Podcasts about moskvou

O bezpečnosti se jedná i koncem tohoto týdne, který přinesl například memorandum mezi Spojenými státy a Íránem, taky setkání zástupců NATO, setkání představitelů zemí EU. I tento týden ukrajinské drony zasáhly cíle v Moskvě. Jak je možné, že se Ukrajincům daří poškodit například tamní rafinerii? „Útoky sílí. Ukrajina posílila stran svých prostředků vzdušného boje s delším dosahem. To je velmi pozitivní zpráva,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Rusové potřebovali, aby to v Arménii přinejmenším zůstalo tak, jak to je. Snažili se, aby proruské strany dohromady měly dostatek křesel v parlamentu, a mohly tak zabránit radikálním ústavním změnám,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Petra Procházková. „Putinova největší noční můra je Trump v Jerevanu,“ dodává v rozhovoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice vyhrál volby a na první pohled by se zdálo, že země potvrdila proevropské směřování. Výsledek je ale složitější. Proruská opozice nečekaně posílila, premiér nedosáhne na ústavní většinu a čísla ukazují, že skoro čtyřicet procent Arménů chce dobré vztahy s Moskvou. „Pro Armény je určující pragmatismus a touha přežít – a to ne v úplné nuzotě. Oni podřídí zahraniční politiku tomu, co bude pro Arménii prospěšné, ne co bude hodnotové,“ vysvětluje v podcastu Procházková. Jak se stalo, že Pašinjan politicky přežil porážku v Náhorním Karabachu? Proč tolik Arménů pořád věří Rusku? A dokáže Evropa kavkazské zemi nabídnout skutečné bezpečnostní garance? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Nakolik obstojí argumenty, kterými vládní koalice obhajuje změny v systému vládních odborných rad? A do jaké míry je naopak podložené varování expertních kruhů i sněmovní opozice před zásahem do těchto struktur? Jak číst vzkazy, které si aktuálně vyměňují Moskva a Kyjev ohledně dalších mírových rozhovorů a možných kompromisů, které by je měly provázet?

Nakolik obstojí argumenty, kterými vládní koalice obhajuje změny v systému vládních odborných rad? A do jaké míry je naopak podložené varování expertních kruhů i sněmovní opozice před zásahem do těchto struktur? Jak číst vzkazy, které si aktuálně vyměňují Moskva a Kyjev ohledně dalších mírových rozhovorů a možných kompromisů, které by je měly provázet?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Putin oslavuje koniec ruskej vlasteneckej vojny a premiér Fico je v Moskve opäť pritom. Na vojenskej prehliadke sa zúčastniť neplánuje a pred Moskvou bol v Nemecku, kde sa poklonil pamiatke umučených v bývalom koncentračnom tábore v Dachau.Situácia v Iráne je medzi tým neprehľadná a vyzerá to na krehké prímerie. Stredobodom pozornosti je Hormuzský preliv, ktorým pred vojnou prúdilo 20 % svetovej produkcie ropy a plynu. Prezident Trump poslal Iránu svoju mierovú dohodu, no tvrdí, že Irán riadia blázni a varuje pred ďalšími útokmi.Čo znamená premiérova návšteva Putina, ktorú niektoré štáty únie považujú za podporu agresora pre Slovensko? Čo z toho, že náš premiér chodí do Moskvy vlastne máme?A ako to vyzerá v Iráne? Je možná mierová dohoda, alebo bude vojna, ktorá má potenciál uvrhnúť svet do recesie, pokračovať ďalej? Aké sú možné scenáre? Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom DS-ODS Pavlom Mackom.

V novej epizóde relácie Za hranicou bol témou výsledok parlamentných volieb v Maďarsku. Na začiatok sme s hosťom prebrali ústavnú väčšinu, ktorú získala strana TISZA na čele s Péterom Magyarom. Témou však boli aj Benešové dekréty a vzťah Slovenska s Maďarskom či celkovo zahraničné vzťahy Budapešti, a to s Európskou úniou, Kyjevom a Moskvou. Neskôr sme hovorili aj o konci Viktora Orbána a možných následkov pre stranu FIDESZ. Na záver sme sa venovali volebnej účasti a budúcnosti Maďarska. Pozvanie do relácie prijal spisovateľ a novinár Arpád Soltész.

