Podcasts about norsko

Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lyže a hory, jazz nebo oslavy Dne ústavy. Kaleidoskop vzpomínek Marka Toula na tříletý pobyt v Norsku.

O první republice si vyprávíme, jako o jednom z vrcholů našich dějin. Je to celkem logické, dlouho před ní, jsme vlastní stát neměli a po něm také ne. V našem vzpomínání na první republiku vyzdvihujeme především její demokratickou formu vlády, ale s hrdostí o ní vyprávíme jako o ekonomicky vyspělé zemi, jedné z nejúspěšnějších v Evropě. Bylo to s předválečným Československem skutečně tak, nebo je to jen další český mýtus?Ukazatel národního důchodu v roce 1938 řadil republiku na 18. místo na světě, což představovalo obdobnou příčku, jakou tehdy zaujímalo Rakousko. Pokud by se počítaly pouze české země bez relativně zaostalejších východních částí republiky, došlo by k posunu o dvě příčky směrem nahoru.Československo tedy bylo možné zařadit do skupiny ekonomicky středně vyspělých zemí, kde byly např. i Norsko, Rakousko a Finsko. Ale třeba Belgie a Německo stály tedy na špici ekonomicky středně vyspělých zemí světa. K překročení předválečné úrovně hrubého domácího produktu došlo v Československu a ve Francii v roce 1923, v Maďarsku v roce 1926, v Německu až v roce 1927 a v Rakousku dokonce ještě o rok později. Trvalým problémem československé výroby bylo zaostávání terciálního sektoru, dále její malosériovost a relativně nízká produktivita práce, která byla vyrovnávána nízkými mzdami.

Domovem Dagmar Johansen se stalo Norsko. Nechala se okouzlit tamní tundrou a v těchto dnech vystavuje v Ostravě své fotografie. V rozhovoru uslyšíte hluboké vyznání zemi za polárním kruhem, vyprávění o tmě a světlu, o lidech nebo o vztahu ke dvěma domovům.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I na chladném severu vás může zaskočit teplé počasí. Noemi Lisá se o tom přesvědčila při své cestě do Norska, kam jela nasbírat nové praktické zkušenosti. Přitom se stihla seznámit s mnoha zajímavými lidmi. Nejen mezi otužilce zavítáme v pořadu pro milovníky dálek Za obzor.

Lídři členských zemí Aliance se na schůzce ve Washingtonu dohodli na částce 40 miliard eur, která by měla Kyjevu pomoct budovat síly schopné Rusko porazit. Slíbili také dalších stíhačky F-16, šest strojů věnuje Norsko - měly by dorazit už letos. Letadla věnovaná Dánskem a Nizozemskem jsou už na cestě na Ukrajinu. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130711/

Představíme vám fotografku Pavlu Kurkovou, která miluje přírodu, a tak ji i ráda fotí, zachycuje květiny, krajinu, zvířata. Její snímky zaujaly už mnoho diváků, ale i porotců fotografických soutěží. Jejím novým domovem se zhruba před rokem stalo Norsko, kam se i se třemi dětmi odstěhovala. A za to také může fotografování. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představíme vám fotografku Pavlu Kurkovou, která miluje přírodu, a tak ji i ráda fotí, zachycuje květiny, krajinu, zvířata. Její snímky zaujaly už mnoho diváků, ale i porotců fotografických soutěží. Jejím novým domovem se zhruba před rokem stalo Norsko, kam se i se třemi dětmi odstěhovala. A za to také může fotografování.

Palestinu jako stát dnes začnou uznávat tři západoevropské země. Španělsko, Irsko a Norsko tím chtějí mimo jiné přispět k zastavení izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy. Izrael jejich krok ostře odsoudil. Nakolik důležitý moment sledujeme? Jak by mohla samostatná Palestina vypadat? A co ukazuje pozice Česka?Host: Břetislav Tureček - vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity PrahaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Norsko, Irsko a Španělsko uznají palestinský stát. Ve vzdělávání tápou všechny vlády. I Fialova. Padá zákon o podpoře bydlení pod stůl? Pokud ano, máme tu další vládní ostudu. Migrace, hlavní téma eurovoleb. Trump nejspíš míří zpět do Bílého domu. Mělo by to dalekosáhlé dopady.

