v únoru vydal rozkaz k útoku na sousední zemi.V souvislosti s tím se nabízí otázka, v jakých oblastech si můžou Írán a Rusko navzájem vyjít vstříc. Nervozitu budí hlavně možnost, že teokratický režim získá od Kremlu technologie potřebné k výrobě jaderných zbraní. Tak by se stal skutečnou jadernou velmocí s výsadním postavením v regionu Blízkého východu.Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl před nedávnem, že íránské úřady poslední dobou omezují možnosti kontroly tamního jaderného programu. Před sílící snahou země získat jaderné zbraně navíc varovala letos v dubnu i německá tajná služba.Mezitím ruská armáda dál útočí na ukrajinské civilní cíle a podle dostupných informací se připravuje  na ukrajinskou ofenzívu na jihu země.Jaký vývoj na bojišti lze očekávat? A jakou hrozbou je pro země Západu spojenectví ruského a iránského režimu?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dnes výjimečně zasedá ruská Státní duma. „Je to naprosto neobvyklé a jsou dvě možná vysvětlení,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí… komentátor Adam Černý. Poslechněte si audiozáznam rozhovoru, ve kterém se zamýšlí i nad tím, jak chce Emanuel Macron ve Francii dosáhnout plné zaměstnanosti, co pro Itálii a Evropu znamená rezignace premiéra Maria Draghiho, jestli se podaří uzavřít obilnou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou a proč se prezident USA Joe Biden vydal na Blízký východ.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NATO rozhodlo o prizvaní Fínska a Švédska do svojich radov aj o výraznom posilnení východného krídla. Okupanti uniesli starostu Chersonu, ktorý odmietol kolaborovať a Moskvou dosadené vedenie Chersonskej oblasti zatiaľ pripravuje referendum o pripojení k Rusku. Ukrajinský spravdaj z 29. júna pripravili Nikola Šuliková Bajánová a Nina Sobotovičová. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Odstranění Reinharda Heydricha dalo Edvardu Benešovi argument při jednání se spojenci o budoucím uspořádání poválečného Československa. Nešlo ale jen o zneplatnění Mnichova, budoucí hranice, ale třeba i o vysídlení Němců a také se ve stejné době otevřelo intenzivní jednání mezi naším západním exilem a Moskvou. Prostě čin dalekosáhlých důsledků. Pro podporovatele na Gazetistu k tomu bonus o československém politikovi německého původu Wenzelu Jakschovi a jeho roli v londýnském exilu v roce 1942. Důsledkům atentátu se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.

Týždenný súhrn diania v kresťanskom svete od vedúceho redaktora Sveta kresťanstva Imricha Gazdu. V aktuálnom súhrne sa dozviete: • aké bolo pozadie výmeny kardinála Duku za arcibiskupa Graubnera, • prečo sa opäť prehĺbilo napätie medzi Konštantínopolom a Moskvou • že aj o večnej téme vzťahu cirkvi a štátu sa dá písať novo a zaujímavo

Doposiaľ najkrvavejšia časť vojny na Ukrajine, vyše 80 dní dlhé obliehanie prístavného mesta Mariupoľ, sa skončilo. Ukrajina v pondelok večer odkázala, že vojaci skrytí v oceliarniach Azovstaľ už nebudú bojovať. Rusko sľúbilo, že umožní ich evakuáciu. Rokovania medzi Kyjevom a Moskvou sa medzitým takmer úplne zastavili, Rusko podľa Ukrajiny nevníma svoj postoj ako agresiu. Ukrajinský spravodaj z utorka 17. mája pripravili Zuzana Kovačič Hanzelová a Lukáš Onderčanin. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Dobré ráno a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Ruská invaze na Ukrajinu má geopolitický dopad. Další díl podcastu Zbytečná válka se věnuje Číně. Jaký vliv má na její politiku, když před konfliktem s Moskvou uzavřela neomezené partnerství. O tom, co to nyní znamená, v čem konflikt komplikuje situaci Číně a nakolik může přispět k jeho urovnání hovořil redaktor Novinek.cz Alex Švamberk s expertem na čínskou politiku z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Filipem Šebokem.