Rozhodující volební souboj svedou v nedělních volbách v Maďarsku stávající předseda vlády a šéf strany Fidesz Viktor Orbán a kandidát opoziční strany Tisza Péter Magyar. Orbán v kampani sází na téma národovectví a voliče straší Ukrajinou a Bruselem. Naopak dobré vztahy pěstuje jeho vláda s Moskvou, jak ukazují nahrávky maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjartoa a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova. Jak to vypadá ve vesnici, kde Orbán vyrůstal? A co o stávajícím premiérovi říkají jeho příznivci?Poslechněte si druhou epizodu podcastu 5:59 o maďarských volbách, ve které středoevropský reportér Seznam Zpráv Filip Harzer vysvětluje, jak fungue systém, který premiér za 16 let své vlády vytvořil.Článek a další informace k epizodě o Viktoru Orbánovi najdete zde. První díl dvoudílné minisérie o jeho protivníkovi Péteru Magyarovi pak najdete na webu Seznam Zprávy, stejně jako články o maďarských volbách, kde Filip Harzer popsal své cesty po Budapešti i maďarském venkově.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zeitgeist #14 S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Jak moc bolí Evropu aktuální dění na Blízkém východě? Evropou otřásají uniklé nahrávky Pétera Szijjártóa, které odhalují přímé handlování s Moskvou o rušení protiruských sankcí výměnou za maďarský souhlas v EU. Komentujeme také velikonoční mediální zmrtvýchvstání Petra Fialy. Zatímco expremiér chrlí jeden příspěvek za druhým, oficiální předseda ODS Martin Kupka se vytrácí. Nechybí Michalova exkurze do radikálních vod měsíčníku TO pod vedením Marka Stoniše ani rozbor emocí z nečekaného postupu českých fotbalistů na mistrovství světa.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

V neděli skončily v Miami dvoustranné ukrajinsko-americké rozhovory o definitivním urovnání a nastolení míru na Ukrajině. Ruská strana se jich – tentokrát s poukazem na bezpečnostní situaci ve světě – nezúčastnila. Už proto schůzka přes tvrzení obou přítomných stran úspěchem opět neskončila. Přitom předtím odmítli cestu do Moskvy zástupci USA a Ukrajiny, která je jednou ze stran již pátý rok trvající Moskvou vyvolané války. Proč se diplomatům vytrvale nevede?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) tvrdí, že žádosti policie o jejich vydání k trestnímu stíhání jsou účelové a politicky motivované? Existuje riziko občanské války v Íránu? A jak dění na Blízkém východě ovlivňuje válku na Ukrajině a případná další jednání Kyjeva s Moskvou?

Proč Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) tvrdí, že žádosti policie o jejich vydání k trestnímu stíhání jsou účelové a politicky motivované? Existuje riziko občanské války v Íránu? A jak dění na Blízkém východě ovlivňuje válku na Ukrajině a případná další jednání Kyjeva s Moskvou?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Lídri únie sa stretávajú na neformálnom samite, aby otvorili otázku našej schopnosti konkurovať iným veľmociam. Zatiaľ čo my diskutujeme, šesť veľkých európskych štátov si vytvára vlastný rýchlejší pruh. Vzniká akási E6-ka – diaľnica pre vyvolených a okresná cesta pre zvyšok? Končí sa jednotná Európa? Zaspali sme, alebo len predstierame, že sa nás to zatiaľ netýka? A aby rozohratých hier nebolo málo, francúzsky prezident Macron otáča a vracia sa do pôvodnej pozície – k potrebe dialógu s Moskvou. Kde sa v tomto meniacom sa svete nachádza Slovensko? Diskutovali sme Jánom Mažgútom (Smer-SD) a Jurajom Krúpom (SaS),