Norsko, Irsko a Španělsko uznají palestinský stát. Ve vzdělávání tápou všechny vlády. I Fialova. Padá zákon o podpoře bydlení pod stůl? Pokud ano, máme tu další vládní ostudu. Migrace, hlavní téma eurovoleb. Trump nejspíš míří zpět do Bílého domu. Mělo by to dalekosáhlé dopady.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, za čo veľkí producenti alkoholu míňajú veľké peniaze, teda testovanie nového produktu, robíme u nás s hosťami na dennej báze. Hosť ti dá najrýchlejší feedback. Trvalo nám dva roky vytvoriť harmóniu medzi destilérkou Himkok a nórskou vládou. ,“ hovorí Maroš Dzurus, bar manager nórskeho baru Himkok.

Dvaadvacátý červenec 2011 změnil život stovek lidí. Letního tábora na ostrově Utøya se účastnilo téměř 600 mladých lidí. Také v osloské vládní čtvrti bylo v době exploze několik set státních zaměstnanců. Ti všichni si z útoků odnesli celoživotní trauma. Potýká se s traumatem také Norsko jako takové? Jak útoky změnily tamní společnost? Jak země nakládá s jejich původcem? Jak jej vnímají přeživší? A co je s ostrovem Utøya dnes?

Pátek 22. července 2011 začal jako běžný prázdninový norský den. Vše se ale změnilo krátce po 15. hodině, kdy před jednu z vládních budov v centru Osla přijela bílá dodávka. Ta dala do pohybu sérii událostí, které navždy změnily Norsko. První epizoda sedmidílné podcastové série Přežít: Utøya a Oslo odvypráví, k čemu přesně došlo. Na pozadí oficiálních zpráv je ze svého pohledu popíší ti, kteří je zažili na vlastní kůži.

Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička.Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl.I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje.Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů.Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V recenzní části se mimo jiné podíváme, jaké Norsko vyvstává z knihy Napořád Emily od Marie Navarro Skarangerové. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

MAČ – další zápas, další souboj spisovatelů se koná letos už po čtyřiadvacáté. Měsíc autorského čtení je největším literárním festivalem ve střední Evropě. Hostem Proglasu byl programový ředitel festivalu Petr Minařík. A protože letos je čestným hostem Norsko, je to rozhovor možná trošku detektivní, ale i poetický, neboť Norové nejsou jen skvělými detektivkáři, ale také básníky, filozofy, dramatiky... Ptát se na ně, jejich knihy a témata bude Alena Šedivá.

O islandské literatuře nevěděl Pavel Řehořík z nakladatelství Větrné mlýny skoro nic, a tak loni v rámci Měsíce autorského čtení, který Mlýny pořádají, navštívil všech 31 autorských debat. Odcházel jako dobře poučený laik, stejnou metodu doporučuje i letos s Norskem. Ve Vizitce ale s Ondřejem Cihlářem mluvil i o tom, jak v romantických 90. letech s oblibou četl divadelní hry a toužil založit takto zaměřené vydavatelství, a jak si dnes cení mladé básnické krve.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě nedávno vydavatelé bojovali o nulové DPH. Teď jim naopak hrozí zvednutí sazby na 14 procent. Pro některé to může být likvidační, varují. Už teď totiž prodej knih klesá.DPH na knihy je v Česku deset procent. Anglie, Norsko nebo Irsko nemají daň žádnou, Španělé mají čtyřprocentní, Poláci pětiprocentní. A třeba Němci mají sedm procent. I proto ještě nedávno knihkupci a vydavatelé požadovali pro české knihy úplné zrušení DPH. Teď to ale vypadá, že daň naopak vzroste. A byla by tak téměř nejvyšší v Evropě.Ministerstvo financí totiž v rámci stabilizačního balíčku, který má pomoci státnímu rozpočtu, zvažuje i zvýšení DPH u knih.„Nás ten návrh zvýšit DPH na knihy z deseti na 14 procent překvapil. Obáváme se, že pro některé subjekty knižního trhu by takováto změna mohla být zničující,“ říká v Agendě SZ Byznys František Mala, šéf Euromedia Group, s tím, že český knižní trh stojí na velmi nízkých maržích a prodej knih se tak zásadně odvíjí od množství prodaných knih, které zase závisí na ceně. A ty teď rostou. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Pokud jde o sýry a jejich konzumaci, patří Česko mezi ty země, které se v žebříčcích umisťují vysoko. Ještě výše ale stojí skandinávské země, jako třeba Norsko. Severské sýry ale umí být velmi různé. O tom svědčí i malý krámek pojmenovaný Sýry a to je vše v centru Osla.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