Ruská invaze na Ukrajinu má geopolitický dopad. Další díl podcastu Zbytečná válka se věnuje Číně. Jaký vliv má na její politiku, když před konfliktem s Moskvou uzavřela neomezené partnerství. O tom, co to nyní znamená, v čem konflikt komplikuje situaci Číně a nakolik může přispět k jeho urovnání hovořil redaktor Novinek.cz Alex Švamberk s expertem na čínskou politiku z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Filipem Šebokem.

Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS panují podle oficiálních zpráv profesionální vztahy. „Jenže další osud stanice neovlivňují astronauti, ale politici a šéfové kosmických agentur,“ připomíná Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.Ruská invaze na Ukrajinu rozpoutala smršť sankcí a ochlazení vztahů mezi Západem a Moskvou na absolutní minimum. Na ISS ale všechno zatím jede podle plánu. Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes vynese raketa Sojuz-2.1 a kosmickou loď Sojuz MS-20 se třemi novými ruskými členy posádky. Na 30. března je pak naplánovaný návrat amerického astronauta Marka Vande Heie a dvou ruských kolegů, opět na palubě Sojuzu.„Astronauti na ISS – právě teď je posádka složená z Američanů, Rusů a jednoho Němce – jsou profesionálové. Pokračují ve výzkumu a plánovaných úkolech. Od invaze Ruska na Ukrajinu uplynul už téměř měsíc, ale na poměry kosmonautiky to je stále relativně čerstvá událost, tudíž nějaké další kroky budou následovat spíše v horizontu měsíců,“ říká publicista Dušan Majer v podcastu Stopáž.Odkazy k epizodě:Kosmonautix.cz

Hostia: Žiga Faktor (Inštitút pre európsku politiku Europeum v Prahe) a Irena Jenčová (portál Euractiv). Kým Rusko zasiahli od začiatku invázie na Ukrajinu tisíce nových sankcií, celý svet skúša s Moskvou vyjednávať. Je ale vôbec priestor na diplomatický dialóg, ak zohľadníme aj to, že na ukrajinské mestá aj v týchto chvíľach dopadajú rakety? Západ navyše požiadavky Kremľa označil za neakceptovateľné, ustúpiť ale podľa posledného vývoja vojnového konfliktu u našich východných susedov neplánuje ani ruský prezident Vladimír Putin. Európa medzičasom hľadá narýchlo riešenie, ako nahradiť ruský plyn či ropu, na ktorých sme však viac, či menej závislí. Prinúti však ekonomický tlak Moskvu sadnúť si za rokovací stôl a vyhlásiť na Ukrajine prímerie? Nepomohla by výraznejšia diplomatická angažovanosť Spojených štátov amerických či Číny? Moderuje: Štefánia Kačalková; V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Čína je údajně připravená zprostředkovat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, alespoň to tvrdí její ministr zahraničí. Jakou roli může hrát velmoc v řešení ruské agrese vůči Ukrajině?Hostem Ptám se já byla analytička Sinopsis Kateřina Procházková.Podle čínského ministra zahraničí Wang I je Čína ochotná v ukrajinské krizi sehrát nezávislého prostředníka. Prohlásil to na Národním lidovém kongresu v Pekingu. Zároveň ale nezpochybňuje, jak silné přátelství mezi Čínou a Ruskem přetrvává. Zapojit Čínu do vyjednávání jako jednu z možností vidí i šéf unijní diplomacie Josep Borrell.Ukrajinští a ruští představitelé za sebou mají už několik kol jednání. Svět šokovala především situace, kdy ruská armáda opakovaně nedodržela klid zbraní podél únikových cest z dobývaných měst pro civilisty, které si Kyjev s Moskvou vyjednal. Putin navíc trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy.Čína si prozatím drží pozici vyváženou na obě strany. Na jednu stranu odmítla odsoudit kroky svého ruského přítele jako invazi, na straně druhé vyjádřila respekt suverenitě Ukrajiny. Mimo to ale nesouhlasí se sankcemi uvalenými na Rusko a dál se zemí obchoduje.Jakou roli může ruský soused přinést v současné válce? A lze dosavadní přístup Číny považovat opravdu za neutrální?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dosavadní průběh třetího kola běloruských rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení konfliktu vnímá Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik a poradce premiéra Petra Fialy (ODS), jako bezúspěšná: „Vidím tu a tam jinou rétoriku. Ale ten, kdo rozhoduje, je Vladimir Putin. A ten zatím rétoriku nezměnil. Co říkají jiní ruští představitelé, u kterých můžeme určitý posun vidět, není podstatné. Podstatné je, co říká, co si myslí a jak velí Putin. Zatím opakuje to samé.“Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Matej Šimalčík (Stredoeurópsky inštitút ázijských štúdií) a Barbara Kelemen (analytička britskej bezpečnostnej firmy Dragonfly). Prerástlo to do bodu, ktorý si neželáme vidieť – povedal ešte v piatok čínsky veľvyslanec pri Organizácii spojených národov v súvislosti s ruskou inváziou na Ukrajinu. V hlasovaní o rezolúcii odsudzujúcej vojnu sa, na potešenie Západu, zdržal a nevetoval ju spolu s Moskvou. Čína sa ku konfliktu zatiaľ stavia rezervovane. Ako blízky spojenec Ruska by mu však mohla pomôcť zľahčiť dôsledky prehlbujúcej sa izolácie. Akú úlohu môže Peking v súčasnej situácii zohrať? A trúfne si po ruskej ofenzíve zaútočiť podobným spôsobom na sporný Taiwan? Moderuje: Michal Dzúrik. Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Rusko zaútočilo z několika směrů na Ukrajinu. Přicházejí zprávy o explozích a tvrdých bojích. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a přerušil diplomatické vztahy s Moskvou. Hostem Filipa Titlbacha je reportér Mirek Tóda, který se hlásí přímo z Donbasu.