Lídri únie sa stretávajú na neformálnom samite, aby otvorili otázku našej schopnosti konkurovať iným veľmociam. Zatiaľ čo my diskutujeme, šesť veľkých európskych štátov si vytvára vlastný rýchlejší pruh. Vzniká akási E6-ka – diaľnica pre vyvolených a okresná cesta pre zvyšok? Končí sa jednotná Európa? Zaspali sme, alebo len predstierame, že sa nás to zatiaľ netýka? A aby rozohratých hier nebolo málo, francúzsky prezident Macron otáča a vracia sa do pôvodnej pozície – k potrebe dialógu s Moskvou. Kde sa v tomto meniacom sa svete nachádza Slovensko? Diskutovali sme Jánom Mažgútom (Smer-SD) a Jurajom Krúpom (SaS),

Vláda má dôveru. Predchádzala tomu však diskusia počas noci, kritika za zarezanie rozpravy aj ignorancia odvolávaných ministrov. Francúzsky prezident Macron chce obnoviť dialóg s Moskvou. Bude považovaný za zradcu podobne ako náš premiér alebo to bude rozumný diplomatický krok? Pýtali sme sa podpredsedu Výboru NR SR pre európske záležitosti Michala Stušku (Smer-SD) a člena Výboru NR SR pre európske záležitosti Branislava Škripeka (KDH).  

Vláda má dôveru. Predchádzala tomu však diskusia počas noci, kritika za zarezanie rozpravy aj ignorancia odvolávaných ministrov. Francúzsky prezident Macron chce obnoviť dialóg s Moskvou. Bude považovaný za zradcu podobne ako náš premiér alebo to bude rozumný diplomatický krok? Pýtali sme sa podpredsedu Výboru NR SR pre európske záležitosti Michala Stušku (Smer-SD) a člena Výboru NR SR pre európske záležitosti Branislava Škripeka (KDH).  

V tomto týdnu uplynul přesně rok od počátku druhého prezidenství Donalda Trumpa. Během této doby se mimo jiné poměrně dynamicky vyvíjely i vztahy mezi Washingtonem a Moskvou. Jak přesně?

Spojené štáty hovoria o Grónsku spôsobom, ktorý sme si doteraz spájali skôr s Moskvou než s Washingtonom. Čo to znamená pre Európsku úniu, NATO a medzinárodné právo? Prežijeme bez Severoatlantickej aliancie? Kde sú hranice medzi spojenectvom a silou? O tomto sme diskutovali s Lubomírom Zaorálkom, bývalým ministrom zahraničných vecí ČR.

Spojené štáty hovoria o Grónsku spôsobom, ktorý sme si doteraz spájali skôr s Moskvou než s Washingtonom. Čo to znamená pre Európsku úniu, NATO a medzinárodné právo? Prežijeme bez Severoatlantickej aliancie? Kde sú hranice medzi spojenectvom a silou? O tomto sme diskutovali s Lubomírom Zaorálkom, bývalým ministrom zahraničných vecí ČR.

Pozvala na svou svatbu ruského prezidenta. O rakouské ministryni Karin Kneisslové psala v roce 2018 média po celém světě. Pět let poté už se stěhovala do Petrohradu. Její skandál odhalil nepříjemnou pravdu o vazbách mezi Vídní a Moskvou. Matěj Skalický čte druhý díl longreadu Valčík s Putinem z deníku The Guardian.

Pozvala na svou svatbu ruského prezidenta. O rakouské ministryni Karin Kneisslové psala v roce 2018 média po celém světě. Pět let poté už se stěhovala do Petrohradu. Její skandál odhalil nepříjemnou pravdu o vazbách mezi Vídní a Moskvou. Matěj Skalický čte druhý díl longreadu Valčík s Putinem z deníku The Guardian.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozvala na svou svatbu ruského prezidenta. O rakouské ministryni Karin Kneisslové psala v roce 2018 média po celém světě. Pět let poté už se stěhovala do Petrohradu. Její skandál odhalil nepříjemnou pravdu o vazbách mezi Vídní a Moskvou. Matěj Skalický čte druhý díl longreadu Valčík s Putinem z deníku The Guardian.

Pozvala na svou svatbu ruského prezidenta. O rakouské ministryni Karin Kneisslové psala v roce 2018 média po celém světě. Pět let poté už se stěhovala do Petrohradu. Její skandál odhalil nepříjemnou pravdu o vazbách mezi Vídní a Moskvou. Matěj Skalický čte druhý díl longreadu Valčík s Putinem z deníku The Guardian.