EKOmaniaci: aneb jak se chovat udržitelně v neudržitelném světě? To se dozvíte díky mému podcastu. Hostem čtyřicátého čtvrtého dílu byla Marie Magdaléna Halatová, spoluzakladatelka projektu Serenity Explorers, v rámci kterého organizují plavby na plachetnici do zemí jako je například Norsko, Špicberky či Kanárské ostrovy. V rámci Serenity Explorers podnikají u plaveb takové aktivity, jako například chození po feratách, čištění odpadků anebo sledování velryb. V dnešním díle jsme si povídaly nejenom o tom, jak se Marie k plachetnění dostala a co stálo za tím, že nakonec se svým přítelem Tomášem začali organizovat výlety na plachetnicích nejen pro sebe, ale i pro ostatní, ale hlavně o tom, co je možné od plaveb vůbec čekat. Jak takové dny na plavbě vůbec probíhají, kam všude jezdí, jak je to s fyzickou náročností anebo třeba i jak řeší stravování. Povídání se stočilo i k tématu mořské nemoci a k expedici na Špicberky, kterou Marie s Tomášem v minulosti pořádali. Probraly jsme samozřejmě i to, jak je na tom plachtění z hlediska ekologie a udržitelnosti. Pokud vás láká vyjet někam na plavbu a preferovali byste spíše trochu dobrodružnější lokality, myslím, že tenhle díl podcastu pro vás bude skvělou inspirací pro to někam vážně vyrazit. Já sama jsem dostala chuť s Maru a Tomášem se hned vydat někam na cesty. Tak krásný poslech! Shrnutí dílu a odkazy na užitečné tipy, které Marie zmiňuje, https://ekomaniaci.cz/marie-halatova/ Zaujala vás moje tvorba? Podívejte se na můj blog Za lepší život (zalepsizivot.cz) či mě sledujte na Instagramu @zalepsizivot. Pokud jste stále ztraceni v udržitelném světě, skvělým průvodcem do něj vám bude moje kniha Konec doby odpadové (http://www.konecdobyodpadove.cz/) anebo můj e-book průvodce ekologickým investováním (https://zalepsizivot.cz/ekologicke-investovani/). V případě zájmu o konzultaci v oblasti ekologického investování mě neváhejte kontaktovat na kterékoliv z mých sociálních sítí. Sestavíme pro váš finanční plán přesně na míru, díky kterému dosáhnete svých cílů. Ekologické investování zde využijeme jako nástroj, jak toho dosáhnout.

Naty tráví svůj výměnný rok v chladném Norsku. Jak vnímá rozdíly ve škole a společenském životě? Jaký je život ve tmě? A jsou Norové doopravdy tak odtažití, jak si o nich myslíme? Na tyto a další otázky odpovídá Naty v dnešní epizodě podcastu Doma ve světě. Youth For Understanding je nezisková organizace, která nabízí středoškolské studijní pobyty v zahraničí. Více zážitků studentů najdete na našem webu: https://www.yfu.cz/studium-v-zahranici/zazitky-studentu/ Děkujeme za poslech! ♥

Do Benátek ve stopách Karla Hynka Máchy. Norsko od jihu na sever. A Ještěd proměněný v Everest.