Už pár týždňov sme svedkami desaťročia nevídanej ekalácie mocností okolo Ukrajiny. Desaťtisíce ruských vojakov a techniky pri jej hraniciach, prestrelky a prví mŕtvi na Donbase, evakuovaní civilisti – nie však na Ukrajinu, ale do Ruska. Horúce linky medzi Washingtonom, Parížom, Berlínom, Londýnom a Moskvou. Správy o konkrétnych dátumoch útokov, údajná zelená pre inváziu zo strany Putina. A do toho ďalšie pokusy o jeho zastavenie aj schôdzkami na najvyššej úrovni formátu Biden-Putin. Ako sa to skončí? Prečo sa to deje práve teraz? A prečo je táto eskalácia vystupňovaná na doteraz nevídané hodnoty? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.   „Putin si uvedomuje, že jeho Rusko slabne, no pozícia Ukrajina posilňuje“, vysvetľuje Havlíček. Moderuje Jaroslav Barborák.

Kyjev se v posledních dnech stal centrem mezinárodní politiky. Ani intenzivní diplomatické úsilí na trase mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem ale zatím nepřineslo průlom v jednání s Ruskem, které u hranic s Ukrajinou nashromáždilo desetitisíce vojáků. Jak situaci vnímají Ukrajinci? Jaké řešení by ukrajinští představitelé považovali za přijatelné? A rýsuje se na obzoru nějaké východisko? Lenka Kabrhelová mluví se zpravodajem Českého rozhlasu na Ukrajině Martinem Dorazínem.