Pozvala na svou svatbu ruského prezidenta. O rakouské ministryni Karin Kneisslové psala v roce 2018 média po celém světě. Pět let poté už se stěhovala do Petrohradu. Její skandál odhalil nepříjemnou pravdu o vazbách mezi Vídní a Moskvou. Matěj Skalický čte první díl longreadu Valčík s Putinem z deníku The Guardian.

Pozvala na svou svatbu ruského prezidenta. O rakouské ministryni Karin Kneisslové psala v roce 2018 média po celém světě. Pět let poté už se stěhovala do Petrohradu. Její skandál odhalil nepříjemnou pravdu o vazbách mezi Vídní a Moskvou. Matěj Skalický čte první díl longreadu Valčík s Putinem z deníku The Guardian.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozvala na svou svatbu ruského prezidenta. O rakouské ministryni Karin Kneisslové psala v roce 2018 média po celém světě. Pět let poté už se stěhovala do Petrohradu. Její skandál odhalil nepříjemnou pravdu o vazbách mezi Vídní a Moskvou. Matěj Skalický čte první díl longreadu Valčík s Putinem z deníku The Guardian.

Pozvala na svou svatbu ruského prezidenta. O rakouské ministryni Karin Kneisslové psala v roce 2018 média po celém světě. Pět let poté už se stěhovala do Petrohradu. Její skandál odhalil nepříjemnou pravdu o vazbách mezi Vídní a Moskvou. Matěj Skalický čte první díl longreadu Valčík s Putinem z deníku The Guardian.