Host: Renata Veselá

Ondrej Sokol je spisovateľ, autobusár a tak celkovo fasa chalan.   Sherujte, lajkujte, podporte nás na patreone. Zaslúžime si to. Teda ak chcete. ❤️▶▶▶ https://www.patreon.com/luzifcak   Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►► https://Luzifcak.com   Náš dnešný hosť je https://www.instagram.com/ondrejsokol27 Sledujte tiež : https://www.luzifcak.com https://www.instagram.com/luzifcak_podcast https://www.patreon.com/luzifcak https://www.facebook.com/luzifcak https://www.instagram.com/gabozifcak/ https://www.instagram.com/kuboluzina/    

Blockchain často vnímáme jako investiční hračku několika bohatých lidí, která nám ukrajuje velký podíl z uhlíkového rozpočtu. Do budoucna ale může znamenat i naději na udržitelné a decentralizované přerozdělování prostředků. Vtip je v tom, že zatím nevíme. Mezi ty, kdo vyhlíží lepší a udržitelný blockchain, patří i analytik uhlíkové stopy Viktor Třebický z neziskové organizace CI2. Podle Jakuba Vejmoly z Bitcoinovýho kanálu má zase budoucnost asi jen bitcoin. Ondřej Šebestík

Blockchain často vnímáme jako investiční hračku několika bohatých lidí, která nám ukrajuje velký podíl z uhlíkového rozpočtu. Do budoucna ale může znamenat i naději na udržitelné a decentralizované přerozdělování prostředků. Vtip je v tom, že zatím nevíme. Mezi ty, kdo vyhlíží lepší a udržitelný blockchain, patří i analytik uhlíkové stopy Viktor Třebický z neziskové organizace CI2. Podle Jakuba Vejmoly z Bitcoinovýho kanálu má zase budoucnost asi jen bitcoin.

„Každý kokteil má svoj príbeh. Je napojený na suroviny a spôsob, akým sa servíruje. Pomáha nám to vytvoriť zážitok pre hostí.“ Šéfbarman aktuálne najlepšieho nórskeho baru, Pier 42 v Osle, Adrián Michalčík, v rozhovore pre VisitChefTV

Honza Hvízdal je profesionální průvodce, fotograf a zaříkávač psích spřežení. Poprvé se k saním a psům dostal v Kanadě, což mu posléze pomohlo získat podobou práci na norských Špicberkách. Tam nakonec strávil celé tři roky a v mezičase se podíval jako průvodce i na Antarktidu. Jak vypadaly jeho začátky na dalekém severu? Z čeho měl největší strach? Kolik potkal ledních medvědů? A jak vypadá takový den profesionálního mushera? O tom všem jsme si společně popovídali na dálku. Já seděla v obýváku v Praze, Honza ve svém pokojíku v jižním Norsku, kde aktuálně přebývá. Kde Honzu sledovat? IG: https://www.instagram.com/janhvizdal/

Dokument Čeští vědci v tající Arktidě přináší zprávu o činnosti badatelského týmu na Špicberkách. S narůstající teplotou přibudou srážky, budou tát ledovce, hrozí sesuvy půdy a bahnotoky, varuje mikrobiolog Josef Elster. Souostroví Svalbard se otepluje zdaleka nejrychleji a Norsko využívá vědecké poznatky pro jeho správu. Snažíme se postihnout, jak se mění příroda pod vlivem oteplování a jak se mají chovat původní obyvatelé, aby přežili a jejich kultura nezanikla, vysvětluje.

Norští lékaři přezkoumávají 23 případů úmrtí seniorů, kterým byla podána vakcína proti nemoci covid-19 od firem Pfizer-BioNTech, píše CNN. Pokoušejí se zjistit, jestli ke zhoršení jejich stavu a následné smrti nepřispěla reakce na očkovací látku. 

Jana Ščamburová samu sebe nazývá rádoby cestovatelkou, která pracuje online a žije offline. Žila nějakou dobu na Zélandu, vydala se na punkový výlet do Austrálie a pak pracovala dlouhodobě v Norsku a ve Švédsku. Jaký byl její nejstrašidelnější zážitek z Austrálie? Jak se jí podařilo najít dobrou práci v norských horách Jotunheimen? A co přesně dělala ve švédském Stockholmu? O tomhle všem jsme si společně popovídaly v této epizodě. Kde Janu sledovat: https://www.instagram.com/janascamburova/

Douglas Mawson - muž, který přežil tři měsíce v AntarktiděJan Baalsrud - norský národní hrdina, co unikl gestapu přes celé Norsko. Zázrak v Andách - tragédie rugbyového družstva, která se proměnila v zázrak.