Jednání v Bruselu mezi Moskvou a NATO o situaci na Ukrajině jsou zatím bez jasného výsledku. Rusko na schůzce požadovalo záruku od aliance, že se Kyjev nikdy nestane členem NATO a že spojenci stáhnou jednotky i zbraně z východního křídla bloku. To členské země jednomyslně odmítly. Generální tajemník Jens Stoltenberg uvedl, že najít shodu nebude lehké. Téma rozebrali zpravodaj ČT Lukáš Dolanský, bývalý ministr kultury Lubomír Zaorálek /ČSSD/ a bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370112/

Ruský občan Alexandr Franchetti se stal ústřední postavou nejnovější přestřelky mezi Moskvou a Prahou. Česká policie jej v neděli zadržela na žádost Ukrajiny, jejíž úřady ho viní ze zapojení do anexe Krymu. Proti jeho vydání se ale ohrazuje Moskva. Co se o aktivitách dotyčného muže ví? A jak se roztržka může odrazit na už tak špatných vztazích Česka s Ruskem? Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Radiožurnálu Jakubem Troníčkem a zpravodajkou ČRo v Moskvě Ivanou Milenkovičovou.

Hostem je Michal Romancov, politický geograf a odborník na Rusko. Česká republika žádá po Rusku plnou náhradu škod způsobených explozemi ve Vrběticích, ale ruská strana požadavek označuje za vyděračství. Je možné vést mezi Prahou a Moskvou rovnoprávná jednání? Jak se Kreml dívá na státy, jako je Česká republika? A co prozradilo dnešní Putinovo televizní vystoupení? Moderuje Tomáš Pancíř.

Hostem je Michal Romancov, politický geograf a odborník na Rusko. Česká republika žádá po Rusku plnou náhradu škod způsobených explozemi ve Vrběticích, ale ruská strana požadavek označuje za vyděračství. Je možné vést mezi Prahou a Moskvou rovnoprávná jednání? Jak se Kreml dívá na státy, jako je Česká republika? A co prozradilo dnešní Putinovo televizní vystoupení? Moderuje Tomáš Pancíř.

Hostem je Michal Romancov, politický geograf a odborník na Rusko. Česká republika žádá po Rusku plnou náhradu škod způsobených explozemi ve Vrběticích, ale ruská strana požadavek označuje za vyděračství. Je možné vést mezi Prahou a Moskvou rovnoprávná jednání? Jak se Kreml dívá na státy, jako je Česká republika? A co prozradilo dnešní Putinovo televizní vystoupení? Moderuje Tomáš Pancíř.

Evropská unie další ruské diplomaty kvůli kauze Vrbětice z členských zemí nevyhostí. Nechce zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou. Podle šéfa unijní diplomacie však nadále jednoznačně stojí za Českem. Jak bude vypadat další společná politika vůči Rusku? A proč má Česko v rámci sedmadvacítky nálepku potížisty. Zajímají vás témama podcastu Jak to vidí...? Dejte pořadu svůj hlas v anketě Podcast roku.

Názory Rusů na aktuální spory mezi Prahou a Moskvou. Poznejte originální písničkářku rusínského původu nebo předsedkyni Asociace Ukrajinistů v Praze. Přípravila Tajana Mančalová, moderuje Tomáš Pilát.

Je až symbolické, že právě ve výročních dnech konce druhé světové války dominuje české politické scéně nejvážnější diplomatická roztržka s Moskvou od pádu komunistické totality. Pro Českou republiku je to nepochybně příležitost narovnat, byť s téměř třicetiletým zpožděním, vztahy s Ruskem. Zda je to pro vládu Andreje Babiše (ANO) příležitost vítaná, je ovšem otázka.

Vláda otevírá po víkendu v méně postižených krajích druhý stupeň základních škol a školek. Za jakých podmínek se bude možné nechat ostříhat? Jak významná je ve sportu Prahy s Moskvou přijatá rezoluce EP?

Minulý týden se stupňoval diplomatický spor mezi Českem a Ruskem. Premiér Andrej Babiš odmítl zprávu Evropské komise, podle které je ve střetu zájmů. Šíření koronaviru v Česku zpomaluje. Přehled událostí připravila Lenka Jansová.