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Si Ťin-pchin, Putin, Kim Čong-un, Lukašenko, Vučič – spoločnosť, v ktorej je v týchto hodinách Robert Fico. Oslavuje koniec druhej svetovej vojny v Číne.A ak nemecký kancelár Merz hovorí o Vladimírovi Putinovi ako o „možno najväčšom vojnovom zločincovi našej doby“, slovenský premiér tomuto Putinovi verejne vojnu ani nespomenie. Turecký Recep Tajip Erdogan naopak po stretnutí s ruským prezidentom skloňuje „nie konfliktu, priorita pre dialóg“. „Diskutovali sme, ako dosiahnuť spravodlivý mier medzi Ruskom a Ukrajinou,“ hovorí. Slovenský premiér naopak kritizoval Ukrajinu za útoky na energetickú infraštruktúru a s Moskvou dohadoval obchodnú spoluprácu.Ruky preč od neho dáva Brusel, rovnako domáca opozícia. Napriek tomu je v Číne v pozícii premiéra krajiny. Kam takýmito krokmi zaťahuje Slovensko, v ktorom žijú ešte stále z veľkej časti vyznávači západných hodnôt slobody a demokratických pravidiel?Témy pre Miroslava Wlachovského, bývalého šéfa diplomacie, ktorý aktuálne pôsobí v Globsecu.„Robert Fico nás ťahá von zo Západu. Ťahá nás na Východ. Ťahá nás do toho, čo Briti volajú ‚uncharted territories' – do neprebádaných území, ktoré nie sú pre túto krajinu ničím dobrým,“ hovorí Wlachovský.Podľa bývalého šéfa slovenskej diplomacie by premiér mal svoju cestu v Číne vysvetliť v parlamente. „Určite by si ho parlament mal zavolať. Mali by ho zavolať na zahraničný výbor. Mali by sa ho pýtať, kam túto krajinu vedie. Prečo mení princípy slovenskej zahraničnej politiky,“ tvrdí Miroslav Wlachovský.Nestačí podľa neho, že premiér povie jednu vetu o euroatlantickom priestore ako o dôležitom pre Slovensko, je potrebné fakticky to napĺňať. „To je to, čo sa nedeje. Deje sa presný opak,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Si Ťin-pchin, Putin, Kim Čong-un, Lukašenko, Vučič – spoločnosť, v ktorej je v týchto hodinách Robert Fico. Oslavuje koniec druhej svetovej vojny v Číne.A ak nemecký kancelár Merz hovorí o Vladimírovi Putinovi ako o „možno najväčšom vojnovom zločincovi našej doby“, slovenský premiér tomuto Putinovi verejne vojnu ani nespomenie. Turecký Recep Tajip Erdogan naopak po stretnutí s ruským prezidentom skloňuje „nie konfliktu, priorita pre dialóg“. „Diskutovali sme, ako dosiahnuť spravodlivý mier medzi Ruskom a Ukrajinou,“ hovorí. Slovenský premiér naopak kritizoval Ukrajinu za útoky na energetickú infraštruktúru a s Moskvou dohadoval obchodnú spoluprácu.Ruky preč od neho dáva Brusel, rovnako domáca opozícia. Napriek tomu je v Číne v pozícii premiéra krajiny. Kam takýmito krokmi zaťahuje Slovensko, v ktorom žijú ešte stále z veľkej časti vyznávači západných hodnôt slobody a demokratických pravidiel?Témy pre Miroslava Wlachovského, bývalého šéfa diplomacie, ktorý aktuálne pôsobí v Globsecu.„Robert Fico nás ťahá von zo Západu. Ťahá nás na Východ. Ťahá nás do toho, čo Briti volajú ‚uncharted territories' – do neprebádaných území, ktoré nie sú pre túto krajinu ničím dobrým,“ hovorí Wlachovský.Podľa bývalého šéfa slovenskej diplomacie by premiér mal svoju cestu v Číne vysvetliť v parlamente. „Určite by si ho parlament mal zavolať. Mali by ho zavolať na zahraničný výbor. Mali by sa ho pýtať, kam túto krajinu vedie. Prečo mení princípy slovenskej zahraničnej politiky,“ tvrdí Miroslav Wlachovský.Nestačí podľa neho, že premiér povie jednu vetu o euroatlantickom priestore ako o dôležitom pre Slovensko, je potrebné fakticky to napĺňať. „To je to, čo sa nedeje. Deje sa presný opak,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „My jsme tady ve střední Evropě věčně rozkročení – chvíli na Západ, chvíli na Východ. A to z nás dělá takový neurologický bod Evropy,“ říká spisovatel Pavel Kosatík. V rozhovoru se vrací k zásadním momentům české historie – k Mnichovu a k národnímu traumatu z neobrany státu. Mluví o Edvardu Benešovi jako o „nejvýznamnějším politikovi 20. století“, jehož dědictví si podle něj neseme dodnes. „Řekl, že Západ nás zradil – ne dvě konkrétní vlády, ale Západ. A už se to prostě ujalo,“ vysvětluje a popisuje, jak Beneš postupně ztrácel strategické myšlení a před Moskvou se svlékl donaha, ale i proč nelze mluvit o tom, že by poválečné Československo navazovalo na první republiku. „Oni to celé přervali, aniž by to nahradili adekvátní náhradou,“ tvrdí publicista. Kosatík ale mluví i o současnosti – o tom, jak velký problém je odliv mozků a proč se Češi vzdávají odpovědnosti za veřejný prostor. „Ten spor, který se vede celosvětově, je o tom, jestli chcete být aktivní, nebo jestli se spolehnete na to, že to populista zařídí za vás,“ říká k tomu, že by si přál, aby si lidé nenechávali vnutit populistický styl. Spisovatel se věnuje i Slovensku – zemi, které podle něj „chybí silné kritické hlasy“ a kde se demokratické síly často „projevují jen moralistně“. Mluví i o Ľudovítovi Štúrovi, o slovenské náklonnosti k Rusku i o tom, proč Robert Fico z jeho pohledu nikdy zásadně nezměnil své směřování. „On začínal jako komunista a byl na tu Moskvu orientovaný vždycky. Teď možná jen víc na rovinu říká to, co si myslel celý život,“ myslí si publicista. Zaznívá i téma samotného psaní – Kosatík popisuje, jak si pečlivě vybírá témata, jak tráví roky v archivech a že knihu začíná psát až tehdy, když cítí, že dál už „sbírat“ nemůže. Některé projekty ale přesto nedokončí. „Někdy jsem se s tím nepotkal. Asi bych to dokázal napsat chytře, ale neměl bych z toho pocit, že jsem to já,“ tvrdí. Proč právě Beneš zůstává klíčovou postavou moderních dějin? Jak hluboko sahá české trauma z roku 1938? Proč podle něj po Trumpovi může přijít ještě někdo horší? A proč si myslí, že „momentálně jsme na tom nejlíp“ – alespoň v rámci střední Evropy? Nejen o tom je rozhovor s Pavlem Kosatíkem.