Dnes 4. ledna se v podcastu Televizních novin dozvíte, že senioři se budou moci objednat od 15. ledna na očkování proti koronaviru a kdy má začít fungovat rezervační systém pro ostatní zájemce. Dále zjistíte, že do škol se vrací jen prvňáci a druháci a dokdy má platit opatření. Vláda zhodnotí vývoj epidemie v průběhu Vánoc. Dále také, že lékaři ve Velké Británii testují nový lék na koronavirus, Norsko kvůli koronaviru zpřísňuje opatření. Horská služba důrazně varuje návštěvníky hor před sjížděním uzavřených sjezdovek.

Markéta Mandíková je fotografka a podnikatelka, která už objela značnou část světa a vyzkoušela si i několik dobrovolnických pobytů. Společně jsme probraly, jak takové dobrovolnictví vypadá, kde si sehnat práci a jak zaujmout budoucí zaměstnavatele. Dozvíte se, co ji potkalo při dobrovolničení na farmě v Austrálii, jak spala v buši pod širákem nebo jak ji málem uštknul had. Dále proč pro ni bylo nejtěžší dobrovolničení ve Skotsku a co hezkého ji naopak potkalo v Norsku. Kde můžete Markét sledovat: IG: https://www.instagram.com/travel_with_blondie/YT videa o dobrovolnictví: https://www.youtube.com/channel/UC3g50tA-sbO8hpfN6FDDtgQKde shánět práci: https://www.workaway.infohttps://helpx.nethttps://wwoof.net

„Dělej vše, co Tě baví, dělej to srdcem, s láskou, vděčností a otevřeností všemu novému. Když to nevzdáš, dokážeš mnoho.“‎Island je pro mě osobně jedna velká neznámá. Ale krajanka, se kterou jsem v tomto povídání podcastu Epimoni-ac hovořila, mě tak nadchla, že tam v budoucnu určitě zamířím.  Zuzana Vondra Krupková je neochvějně optimisticky naladěná krajanka, která dobyla zeleným způsobem hlavní město Reykjavík. Nebojte, nepropaguji zde žádnou politickou stranu. Zuzka je zahradní a krajinná architekta, která se vypracovala až na pozici generální ředitelky hlavního města Islandu. Je tedy zodpovědná za zkrášlování i opečovávání veřejných zahrad a parků. Kromě toho zastává roli projektové managerky zastřešující několik dalších externích projektů.  Co jí ale zavedlo na Island? Jaká jsou pozitiva a negativa života na tomto ostrově? Jaká je tam krajanská komunita a co by doporučila komukoliv, než se rozhodne pro život právě tam?Pojďte si poslechnout povídání mimořádně talentované  krajanky, jejíž životní a profesní nadšení je infekční a na kterou jsou hrdí, nejen, obyvatelé a starosta Reykjavíku. Přeji příjemný poslech

Dan Bokiš byl několik let jedním z našich nejaktivnějších účastníků. Procestoval s námi třeba Bosnu, Finsko, Pobaltí, Ukrajinu, Rumunsko. Postupně nabíral zkušenosti i na vlastní pěst a sám se vydal do spoustu dalších zemí, ať už je to Čína, Japonsko, Indonésie nebo třeba Norsko. Jak už to u nás v Expedition clubu bývá, z aktivních členů se stávají kamarádi a z kamarádů průvodci.Vzhledem k tomu, že je Dan zaměstnán jako programátor, nevěnuje se průvodcování naplno a kvůli výpravám si bere neplacenou dovolenou. Vyzkoušel si na vlastní kůži digitální nomádství ještě v době, kdy nebylo tolik v kurzu a kromě své cestovatelské vášně má slabost pro pivo. A to tak moc, že si zlatavý mok vaří doma s kamarády. Jak moc náročný je tento proces a jaké netradiční příhody ho při cestování potkaly? To i mnohem více se dozvíte v našem rozhovoru!

Podle analýzy dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj došlo od roku 1985 k výraznému růstu nerovnosti v příjmech v ekonomicky rozvinutých státech světa. Zajímavé je, že se tak stalo i v zemích, které se pyšní rozsáhlým sociálním systémem jako je Norsko, Švédsko, Finsko či Dánsko. Nerovnost v příjmech mírně narostla i v České republice. V porovnání s ostatními státy však patří k extrémně nízkým.