Česká vláda v sobotu oznámila, že hlavným podozrivým pri výbuchu muničného skladu v obci Vrbětice spred 7 rokov môže byť ruská vojenská rozviedka GRU. Česko a Rusko si následne vzájomne vyhostili diplomatov a Česko požiadalo členské štáty Európskej únie a partnerské krajiny NATO, aby prejavili solidaritu s Prahou  tým, že aj oni vyhostia ruských diplomatov. Predseda vlády Eduard Heger dnes oznámil, že Slovensko vyhostí troch členov ruskej diplomatickej misie. Budú sa členské krajiny EÚ koordinovať? Ako sa zmenia vzťahy EÚ a Ruska? O téme sa v podcaste rozprávame s europoslancom za Spolu Vladimírom Bilčíkom.  „Bude to ťažké, ale je nemysliteľné, aby sme pokračovali v biznise s Ruskom, ako ho poznáme. Musíme na to tlačiť,” opisuje v podcaste slovenský europoslanec. V podcaste sme sa spolu s Karlem Svobodou, expertom na Rusko z Fakulty sociálnych vied Univerzity Karlovej v Prahe, pozreli na genézu vzťahov Ruska a EÚ a aj na to, ako sa zmenia vzťahy Česka s Moskvou. Moderuje Denisa Hopková. Podcast Európa vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom.

Rusko se v posledních dnech dostalo na přední stránky médií v České republice i ve světě. Ukázalo se totiž, že elitní ruská jednotka GRU stojí za výbuchy muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. A následně se rozjela diplomatická přestřelka mezi Prahou a Moskvou. Už pár dní před tím uvalil na Rusko sankce americký prezident Joe Biden kvůli kybernetickým útokům na vládní instituce v USA a vměšování se do voleb. A aby toho nebylo málo, tak se na hranici Ukrajiny a Ruska shromažďuje obrovské množství ruských jednotek, skoro jako by se připravovaly k útoku. Otázek to vyvolává opravdu spoustu. A na všechny odpověděl politický geograf Michael Romancov, který se jako první host objevil v tomhle podcastu už podruhé. Dozvíte se například: - Jaktože Rusko zareagoval na kauzu Vrbětice tak rychle? - Proč si k nám Rusové dovolí tak moc? - Jakou roli v česko-ruských vztazích hraje Rudolf Jindrák? - Je pro Rusko problém, že si zavřelo cestu k dostavbě Dukovan? - Stojí Putin o setkání s Bidenem? - Hrozí na východě Ukrajiny ozbrojený konflikt? - Jak vnímají posun České republiky na východ naši spojenci? A spoustu dalšího. Ať se líbí!

Jaký bude další vývoj česko-ruských vztahů poté, co se potvrdil útok ruských agentů na muniční sklad ve Vrběticích? V tomto sporu Česko podpořili předsedové hlavních politických frakcí Evropského parlamentu. „Náš postup není leckdy srozumitelný. Měli jsme vyzvat všechny státy EU ke společné koordinované akci, protože vztah mezi Českem a Ruskem je nevybalancovaný a nemůžeme s Moskvou dlouhodobě hrát jen sami,“ říká v Pro a proti europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Do už tak napjatých česko-ruských vztahů zasáhla údajná špionážní kauza novináře Ivana Safronova. Moskevský soud vzal bývalého redaktora ruských nezávislých deníků do vazby, podle jeho advokáta tajná služba FSB žurnalistu podezírá ze spolupráce s českou rozvědkou. Co víme o muži, proti jehož zadržení se v Rusku vzedmula vlna odporu? A jak aféra zapadá do mrazivé nálady mezi Prahou a Moskvou? Lenka Kabrhelová mluví s reportérem Hospodářských novin Ondřejem Soukupem.

Diplomatická přestřelka mezi Moskvou a Prahou kvůli pomníku maršálu Koněvovi pokračuje. Rusko pohrozilo sankcemi a zhoršením vztahů. Česká diplomacie nátlak odmítá a povolala na kobereček ruského velvyslance. Naše moskevská zpravodajka mluvila s vnučkou maršála Rudé armády Jelenou Koněvovou. Jaké řešení by považovala za adekvátní ona? A jak současnou situaci reflektují ruská média?