V českém prostředí je stále přítomno mínění, že je nutné usilovat o mír s Moskvou a že bylo Rusko k přepadení Ukrajiny vlastně donuceno. Nechovám velkou naději, že nositele tohoto postoje ovlivní čerstvé informace z Ruska, ale fakta se uvádět prostě musí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl přímé jednání mezi Kyjevem a Moskvou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je nyní ochotný s Ruskem jednat, aniž by Moskva přijala návrh na příměří. „Ukrajina dělá správně, že na to přistoupí. Ukazuje vůli v tomto ohledu jednat,“ komentuje pro Český rozhlas Plus Michal Smetana, výzkumník Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy a ředitel Peace Research Center Prague. „Ale nečekal v příštích dnech rozuzlení,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko reviduje dosavadní vztahy s Čínou. Co všechno musí ministerstvo zahraničí, které analýzu provádí, vzít v potaz? Je pro nás Čína strategický partner nebo hrozba? A jak se postavit k jejímu úzkému vztahu s Moskvou? Moderuje Šárka Fenyková.

Jaro roku 1955 bylo plné událostí. Praha se dočkala obří sochy diktátora Stalina, Československo podepsalo Varšavskou smlouvu a stalo se součástí vojenského uskupení totálně ovládaného Moskvou. Republika měla i spoustu starostí: stále málo výkonné zemědělství nebo stávky v některých podnicích. O tom všem se dochovalo svědectví z rozhlasového vysílání.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jaký přínos by mohl mít zákon o podpoře bydlení, který stále projednává Poslanecká sněmovna? Nakolik přelomová je mezinárodní dohoda o koordinaci postupu proti případné další pandemii? A do jaké míry se mohou pokračující ruské vzdušné útoky odrazit na vůli Ukrajinců jednat o příměří s Moskvou?

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by podle jeho slov umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb na Ukrajině – a následné vyjednávání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. „Je to mistrný tah ruské diplomacie ve formě úspěšného absolventa Dzeržinského akademie KGB. Cílem je vrazit klín mezi západní státy a zavést jednání do slepé uličky,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Spojené státy a Ukrajina mají na druhý pokus podepsat dohodu o nerostných surovinách. To vše po ostré rozepři minulých dní, kdy prezident Trump obvinil Ukrajinu z nezájmu o mír a oznámil zastavení další vojenské pomoci. Jaký dopad bude smlouva mít? Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).Další obrat ve velmi napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Kyjev je připravený podepsat dohodu o nerostech. Odkazoval přitom na dopis, který v úterý dostal od ukrajinské hlavy státu, Volodymyra Zelenského. Dopis byl jedním ze vstřícných kroků ukrajinského prezidenta po páteční roztržce v Oválné pracovně, kde se měla dohoda původně stvrdit. Zelenskyj poté opustil Bílý dům předčasně. Trump pak v úterý nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Jak však upozornil Votápek, stranou zájmu trochu zůstávají výsledky rokování mezi Washingtonem a Moskvou. „Oni mají zjevný neúspěch při vyjednávání s Ruskem, nedokázali Putina k ničemu přitlačit, nedokázali Moskvu přivést k tomu, aby skutečně uzavřela mír,“ řekl Votápek.Trump má podle něj „problémy s tím, aby si lidi nevšimli, že jeho plán donutit Rusko k míru zatím selhává.“ „A tak přichází s dalším podobně bombastickým plánem oddělit Moskvu od Pekingu,“ dodal Votápek.Čeho prezident Trump politikou posledních dní dosáhl? Jaké kroky od něj čekat dál? A jak celou situaci ustojí Evropa? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. Nádej, že sa vojna skončí ešte v tomto roku – prechováva ju Volodymyr Zelenskyj. Donald Trump zas vyjadruje spokojnosť, že dohoda o vzácnych kovoch a mineráloch s Kyjevom je na dosah. A volá po „významných hospodárskych dohodách“ s Moskvou, v kontexte riešenia vojny na Ukrajine. Z Kremľa na to zaznieva, že Rusko je otvorené ekonomickej spolupráci s USA. Vojenské akcie však utíchnu len vtedy, ak budú ich výsledky pre Moskvu uspokojivé.To všetko sa deje v čase, keď Putinova agresia voči suverénnej Ukrajine prekročila hranicu 1096 dní, a teda troch rokov. A od spojencov prichádzajú signály podpory. Ak však lídri Európskej únie rozširujú sankčný zoznam, Washington vysiela iný signál – chuť k hospodárskym dohodám s Moskvou. A členské štáty Aliancie obchádza Mark Rutte, aby ich socializoval s myšlienkou nevyhnutnosti vyšších nákladov na obranu. Aby sa už v júni členovia Nato k tomu možno aj zaviazali. Ako sa k opisu situácie stavia generál vo výslužbe a aliančnou skúsenosťou Pavel Macko? Dá sa mier na Ukrajine vykúpiť vzácnymi nerastami? „Biznisom sa vojna nerieši, biznis vojny skôr začína a rozdúchava“, tvrdí Pavel Macko, generál vo výslužbe. „Zvlášť v situácii, keď jeden zo súperov ukazuje, že mal väčšie strategické ambície. Ak ho ideme odmeniť, len ho povzbudíme“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Přestože na mírová jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které by garantoval Washington, netrpělivě čeká celý svět, jsou vyhlídky alespoň na rusko-ukrajinské příměří „mlhavé“. Myslí si to respektovaný britský list Independent, který zároveň upozorňuje na víkendový výrok Volodymyra Zelenského. Podle něj omezovat jakýmkoli způsobem účast Ukrajiny na takovýchto rozhovorech by bylo „nebezpečné“.