Jak jsme oslavili Vánoce na severu, zabydleli se na pár dní v domku na stromě a co plánujeme v roce 2020. Můžete mě sledovat na Instagramu Články si můžete přečíst na blogu TerezaInOslo.com

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Díl o tom, jestli už náhodou nežijeme v budoucnost, a které projekty mi dodávají naději, že bude líp. Petit Pli - rostoucí oblečeníGreen City Sollutions - mech, který čístí vzduchWe Grow - startupová škola v NYC Sweatcoin - vydělávej kroky Hurtigruten - loď poháněná mrtvými rybami IRL glasses - brýle, se kterými neuvidíte reklamuSmartians - motůrky ovládané telefonemMůžete mě sledovat na Instagramu Články si můžete přečíst na blogu TerezaInOslo.com

#UklidSiNaInstagramu je moje nová inicitava, abychom se tu cítili šťastnější. O čem to je, proč se nad slovem influencer poslední dobou vznáší pejorativní mrak a co mě rozčiluje na Influencer Marketingu? O tom všem mluvím v tomto díle podcastu. Můžete mě sledovat na Instagramu Články si můžete přečíst na blogu TerezaInOslo.com

"Můžu zcela nezaujatě a objektivně říct, že Norsko je jedna z nejkrásnějších zemí, kde jsem kdy byla!" a abyste měli i vy autentický zážitek, dala jsem dohromady 10 věcí, které určitě v Norsku vyzkoušejte. A třeba tu na severu najdete to něco, kvůli čemu se sem tak ráda vracím já. Protože to něco vás naprosto učaruje. Můžete mě sledovat na Instagramu Články si můžete přečíst na blogu TerezaInOslo.com

Sedím ve venkovním domku s obrovskými okny, pozoruju fjord a odpovídám na to, co vás zajímá nejvíc. Dozvíte se třeba, co bych v životě udělala jinak, kdybych mohla vrátit čas, jestli jsem někdy přemýšlela o tom, že bych úplně skončila s blogováním i sdílením svého života na sociálních sítích, jestli bych si přála vychovávat děti v Norsku nebo v Česku a mluvit budu i o jednom těžkém tématu, o kterém jsem ještě nikdy veřejně nemluvila. Můžete mě sledovat na Instagramu Články si můžete přečíst na blogu TerezaInOslo.com

Je pár věcí, které Norové zvládají bravurně. A pokaždé, když tu na severu jsme, tak mě zas a znovu překvapí. V tomto podcastu se dozvíte, jak chutnají jejich Skolleboller, co znamená slovo dugnad a k čemu je dobrý, nebo třeba proč Norové říkají, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Můžete mě sledovat na Instagramu Články si můžete přečíst na blogu TerezaInOslo.com

Na sklonu 19. století je Antarktida posledním neprozkoumaným kontinentem na Zemi. Přitahuje tak pozornost dobrodruhů. O dobytí jižního pólu se pokouší několik expedic. Valná většina z nich ale končí tragicky. Až 14. prosince 1911 se to povede pětičlenné výpravě vedené norským badatelem Roaldem Amundsenem, která se bezpečně vrací i zpět. Dohromady absolvuje skoro tři tisíce kilometrů. To je pro představu taková vzdálenost, jako z Paříže do Moskvy.

Norsko bylo nedávno po druhé zvoleno OSN nejlepší zemí pro život. V této epizodě uslyšíte, jak se v Norsku doopravdy žije, které věci mě i po letech nepřestaly fascinovat a co mě naopak pořád dokola rozčilovalo.

Blíží se pomalu zima a tak nás napadlo jako téma vysílání Norsko. Jemu jsme podřídili většinu obsahu tohoto vysílání. I když s drobnými technickými chybičkami se nám myslím vysílání povedlo.Jo a opět soutěžíme, tak se nezapomeňte zúčastnit!

Blíží se pomalu zima a tak nás napadlo jako téma vysílání Norsko. Jemu jsme podřídili většinu obsahu tohoto vysílání. I když s drobnými technickými chybičkami se nám myslím vysílání povedlo.Jo a opět soutěžíme, tak se nezapomeňte zúčastnit!