Zářijové volby, z nichž vzejde nová česká vláda, rozhodne téma, které bylo ve všech dosavadních hlasováních okrajové: zahraniční politika. Doposud vždy pravidelně rozhodovala klasická „peněženková“ témata. Daně, důchody, inflace, ceny, poplatky u lékaře – a k tomu jednou přimíchaný boj s korupcí, jindy třeba zase se zlým Bruselem. Teď v kampani častěji slyšíme jména jako Trump, Putin, Fico nebo Orbán. Jedni se k nim hlásí, druzí před nimi varují. „Dnes vidíme, že hlavně opoziční politici se předhánějí v tom, kdo si častěji nasadí červenou kšiltovku. Asi aby ukázali, že jsou stejně silní jako jejich americký vzor Donald Trump. Ti vládní zas varují před slovensko-maďarskou cestou a bratříčkováním se s Moskvou,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. Samozřejmě to neznamená, že socioekonomická témata úplně zmizí – budou podstatná hlavně pro skalní voliče opozičního ANO. Lídři Babišova hnutí si přesto význam zahraniční politiky v letošních volbách dobře uvědomují, což je vidět na tom, jak opatrně bruslí ve svých vyjádřeních k dramatickému dění na Slovensku nebo ohledně podpory Ukrajiny. „Důraz na zahraničí témata je logický – lidé jednoduše cítí, že skončil bezpečný a předvídatelný svět, jak jsme ho znali předchozích 30 let. Najednou vidí rozkolísaný svět plný válek, skutečných i obchodních, uprchlických krizí, bitev o energie, úpadek Evropy. Prostě nejistou budoucnost,“ dodává Václav Dolejší. Máte červenou kšiltovku? S jakou kandidátkou vyráží ODS na zteč proti Babišovi? A kolik lidí je tentokrát v podcastovém studiu Vlevo dole? Poslechněte si v aktuální epizodě! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Zářijové volby, z nichž vzejde nová česká vláda, rozhodne téma, které bylo ve všech dosavadních hlasováních okrajové: zahraniční politika.Doposud vždy pravidelně rozhodovala klasická „peněženková“ témata. Daně, důchody, inflace, ceny, poplatky u lékaře – a k tomu jednou přimíchaný boj s korupcí, jindy třeba zase se zlým Bruselem.Teď v kampani častěji slyšíme jména jako Trump, Putin, Fico nebo Orbán. Jedni se k nim hlásí, druzí před nimi varují. „Dnes vidíme, že hlavně opoziční politici se předhánějí v tom, kdo si častěji nasadí červenou kšiltovku. Asi aby ukázali, že jsou stejně silní jako jejich americký vzor Donald Trump. Ti vládní zas varují před slovensko-maďarskou cestou a bratříčkováním se s Moskvou,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Samozřejmě to neznamená, že socioekonomická témata úplně zmizí – budou podstatná hlavně pro skalní voliče opozičního ANO. Lídři Babišova hnutí si přesto význam zahraniční politiky v letošních volbách dobře uvědomují, což je vidět na tom, jak opatrně bruslí ve svých vyjádřeních k dramatickému dění na Slovensku nebo ohledně podpory Ukrajiny.„Důraz na zahraničí témata je logický – lidé jednoduše cítí, že skončil bezpečný a předvídatelný svět, jak jsme ho znali předchozích 30 let. Najednou vidí rozkolísaný svět plný válek, skutečných i obchodních, uprchlických krizí, bitev o energie, úpadek Evropy. Prostě nejistou budoucnost,“ dodává Václav Dolejší.Máte červenou kšiltovku? S jakou kandidátkou vyráží ODS na zteč proti Babišovi? A kolik lidí je tentokrát v podcastovém studiu Vlevo dole? Poslechněte si v aktuální epizodě!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Evropští lídři dnes v Bruselu jednají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Přinese příští rok ukončení bojů na Ukrajině a uzavření mírové dohody s Moskvou? Tomáš Pancíř se ptal vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

„Ak vláda opäť zvolí podľa mňa nerozumné plošné zmrazenie cien, tých 235 miliónov eur nemusí stačiť“, hovorí energo analytik Radovan Potočár.Slovensko to môže vyjsť draho. Vplyvný bruselský portál Politico tak o nás píše v súvislosti s blížiacim sa koncom dohody tranzitu plynu cez Ukrajinu medzi Moskvou a Kyjevom. Dáva nás pritom do jedného balíka s Maďarskom a Rakúskom. Ak sa zvyšok Európskej únie bez ruského plynu podľa portálu zaobíde ľahko, pre nás to má byť drahá dilema. A hľadanie alternatív. Pozrieme sa na to s odborníkom Radovanom Potočárom z Energie-portálu. Ako situácii pomôže plánovaná vládna energopomoc, ktorú vidno naprojektovanú v čerstvo návrhu štátneho rozpočtu? Na kompenzáciu cien plynu a tepla v ňom počíta so sumou 235-miliónov. „Nevieme povedať, či to postačí, aby ceny energií zostali nezmenené. Aby to vedelo vykompenzovať kompletný nárast cien energií. Je to obrovská suma, ktorá by v akejkoľvek inej oblasti menila hru, no v prípade cien energií, ak vláda opäť zvolí podľa mňa nerozumné plošné zmrazenie cien, tých 235 miliónov eur nemusí stačiť“, hovorí energo analytik Radovan Potočár. Na cenu plynu podľa Potočára vplýva z dvoch tretín samotná komodita, čo je plyn, zvyšok sú poplatky za prepravu. Podľa Potočára by nás bez vládneho zásahu čakalo „výrazné zdraženie“ na úrovni jednej tretiny. Do toho však môže vstúpiť vláda. A čakáva sa, že tak urobí. „Jedna možnosť je vyčleniť adresnejší model. Teda vyčleniť domácnosti, ktoré pomoc potrebujú viac. Je to relatívne zložitejšie, ale ak vláda myslí adresnú pomoc vážne, tak bude musieť nájsť model, ako vyselektovať domácnosti, ktorým pomôcť napríklad špeciálnou dávkou. Avšak technicky jednoduchšie by bolo zachovať plošný princíp, no plošne určiť určitý nárast cien energií tak, aby sa priblížili k trhovej úrovni. Znamenalo by to nárast cien energií na úrovni piatich až pätnástich percent. Tým by sa dostali bližšie k trhovým cenám a zmenšil by sa ten rozdiel, ktorý musí vláda sanovať z verejných financií“, vysvetľuje Potočár. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.